Dějiny psychologie Behaviorismus Behaviorismus p tzv. „druhá síla“ v psychologii p dva aspekty behaviorismu n metodologický behaviorismus n metafyzický behaviorismus Důležité postavy předchůdci p psychologie zvířat n Charles Darwin n C. Loyd Morgan n Jacques Loeb p filozofové – psych. objektivismus n René Descartes n J. O. de La Metrie n J. G. Cabanis n Auguste Comte Důležité postavy p pionýři n James McKeen Cattell n Edward L. Thorndike n Ivan P. Pavlov n Vladimír Bechtěrev n James R. Angell n Max Meyer Důležité postavy p zakladatelé n John B. Watson n Edward C. Tolman n Edwin R. Guthrie Důležité postavy p následovníci n Albert P. Weiss n Walter S. Hunter n Karl S. Lashley n Clark L. Hull n B. F. Skinner 4 fáze behaviorismu p raný behaviorismus 1912-1930 n studium chování lidí a zvířat, schéma S-O-R n Watson, Weiss, Lashley p 1930-1948 n revize metodologických a teoretických základů n „velké“ teorie učení n intervenující proměnná B = f (S, P, H, T, A) n Tolman, Skinner, Hull Fáze behaviorismu p neobehaviorismus n výsledek spolupráce behavioristů s gestaltisty n Spence, Rapaport, Hilgard p subjektivní behaviorismus n využití psycholingvistiky, kybernetiky n termíny interdisciplinární povahy p postupně stále větší posun k (experimentálnímu) zkoumání vnitřních podmínek vnějšího chování Auguste Comte (1798-1857) p zakladatel pozitivismu p kritika introspekce jako metody získávání vědění p studium lidské mysli = zkoumání organických příčin psychických funkcí a behaviorálních projevů Psychologie zvířat p G. J. Romanes (1848-1894) – zakladatel komparativní psychologie p C. Loyd Morgan (1852-1936) – princip parsimonie v komparativní psychologii p Jacques Loeb (1859-1924) – koncept tropismu John B. Watson (1878-1958) p 1913 Psychology as the behaviorist views it p základní principy behaviorismu: n psychologie jako objektivní experimentální disciplína přírodních věd n teoretickým cílem je predikce a kontrola chování n introspekce jako metoda nemá vědeckou hodnotu; vědomí není možné zkoumat n mezi lidským a zvířecím chováním není kvalitativní rozdíl John B. Watson (1878-1958) p 1920 vynucená rezignace na akademickou dráhu p působil pak v reklamě, dětské psychologii Watsonovský behaviorismus p studium zákonitostí chování = sekrece žláz a pohyby svalů p chování se skládá z elementů, může být analyzováno vědeckými metodami p cílem predikovat R (response) z S (stimulus, podnět), nebo odhadnout S z R p vědomí (pokud vůbec existuje) nemůže být vědecky zkoumáno p důraz na vlivy prostředí Příklad behavioristické studie p J.B. Watson & R. Rayner (1920). Conditioned emotional reactions. Journal of Experimental Psychology, 3 (1), pp. 1-14. p označována i jako tzv. Little Albert study p cílem získat empirické důkazy pro tvrzení, že různé druhy emocionálních reakcí mohou být napodmiňovány Příklad behavioristické studie Příklad behavioristické studie Příklad behavioristické studie p otázky: n 1) lze vyvolat strach ze zvířete (bílé krysy) spojením vizuální prezentace zvířete a úderu na tyč? n 2) pokud ano, nastane přenos na jiná zvířata a objekty? n 3) jaký je vliv času na vytvořenou CER? n 4) pokud CER po určitém čase nevyhasne, jaké laboratorní metody lze použít k jejímu odstranění? p odpovědi n ad 1) už po 7 spojených prezentacích úderu na tyč a vizuální prezentace krysy vytvořena CER n ad 2) dochází k transferu, šíře transferu značná n ad 3) přímo podmíněná a přenesená CERs přetrvala s určitou ztrátou intenzity více než měsíc n ad 4) nebyla možnost zkoumat Karl S. Lashley (1890-1958) p vztah funkcí mozku k chování p lokalizace funkcí v mozku p výzkum na krysách, učení v bludišti p ekvipotencionalita mozkové tkáně Albert P. Weiss (1879-1931) p 1925 Teoretické základy lidského chování p chování redukovatelné na fyziochemické reakce p psychologie bio-sociální věda p program výzkumu dětského chování Kritika raného behaviorismu - extrémní metodologické principy opomíjejí důležité komponenty psychologie - popírání existence vědomí - extrémní enviromentalismus Další vývoj behaviorismu p 1930-1960 p centrem zájmu studium učení p revize metodologických základů behaviorismu - např. operacionalismus p vliv dalších systémů – gestalt psychologie, psychoanalýzy Důležité postavy p Edward Tolman (1886-1959) p Clark Hull (1884-1952) p John Dollard (1900-1980) a Neal E. Miller (1909-2002) p Burrhus Frederick Skinner (1904-1990) Edward Tolman (1886-1959) p inspirován gestalt psychologií (Lewin, vjemové pole) p intervenující proměnná (S-O-R) p teorie učení, kognitivní teorie motivace p latentní učení p kognitivní mapy Clark Hull (1884-1952) p kritik Watsona, ve 40. letech vlivný psycholog p odmítal gestalt psychologii jako nedostatečně vědeckou p metodolog, hypoteticko deduktivní metoda p chování funkcí naučených mechanismů a motivačních stavů p základem učení posílení – dochází k redukci „pudu“ John Dollard (1900-1980) Neal E. Miller (1909-2002) p příslušníci yaleské behavioristické školy p navazují na Hullovu teorii učení p propojení s psychoanalytickou teorií p sociální charakter učení p hypotéza frustrace-agrese B. F. Skinner (1904-1990) p operantní (instrumentální) podmiňování p experimenty na krysách, holubech a lidech p radikální behaviorismus -pouze pozorovatelné chování, žádné intervenující proměnné Skinnerův behaviorismus p klíčový termín – posílení p operantní podmiňování podle Skinnera adekvátnější model učení (klasické podmiňování funkcí laboratorní situace) p spíše popisný než vysvětlující systém Kritika Skinnerova behaviorismu p extrémní pozitivismus p malý důraz na teorii p zkoumání úzkého rejstříku projevů p pojetí verbálního chování Zařazení behaviorismu vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím p klíčové dimenze n obsahový objektivismus n determinismus n empirismus n induktivismus n mechanismus n metodologický objektivismus n periferalismus n vývojový přístup n utilitarismus Doplňující literatura p Comte, Auguste (1856). A general view of positivism (portion of Chapter 1). (The Value of Knowledge). p Morgan, C. Lloyd (1903). An Introduction to Comparative Psychology. Doplňující literatura p Watson, John B. (1913). Psychology as the behaviorist views it. Psychological Review, 20, 158-177. p Watson, John B. (1916). Behavior and the concept of mental disease. Journal of Philosophy, Psychology, and Scientific Methods, 13, 589-597. p Watson, John B. (1920). Is thinking merely the action of language mechanisms? British Journal of Psychology, 11, 87-104. p Watson, John B. & Rayner, Rosalie (1920). Conditioned emotional reactions. Journal of Experimental Psychology, 3, 1-14. Doplňující literatura p Lashley, Karl S. (1923). The behavioristic interpretation of consciousness. Psychological Bulletin, 30, 237-272, 329-353. p Lashley, Karl S. (1930). Basic neural mechanisms in behavior. Psychological Review, 37, 1-24. Doplňující literatura p Tolman, Edward C. (1922). A new formula for behaviorism. Psychological Review, 29, 44-53. p Tolman, Edward, C. (1948). Cognitive maps in rats and men. Psychological Review, 55(4), 189-208. p Hull, Clark L. (1934a). The concept of the habit-family hierarchy and maze learning: Part I. Psychological Review, 41, 33-54. p Hull, Clark L. (1934b). The concept of the habit-family hierarchy and maze learning: Part II. Psychological Review, 41, 134-152. p Hull, Clark L. (1935). The conflicting psychologies of learning -- A way out. Psychological Review, 42, 491-516. Doplňující literatura p Miller, N., Sears, R.R., Rosenzweig, S., Bateson, G., Levy, D.M., Hartmann, G.W., & Maslow, A.H. (1941). Symposium on the frustration-aggression hypothesis. Psychological Review, 48, 337-366. p Bridgman, F. (1927). The Logic of Modern Physics. New York: MacMillan. Doplňující literatura p Skinner, B. F. (1935). Two types of conditioned reflex and a pseudo type. Journal of General Psychology, 12, 66-77. p Skinner, B. F. (1989). The origins of cognitive thought. (The Value of Knowledge). [The primary radical behaviorist's crtitique of cognitivism.] p Skinner, B. F. (1948). 'Superstition' in the pigeon. Journal of Experimental Psychology, 38, 168-172. p Skinner, B. F. (1950). Are theories of learning necessary? Psychological Review, 57, 193-216. p Skinner, B. F. (1990). Can Psychology Be a Science of Mind? American Psychologist, 45, 1206-1210.