n Posuzování způsobilosti k zahájení školní docházky n Školsky významné nedostatky ve struktuře schopností n Zahájení školní docházky - školský zákon 561/2004 Sb., par. 36: odst. 3: n povinná ŠD začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne 6 roku věku, pokud mu není povolen odklad. n dítě které dosáhne 6 roku věku době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné ŠD již v tomto školním roce, je-li tělesně a duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. n Není-li dítě po dovršení 6 roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné ŠD o 1 školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. n Začátek povinné ŠD lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší 8 rok věku. q Úkolem poradenského psychologa je: § posoudit způsobilost dítěte k zahájení ŠD, § zvažovat, jaký vzdělávací program je v rámci ZŠ pro dítě vhodný – v jakém typu základní školy se bude dítě vzdělávat: q Základní školy pro děti: § s vadami řeči § s vadami sluchu, zraku, či § s lehkou mentální retardací § s hlubokým mentálním postižením § základní škola speciální: pro děti s autismem a kombinovanými vadami n Současné nároky na dítě při nástupu do školy jsou velmi vysoké, a to zejména v následujících oblastech: n rozumové předpoklady n celková psychosociální zralost: § dostatečná práceschopnost § kvalitní úroveň koncentrace pozornosti § kooperace s učitelem i spolužáky, aj. n Podnět k dotazu na nástup do školy přichází k poradenskému psychologovi od: q rodičů dítěte q učitelek v MŠ q dětského lékaře SKLADBA VYŠETŘENÍ K ODKLADU ŠD: q Anamnéza q Posouzení chování dítěte během vyšetření q Úroveň vyjadřování q Vyšetření kognitivních předpokladů q percepční úroveň q lateralita q kresba q Další dovednosti a znalosti q Závěrečný rozhovor POSOUZENÍ CHOVÁNÍ DÍTĚTE BĚHEM VYŠETŘENÍ: q sledujeme adaptaci na nové prostředí (jakým způsobem dítě navazuje kontakt, zda je schopno odpoutat se od dospělé osoby která jej doprovází…) q sledujeme emoční projevy (pokud se objeví – úzkost, strach, pláč, nedostatečný odstup, vzdor, odmítání…) q všímáme si jakým způsobem se dítě staví k plnění zadaných úkolů (úroveň spolupráce, zájem, motivace, zda vyžaduje pomoc, zda je zvídavé…) q sledujeme rychlost a kvalitu práce, úroveň koncentrace pozornosti, způsoby řešení úkolů… n SLEDOVÁNÍ ÚROVNĚ VYJADŘOVÁNÍ: q formální stránka řeči: správnost výslovnosti či případná vada řeči, schopnost artikulace (opožděný vývoj expresivní, či receptivní složky řeči, zadrhávání, huhňavost, balbuties…) q obsahová stránka řeči: dítě by mělo být schopno krátkého vyprávění, posuzujeme i celkový mluvený projev dítěte – včetně výslovnosti VYŠETŘENÍ KOGNITIVNÍCH PŘEDPOKLADŮ n Využíváme standardizované testy vhodné pro tuto věkovou skupinu: q Wechslerovy škály (WISC III, PDW) q testy Standford-Binet (Terman-Merill) q Kaufmanova škála psychického vývoje (u nás k dispozici pouze experimentální verze) PERCEPČNÍ ÚROVEŇ n Zraková diferenciace: Edfeldův reverzní test (úkolem dítěte je rozeznat, zda předložené tvary jsou stejné, či nikoliv) n Sluchová diferenciace, analýza a syntéza: Matějčkovy zkoušky (auditivní rozlišování by mělo být před nástupem do školy plně rozvinuto, předškolák by měl být schopen základů sluchové analýzy a syntézy – umět složit slabiku či jednoduché slovo a poznat počáteční hlásku ve slově. Důležitou roli sehrává i schopnost rytmizace) LATERALITA n Zjištění laterality: využitím zkoušky laterality, která obsahuje 10 (a 2 náhradní) různých zkoušek pro ruku a zkoušky pro oko. n Pokud jsme informování, že dítě střídá obě ruce, necháme je nakreslit obrázek pravou i levou rukou, vhodný je i Kern-Jiráskův kresebný test. n Stanovíme typ laterality: q souhlasný q zkřížený q nevyhraněný KRESBA n Vhodné jsou standardizované postupy , obvykle volíme Kern-Jiráskovu metodu: q kresba postavy q napodobování písma q napodobování teček q Kresbu analyzujeme a posuzujeme s ohledem na: q grafomotorickou obratnost q obratnost jemné motoriky q úroveň zrakového vnímání a představivosti q posuzujeme její obsahovou bohatost, množství detailů a vývojovou úroveň DALŠÍ DOVEDNOSTI A ZNALOSTI n Jak se dítě orientuje v prostoru (zda pozná základní prostorové pojmy nahoře x dole, vpředu x vzadu, pravá x levá…daleko x blízko, větší x menší) n Základy orientace v čase (ráno, večer, event. i dny v týdnu x víkend…) n Rozlišování barev ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR n S výsledkem vlastního psychologického vyšetření seznámíme rodiče, sdělíme jim své rozhodnutí a probereme všechna pro a proti. n Pokud navrhujeme odklad ŠD nabídneme rodičům současně metody, jejichž prostřednictvím by měli v průběhu roku dítě stimulovat v oblastech, které je třeba rozvíjet. NÁMĚTY K ROZVOJI PERCEPČNÍCH FUNKCÍ PRO RODIČE n Rozvoj grafomotoriky: kreslení jednoduchých linií na velkou plochu, ve stoje, s různými typy náčiní. Postupně uvolňovat celou paži od ramene k zápěstí + vhodné tužky (nejlépe trojhranné). n Rozvoj jemné motoriky: lego, stavebnice, skládačky, pomoc s domácími pracemi, navlékání korálků, atpod. n Rozvoj řeči: dítě vést k vyprávění, číst mu knihy a povídat si o nich, podněcovat ho k bohatosti vyjadřování. q Eventuálně doporučit spolupráci logopeda. n Lateralita: u dětí s nevyhraněnou lateralitou ruky využíváme rozcvičovací cvičení, které provádíme oběma rukama. Dítě nenutíme, necháme si je vybrat, kterou rukou bude chtít pracovat. q U leváků dbáme na dobré držení ruky, aby se neobjevoval tzv. „drápovitý úchop“ n Rozvoj sluchové analýzy a syntézy: pomáháme prostřednictvím různých her, vytleskávání, skládáním prvního, nebo posledního písmena, či hádáním, zda je písmenko ve slově obsaženo. n Zraková diferenciace: využíváme různé obrázky v dětských časopisech, kde děti hledají rozdíly, skládáme jednoduché puzzle, obrázkové stavebnice…můžeme cvičit i postřeh, existují i různé ucelené stimulační programy – Metoda dobrého startu (Swirkozsová), které se nabízejí dětem s odkladem ŠD. ČINITELE PODPORUJÍCÍ ŠKOLNÍ ÚSPĚŠNOST (Plocek, 1986) n 1) odpovídající úroveň vyspělosti poznávacích funkcí n 2) předpoklady týkající se práceschopnosti n 3) osobnostní zralost dítěte ČINITELÉ BRÁNÍCÍ ÚSPĚŠNÉMU PRŮBĚHU ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY n Ad 1) v oblasti poznávacích funkcí: n nižší úroveň obecného rozumového nadání n nevyváženost jednotlivých složek nadání n průběhové zvláštnosti kognitivních funkcí – psychické tempo, schopnost fexibility – rigidita n Ad 2) v oblasti práceschopnosti: n nízká schopnost záměrně-volní, tedy koncentrace pozornosti, snížená úroveň motivace n nízká odolnost vůči únavě, nutnost rychlého střídání činností, slabá odolnost vůči rušivým vlivům n Ad 3) problémy související se strukturou osobnosti: n nezralost emocionální složky, nezralost volní složky, sociální chování dítěte, které nevyhovuje školním požadavkům KATEGORIE DĚTÍ NEJČASTĚJI OHROŽENÝCH V DUŠEVNÍM ZDRAVÍ ZAHÁJENÍM ŠKOLNÍ DOCHÁZKY n Děti s rysy předškolní psychické struktury n Děti s lehkým vývojovým opožděním n Děti s významným vývojovým opožděním n Děti s nerovnoměrným rozvojem nadání n Děti s významnými osobnostními zvláštnostmi n Děti s disharmonickým vývojem osobnosti n Děti s deprivačním syndromem n Děti s projevy neuroticismu n Děti s výraznou somatickou symptomatologií n Děti z rodin procházejících krizí