LITEVSKÉ PÍSEMNICTVÍ 19. ST. NÁRODNÍ OBROZENÍ Kulturní a politická situace v 19. st. Zavření Vilniuské univerzity po 1831 r. Zákaz latinky po 1863 r. Přenesení Vilniuské katolické akademie do St. Peterburgu (1842) Litevské národní obrození Zrušení nevolnictví (1864) a první generace sedláckých dětí s vysokoškolským vzděláním. Vzestup nové – jazykové – identity. Hlavní kulturní témata nové národnostní ideologie: znovuobjevení a mytologizace historické minulosti, především pohanské Litvy (historie; folklor) znovuobjevení a mytologizace litevštiny; negativní vymezení litevské kultury vůči polské. Motiejus Valančius (1801 – 1875) Žemaitský biskup (od r. 1850) a první charizmatická autorita novodobého litevského národa. Kulturní činnost: Organizace literární sítě (obchod s knihami; podpora spisovatelů; vydávání náboženské a didaktické lit.) Založení sítě farních škol Hnutí střízlivosti (Blaivybės sąjūdis) Po 1863: organizace nelegálního dovozu a rozšiřování litevských knih: knygnešystė Organizace lidových škol Literární tvorba: Žemaičių vyskupystė (Žemaitské biskupství), 1848 Živatai šentųjų (Životy svatých), 1858 Vaikų knygelė (Dětská knížka, 1868) Paaugusių žmonių knygelė (Kniha pro dospělé, 1868) Palangos Juzė (Pepa z Palangy, 1869) Simonas Daukantas (1793 – 1864) První historik, píšící v litevštině; nejvýznamnější osoba litevského písemnictví první pol. 19. st. Studoval ve Vilniusu 1816 – 1822; pracoval v státních institucích Ruského impéria: 1833 – 1850 v Senátu v Peterburgu v archívním oddělení, kde se nacházela tzv. Litevská metrika. Historické dílo: Darbai senųjų lietuvių ir žemaičių (Činy starých Litevců a Žemaitů): napsal 1822; vydáno 1929 Istorija Žematiška (Dějiny Žemaitska): napsal 1834; vydáno 1995 Pasakojimas apie veikalus lietuvių tautos senovėje (Rozprava o starých činech národu litevského): napsal 1854, vydáno 1975 Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių (O povaze starých Litevců, Horalů a Žemaitů): vydal 1845 Antanas Baranauskas (1835 – 1902) Nejdůležitější osobnost litevské literatury 19. st. Kněz (od r. 1897 seinenský [lit. Seinai] biskup), lingvista, dialektolog a básník. Autor stěžejních litevských poetických textů 19. st.: Dainu dainelę (Zpívám písničku), 1857 Anykščių šilelis (Anykščiaiský bor), napsal 1858-1859; vydáno 1860-61 žánr: poema; alegorie lesa a národa; je to nejvýznamnější litevský literární text 19. st. Kelionė Petaburkan (Cesta do Peterburgu), 1858-1859 žánr: epistolární poema; 14 – písní-dopisů 5. píseň (Nu, Lietuva, nu, Dauguva!): „manifest“ národního litevského hnutí Pasikalbėjimas giesminyko su Lietuva (Rozhovor básníka s Litvou), 1859 Dievo rykštė ir malonė (Boží trest a milost), 1859 Ko gi skaudžia man širdelę (Proč mi tak bolí srdce), 1863 Jonas Basanavičius (1851 – 1927) Vůdčí osobnost a symbol litevského národního obrození. Doktor, folklorista a etnolog, publicista, romantizující historik. Editor mnoha sbírek lidové tvorby, autor stovek publikací na národní témata. Iniciátor založení Litevského vědeckého sdružení (Lietuvių mokslo draugija, 1905). Prosazoval myšlenku státní nezávislosti Litvy, významně přispěl k její realizaci r. 1918 „Aušra“ (1883-1886) – první litevský kulturní časopis (měsíčník). Vyšlo 40 čísel. Byl vydáván v Malé Litvě (Tilsit, Ragnitt) a nelegálně pašován do Velké Litvy. Iniciátorem vzniku Jonas Basanavičius. Redaktorem – Jonas Šliūpas. „Varpas“ (1889 – 1905) nejvlivnější litevský kulturní časopis konce 19. st. Iniciátorem a redaktorem: Vincas Kudirka Vincas Kudirka (1858 – 1899) Vůdčí osobnost litevského národního obrození. Iniciátor a hlavní spolupracovník časopisu „Varpas“. Autor slov a melodie litevské státní hymny Tautiška giesmė (Národní píseň). Počátek novodobé litevské literatury: Maironis (Jonas Mačiulis) (1862 – 1932). Kněz a literát. Jeho tvorba měla tak velký vliv na vývoj litevské poezie, že slova Maironis a poezie se používala jako synonyma. Sbírka básní Pavasario balsai (Jarní hlasy) 1895, četná pozdější rozšířená opakování. Zakladatel sonetu, elegie, (moderní) poemy. Jonas Biliūnas (1879 – 1907). Zakladatel moderní litevské prózy, především povídky. Autor klasických, „ikonických“ litevských povídek (Kliudžiau (Trefil jsem), Ubagas (Žebrák) a jiných). Publicista a literární kritik. Své texty publikoval v různých časopisech, nevydal žádnou sbírku.