LITEVSKÁ DETERMINOVANÁ ADJEKTIVA


            Adjektiva, zájmena a participia mají gramatickou kategorii determinovanosti. Tu
vyjadřují specifickými determinovanými tvary (viz „Skloňování Determinovaných přídavných jmen:
Přehled“). Historicky tyto tvary vznikly ze syntagmat, tvořených adjektivem a zájmenem „jis/ji“:
geras + jis → gerasis; gera + ji → geroji. V důsledku spojení obou složek jazykový systém
přehodnotil morfologickou strukturu výsledného tvaru a vznikly nové, tzv. složité typy skloňování
(lit. įvardžiuotinės formos).

Nedeterminované adjektivní tvary vyjadřují vlastnosti věcí či osob; determinované tvary také
vyjadřují vlastnosti věcí/osob, ale zároveň zdůrazňují, že se jedná o již známou či zmíněnou věc.
Použitím determinovaného tvaru dosáhneme jednoho z dvou významových posunů: buď 1) vyčleníme jednu
věc/osobu ze všech ostatních, anebo 2) zdůrazníme, že ta která věc/osoba byla již v řeči zmíněna
dříve. (Tyto funkce determinovaných tvarů jsou blízké funkcím něm. a angl. určitého členu.)


1. Věc nebo osobu můžeme vyčlenit podle tří kritérii:

a) na základě větší intenzity či rozsahu té které vlastností:

Valgysime didžiąjame kambaryje. (Budeme jíst ve velkém pokoji.)

Pasiimk gerąsias pirštines. (Vezmi si ty lepší rukavice.)

1939 m. prasidėjo Didysis karas. (V r. 1939 začala Velká válka.)


b) na základě opozičního protikladu dvou věcí (často se jedná o opozice párovitých věcí, např.
rukou, noh a pod.):

Mano senieji batai buvo patogesni už naujuosius. (Moje staré boty byly pohodlnější

než ty nové.)

Ji rašo kairiąja ranka. (Ona píše levou rukou.)

Kultūros istorijoje vartojame terminus Mažoji ir Didžioji Lietuva. (V dějinách kultury používáme
terminy Malá a Velká Litva.)


c) na základě individuální, unikátní vlastností:

Juk mane pažįsti! Aš Kriaučiūno dukra – to aukštojo. (Však mě znáš! Jsem dcera

Kriaučiūnase – toho vysokého.)

Jis iš toli pamatė jos mėlynąją palaidinę su baltais ruoželiais. (Zdaleka rozpoznal její

modrou, bíle pruhovanou halenku.)

Atostogavome prie Juodosios jūros. (Trávili jsme dovolenou u Černého moře.)


            Determinované tvary litevština používá především v terminologii, např.:

a)      anksytvosios bulvės (ranní brambory); didžioji kuolinga (takový pták: Numenius arquata)

b)      lengvoji atletika; sunkioji atletika (lehká a těžká atletika); trumpieji ir ilgieji balsiai
(krátké a dlouhé samohlásky)

c)      juodieji serbentai (černý rybíz); baltasis lokys (bílý (arktický) medvěd)


2. Pokud zmíníme nějakou věc/osobu poprvé, použijeme zpravidla obyčejný adjektivní tvar. Dále však
přejdeme do determinovaných tvarů, abychom zdůraznili, že se jedná o již známou, zmíněnou
věc/osobu:


            Į universitetą atėjo dirbti naujas profesorius. Kadangi jis buvo labai mielas, naująjį
profesorių visi studentai labai mėgo. (Do university nastoupil nový profesor. Jelikož byl velmi
milý, všichni studenti ho měli rádi.)