Synopse přednášky VYBRANÉ SOCIOPROFESNÍ SKUPINY I. / D. Drápala

   Téma VANDROVNÍ TOVARYŠI

   _____________________________________________________________________

   

   ·        součást řemeslnického vzdělávání, prvopočátky již ve středověku;

   ·        sorty vandrovních tovaryšů (mladší, starší, kárníci);

   ·        délka vandru proměnlivá, liší dle jednotlivých druhů řemesel i regulí, trasy dle
   jednotlivých řemesel (každé mělo vybraná místa, pověstná řemeslnická centra atd.);

   ·        nutnost vybavení dokumenty, doklady tovaryšů na vandru: rajsepas, kundšaft, později
   vandrovní knížka, bez dokladů obviňováni z potulky a žebrání;

   ·        organizační a podpůrná role řemeslnických cechů;

   ·        řemesla šenkovní a nešenkovní;

   ·        herberky a cechovny, útočiště a útulek na cestách, do doby zajištění stálého místa
   v lokalitě, hierarchické uspořádání, zvyklosti a rituály při příchodu a odchodu;

   ·        podmínky cest vandrovncíh tovaryšů a jejich nástrahy;

   ·        krize a úpadek vandru s rozvojem tovární výroby a vytvořením hranic po roce 1918;

   

   

   Z. STOKLÁSKOVÁ: „… neboť je léto a milo vandrovati.“ Vandrovní tovaryši a státní instituce.
   In: Pocta Janu Janákovi. Brno 2002, s. 347 – 354.

   B. ŠTIESS: Pestré cesty cínařského tovaryše v 19. století. ČL 56, 1969, s. 242 – 243.

   

   Edice vzpomínek

   J. PŠENIČKA: Z Čech do Vídně. Životní vzpomínky kováře Josefa Pšeničky. Brno 2001.

   A. BEER: Na vandru. Praha 1973.

   L. FUNDER: Aus meinem Burschenleben. Gesellenwanderung und Brautwanderung eines Grazer
   Zuckerbäckers 1862-1869. Wien – Köln – Weimar 2000.

   

   

   Doporučuji přečíst pasáž z Pšeničkových vzpomínek vztahující se k vandorvním létům: s. 40-52.