HUDEBNÍ TEORIE STŘEDOVĚKU A RENEZANCE ( osnova ) 1. HUDEBNÍ PÍSEMNICTVÍ V OBDOBÍ PATRISTIKY 1.1 Aurelius Augustinus - sv.Augustin (354 - 430) De Musica , Confessiones 1.2 Anicius Manlius Severinus Boëthius (asi 480 - 524) De Institutione musicae 1.3 Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus (asi 490 - 583) Institutiones divinarum et seculaum litterarum, 5. kapitola: De Musica ( GS I) 1.4 Isidorius Hispalensis - sv.Isidor Sevilský ( asi 560 - 636) Etymologiarum sive originum libri XX , 3.kniha: Sententiae de musica (GS I) 2. HUDEBNÍ PÍSEMNICTVÍ V OBDOBÍ SCHOLASTIKY 2.1 Problematika tónového systému 2.1.1 Církevní tóniny - vznik a charakter Flaccus Alcuin ( asi 730 - 804) Flacci Alcuini, seu Albini musica ( GS I) Aurelianus Reomensis ( 9.stol.) Musica disciplina (GS I) Pseudohucbald: Alia Musica ( GS I) 2.1.2 Systém středověkých tónin 2.1.3 Přechod od tetrachordového chápání k hexachordu Amelio Bernelius ( okolo roku 1000) Musica (GS I) 2.1.4 Hexachord - charakteristika, funkce a důsledky (= alternativnost a „zdurovění“) Guido z Arezza ( asi 992 - 1050) Epistola de ignoto cantu (GS II, str.43 n.) 2.1.5 Nauka o intervalech a solmizace Wilhelmus Hirsaugensis - Wilhelm von Hirsau ( + 1091) Wilhelmi Hirsaugensis Musica, ( GS II, 154 f.), 21.kapitola „Quot sint intervalla vocum“ Guido z Arezza - Manus guidonis 2.1.6 Mutace 2.1.7 Musica ficta - Musica falsa Jacobus Leodiensis (asi 1260 - 1330) Speculum musicae ( vyd. Bragard,R.: Jacobi Leodiensis „Speculum musicae“,7 sv., Roma 1955 - 1973) Phipippe de Vitry (1291 - 1361) Ars nova (Couss III,18n.) Prosdocimus de Beldemandis ( asi 1375 - 1428) Tractatus de contrapuncto (Couss III, str.193n.) Johannes Tinctoris ( 1435 - 1511) Tractatus de musica ( Couss IV,str.37 n.) 2.1.8 Ladění 2.1.8.1 Ladění pythagorejské - základní charakteristika 2.1.8.2 Ladění aristoxenovské - základní charakteristika 2.1.8.3 Proces přechodu od pythagorejského k aristoxenovskému ladění: - zavedení přirozené tercie Franco de Colonia (2.pol.13.stol.): Ars cantus mensurabilis ( GS III str.1 Couss I,str.117) Walter Odington (asi 1277 - ?): De speculatione musicae (Couss I,str.182) - zavedení přirozené sexty Johannes de Muris (asi 1290 - 1350) Musica speculativa (GS III,str.249) - zavedení přirozené septimy Bartolomé Ramos de Pajera (asi 1440 -1491): Musica practica ( ed. Johannes Wolf in: Beiträge der interntionalen Musikgesellschaft II/1901) - rozklad pythagorejské soustavy Henricus Loriti Glareanus (1488 - 1563) : Dodekachordon (1547) - kodifikace přirozeného ladění Gioseffo Zarlino (1517 - 1590): Institutioni harmoniche (1558) 2.2 Problematika zápisu hudby 2.2.1 Problematika diastematizace 2.2.1.1 Notace písmenné: • průběžné označení: Boetius: De institutione musica • oktávová notace: Hucbald (asi 840 - 930): Liber de harmonica institucione (GS I,str.l04n.) Notker Labeo ( asi 950 - 1022): De musíca (GS I,str.95n.) • princip oktávové identity: Oddo de Clugny (879 - 942): Dialogus de musica (GS I,str.237n.) Guido z Arezza : Epistola de ignoto cantu (GS II,str.43n.) 2.2.1.2 Spojení neum s písmeny ( litterae significative, Romanus Buchstaben) Hermannus Contractus (1013 - 1054): Opuscula musica (GS II,str.125n.) 2.2.1.3 Dazijská notace Pseudohucbald: Commemoratio brevis de tonis et psalmis modulandis (GS I,str.213n.) 2.2.1.4 Notová osnova Hucbald: Liber de harmonica institutione (osnova spatiová a chordální) Guido z Arezza : Regulae musicae rhytmicae ( GS II,str.30n.) Walter Odington: De specultione musicae 2.2.2 Problematika záznamu rytmu 2.2.2.1 Notace modální Johannes de Garlandia(asi 1190 - asi 1272): De musica mensurabili (Couss I,str.175n.) Walter Odington: De speculatione musicae Anonymus(podle Garlandii): Discantus positio vulgaris ( Couss I,str.94 n.) 2.2.2.2 Notace předfrankonská Anonymus VII: De musica libellus (Couss I, str.378n.) Johannes de Garlandia: De musica mensurabili positio (Couss I,str.175n.) Magister Lambertus( před 1279): Tractatulus de musica ( Couss I, str-251n.) 2.2.2.3 Notace frankonská Franco de Colonia: Ars cantus mensurabilis Walter Odington: De speculatione musicae 2.2.2.4 Notace černá francouzská (izometrie,izorytmie,repetiční formy) Philippe de Vitry: Ars nova Johannes de Muris: Musica practica (GS III,str.292n.) Libelus cntus mensurabilis (Couss III, str.46n.) Petrus de Cruce ( asi 1250 - ?): Tractatus de tonis (Couss I,str.282n.) Jacobus Leodinensis: Speculum musicae (Couss II,str.293n.) 2.2.2.5 Notace černá italská Marchetus de Padua ( ?,1.pol.14.stol.): Pommerium musicae mensurates (GS III,str.121n.) 2.2.2.6 Bílá menzurální notace Proporce: Johannes de Muris: Libellus cantus mensurabilis Prosdocimus de Beldemandis: Tractatus practice cantus mensurabilis (Couss III,str.200n.) Brevis summula Proportionum ( Couss III,str.258n.) 2.3 Teorie vícehlasu 2.3.1 Vznik a počátek vícehlasu Johannes Scotus Erigena (asi 815 - 886): De divisione naturae Pseudohucbald: Musica enchiriadis (GS I,str.152n.) Scholia enchiriadis (GS I,str.173n.) Guido z Arezza: Micrologus,( GS II,str.2n.) 18.kapitola:De diaphonia, id est organi praecepto 19.kapitola: Dictae diaphoniae per exempla probatio 2.3.2 Nové organum Ad organum faciendum - Milánský traktát (ed.: H.H.Eggebrecht/F.Zaminer: Ad organum faciendum, Neue Studie zur Musikwissenschaft III, Mainz 1970) Organální traktát Montpelier Johannes de Cotto (Johannes Affligemensis nebo Cottonius, nar.koncem 11.stol.): De musica cum tonario (GS II,str.230), 23.kapitola: De diaphonia id est organo Diskantové traktáty ( Vatikánský organový traktát „De regulis organi“; Anonymus: Discantus positio vulgaris; Johannes de Garlandia: De musica mensirabili positio ; Magister Lambertus : Tractatus de musica ad.) 2.3.3 Problematika kontrapunktu Johannes de Garlandia: Optima introduktio in contrapunctum pro rudibus (Couss III,str.12n.) Philippe de Vitry: Ars contrapunctus (Couss III,str.23) Johannes de Muris: Ars contrapuncti (Couss III,str.59n.) Prosdocimus de Beldemandis: Tractatus de contrapuncto (Couss III,str.193) Johannes Tinctoris (1435 - 1511): Liber de arte contrapuncti (Couss IV,str.76n.), 1477 2.4 Česká hudební teorie Mikuláš z Kozlí (asi 1390 – po 1421) Václav z Prachatic Pavel Žídek z Prahy (Paulus Paulirinus de Praga, asi 1413 - před 1471): Liber viginti artium Václav Philomates : Musicorum libri quator (1512) Jan Blahoslav (1523 - 1571): MUSICA to jest knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě zahrnující........ a vytištěná nejprvé Léta Páně 1558 v Holomaucy,( ^2 1569 Ivančice ) Jan Josquin (?): Muzyka to jest zpráva k zpívání náležitá ........... Odemne Jana Josquina jazykem českým v nově sepsaná a vydaná Léta 1561 ( oba traktáty vydal O.Hostinský: Jan Blahoslav a Jan Josquin,in: Rozpravy české akademie věd a umění ročník V, třída I, Praha 1896) Literatura: Černý, M.K.: Hudba antických kultur, Olomouc 1995 Gülke, Peter: Mönche, Bürger, Minnesänger.Musik in der Gesellschaft des europäischen Mittelalters, Leipzig 1975 Horyna, Martin (ed.): Václav Philomates- Čtyři knihy o hudbě, Koniasch Latin Press, Praha 2003 Horyna, Martin (ed.): Dva středověké chorální traktáty z klášterní knihovny ve Vyšším Brodě, Koniasch Latin Press, Praha 2005 Hutter, Josef: Hudební myšlení, Praha 1945 Kolektiv autorů: Hudební věda II, str.367 n., Praha 1988 Mužíková, Růžena: Musica instrumentalis v traktátu Pavla Žídka z Prahy, in: MM l8/1960, str.85n. Magister Paulus de Praga,in: MM 32/1988,str.9n. Hudebně teoretický traktát Mikuláše z Kozlí, in: MM 13/1960 Riemann,Hugo: Geschichte der Musiktheorie im IX. - XIX.Jahrhundert, Leipzig 1898 Trojan, Jan: Muzika Václava Philomata z Jindřichova Hradce (Vídeň 1512). (PhDr., FF UJEP 1950, uloženo v MZK Brno,sign. 4 - 273. 559) Waesberghe van, Joseph Smits: Musikerziehung. Lehre und Theorie der Musik im Mittelalter. Musikgeschichte im Bildern, Band III,Lfg.3, VEB Deutscher Verlag für Musik,Leipzig 1969 Walter, Michael: Grundlagen der Musik des Mittelalters, Stuttgart 1994