Změny klimatu
 změny klimatu jsou v geologické historii běžné
 geologické doby (chladný suchý ordovik, teplý
suchý perm, teplý vlhký karbon...)
 kvartér (glaciály a interglaciály, zjišťování
pomocí vrtů do ledovců a izotopu O18
)
 holocén (viz schéma)
 recent (malá doba ledová 1570-1730)
 18:39
Změny klimatu
 schéma působení: na zemském povrchu se mění krátkovlné
sluneční záření na dlouhovlné (teplo), při vyzařování zachycují
radiačně aktivní (=skleníkové) plyny část tohoto tepla; bez jejich
působení by průměrná teplota Země byla -16o
C, dnes je +15 o
C
Změny klimatu - příčiny
 extraterestrické:
­ změna solární konstanty, změna sklonu zemské
osy, změna dráhy orbity
 terestrické:
­ vulkanická aktivita, pohyb kontinentů, zvyšování
koncentrací radiačně aktivních plynů
Skleníkový jev
Skleníkový jev Radiačně aktivní plyny
 schéma působení: na zemském povrchu se mění krátkovlné
sluneční záření na dlouhovlné (teplo), při vyzařování zachycují
radiačně aktivní (=skleníkové) plyny část tohoto tepla; bez jejich
působení by průměrná teplota Země byla -16o
C, dnes je +15 o
C
Plyn Předindustriální
konc.
Současná
konc.
Růst
(%.rok-1)
Doba života
(roky)
GWP
CO2 280 ppmv 356 ppmv 0,5 7 1
CH4 0,8 ppmv 1,7 ppmv 1 10 11
N2O 275 ppbv 311 ppbv 0,25 120 170
O3 10 ppbv 25 ppbv 1 - CCl3F
- 280 pptv 3 50 3400
CCl2F2 - 500 pptv 3,4 110 7100
Radiačně aktivní plyny
Plyn Dosavadní
nárůst
Podíl na zvýšeném
skl. efektu
Zdroje
CO2 31% 69% spalování fosilních paliv
CH4 20% 19% pěstování rýže, zemní plyn, přirozené
mokřady, chov dobytka
N2O 5% 6% dusíkatá minerální hnojiva,
automobilová doprava, (cyklus?)
O3
troposféra +
stratosféra ?
fotochemický smog, výrobní
postupy
CCl3F
CCl2F2
všechen 14%? plynná média
Modelování klimatu

složité, náročné na výpočetní techniku i teoretické znalosti klimatického
systému
 dělení modelů:
­ jednoduché:

energetické (tepelná bilance Země-atmosféra v závislosti na
povrchu v různých šířkách)
 radiačně konvektivní (rozložení teploty v různých výškách nad
povrchem)
­ složité ­ trojrozměrné cirkulační klimatické modely; záleží na
propojení cirkulace na pevnině s cirkulací v oceánu

postup: odladění na známých řadách klimatických pozorování a potom
1. změna parametru (CO2) + výpočet ­ tzv. rovnovážné studie
2. kontinuální změna (náročné) tzv. přechodové studie
Zpětné vazby klimat. systému
 vazba mezi teplotou a vodní párou ­ čím vyšší teplota, tím vyšší výpar,
čím vyšší výpar, tím vyšší teplota (skleníkový efekt) ­ pozitivní zpětná
vazba
 vazba mezi oblačností a teplotou ­ čím vyšší teplota, tím vyšší výpar,
čím vyšší výpar, tím vyšší oblačnost, čím vyšší oblačnost tím ?? teplota ­
dosud není jisté, zdali převažuje odraz slunečního záření od oblačnosti
v tepelné bilanci nad pohlcováním dlouhovlnného záření oblaky, zřejmě
to záleží na zeměpisné šířce a celkovém stavu klimatického systému

vazba mezi teplotou a albedem ­ čím vyšší teplota, tím nižší albedo
(roztání ledovců) ­ pozitivní zpětná vazba
 vliv aerosolů: antropogenní aerosoly způsobují dočasné ochlazení
klimatického systému v průmyslových oblastech ­ odráží krátkovlnné
sluneční záření; existují i přirození emitenti aerosolů ­ vulkanická činnost
(např. výbuch filipínské sopky Pinatubo v roce 1991 je jednoduše
detekovatelný v teplotních řadách)
Modelování klimatu
 výsledky: většinou se klimatická změna vztahuje k hodnotám 2xCO2,
tedy jaká bude teplota při zdvojnásobení množství CO2 v atmosféře;
výsledky ­ i při odlaďování ­ jsou velmi přesné v gridech (čtverce cca
300*300 km ­ uzlové body); nikoliv však vzhledem k jednotlivým stanicím
 ČR následující tabulka uvádí údaje o předpokládaných hodnotách změny
klimatických prvků v gridu pokrývajícím ČR v roce 2075
Tab. Scénáře změn teploty a srážek pro ČR k roku 2075 podle různých
klimatických modelů
Důsledky
 20:25 ­ 24:50, 16:24-18:36
 tání ledovců ­ zvýšení hladiny oceánů
 posun teplotních pásem ­ změna hydrologie, zemědělských plodin apod.
 změna globální cirkulace atmosféry, možnost nezvyklých klimatických
jevů (výraznější deště v některých oblastech apod.), hlavní otázkou není
ani tak množství srážek či slunečního svitu, jako spíše rozložení během
roku (28:07- 32:45)
 snížení srážek v suchých a zvýšení ve vlhkých oblastech (36:50-39:25)
 změna v rozšíření druhů (stihnou migrovat?) (51:30-54:15)
 změna cirkulace v oceánech(41:32-43:28)
KLIMA JE NELINEÁRNÍ SYSTÉM
Mezinárodní akce
 49:44 ­ 51:25, 14:59 ­ 16:24
 IPCC ­ průběžné zprávy panelu klimatologů (WMO + UNEP)
 Kjótó 1997 ­ snížení emisí CO2
o 5,2 % v letech 2008-2012 oproti stavu
roku 1990

Česká republika a Kjótó ­ černý pasažér
 1:07:44 - 1:09:12
 54:15-1:00:35
 1:05:35-1:06:50

Česká republika
 Celkovou emisí
skleníkových plynů
137,7 mil. tun v ČR v
r. 1999, tj. cca 3 tuny
uhlíku na hlavu za rok,
patříme mezi světovou
špičku.

Závazek ČR v
Kjótském protokolu činí
snížit svou produkci
skleníkových plynů do
horizontu let 2008 2012
o 8 % oproti
hladině roku 1990.
Klimaskeptici
 základní argumenty:
­ 1:12:05
­ mezi vědci neexistuje shoda, média a ekologisté přináší pouze jeden z
mnoha vědeckých pohledů,
­ ke globálnímu oteplování nedochází ­ jedná se o běžné výkyvy v řádu
desítek let,
­ k oteplování dochází z jiných důvodů nežli zvyšování CO2
,
­ klimatické modely zanedbávají důležité zpětné vazby a předpovídají
neadekvátně dramatické oteplování,
­ k oteplování dochází, ale ekonomické náklady omezování spotřeby
fosilních paliv jsou výrazně vyšší nežli náklady na odstraňování
následků změny
(43:28-49:25)