Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Pedagogika Seminárni práce Výchova proti rasismu a xenofóbii Vypracovali: Ivo Mrkvánek (učo 74934) David Vlček (učo 146917) Brno 2007 Obsah 1 Základní pojmy 3 2 Výchova k toleranci a ovlivňování postojů 4 3 Návrh postupu při výchově k rasové snášenlivosti 7 3.1 Základní desatero modelových situací 8 4 Stav rasismu, xenofóbie v CR 10 4.1 Diskriminovaná skupina v ČR 10 4.2 Evropský sociální fond 10 4.3 Antidiskriminační zákon 11 4.4 Otázka Legislativy v rámci EU 11 4.5 Zamčstnantost v rámci romské komunity 11 4.6 Problematika bydlení Rómů 12 4.7 Rasově motivované násilí a kriminalita v ČR 12 5 Vzdělávání romské komunity 14 5.1 Gabalova analýza romských sociálně vyloučených lokalit 14 6 Výzkumy ve vzdělávání 16 6.1 Výzkum centra aplikované antropologie v Plzni 16 6.2 Výzkum Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v roce 2006 17 6.3 Mezinárodní dokumenty o diskriminaci ve školství 17 7 Multikulturní výchova 18 7.1 Tvorba pro tipředsudko vého klimatu ve třídě a multikulturní výchova 18 7.2 Romské dítě v nerómske škole 19 7.3 Kompas - manuál pro multikulturní výchovu 19 8 Romano suno - Romský sen 20 9 Literatura a zdroje 21 9.1 Doporučená literatura 21 9.2 Použitá literatura a prameny 21 10 Přílohy 23 10.1 Evropský rok rovných příležitostí - český antidiskriminační projekt 25 2 1 Základní pojmy Rasismus je názor, který tvrdí, že někteří lidé jsou nadřazení a jiní méněcenní z důvodu příslušnosti k určité rase. Rasisti definují rasu jako skupinu lidí stejného původu. Rozlišují různé rasy podle fyzického charakteru, jako je barva kůže nebo kvalita vlasů. Slovo „rasismus" se používá k označení agresivního či ponižujícího chování k příslušníkům „jiné rasy". Předsudek je přisuzování vlastností lidem dopředu, aniž bychom je znali. Rasová diskriminace je chování, které znevýhodňuje práva jiného člověka z důvodu jeho etnického, národního nebo rasového původu. Antisemitismus je zaujatost proti Židům, založená na jejich zkresleném obrazu, jako by byli zcela odlišní. Nejstrašnějším projevem antisemitismu byla nacistická ideologie o čistotě rasy po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Během druhé světové války bylo v koncentračních táborech zavražděno 6 miliónů Židů. Xenofóbie je v doslovném překladu strach z cizinců. Slovo se většinou užívá pro označení nesnášenlivosti k lidem z jiných zemí a rovněž nedostatek úcty k jejich tradici a kultuře. Stejně jako rasismus je xenofóbie předsudek, který vytváří negativní názor bez jakékoliv předcházející znalosti. Intolerance je nedostatek úcty k jiným způsobům chování a jednání, nedostatek respektu k jinému přesvědčení či víře. 3 2 Výchova k toleranci a ovlivňování postojů „Já v tom světě žiju, nevadí mi, že jsem Cikánka, a nikdy mi to vadit nebude. Já vím, jaké je to být jiná než ostatní, ale zajímalo by mě, v čem jsme jiní než oni. Barvou pleti? Tak proč se lidé, zejména rasisté, chodí opalovat, když nechtějí být jako my?" „Proč lidé upozorňují na rozdíly, když mají stejného předka? Podle biologie a dějepisu to je opice, podle bible Adam a Eva. " Vlivem médií a možnosti cestovat se svět během několika let mnohonásobně zmenšil, změna negativních názorů vůči okolnímu světu je tedy čím dál více žádaná. Na rozdíl od dospělých, děti a mládež vstřícně a obezřetně přijímají nové hodnoty a názory, nemají zábrany vidět svět kolem sebe z různých úhlů a pohledů. Mladí lidé jsou k přijímání odlišností, které s sebou jiné kultury přinášejí, mnohem vstřícnější, tolerantnější a mají větší nadhled. Proto je nutné věnovat pozornost způsobu, jak mladým předáváme své zkušenosti a dovednosti, aby měli dostatek času je vnitřně přijmout za své. S výchovou k toleranci je třeba začít již od raného věku. Většinu rasistických a xenofobních postojů dítě přijme za své již v raném věku z rodiny a ze svého nejbližšího okolí. V prvé řadě bychom však jako vychovatelé měli od různých rasistických či xenofobních postojů upustit my sami, měli bychom se oprostit od předsudků či stereotypů spojených s vnímáním cizinců a jejich odlišné kultury a životního stylu, které mohou vést u řady obyvatel až k jisté averzi. Vždyť jen těžko může k toleranci a proti rasismu či xenofóbii vést někdo, kdo tyto postoje sám zastává. Chceme-li vychovávat děti a mládež k toleranci, znamená to, že si přejeme ovlivňovat jejich postoje. Postoj jedince k určité osobě, předmětu, situaci bývá definován jako predispozice zřetelně vůči této osobě, předmětu, situaci jednat, vnímat, myslit a cítit. Existuje tedy kognitivní, emotivní a konativní složka postoje. Působit na změnu postoje pak vyžaduje působit na všechny tyto složky, neomezovat se pouze na některé z nich. Postoje mají tři základní atributy: 4 • vztahují se k něčemu, • jsou pozitivní, neutrální nebo negativní, • mají určitou intenzitu. Změna postoje pak může být kongruentní (působící ve shodném směru) - té lze dosáhnout snadněji, a inkongruentní (působící v opačném směru) - dosahuje se jí podstatně obtížněji. Extrémní postoje jsou sice méně časté, ale intenzivnější, odolnější vůči změnám, zvlášť vůči racionálním vlivům. Konzistencí postojů rozumíme soudržnost různých komponent postoje, tj. jeho kognitivních, emotivních a konativních složek. Konzistentní postoje jsou stabilnější, inkonzistentní relativně nestabilní. Rovněž postoje založené na silných potřebách a zájmech jsou odolnější vůči změnám, zvláště vůči změnám inkongruentním. Postoje závisí na hodnotách, jejich osobním významu, kulturním stupni zvláště té společenské skupiny, k níž se jedinec pozitivně vztahuje: takové postoje se jen obtížně mění v inkongruentním směru. Postoje se utvářejí v procesu sociálního učení. Jejich zdroji jsou: • specifické zkušenosti (např. setkání s milou osobou), • sociální komunikace (např. děti přejímají hotové postoje od rodičů), • modely (napodobování osob, se kterými se identifikujeme), • institucionální faktory (společenské instituce, církve, politické strany). Experimentálně byl zkoumán i vliv prostředků hromadné komunikace (masmédií) na změnu postojů. Ukázalo se, že rozhodující jsou tyto faktory: zdroj materiálu, materiál samotný, prostředí, ve kterém byl jedinec, vlastnosti jedince (inteligence, sugestibilita). Účinnější jsou vlivy informační než propagační, přesvědčování na základě vyvolávání emocí než na logické argumentaci, vlivy, které se sumují, než vlivy jedinečné. Osoby s neutrálními nebo ambivalentními postoji se dají 5 snáze ovlivnit než osoby s postoji určitějšími. Mínění většiny má větší vliv než mínění expertů. Mínění osob dotazovaných na určité hodnocení však často nevyjadřuje jejich skutečný postoj, mezi postojem jako vnitřní dispozicí a jeho vnějším výrazem v mínění může být rozpor. Emocionálně silně akcentované přesvědčování může vyvolávat u přesvědčovaných racionální obrany, které vytvářejí rezistenci vůči změnám postoje. 6 3 Návrh postupu při výchově k rasové snášenlivosti S Vést dospívající k ujasnění vlastních postojů vůči jiným národnostem a rasám. Podpořit pozitivní postoje, porozumět negativním, nezůstat však u konstatování, ale jít dál, hledat kořeny negativního postoje - často to bývá strach, negativní zkušenost, strach z kriminality určité kultury. Existuje-li něco jako negativní společenský jev, nelze to vyvracet, ale je možné zdůrazňovat, že jedinci nereprezentují celé etnikum. Často bývá příčinou negativního postoje špatná osobní zkušenost, spíše se mnohdy jedná o xenofóbii než o skutečný rasismus. K navození pozitivní atmosféry, aktivity při práci ve třídě je vhodnější beseda než přednáška. Lze využít metod, jako je brainstorming, popřípadě dotazník, ve kterém se nejprve zamyslí každý individuálně nad tématem, poté své názory probírá ve dvojici, pak ve skupině asi o pěti lidech; teprve poté následuje veřejná prezentace názorů skupiny, při které se snažíme dospět k přijatelným návrhům řešení. Podstatné je po celou dobu besedy zachovat nehodnotící postoj, nechat zaznít všechny názory, neblokovat děti tím, že dáváme najevo odsouzení, není-li jejich názor v souladu s naším. Techniku se je možné naučit, ale není možné dát přesný návod, jak s dětmi pracovat, není možné dát hotový nástroj, tím jsou vedoucí skupin sami. Podstatné je, aby měli ujasněný vlastní postoj, byli autentičtí, nedirektivní, počítali s opozicí a uměli s ní zacházet. Otevřenost dospívajících potřebuje čas a důvěru, účinnější je setkat se s dětmi vícekrát než provést jednorázovou akci, časově je třeba počítat s jednou a půl hodinou, jedna vyučovací hodina tedy nestačí. •f Informovat o etniku, které mládež nejvíce zajímá nebo ke kterému má nejproblematičtější vztah. S Uspořádat sérii besed, přiblížit v nich etnikum, vést k porozumění. S Uspořádat cyklus seminářů pro učitele, využít formy sociálně pedagogického výcviku, soustředit se nejen na získávání informací, ale i na vlastní prožitek, ujasnění vlastních postojů. 7 •ŕ Využít interaktivních her k okamžitému osvojení si nových dovedností, zkušeností, jakožto prostředku s dlouhodobějším efektem. Pokud je možnost vyzkoušet si novou vědomost v praxi ihned po jejím získání, její podržení v paměti je až 90 % 3.1 Základní desatero modelových situací ■ Žáci by měli být na počátku hry uvolnění a měli by sedět neformálně v kruhu. ■ Atmosféra by měla být plná pohody, bezpečí a respektu. Před programem je vhodné upozornit účastníky na právo nezúčastnit se aktivit, které pociťují jako příliš ohrožující. ■ Každý má svou pravdu a své vidění světa, neberme mu je, ale rozšiřujme mu pohled na problém a lidi kolem o další pravdu a jiné vidění ■ Otázky či „nedostatečné a nesprávné" odpovědi není vhodné hodnotit a kritizovat. Ten, kdo promluvil, riskoval. ■ Důležité je nebát se otázek. Vhodné je otázku nejdříve „vhodit" zpět mezi studenty, svoji odpověď přidat nakonec a zarámovat do požadovaného kontextu. Je vhodné, aby se vedoucí účastníků raději ptal: „Co si myslíte vy?" a „Jak to cítíte?" než aby tvrdil: „Je to tak a tak." nebo „Je to špatně nebo dobře." ■ Nápady a návrhy studentů je vhodné zapisovat na volný papír (tzv. skupinovou paměť) nebo tabuli, aby bylo možné se k tématu vracet a připomínat. 8 ■ Každou hru nebo modelovou situaci je vhodné uvádět s přesným cílem, který je nutné na konci zopakovat. ■ Po každé hře by měla následovat diskuze a analýza a sdělení, proč tato modelová situace byla vybrána. ■ Nebojme se pocitů a citových vyjádření, naše kultura zbytečně mnohé zakrývá. Naše příběhy jsou fakta i pocity dohromady. ■ Buďme otevření odlišnostem a podporujme toleranci v každém okolo sebe. Odlišnost nás nemůže ohrozit, ale obohatit. 4 Stav rasismu, xenofóbie v ČR Zpráva o stavu rasismu, xenofóbie a antisemitismu v České republice v roce 2006. • vychází z národních oficiálních i neoficiálních zdrojů a zdrojů mezinárodních organizací a sítí, které sledují diskriminaci v České republice (Amnesty International, ENAR). Česká legislativa nadále nedovoluje získávat a shromažďovat údaje o etnických menšinách a etnickém původu a ve většině sledovaných oblastí není diskriminaci možné statisticky sledovat na základě oficiálních dat. • Nejdůležitějším zdrojem informací tak zůstávají kvalitativní výzkumy nestátních neziskových organizací, výzkumných a univerzitních pracovišť a médií. Nejvýznamnějším takovým výzkumem byla v roce 2006 tzv. Gabalova Analýza sociálně vyloučených romských lokalit, která poskytuje cenné informace o aktuálním stavu diskriminace ve většině sledovaných oblastech. 4.1 Diskriminovaná skupina v ČR Téměř veškeré relevantní zdroje se shodují na tom, že mezi skupiny nejvíce ohrožené diskriminací v České republice patří Rómové, a to zejména ti, jenž žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Česká vláda se rozhodla pro inovaci v řešení tohoto problému, silnou motivací je budoucí finanční podpora z Evropského sociálního fondu. 4.2 Evropský sociální fond V průběhu roku 2006 byla zahájena řada inovativních projektů podpořených právě z prostředků Evropského sociálního fondu. Lze předpokládat, že jejich realizace bude mít pozitivní vliv na potírání diskriminace. Vzhledem ke krátké době, 10 která uplynula od jejich zahájení, je však zatím předčasné hodnotit jejich skutečný dopad. 4.3 Antidiskriminační zákon Česká republika má povinnost zavést antidiskriminační zákon. Ten však byl v průběhu roku 2006 Parlamentem ČR odmítnut a ochrana proti diskriminaci tak zůstává ve všech sledovaných oblastech (s výjimkou zaměstnanosti) roztříštěná. V rámci jednotlivých sledovaných oblastí byly v průběhu roku 2006 zaznamenány následující níže uvedené nejvýznamnější události. 4.4 Otázka Legislativy v rámci EU • Směrnice Rady EU 2000/43/EC o rasové rovnosti a 2000/78/EC o rovnosti v zaměstnání dosud nebyly plně transponovány do českého právního řádu. • Směrnice Rady EU 2003/109/EC o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, byla již plně transponována do českého právního řádu. • Novela občanského zákoníku týkající se nájmu bytu (zákon č. 107/2006 Sb.) by ve svém důsledku potenciálně mohla mít diskriminační účinky. Tato novela přináší zásadní změny týkající se zejména výpovědi z nájmu bytu. 4.5 Zaměstnantost v rámci romské komunity • Rómové jsou nejvýznamnější skupinou obyvatel postiženou diskriminací na trhu práce. • Jako klíčový nástroj boje proti této diskriminaci byl pro budoucí období identifikován Evropský sociální fond. 11 • Byl přijat nový zákoník práce, který implementuje některá ustanovení týkající se zákazu diskriminace v oblasti pracovně právních vztahů z evropské směrnice 2000/43/EC. • Oblast zaměstnanosti je tak jedinou, kde existuje ucelená ochrana proti diskriminaci 4.6 Problematika bydlení Rómů • Pokračuje trend vytváření sociálně vyloučených, převážně romských lokalit („ghett") na okrajích měst ( v Brně jsou to např. Cejl, Bratislavská). • Mechanismus vytváření sociálně vyloučených lokalit („ghett") byl v průběhu roku 2006 popsán v tzv. Gabalove zprávě neboli analýze sociálně vyloučený romských lokalit. 4.7 Rasově motivované násilí a kriminalita v ČR • V České republice stále není možné sledovat etnicitu obětí a pachatelů rasově motivované kriminality. Na základě oficiálních statistik je pouze sledován případný rasový motiv deliktů. • Míra rasově motivované kriminality zůstává v roce 2006 víceméně konstantní. • Neexistuje a ani nemůže být žádný nezávislý subjekt, který by systematicky monitoroval rasově motivovanou kriminalitu a etnicitu pachatelů a obětí. • Neexistuje žádný program podpory zaměřený specificky na oběti rasově motivované kriminality 12 • DROM,o.p.s. v Brně zavedl v minulém roce jednu ze svých aktivit policejní asistenci, hlavně se jedná o klienty z řad Rómů, pochopitelně je zde i možná pomoc sociálně slabým občanům z řad majoritní společnosti (jedná se o poradenství obětem, doprovod k soudům, pochůzky atd.) 13 5 Vzdělávání romské komunity • Odborné studie potvrzují přetrvávající trend segregace romských žáků. • Druhým rokem jev platnosti nový školský zákon, který zrušil zvláštní školy nahradil je školami speciálními. V řadě případů se však ukazuje, že tato změna byla pouze formální. • Evropským soudem pro lidská práva bylo rozhodnuto v kauze „D.H. a ostatní versus Česká republika". Verdikt soudu představuje precedens a potvrzuje, že diskriminace ve školství je velmi obtížně prokazatelná. 5.1 Gabalova analýza romských sociálně vyloučených lokalit • podává podrobnější přehled situace v jednotlivých sociálně vyloučených lokalitách. • Míra zastoupení romských dětí ve speciálních školách se v různých lokalitách významně liší podle místních podmínek (dostupnost speciální školy, praxe místní pedagogicko psychologické poradny, která umístění doporučuje, míra sociálního vyloučení a deprivace v dané lokalitě ad.). • Například ve většině pražských lokalit nenavštěvují speciální školy téměř žádné děti, naopak v Kladně dosahuje počet dětí navštěvujících speciální školu až 80%. 14 INTERAKTIVNÍ MAPY1 Středočeský kraj V,j / S i / ' • lírfl| ,^ Pardubický V ^ —\jOlomouck / 1 ,, - kraj J 1 Vysočina f i jv j jjjhočeský ^^. i *'\ .v«)''"1 \.kraj T^ J ^ ■V y f ^ Zlínský k "^S *' Jihomoravský *-\ Bílovice Ostopovice Moravany 1 viz. Gabalova analýza sociálně vyloučených lokalit, ukázka Brno, zdroj: www.esfcr.cz/mapa 15 6 Výzkumy ve vzdělávání V roce 2006 byly v České republice publikovány dva významnější výzkumy týkající se rasismu a diskriminace ve vzdělávání, jsou to: a) (Ne)rovné šance na vzdělání. Vzdelanostní nerovnosti v České republice. b) Postoje a vědomosti českých žáků (studentů) a budoucích pedagogů ve vztahu k národnostním menšinám. Dále byly zveřejněny dva následující výzkumy, které se zabývaly sociální exkluzí, diskriminací a marginalizací v obecné rovině, nicméně konstatují důležitá fakta i ve vztahu ke vzdělávacímu systému: c) Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. d) Rómové v osidlech sociálního vyloučení (sborník dlouhodobého stacionárního terénního výzkumu sociálně vyloučených romských komunit) 6.1 Výzkum centra aplikované antropologie v Plzni Neměl extenzivní charakter a jeho výsledkem nejsou reprezentativní statistická data, výsledkem jsou však velmi podrobné kazuistiky segregační praxe, které s nejvyšší pravděpodobností nebudou ojedinělé. Ve vyloučené lokalitě v Kladně navštěvují zvláštní školu zhruba dvě třetiny ze všech dětí. Zaměstnanci pedagogicko-psychologické poradny, která doporučuje zařazení dětí do zvláštní školy, naprosto odmítají jakoukoli sociokulturní podmíněnost IQ testů a trvají na tom, že všechny děti zařazované do zvláštní školy jsou „opravdu mentálně retardované." Velmi rozporuplná je metoda „přímého vřazování", kdy sociální pracovnice v koordinaci s pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) vede vytipované dítě „jakoby" k zápisu do první třídy, ale ve skutečnosti je v PPP testováno, a pokud 16 neobstojí, je do zvláštní školy zařazeno přímo od prvního ročníku. Vzhledem k nízké kvalifikovanosti a neschopnosti dohlédnout důsledky proti tomu rodiče romských dětí většinou neprotestují. Naprosto alarmující je v daném případě fakt, že všichni (!) zaměstnanci PPP jsou zároveň zaměstnanci zvláštní školy, takže mají evidentní zájem na vysokých počtech „retardovaných" žáků, od kterých se odvozují dotace pro školu. 6.2 Výzkum Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v roce 2006 Fakulta částečně zveřejnila výsledky reprezentativního výzkumu, který zjišťoval úroveň informovanosti o jiných kulturách mezi školní mládeží a její postoje vůči menšinám. Nejlépe jsou žáci a studenti informováni o židovské historii a tradici, nejnižší úroveň znalostí byla zjištěna u vietnamské a romské historie a kultury. Část odpovědí byla výrazně xenofobní, 8 % ve vztahu k romské a 4 % ve vztahu k vietnamské komunitě. Devadesát procent dětí nemá žádné povědomí o koncentračním táboře pro Rómy v Letech u Písku, dvě třetiny respondentů neznaly žádný vietnamský zvyk. Jako problematický označili autoři výzkumu i vztah školní mládeže vůči Arabům. Dalším problémem v českém školství je neklesající míra xenofóbie mezi mládeží. 6.3 Mezinárodní dokumenty o diskriminaci ve školství Zároveň byly v roce 2006 publikovány zprávy několika mezinárodních organizací a sítí, které obsahují cenné informace o diskriminaci ve školství. Zde jsou dvě důležité mezinárodní zprávy • ENAR Shadow report 2005 • Zpráva o stavu lidských práv Amnesty International 17 7 Multikulturní výchova V souvislosti s novým školským zákonem, který zavedl multikulturní výchovu jako povinnou součást výuky na všech školách základní a střední úrovně, roste v roce 2006 počet státních i neziskových institucí, které se zabývají implementací multikulturní výchovy do školství, poskytují metodiky a školení pedagogům nebo se zabývají vzděláváním lektorů v oblasti multikulturní výchovy. Jsou to například : • Národní institut dalšího vzdělávání • Výzkumný ústav pedagogický • neziskové organizace Partners Czech, Step by step, Multikulturní centrum Praha, program Varianty společnosti Člověk v tísni, Drom o.p.s., IQRoma servis o.p.s. 7.1 Tvorba protipředsudkového klimatu ve třídě a multikulturní výchova Sukuba (1993) v souvislosti s multikulturním prostředí mluví o zachování osobní a kulturní identity. Pro integraci je nezbytné respektovat základní lidská a občanská práva včetně mravních hodnot. Jako pozitivní mravní a občanské hodnoty lze zařadit: aktivita, být osobností, čestnost, důstojnost, lástka a úcta k občanům jiných národností, láska k národu, láska k rodné zemi, lidskost, náboženská snášenlivost, rovnoprávnost, tolerance, odpovědnost apod. Podle Sabola a Zubkové (2003) je smyslem vytváření protipředsudkového klimatu podněcování angažovanosti a konrétní činnosti, které se opírají o názor žáka, jeho postoje a hodnoty. 18 V praxi pak využívají tyto aktivity: • „s kým s jsi chtěl bydlet v jednom domě?", • „v čem je síla modliteb?" (smyslem je naučit se rozpoznat při sledování médií základní etnické stereotypy a skryté xenofobní formulace), • „transplantace srdce" (smyslem je sestavit pořadí pacientů, kteří mají různé charakteristiky), • vyprávění příběhů, u kterých se žáci mohou nenásilným způsobem zamyslet na různými aspekty diskriminace, rasismu a xenofóbie. 7.2 Romské dítě v nerómske škole Slobodníkova a Zubková (2003) shrnují, že „romské dítě přijímá způsob života, jednání, zvyky i názory své rodiny, uznává jiné společenské normy než dítě z nerómske společnosti." Pokud chtějí předejít negativním vlivům v takových rodinách, které lze nazvat nevyhovujícím rodinným prostředím (např. méně podnětné prostředí, výskyt sociálně patologických jevů), je potřeba začít s výchovou dítěte co nejdříve. Na druhou stranu si však myslím, že se seznámením majority se zvyky a způsoby života jiných kultur je také vhodné začít v raném věku, je však nutné přizpůsobit formu a množství předávaných informací, důležité je, aby se děti v multikulturní výchově vzdělávaly co nejpřirozenějším způsobem (např. společná hra dětí různých etnik v mateřské škole, společná práce v prvních ročnících základní školy). 7.3 Kompas - manuál pro multikulturní výchovu Nedávno byl přeložen velmi vhodný manuál pro multikulturní výchovu pro oblast vzdělávání etnických aj. menšin v ČR , který vyšel v roce 2006. „Kompas" nabízí kromě teoretického úvodu také podrobné informace k tématům výchova k lidským právům a jiné oblasti vývoje, ale také např. 49 praktických aktivit a metod pro výchovu k lidským právům. Dále se také zabývá doplňujícími informacemi o obecných tématech (např. občanství, demokracie, diskriminace a xenofóbie, sociální práva, rovnost mužů a žen apod.). Na str. 68 nabízí přehled aktivit, mezi ně patří např. „až přijde zítřek", „máme na výběr?", „násilí v mém životě", „život v dokonalém světě" a mnoho dalších. 19 8 Romano suno - Romský sen Roku 1997 společnost Nová škola podle Pape (2007) v Praze poprvé vyhlásila literární soutěž v romštině Romano suno. Proč v romštině? Účelem soutěže bylo dát možnost romským dětem, které umějí romsky, aby tuto svou schopnost mohly někde uplatnit. Pokud by však stály před volbou, zda psát svou práci v romštině či češtině, jistě by většina těch dětí raději psala česky, neboť tímto jazykem se učí psát i ve škole. Romštinu používají jen k mluvení a důsledkem tohoto vývoje (jak historického, společenského, kulturního) je jejich romština ovlivněna češtinou i slovenštinou. Řeč dětí je často chudá apod.. Nicméně soutěž pomohla pochopit dětem, pedagogům a spolužákům, kteří romsky neumí, že romština může být svébytným jazykem, že se jí z její pomocí dá vyjádřit láska, nenávist, smutek, radost apod. Dokonce můžou být za znalost romštiny pozitivně hodnoceny. Děti píší téměř o čemkoli podle vyhlášeného tématu, který se každoročně mění např. moje rodina, co mi vyprávěl/a můj dědeček, moje babička, romské zvyky a tradice, proč jsem rád/a na světě aj. Při této příležitosti se děti svěří se svými radostmi i starostmi, štěstím i neštěstím, se zážitky z rodiny i ze školy. Při čtení jejich prací si člověk uvědomí, že ne všechny děti mají milující rodiče, ne všechny děti mají dobré kamarády a spolužáky a ne všechny děti jsou šťastné. Ukázka jednoho romského dopisu dítěte na dané téma, viz.níže. Václav Malý, 11 let, Vítkov, Jsem Rom, takový poloviční. Moje maminka je Rómka a tatínek gadžo. Jeden bílý kluk mi každý den nadává: „Cikáne, špíno!" Je mi to moc líto. Paní učitelka nás učí o tom, co je to rasismus. Ten kluk je tedy rasista. Vysmívá se mi, i když o mně nic neví. Neví, že se dobře učím, doma se vším pomáhám, se dřevem, pomáhám s malými dětmi. Dříve jsem se s ním chtěl prát. Učitelka mi ale řekla, ať to nedělám. Chytré děti to nedělají. Řekla, že je ten kluk hloupý. To, že jsem Rom, přece neznamená, že jsem špinavý. Chci se dobře učit, abych se mohl stát automechanikem. Věřím, že bude dobře. Mám dobrou učitelku a dobrou rodinu. 20 9 Literatura a zdroje 9.1 Doporučená literatura Balabánová, H.: Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí, Ment 1995 Davidová, E.: Romano drom-Cesty Rómů, Olomouc 1995 Hiibschmannová M.: Šaj pes dovakeras - Můžeme se domluvit, Olomouc 1994, 1996 Liégeois J.P.: Rómovia, Cigáni, kočovníci, Bratislava 1997 Mann, A.: Neznámí Rómovia, Bratislava 1992 Nečas, C: Holocaust českých Rómů, 1999 Pape, M.: A nikdo vám nebude věřit, Praha 1997 Portik M.: Determinanty edukácie rómskych žiakov, Prešov 2003 Rómové v České republice (1945 - 1998), Socioklub 1999 Sborník romistických studií: Romano džaniben Říčan P.: S Rómy žít budeme -jde o to jak, Portál 1998 Sborník: Metody výchovy a vzdělávání ve vztahu k národnostním menšinám, Praha 2005 (různí autoři) Sborník: Romano suno, Nová škola, o.p.s 2003-2005 Šišková, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha, Portál 1998 Uherčíková, V.- Poláková, E.: Empirické poznatky z edukácie romských dětí, Nitra 2003 Jelloun, T. B.: Táti, co je to rasismus? Praha, 2004 9.2 Použitá literatura a prameny Balogová Slobodníkova, M., Zubková, L: Rómové a edukácia. Skoliaci program o multikulturalizme a motivácii pre učiteľov žiakov stredných škol pochádzajúcich zo sociálně znevýhodneného a výchovne menej podnetného prostredia. Euroformes, 2003 21 Brander, P., Oliveira, B. a kol.: KOMPAS, Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2006 Gabal,I.: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, Praha 2006 Pape, L: Jak pracovat s Rómskými žáky. Příručka pro učitele a asistenty pedagogů, Slovo 21, 2007 Sýkora,L. ,Temelová,J.: Prevence prostorové segregace, Praha 2005 Šišková, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha, Portál 1998 Člověk v tísni společnost při Č T, o. p. s : O stavu rasismu, xenofóbie a antisemitismu v České republice v roce 2006 • www.esfcr.cz • www.iqrs.cz • www.partnersczech.cz • www.sbscr.cz • www.mkc.cz/cz/uvod.html • www.varianty.cz • www.diskriminace.cz • www.romea.cz • www.infoservis.net • www.migraceonline.cz • www.stop-discrimination.info • www.jaktovidimja.cz • www.ethnic-friendly.eu • www.drom.cz • www.clovekvtisni.cz • www.enar-eu.org/ 22 10 Přílohy 2007 — Evropský rok rovných příležitosti pro všechny 23 "chci zdravotní ^ i ~^ 2007: Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechny Projekt je realizován ze státního rozpočtu České republiky a spolufinancován Evropskou unií, v rámci realizace Evropského roku rovných příležtfostí pro všechny (2007) - směrem ke spravedlivé společnosti v České republice icrRoma servis, o.s. - www.iqrs.rjs-, www.jaktovidimja.cz, www.ethnic-friendly.eu 24 10.1 Evropský rok rovných příležitostí - český antidiskriminační projekt Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže" byl oceněn jako nejlepší v Evropské unii Lisabon, 20.11.2007 17:04, (zdroj ROMEA.cz) Krém na všechny barvy kůže, který brněnské občanské sdružení IQ Roma servis distribuovalo během antidiskriminační kampaně, byl zástupci všech členských států EU oceněn jako nejlepší speciální počin v rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 (ERRP), do něhož se zapojily všechny státy EU. Server Romea.cz o tom informoval asistent ministryně pro menšiny a lidská práva Miroslav Koranda. Na závěrečné konferenci ERRP v Lisabonu převzala zástupkyně z IQ Roma servisu Ivona Parčiová čestnou cenu Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Do aktivit ERRP v České republice se zapojilo celá řada neziskových organizací, šest z nich využilo finanční podporu z EU. „Jedním z přínosů Evropského roku rovných příležitostí pro všechny 2007 bylo nastolení partnerského dialogu mezi občanskou společnosti a státní správou. Výsledkem je zvýšení povědomí veřejnosti o tom, jak se bránit diskriminaci. Věřím, že antidiskriminační kampaň, která běžela během celého roku bude mít pozitivní vliv i na přijetí antidiskriminačníhho zákona parlamentem," řekla ministryně Džamila Stehlíková. Vítězná akce se odehrála 16. listopadu v Brně. Dobrovolníci v centru města rozdávali krém pro všechny barvy kůže. "Běžně se krémy liší určením typologií kůže. Náš krém je určen pro všechny barvy kůže, což je jeho vtipným a nenásilným poselstvím na podporu jednoty v rozmanitosti, ke zviditelnění boje proti předsudkům a diskriminaci," popsali svůj nápad autoři kampaně ze sdružení IQ Roma servis. Podle nich krémy denně používají lidé bez ohledu na barvu kůže, vyznání, věk, postižení či sexuální orientaci. 25 2007: Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechny tf-M f ** t&tt/* "" 2007: Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechny Projekt je realizován ze státního rozpočtu České republiky a spolufinancován Evropskou unií, v rámci realizace Evropského roku rovných příležitostí pro všechny (2007) - směrem ke spravedlivé společnosti v České republice IQ Roma servis, o.s. -www.iqrs.cz, www.jaktovidimja.cz, www.ethnic-friendly.eu 26