Český hegelianismus

   

   Literatura:

   František Fajfr: Hegel bei den Čechen, in sb. Hegel bei den Slawen, Reichenberg 1934, 2.
   vydání Darmstadt 1961.

   Ivan Dubský: Hegel a Československo, Filosofický časopis 1964, č. 4.

   V. Kruta: G. W. F. Hegel a J. E. Purkyně, Filosofický časopis 1965, č. 2, s. 282–284.

   P. Křivský: Augustin Smetana, Praha 1989.

   Irena Šnebergová: Ke genezi hegelianismu v Čechách, Filosofický časopis 1999, č. 1, s. 49–69.

   

   Ohlas Hegela u nás:

   Hegel neměl českého posluchače, navštívil Čechy dvakrát – poprvé ba podzim 1824 na cestě do
   Vídně pobyl týden v Praze (seznámil se s Václavem Hankou), podruhé v srpnu 1829 u pražských
   příbuzných své ženy.

   Osobně se Hegel setkal s J. E. Purkyněm

   Do začátku 40. let 19. století k nám neproniklo ani Hegelovo dílo, ani spory o Hegela. Vlastní
   působení Hegelovy filozofie – 1841–1851

   

   František Matouš Klácel (1808–1882) – snaha o harmonický vztah filozofie a náboženství

   

   Karel Boleslav Štorch (1812–1868) – dějiny filozofie

   

   Ignác Jan Hanuš (1812–1869) – dějiny filozofie

   

   Augustin Smetana (1814–1851) – snaha o vlastní filozofický systém, smysl jeho filozofie:
   odpovědět na základě dosavadního vývoje filozofie na ty otázky, které musí filozofie
   zodpovědět, aby nalezla východisko ze sebe sama (má-li se realizovat).

   Smetanova filozofie dějin filozofie – vyvrcholení pojetí lidské bytosti jako vědomí.

   Smetanův princip relativní identity bytí a vědomí.

   Geneze člověka jako historického produktu  a součásti přírody a jako činitele, v němž je
   historicky dána možnost překročit hranice přírody (v dějinách, ve sféře, ve které člověk
   realizuje svoje lidství).

   Smetanovo pojetí náboženství.