pol 14. stol.) ijiti ubírala ilésajlci. la milého, •d i neho. 5ho mile nekopila bicSc pile (dbala o to) í tu roztoči pohnula proskočí, li sc tajila ečněbvla dmi. co jich tubiechu. [ml brojicchn. hemžili se srdce chtčnic líbeme bylo stalo toho. lo mnoho. iléslicbylo látce dčt átko milo, '. \ Se přemáhá, milosti sahá. mu vítanie. 5 stiskáme, it plakali ravovati j. milý. pře/žádúci svnti. n tuto novinu ttiepotom státi, f milost dáti Dslušcn býti. I más učiniti 3 bude kázati, icmcškati. ospčí k nemu, (poipicbej) pánu mému. leknu nemeškaje. ičm žádaje. ;í učiniti, íčv odpustiti. iť tobč neškodí, c. nc/liť škodi. u. cos učinil, oti nemu zavinil, ujce jeho, velikého." (Konec 14. stol) Potom Sel Bnmcvik na jeden hrad a ra po pánj zemské tajnč poslal. Tehdy páni ;i zemane s radosti velikú jako k pánu svému milému přijeli jsú a do Prahy s nim jeli 1'cluly. když jest král Astronori rú smi Neomeni pravdu zvěděti, s velikú radosti proti němu daleko vyjdi Mnoho také jiných l Prahy, starých i lake- mladých, vyjela jest proti nennt, Tu se rado» veliká stala vSI «mi, že kniežc jejich lva při/nesl A kterak jest měl velikú práci, vsemjesi to zvěstoval ZvláSčcjeho milá královna Neomema. tať jest najvětšl ladost měla. Potom kázal Bmncvik po všech městech volatí a lva na branách malovali a na zemské korúhvi /jedné strany Iva šerého v černém poli Ctyiuiccii a pčt lei živ jsa, potom jediného syna s svú královnu jmčjiše a tomu pře/děl Ladislav. A pak v dobré starosti dni své dokonal. A lev velikú včrú a tesknostmi nechtěl jest po něm živ /ostati Velikými žalostenú zařval, až i umřel. Chvála buď Bohu na výsostech. 1. Srovnejte všechny tři předchozí ukázky po stránce jazykové, tematické a žánrové. 2. Poslední vydáni Vévody Arnošta najdete spolu s texty o Jetfichovi Bcrímskcm a Tandariásovi a Floribelc \ knize editované D Marečkovou a B Petru Rytířské sulce majíce 0'raha 1984). Orientujte se zde po přečteni předmluvy na celek, vypiSte jeho moth ickv sled a aluze k jiným staročeským památkám 3 Poslední vydáni Kroniky o Bruna ikovi je spolu s dalšími testy (Alexandr. Kronika o Šlilľridovi, O Apolónovi. Jiříkovo videnie. Čteni Nikodémovo. Legenda o Veronice, Život Adama a Evy, Život Josefov. Asencch. Poručcnsnie dvanádeti patriarch) součásti knihy Próza českého stredoveku, kterou připravil J. Kolár s M. Nedvědovou (Praha l')83). Po přečteni předmluvy a celku uvažujte o relevantnosti žánrového označeni ve starší literatuře a srovnejte text se zpracováním A. Jiráska ve Starých pověstech českých. 4. Poslední vydáni Tristníma a Izaldy hledejte ve stejnojmenné edici Z. Tiché (Praha 1980). Na základě předmluv] B Setby celku promyslete hodnoceni skladby jako snad nejkrásnější staročeské milostné básně a porovnejte jeji pojcti lásky s pojetím ve stredoveké milostné lyrice. zvláště \ i/v ZávtSově pfsnj 29. MASTICKÁŔ (2. Čtvrtina 14. stol.) hic, zde. běžím hodím dáme (jak se jmenuješ) (ať »i % tebou »právně vedu) Ol Rubin přibíhaje říká verš: Seď. mistře, seď. jáz k tobě běžu, snad se tobě dobře ho/ u Mastick. Vitaj. iniK Idonechul rtldem dosti smiechu1 Pověz mi. kak ti právejme dějů, ať s lobú cčlc sd Rubin říká: Mistře, jsem li dvorný holomek. dčjúť mi Rubin z Benátek. Mastičkář »ká vcrSc: PovČz mi to. Rubine, co chceš vzicti otc mne. Mistře, ot tebe cheu vzieti Itrncc kyselici a k tomu tři nové lžíce. Móž-li mi to ot tebe přijíti. chcajáz ovšem tvój rád býti. Mastičkář praví: Rubine, to li viejáz rád dám. co jsi potřeboval sám. Jedno na to všdy ptaj a tich miest pýtaj, kde bychom mohli svój krám vyklásti a své draho prodati mn Mistře, hyn jsú miesta sdravá a V nich jest krásná úprava. Tu iačsvcscdeuicjmieti a svě drahé masti \ynieli! Dále Rubin; Mistře, vslúpé na tuto stolicu, posadiž k sobě svú ženu holicu. - (Ticho!) Potom ať s Postrpalkem zpívá píseň takto: Seď. vem přišel mistr Ypokras de grácia divinu, nenieť horšieho v tento čas in arte medicína. Komu která nemoc škodi a chtěl by rad živ bvti. on jeho chce usdraviti. žel' imisi duše zbýti dvorsky, pěkný; služebník (mohu-li lo od tebe dostat) žádal jen: hledej vyhledávej tam vyložil Sed wem przyßel myßlr Ypokrqß vám; Hippokratu de gm lia di vi im /. milosti noži nenyeth horzßyeho w lenia aafi Kn> arte mediana, v lékařství Komu ktera nemoceßcody a chtyel in radzyw byty, on geho chcze ußdruwity. tet mußy dußßye zbyty, pozbýti 30. HRA O KRISTOVI) ZMRTVÝCHVSTÁNÍ I O JEHO OSLAVENÍ (Konec 14. stol.) Teď já. mistře, k tobč teku a duši na pleci vleku. račižji sám Otázali, musimť na se žalovati Lucipcrk duši: Nuže, duše hubená, nmi-lis byla slili žcn.i. zde; běžím ubohá, bídná Duše mlynáře: Já sem byla mlynárova duše. učinila sem z mécha i z loktušc miřicí málo a neckami, co se mi zdálo. A ještč více na se prav i. ničí sem svini i take kra\. dávala sem jim lidského sladu, protož již mám v pekle vadu. Belzczub nese duii Teď já. mistře, k tobč leči, nesa hřišnú duši na pleci, jednakť povi sama svá díla. což jest jich na sviti zdila. Duse šenkvře: Já sem byl na onom sviti šcňkéř. dával sem málo piva za haléř, když sú přišli sediaci s ženami, daiť sem jim s kvasnicemi. Rádať sem přičítala a k tomu se věrovala, a když sú přišli Žáci, kázaliť sú sobi z plné dáti. Na tom sem Boha hněvala, že sem to kdy činila, protož musím v mukách býti. toho mi již ncl/c zbýti. Lucipcrk duši: To-li jest ten šertkéř. ježto dával málo piva za haléř? Protož musíš sem pod mé křidlo, u věčné pekelné bydlo. Teď jest, mistře, hříšná duše. činilať jest, coť ji neslušíc; což jest sméla učiniti, tobčť musí poveden. Duše Sevce: Jáť sem byla ševcova duše, šilať sem zlé ušiti za dva groše, a k tomu sem /Je lapala, jako bych nebozezem vrtala Když sem měla ušiti koninu. tehdy sem ušila ovčinu, pro to mé zlé diláni musím za to do pekla nyní Nato Luciper k ni: To-li ten švec biše, jcStO zlé boty dělásc? Káži jej čertóm dráti. a hurfam icho du$i natahovati. (ať jsem měřila měřicí nebo odhadovala neckami, vidy jsem šidili letím hned, brzo udělala připočítávala zapřísahala se plnou (čili) zbaviti se odvážila se (šila)