Dějiny psychologie Asocianismus Důležité postavy p předchůdci n Aristoteles n Thomas Hobbes n John Locke n George Berkeley n David Hume Důležité postavy p zakladatel n David Hartley Důležité postavy p hlavní představitelé n Thomas Brown n James Mill n John Stuart Mill n Alexander Bain n Hermann Ebbinghaus n Ivan P. Pavlov n Vladimír M. Bechtěrev n Edward L. Thorndike Thomas Hobbes (1588-1679) p politický filozof, spoluzakladatel britského empirismu p první pokus vysvětlit, jak se smyslové vjemy mění v myšlenky p princip společného výskytu prvků John Locke (1632-1704) p Zkoumání lidského rozumu (Essay Concerning Human Understanding) p empirický přístup p primární a sekundární kvality objektů p nevyjadřuje se explicitně o zákonitostech asociací George Berkeley (1685-1753) p Pokus o zkušenosti s novou teorií vidění p Pojednání o základech lidského poznání p jedinou realitou je pro nás naše mysl – být vnímán znamená být p popřel Lockovo rozdělení na primární a sekundární kvality David Hume (1711-1776) p Pojednání o lidské přirozenosti p základ vědy musí být založen na zkušenosti a pozorování p základní princip myšlení = asociace p 3 formy n podobnost n blízkost časová a místní n příčina a následek David Hartley (1705-1757) p zakladatel psychologické školy asocianismu p snažil se dodat fyziologický výklad - vibrace ve smyslových orgánech a v nervech p počitky – silnější vibrace, a ideje – slabé záchvěvy Thomas Brown (1778-1820) p vymezení sekundárních zákonů „sugescí“ p přechůdci Thomas Reid (1710-1796) a Dugald Stewart (1753-1828) James Mill (1773-1836) p Analýza fenoménu lidské mysli p extrémní podoba asocianismu– duševní mechanika p jednoduché ideje se nabalují jedna na druhou, až vytvoří složitější John Stuart Mill (1806-1873) p duševní chemie p složité ideje jsou podobné chemické sloučenině - mají jiné vlastnosti než její jednotlivé prvky Alexander Bain p první psycholog p založil první psychologický časopis Mind p obohatil psychologii o fyziologické prvky p Smysly a intelekt (1855) a Emoce a vůle (1859) p jasně vymezené zákony asociace: zákon doteku a podobnosti Hermann Ebbinghaus (1850-1909) p provedl první důkladnou a systematickou empirickou studii asociací – výzkum paměti pomocí bezesmyslných slabik p první laboratorní aplikace striktně asocianistických principů na poli psychologie učení Ivan P. Pavlov (1849-1936) p fyziolog, výzkum trávení - vylučování trávicích šťáv v průběhu přijímaní potravy p povšiml si slinění u psů i bez přítomnosti přímého podnětu potravy – objevil podmíněný reflex Ivan P. Pavlov (1849-1936) p zákony podmiňování n časové řazení n vyhasínání n zobecnění n diferenciace p podmiňování vysvětloval nikoli pomocí asociací, ale fyziologicky Vladimír M. Bechtěrev (1857-1927) p motorická podmíněná reakce p podobné závěry jako Pavlov Edward Lee Thorndike (1874-1949) p jeho způsob uvažování byl čistě asocianistický p téma dizertace - instiktivní a inteligentní chování drůbeže p experimentálně zkoumal procesy učení u zvířat p bludiště se 3 slepými uličkami a jednou vedoucí ven a k jídlu a vodě - kuře se postupně zlepšovalo – podle Thorndika nikoli díky inteligenci, ale díky tomu, že ty náhodně zvolené činnosti, které vedly k úspěchu, způsobovaly uspojivý stav, který tuto činnost posiloval Edward Lee Thorndike (1874-1949) p výzkum s kočkami n 15 skříněk n z některých mohly uniknout lehce n z jiných až po složité kombinaci úkonů p Thorndikovy závěry n kočky se naučily dostávat ze skříňky tak, že postupně vylučovaly neúspěšné postupy a nacházely spojitosti mezi vhodným postupem a vytouženým cílem Teorie konekcionismu p zákony učení n zákon účinku n zákon cviku p teorie konekcionismu položila základy behaviorismu a zavedla experimenty se zvířaty jako převládající metodu Kritika konekcionismu p elementarismus p učení pokus-omyl p zákon účinku p mechanistický determinismus Vliv asocianismu na další rozvoj psychologie p rozvoj teorií učení (behavioristické i neobehavioristické) p započal systematický laboratorní výzkum zvířecího učení p pokračoval pavlovovský výzkum podmíněných reflexů Zařazení asocianismu vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím p 1. Vědomý mentalismus – Nevědomý mentalismus p 2. Obsahový objektivismus – Obsahový subjektivismus p 3. Determinismus – Indeterminismus p 4. Racionalismus – Empirismus p 5. Funkcionalismus – Strukturalismus p 6. Induktivismus – Deduktivismus p 7. Mechanismus – Vitalismus p 8. Metodologický objektivismus – Metodologický subjektivismus Zařazení asocianismu vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím p 9. Molekulární přístup – Molární přístup p 10. Monismus – Dualismus p 11. Naturalismus – Supernaturalismus p 12. Nomothetický přístup – Idiografický přístup p 13. Periferalismus – Centralismus p 14. Purismus – Utilitarismus p 15. Kvantitativní přístup - Kvalitativní přístup p 16. Racionalismus – Iracionalismus p 17. Průřezový přístup – Vývojový přístup p 18. Statický přístup – Dynamický přístup Zařazení asocianismu vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím p 4 klíčové dimenze n empirismus n molekularismus n determinismus n kvantitativní přístup Kontrolní otázky p kořeny asocianismu v britském empirismu p zákony asociace, protopsychologové p posun od asociace idejí k asociacím podnětu a reakce p Ebbinghausův výzkum paměti p Pavlovův výzkum podmiňování a Thorndikeův konekcionismus jako předchůdci behaviorismu Doplňující literatura p Aristoteles (ca. 350 BC). On sense and the sensible. p Locke, John (1689). An essay concerning human understanding. p Berkeley, George (1710). A treatise concerning the principles of human knowledge. p Berkeley, George. (1732). An essay towards a new theory of vision p Hume, David (1739). A treatise of human nature. p Hume, David (1748). A enquiry concerning human understanding. p Ebbinghaus, Hermann (1913). Memory: A contribution to experimental psychology p Pavlov, Ivan P. (1924). Lectures on the work of the cerebral hemispheres Doplňující literatura p Thorndike, Edward L. (1911). Animal intelligence. p Thorndike, Edward L. (1910). The contribution of psychology to education. Journal of Educational Psychology, 1, 5-12. p Thorndike, Edward L. & Woodworth, Robert S. (1901a). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions (I). Psychological Review, 8, 247-261. p Thorndike, Edward L. & Woodworth, Robert S. (1901b). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions: II. The estimation of magnitudes. Psychological Review, 8, 384-395. p Thorndike, Edward L. & Woodworth, Robert S. (1901c). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions: III. Functions involving attention, observation, and discrimination. Psychological Review, 8, 553-564.