Přivlastňovací zájmena – pronomes possessivos +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Os. |č |singular | plural | |---------------+---------+---------------------------------+--------------------------------| | |rod |ženský |mužský |ženský |mužský | |---------------+---------+--------------+------------------+-------------+------------------| |1 eu | |meu |minha |meus |minhas | |---------------| |--------------+------------------+-------------+------------------| |2 tu |Sg |teu |tua |teus |tuas | |---------------| |--------------+------------------+-------------+------------------| |3 voce | |seu |sua |seus |Suas | |---------------+---------+--------------+------------------+-------------+------------------| |1 nós | |nosso |nossa |nossos |nossas | |---------------| |--------------+------------------+-------------+------------------| |2 vós |pl |vosso |vossa |vossos |Vossas | |---------------| |--------------+------------------+-------------+------------------| |3 voces | |vosso |vossa |vossos |vossas | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Pravidla o použití přivlastňovacích zájmen: 1. Přivlastňovací zájmena se shodují s podstatným jménem v rodě a v čísle 2. užívá se jich zpravidla se členem určitým. 3. při osloveních se však členu nepoužívá 4. ve funkci jmenného přísudku se také se členem nepoužívá, 5. meu: v oslovení můžete slyšet i ve významu „milý“, drahý“ 6. minha senhora – odpovídá našemu staršímu oslovení „milostivá paní!. 7. u vojenských hodností odpovídá meu našemu stašímu „pane“ meu capitao – pane kapitáne Přítomnost či nepřítomnost určitého členu je záležitost převážně stylistická a najdeme odchylky vysvětlitelné zálibou mluvčího, krajovými zvykolstmi apod… 8. přivlastňovací zájmena mohu stát i u podstatných jmen se členem neurčitýma může je předcházet i ukazovací, neurčité nebo záporné zájmeno: um nosso poema-jena naše báseň, um dos nossos poemas – jedna z našich básní, este meu amigo (tento můj přitel), nenhum seu amigo (žádný váš přítel), é muito meu amigo (je to můj velký přítel) 9. někdy se používá i tvarů s osobními zájmey: a responsabilidade dele, a casa dela… 10. proti češtině se poortugalská přivlastňovací zájmena 3.osoby shodují v čísle a rodě nikoli s vlastníkem, nýbrž s přivlastňovaným předmětem: é o seu livro. 11. zájmena seu se používá také k vyjádření přibližnosti při určování věku: Ele tem os seus 40 anos (je mu asi 40 let) Ukazovací zájmena – pronomes demonstrativos Mohou být ohebná (mající gramatickou kategorii rodu a čísla) a neohebná (existující pouze ve středním rodě). Ohebná ukazovací zájmena: +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | singular | plural | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| | masculino | feminino | masculino | Feminino | |-----------------------+----------------------+----------------------+----------------------| |Este livro |Esta caneta |Estes livros |Estas canetas | |-----------------------+----------------------+----------------------+----------------------| |Esse livro |Essa caneta |Esses livros |Essas canetas | |-----------------------+----------------------+----------------------+----------------------| |Aquele livro |Aquela caneta |Aqueles livros |Aquelas canetas | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Tak, jako člen, i tato ukazovací zájmena se s některými předložkami stahují: De + esta = desta De + este = deste De + essa = dessa De + esse = desse De + aquele = daquele De + aquela = daquela Em + esta = nesta Em + este = neste Em + essa = nessa Em + esse = nesse Em + aquele = naquele Em + aquela = naquela ESTE – vztahuje se k osobám nebo věcem, které jsou blízké mluvčímu nebo okamžiku výpovědi: Quem é este homem? Neste momento… Kromě toho zastupuje příslovce nes nebo letos v časových údajích: Esta manha = hoje de manha Esta tarde = hoje `a tarde Esta noite – hoje `a noite Destes, destas… mají také význam „takový: Nao posso dormir com um barulho destes. Při takovým hluku se nedá spát. ESSE , vztahuje se k osobám nebo věcem bližším oslovenému než mluvčímu. Kromě toho se zájmena užívá při odkazu na předchozí výpověď nebo kontext: Esse amigo é muito inteligente. Při časových údajích se esse vztahuje k nepříliš vzdálené minulosti či budoucnosti: ¨Isso aconteceu em 1989. - to se stalo… Nesse ano terminou a guerra. - v tom roce… Nesse dia todos estarmos muito ocupados. Toho den budeme všichni zaneprázdnění… Desses, dessas … mají význam „takový“ Entao eu ia fazer uma coisa dessas? Copak já bych mohl něco takového udělat? Tvaru esse se užívá i v hovorových obratech: Ora essa! No tohle! Essa é boa! No to je dobré! Ainda mais essa! Ještě tohle! AQUELE, vztahuje se k osobám a věcem vzdáleným od mluvčího i od oslovené osoby: Aqueles homens sao já velhos. Označuje vzdálenou minulost. Aqueles acontecimentos nao devem repetir-se. Ony události…. Ukazovací zájmena este a aquele mohou také zastupovat podstatná jména uvedená v předchozí větě. Jsou-li tam dvě podstatná jména, este se vztahuje k bezprostředně předcházejícímu a aquele k dřívě uvedenému: Pedro e paulo pintam: este pinta bem, aquele pinta mal. Petr a Pavel maují, Pavel maluje dobře, Petr špatně. Také daqueles, daquelas mají význam „takový“. Um homem daqueles – takový člověk… Někdy se zájmena ukazovací doplňují a zdůrazňují příslovcem místa: aqui, aí, acolá… Další ukazovací zájmena. O mesmo – týž, totéž Ele sempre diz o mesmo. Mesmo znamená také „sám“, „osobně“: Ele mesmo disse a verdade – On sám řekl pravdu Ela mesma apareceu aqui. Ona sama se tady objevila. Tal Stojí před podstatným jménem nebo při důrazu za ním: o tal hoomem – tento muž, por tal razao- z tohoto důvodu, a tal ponto que… )do takové míry, že), Fernando de tal – jistý Fernando Neohebná ukazovací zájmena ISTO AQUI - É / SaO ISSO AÍ - - É / SaO AQUILO ALI - - É / SaO