Kur
Aleluja, neplač. Maria
Při příchodu první scslrv nechť ku    |
(Marín stála venku plačíc   lak plakala, naklonila se a nahlédla <l<> hrobu ) Řečená sestra nechť ye po nahlédnuli do hrobu obrali ke kleni
Vzali Pána mého a nevim, kam ho položili Andčl (JeŽiS):
Ženo. proč pláčeš? Koho hledáš'.' Sestra;
Pane. jestliže jsi jej vzal iv. pověz nu. kam jsi ho položil, a já jej vezmu. On (Ježiš):
Maria. Ona (uklánčjíc se).
Rabboni On {pak ustupuje maličko nazad):
Nedotýkej se mne. Maria. Ale jdi k bratrům mým a povez: jim. V\stupuji k otci svému a otci vašemu Kur
Maria přišla /veslujíc učedníkům, Scstfa:
Vidčla jsem Pána a loto mi řekl Kur:
Aleluja. Pan vstal z mrtvých Na to kur:
Bčžcli dva spolu a ten druhy učedník běžel napřed, rychleji než Petr, a přišel k hrobu první aleluja. Potom dva bratři {vezmouce pmstůradla. jdou ke stupni) a zpívají:
Vidíte, ó druhové, hic prostěradla a rouška, ale tčlo nebylo v hrobč nalezeno. Kur:
Vstali' zaji (l'o dospíváni 'antifom • u zm'ne hymnus Tc Ih-um lauilamus.)
1.  Na základě překladu / latinského originálu, který pochází z konce 12. století (zápisje
z bre\ iure ženského benediktinského kláštera s\  Jiří na Pražském hrade). charakterizujte vznik liturgického dramata.
2.  Určete dále. který- moment byl rozhodující pro zmčnu dialogu v drama.
3.  Pokuste se vy stihnout specifičnost stredovekého dramatu.
4.  Podrobné rozvedeni vývojových dramatických linii včetnč ukázek najdete ve skriptu
Milana Kopeckého Starší české drama (Brno 1987, 2. rozšířené vydáni).

gjjCjSPOPlNE, PQM1LVJ NYJ
(Asi konec 10. stol.)
üospodinc, piimiluj n>! ušle pomiluj ny! ■jy, ipa** vSeho míra, -jastz rrj i uslyšiž, Hospodine, hlasy naší! paj nám vším, Hospodine. /„ň a mír s zemil KrieS! Krleš! Krleš!
pomiluj ny - smiluj se nad námi ipasc - spasiteli iiiii-h - zde: svita >i/n    urodil, hojnost m i r - /de pokoj
t hspodl, pomilui' Jesu Kriste, pomllvl' S7pase vóšego mira,
"asi ny i uslysi.
(řospodine, glasy našel
Dai nam", (iospoiline, iizitfi a mír" v" zemi! K6r6lcS6! K6r6leš6!
10. SVATY VACLAVE
(První tři strofy patrně konec 12. stol., ostatní asi ještě 14. stol.)
Svatý Václave,
ve\ odo ČCSké zemč.
kněze
pros za ny Boha
svatého Dúchal
Kyricleison!
Ncbcskeťjcst dvoratvo krásné.
lomu. ktož tam pojde: \ život věčný, oheň jasný svatého Ducha' Kyricleison!
Pomoci tvé žádánu, smiluj sč nad námi.
mis'smutné,
s se zlé,
svatý Václave!
Kyricleison!
Maria, matko žádúcie, rys královna všcmohúcie. prosí ž za ny, za křesťany.
ßmily line zla we, wewodo czeßke zemye. knyeze na/S/S. pros za ny hoho flwaleho dúchal k\i-\tle\/.íorľ
\chcßket geßi dworßtWO kra/Jne, blazye tomu. ktoz tarn poyde: iľ zywot wyetsny, ohenyaßin ßwateho ducha! Kyryeleyßonl
Pomoczy iwe sadamy,
ßmyliiyßye nail nnmy vtycßß ßmulne.
ßwafy Hfaezlawel k\ n eleyßon'
T\ jsi dědic České země, rač pomnieti na své plčmč. nedají z;ihv iiťni nám i budúcim, svaly Václave! Krislcleison!
Anjclé svčti nebeští, račte nás k sobě přivésti tu. kde/ sláva nepřestává věčného Boha! Krislcleison!
Maria, matko žádúcic. tys královna všcmohúcie. prosiA za ny. /;i křesťany, Hospodina1 Krislcleison!
Všickni svčti spomáhajte. /aby núl i nam nedajte.
iř\ btodnám ať nezahynem! Krislcleison!
Hřiechuov se našich lékárny, spomoci vasie žadámy. svaly Vitc, slavný Vojtčše! Krislcleison!
Vy sic dčdici České zemč. račte pomnieti na své plémě, nedajte zahynuli nám i budůcicm, svatý Zikmunde. S\ alý Prokope. svatá Lidmilo! Krislcleison!
Bohu otci chválu vzdajmv,
svatým se křižem požehnajmy
ve jméno Otce
i S\ na jeho
i svatého Ducha!
Krislcleison!
kněze - knižc
dvorslvo - služba a život ph dvore nebeského krále

-
0bcft jasný - sv. Duch je v bibli (např. Mt 3.11 - 12) spojován s ohnčm
jidúcie - drahá
dědic - ochránce, patron
oomnicti - pamalo-
( porovnejte umelecké prosiředky obou písni (užjií rýmu, asonance. epitel, členěni do
of), l V sow islosti s poslední literaturou předmětu v knize Jana Lchára Česká středověká
lyrika (Praha 1990) shrňte u pisnč Hospodine, pomiluj ny problematiku její dalace.
autorství a funkce. 3. U písně Sv Václave si uvědomte její funkci na základě rozšiřování jejího jádra
a charakterizujíc zde pojeli sv. Václava
11. 1ZV. OSTROVSKÁ PÍSEŇ (Kolem 2. pol. 13.stol )
siuvn do sveta stvorenie v božství schováno,
ic/ pro Evino /hřesenic na s\ čt posláno.
Dicvcc dřčvc porozenie icsi zvěstov. z Davidova pokolenie božsky v/chováno.
Ol ně!               krUenie
jménem nazváno.
pro drahé naše spaseme
/.idóm prodáno
I pro naše vykúpenie
i ort prodáno, jehož nám slavné vzkriesenie vesele dáno.
Slovo - Bůh. Kristus (viz Jan 1.1) vychováno - vychováno kričenic - křtěni, křest