LITEVSKÉ PÍSEMNICTVÍ 19. ST.

                                          NÁRODNÍ OBROZENÍ



   Kulturní a politická situace v 19. st.

   Zavření Vilniuské univerzity po 1831 r.

   Zákaz latinky po 1863 r.

   Přenesení Vilniuské katolické akademie do St. Peterburgu (1842)

   

   Litevské národní obrození

   Zrušení nevolnictví (1864) a první generace sedláckých dětí s vysokoškolským vzděláním.

   Vzestup nové – jazykové – identity.

   Hlavní kulturní témata nové národnostní ideologie:

   znovuobjevení a mytologizace historické minulosti, především pohanské Litvy (historie;
   folklor)

               znovuobjevení a mytologizace litevštiny;

   negativní vymezení litevské kultury vůči polské.

   

   Motiejus Valančius (1801 – 1875)

   Žemaitský biskup (od r. 1850) a první charizmatická autorita novodobého litevského národa.

   Kulturní činnost:

   Organizace literární sítě (obchod s knihami; podpora spisovatelů; vydávání náboženské a
   didaktické lit.)

   Založení sítě farních škol

   Hnutí střízlivosti (Blaivybės sąjūdis)

   Po 1863: organizace nelegálního dovozu a rozšiřování litevských knih: knygnešystė

   Organizace lidových škol

   Literární tvorba:

               Žemaičių vyskupystė (Žemaitské biskupství), 1848

               Živatai šentųjų (Životy svatých), 1858

               Vaikų knygelė (Dětská knížka, 1868)

               Paaugusių žmonių knygelė (Kniha pro dospělé, 1868)

               Palangos Juzė (Pepa z Palangy, 1869)

   

   Simonas Daukantas (1793 – 1864)

   První historik, píšící v litevštině; nejvýznamnější osoba litevského písemnictví první pol.
   19. st. Studoval ve Vilniusu 1816 – 1822; pracoval v státních institucích Ruského impéria:
   1833 – 1850 v Senátu v Peterburgu v archívním oddělení, kde se nacházela tzv. Litevská
   metrika.

   Historické dílo:

   Darbai senųjų lietuvių ir žemaičių (Činy starých Litevců a Žemaitů):
   napsal 1822; vydáno 1929

   Istorija Žematiška (Dějiny Žemaitska): napsal 1834; vydáno 1995

   Pasakojimas apie veikalus lietuvių tautos senovėje (Rozprava o starých činech
   národu litevského): napsal 1854, vydáno 1975

   Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių (O povaze
   starých Litevců, Horalů a Žemaitů): vydal 1845

   

   Antanas Baranauskas (1835 – 1902)

   Nejdůležitější osobnost litevské literatury 19. st. Kněz (od r. 1897 seinenský [lit. Seinai]
   biskup), lingvista, dialektolog a básník. Autor stěžejních litevských poetických textů 19.
   st.:

               Dainu dainelę (Zpívám písničku), 1857

               Anykščių šilelis (Anykščiaiský bor), napsal 1858-1859; vydáno 1860-61

                           žánr: poema;

                                  alegorie lesa a národa;

                                  je to nejvýznamnější litevský literární text 19. st.

               Kelionė Petaburkan (Cesta do Peterburgu), 1858-1859

                           žánr: epistolární poema; 14 – písní-dopisů

                                  5. píseň (Nu, Lietuva, nu, Dauguva!): „manifest“ národního
   litevského hnutí

                   Pasikalbėjimas giesminyko su Lietuva (Rozhovor básníka s Litvou), 1859

               Dievo rykštė ir malonė (Boží trest a milost), 1859

               Ko gi skaudžia man širdelę (Proč mi tak bolí srdce), 1863

   

   Jonas Basanavičius (1851 – 1927)

   Vůdčí osobnost a symbol litevského národního obrození. Doktor, folklorista a etnolog,
   publicista, romantizující historik. Editor mnoha sbírek lidové tvorby, autor stovek publikací
   na národní témata. Iniciátor založení Litevského vědeckého sdružení (Lietuvių mokslo
   draugija, 1905). Prosazoval myšlenku státní nezávislosti Litvy, významně přispěl k její
   realizaci r. 1918

   

   „Aušra“ (1883-1886) – první litevský kulturní časopis (měsíčník). Vyšlo 40 čísel. Byl vydáván
   v Malé Litvě (Tilsit, Ragnitt) a nelegálně pašován do Velké Litvy. Iniciátorem vzniku Jonas
   Basanavičius. Redaktorem – Jonas Šliūpas.

   

    „Varpas“ (1889 – 1905) nejvlivnější litevský kulturní časopis konce 19. st. Iniciátorem a
   redaktorem: Vincas Kudirka

   

   Vincas Kudirka (1858 – 1899)

   Vůdčí osobnost litevského národního obrození. Iniciátor a hlavní spolupracovník časopisu
   „Varpas“. Autor slov a melodie litevské státní hymny Tautiška giesmė (Národní píseň).

   

   

   Počátek novodobé litevské literatury:

   

               Maironis (Jonas Mačiulis) (1862 – 1932). Kněz a literát. Jeho tvorba měla tak
   velký vliv na vývoj litevské poezie, že slova Maironis a poezie se používala jako synonyma.
   Sbírka básní Pavasario balsai (Jarní hlasy) 1895, četná pozdější rozšířená opakování.
   Zakladatel sonetu, elegie, (moderní) poemy.

   

               Jonas Biliūnas (1879 – 1907). Zakladatel moderní litevské prózy, především
   povídky. Autor klasických, „ikonických“ litevských povídek (Kliudžiau (Trefil jsem), Ubagas
   (Žebrák) a jiných). Publicista a literární kritik. Své texty publikoval v různých časopisech,
   nevydal žádnou sbírku.