tiflW) ŽUtftóHU NÁRODNÍHO VYMRU V BMti töChtiiCiva ö..upiua. Ženský přednosta kachničko služby: VESTNÍK MINISTERSTVA VNITRA REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. VYDÁVÁ: MINISTERSTVO VNITRA REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. REDIGOVAL: DR. ZDENĚK MACH, SEKČNÍ RADA MINISTERSTVA VNITRA ROČNÍK IV * > * - \ - í V PRAZE 1922. TISKEM ROLNICKÉ TISKÁRNY V PRAŽ h n Kontrola zábav ve prospech dobročinných účelů. (Obežník min. vnitra ze dne 16. Jedna 1922. č. 98.393-6.) (Zemské správě podjtické v Praze, Brně, Opavě.) V poslední době opětně bylo si stěžováno na [o. že taneční, humoristické a podobné zábavy pořádané ve prospěch dobročinných účelů nepřinášejí pravidelně žádný prospěch dobročinným líčelům, v jejichž prospěch byly pořádám-. ježto režie pohltí takřka všechny příspěvky věnované širokou veřejností na uspořádaní takovéto zábavy ve prospěch předstíraného dobročinného účelu. Aby dle * možnosti bylo čeleno zneužívání veřejné dobročinnosti pořadateli podobných zábav, bud dodatkem ke zdejším výnosům ze dne 1$. irvence 1920, čís. 36.481, a ze dne 6. února 1919. čís. 1461 pres., uloženo okresním sprá-\ ám politickým, aby povolovaly prodloužení policejní hodiny uzavírací při zábavách pořádaných ve prospěch dobročinných účelů jen tenkráte, uvolí-Ii se pořadatelé předložití účty o režii nákladů a průkaz o tom, jaký obnos byl odevzdán dobročinným podnikům, v jejichž prospěch se zábava pořádala. Přesvěd-čí-Ii se okresní správa politická, že režie pohltila velkou část obnosu určeného ve prospěch dobročinný, a že částka dobročinnému účelu odevzdaná není v přiměřeném poměru k jiným vydáním, nebudiž napříště nikomu z těchto pořadatelů uděleno povolení k prodloužení policejní hodiny uzavírací za účelem uspořádání podobného dobročinného podniku. Na to buďtež pořadatelé při povolení prodloužení policejní hodiny uzavírací zvlášť upozorněni. Také obce buďtež požádány, aby osobám které předstíráním dobročinných účelů zneužívají veřejnosti ve svůj osobní prospěch, nepovolovaly pořádati taneční zábavy. Udělování licencí kinematografických, kultúrni poradce. (Oběžník min. vnitra ze dne 17. ledna 1922» č. 70.634-6.) (Zemské správě politické v Praze, Brně, Opavě. — Adm. odd. úřadu ministra s ptnou mocí pro, správu Slovenska v Bratislavě, civilní správě Podkarpatské Rusi v UžhOTodě, presidiu ministerské rady v Praze, kanceláři presidenta republiky v Praze n-a vědomí.) V zájmu zvýšení kulturní úrovně biografických podniků jest pečovati o to, aby osoby, jež tyto podniky řídí, měly k tomu také potřebnou kulturní kvalifikaci. Za tím účelem buď činnost biografických podniků i po této stránce pečlivě sledována a na majitele nebo ře- ditel», podniku působeno, aby věnovali dosta-i mm ■po/ornosi volbě programů a dávali přednost programům sledujícím ušlechtilou /silmii obecenstva. Z.i záatupce majitele licence buďtež podle § 9 min. nařízení ze dne IS. září 1912, č. 191 ř. z., schvalovány zásadně jen osoby, které mají potřebnou kulturní kvalifikaci a zaručují, že povedou podnik ušlechtilým způsobem. Státní občanství veřejných zaměstnanců dle či. 3., odst. I., Brněnské smlouvy. (Oběžník min. vnitra ze dne 30. prosince 1921, ě. 68.105-7.) (Zemské správě politické v Praze.) Dodatkem ke zdejšímu výnosu ze dne 12. listopadu 1921, č. 49.348, se sděluje, že zásada, projevená zmíněným výnosem ohledně učitelů škol obecných a měšťanských, platí ohledné veřejných zaměstnanců vůbec, a že tedy ustanovení § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n., nevztahuje se vzhledem k ustanovení či. 3., odst. 1., Brněnské smlouvy o státním občanství, č. 107 Sb. z. a n. z r. 1921, na ony veřejné zaměstnance, kteří nabyli po 1. lednu 1^910 domovského práva v některé obci Československé republiky na základě § 10 zákona o právu domovském ze dne 5. prosince 1896, č. 222 ř. z., a příslušeli bezprostředně před tím domovským právem do některé obce nynějšího Rakouska. Přiznávání československého státního občanství vojenským gážistům z povolání, do činné služby Československé republiky nepřevzatým, a pensistům byv. rak.-uh. branné moci. (Oběžník min. vnitra ze dne 7. ledna 1922, č. '100.607—7.> (Zemské správě politické v Praze, Brně, Opavě.) Dle ustanovení § 12, odst. 2., a § 16, odst. 3., vládního nařízení ze dne 3. září 1920, č. 514 Sb. z. an., k němuž se či. 2., odst. 4., vládního nařízení ze dne 30. října 1920, č. 601 Sb. z. a n., odvolává, vyhrazeno jest rozhodování o žádostech vojenských gážistň a poživatelů vojenských zaopatřovacích požitků za přiznání státního občanství československého ve smyslu § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n., ministerstvu vnitra v dohodě s ministerstvem narodili obrany. Na toto ustanovení bylo také zdejším oběžníkem ze dne 13. listopadu 1920, č. 71.130, výslovně upozorněno. Přes to vyskytuji se dle sděleni ministerstva národní obrany případy, že zemské správy politické přiznávají žadatelům zmíne- v / 22 Fi,my zakázané v lednu 1922. oornikfi věnuje «^""ftré na ně ná- vjcMi ^'"r. , *,i..; /YC\'nhoditl Prim"» j^ •—— l,iiw, Maud »P^^íKSa Oběma se po-i s detekü^m zavřena do s»ezně z Cnské daří nprc!n,,n.t. Cfiia. odvaž _a p(;dr0va krčmy. Maud i detektiv, jinu■ ( Cíňalia a spoJečroosti. .Hyeny lidu«. Baron Lachat se seaiámj s Marií Červnovou, která m« výpravu Ang milenec Jiří vytořistH aopustil. Lachat se ji nunc a Vydává ii za vflastní toru. Marie vMttsM barona do opiové krčmy, opoj. K),a r v J -Spojenec Mariin a Jiřího se vydáva za nraoraeW) barona bate a jiný člen této /lo^mic spornosti za lékaře, který vyhotoví úmrtní.list naJméno baronovo. Marie spěchá s úmrtním nstenvk no-táři který ji vydá baronovo uněm. Zločinci unesou barona i jeho skutečnou dceru do Ameriky. Na konec jsou dopadeni. »Škraboška smrti«. Hrabě Bertrand di Persa se zamiluje do cirkusové artistky Fiamctty, opustí rodný dům a stane se krasojezdccm v cirku, kde působí jeho milenka. Fiamctta spolu s artistou Jiřím zavraždí úkladné Bertranda i jeho otce. Podezření z vraždy padne na tajemníka starého hraběte. Jiří. který se vydává za hraběte Bertranda. uškrtí v hádce Fiamcttu. Detektiv odhalí podvod a zatkne vraha. Ve filmu xKonec s v é t a« aneb »K e f a s s p I a n e ť a m i« je řada sprostých a nemravných scén, z náchž se poukazuje na tyto: Sprostý nec. který vzbuzuje hnus a ošklivost. — Mary podvádí bankéře Handsupa. který ji vydržuje, s Jackem, enťJemanem a majitelem Sdružení lupičů Alarm«. — Bankéřova milenka schová Jack a do postele a pomůže mu oloupili bankéře ■V apačské krčmě bankéř poplácává dívku po zadní časti těla. - Rvačka mezi reportéry, kteří se píchají navzájem do zauV části těla — Od porny obraz, předvádějící, jak dlouhá Lydie se chce stůj co stůj vdát. - Pijácká scéna (scéna pod stolem). - Mary vyžene bankéře, kterého Hž nepotřebuje, protože bude konec své a. ľ hodu e Í-L vř'cn,ni valen. — Kuchařka »cvič!« npiml.,1 Sfho hocha na klíne. _ Mimo tyto sosľéľ ' mravné scény obsahuje snímek řadu scén \Z~ ycVa, t m,r"c,'\,b" »éhokoH vtip«; ub0" na vvbudování príbytku. p~ 41 Filmové zprávy denního tisku. (Oběžník ministerstva vnitra ze dne 4. února 1922. cis» jo '(?-()..! (Okresním politickým správám v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, policejnímu ředitelství v Prize Plzni a Brně a policejnímu komisařství na Kladně a Mor. Ostravě.) Veřejný tisk si všímá v poslední době nejen všeobecných otázek filmové censury, ale i účinku veřejného předvádění jednotlivých filmů na diváky. Ježto ministerstvu vnitra velmi záleží na tom, aby žádná takováto zpráva neunikla jeho pozornosti, a bylo o všech stížnostech, k nimž jednotlivé snímky Při jejich veřejném předvádění zavdají príčinu, správně a hned informováno, žádá se tamní úřaď, aby pozorně sledoval naznačené filmové zprávy, uveřejněné v listech v tamním správním obvodu a stížnosti veřejnosti proti obsahu a vlivu jednotlivých snímků na diváky. O všech význačnějších pozorováních buď sem ihned podána zpráva. Státní občanství československé; projití (lhůty pro přiznání dle § 9 ústavního zákona. (Oběžník ministerstva vnitra ze dne 16. února 1922, čís. 10.660-7.) (Zemským správám politickým v Praze, Brně a Opavě.) i Bývalí státní příslušníci rakouští, kteří teprve mezi 1. lednem 1910 a 16. červencem 1920, kdy nabyla účinnosti mírová smlouva s Rakouskem, a bývalí státní příslušníci uherští, kteří teprve mezi 1. lednem 1910 a 26. červencem 1921, kdy nabyla účinnosti mírová smlouva s Maďarskem, nabyli domovského práva v některé obci na nynějším území republiky Československé a příslušeli ještě po 1. lednu 1910, třebas sebe kratší dobu, právem domovským do některé obce v bývalé říši rakousko-uherskč mimo nynější území republiky Československé, stávají se podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n., a podle mírových smluv státními občany československými jen tehdy, když podali podle vládního nařízení ze dne 30. října 1920, čís. 601 Sb. z. a n., d o 31. prosince 1921 u politického úřadu okresního, v jehož obvodu leží domovská obec, žádost za přiznání československého státního občanství a žádosti této se vyhoví. Kdo takové žádosti včas anebo vůbec nepodal anebo byl pravoplatně zamítnut, stal se státním příslušníkem toho nástupnického státu v jehož území leží dřívější jeho obec domovská a ztratil tím samozřejmě současně i dosavadM, domovské právo v naší obci. ÍÄ °SS"' nelZe tudíž přihlížeti nadále Wto k státnímu občanu československému ? vydati ji domovský list nebo jinak uznati její pravo domovské. Při tom se ovšem, jak již/opětné bylo zdůrazněno, podotýká, že osoby, které ještě dne 28. října 1918 byl v právem domovským príslušný do některé obce v bývalé nsi rakousko-uherské mimo nynější území republiky Československé a jimž některá obec na tomto území teprve po 28. říjnu 1918 bez předchozího nabytí česlí o s I o v e n s k č h o státního občanství dala právo domovské, af již dobrovolně anebo na základě lOletčho pobytu v obci — nenabyly tím práva domovského v obci, poněvadž tyto osoby po 28. říjnu 1918 se stali cizími státními příslušníky a jen po získán: československého státního občanství mohh tedy býti přijaty do svazku domovského. Na takové osoby se tudíž ustanovení zmíněného § 9 ústavního zákona vůbec nevztahuje. Tyto okolnosti nechť mají jak politické úřady, tak i obce při zjišťováni domovského práva nebo československého státního občanství bedlivě na paměti. Úřady obecní buďtež vybídnuty, aby záznamy o svých příslušnících, kteří nabyli domovského práva v obci teprve p o 1. 1 e d n u 1910, přezkoumaly a vymazaly z obecních příslušníků: a) především ty osoby, které jako příslušníci některé obce v bývalé říši rakousko-uherské mimo nynější území československého státu teprve po 28. říjnu 1918 byly bez Předchozího získání československého státního občanství přijaty do svazku domovského, a dále b) ty bývalé státní příslušníky rakouské* nebo uherské, kteří získali v obci domovské právo teprve mezi 1. lednem 1910 a 16. červencem 1920, pokud se týče uherských příslušníků mezi 1. lednem 1910 a 26. červencem 1921, a patřili —byť sebe kratší dobu — právem domovským mezi 1. lednem 1910 a 16. červencem 1920 do některé obce rakousko neb mezi 1. lednem 1910 a 26. červencem í 921 do některé obce uherské, mimo nynější území republiky Československé, když nezavdali do 31. prosince 1921 u okres, politického úřadu, v jehož obvodu domovsko obec leží, za přiznání československého státního občanství anebo žádosti jejich nebyl« vyhověno. Z osob, které nabyly domovského práva v obci v době od l. ledna 1910 až do 16. července 1920, po případě jde-li o osoby, které měly dříve právo domovské V některé obci- - 49 Filmová blídk a. Filmy zakázané v únoru 1922, M i m o z a k o n «. Majitel herny Madden kdysi hlava společnosti štítící se denního světla' a jeho dcera, kterou znají .na policii ialw. hedvábnou Molly«, zanechají zločineckého života a chtějí se poctivě živiti. To se nelíbí zločincům, S nimiž Madden drive pracoval. Jejich náčelník, apač »Cernv Michal«, vyvolá rvačku, při které strážník přijde o život. Podezření padne na Mad-dena. který jest odsouzen na 8 měsíců do vězení. Zloděj Billy má z Michalova rozkazu přemluviti Molly k odvážné loupeži, zmocniti se lupu -a zanechati dívku v rukou policie. Ale Billy věří, že Molly zanechala zlodějských chontek a prozradí jí celý plán. Molly je však příliš rozhněvána nespravedlivým odsouzením svého otce, chce pomstíti nevinně odsouzeného a provede proto krádež sama. Policie i Černý Michal pasou po dívce i jejím společníku. Černý Michal je vyslídí. Ve hrozné rvačce jest apač zastřelen. Molly jest odevzdána do rukou spravedlnosti s podmínkou, že její nevinný otec bude propuštěn. — Revolver hraje v tomto snímku velmi důležitou úlohu. ■ Muž, který dvakráte zemřel«. André Froissart ustanovil svoji dceru Coletu universální dědičkou a synovce Jérôma Barzaca jejím poručníkem. Jéróme chce se zmocniti Cole-tina jmění. Když se dívka zdráhá provdati se zaň, zašantročí ji do nevěstince, kde právě skončila" prostitutka Evelina sebevraždou. Ohledač mrtvol a pokoutní písař Sibelet vyhotoví úmrtní list na ' jméno Colety Froissartové, když mu Jéróme smlouvou zajistí polovinu dědictví. Coleta uprchne z nevěstince k matce svého milence, je však na udání majitelky nevestince zatčena jako zlodějka. Na radu Sibeleta, kterého Jéróme ošidil, udá Co-letin milenec Jérôma soudu. Jéróme jest odsouzen k smrti provazem. Jeho milenka podplatí kata, který provede popravu jen naoko. Také lékař se dá přemluviti a svolí, aby se Jéróme přihlásil u kého soudu jako deserter. Soud ho odsoudí na Káleje. Jéróme uorchne a chce zavražditi Coletu. Lékař tomu zabrání a sám dopraví zločince šibenici. E d e 1 m u t li und Verbreche n« (snímek tažný se zakázaným filmem »Velký neznámý«). Alma má býti novou obětí pro Parkerovo »peklo lásky«. Harry Peel. lupič konající dobrodiní, vysvobodí dívku z nevěstince a zabezpečí ií bezstarostnou budoucnost. Alma se oddá požívačné-mu životu; skončí ve vlnách rozbouřeného moře. Rudá no c«. Sochař Hardin« ukrvje Mabel Daytonovou před svvmi klubovními přáteli, kteří ji podezřívají z vraždy hraběte Brida. V klubu je sochař přítomen vražednému útoku na lorda Cenina. Když je podniknut vražedný útok také na Roberta Cowpera. rozhodne se kriminální komisař Tom Hood vypátrati vraha. Pachatelem vražedných útoků jest Henry Chatters, jehož bratra Bride a Cowper. mezinárodní to podvodníci, dohnali k sebevraždě. Mabel bvJa ženou falešného hraběte Brida. kterého opustila pro jeho zločinecký život. Bride se jf pomstil tím. že jí unesl dcerušku V klubu prosila Mabel Brida. aby ií vydal Jíte Tai se objevil Chatters a střelil po Bridovi, střelil také po Cowperovi. ale po Drvé se minul Ľfle — Dej jest protkán četnými zločiny a suro-vostmi (vražedné útoky, přepady, únos. boj s lupiči a pod.). vaná čublčka; pes přislíbí čubičce maStvf ä ta ej pusti do postele. Hana U nevěH £ gán n?S 46t/' - YĽ viníku ie řada sprostých scén a nápisu (páření slepice s kohoutem, psi v postel? sprosté jednání porodní-báby a pod) Veršované české titulky filmu Profesor /.lká« a .Profesor Žilka v Africe« jsoí takového rázu, že jsou s to vzbuditi pohoršeni u každého, kdo ctí svůj mateřský jazyk Proti ostatnímu obsahu nevznesl censurní sbor žádných námitek, pozastavil se však nad nechutnými scénami, předvádějícími psíka, který koná svoji upotrebil, a odkrytí osoby sedící na venkovském záchodě. »Divoká honba«. Pitt Nelson chce prodati velké olejové pole řediteli bankovní společnosti Withe a spol. Jeho soused Moorgardt, který pozbyl jmění lehkomyslnou hrou. spatřuje jedinou záchranu v olejových zřídlech Nelsonových a chce se jich zmocniti stůj co stůj. Najatí bandité vloupají se do vily ředitele Withe a unesou jeho dceru Jane. jíž se Nelson dvoří. Nastane »divá honba« za lupiči, která vyplňuje 5 dílů a ie řadou přepadů, útoků, rvaček a jiných surovostí. Detektiv Jimmy osvobodí Jane a zmocní se zločinců. Moorgardt spáchá sebevraždu. »Šejdíři společnosti«. Hrabě Lopez zavraždí obchodníka Eycka a oloupí ho o drahocenné brilianty. Podezření padne na obchodníkovu neteř Šelmu, v jejíž ložnici vrah zanechal zakrvácenou dýku. Šelma je zatčena, avšak po krátké vazbě propuštěna pro nedostatek důkazů. Detektiv Smith pátrá po vrahovi, který v přestrojení prchl s lupem do Ameriky. Přes všechny překážky se mu konečně podaří zatknouti zločince a dokázati Selminu nevinu. — Vflné scény, rvačky a podvody jsou vedlejším obsahem tohoto snímku. y L o ď lásky«. Kormidelník Wells a Knut Hausen zavraždí a oloupí Juana Olivera a hodí kapitána Olafa Lüttjrense do moře. Zločinci svedou vše'na Torna Spranga, který byl jejich pomocníkem. Sprans má být oběšen spolu s vele-/rádcem Cruzem. Přátelé tohoto zločince zachrání oba odsouzence v posledním okamžiku. Cm se stane majitelem nevěstince a Sprané majitelem opiového doupěte. Wells žije jako »stříbrný král« W-alliscr a Knut Hansen jako zámožný statkár. luanita Oliverová. která chce pomstiti smrt svého otce, je zavlečena do opiové krčmy, kde ji chce Wellsňv syn Walter znásilnit. Walter zavede vlasmi sestru do nevěstince, kde ii chce bohatý stařec znásilnit. Wells zastřelí Waltera, kterého pokládal za syna Sprangova. Když inu Sprans sdělí, že Walter byl jeho vlastni syn a ze zavlekl sestru do nevěstince, zastřelí SpraiiRa a pak sebe Před smrtí se doví, že syn kapitána Olafa Lutt-í^ense vysvobodil jeho dceru z nevěstince. Snímek »ledeuácté přikázání« (viz Věstník. roČ. 111. č. 12.. str; 471) bvl po onrnvě nápisů propuštěn. JUDr. Vaclav Dusil. 76 ÍIÍ^^W^^ Filmy zakázané v březnu 1922 Indiánä s náčelníkem oody Foxem v Hd. padnou obchodníka Custera a K(erá Se Obchodník je zavra/clu al no u q ^ nechce státi ženou »;^:'(I 'on osvobodí Alica po hlavu. Farmař Joe ' ll,',npb0"řeslrojí za cow- a ožení se s ",\I3lo?^/.^n^0^n0výdi. Podaří boye a vstoupí do služeb riiompsonovyt. se muzmocniti se T^mpsonova sMiy &«^ >_ lákati Thompsona, kterého Popadne se sv j dou a hodí v sudu do vody. agy, :^emuž^e P dařilo uniknouti, vysvobodí s«hoPaja-^bo^f 5Ľ SSW /'=n^TÄSo Kdy, a vrat, je rodičům. Všichni Pronásleduj Foxe, který prchá na železnici. Cowboyove vyhodí ze Fezničiií most do povetrí. „,,miv?f »L o 1 a. a p a č o v a n e v č s ta«. Lola n"™'* snésti klidný život, jaký vede její bratr, opustí ho a uchýlí se ke svému milenci, apacovi lobby .nu Hitscliinovi. do krčmy posledního řadu. robby se rve na oko s černochem a Lola okráda diváky, přihlížející tomuto zápasu. Lola se ubytuje u stare kupliřky »matky« Brownové. Lord Westeríield se rozešel s milenkou. Tato se mu chce pomstít a navede Lolu, Tobbyho i černocha, aby ho oloupili. Lord dopadne Lolu, je však okouzlen její krásou a ponechá ji u sebe. Lola provede 9e svými společníky odvážnou krádež zlatých prutů. Její bratr, který se stal zatím detektivem, pátrá po zlodějích a zatkne vlastní sestru. »Moriturusi, Lékař Vilmos otravuje morfiem barona Mohrungena, aby se zmocnil jeho jmění, jehož chce použíti ke stavbě sanatoře. V jeho zločinném plánu mu nevědomky pomáhá služka Siegnis, která se domnívá, že prášky si zase získá pánovy náklonnosti, jíž se těšila před jeho zasnoubením s Kornélií Köbnerovou. Lékař je zatčen a usvědčen ze zločinu. »Noc v r á i i«. Velkostatkář Wojkowicz chce provdati svoji dceru Gaby za Dětřicha z Dubovan Gaby nesouhlasí a odjede ke své přítelkyni. Do pokoje, který je pro ni připraven, vnikne pobuda schová se pod postelí a obdivuje svlékající se dívku. Také Dětřicha z Dubovan ubytují v pokoji kde Gaby spi. Dětřich se domnívá, že tu spí jeho' pntel a ulehne na druhou postel. _ Gaby se jde koupat. Take pobuda se vykoupá a pozoruie hk se Gaby obiéká.Dívka se ho nejprve bol? Pobuda da ji napiti kořalky; dívka ho chová na k ně a prenocuje s ním na stromě. Druhého dne ie zavrou do kozího chlívku, kde je S Děrřir-h a velkostatkář, kteří vytýkají dívce že Sn ,5 s cizím mužem. Když pobuda prohlásí že J n nestalo padnou si Gaby a Dětřich do 5n£ detektiv Honován ^aluSiPncc''^SCif a s nimi v boji na život a na s nrt » L . . lka,lf se zastřelen; lupičům eni ,'PeKtor Wills 1 »onovan v vpátrá. žf S ^mml- Dctek"v M policií, ježto je manželem jeho bývalé (1 Tato se rozhodne opustili svého muže Rlt( ] ji srazí k zemi, takže omdlí a musí hý vena do nemocnice, lu se rozhodne ru učiniti Bucka EHota neškodným. BiUida J vlak s hedvábím. Dojde ke strašnému S tektiv je raněn, Buck Eliot je zastřelen »Jidáš«. Pilát zadá I iberiu o ruku' Císař svolí ke sňatku, posle vsak hned po Piláta, jako vladaře do Judce, kde zuří a chce sám »bdíti« nad Klaudií. Je. ponouká Jidáše, svého soupeře v lásce k Magdaleně, k účasti na vzpouře. Všichni se k Ježíši Nazaretskému, který hlásá lásku . si vyžádá na tetrarchovi hlavu prorok-/ Marie Magdalena odmítá ošklivého Bar; jde za Ježíšem Nazaretským. Barabáš štve Ä proti Ježíši, který mu vzal srdce jeho inj Žárlivý Jidáš zradí svého mistra. Marie Pilát zbožňuje, prosí o milost pro Ježíše 2& I Klaudie- přislíbí Jidášovi vydat Ježíše, pomň jí zmocniti se Marie. V Mariině vězení sděl ! Klaudii, že Marie milovala jen Ježíše a on miloval obraz Klaudiin. Ježíš jest ukřižoval" se oběsí. — Ve filmu se předvádí řada nel scén, líčících smyslnou lásku Jidáše a Bar k Marii Magdaleně, dále řada obrazů nalíJuri polonahých žen, odporná poprava proroka Jana] jehož hlavu si vyžádala Salome, a hnusné . znázorňující ukřižovaného Ježíše a oběšen, | dáše. Film je persiíláží bible, této knihy kni »Bouře života« nebo »Neklidru se«. Kristina odloudí ženicha Anfrei ně, ktert bidla přátelství. Aníreiiia, přesvědčivši st i vlastní oči o zrade Janově, vstoupí do kl᧫ Kristina navádí mladého lékaře, aby otrál jíj Lílio manžela. Činí tak proto, aby se přesvjj~:aj zdali se její milenec dopustí z lásky k ní z!>\;rj| Krisiina rozvrátí rodinu Janova bratra, t^H Mauricia, a oloupí tak svoji přítelkyni Zum I rodinné a životní štěstí. Odmítnutý Jan pre-, _ ; Kristinu a Mauricia ve vášnivém objetí. '■'■ i bratry dojde k divokému zápasu, ve kti ■■ ricio zvítězí. Zuzana zastřelí Kristinu. j Film »J e n d r á p e k u v í z*« (2 epochy) fcl ložný sc zakázaným filmem »Na k hu l .■ ! z e ž i v o t a«, o němž bylo referováno \ I min. roj. na sír. -los. j ■ C h a u í í e u r- k a v a lír. Miss : j podle otcovy závěti odevzdati půl gm j nmské nemocnici. Hrabě Colfioríto vstmu zeb bohaté Američanky jako šofér a ďop na cestě do Říma. Lupič Drn Juan, kter: ne uchází o přízeň miss Jenny, přep , diív auto, zmocní se miss Jcnnv a při sofera ke kolejím, aby ho vlak rozdr '■ I odvlekou Američanku do blázince, o^ Soter vysvobodí. Ve filmu je řada n d" a jiných násilností. | /Soudce L v n c h«. Černoch i j obviněn, že zabil bohatého farmáře. I í>nchuje Landryho a jeho ženu. Bratr , | no ohee znásilnit Sylvii, schovaiikn čei | y; 0d zneuctěni ji zachrání jen m «není podle něhož násilník pozná, ■ . | 1,0 vlastní dcerou, JUDr. ' Ill Filmová Mídka Kulturně-výchovné filmy * dubna 1922. Pražské obrázky, serie L H. 111. IV. V. VI. Vlas a spol., Praha m to » » ^> ľj m ^ to to j> to » » » > to » y f President CSR Masaryk v Lánech Praha ve sněhovém hávu . . - Tělocvičný snímek, č. 1..... » č. 2. ... . Delfa-Film, A—B, Pathč Fréres, Pan/ ;> » » C. č. č. č. č. c. 3. 4. 5. 6. 7. 8, Jak vyčíháme ptactvo v jeho úkrytu . . . Les Bussaco, Portugalsko....... Kůň (studie pohybů)......... Po norském pobřeží......... Oasa Sidi jMísío........... Město Chiesgia........... Různé ptactvo . ,......... Lovecké výpravy a rodinné starosti dravců Rybaří na Islandu......-n . . . Sob, přítel a domácí zvíře Laponců . . . V nemocnici pro zvířata....... Postrach malého ptactva....... Na dne mořském.......... Das Leben und Treiben in der Meerestiefe Unsere gefiederten Freunde...... Keramika............ Na Wettersteinu ........ Obrazy z Bosporu ........ Die Mitterwaldbahn..... Seidenspinnerei.......... Z Buccari do Spalata...... [ Pevné a tekuté plyny . . . . . . Výroba bronzových odlitků . . . » to to » to to y> y> to » to to to to to to to to to to to to to Cines, Rím <- 9 Educational-Film, Londýn Svenska, Štokholm . . . » » » » Biologický ústav, Helgoland Glombeck, Berlín .... » , /. . . Ufa, Berlín ...... B—B, Berlín...... Ufa, Berlín ..... Rex-Film, Berlín .... D. L. G., Berlín . . . . Sascha, Vídeň ... Státní výrobna, Vídeň . . » 160 in, 1*0 m, 150 m, 160 m, 170 m, 160 m, 3(H) m, 250 m( 150 m, 130 m, 140 m, 90 m, PO m, 150 m, 170 m, 130 in, 160 m, 300 m, IM m, 160 m. 150 m, 150 m, 160 m, 350 m, 180 in, 250 m, 17i i m, 250 m, 400 m, 250 m, 100 m. 300 m, 250 m. 320 m, 105 m, 160 m, 180 m, 230 m, 320 m. Filmy zakázané v dubnu 1922, --Paše r á c i«. Komteska Erika miluje barona liarta. Její babička a dědeček by jř však rádi provdali Z'd finančního radu Herccna a odvezou jř proto na venkov, kde se má slaviti zasnoubení. Hercen obviní Harta, který sem také přijede, z podloudnictví. Detektiv, který je Hartovým přítelem, prohlédne lež a zatkne Hercena a Eričinu babičku a dědečka. Na zakročení Hartovo jsou» propuštěni a svolí ke sňatku s Erikou, — Nedostatek vtipu je nahrazen sprostými a neslušnými scénami, při nichž herci vvtíhwwif ■.»- —-* nařídí babička Fri£ x< A|,uulim pratjle- Ta ÄS li™ «AUS «ní rada hledá štěničea j zpüso PrepáÍľse%Voubtjau"dI1a"I írupič, Buck'.Andrade všechen majetek Ä„Ä>i „°l0Upí CĽ?l"»c' ° hin řň vnri,„. .i. ..snu posel přinese nářolnn,.. 7 ľ."' ze..zanechá dosavadního způsobu í VMIZ -cl' "emoll"nce se dočkati návratu ZI' prepadno" vlak, v němž jedou Buck An-st-fví ,Í!, -ke Slllaiící lin detektiv. Andrade se ftL "a °,dpor a přilul,í )' k ''"eku. Detekl lis if,. PICe' který ho "mračí, zmocní se jel ľ" VtI?re d?,?chranv státní peníze, vyd ničeMlk/lV.a- KÚn skiitcčiiý detektiv odhal, b'mdi n« ! prcl"l0"ti i s penězi. Bývalá i< níkňm p.repad"e stanici. Andrade přispěje úřed-vhk» n„ri po',"nci- Proti Pomocnému vojenská zabr niť-'-' '"PJei Prázdnou lokomotivu. Andrade ě ne? n,, ; ZCe" X u stanici se rozvine bitka. Zto- nľčeln n 'n,l,a isn" pol,ilti "el.0 zatčeni: jejich náčelníku jsou zločiny prominuty. "• a III. epocha filmu .Muž se Z( "" »Lékař hMU •tot0fclé s 1L a "I- l-'p0Ľll0U íl1'"'' ve fcřsr;1,". ■ .«i Jehož zákazu bylo refer-" no Pinna zSi, '"','•' e "' r"č,lik" Vc'slllík" l,:l snímek k " ""' a iméno v*rnh« a pi takto pozměněný znovu k censure. / t t. »Dcera- pomsty«. Ing, Berná OMm -, «, nlbení s Hedou, když mu jeho přítel Jm d" ,ji, že její matka ma temnou minulost H-Sí?" ,;rl, sdélí před smrtí své dceři, žeieiím rSdma 'f otec Jiřího, který ji Svcdl, s libuje *Ä ,, přes to, že by ženat Rodiče vypudi i^i I imľ matku, která se stala později majitelkou S" „iho domu. Z výdělku platila pobyt v DeníSÍ**x fí. která netušila jaké má maKSS Heda se chce pomstít otci a vláká proto JjfKS"*' Ki[tv do nevěstince, který převzala. Pak VyzVe 0(ce, aby se přišel podívat na své děti do nevě-s,incc Tento prosí Hedu na kolenou, aby mu vv. dala iöho d«u ale marné- Zpustlý Jiří zůstane v domě a take Kitty nechce dům opustiti. Heda se vzdá pomsty teprve, když ing. Bernd Olden ji ó to požádá. případ G e m b a I s k é h o«. Bankéři Arturu Haríwigovi bylo již po druhé ukradeno z pokladny 10.000 marek. Jeho přítel Dr. Kainz. který hlídá v nocí pokladnu, spatří, jak Michaela, bankéřova mladá choř, otevře pokladnu, vykrade ji a opět uzavře. Nato otevře Michaela domovní dveře a odevzdá peníze muži, v němž bankéř i jeho přítel poznávají dobrodruha, vydávajícího se za barona Vardorfa. Michaela předstírá, že jednala pod hypnotickým vlivem baronovým. Její muž jí uvěří. Teprve, když se přesvědčí na vlastní oči, že ho chce Michaela otrávit, vyžene ji. Michaela tvrdí, že je nevinna a sama učiní oznámení státnímu zástupci. Veřejné mínění i soudcové jsou na straně krásné Michaely. Teprve když dr. Kainz předloží dopis\ i nichž je zřejmo, že Michaela chtěla zavraždil svého muže, aby se zmocnila jeho jmění, odsoudí MHid krásnou hříšnici. S t u d e n t e n u 1 k«* Student Rudi napsal svému bohatému strýčkovi v Americe, že jest Ženat .1 má dvě děti a že potřebuje mnoho peněz. Bohatý strýček mu odepíše, že ho brzy navštíví. Když ■MiJentíiv bohatý tchán nechce svoliti ke sňatku, převlékne se studentův přítel za jeho ženu a vypůjčí si dvě děti. Strýc je spokojen. Teprve, když přijde studentova nevěsta, řekne Rudi strýci prav-du-7-wDěj, proti němuž není zásadních námitek, byl přičiněním spolupůsobících herců proveden způsobem neslušným a odporným, takže veřejné předvádění tohoto snímku by se příčilo veřejné mravnosti. Zejména se poukazuje na neslušné scény ve studentském pokoji, které vrcholí v tom, že vypůjčené děti pokálejí strýčka z Ameriky a student, Převlečený za Eulalii, ho utírá. Nato si mu sedne "a klín. Také ostatní studenti, převlečení za ženy. objímají neslušným způsobem strýčka z Ameriky. 0 '"re ostatních herců nelze také říci, že je v mezích slušnosti. I a j ems tví New Yorku« (I. a TI. epo- lajemství New Y o r K u« U- a c"a.) V New Yorku řádí tajemná banda lupičů, nadaná »Cerná ruka«, proti níž je policie bezmocná. Jacky, bývalý člen této bandy, odevzdá Tayloru 'odletoví listiny, které mají přispětí k dopadení ftocinců. »Černá ruka« se chce zmocniti teemo ,,s'in. Zločinci usmrtí Dodseta elektrickým zan-zením, které připnou k jeho telefonu. Nato se vlou-D?JJ do jeho pokladny, ale nenajdou kompromituji-^h listin. Chemik Justin Clarel se ujme patra» f" zločincích. Zločinec se vplfží do ložnice Dod«*- °vy dcery, která ví o úkrytu listin, omámí Jíie-Jc'n, odcizeným v sanatoriu, a> přiměje ji K omu, poznačí úkryt dokumentů a napífe Clareloví do s- v němž ho žádá, aby upustil od dáIsíllo pat ; *> vrazích jejího otce. Clarel uzdraví dívku a tato U|ci. co se s ní v noci udalo. III ^>l'nv,vrC,i,níH1,,'U,V,av- l díl -Dvojná- milence, aby zaví& n'- ^rnardová navcdc *vého vraždě „č íí ľ, ť Jej,ll° nemocného imi/c Po »ude sama L tóe i ľ 5f poIiciL, 0bávajíc se' že Abs se ÄÍfhne s ",,,cncem do ciziny. iest odsouzí?k JHÄ f,S řf ?«■ Jeií mi,enec II díl- »Donu m ?r? dvojnásobnou vraždu. — P°deřívá Vn věr?Ä*tí, "ou **& ktem« siku, kde bý a vr .'/rH 1' ? hyl dopaden V íe" podezřelý 7 IrJÁť m piütv?d,ena' ju zat?en jako domí sám se Sá MÄtrá?en výčitkami své-ia« Mhli !d \.r. Ul dll: -Amorova s t restart!^ naynnl í m^,^\d;;VĽkc,ltivým a bohat*ra peníze n ^auxclství a vypůjčuje si od nich ÄzenJ rÖ pro.hIaSuH « soudu, že nebyly ľp oři ?^2b a,i2Va?ýi,,est °svobozen. - IV. díl: časľn, Lf„le^ Manželka, jejíž muž navštevuje v chnmh?; eZtrav Vf f s přítelLrn svého muže Luk™ bTe2eparé?A kd? ztratí kabelku s navští-nice k lt° 2Ä č5ník k vyděračství. zálet-ľÁľih? 2naľr^dí-.Soud ji osvobodí. - V. díl: AI i b .« Odmítnuta milenka veľkomestského apače niXJE}uCa pro„l0«WŽ, kterou provedl v klenct-mekem krámu. Pri soudním líčení prohlásí nová milenka apacova, Že byl obžalovaný u ní. Apač jest osvobozen, »Das Geheimnis einer Nacht«. Edmund DarviIIe byl probodnut dýkou před osamělým domkem. Zjistí se, že v tomto domku měl hrabě Valicoiirt schůzky s neznámou dámou. V domku na lezen je plášf ísabelly, ženy zavraždeného. Isabella zsih. Hrabě Valicourt nechce prozraditi jméno dámy, s níž mel osudné noci v osamělém domku dostaveníčko, a nemůže tak prokázati své alibi. Když je v jeho bytě nalezena tobolka zavražděného, jest odsouzen pro vraždu na 20 let do žaláře. Dědicem zavražděného se stane jeho bratranec Charles Chapart. Šílené Isabelle se narodí dítě. Chapart vydává malou Pavlu za vlastní dítě. Uplynou léta. Jan, syn pro vraždu odsouzeného hraběte Valicourta.N^ zamiluje do Pavly. Isabella nabude jasného vědomí a vyslechne hádku mezi Chapartem a Terezou a zví tak, že Pavla jest její , dcerou. Svoje podezření sdělí Janovi, který usiluje, aby otcův proces byl obnoven. Chapart najme pomocí lékaře, který mu pomáhal již dříve při jeho zločinném počínání, zlosyna, aby zavraždil Isabellu i Pavlu. Plán Chapartúv jest zmařen neznámým cizincem, v němž Jan pozná svého otce. Chapart se chystá k útěku, dříve však chce se pomstíti Janovi. Kulka, určená Ja- novi i CIICĽ AC JJUUlstlti ilftiiuri. i\<»»«. m ww«* .'•* , usmrtí vlastní dceru Chapartovu. Chapart IIU VI, 1I?UJ[I1 viuowii «-W,.. _....,-**.------... dozná, že zavraždil Edmunda Darvilla •»m/^Mti iniin imíní n vo. uvalil nodezřei iiby se zmocnil jeho jmění, a že uvalil podezření na hra běte Valicourta, který byl míbneem jeho ženy. Zločinec skončí sebevraždou. (Ze zápisku slepého Dra »L i d o m o r n a« »L I Q O III u r ii a«, \z»o navinu oi^vu" *^*~ (iriířithc.) Milionář Mackay, který ustanovil slepého Dra Grifíithe svým dědicem, onemocni^a_do-píse proto Griffitho ukáže tento dopis v ho svi cl pého Ura urmmie -svým uiuilu... l.j.c«^»i «. «-píše proto Griffithovi. aby ho navštívil. lír. Ciriffith ukáže tento dopis Dr. Hornerpvfc který ho ošetřuje, a vypravuje mu, jak přisel o zrak: Jako lékař v Chicatfu bvl povolán k bohatému Čínami, který > požádat, aby vyňal srdce jeho ženo a jejímu „ideL Číňanův sluha odnesl ženu; svého pana a cntiSl pomoci také Dru Griffithovi k útěku. Zena Mastně unikla. Griffith byl chycen a pak oslepen. Kdv/ Dr Horner vyslechl tento příběh, zmocnil se dopisu a zaměnil jej za jiný dopis y něm/ se sde-luie Dru Griffithovi, Že Angličan Macka v zem, I. ni Horner se vydává za slepého Dra Qriffttha a oi"nXnku Mand za svoji dcer... P(.7jlCjl zákon í Dr. Horner cirkus. Mackav pristihne D. Hornerajak bez černých brýlí objímá se s Maud. a zví tak, že byl podveden. Dr. Horncr se vrhne na Macka ve, zardousí ho a posadí jeho mrtvolu do křesla, aby vzbudil zdání, že zemřel smrtí přirozenou. Dr. Horner přistihne Maud s krotiťclem Ivu a chce se jí pomstit. Krotitel zavře Hornera do lvi klece, kde tento hrůzou zšílf. Je vidět smečky Ivu a v jejich středu také slepého Dra Griffitha. Dr. Horner je dopraven do ústavu choromyslin-h, uprchne však a vrátí se do svého bytu. kdo dopadne Mand s krotitelem. Šílený Dr. Hornprza-vraždí dýkou Maudina milence, kterého pokládá za Mack aye. »Poslu ha č. 73«. Karel Besant napíše _ svému strýci, že je na smrt nemocen, a požádá ho, aby zaplatil jeho dluhy. Kdy/ strýc přijede, přemluví Besant posluhiu aby hrál mrtvého. Posluha popíjí na úmrtním lůžku z láhve, zavolá si svou ženu. jež se ukryje pod pokrývkou na úmrtní n lůžku, hledá pod postelí a v nočním stolku noční nádobu, skrývá se v koupelně za klosetem a pod. Z deníku ženského lékaře«, II. díl »Lež a pravda«. Ingrida, která má před svatbou s Gerdem Torstenem, je znásilněna propuštěným čeledínem. Domácí lékař jí radí, aby se svěřila svému snoubenci ještě před svatbou, Ingrida vsak neuposlechne jeho rady. Lékař naznačí Gerdovi, co se stalo. Po návratu se 'svatební cesty pozná Ingrida, že je těhotná, a zavolá si holičovu ženu, která ji zbaví plodu. Domácí lékař, dozvěděv se jméno ženy, která provedla nedovolenou operaci, vyhledá ji a činí jí výčitky před jejím mužem. který nevěděl o této činnosti ženině. Holič se podřeže břitvou. Ingrida se uzdraví a žije ve šťastném manželství. sním k Snímek -»Na šikmé ploše« Je totofníl ikern »Mimo zákon«, o němž bylo refer __■ '4iiq ve 2. čísle tohoto ročníku, na str. 49. ByiTT"' odstraněn* pouze některé scény a Předčlánv které nápisy. Touto opravou nebyla po?mLí ločinecká tendence filmu, která byla dVívci prvního zákazu- »T r a g e d i e Rusk a . Poslední dnv vi-, cara Mikuláše II. Kerenskij. Lenin a Trľf. — Z ciziny zavlečená hesla komunismu, nil ^ v-ruské zemi úrodnou půdu, neboř ruský lidTcT" brácký, bez jakéhokoli školního vzdělání ndVr alkoholu, lehko vznětlivý a nepřipravenýma doučí svobodu. Jen tím lze vysvětliti, že dnes teče v Rusku krev. Neorganisovaný mstychtivý dav jest ovládán několika lidmi kt využívají ducha času. Noví uchvatitelé moci'vp sku ponechávají revoluci volný běh a tak zuří t ? i komunism bratrovražedným bojem, při nřmíY pořádku. Věznice jsou přeplněny a"-soukromTbvřS se přeměňují v žaláře. - Zpupnost a násilí hnL vických vůdců. — Žaláře. — Před exekucnsoiř vězni nuceni k těžké práci. Bolševičtí komisaři mezi tím oddávají orgiím. Kyjev jest obsazen Děni--kinovým vojskem. Oběti obapolných ohavností Hromadné pohřby občanské války. i Film »Za zákon«, o němž bylo rehrovárol v 1. čísle tohoto ročníku na str. 23. byl po přepracování propuštěn. Dr. Václav Dusil Z ciziny« JAMES BRYCr:: Jak se vyvíjela a zdokonalovala ústava Spojených států amerických. Překlad XXXI. kap. knihy »The American Commonwealth«. — Přeložil Dr. Zd. Mach. sekční | rada ministerstva vnitra. Üstavu Spojených států amerických probrati jest ještě s jiného hlediska. Üsta-\a Spojených států jest nejen základním zákonem státním, ale jest i zákonem neměnitelným, což znamená, že nemůže býti změněna zákonodárným sborem Unie vůbec a že i změna, kterou může provésti pouze lid, vyžaduje velmi pomalého a nesnadného postupu. Jak je možno, že život státu, jehož samotné jméno vzbuzuje v nás představu ustavičného pohybu a pokroku, jest určován systémem a jest řízen ústavní listinou, jež po léta a po staletí zůstává bez jakékoliv změny? »Ústavou« státu nebo národa rozumíme ony předpisy, resp. zákony, jež určují formu státního zřízení, jakož i práva a povinnosti státu naproti občanům a práva a povinnosti občanů naproti státu. Tyto předpisy nebo aspoň nejdůležitější z nich, bývají obsaženy v jediné listině, jako tomu jest na př. v ustaví švýcarské nebo belgické, nebo bývají roztroušeny v řadě zákonů a sbírek soudních roz-j liodnutí, jako je tomu v ústavě anglické. Tot0 m, 1025 m. 650 m, 120 m, 250 m. 130 m, 375 m, 235 m. 1546 m, 120 m, 200 m, 215 m, 197 m, 1890 m, 90 m, 100 m. 112 m, 181 m, lvi m, 540 m, 130 m, 170 m, 300 m, 215 m, 150 m. 427 m. 368 m, 1560 in, 500 m. 150 i,i. Filmy zakázané v květnu 1922. «Krysy«. Zločinec Bruno Mechelke uteče z policejního auta a ukryje se u své sestry, ženy zednického políra Jolyia. Brunovým útočištěm je Půdní skladiště divadelního ředitele Hasseureute-ra, které vyhledávají nejen Hassenreuter, ale i jeho dcera k milostným dobrodružstvím. Na půdě navštěvuje zločince malá Šelma, starší to dítě slečny Knobbové. Tato chodí »bumlovat«. Šelma musí ukrást kousek živobytí u cizích lidí pro sebe a svého malého bratra. V domě bydlí take Pavla Pieperkarcková, polská služka, která je v nejvyšším stupni těhotenství a chce v zoufalství skočit do vody nebo zavraždit» milence, který ji opustil. Paní Johnová ji přemlouvá, aby vyčkala, az se Ji dítě narodí, a pak jí je odevzdala, nebof namluvila svému muži, že očekává dítě. John se tfig na dítě a nechce nic mít se svojí milenkou. Pavlu nepadnou na půdě porodní bolesti pravě ve ein j-«. kdy sem zavedl ředitel Hassenreuter svoj nd-'enku a kdy také kandidát Spítta má tu dostaveníčko s ředitelovou dcerou. Paní Wh nová m ponechá Pavlínino dítě. Když později žádá ťavw svoje dítě zpět, zavede ji Bruno do nfekc kn-n y; opije ji a pak ji zavraždí. Bruno cice uprchnout Po střeše, je však zatčen. Paní Johnova SKQpi z okna. »Bankovní vyzvě-dač«. Na návod své ženy Dagny zpronevěří pokladník Halm velký obnos ve státní bance. Dagny je členkou mezinárodní družiny dobrodruhů a milenkou Palliniho, vůdce této bandy. Halm se stane nastrojeni jejich zločinných podniků. Bandité se chtějí dostati podzemní chodbou k tresorům státní banky, jsou však v posledním okamžiku chyceni. »Bodesa v Los Cuerros«. Erik Rosse je šfastným světákem. Hra, tanec, flirt a milkování jsou jeho zaměstnáním. Náhodou se setká s Ellen Oděnhovovou a zahoří k ní silnou vášní. Ellenina velitelka závidí děvčeti náklonnost Erikovu a obratnou intrikou rozloučí oba mladé lidi. Ellen je zašantročena do nevěstince, který provozuje paní Florisová pod pláštíkem obchodu se starožitnostmi. »Láska lupičova«. Bandita Rojas, postrach mexické krajiny, se zamiloval do Mercedes Castanedy, dcery farmářovy. Vyplení farmu, zabije otce a pronásleduje dívku a jejího ochránce Thorna krok za krokem. Dick Gale, Thornüv kamarád, zachrání dívku a ukryje ji v domč farmáře Beldinga, kde přijme místo šafáře, aby byl m ibltzku farmářově dceři Nelly. Rojas obléhá farmu se svojí bandou, takže Piek musí uprchnouti s Mer- 144 cedes do hoř a sv*-A Woman in Grey« (-Žena v šedém L a II. epochal Bývalý státní zástupce Amory) koupil v dražbě rodný dům, ve kterém byla vražděna společnice jeho zemřelého otce May: sova. Adoptovaná dcera paní Haynesové bvla -| souzena pro vraždu k doživotnímu žaláři, kde | pěti letech zemřela. V Amorvově domě jest ufc poklad; skrýše jest označena v závěti otce zástupce. John Hunter, který hledá tuto závěj nebezDečného odpůrce v tajemné &itS v gedéi) Tom Thurston. Amorvfl v tajemník, miluje ta nou zenu a je jejím pomocníkem Všichni p tajemnou ženu za služku adoptované dec Haynesové. John Hunter snaží se zmařiti pw tajemné ženy. — Celý řetěz rvaček, přepadl Jiných surovostí. »V moci spam (Im Banne der KriH V a jille surovosti nejsprostšího rázu. ÍVäq n ľ * n/!.n a ž c řv ě« nebo »B a i a d é r a« JA'* Hl^tr. 469) by! po přepracování pr°Puštěn, JUDn Václav DusíK Z ciziny. JAMES BRYCE: Dodatky k ústavě Spojených států amerických. Překlad XXXII. kapitoly knihy »The American Commonwealth«. Přeložil Mach, sekční rada ministerstva vnitra. z angličtiny dr. Zd. tak Muži, zasedající r. 1787 v konvenci, nebyli domýšliví — jako někteří starověcí zá-konodárci-filosofové nebo jako kodifikátor na trůně, císař Justinian, — aby se domnívali, že jejích dílo může přetrvati věky beze změny. V článku V. ustanovili, že »kongres, kdykoliv dvě třetiny obou sněmoven uznají to za potřebné, navrhne dodatky k této ústavě, nebo k žádosti zákonodárných sborů dvou třetin všech států svolá sjezd (konvenci), aby navrhl dodatky, jež v obou případech budou platný v každém směru jako ,část této ústavy, schválí-li je zákonodárné sbory tří čtvrtin všech států, nebo konvence tří čtvrtin jich podle toho, který způsob bude navržen kongresem«. Jest proto dvojí způsob, jak připraviti a navrhnouti dodatky: A) Kongres může buď sám připraviti a navrhnouti dodatky, k čemuž jest potřebí dvoutřetinové většiny v obou sněmovnách, nebo B) zákonodárné sbory dvou třetin všech států mohou požádati-kongres, aby svolal zákonodárné shromáždění (Constitutional Convention). Kongres, jenž nemá vůbec možnosti žádost zamítnout, konvenci svolá; a kon- nce, jakmile se sejde, vypracuje a předloží dodatky. Není předpisu o složení konvence 2 volbách do ní, a proto se zdá, že rozhodnutí o těchto záležitostech jest ponecháno kongresu. A podobne jsou i dva způsoby, kterými dodatky, vypracované a navržené některým z Předcházejících způsobů, mohou býti uzákoněny. Jest ponecháno kongresu, aby navrhl ten z obou způsobů, jejž bude považovati za vhodný. X) Buď zákonodárné sbory tří čtvrtin všech států schválí dodatky, jim předložené, nebo Y) svolají se konvence v jednotlivých státech ajři čtvrtiny těchto konvencí dodatky schválí (ratifikují).1) Ve* všech.případech, kdy se jednalo o dodatky k ústavě, použito bylo způsobu A. pro vypracování dodatku a způsobu X. pro jeho schválení, čili jinými slovy — ani jednou nebyla svolána konvence celé Unie, aby vypracovala dodatek, a ani jednou nedošlo ke svolání konvencí v jednotlivých státech za účelem schválení dodatků. Že vždy byla dána přednost kongresu ä legislaturám jednotlivých států, lze vysvětliti tím, že nikdy nejednalo se o změnu celé ústavy, nýbrž jen o změnu, resp. dodatky k jednotlivým předpisům. Mimo to. jednání v konvenci celé Unie i v konvencích jednotlivých států bylo by těžkopádnější a vznikly by jistě kontroverse již o tom, jak zvoliti tato shromáždění. Dodatek k ústavě nevyžaduje souhlasu presidentová.2) Dvoutřetinová většina v kongresu může se usnésti na zákoně přes ^veto presidentovo a aspoň takovéto většiny je třeba k usnesení, že lidu má býti předložen dodatek k ústavě. Jediný předpis celé ústavy nemůže býti změněn touto cestou. Jest to předpis, zaručující každému státu stejné zastoupení v jedné ze sněmoven. »Žádný stát nesmí býti zbaven bez svého souhlasu stejného hlasu v senátě« (či. V.). Tento předpis nevyžaduje jednomyslnosti na strane všech států, jednalo-li by se o to, aby zastoupení určitého státu bylo zmenšeno nebo vůbec zrušeno, nýbrž předpis tento poskytuje pouze státu, o nějž jde, abso- ') Lhůta, do které se ratifikace musí státi, nebyla stanovena — opominutí dosti povážlivé. 2) Otázka byla rozhodovánu nejvyšším soudním dvorem v r. 1794 v případě Hollinjss-worth v. stát Vermont; senát dospel k témuž niínění v r. 1865. Viz Jameson, Constitutional Conventions, § 560. Udelene visum opravňuje k přechodu hranic na vsedl pohraničních kontrolních stanicích pro přechod určených. V důsledku toho buďte pn visech, opravňujících k návratu do Československé republiky, cizincům, trvale v Československé republice usazeným udělována visa, opravňující ku přechodu hranic přes libovolnou stanici. K bodu 9—11. Visa průjezdní se u vnitrostátních pasových úřadů nevydávají. K bodu 12. Ohledně tak zvaných »hromadných cestovních pasů« poukazuje se na zdejší oběžník ze dne 17. května 1922, čís 39.707. Cestovní pasy do Maďarska. (Oběžník min. vnitra ze dne 19. června 1922, čís. 47301—5.) {Zemské správě poMtické v Pnaize, Brně, Opavě. — Miímo to parnu ministru s pJítiou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě, cizími správě pro Podkarpatskou Rus v Užfoorodě, min is reinst vuzahira-niičwích věcí ai mfoisťerstvu fifliajTcí nia vědoimi) V dohodě s úřadem ministra s ptaou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě zrušuje ministerstvo vnitra oběžník ze dme 22. března 1922, čisto 2011/VI, a nařizuje, aby cestovní pasy do všech států byly vystavovány pasovýma úřady I. instance (okresní správy poil. a státní bezpečnostní úřady), dle volného uvážení, amiž by tyto úřady musely si vyžádati pokynu politických úřadů Ií. instance při vystavování cestovních pasů do Maďarska. Ministerstvo vnitra žádá při této příležitosti, aby piasovýrn úřadům I. instance bylo připamatovámo1, aby aigendám pasovým věnovaly největší bedlivost a svě-dornitost a dbaly při vystavování cestovních pasů jak státní bezpečnosti, tak také prokázaných potřeb žadatelů o cestovní pas. Česká Obec Střelecká v Praze; žádost za povolení k nošení zbraně bez pasu zbrojního. (Oběžník min. vnitra ze dne 13. června 1922, čís. 42968—5.) (Zemské správě pollitické v Praze. Brnlě. Opavě.) (České obci střekecké v Praizc, k rukám pana t:i-ietmiíka Antonína Bílka, v Pnaae Vili., Kíupfoňov.i č. 471. _. Gradu ministra s plnou mocí pro spravil Slovenska v Braltósla-vě [administrativ™ odděleni |. — Civilní správe Podkarpatské Rusi v UžborodK.) Česká obec střelecká v Praze, ústředí střeleckých jednot československých, požádala ministerstvo vnitra, aby členům střeleckých iedniot. sdružených v České obci střelecké, dovoleno bylo nositi cvičnou zbraň -střelnou ku cvičením a střeleckým závodům 173 na průkaz Členské legitimace, ověřené příslušným úřadem bezpečnostním. K této žádosti České obce střelecké dala podnet okolnost, že úřady politické nedovolovaly prý střeleckým jednotám vystupovati se zbrara, pokud každý člen jednoty nebyl opatřen zbrojním, pasem. Ministerstvo vnitra poukazuje na to, že československé střelecké jednoty, pokud vyhovuji podmínkám § 15, lit. f, zbrojního patentu ze dine 24. října 1852, č. 223 ř. z., zvláštního povolení k nošení zbraně nepotřebují. O tom. se zemská správa politická vyrozumívá za účelem dalšího opatření. Postup při udělování kinematografických licencí; slyšení obce. (Oběžník min. vnitra ze dne 27. května 1922. čís. 41973—6.) (Zemské správě politické v Praze, Brne, Opavě.) V odst. 2. §u 6 ministerského nařízení ze dne 18. září 1912, č. 191 ř. z, jest obsaženo ustanovení, podle něhož jest -obci poskytnouti příležitost, aby se vyjádřila, nežli se udelí kinematografická . licence s pevným stanovištěm. Podle nálezu nejvyššího správního soudu ze dne 6. dubnů 1922, č. 4778, není slyšení obce omezeno na určité momenty a dlužno za to míti, že obec může se vyjádřiti o všech momentech pro udělení licence rozhodných, tedy jak o subjektivních, tak objektivních momentech, k niiH a m b u r g- Filmová Wídka. Kulturně-výchovné filmy z června 1922. Lazné Poděbrady..........«Älf ! I ! -í ffittžSS ::::::::::: iSÄ-w*«. now y«* . SSSA&V»........UniveVsal-Fihn, . » • oSntpřizpůsobení' se hmyzu ! ! ! \ KrlecheMorf. Berlín - . • \ vrnbeSv'ějším Španělsku \ '. '. '. ', \ ' Welt-KinemWrapl,, BreWauj Obrázky z horního tídolí Innu .... Biskajský záliv......... Pusterské údolí v již. Tyrolsku..... EuKelber* ve Švýcarsku....... » •*,- „ ' ,. *, Galilejský.............Freŕburgef-Fabrik, Freiburk _________* 151 \ m, 2400 in, 185 ni, 130 m, 300 m, 160 m, 260 m, 130 m, 150 m, 150 m, 130 m, ISO m, 1400 m. Filmy zakázané v červnu 1922. ■Boj proti obchodník u m s d £ v č a-. flupa obchodníků s děvčaty, v jejíž čele jest A-sim, zaviéká dívky na loď, která je stále připravena k odjezdu. Assimovi pomocníci založí požár hotelu Esplanade a převlečeni za hasiče unesou na loď několik dívek. Na loď se dostane také detektív Jimmy Pott, který je však přemožen a spoután. Přes to podaří se mu prchnout a s 10 mu/i. které najme v přístavní krčmě, po četných překážkách osvobodí ženy, které byly zavlečeny do harémů. Ve filmu je celá řada rvaček a jiných násilností. »Tanec smrti«. Rnmin a Olea, členové vysoké ruské šlechty, jsou Šťastnými snoubenek O skvělé svatbě nechce sluha Lebeděv připíti novomanželům, ježto sám miluje Olgu. Je prohlášena^ revoluce. Lid rabuje, konají se prohlídky \ rodinách buržoasufch, buržoovč musejí odevzdati Lclmv šaty, zkrátka je nastolena vláda, která se nebojí a neštíti žádného násilí. Olga se ujme na tržišti ubohé ženy, je však zatčena a postavena před lidový soud. Přispěním přítelkyně Jclisavety, blouznící o sbratření lidstva, je konečně propuštěna. Lebedčv, který stále pase po Olze, vykoná prohlídku u Rumina, při které mu podstrčí mannest tohoto znění: »Lide ruský! Jíž dva roky maii bolševici vládu ve svých rukou! liž dva rok v u nejlepší synové vlastí donucováni, aby sloužili teio násilnícke vládě! Tato násilnícka vláda musí bytí svržena! Obraťte své zbrane» Af žiie jednotné, nezdolatelné, veliké Rusko!« Lebedčv douia, ze tento manifest zlomí Ruminovi vaz a při- vede mu Olgu do náruče. Runiin je zatčen a odsouzen k smrti. Poprav.\ se konají jen, když pracuje motor, aby nebylo slyšeti výstřely. ^Runiin je v poslední chvíli před popravou zachráněn přáteli. Dále se ve uhnu předvádí násilnícka rekvi-sice, za které bolševický náčelník chce dáti postříleti celou ves a bolševický voják znásilní ženu ve stodole. Na Ruminovy přátele Maximova a Chrenová je vydán zatykač Všem se podaří pomocí Jelisavetmou uprchnouti z kraje hrozného hladu, násilí a nemocí. Také Jelisaveta, která se | věnovala jako ošetřovatelka chorému a hladovějícímu lidu, opouští vlast. »Slib E d y S m i t h a«. Geor.ue Neville prijme za cowboye E. Smitha, který si získá sympatie všech, zejména farmářovy dcerv Bessie. Nevfflův bratr, který je šerifem v blízkém městečku, pozná v něm muže, stíhaného pro podezření z vraždy, j Edy je propuštěn ze služby. V noci je šerif zastřelen. Podezření padne na propuštěného cow boye, který však přisahá u mrtvoly, že přivede, vraha živého nebo mrtveno. Vrazi-jsou dva«, z nichž jeden je Smithovým bratrem. Nastane divoký zápas, který skončí tím, že Edy shodí oba vrahy s Příkrého srázu do řeky. ■Morálka a smysl nosí,. Marsít Oerst-| nerová žije u zámožné tety v samvch radován «ach. Na ulici se seznámí s drem Bílým, který V pozve do sv«ho bytu, kde ji opije a svede. Děvče navštěvuje Bílého častěji, domnívajíc se, že ji mj mje. Oei se jí otevrou teprve, když přistihne BW ( lei,,, milkujícího se s tetou. Margit, která otéhm Ä. P»"ida .porod"j J,aln! o* »omoč NedavSí nerace se sice podán, ale Margit se stan* ,,„ &. Po dels, době Margit se mi provSi"'; Karla Mosteckého, kteří se ,iž t5ší, jak bude du, *at deti. Margit se tnu vyzpovídá, zaroltt vgák ;.c zničila svuj_ Plod, a vrhne se v záchvatu šíle,,' ství z okna. DĚJ je propleten smyslnými a nemrav rúni scénami. „Gesprengte Ketten«. Marie Odillovi e od dětství v kláštere, nepoznavši mimo blbého zahradníka a starého faráře žádného muže Ne přítei vnikne do zeme. Jeptišky prchají, jen Mark zůstane v kláštere do nehoz vtrhne vojsko. Marie pokládá desátníka Karla Meisstvera za sv. Michala vzdá se mou-Po roce jeptišky se vrátí do kláštera vyženou Maru. jež považuje své dítě za zázrak 185 a a boží ..Rokle hrůz y«. Vynálezce John Weston je zavražděn při hostině v domě bankovního' ředitele RigRse. Policie podezřívá z vraždy členy čínského vyslanectví, jež se již dlouho zajímalo o plány. George, bratr zavražděného, je přepaden a oloupen o plány bratrova vynálezu. Po vzrušující honbě zmocní se opět plánů. Riggsovi inženýři stavějí dráhu v horách. Zřízenec, který veze děl-nřctvu mzdu, je přepaden a oloupeni. — Plány jsou znova ukradeny. — Maud, neteř inženýra' Clif-íorda, chce otrávit VVestonova sekretáře Atkinse, který ji přistihl' u mrtvoly vynálezcovy a slíbil mlčeti, jen bude-Ii jeho. — Vrahem jest inženýr Clifford, který zahyne v roklí. — Film je řadou zločinných scén bez vnitřní souvislosti, jež jsou \\ počteny jen na drásání nervů. "Zločin Peťra Mor en-a«. Chemik Ben Shrosbee ustanovil v závěti neteř Mary Gardne-rovou universální dědičkou a odkázal část svého jmění synovci Petru Mořenoví s podmínkou, že se ožení s Mary. Shrosbee se stane obětí tajemného zločinu. Mary odmítá Petra, milujíc Jacka Jefforda. Petr ji unese axjhová v zajetí. Aby se zmocnil odkazu, ožení se s ženštinou, která je podobna Mary Gardnerové. Když se rríii podvod nezdaří1, chce zavraždit Mary i Jacka Jefforda. — Film je nepretržitým řetězem zločinů a násilností. »Ave Caesar«. Vévoda Sixtus a jeho pobočník baron Alexej užívají rozkoší velkoměsta. Když je policie dopadne v tajné tančíme, musí odejíti na pevnost Altenbure. Tu se setká Alexej s dívkou, která se do něho zamiluje a očekává ho \ ložnici. Alexej přenechá dívku zhýralému vévodovi z otrocké věrnosti, která ho svírá svými okovy. Znova vzplanuvší plamen lásky utlumí lož-stře- ,í; ávisl a pomsta. Alexej odcházeje t "eného Ä fnlenk^ ie zastřelen, Stín za: »eneno pronásleduje Sířeného Sřxta. Bei \l v!vf-r i d I ° v ° Potěšen k Mamias ku nm 'Nda,do Evropy, aby ulovil nějakou krás-h ,, . nUj hJ\rc,lh Zalíhí « n» Rapsodie, dcera dľ„ ,llsSt,'la- Mamlasovi sluhové unesou dívku n- s : hľu - FarmáF' dctektiv a *h° Pomocník pro-řSrS n°4Ce a vnikn,ni do Mamlasova paláce. Mcŕiwlvačka.a zfPOlent, do néhož se připlete M.mľn? ví Pnentálnfch jazyku navštívivší palác. řrlnf víi T ko,1,ec vzáiemnému poiíčkování a kopaní výbuchem dynamitu. »Ta]e m 11 á d ý k a«. 1. epocha. Indický princ Narro se uchazr o ruku Elišky, dcery barona Lati-rnera, jiz chce dosíci třeba násilím, Zavraždí proto oankere Uptoua a hypnotickou silou donutí Lati-mera, ze se sárn prohlásí za vraha. Svoje doznání napíše na Eliščino čelo. Tajemné písmo zmizí, má se ySa'k objeviti po šesti měsících, jež dává Narro Latimerovi na rozmyslenou. SvohVli Eliška ke sňatku, smaže princ písmo tekutinou, kterou skrýva ve své dýce. Baron přislíbí ruku své dcerv pnnci; vzpamatovav se však, skočí v sebevražedném úmyslu do moře. Jest zachráněn Grantem, snoubencem své dcery, kterému vypráví, co se bylo přihodilo. Grant pronásleduje prince, jest" však zasypán troskami auta,, které explodovalo. Princ se zmocní Elišky a zaveze ji do svého londýnského domu. kde vládne jeho milenka Soňa. Náčelník mezinárodní bandy Glaypool chce se zmocniti kle-Miotö princových. Princ je zabit. Glaypool unese tajemnou dýku i Elišku. Grant, kterého Soňa shodila do stoky, vyprostí se v okamžiku, kdy Glaypool Elišku již odváží, a pověsí se na žebřík aero-plamu. Jest však odříznut a. spadne do moře. Glaypool zaveze Elišku, jejíž duše se byla zatemnila, do Ameriky. Grant ho pronásleduje. Glaypool se zatím stal náčelníkem zlodějů koní, které Grant později vypátrá a vydá šerifovi. Glaypool však včas unikne i s Eliškou a dýkou a uchýlí se do Los Angelas, kde zosnuje nová darebáctví Chce se zmocniti klenotů J. B. Deckra v ceně mnoha milionů. Grant chce tomu zabrániti, jest však napaden a spoután Glaypoolovými lidmi v železničním voze. Vůz se řítí se spoutaným Grantem do propasti. Film »Z á h a d n á t a n e č n L c e« je totožný se zakázaným fHmem »Perly smrti«, o kterém bylo referováno ve III. ročníku Věstníku na sír. 468. Dr, Václav Dusil. Z ciziny. JAMES BRYCB; Interpretace ústavy Spojených států amerických. , Act« z r. 1881. Historie zná málo zákonu. Anglická ústava je obsazena ve stecn ^ ^ ^ s|oy dovudly shrnouti tolik mazcích zákonů a soudních rozhodnuty us™- j . přcd|)isu, týkajících se celé řady ™ SpojcnýcI, států (i s dodatky) lze přečíst« ^gtJstí ;vrcho&nS významných a kom- nahlas za třiadvacet minut. Jest asi o polovK. Dlikovaný-ch. Konvence z roku 1787 úmyslně kratší než prvá epištola sv. Pavla ke Koni t- i , ťlstavil krátkou> ježto si přála. slvym a čtyřicetkrát kratší než irsky »Lana vypi 2\S m^d vyhoštěním dlužno zkoumati, zda lu nesou podmínky pro zavedení trestního vydá- * f. acího řízeni. í í tom se tamní úřad vyrozumívá, afty [Zaíáí bylo zařízeno. Cestovní pasy do Turecka. (Oběžník min. vnitra ze dne 8. srpna 1922. čís- 60.947—5.) (Zemské správě politické v Pnaze, Brně. Opavč.) V poslední době množí se případy, že do Carihradu přijíždějí českoslovenští příslušníci, úplně nemajetní, kteří zde hledají práci a zaměstnání. Jelikož neovládají v Orientě obvyklých jazyků — turečtinu, řečtinu, ar-menšinu a francouzštinu — nemůže jim československá delegace v Carihrade přes veškeré úsilí opatřiti práci. Nehledíc k tomu je krise na cařihradském trhu tak ostrá, že banky, obchodní domy a průmyslové závody" propouštějí skoro denně větší počet úředníků a zřízenců jazykově a odborně kvalifikovaných, takže jest skoro vyloučeno, aby někdo, který nemá tuto kvalifikaci, našel zde místo. Druhou skupinu československých příslušníků cestujících do Turecka tvoří studenti, kteří podnikají studijní atd. cesty do Orientu s neuvěřitelně nepatrnými peněžními prostředky, spoléhajíce se na toy že jim československé zastupitelské úřady vypomohou, dojdou-li jim peníze. To se stává v Carihrade velice brzy, poněvadž existenční minimum zde obnáší asi 100 Kč denně. Obra* cejí se pak na zdejší úřad, aby jim buď poskytl podporu anebo je repatrioval do vlasti. Na základě přípisu delegáta Československé republiky v Carihradu ze 27. července 1922, č. 5041 adm-, žádá se zemská správa politická, aby upozornila pasové úřady první instance na poměry shora uvedené a poukázala je, aby pří vystavování cestovních Pasů do Turecka přihlížely k tomu, aby žadatelé měli zajištěné místo v Turecku aneb dostatečné prostředky k výživě. * Obě-žnik faertro zaslán mirno to úřadu ministra plnou mocí pro správu Slovenska, v Bratislavě 3 civilní správě Podkarpatské Rusi v Užhorode -•a vedomí, a ministerstvu zahraničních věcí v Praze ^za účelem vyrozumení delegáta Čcsko- venske republiky v Carihrade Memorandum Sdružení majitelů cestovních zábavních podniků v republice Československé. 'Oběžník min. vnitra ze dne 12. července 1922 čís. 12.612—6.) Zemské správě politické v Praze. Brně. Opavě. _ Admínistnuiviiíiuu úřadu ministra s pl ,I1(, pro Slovensko v Bratista-vě - Civilní stt 1 Podkarpatské Rusi v U/horod«.) Sdružení majitelů cestovních zábavních podniků v republice Československé si stěžuje na to, že jeho členové nemohou provoze^ váti svoje podniky v cizině, neboť žádosti?-o takováto povolení jsou cizozemskými úhi_ dy zamítány. Vzhledem k tomu se tamnímu ] úřadu ukládá, aby napříště cizincům, kteří st ucházejí o povolení provozovati zábavní pod nik v Československé republice, udělila po~J volení jen tehdy, prokáží-li reciprocitu, led. že by bylo-tamnímu úřadu známo, že do-j ryčný cizí stát nečiní našim příslušníkům, v eornto směru žádných obtíží. Nestačí však pouhé všeobecné prohlášení cizího stá tu o vzájemností, nýbrž bude třeba doložiti, prohlášení to jmény československých majitelů licencí, jimž bylo v cizině v roce předcházejícím dovoleno provozovati zábavné podniky. ' Současně se tamnímu úřadu v zájmu zjednodušení řízení a ochrany domácích pod- | niku ukládá, aby nove licence byly udělo- j vány jen ze zvláštního zřetele hodných dů- ! vodu, a to především jen legionářům a válečným poškozencům, a aby licence byly na-| příště spolehlivým majitelům, kteří zejména [ v posledních třech letech nezavdali žádných příčin ke stížnostem, obnovovány na dobu> dvou; výjimečně i tří let. Konečně se upozorňuje na to, že majitelé zábavních podniku cestovních nedodržují | často svých licenčních oprávnění, neprovozujíce licenci osobně anebo přenechávajíce j je za úplatu osobám jiným a pod. Okresním správám politickým buď proto nařízeno, aby na tyto nepřístojnosti upozornily obecní úřady a četnictvo a napříště přísně dbaly toho») aby osoby neoprávněné neprovozovaly takovýchto podniků a majitelé licencí nezneužívali licencí svých k jiným produkcím, než je uvedeno v licenční listině. Udělování československého státního občanství polským příslušníkům. (Oběžník min. vnitra ze dne 27. června 1922, čís. 44.241—7.) (Zemské správě poLWieké v Praze, Brně, Opavi — Uřa/du minis-bra s plnou mocí pro správu Sk>-vicraska (adm. odd.) v. Bratislave. — Ciulní správo pro' Podrkarpaitskou Rus v Užhorode.) | Z podnětu projednávání konkrétního případu sdělilo ministerstvo zahraničních věcí») že osvědčení propuštění ze státního svazku vydávaná úřadem »Západo-ukrajinské Lidové Republiky« v Praze osobám příslušejícím) do východní Haliče jsou z hlediska českosJo- 390 Připuštění cizozemských společníi k provo-zování obchodů v tuzemsku. Ministerstvo -ittapflpus«lo k Provoz ován, obchodu v u,/Cmsku společnost »Fe li r Aktiengesellschaft« sc sídlem v «hwerdte (Pruské Slezsko) -Šidlom ,llz:; representace lest K n n s . a l. okres AunberV, 70565/22.) ■ti- /________. Filmová hlídfea Kulturně-výchovné filmy z července a srpna 1922, Slovensko...... Krásy Povltavi..... Opatie . • • - • • • * Jak rostliny zlu a Cttl . . - • Výstup na horu Mont Blanc .... Návštěva na hore sv. Michala..... Bystrina v Pan (Pyreneje)...... Práce, I- epocha........ .II. ......... , , III. * ......... .IV. » ........ Dhoký králik......... Japonské obrázky ........ Malý lord.......... Výlet na mésic ••;•■""*' Živá kniha vedení. L di . . ■ ; ■ • • . II- dil....... Jedenáctá serie.......• • Norské vodopády . . . •...... Eine geschützte Vogelinsel..... Bilder aus Island.....• • • ■ • Im Zauber der Gletscher und Oiptei . . Winter im Järatland........ Toledo............. Eisenach in Thüringen........ Bílý svět............. Chov pstruhů, I. a IL díl...... Jihoafric. obrázky z pobřeží jezera Njassy Rybářství........... Od Zambezi po Kongo........ Život zvírat ve vodě a u vody . . . . Mléko a jeho zpracování....... Ďezdrátová telegrafie, I. a II. díl - Včelařství. I. díl -......... Procházka adersbašskou a teplickou skalní zahradou ........... Vejlefjord v Dánsku......... Norvčžsko ............ Lago dí Como.......... Moderní zpracování dřeva...... Pohled na Mnichov......... I šlechtili psi........... Zkouška stavebního a strojního materiálu \ \roba klavírů .... . . . . . Výroba bonbonů .......... Potápěč............. Keramický průmysl......... Ze života lesních mravenců...... » » Educational. Londýn M N. OvPraha ...... lo8 . We'eh, Praha....... 327 m A-B, Praha........ -|0 n, MAP, Praha....... ** » Gaumont, Paríž -.-•;;; g}™; l ' » i!.... 147 m, Pathé CÔnsoTtium, Paříž . - . 2100 mí ! '. '. 2070 m, . . . 200a m, . . 150 m, ^^M 180 m, United, New York.....3000 m, Uoklwyn, » .....™ ™> Artcraft, » » .....3* . ' Ä „ .....300 m, l ; *> ».....300 m, Svenska, Stockholm..... 150 m, . . . 300 m, . . . 170 m, ... 520 m, ^^^^^^^^^^^^^^^m 180 Glombeck, Berlín .....J £ m. ..... 137 m, Union, » .....1320 m, Universum, ' " ™ ' . 350 m, ... 340 m, 210 m, ... 250 m, . . . 385 m. . . . 535 m, , 310 m, » » » >> Kriecheldorí, Universum, Welt-Film, Corwin, Mnichov » Defa, Das Kino, Vídeň » » » Hádenský ústav IO0 ni, 50 ni, 50 m, 50 ni, 160 m, 180 m, 400 m, 100 m, 150 m, 300 m, 300 m, 300 ip, 131) m. Filmy zakázané v červenci a v srpnu 1922. R01 norníkův« (Hraběnka a její >luha). Komorník Charles se vydává zpěvačce Anně za bohatého továrníka. Aby mohl lépe hráti tuto úlohu, okrade hraběnku, u které slouží. S ukradenými penézi odjede Charles s Annou do kde / ská přístup do zámožných kruhů, čeho/ využívá ke krádežím. Při prohlídce továnn nového známého spatří Charles v lahoratu liocenný platinový kotlík. Vylákav k K K schránce, v níž jest kotlík uložen, vpnžl se svými pomocníky do továrny. Poplaš krádež překazí a Charlesovi spojenci £< :i. Charlesovi se podaří utéci. Na uM stane do pokoje, kde spatří na podhue |||U/C hraběnky, kterou okradl. Je zatcen ja-"el , nělý vrah a odsouzen k smrti. V n™i, 'mžiku se podaří detektivovi. kterC-l. S n.nľjmli Ilic „etušíc o zločinech svého maÄ f pravého vraha hrabete v jeho bývalém S ; Charles vyzpovídá se Anně ze svých zločinů. Zločin v H o u n s d i t s c h i«. Alfred Aston ., tekutinu, činící neviditelným vše, eo se Icho společník Holi, ktery vynález fi„an-icst nalezen v jeho pokoji mrtev. Vrahem David, který ukradne Astonovi jeho vy- icst nalezen v jeho pokuji mrtev. Vrahem jr" David, který ukradne Astonovi jeho vy- !%y doufaje, že jeho pomocí získá bohatství a ; jeho milenky Margot. Aston je zatčen a i pro vraždu k sinrti. Dr. David, používaje /iL páše beztrestně loupeže. Margot, před- I avidovi, že ho miluje, vyláká na něm do- ídsnuzen pro vraždu k smrti. Dr. David, používaje iclirání Astona v poslední chvíli před popravím. David v záchvatu šílenství založí požár, při němž zahyne. Pacific expres v plamenech«. Harry Nelson, syn bohatého bankéře a podnikatele žije velice rozmařile, takže otec odepře platiti za něho dluhy. Harry, který upadne do rukou lichvářových, zasnoubí se s Mabel, dcerou bohatého otcova společníka. Když se však tato doví, Harry udržuje nadále styky se svou milenkou, /ruší zasnoubení. Ve venkovském cirku pozná Doiíglasc. jemuž se podařilo při požáru rchiiouti ze Síng-Sing a nalézti v cirku zaměst-jako artista, a rozhodne se jeho pomocí ■ásti vlastního otce. Douglas najme trpaslíka, z jeho návodu v poštovním železničním voze ukradne peněžní zásilku, obsahující mzdu pro děl* íiarryho otce, a odevzdá ji Douglasovi. lJří druhé krádeži jest však trpaslík zpozorován a sie-dován pokladníkem závodu, který zjistí původce ideží v ílarrym a Douglasovi. Pokladník proná-duje Douglasa, který, vida, že neunikne, vy-skočí z vlaku a vrhne se do řeky. Také Harry ne. Z t r a c e n é Já«. Leo Corbell, prokurista ma-anské banky a výborný hypnotisér, chce se zmocniti Yvonny, choti bankovního guvernéra De Savigné. Yvonna se svěří svému muži. Dojde k souhoji. De Savigné, který úplně podléhá hypnotickému vlivu Corbcllovu, je nezpůsobilý podstoupiti souboj se svým protivníkem. Corbell ho do-Pravi do sanatoria pro nervové choroby, kde ho Siěji navštěvuje. Jednou se podaří nemocnému uprchnouti z pokoje a vyslechnouti přednášku Dra ' my o hypnose a spatřiti všechny praktické po- »sv. De Savigné si uvědomí, že podléhá hypno- cKemu vlivu Corbellovu. Tento mu nařídí, aby v\ íoupl] banku a otrávil svou ženu, před tím však " corbell, který je mnohokráte trestaným podlém a zločincem, banku vyloupil; De Sa/vig- !* M Pouze nastrčen jako lupič. De Savigné jest sn^ln a pr°bu2en psychiatrem z hypnotického S,ku.a po Jeho výpovědi je Corbell zatčen. — ra" Sfenách» Předvádějících bankovního guverne-k«Jily.pnotické'n spánku,.a při hypnotických po- nsecn by mohli slabší diváci dostati záchvaty. vr,tn°kradení zloději«. Rodina Palmerů se min n z_,cestv» získavší sbírku drahokamů za pul lir'"?" d0,aru- »H»ko vilv se ubytuje rodina lečnne!?"0.- Tat0 rod'"a je vlastně zlodějskou spo-drahl' kteíá chcé "loupiti Palmcrovým jejich kian°kamy. Clen této »rodiny« Je také Grey Haw. luDiřc£rr«ý ie zručným padčlatclem peněz, ucn koutní , bandy Brocktonů, kterou financuje po-vá 'J,ankér ,rra Lawori, je také Nelly, vyda-C1 Stj za Ruth Brocktonovou. Mladý Palmer za- y no 291 Sne S důlffiíM« &^tM^a banda 1Jre-abj J' Ä7Í Popravách Palmerovu vilu, cena a tu Ä Ceia ^l^nosi je detektivy chy- zatkne obeM n rJ-k° Brocktonovi. Když detektiv Brocktonot Z^ ?Äno8ti' uká*e se, že Ruth fc&ostf pÄľ zatčt?ní *°u zlodejských spo- »bou íodiis&clí vna1e?tka ^Nelly vybídne členy "iét aÄ' ^polečností, aby napsali své pa- nuto a žeVÄ ^ff nim nebude nic podnik-n linn inUri«ľICD ide,a ^ektlvy. Všichni tak učiní Hial ít* H**™* který ,nysIÍ> že ™ v Nell •a,^M ta ° ?e, přizn<1' 2e h° W dáví: miluje, nápise take mladý Palmer své paměti. ho ÍÄ1*,"*! s.yn*' Francisco, syn bohaté- Ü^^?^^^^Santos Urique'zmizí Ip Ä^,če °P ak?vají ztraceného syna, stá-le>Ä že se hoch ještě vrátí. Do Buenos Ss ?r'jd? Prague Dalton, hoch, zvaný «Dítě Přenes jehož hlavní zásadou je: napřed střel -paK teprve mluv. Hoch zastřelil pří hře v karty vveno druha a uprchl před spravedlností. V Buenos Hertas se seznámí s Thackerem, zástupcem paroplavební společnosti, jemuž rozmařilý život, znoubne podnebí a styk s domorodci podryly síly telesne i mravní. Thacker navede hocha, aby se vydával za ztraceného syna Francisca. Hoch má se vlouditi do rodiny Uriquových, vyloupiti pokladnu a rozděliti se s Thackerem. V novém domove jest dítě prérie zahrnováno otcovskou i mateřskou péčí a něžností ^ a přilne k Estelle, neteři seňory Urique. Thacker je vsak netrpělivý a vybízí hocha, aby obrátil svoje synovské oči k pokladně Uriquově. Hoch vyloupí pokladnu. Peníze však vrátí, připamatovav si důvěru a lásku, kterou ho zahrnovali domnělí rodiče, chce opustiti Jům, avšak zůstane na naléhání Esteliino, která tvrdí, že by matka zemřela zármutkem. Když mu Thacker vyhrožuje, že odkryje jeho falešnou hru, vyhrožuje mu revolverem. Rodiče nemůže opustiti, ježto zavraždil jejich syna Fraiicisca a musí svou vlnu napraviti. >.Přísaha pomsty«. Chudá dívka jMagda, kterou opustil její milenec baron De Mondale, umírá. Její bratr Jean a sestra přisahají, že se ujmou jejího dítěte a pomohou mu k jeho právům. Jean vnikne se sestrou do baronova zániku a uloupí z pokladny drahocenný šperk a veliký obnos na hotovosti. Prodávaje šperk, je zatčen, avšak sestra rnu dopomůže k útěku z vězení. Jean a jeho sestra chtějí zmařiti zasnoubeni barona De Mondale s dcerou hraběte Berryho. Mladý hrabe Berry uloupí Magdino dítě, ve kterém spatřuje hlavni prekážku sňatku barona se svou sestrou, je však spoután a uvězněn ve skrýši darebu. Detektiv je v patách Jeanovi a jeho sestře, kterou Mondale pokládal za Magdu. Jeanova sestra se otrávi. Pred smrtí prosí barona, aby se ujal dítěte. »Guvernér smrti«. Trestanci José a Manuel uprchnou z káznice v Sorengu. Přepadnou ano a zmocni se listin hraběte San Cruze, který nlěl sstoupit, službu ^^^tJ^^ stene se jeho /.tnou. jo»««»«™1 *»»-..«,... .. ^ fvá Manuela, kterého uémil svým komoru ton. a íiních placených stvůr, aby_uskutečnil:_sve zločinné Sy Kněžna Isabella, Joséova milenka prosách. ? f Jose je jmenován guvernérem za zásluhu od-x ">„„( r,. dů svého tchána. José pomoci Manuelo-íolľ Wívá svého úřadu k vyděra&tvf. Veškeré kroky Proti něnn, jsou bezvýsledné. Noviny jsou v 292 umlčeny. Plukovník Alvares mlčí, aby neposkvrnil cti své dcery. Teprve když milionár Meridoza záhadně zmizí, vypukne dustojnická vzpoura. Spik-lenci jsou odsouzeni k smrti. Mezi popravenými je také Joséův syn. José je zavražděn bývalou milenkou. Ve filmech »Charlie Chaplin hledá nevěstu« (»Zamilovaný Chaplin«) a »Charlie Chaplin rab i] á ke m« (»Chaplin jako nápadník«) se předvádí jen řada kopanců, štulců a jiných surovostí. .Magdalena Fcrratová«. Magdalena Ferratová žije v rodině svého poručnika, který se jí chce zmocniti. Chlipník vnikne do její ložnice a chce ji znásilnit. Magdalena uprchne z domova. Setká se se studentem Jakubem, jehož svodům podlehne. Když ji Jakub opustí, seznámí se s jeho bratrem Vilémem, který se s ní ožení. Po sáaíku pronásleduje Jakub Magdalenu, která se svěří svému muži. Tu se ukáže, že jejich dítě je děckem Jakubovým. Magdalena, která přišla prosit Jakuba, aby ustal od pronásledování, podlehne jeho vášnivým projevům a zůstane u něho pres noc. Vrátivši se domů, nalezne dítě mrtvé a otráví se. »Sansonetiny děti«. Akrobat Samson miiujc artistku Šansonetu. Artistka Nisa, která se marně uchází o lásku Samsonovu, zahájí proti Samsonovi a Šansonetě zuřivý boj a na konec zapálí cirkus. Samson i Šansoneta se zachrání. Nisa uprchne se svým pomocníkem Markem do ciziny. Po letech chtějí Nisa a Markus zprovoditi se světa děti Sansonetiny. Nastane zuřivý boi, který skončí osvobozením dětí. i L i c h ts pi el e r ei en«. Překlenutí kanálu La Manche překocenou Eiffelovou věží, po níž přejíždí z Francie automobil a rozráží anglický břeh. — Velká štěnice, z níž se pak vykreslí postava, připomínající skotského horala. — Dřímající Sir Grey, iehož doutník se přemění v houf Zeppeline-vých vzducholodí, které dorážejí na Greye, — Pejsek Both, který zprvu štěká, ale pak zkroušeně přileze. Fox a Trott čili Monarchistický pře v rat v republice Tra-mta-rien«. Tuláci Fox a Trott najdou knihu o hypnotismu. Fox používá této tajemné síly k různým dobrodružstvím, jimž učiní konec jeho přítel Trott. — Ve filmu se očividně zesměšňuje Francie a její státní zřízení. »Montain Jack, postrach prérie«. Farmáři pronásledují zálesáka Andrea, podezřívajíce ho, že zavraždil starého poustevníka. Farmář Roge King >;jist>í, že poustevníka zavraždil zločinec Montain Jack. Farmáři se chtějí zmocniti Jacka a jeho lidí. Nastane zuřivý boj, plný nejsurovějších scén, v němž propuštěný podkoní z farmy podporuje zločince. Konečně je Jack zastřelen. 'Noc tisíc duší«. Joe Berrymore dlí se. svými dětmi Cecilim a Magdě v lázeňském městě japonském. Magdě stihne úraz při jízdě na saních a Cecili náhle zmizí. Berrymore vypravuje svému příteli Jacku Mylongovi, jak se před lety zamilovaly do Japonky Hanako a o slavnosti duší ji chtěl unésti, byl však překvapen a stěží unikl smrtí. V poslední době dostává Berrymore výhružné dopisy, obviňující ho ze smrti jeho bývalé milenky a slibující mu pomstu. Právě ho došel dopis, kde mu Nao San oznamuje, že ho zničí i s dětmi. Jack Mylong chce zahraniti tomuto zločinu. \(íy/,v se tuhý zápas mezi oběma stranami, plný surov* a odporných scén. Jack Mylong zachrání otr ! syna a zabrání tomu, aby Magdě vypila dol . ■■ du, který jí podala její nejlepší přítelkyně "arJ^ I tečnosti Nao San, žijící v přestrojení s rodi Bcn\\ morovou a čekající na vhodný okarn/ii pomstě. Nao San se otráví jedem, kterv nh™ í l Berrymorově dceři. * U1^tal: »Nástrahy života«. Gina se zalíbí noh i tému finančníku Perezovi, který ji vláká do hvf" kuplířky, uspí a zneužije. Pobuda Kurt zavede dř ku, která se bojí vrátiti se domů, do hostince U se schází chátra a nevěstky. Tu se stane Gina'siir kou. Jejím milencem je Kurt, kterého Podporiť" jeho sestra Tekla, provdaná za inženýra Hauset Perczův přítel Bob Malius se chce zmocniti Teklv Když se mu to nepodaří hrozbami, že přemluví Pereze, aby odepřel finanční pomoc jejímu mu; chce tak učiniti násilím. Jeho bývalá milenka Lili zachrání Teklu. Malius ubije Lilly židlí a pak si chá sebevraždu. »Tragedie filmového herce«. Pr^. cezna Elena přiměje svého milence hraběte Sarto^ rýho k podpisu falešných směnek. Když se podvod prozradí, svede vše na Sartoryho, který jest uvězněn. Jeho sestra Vanda se stane milenkou kino-herce Nilse Holma, kterého však opustí, přesvědčivši se o jeho nevěře. Po letech se Vanda vrátí k Holmovi. Elena napsala libreto filmu »Afrodita«, v němž chce sama hráti hetéru Frynu. Zkoušky ,\é konají u Holma, jenž má scénu nacvičiti. Elena hraje nahá a snaží se Holma zlákati. Když se jí to nepodaří, otráví Vandu. Elena zahyne při požáru, který sama^ založila. »Dravci oko«. I. epocha. Rita Morelandová íilmuje v ateliéru »Excelsior« vražednou scénu.' V přestávce ji navštíví Kurt Steele, náčelník lupičské bandy »Dravci oko«, a přemlouvá, aby přistoupila k této bandě. Rita vystřelí na ohrožujícího ji Kurta ze svého divadelního revolveru. Kurt se skácí, po chvíli však se smíchem vstane a odejde. Odpoledne je Kurt nalezen v atelieru »Excelsior« mrtev. Harry Steele, bratr zavražděného, který se stal nyní náčelníkem bandy, přemlouvá Ritu, aby se stala členem »Dravčího oka«. Když odmítne, ukáže jí film, zobrazující scénu se zavražděným Kurtem, jež se odehrála v atelieru Exceisior. Žurnalista Dick Keene, Ritin snoubenec, dá poříditi fotografie oka zavražděného a zjistí: tak, že byl zastřelen bratrem. Nyní se snaží Harry zmocniti se fotografie a Rita filmu. Nastane divý a hrozný zápas. Fotografie a film je brzy v těch. brzy v oněch rukou. II. epocha. Surový boj o film a fotografii, iehož se zúčastní také policie a Steclova sekretářka Zaida, pokračuje. »Půlnoční večeře«. Sluha Dra Hastinc-se, generálního sekretáře chemické společnosti, $ omámen a oloupen o tajné listiny a plány společnosti, jejichž cena jde do mnoha milionů. Detektiv Harry Wills, který má zločince vypátrati, rnusi bojovati se zločinnými úklady a dáti často vlas ní život v sázku. Podaří se mu zjistiti lupiče, Kt rým je bratr ženy Dra Hastingse a který při pro- | následování zahyne. Ve filmu »Historische Stätte« *JJ Eger« se užívá v nápisech tendenčně označ eui «Deutschböhmen«. Dr, V. Duši*- * t 346 Změna stanov akc. společnost«. I u,;!,' nromada* akcTÄ ze dne 9. května lisnStt ve schůzi ze dne 28. srpna 1922. (0,0 Lerstvo vnitra schválilo změny'Stanov akciové společnosti »Česka banka Union« se skilem v Praze, na nichž se usnesly valná hro-madaaTcionářu ze dne 14, února 1922 a zmočena správní rada společnosti ve schůzi ze dne U. dubna 1922. (C. 65840/22.) Ministerstvo vnitra schválilo změny stanov akciové společnosti *H. Wehinger a spol., akciová společnost« se sídlem v nornu, na nichž se usnesla valná hromada akcionářů ze dne 22. prosince 1921. (C. 75213/22.) Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov akciové společnosti »KoniKshofer Cement-Fabrik, Aktiengesellschaft* se sídlem \ Praze, jakož i nově zavedené formuláře kumulovaných akcií s příslušnými kupony a ta-lonv. jak se usnesly valné hromady akcionářů ze dne 14. června 1919, 15. července 1920 a 15. března 1921, jakož i zmocněná správní rada ve schůzi, konané dne 18. května 1922. (C. 58598/22.) Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov akcio\ é společnosti »M oravsko-Ostrav-skáelektrářská akciová společnost« se sídlem v Moravské Ostravě, na níž se usnesh valná hromada akcionářů ze dne 21. ledna 1921 a zmocněná správní rada společnosti ve schůzích ze dne 5. listopadu 1921 a 4. března 1922. (Číslo 52711/22.) Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov akciové společnosti »Moravsko-slezská banka« se sídlem v Brně, na níž se usnesly valne hromady akcionářů ze dne 4. února 1921 pokud se tyče valná hromada akcionářů ze dne 28. března 1913 a zmocněná správní rada společnosti aÄ«ÄÄ 2L února mi a 27- Ď€™ akciové spolel1oi;!Ítra-SChvá,Íl0 *** «anov Ministersť wuaové společnosti »P r a ž s k á s ú č t oTa M Ministerstvo vnitra schválila *m* akciové minioŕn^o*; o_ľuiyal,i0, zmenu stanov rolnický akci- 10. z m pro- o v v pivovar ;i sladov n y n a s ku v Hruškách« se sídlem v Slavkova, na níž se usnesly valný iirľr ouárú /e dne 7. prosince 1921 a /.nitj'„ rada společnosti ve schůzi yx dne in i/J (C. 76010/22.) ^^^^^^^ Ministerstvo vnitra schválilo akciové společnosti »Spojené k I závody A. a J. Nejedlý v «„' akciová společnost« se sídlet nach, na níž se usnesla valná hroiria ze dne 12. května 1922. (C. 7147 Ministerstvo vnitra schválilo zrně akcío\ é společnosti »Spolkový c u k rov a r v e Vino ř j. se sídlem' na níž se usnesla valná hromada ak dne 2.5. července 1922. (C. 70538/22.) Ministerstvo vnitra schválilo zmč akciové společnosti »S ü d m á h r i s c i in Znaim« se sídlem ve Znojmě, na usnesla valná hromada akcionářů ze rin» na 1921. (C. 74292/22.) u"ie Připuštění cizozemských společností k| vozování obchodu v tuzemsku, L Ministerstvo vnitra připustilo k pri obchodu v tuzemsku společnost »H a r V o i; e L Aktiengesellschaft« se v Drážďanech. Sídlem tuzemské represent Podmoklí. (C. 73847/22.) Ministerstvo vnitra pripustilo k pn obchodů v tuzemsku společnost «Inter. lial Mercantile Marine Company sídleni v Jersey-City ve spojených státech roamerických. Sídlem tuzemské represen Praha. (C. 75000/22.) Ministerstvo vnitra připustilo k prov\ obchodu v tuzemsku společnost »Kulmb; í\ i z z i b r ä u A k í i e n u e s e 11 s c h a í: dlcm v Kultubachu v Německu. Sídlem to representace jest Plzencc u Plzně. (Č : • Ministerstvo vnitra pripustilo k prôv* * obchodu v tuzemsku společnost »S ä c h B i) h m i s c h e P o r 11 a n d - C e m e n t-f Aktiengesellschaft', se sídlem v nech. Sídlem tuzemské representaci Nice. (C. 73794/22.) ■ Zřízení a změna stanov spolku. Ministerstvo vnitra schválilo zrněny Vzájemného pojišfovac ku sta t kár u a nájemců pro t bití v Praze., jak se na nich ' clenu ze dne ft. června 1920 a na něuí touto valnou hromadou spr .1 rvTf **ei1 iové společnosti »P r vn í schůzi ze dne 8. listopadu 1921 72560/22.) Kulturně-výchov„é fi,my 2e zaři a řjjna 1922. Znojmo ... Leten, Svetem . . ! | | ; ; ; ■ . fcf A \ \ \ '. i '■ • %\ Bří slavia?pSaav-Praha : : : ves,"a' » ■••■■- Excluswjté, Paří* ' - ' ' • » * Qamnont, pařlž " ' • • • 5> £"'& Fair, Loudin Svenska, Stokhofi ani, New York Community, » Goldwyn, » LJn-on, Washington . . Anier. pův..... 15 -li, Merlin . . . . Bayer-Filmges., Berlín Dětské zahrádky u Vysočan Jindřich Fiigner Karlsbader Glasindustrie " ' ' Hroby našich buditelů . " ' ližní Cechy.....* ' ' • Užhorod...... ' ' • Chrám Matky Boži v Paříži * hiííelova věž...... Strassburk...... Zámky na řece Loiře . . Lisabon ....... ' ' Pyrenejská jezera .... ' Uřcvařstvi v Kanadě ..." * i amous Film týdeník . ] * ' " Švédské řeky a, vodopády " ' Lov na lední medvědy v Polár. moři ' Žijí na Marsu lidé? . . ' mori i __________. ___ Borneo....... ' ■ Albion, New York Mraky........ ' ' * ' HurlInghaiiL rsw V;v roba hraček..... . Polární hony kap. Kleinschraidta Uvítání prof. Masaryka v Chicagu Išleehfování ,Inu..... Ze života motýlů .... H_______ Braitnašským průsmykem ' ' . ' ' ESE? Der Kurort Gríiřenberg ...""" ' %% Italien und Jugosiavien ...".*' ^ nematsfilm^ 4 m Coomersee..... Venedig........ Briix ........." Bílí m*>r.......".'.*.' Z čapí domácnosti ...... Potulky ceckem, I. díl . ..." 1 » » n. » . . . '. ' , m. »....' Krásy mořského dna . . ^^^^^^_ Der Apfehvipkler.....] ] [ ] Universum, žUvoS žeiva- ::::::;; ^ner a «^» Komár.......... f'iavka ....... Ze života hmyzu .' '. ľ \ \ \ .' \ \ »- ------»—-— »— Uivy horské turistiky....... Ed. Ziesemer, Berlín . . zachráněni v Alpách....... Freiburger-Film .... ;iak se zkoušejí lidské schopnosti . . . Humbold-Film, fielerau . Ira Sudtirol........... Baer, Mnichov .... tin Ausflug in die norwegischen Berge » , .... uie Gewinnung der Braunkohle ... » , .... .\ole.do............. Kiiieto, Mnichov . . . ■»• iihoslovanský slet v Lublani . . . üsterrefchtecher Fflmdiensl Kohlweisiing........... Universum, \ kleň . . . 347 - - - * Vi I J J Express, » Glombeck, Ufa, » :> 9 s 1 » * » :■> • 257 m, • 400 m, • 500 m, • 280 m, ■ 250 m, • 270 m, • 130 m, • 120 in, • 175 m, ■ 150 m, • 125 m, ■ 140 m, • loo m, ■ 260 m, • 150 m, . 340 m, • 550 m, • 1005 m, . 200 m, . 250 m, • 142D m, ■ 240 m, . 450 m, ■ 250 m, . 150 m, . 156 m, . 322 m, .' 103 m, . 120 m, • 165 in, . 1450 in, . 215 m, . 271 m, . 270 m, . 270 m, . 248 m, . 525 in, . 142 m, 155 m, . HO in, ■ 152 m, . 135 in, 12i'0 m, 350 m, 1000 m, 110 m. 105 m, 107 m, 150 m, lloo m, r.Ml [Tl. Filmy zakázané v září a říjnu 1922. L-arlo*. V kasinu Monte Carla se •u a dobrodruzi z celého sveta. Ma-'■•'• která utráceli své boh it si • °>ia zavražděna ve své vile, její spol mál«« * á z,niz^la a komorná byla napěna chloroformem. Markýz Vernon ze / viv%Se ujai Vútrúni - Vera Komorná zavra/děné vypráví mir- ""*»! komisi, že šla v 10 hedin spai iTve. kd if někdo přitisk ek r* nem na ústa. Na markýzA-u -,)cejní kon zatknouti komornou 0 pokládá za politování hodný omyl. "á chtřiV p,?nv ,l,arkýzovy. Berta Robin-vn. :^!a učiniti markýzovi důležité sděleni. ; zavražděna. Markýz padne zločincům . a jest uvězněn ve skleponí. Podaří í - w*nouu a přrautiti váha\ou poli. -"« Proti zločincům a zabránila ■ vraždě PoSítie s markýzem v čeie vnikne do zločineckého doupčte, osvobodí Veru. „aekne Cele^tu Carmerovxiu a později také Teddyho rurnclla, krerv se vydával za jejího bratra, ve skutečnosti ■e vsak náčeWkem mezinárodníiztoCtagcké bandy, Uerí má na svědomí jíž několik obci,. Osvoo má Vera vypravuje, iak se seznámila »Tura* fem tóerř V P*« " ü iako f °1 ť58*? íbadanou mí»ko. předstřraiíc Věře, že k i,- m ti iako spoutanou utrokyni. spoutá ;| J kterou Mine J n ie« doporučení, a pri I rak pudu ?' 1 který Sovede vraždu. Sočme! pro- ,, kterl prchajíc z vily. zane- py. Když se uk zločincům po- ■ na Veru. m ú a hro- "liip , nutí ju aby prozra- »mldlné. 348 S? ÄS ,v„ pa bok« .ické M,rkety. '-,. \ ,',kv s Blanche. Hfl této pHWW** nv- i v i Manche Gastonovi. že lord Dudley. "'I i H 4k em -i v 11; into stavu zneužH. 'iuston pos&vi. í,,ch" do svého domu, kde zavládl hýrivý &vot ÄÄ ii .donnu Tu; »»*■»£ nepodarilo pohnouti Oastona, aby ji M"k&a *Ľ prosila, přisahá pomstu oběma Rene * VW c zraněn v souboji, který Drval rcvolver z ruky. / r o ze n í A n t i k r is t a.« Umělec se sezná-mi \ kostole s krásnou Magdalenou, která je ve služní starého soudce, a ožení se s ní. Teprve po s( Magdalena doví, že její muž byl odsouzen uro vražd" k doživotnímu žaláři a že mu bylo ypá-uno na tělo zločinecké znamení rozžhaveným ?e-i. U kolébky svého dítěte, totere se narodilo k, ^t6drý den. má umělec příšerný sen. Poutník, k němuž se uchýlí, mu vykládá, že snil antikristovi, který uvalí na lidstvo nevýslovnou u. Lidstva pozná toňcto falešného proroka a a,i . světa podle toho, že se narodí na Štědrý jeho otcem bude uprchlý vrah a matkou zběhlá jeptiška. Dověděv se, že Magdalena uprcnla kláštera, vidi ve svém ditéti Antikrista a chce č ti. Otec přivedena své novorozeně dítě tri neboť sám nemůže vraždu provésti. Dva otři. vidouce, že byli najati k vraždě nevinného jn.. odmítnou vykonati tento hrůzný čin. Třetí air jesr ochoten dítě zavražditi jen, dostanc-li na-:ené peníze. Tu matka se postaví se sekyrou \ ruce na obranu dítěte. Vidouc vsak, že by byl : odpor marný, žádá, aby jí muž ponechal dítě jednu noc, ža pak vraždu provede sama. Ráno . k sdělí Magdalena svému muži, že není otcem - že otcei» je soudce, u kterého sloužila. 1'měiec pátrá po soudci, deví se však. že sendee - jako 861etý stařec a v n-osbdnďch letečtí ta oslepl a byl již tak slab. že se soitva vbkl. Sílený umělec je na konec zavřen do blázince. Střežte své dcery«. William Stan-jest kuphřem nejhoršího rázu. Nesvědomi-spckulací zničí vdovu svěřila poslední peníze ío náhončímu se podaří ce, které přivede do Dupres, která ihned zavolá Jonesovu, která na výchovu dětL uloviti slovácké salonů Madame Williama Stantona, hlasujíc mu. že diošla »specialita«. Život Stan-núv plyne v samém požitkářství. Jeho stvůia 'ines Lloyd mu nahání stáje čerstvé zboží. Madame Duprěs se podaří oklamati policii .a vrhnouti ařající May do drápů Stantonových. Lilly. Standa dcera, navštíví se svým ■ snoubencem 'nem FTankem a jeho sestrou Evelinou domácí obrazárnu, kde Evelina s hrůzou poznává ve Stan-' nové obrazu muže. který íi chtěl znásilnit, a kterému jen s největším napětím sil unikla, 0 slaviti, kterou pořádá1 Madame Dupres, zpije se Stanton a vidí ve snu oběti svých neřestí, a také voji dceru, ktvirou stihl stejný osud, jaký přiiruvil celé radé počestných dívek. Stanton je nervové zničen. Jeho dcera mu nerada odipou&tf. h nevinně o d s o u z e n«. Na dobročinném azaru představí hraběnka Ellena Bardoffová, hrabete Trastena své přítelkyni kněžně Georgetč Ro-díggové. Když hrabě Trastem podnikne souboj na ochranu cti kněžny Rcdeggovč. svěří se tato hraběnce Elleně. že ho nuluje. PolUe je v patách rastenovi. pokládajíc ho. za lupiče. Ki.ěžna ukryje I rastena ve své ložnici a vyslechne jeho zpověa, 'menuje se Fred Miiner a byl pomocníkem hraběta Alberta Trastena. jeho/ syn říunuld vyhazoval jmění otcovo plnýma rukama. Mladý hrabě připravil Milm-ra nejen o jeho úspory, ale i o peníze, Herc mu světila jöbo nevěsta Annie. Kdvž pak n lady zhýralec nemohl uspokojiti svoje věřitele, vyloupil otcovu pokladnu. Podezření bylo uvaleno OTÍJřtSl °&d^ "■ rok do žaláře. vraždí Mtoe? ^ i ","" a dohtml ji k «*»■ leoku. Dopadne „Ä*"'*e p""'^ »voji mi. vrátí sTÍaWrahřTW v DAn":r|^ »Wie ho a "a ztoči, ecke ľrlze r ,Cn- Po **k esá slá|e «oub i«ždém novém ztoiiS SSľ #5** SVěttoml p" tím. /,- JľSLr™"?■ ale chce. Vimi napraviti zené ímění ,0,ldu Pra nwinně odsou- . »B o b ů v ú t ék d o A m er i k y« Bob k'erv detskí IS" V-' bSZ,míSta« ^ * no^actže donou Ji . I Ver? Neiton°vá Přijme sluhu. Bob STA t í Ilovýn?botám a-ie přiiat za sluhu UM sti Venušine. Tento uprchne, seznav, že Nitouche není ženou, »jež nebyla živoucí rukou ani ponleidem zneuctěna«. Nitouche otráví »kavalíry«, s ní hýřící. Eva, vydávajíc se za tulácku Elf, přisahá Juanovi, »že se jí živoucí ruka nedotkla«, a žádá, aby pjdal důkaz, že jeho láska převyšuje smrt i život. Juan jí přinese svatozář světice. Pobouřený lid je pronásleduje. Juan uprchne. Eva je dopadena a odsouzena pro vraždu »kavalíru«, dostane se jí vsak milosti pro »klíčící v ní život«. Don Juan. kterého zeny opěrně zbožňují, je dopaden kancléřem Boten den ern v ložnici mladé kněžny a způsobí po/ar, při němž kancléř je těžce popáleu. len přenosem kůže ze zdravého člověka se muže zachrániti. Eva se obětuje; dostane milost a stane se dědičkou kancléřova jmění. Ujme se zchátralého Don Juana, který je pronásledován pro kradez posvěcené korunky. Stane se zázrak: s\etice má opět korunku! »Velkoměsto za dne i za noci«. V krčmě, která jest útočištěm zločinců a jiných mravně zvrhlých individuí, je vykonána policejní Stára. Na nolicii isou odvedeny take »Černá Lisu a ^Eisa«-liloinIvnka<. u které najdou bhlantový narame,;. Rsa prohlásí, žel náramku neukradla, nýbrž nalezni lei ve skříni své pěstounkv, která má takových btWavýcfo cetek celou spoustu. U Elsmy pěstounkv »matky Kubíkové«, ]* provedenaootfcgfnJ prohlídka, která je příčinou ejfho zatčení Obě Elsy n sou propuštěny. Černá Lisi zavede Elsu lilou--viiku jouiň, kde je na bytě kandidát filosofie Arnošt Hummel. Obě děvčata navštíví spolu opětné krčmu kde se seperou o tanečníka. V krčině sedf 451 fádřenf, tam. kde souhlas byl udělen nah!é-dací poznámkou, budiž tato slovně uvedena (ku př. Ministerstvo financí projevilo souhlas riaWédací poznámkou ze dne čís. ve znění » «). O tom dává se věděti s podotknutím, že \ návrzích na udelení daru z milosti v rubrice V\délkové poměry a zachovalost badatele«, nutno vždy výs I o v n ě potvrditi. zda žadatel jest zachovaK. Spotřebování položek rozpočtových v 1922. roce (Vynos ministerstva financí ze dne 2. prosince 1922, č, j. 136.449/9825/22-HB/5a.) (Všem ministerstvům, Státnímu pozemkovému úřadu, Státnímu statistickému úřadu, všem ministerstvu financí přímo podřízeným úřadům.) Podle §u 2 viládního nařízení ze dne 13. ledna 1922, čís. 7 Sb. z. a n.. jest povinností každého poukazovacího úřadu dbáti největší úspornosti a míti vždy na zřeteli, že položky rozpočtové nejsou k tomu určeny, aby za všech okolností byly spotřebovány, nýbrž že tvoří nejkrajnější hranici, až po kterou se při hrazení potřeb rcsortnxh v rozpočtovém roce smí jíti. Upozorňujíc na nařízení to, připomíná ministerstvo financí, že při poukazech tamního úřadu dbáti jest nejúzkostlivější úspornosti a že poukazovati jest pouze částky skutečně nezbytně nutné, tak aby povolené úvěry nejen nebyly překročeny, nýbrž aby bylo dosaženo pokud možno největších úspor. Této přísné opatrnosti při poukazování rozpočtových kreditů vyžaduje nutně -— zejména ke konci roku — zřetel na stav .stát-ii ch financí, neboť jest oprávněnou obava, že nebude možno z běžných příjmu stále vzrůstající požadavky jednotlivých resortů skutečně také uspokojiti. * Ohe/ník tento byl oběžníkem nrhiisterst.va vnitra ze dne 9. prosince 1922, čís. 93.636-10, ža- sl,m /i iiiské i ípavě, úřadu Slovenska \ inľih'kú Rusi velitelství v Užhorode kynu vpředu dbáno. s|>; i ■ pohtické v Pr,uze, Bi; iiiiiiistra s plnou mocí pro s-prá' I ír.itiis-lnvě, civěnu' siprávč ľ'Klkar-v Užhorodie, zemslkéŕmi £<- viľokéinu Praze, Brnié, Oparve, Bra tÄsiärVc no vědomí a s vybfdiurtím, aby ; uvedených bylo co ueiiizkosUi' VypUáeeiJí civilních požitků neaktivním ga-žistůni po dobu konání cvičení ve zbrani, v míru. (Vynos ministerstva financí ze dne 14. listopadu 1922. čís. 9877/pres.-22.) (Ministciistviii zemědělství v Praze.) Ustanovení § 4 zák. z 19. března 1920, é. 195 Sb. z. a n., nepřipouští pochybnosti o tom, že neaktivním gažistům povolaným k činné službě v míru, t. j. k občasným cvičením ve zbrani dle § 22 bran. zák. č. 193 '20 Sb. z. a n., patří plné normální požitky civilní, a ne pouze rozdal mezi nimi a požitky vojenskými, To plyne ostatně i z ustanovení 2. odst. §u 30 služ. pragm. dosud nezrušeného, neboř § 4 požit. zák. voj. zrušili pouze příslušná ustanovení zákona z 28., června 1878, č. 59 ř. z. Avšak ani ustanovení prováděcího nařízení k požit. zák. vojen. (č. 440/21 Sb. z. a n.) nikterak tomu neodporují, nebof ustanovení cit. provád. uař. k § 4, bod 1., odst. 5., nutno v souvislosti s předcházejícími odstavci bodu lyVztahovati pouze na činnou službu za íiio-bilisace, války a demobilisace. Výnos těmto byl oběžníkem mdiniiisitersiva vdiitra ze dm.e 20. listopadu 1922, čís. 88.898^16, zaslán zemské správě po«lfiltôdké v Praze, Brn«. Opavě, aidnufnisiratiiv. ref. úřadu mfeü&tma s plínou moci pro správai Slovenska v Bratislavě a administrativ, ref. cA'Üni správy Podkarpatské Rusi v Už-horoďě nu vědomá ■TrlttCTl* Filmová hlídka. ■ Kulturně-výchovné filmy z listopadu 1922. Františkovy Lázně a Jáchymov . Naše hory v zimě...... Pro zdraví našich dětí . . Slovácké tance a obyčeje . Příprava a zpracování porciilánu Doba květu a oplození . . Stavba lodi ze železobetonu . » » Bří. Deglové, Praha..... 245 m. »..... 250 m, »..... 131 m, Comeniuš, »..... 1480 rn, Sojuz, » ..... 680 m, Pathé Frěres, Paříž..... 150 m, * » . »..... 250 rn, Národní park v Kalifornii Obrovité stromy Nár. parku v Kalifornii Sady a zahrady pařížské *«»ornII Výlet do Kalifornie ...'*'•• Zajímavosti ze života hmyzu '.*"•' V tenatech pavouka Tajemství kukaččino . . , Cesta přes hory . . . . * Léto na švédském pobřeží . ! ' Cestou k horským výšinám ! Obilní komora Švédska ..... Severní Norsko . . . . . . Výroba hodin ....... '."!!' Vzpomínka na první přistěhovalce do Ameriky............ Lidské vítězství nad pralesem . . . . \ Lov na aligátory .......... Když severní větry vanou...... Kácení stromů a zpracování dřeva . . . K novému životu...... Pila............... Lov aligátorů........... Návštěvou ve škole hluchých..... Řeka.............. Táboření v horách......... V táboře Semiolských Indiánů .... Výroba jídelních příborů........ mýdla........... rukavic.......... sportovních potřeb...... stříbrného zboží....... žárovek ........... žvýkací gumy....... agt^^ raj............ Herstellung der schweizer Käse .... » der Nähmaschine..... Die Gewinnung des Eisens...... Zimní sport na Velkém Zvonu..... Kde působil Luther......... Výroba jablečného moštu...... Zoologická zahrada v Mnichově . . • Eine Menschenrettung in den Alpen . . Nilpferdjagd............ Spanien............' Spanisch Marocco.......• • Der Wasserfloh.......... Die Vespe........... .Ježek............. Varujte se much ........ .lak si zařídíme akvárium..... Vyfukování skla......... Výroba svítiplynu........ Čepcol hřebenatý....... na • ^^^^^^^H 457 >■ 5) > British Instructional» Londvii - Sven^ka, Stockholm * Scniioíilm, n Ámeric. pův » v » » » » Coiiíii First Ooldv. .unity, Nat, ryn, New York * » * * * » y> » » » & » 7> >v » y> » >> ' > >> y> » » y> » » » y> » » » * » » » Český » , » Universal. » Biir, Mnichov . Bauei. » Bayerische Fllmges., M Deulis. Berlín . . . » ■■' Express-Film, Berlín » » » Gjombeck, Lo-Zoo Film, » » » . Ufa, Das' Kino, Vid cil » » » » níchov . 120 m, 120 m, 120 m, 120 in, 150 m, 118 m, 177 m, 190 m, 150 m, 180 m, 150 m, 250 m, 200 m, 200 m, 300 m, 150 m, 200 m, 150 m, 270 m, 250 m, 250 m, 270 m, 300 m, 100 m, 200 m, 200 m, 250 m, 250 m, 250 m, 300 in, 250 m, 250 m, 250 m, 173 m, 282 m, 050 m, 1200 m, 190 m, 110 m, i 155 m, 402 m, 180 m, 190 m, 146 m, 135 m, 208 m, 200 m, 230 m, 280 m, 280 m, 280 in, 146 m, 200 m, Filmy zakázané v listopadu 1922. j »KapsářU. Vládní zástupce H"to« «; lezne na své inspekční cestě mrtvolu Na ö the. Při prohlídce mrtvoly otiskne se jeho palec na podobence, uschované v kapse jazdeného, což jest příčinou, že naň padne Podejen' z v az dy. Sestra zavražděného Joy musí odejíti » tarmy a hledati si práci. Když se chystá k odetod* pře Padne ji jeden z lupičů a chce » znásilnit L Joy se mu ubrání revolverem. Lupiči se snaží zasán tročiti dívku do tančírny. odkufi J Ä " ^ j^ sou ,HJvede Když Ji opétně ohrožuje jeden z lu Picú, chytí ho Henderson do lasa a jjf.^'l^,. zenu. Lupiči chtějí Henderson* pověsit. Přltan - ve Šerifem před obchod Flynuv. kde nen der&on mešká, a označí ho za Budova vraha. Henderson zabrání Iynchování tím, že celý dav ohrožuj', revolverem a sám se uvězní v Šerifově vezení. Kúyž jest mu do včzenf doručena zpráva, že lupiči chtěli uloupiti dobytek z Blvthovy farmy, uteče z včzení, zatkne zlodčje dobytka a do-iintí je, aby koupili Blythovu faunu. Od očitého svědka zločinu se doví, že oba zatčení lupiči jsou vrahy Buda Blythe. Henderson přiměje bratra Budova, aby oholil svůj knír a oblélčl ^e áo Šatů svého zavjaždčnčho bratra. Tanečnice v baru pokládá přestrojeného bratra za Buda a označí jednoho z lupičů za vraha. Film končí zasnoubením sestry zavraždeného s Hendersonem. 458 Boby Juck ť s«. Hrdina tohoto filmu drbc •se ustavične na zádech. Když so nemůže svěděni ibavit, pozve si několik lidi, kteří se počnou všichni drbat na zádech, jako dosud činil Boby v celém filmu, vZáhuba svô t a«. Dlouhý Klacek, tlustý Datel, černoch Bob a Nellinka, prodavačka v baru, čtou v novinách, že zemi se blíží obrovská kometa a že neodvratná srážka nastane o půlnoci. Opilým návštěvníkům v baru se zdá, že se dostanou do nebe, kde se setkají s Marii Stuar-tovnou, lady Hamiltonovou, admirálem Nelsonem, Napoleonem. Pannou Orleánskou, Götzein z Berli-chingenů. luliem Césarem a Kryštofem Kolumbem. Všechny tyto osoby, mimo Götze z Berlichiu-penů, jsou nechutným a hrubým způsobem zkari-kovány. ľak na př. lady říamiltonová svádí tlustého Datla. Napoleon je střelen šípem do zadní Sásti těla a pod. V nebeském baru se odehrává řada nechutných scén, vrcholících v tom, že tlustí Dale] si objednává kaviár a pak štěnice a pod. »Orkán«. V kraji řádí lupičská banda, jejíž vůdcem jest Neville Carnley, muž vzdělaný, avšak zdemor; lisovaný. Z vězení uteče člen této bandy Vlk a prchá podzemní cestou do lupičského doupěte. R. Darrell zachrání náhodou život Heleně Cra\donové, o jejíž ruku se uchází Carnley. Když se podaří Darrellovi uhnouti še smrtonosné^ ráně kladivem, vnikne do jeho bytu lupič, vydávající se za prodavače knih a usiluje o jeho bezžití. Darrellovi se podaří zachráifřti se. Carnleyova banda chce oloupili bankéře o cenné papíry. Několik lupičů se vydává za detektivy a oloupí bankovního posla o cenné papíry. Darrell, který jest bankéřovým synovcem, se rozhodne polapiti lupiče, upadne však do jejich moci. Po veliké rvač-e pod;1 ŕ: se mu zavříti lupiče a uprchnouti s cennými papíry. Lupiči se později opět zmocní Dar-rella a donutí ho, aby napsal sluhovi dopis, nařizující mu vydati doručiteli žlutý kufřík, v němž jsou papíry skryty. Taška s penězi je skutečně vydána lupiči vydávajícímu se za strážníka. Po velkých rvačkách uprchne Darell z moci lupičů a překazí nový jejich zločin. Náčelník lupičů, vydávaje se za barona de Langes, omámi pí. Stccktono-vou a cloupi ji o drahocenný náhrdelník. Darrellovi se podaří odhaliti zločince a zachrániti náhrdelník. Lupiči se zmocní Heleny, kterou nutí Carnley ke atku. Po dlouhých bojích a rvačkách se podaří Darrellovi vyprostiti Helenu z rukou lupičů. -— Film jesí nepřetržitou řadou zločinů, rvaček a jiných surovostí. Zlý sen«. Rodina Maličkých jest překvapena zprávou, že ji navštíví teta Eliška z Kalku t v se svým synovcem. Teta se těší, že jejich dcera Truda se provdá za jejího synovce. Ale Truda prohlásí, že si nevezme lidojeda. V noci se jí zdá, že teta ohrožuje nožem celou rodinu a synovec táhne služku Leny z postele. Také Lcnv se zdá, že cestou na záchod se setká s černochem, který také spěchá na záchod. Truda. která se hrůzou potí, spadne s postele na zem ke služce. Obě se radují, že to byl jen sen. Druhého dne přijde teta se synovcem, který se Trudě zalíbí. 1'ábelský stroj«. Bankéři Shetficldovi iest ukraden drahocenný skvost z jeho sbírky. Detektiv Harry Hill, který se ujme pátrání, zaslechne, jak mladá žena bankéřova svna slibuje muži, který jest ve společnosti znám jako Dirk van Daalen, že mu přinese peníze večer do baru. Večer jest nalezen bankéř Shetfield na svém' loži zavražděn. Pod schody leží mrtev známý zloči-ec Červený Jonáš«. Harry Hill /jistí ve zloči- necké krCmě, že »Červený Jonáš, byl před n& kolika duj najat neznámým mužem k provedení nějakého zločinu. Tímto mužem je Dirk van Dau. len, který nastrojí na detektiva pekelný v,tro: Harry Hill unikne úkladu a zjistí, že Dirk van Daalen. pravým jménem Erik Dahlsen, je zločine^ stíhaní Pro padělání peněz. Dahlsen si získal náklonnosti bankéřovy snachy, kterou pohnul k touni, aby pro něho ukradla drahocenný šperk, zavraždil bankéře a přivedl do jeho domu Červeného Jonáše, aby naň padlo podezření Ĺ vraždy Zločinec prchá s bankéřovou snachou, jest však zatčen. Jeho společnice se zabije pádem ■ si. ech v. Ž e u y, které klanio u«. Výhybkář Petras ukradne z každého vlaku, projíždějícího pohraniční stanicí, nějaké zavazadlo. Jednou ukradne opět velký knír. Když jej se ženou otevře, nalezne \ něm zavražděného muže. Zloději zakopou mrtvolu v hnojišti. — Koncertní mistr Ford očekává se ženou příjezd svého syna, který je zaměstnán jako učitel hudby u knížete Roburova. Když se syn nevrací, požádají rodiče detektiva Nick Cattera. aby pájral po zmizelém. Detektiv opije Petráše a vyláká na něm hodinky, v nichž jest poznán majetek zavražděného. Nato se mu podaří odhaliti úkryt mrtvoly. Od prostitutky, je; bývala komornou knížete Roburova, se detektiv doví, že Fordův syn měl milostný poměr s kně/nou a že ho kníže zabil. Když má býti Kníže zatčen, usmrtí se sáni. ^Milenka u á m o ř n L k ů-< (Cikánská krev). Erik EdRa! se ožení s Karyn Lindströmovou, pů-f vodem cikánkou, která byla majitelkou velkého obchodního domu, ale lehkovážným životem se připravila o celé jmění. Když Erik odjede na ob-cliouoí cestu, stane se Karyn milenkou námořníka Johna. Vrátivší se Erik dopustí se v hádce s Johnem a jeho druhy zločinu. Jest uvězněn. Tu John převezme hostinec a nutí Karyn, aby si dala od hostí vše líbit. Když tato odpírá, zachází s ni surově. Karyn se chce utopit. Erik. vracející se / vězeni, ji zachrání a vezme domů. John přemlouvá Karyn, aby Erika otrávila, což tato přislíbí. Opilý John zabije se pádem do sklepa. Karyn lítostí zemře. »Mistra R a d 1 a y e smrtelný pád«. Bankéř Radlay, jenž byl pro velké podvody od-souzen k pětiletému žaláři, odpykal právě svůj trest. Dozvěděv se, že jeho podvody, jimiž uvrhl do bídy mnoho maloobchodníků, byly odhaleny předsedou měděného trustu Jeffersonem, přisahá inu pomstu a vstoupí do služeb Henryho Spen-cera, který jest odpůrcem měděného trustu. — Detektiv Mac Hardy dostane rozkaz, aby objasnil záhadný zločin. V tajném sezení měděného trustu byli všichni přítomní omátneni otravnými plyny, čímž bylo jim zabráněno zúčastniti se bursovníno jednání. Současně zmizely obchodní papíry Jeffer-sonovy. Zločinci varují detektiva, aby se ncmij chal do jejich věcí, a hrozí mu zavražděním. Kd3 však detektiv přes všechny hrozby koná svoji^ povinnost, zločinci se ho zmocní. Detektivova žena se vloudí jako nevěstka do zločineckého brlomr a láká Radlaye do svých sítí. Aby unikl spravedlnosti, vrhne se Radlay s okna. »Ohi on e-mstitel«. Velká americká lupičská banda, známá policii pode jménem_*bl'e kapuce*, má své odbočky na celém světě. yecn na bezpečnostní opatření a boj policie proti bandě jest marný. Při posledním tajemném z'ü činu v ftfmě jest policie v patách jednomu ctěn- t létu bandi starci Grecovi. Přes těžká poranění ,c podarí pronásledovanému uprchnouti. Na smrtě .cm lozí povolá k sobě Qreco herce Emilia Qlüo-zviUiého »Smrt«, zasvětí ho do tajemství or-aiIl.ace]■ odevadá mus-vé dokumenty a upozorni n. 2c »Mis.tr« lupičské bandy má tisíce očí k dis->ici a ze všude ho muže zasáhnout ruka v bílé ném nCi ,.wu.w.~ -W....V-, «.wvbu no uo tajemství or-Ranfeace, odevzdá musvé dokumenty a upozorní ll0i /c »Mistr« lupičské bandy má tisíce n*í i- au posici a _. -— .._ ..-----«.«o«» m runa v rukavici. Uhione odjede se svou družkou Hallv : i bučím do Ameriky. »Mistr« rozká/e, abv nebezpečna dvojice byla roztržena. Hallv. vystupujíc z lodi. iest unesena a uvězněna v n^i v i^/cwm« --«»-v «j» iwi.Liz.uiui. uauv. v vstupujíc lodi, jest unesena a uvězněna v kleci. Ghione je ;ín do pasti a nastrojenou intrikou osočen z 459 SřělřrSSíi ?"8 ÍChŮZku na '"^kaínTmpiesS Lnoví tÄ" V boii s PI>IÍĽÍÍ ZÍ,hynou všichni cicnoyo »Bílé kapuce« až na Torna Jitna kterr Sevffi "č d■ » » Community Mot., New Goldwyn, New York » » » » » » y Kineto, » » » » » » » » » » » » » » Metro pictures, New York Berg- und Sportfilm, Zürich York J. Baer, Mnichov » , » Deulig. Berlín . » » Eiko, » Societatsiilm. Berlin » , » Universum, » * » . 570 m* . 120 m, . 1260 m, . 350 m, . 160 m, . 100 m, . 150 m, . 150 m, . nm in, . 10U m, . 250 m, . 250 in. . 250 in, . 100 m. . 150 in, . 100 m, . 250 m. . 250 m, . 170 in. . 300 m, . 300 m. . 1650 m, . 2500 m, 120 in, 120 m, 150 m, 150 m, 160 in, 150 in, 1500 m, 1N5 m, 400 m, 185 m, 300 m, 270 m. < Filmy zakázané v prosinci 1922. 5^5 >\ elk á vášeňc. Powderville, město známé ,d imeneni »Matóho pekla«. je sídlem tančfren a všech možných darebu. Dick Ewans, kteří má „ad mcstem neobmezeuou mne, se rozhodne vydá-witi časopis, který se bude dobře vypláceti. Obyvatele »Malého pekla« se totiž chvěji před kvantem a musejí proto uveřejňovati v časopisu drahé ínseráty, jinak by je Ewans vyhnal z města Do' l'owdervlüe priiede Viola ke strýci Pavlu /Vrgu-sovi, který má ve městě hostinec. Když ji na nádraží obtěžuje -Rudý« Pete Jackson, ujme se ji Jack Ripk\. zvítězí nad Petem a vezme mu nu/, kterým naň útočil. V Argusově hostinci chce »Rudý Pete zaškrtiti majitele hostince. Dick Ewans učiní r\ ačce konec. Powdervillští \ idouee, že Ewansův časopis je má vydírat, rozhodnou se bojovat s Ewansem až na nůž. Chtějí proto odstraniti Ripleye, kterj se staJ redaktorem časopisu. Vidouce, že mají před sebou silného odpůrce, rozhodnou se odstraniti ho lstí. Argus opije Ripleye. který jest uvržen do vězení. -Rudý« Pete odaiese Violu do »Odolí smrtí«. To jest město, proti němuž »Malé peklo« jest pouhou alejí zamilovaných, tu zabijí Člověka, jen aby viděli, co v něm je«. Dívka jest odtud vysvobozena. »Rudý- Pete podnikne se svou bandou útok na 'Ewahsovu tiskárnu. V boj' je zapálen střelný prach a celé město \ v-Ieií do povětří. »P laveviasá z 1 od ě j k a«, Plukovník Westharujer, dříve vážený člen společnosti, je vůdcem nej' _ iši a nejnebezpečnější bandy zlodějů, s níž kdy policie mčla co dělat«. Jeho neteř ity. kierá je členem této zločinecké bandy, má ob-starati klíč k šifrované koresrondenci o připravované dopravě desíti milionů dolarů ve zlatě. Vstoupí proto jako sekretářka do služeb George Flan-baiurha, presidenta amerického syndikátu pro dolování zlata, zmocní se klíče k Flanbanghovým šifrám a dozví se tak vše o vlaku, který poveze deset milionů ve zlatě. Michael Peterson, snoubenec dcery Flanbanshovy. pozná v Katy člena nejnebezpečnější lupičské bandy, nedá ji však zatknouti pro pouhé podezření, chtěje ji dopadnouti při činu. Dostalo se mu totiž zprávy, že Katy a její banda chystají se k mimořádnému' podniku. Zlato bylo šťastně dopraveno do ocelového vagónu a vlak vyjel přesně podle plánu. Pomocí padělaného rozkazu byli dva členové zlodějské bandy zařazeni mezi stráže vlaku vezoucího zlato, bandité zastaví vlak a vyloupí jej. Katy, chtějíc se pomstíti svým druhům, kteří chtěli odvézti zlato bez jejího vědomí, pošle zásilku zlata jejímu majiteli. Lupiči jí za to chystají : nejhroznější a nejpříšernější smrt, jakou jen věda zná«. Policie zachrání ji v posledním okamžiku před smrtí a vysvobodí Michaela z rukou banditů. Flanbanjdio-va dcera vrátí Michaelovi slovo a tento se stane vůdcem Katiným na cestě k polepšení. »Pařížský M o d r o v o u s (L a n d r uj«. Landru se rozhodne, že vytvoří podvodníka a svůdce žen, o němž se rozhovoří celý svět. Vydávaje se za zámožného továrníka, uveřejume v novinách nabídnutí £ sňatku, seznamuje se tak s lehkověrnými ženami a 'bV^mi a odvucii je uo osamělé vily, kde je vraždí a spaluje ve zvláštních kamnech. Takovým způsobem zavraždí Landru celou řadu žen a zmocní se jejich jmčni i o-liccjnímu komisaři Ribotovi se konečne podarí od-hahii vraha. Landru jest odsouzen pro celou radu vražd k smrti a popraven gilotinou. ' ■