7.tematický celek: Hudba v období baroka 1. Historicko-společenská charakteristika období 1600 – 1750 2. Vymezení rozdílů mezi barokem a renesancí ve sféře hudby 2.1 Rozpad stylové jednoty Angelo Berardi: Miscellanea Musicale (1689) Expressio verborum 2.2 Monodie (Stile raprpresentativo) Giovanni Battista Doni - monodie Vinzenzo Galilei: Dialogo della musica antica e della moderna (1581) Basso continuo (Luzzasco Luzaschi: Madrigali per cantare e sonare (1601) 2.3 Koncertantní styl [chori spezzati, cola parte] 2.4 Belkantový styl 2.5 Způsob chápání disonancí 2.6 Zrod kontrastu 2.7 Základní znaky barokní hudby 2.7.1 Melodika [Ctirad Kohoutek: Hudební kompozice, Editio Supraphon, Praha 1989] 2.7.2 Rytmika 2.7.3 Harmonie 2.7.4 Zvukovost a barva 2.7.5 Tektonika 3. Instrumentální hudba Michael Praetorius: Syntagma musicum ( 3 sv., 1615-19) 3.1 Monofonie – hudba pro sólové nástroje 3.1.1 Dědictví taneční hudby – suita – tance barokní éry 3.1.2 Rapsodické formy Ricercar Canzona Passacaglia Fantasie 3.1.3 Fuga 3.2 Ansámblová hra 3.2.1 Triová sonáta 3.2.1.1 Sonata da camera 3.2.1.2 Sonata da chiesa 3.2.2 Sólová sonáta 3.3 Orchestrální hra 3.3.1 Orchestrální suita – ouvertura 3.3.2 Operní předehra - sinfonia 3.3.3 Concerto grosso 3.3.4 Sólový koncert 4. Vokální hudba 4.1 Technické a stylotvorné prostředky vokální hudby [ recitativ, árie, ansámbl, sbor, nástrojová složka, instrumentální ritornel] 4.2 Útvary světské a duchovní vokální hudby 4.2.1 Madrigal a jeho proměny (Luca Marenzio, Gesualdo di Venosa, Claudio Monteverdi, anglická madrigalová škola: William Byrd, Thomas Morley, Thomas Weelkes, John Wilbye; německé prostředi: Hans Leo Hassler, Heinrich Schütz, Johann Hermann Schein ) 4.2.2 Komorní duetto ( Monteverdi: Sedmá kniha madrigalů) 4.2.3 Koncertantní canzonetty ( Monteverdi: Sedmá kniha madrigalů) 4.2.4 Koncertantní píseň (Monteverdi: Scherzi musicali) 4.2.5 Kantáta (světská a duchovní) [áriová kantáta, refrénová kantáta, rondová kantáta, cantata con stromenti, concerti ecclesiastici, motetti a voce sola] Allesandro Grandi: Cantade et Arie (1620) Caspar Kittel: Arien und Cantaten (1638) Luigi Rossi, Giacomo Carissimi 4.2.6 Historia 4.2.7 Duchovní dialog 4.2.8 Oratorium [lauda, oratorium latinské, oratorium italské -oratorio volgare, sólové oratorium, oratorio erotico, pašije, testo] Giacomo Carissimi, Alessandro Stradella, Giovanni Legrenzi, Alessandro Scarlatti, Marc-Antoine Charpentier, Luigi Rossi, Loreto Vittori, Bernardo Pasquini, Francesco Foggia, Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel 4.3 Německé prostředí 4.3.1 Dramatický koncert Heinrich Schütz: Psalmen Davids (1619) Symphoniae sacrae ( 1629,1647,1650) Kleine geistliche Konzerte (1636-1639) 4.3.2 Chorálové moteto a chorálový koncert Michael Praetorius: Musae Sioniae (1601) Polyhymnia Caduceatrix (1619) Johann Hermann Schein: Opella nova neboli Geistliche Konzerte (I-1618,II-1626) 4.3.3 Chrámová reformovaná kantáta Johann Philipp Krieger, Georg Philipp Telemann, Johann Sebastian Bach 4.3 Anglické prostředí [masque, anthem, full anthem, verse anthem, Henry Purcell] 5. Opera 5.1 Úvod 5.2 Technické a stylotvorné prostředky výstavby barokní opery [ recitativ, árie, ariózo, arietta, ansámble, sbor, nástrojová složka (`a viz 4.1.1 – 4.1.5), tanec ] 5.3 Vývojové etapy – problematika historická 5.3.1 Raněbarokní opera + florentská camerata Otavio Rinuccini, Gabriello Chiabrera (básníci-libretisté) Jacopo Peri: Dafne (1597?) Euridice (1600) Giulio Caccini: Euridice (1600) La nuove musiche, 1601 Vincenzo Galilei: Dialogo dellla musica antica e moderna (1581) Claudio Monteverdi: L´Orfeo (1607) L´Arianna (1608) Emilio Cavalieri: Rappresentatione di anima e di corpo ( Domenico Mazzochi : La catena d´Adone (1626) Stefano Landi: Sant Alessio (1632) Virgilio Mazzochi: Chi soffre speri ( Luigi Rossi: Orfeo (1647) Claudio Monteverdi: Návrat Odyseův do vlasti (1640) Korunovace Poppeina (1642) 5.3.2 Opera středního baroka (1640-1700) – benátská opera Francesco Manelli, Benedetto Ferrari Francesco Cavalli: Didone (1641) Egisto, re di Cipro (1643) Giasone (16??) Pietro Antonio Cesti: Il pomo d´oro (1668) Giovanni Legrenzi: Germanico sul Reno (1676) Thomasso Albinoni:Primislao primo Re di Bohemia (1697) Allesandro Stradella: La forza dell´amor paterno (1678) 5.3.3 Opera 17.století mimo Itálii Dvorská opera v Rakousku Ferdinand III: Drama musicum (1649) Leopold I ( festa theatrale) Antonio Draghi:La patienza di Socrate noc due moglie Pietro Antonio Cesti Johann Joseph Fux: Constanza e fortezza (1723); [Gradus ad Parnassum (1725)] Opera v Německu [ Drážďany, Mnichov, Hannover, Lipsko, Norimberk, Hamburk] Heinrich Schütz: Dafne (1627) Sigmund Theophil Staden: Seelewig (1644) Carlo Pallavicino: Gerusaleme liberata (1687) Agostino Steffani Johann Theile:Der erschaffene, gefallene und aufgerichtete Mensch (1678) Johann Wolfgang Franck: Cara Mustapha Nikolaus Adam Strungk: Der glückselig steigende Seianus + Der unglücklich fallende Seianus Johann Sigmund Kusser: Erindo oder die unsträfliche Liebe (1694) Opera francouzská Ballet de cour (entreés, récits, air de cour, broderies) Robert Cambert + Pierre Perrin - Pamoné Jean Baptiste Lully Tragédie lyrique André Campra Opera anglická Masques Matthew Locke John Blow Henry Purcell 5.3.4 Opera vrcholného baroka (1700-1750) [ opera neapolská, opera seria, opera buffa] Francesco Provenzale Francesco Durante Allesandro Scarlatti Leonadro Leo Leonardo Vinci Kastráti (Carlo Broschi – Farinelli) Libretisté (Apostolo Zeno, Pietro Metastasio) Johann Adolf Hasse Carl Heinrich Graun Josef Mysliveček Antonio Vivaldi Georg Friedrich Händel Jean Philippe Rameau Opéra-ballets, Comédie-ballet Carlo Goldoni Giovanni Battista Pergolesi 5.3.5 Proces internacionalizace italské opery Antonio Caldara (Vídeň) Francesco Conti (Vídeň) Nicolo Porpora (Vídeň) Reinhard Keiser (Hamburg) Johann Mattheson (Hamburg) Georg Philipp Telemann (Hamburg) 5.3.6 Barokní opera v českých zemích Phasma Dionysiacum (1617) Giovanni Felice Sances Antonio Draghi Giovanni Federico Sartorius Bartholomeo Bernardi (La Libussa) Johann Joseph Fux (Constanza e fortezza, 1723) Königliches National-Theater Antonín Špork Antonio Denzio ( Praga nascente da Libussa e Premislao, 1744) Giovanni Battista Locatelli František Václav Míča (O původu Jaroměřic, 1730)