Informace a změna vědeckého paradigmatu • Zdeněk Neubauer (*1942, Brno) - 1960:- biologie, chemie (zaměření na mykologii a mikrobiologii (objasnil genetický a regulační mechanismus vironosičství baktérií (1967-70 v Neapoli)) - 1965 - filosofie (zaměření na religionistiku) - od r. 1983 pracuje jako programátor v META ČKD, proniká do matematiky - 90tá léta – vede katedru filosofie na PřF UK + Centrum pro teoretická studia Objektivita a rozpad ideje univerzity • středověk: moc - duchovní - světská - univerzitní • moc univerzitní zajišťuje teoretickou jednotu mezi praxí světskou a duchovní • univerzita: - antika: věda jako zření skutečnosti (epistémé) - dnes: věda jako racionálně a experimentálně ověřené poznání - středověk: pěstuje vědu jako péči o duši Objektivita a rozpad ideje univerzity * fakulta teologická – zdraví duše * fakulta lékařská – zdraví těla * fakulta právnická – zdraví společnosti dohromady tvoří jednotu - universitas scientiae * fakulta svobodných umění – zdraví vědění + filosofie – ne věda, ale umění rozlišovat co je možné, co nutné a co ne společná základna všech fakult Objektivita a rozpad ideje univerzity • Kde je přírodovědecká fakulta? Kdo zkoumá fýsis (Řecko), naturu (Řím)? • středověk vychází z řecké tradice: O/ mundus intelligibilis: neměnný svět idejí, přístupný rozumovému poznání O/ mundus sensibilis: svět hmotný, vnímatelný, jde poznat jen natolik, nakolik v něm odrážena ideální stránka hmotné skutečnosti → nejvíce v astronomii a muzice → artistická fakulta + logika, filosofie, gramatika • hmotné jsoucno – jedinečné → nelze získat všeobecné poznání, vždy smyslové → klamné • poznání ne fyzické (vědění o přírodě), ale metafyzické • přírodovědecké poznání nerozvíjí tradice školská (scholastika), ale tradice hermetická - alchymisti Objektivita a rozpad ideje univerzity • alchymisti – k vědění odkazují metaforami, alegoriemi a symboly, okultní vědění neučí, ale zasvěcují do něj • renesance: pronikání řeckých autorů do povědomí • spis Corpus Hermeneuticum považovaný za spis Platónův → jeho vliv na čas umožní promíchání obou tradic • → nauka o mikro- a makrokosmu: univerzální lze vyčíst z přirozenosti (povahy) jedinečného • jedinečnému přiznána obecnost zračící se ve vzhledu → zájem renesance o tělesné, hmotné, jedinečné → důrazu na zkušenost (experimentia) ve vědě • hermetická tradice umožňuje přijetí přírodovědy na univerzitu, ale bez okultismu → nová ontologie, scholastici: Bacon, Descartes, Galilei, Newton Objektivita a rozpad ideje univerzity • nová mechanistická ontologie: Země se stává nebeským tělesem (nanebevzetí hmoty), propojuje se pozemská fyzika (znebevzetí metafyziky) • povaha veškeré skutečnosti obecná, matematicko-logická • konkrétno se stává obecnem, je zcela zde (fakticita) • svět z atomů – shlukováním a rozptylováním tvoří viditelná tělesa – lze převést na kvantitu a vyjádřit rovnicemi → na obou koncích totéž, lze zaměnit • pohyb je vratný, čas jen parametr, nic nového se neděje • novověká věda – upírá přírodě přirozenost (fýsis), redukuje ji na objektivní skutečnost, zkoumá rozumem i smysly Objektivita a rozpad ideje univerzity • přírodověda vzorem vědeckosti → narušení ideje univerzity a rozpad jednoty vědění a kultury: - filosofie přebytečná → správné poznání logicky konsistentní, předpoklady poznání pochopíme lépe než filosoficky zkoumáním mozku - právo a teologie nejsou vědecké → studují konvence a mínění či metafyzické iluze, které neexistují - medicína → dostává se do područí přírodovědy Mýtus povrchové skutečnosti • obraz světa předkládaný novověkou vědou • substance – hmota zakřivená rozprostraněná plocha (res extensa) → povrch • nová ontologie – svět je fungující mechanismus, příroda denaturována, zapřena existence vnitřní spontaneity, skutečně nového • přirozená zkušenost – experimencia zaměněna za umělou zkušenost – experiment • přirozené bytí redukováno na časoprostorový výskyt, podléhající zákonu sporu (podle mechanismu – součástky do sebe zapadají a vzájemně se při chodu vytlačují – soupeření o místo) • svět = prostor, objem postrádající vnitřek, bytí jsoucna = plošná hmotná substance → redukovatelné na formu Mýtus povrchové skutečnosti • formální popis předpokladem dokonale poznatelné skutečnosti • substanci lze převést na rovinný průmět (vědecky popsat) naráz a bezezbytku (bez ztráty informace) • → vědecký popis skutečnosti jediný správný a definitivní, funguje jako informace – návod k sestavení • známe-li mechanismus, můžeme zkoumaný děj vyvolat sami → úspěch techniky jako výsledek převodu skutečnosti na povrchovou skutečnost • ztotožnění povrchu a podstaty, formální stránky skutečnosti se skutečností vůbec → matematická formalizace totožná s podstatou skutečnosti, mechanizace → determinovanost skutečnosti Evoluce • 1. ohrožení objektivní reality – Lamarckova myšlenka evoluce – vzniku podstatně nového, Darwinova myšlenka historicity vývoje – závislosti na minulých objevech • ovládá vědecký názor, narušení odstraněno odvysvětlením vzniku nového v mechanistických termínech, evoluce probíhá v povrchové skutečnosti • každá forma (života) – časoprostorový výskyt a trvání • trvalejší kombinace s častějším výskytem → stabilní → zpětně ovlivňují okolnosti, jež je spoluvytvářejí → zvyšují pravděpodobnost svého vzniku → zabírají nejvíce místa v časoprostoru • k teorii evoluce další poznatky narušující legitimitu objektivní vědy: teorie relativity, kvantová teorie narušující zákon sporu, Gödlův teorém – axiomatický systém nemůže být zaráz úplný a bezrozporný Změna vědeckého paradigmatu • pojem evoluce - rozšíření do jiných disciplín i do koncepce poznání • staré teorie nahrazují nové – to nejmarkantnější na přelomu minulého století • T.S.Khun: poznání není proces hromaděním poznatků a hledání nejlepších teorií • věda poznává revolučně, diskontinuitně • když omezení daného vědeckého popisu světa (paradigmatu) v krizi, je třeba rozhodnout (řec. krisis) mezi možnými alternativami • výběr nezáleží na vědcích samých, ale spíše na nahodilých odchylkách, které se prosadí a zesílí • nové paradigma zavede nové vidění světa, jeho vztahů, novou logiku věci Informace a změna vědeckého paradigmatu • současná proměna ontologie vědy - role pojmu informace a zkušenosti kybernetiky a počítačové vědy • 1. zkušenost s počítači – mechanistická • informace kódována jako prostorová konfigurace hmotných součástek - Lullův sylogistický stroj Pascalova kalkulačka, Babaggeův analytický stroj Informace a změna vědeckého paradigmatu • mechanistický způsob reprezentace informace a pravidla její formální transformace (kalkulus) – nevýhodné • pro praktické zacházení s informací nejefektivnější využití vnitřní aktivity hmoty • s hmotou se nezachází jako s pasivní výplní umožňující prostorové přemísťování, ale umožňuje logické přiřazování • tvarová stránka informace ale stále určena k formálnímu, mechanickému zpracování • informatický pohled odhlíží od obsahu informace, hledí pouze na její objem → např. kybernetika – jen syntax • abstraktní, formální přístup objevuje zákonitosti napříč vědeckými disciplínami bez ohledu na materiální nosič informace → nástroje k překonání objektivní reality Informace a změna vědeckého paradigmatu • nezáleží na způsobu implementace informace –na tom, zda kódována mechanicky, elektronicky, chemicky (genetická inf.) či elektrochemicky (CNS) • informace není res extensa, kybernetika se neopírá o tradiční kauzalitu (energetická závislost), kybernetické stroje nejsou tradiční mechanismy • jejich funkce nespočívá ve vzájemném vnějškovém vytlačování součástek, které mění své postavení v prostoru • počítače – stroje na zpracování informace transformací vzájemných vztahů – tj. entit měnících svůj vnitřní stav • informace kódována právě ve vnitřních vztazích Informace a změna vědeckého paradigmatu • Kybernetika: O/ uplatňuje se i ve vědách o životě → krize novověkého mechanicismu O/ je jeho praktickou, destruktivní reflexí O/ osvobozuje mechaniku a mechanismy od mechanistických předsudků O/ místo striktního determinismu prostor pro uskutečňování regulačních zásahů O/ živá bytost neuskutečňuje předpis informace, ale jest tímto způsobem předpisování, jest interpretujícím a regulujícím subjektem životních projevů O/ epistemologické přístupy kybernetiky vedou ve vědě k posunu z mechanomorfního na biomorfní pohled – změna zorného úhlu vědy Informace a změna vědeckého paradigmatu • nepřevoditelnost skutečnosti na formalismus -kybernetická zkušenost ukazuje meze objektivity • Weizenbaum – meze instrumentálního rozumu : nepřevoditelnost pojmu na strukturu, smyslu na pattern • paradoxní zkušenost kybernetiky,informatiky, AI: O/ počítače podávají výkony připisované lidskému duchu O/ omezenost výpočetní techniky. Nesouvisí s rychlostí, složitostí či efektivitou (např. rozeznávání výrazů v tváři – zvládne dítě) • propletenost všech úrovní spojujících se ve společném jmenovateli – subjektu, duši • k odhalení dimenze niternosti nepřispěly kybernetické teorie, ale zkušenost s aplikací těchto teorií a omezení formalismu v přístupu k myšlení, jazyku a vnímání