146 -
B/ Mluvnice
Věty časové Vremenske (temporalne) rečenice
Věty časové vyjadřuji časové určení obsahu vět řídící S řídícími větami jsou nejčastěji spojeny spojkami a spojov čími výrazy: kad, dok, pošto, čim, kako, tek, dokle, otkad(a do kada, pre nego Sto apod. časové věty mohou vyjadřovat vztah současnosti, předčasnosti nebo následnosti vzhledem k větě řídící.
Kad su stigli do vysoké kamene ograde, ona je
uplašeno stala. (Když dorazili ...)
Poäto su se uverili da je ploča jednačita i čistá,
kle8ari su krenuli slobodnije da kuckáju. (Až když
se přesvědčili...)
Svitkale su oStrice dok su ih ispetljavali iz
masnih kučina. (..«zatím co je vymotávali...)
a) Časové věty se spojovacím výrazem "kad"
Věty se spojovacím výrazem "kad" vyjadřují současnost dějů v řídící a vedlejěí větě v případě, že i v řídící, i vedlejSí větě stojí slovesa nedokonavého vidu, tzn. Že jsou prísudky vyjádřeny slovesy nedokonavého vidu.
Zar ti nisi lupao kad si klesao? (Cožpak jsi netloukl, když jsi tesal?)
Kad smo se vracali, svako je išao svojim putem. (Když jsme se vraceli, každý šel svou cestou.)
Vedlejší časová věta s dokonavým slovesem v prísudku vyjadřuje děj řídící věty bezprostředně navazující na děj věty vedlejší a naopak.
Tako je počeo njegov drugi nocni monolog kada je ostao sam u sobi. (...když zůstal...) Pa kad odmače deset koračaja, poče otegnuto da zviždi. ( Když se vzdálil ... začal hvízdat.)
- 147 -
Jestliže ve vedlejší větě s tímto spojovacím výrazem je přísudek vyjádřen dokonavým slovesem, a v řídící nedokonavým, může věta časová vyjadřovat bu3 okamžik, v němž dochází k realizaci děje věty řídící nebo jeden z okamžiku, při němž probíhá realizace děje řídící věty.
Veliko je uzbuáenje vládalo u gradu kad se sa-znalo da ce biti dvije pokladne povorke. (Velké vzrušení panovalo ve městě, když se roznesla zpráva...)
Kad je došao na dogled njenoj kuci, izlazio je mjesec i obasjao krš. (Když přicházel na dohled jejího domu, (právě) vycházel měsíc a ozářil skálu.)
b) Věty časové se spojovacím výrazem "dok"
Věty s tímto spojovacím výrazem, jejichž prísudky jsou vyjádřeny nedokonavým slovesem, vyjadřují děje současné. Tyto věty mohou rovněž vyjadřovat, že se řídící větou označuje realizace děje, který probíhá v mezidobí nebo v jednom okamžiku trvání děje vedlejäí věty.
Mnoge se ljudske stvari čine smiješnima dok ih čovjek gleda na drugima, (/v době/..když je člověk pozoruje na jiných.)
Dok su se oni dalje čupali oko novca, vi ste se spretno provukli kroz mráčne i vrlo komlicirane hodnike. (Zatímco se oni hádali kolem peněz, vy jste se Šikovně protáhli •.•)
Souvětí, v nichž je ve větě řídící přísudek vyjádřen slovesem nedokonavého vidu a ve vedlejší slovesem dokonavým, označuji, že děj řídící věty probíhal před okamžikem ukončení děje ve větě vedlejší.
Kopali su dok nisu našli širokú i duboku žilu kameňa.(Kopali, dokud nenašli...)
Souvětí, v nichž je přísudek ve větě řídící i vedlejší vyjádřen slovesem dokonavým, označují, že děj řídící věty
- 148 -
proběhne před realizací děje vedlejší věty.
Prošlo je prilično vremena dok su přebrali nogama sve ono kamenje na krivudavoj stázi. (Uplynulo dost času, než probrali...)
c) Věty časové se spojovacím v.ýrazem "pošto"
Spojovací výraz "pošto" uvozuje vedlejší časové věty, jejichž děj proběhl či probíhal před dějem věty hlavní»
Pošto se odmorio, produžio je put. (Když si odpočinul, pokračoval v cestě.)
d) Věty časové se spojovacími výrazy "čim" a "tek"
Vedlejší věty s některým z těchto spojovacích výrazů označují čas, který bezprostředně předchází době konání nebo vykonání děje řídící věty.
Čim su se uverili da je ploča jednačita i čistá, krenuli su slobodnije da kuckáju. (Jakmile se přesvědčili... začali volněji klepat.) Tek doma doáemo, pošteno cu ti je vrátiti. (Jakmile přijdeme domů, poctivě ti ji vrátím.)
e) Věty časové s příslovcem "kako"
Věty časové uvozené příslovcem "kako" se používají ve shodném časovém určení jako věty se spojovacími výrazy "čim" a "tek".
Kako me je ugledao, on mi priáe.
f) Věty časové se spojovacími výrazy "pře nego što" a "pře no Što"
Věty s těmito spojovacími výrazy se používají pro uvození vedlejších vět, jejichž děj probíhá před dějem věty hlavní.
Pre nego što kúpite kaput, dobro ga pogledajte.
(Dříve než koupíta kabát, dobře se na něj podívejte*
Interpunkce v souvětí s větami oasovými. - V souvětích, v nichž je na prvním místě věta řídící a za ní následuje věta
- 149 -
vedlejší (časová), se čárka nepíše. Výjimku činí souvětí, v němž je věta časová dodatečně připojena jako vysvětlující. Stari Dositej nije dočekao nesrecu od 1813, kada je sa svim ostalim propala i njegova Veliká škola.
Předchází-li věta vedlejší větě řídící, čárka se píše. (viz všechny výše uvedené příklady.)
Věty způsobové a srovnávací NačinBke i poredbene rečenice
Tyto věty označují způsob, kterým probíhá děj věty řídící. Pokud některé věty způsobové vyjadřují tyto okolnosti přirovnáváním, nazývají se větami srovnávacími.
Karamarkovic učini jedan nagao pokret kao da hoce da prekine ovaj za njega neprijatan razgovor.
Vzhledem k tomu, že •rovnévání může probíhat podle podobnosti nebo odlišnosti, v srbocharvátštině se rozlišují:
a) Věty srovnávací s něčím podobným
Tyto věty se uvozují výrazy kao Sto (srovnání je vyjádřeno na základě podobnosti), kako ( uvozují se věty, které vyjadřuji shodu s tím, co je řečeno ve větě hlavní, často s použitím odkazovacího slova "onako" ve větě hlavní), kao da (srovnání s něčím nereálným). Tyto věty se od řídící věty ne-oddělují čárkou s  výjimkou případů, kdy se dodatečně uvádějí jako nějaké vysvětlení. Čárkou se rovněž oddělují při inverzi.
Ostali srno isto tako vredni i korisni kao što su
nam i stari bili.
A ovi ljudi mu ne dadu da diše (onako) kako on
zeli.
Vi ste časno izvršili svoje zadatke, kao što se
jedino i moglo-> od vas ačekovati.
On peva kao da diše.
b) Věty srovnávací 8 něčím odlišným
Tyto věty srovnávací se spojuji s řídícími větami spo-
- 150 -
jovacími výrazy "nego" a "no" a vždy stojí za větami řídíci-mi. Ve větě řídící je zpravidla užit komparativ nebo komparativní výraz či příslovce "drukčije", "drugo" (resp, přidav-ná jména "drukčiji", "drugi"), jejichž prostřednictvím se srovnávací věty tohoto typu spojují s větami řídícími. Tyto věty se nikdy neoddělují čárkou od své řídící věty.
Ona to reče glasnije nego Što je smela. Zalije mu je vojvode Uroša no obadva da izgubi siná.
c) Věty srovnávající s něčím mimořádně odlišným
V erbocharvátských mluvnicích se k srovnávacím větám řadí i věty, v nichž je vyjádřeno srovnání s něčím mimořádně odlišným (rečenice sa poreáenjem po izuzetnoá nejednakosti). Takové věty vždy stojí za větou řídící a pravidelně se oddělují čárkou. S větami řídícími se spojují výrazy: a kamoli. kajaoJLi, nekmoli. gde. a gdeli. te, toli, a toli.
Toj tajni nije bilo lako u trag uci, a kamoli joj stati na kraj. (.... natož učinit konec.) Kazace ti i ono Sto nije, a nekmoli ono Sto jest. (Sekne ti i to, co není, natož pak to, co je.) Bolesti su u mnogome tajná i za nauku, toli nece biti za národ. (... natož pak /jak nemají být/...) Ne može on da joj navuče osmeh na ústa, gdeli da izmami pare. (••• natož vyloudit peníze.)
Věty příčinné a důvodové Uzročne (kauzálne) rečenice
Věty příčinné jsou vedlejší věty, jimiž se označuje příčina toho, co vyjadřuje přísudek věty hlavní. S větou řídící se spojuji těmito spojkami a spojovacími výrazy: jer. Sto. zato što. z bog toga što. usled toga Sto, zahvaljunuci tome što. budúci da. pomsto apod.
Nijesam se usudio progovoriti jer je i ona šutjela. Oni su razočarani Sto ne rade s njim na ovom pro-
151 -
bl emu•
Ona je prihvatila njegovo rešenje zato što nije čula ni jedno bolje.
Ne možemo uzeti u obzir njegov projekat zbog toga što je aljkavo uraéen.
Věty příčinné se mohou spojovat s řídícími větami i spojovacími výrazy jiné povahy, např. kad, čim, pošto, dok, kako a pod. Že jde o věty příčinné, můžeme se přesvědčit, když místo uvedených spojovacích výrazů (které uvozují věty jiné, např. časové) použijeme výrazu "budúci dan.
Pošto se ništa drugo nije moglo očekivati, ljudi poustajaše. - Budúci da se ništa drugo nije moglo očekivati, ljudi poustajaše.
Věty příčinné se mohou spojovat s větou řídící i příslovcem "kako".
Kako Nenad ne zatvori dobro vrata, žena se obrecnu.
Postavení příčinných vět se složenými výrazy "zato što","zbog toga što","stoga što" je volné na rozdíl od vět uvozovaných spojkou "jer". Ve větách uvozených spojkou "jer" převládá význam důvodový.
Věty příčinné a důvodové mohou být ve velmi těsném vztahu k větS hlavní a v tomto případě se neoddělují čárkou (samozřejmě, pokud nejsou v inverzi). (Viz výše uvededné příklady.) Pokud je jejich závislost na větě řídící volnější, nebo pokud je pociťujeme jako dodatečně' připojené,nebo pokud jsou v inverzi, čárka se píše.
Mi za ovo imamo i stvarnih dokaza, jer pored provincijalizama tu nalazimo i književnih oblika.
Věty účinkové Poaledične (konsekutivne) rečenice
Věta účinková vyjadřuje účinek děje věty řídící. Vy-
152 -
světluje tedy účinek či důsledek realizace obsahu udávaného slovesem ve větě řídící. S větou řídící se věta účinková spojuje spojkami "da" a "te". Ve větě řídící je dosti často použit výraz, který vyjadřuje velkou míru nějakého příznaku, jako např. taká, toliko, takáv. toliki apod.
Bio je obuzet stranačkom mržnjom da nije ni
primetio mraka oko sebe.
Magla je bila tako gusta te se jedva raspoznavao
put.
Účinkové věty jsou blízké větám příčinným. V obou případech jde o vyjádření vztahu příčiny a účinku. Rozdíl spočívá v tom, Se u příčinných vět je příčina vyjádřena větou vedlejší, kdežto účinek (důsledek) větou hlavní, zatím co u vět účinkových je tomu naopak: řídící věta vyjadřuje příčinu, a vedlejší účinek. Každou účinkovou větu můžeme tedy přeměnit (transformovat) ve větu příčinnou a naopak.
Magla je bila tako gusta te se jedva raspoznavao
put.
Jedva se raspoznavao put jer je magla bila gusta.
O interpunkci souvětí s větami účinkovými platí totéž, co bylo řečeno o interpunkci v souvětí s větami příčinnými a důvodovými.
C/ Cvičení
1. Přečtěte a přeložte do češtiny úvodní text.
2. V níže uvedených větách nahrabte podtržené výrazy výrazy aynonymními:
Vise nije mogao da izdrži. Useci način^eni u steni otkri-li su njenu právu, ranije skrivenú prirodu. Bila je sazda-na od 8lojeva nalik na ploče naslagane jedna povrh druge. Izgledalo je kao da ih je kakav džinovski zidar reéao i pritisnuo. Izgledalo je kao da kamen jauče i stenje. Ploče su bile nejednaké debljine. Klesari su verovatno