ZÁJMENA Doplňte „sebou / s sebou“: Nebyl si jist sám _____. Neměli _____ žádné peníze. Vezmete-li _____ malé děti, pak _____ hoďte, abychom to stihli. To se rozumělo samo _____, že vás vezmeme _____. Dítě _____ neklidně vrtělo. Kapr _____ házel ve vaně. Dělali si mezi _____ ze mě žerty. Doplňte správné tvary zájmen: Přátelé o (já) ____ věděli. Spatřil (já) _____ poprvé. Vím o (ona) _____ všechno. Kromě (ona) _____ tam nikdo nezůstal. Dej (ona) _____ také trochu jídla. Nevzpomněl si na (já) _____. Povídal jsem kamarádovi, co (já) _____ trápí. Ani (ona) _____ to nebudeme říkat. Nechtěl bez (ona) _____ nic dělat. Nic to pro (ona) _____ neznamená. Posaď se vedle (já) _____ a promluv si o celé události s (ona) _____. Rovněž (ona) _____ zaujala jeho kniha. Zamknul (já) _____ doma. Jdi tam beze (já) _____. Pošleš (já) _____ pozdrav z prázdnin? Kdy (ona) _____ to vrátíš? Podívej se (já) _____ do očí. Pro (já) _____ za (já) _____ to udělej. (Ona) _____ neporazíš. Poraď (ona) _____. Sluší (ona) _____ to. Snaž se (ona) _____ zbavit. Je zbytečné se (já) _____ ptát. Přál bych si (ona) _____ poznat dřív. Co se (ona) _____ stalo, že nejde? Vždyť ví, že na (ona) _____ čekáme. Který z (její) ____ nápadů tě nejvíce nadchnul? Která z (jejich) _____ myšlenek se vám nejvíc líbí? O (náš) _____ nové škole jste už slyšeli? Všichni spoléhali na (váš) _____ ostražitost. Až půjdeš kolem (náš) _____ školy, zastav se u (já) _____. (Vaše) _____ babičce se už vede dobře, ale tu (naše) _____ jen tak z nemocnice nepustí. Doplňte i/y, í/ý: Děti zůstaly sam__ doma. Setkala jsem se na zájezdě se sam__mi milými lidmi, nikdy nevyráželi do hor sam__. Rodiče se dlouho rozmýšleli, než své dcery pustili večer ven sam__. Růže byla sam__ květ. V místnosti seděli sam__ mladí studenti. Než přijde, musíte se obsloužit sam__. Mužský r. živ. Mužský r. neživ. Ženský r. Střední r. 1. p. jenž jež jež 2. p. jehož, něhož jíž/níž jehož/něhož 3. p. jemuž/němuž jíž/níž jemuž/němuž 4. p. jehož/něhož, jejž/nějž jejž/nějž již/niž jež/něž 6. p. (o) němž (o) níž (o) němž 7. p. jímž/nímž jíž/níž jímž/nímž 1. p. již jež jež jež 2. p. jichž/nichž jichž/nichž jichž/nichž 3. p. jimž/nimž jimž/nimž jimž/nimž 4. p. jež/něž jež/něž jež/něž 6. p. (o) nichž (o) nichž (o) nichž 7. p. jimiž/nimiž jimiž/nimiž jimiž/nimiž Doplňte tvary vztažného zájmena „jenž“: Konečně mám knihu, _____ jsem si tak dlouho přál. Matka bývá přítelkyní, ____ se svěřujeme se vším. Nastala chvíle, _____ se všichni obávali. Lidé, _____ prokážete dobrou službu, bývají často nevděční. To jsou spolužáci, s _____ jsme se celé prázdniny neviděli, ale o _____ jsme často slýchali. Znovu šel cestou, _____ před lety denně chodíval. Děti netrpělivě vyhlíželi babičku, _____ už od rána čekaly. Čeští bratři často schovávali knihy, za _____ by byli i život položili. Přišel pán, _____ tu už jednou byl, a dítě, _____ znám. Viděl jsem zloděje, _____ už jednou trestali. Sledovali mě pořád stejní lidé, _____ jsem se nemohl zbavit. Zahlédl jsem policisty, _____ běželi. Narodil se v Lidicích, _____ byly za války vypáleny. Vesnici, _____ hořela, jeli na pomoc hasiči. Kapr má hřbetní a řitní ploutev, _____ udržuje rovnováhu. Mužský r. živ. Mužský r. neživ. Ženský rod Střední rod 1. p. týž, tentýž (pán, hrad) táž, tatáž (žena) totéž (město) 2. p. téhož (pána, hradu) téže (ženy) téhož (města) 3. p. témuž (pánovi, hradu) téže (ženě) témuž (městu) 4. p. téhož (pána) týž, tentýž (hrad) touž, tutéž (ženu) totéž (město) 6. p. (o) témž(e), tomtéž (pánovi, hradu) (o) téže (ženě) (o) témž(e), tomtéž (městě) 7. p. týmž, tímtéž (pánem, hradem) touž, toutéž (ženou) týmž, tímtéž (městem) 1. p. tíž, titíž (páni) tytéž (hrady) tytéž (ženy) táž, tatáž (města) 2. p. týchž (pánů, hradů) týchž (žen) týchž (měst) 3. p. týmž (pánům, hradům) týmž (ženám) týmž (městům) 4. p. tytéž (pány, hrady) tytéž (ženy) táž, tatáž (města) 6. p. (o) týchž (pánech, hradech) (o) týchž (ženách) (o) týchž (městech) 7. p. týmiž (pány, hrady) týmiž (ženami) týmiž (městy) Doplňte vhodné tvary ukazovacího zájmena „týž/tentýž“: Kdo má _____ problém jako já? Před dvěma lety jsme se přestěhovali a _____ roku se nám narodila dcera. To je už potřetí _____ otázka. Bavím se o _____ problému jako včera. Já věřím _____ slovům jako ty. S _____ názorem jsem se setkal i dříve. Na mnoha úřadech pracují stále _____ lidé. Snažím se věnovat svým dětem _____ péči, jakou věnovali rodiče mně. Pojedeme _____ spojem jako minule. Napiš to _____ tužkou, kterou jsi psal dopis pro něj. Nechtěla jít v _____ šatech do divadla znovu. _____ výsledků lze dosáhnout různými metodami. Od něj slyším stále _____ slova. _____ loděmi se dopravuje i písek. Nešel jsem tam z _____ důvodů jako ty. Odešel _____ cestou, kterou přišel. Dělají _____ chyby jako my. Na hřišti hráli stále _____ chlapci. Chodím do _____ školy. Oba měli _____ myšlenku. Četla _____ knihu jako já. Máme _____ zásady. Bydlíme v _____ domě. ČÍSLOVKY 2 OBA 3 4 1. p. dva/dvě oba/obě tři čtyři 2. p. dvou obou tří, třech čtyř, čtyřech 3. p. dvěma oběma třem čtyřem 4. p. dva/dvě oba/obě tři čtyři 6. p. (o) dvou (o) obou (o) třech (o) čtyřech 7. p. dvěma (rukama, ženami) oběma (nohama, kostmi) třemi čtyřmi (mezi čtyřma očima) Doplňte správné tvary číslovek: Na (oba) _____ březích rostly vysoké topoly. Přiznám se, že (oba) _____ otázkám příliš nerozumím. S (dva) _____ sestrami se setkali naposledy v Praze. Do (dva) _____ minut musíme být zpět doma. Nelze sedět na (dva) _____ židlích. O (oba dva) _____ městech jsme mluvili v zeměpise. Mezi těmito (dva) _____ body veďte přímku. Předčítal malému vnukovi pohádku O (tři) _____ prasátkách. V koutě stál stůl se (tři) _____ nohami. Na vrcholku hory počítali se (čtyři) _____ minutami odpočinku. Z těchto (čtyři) _____ svetrů bych si nevybral ani jeden. To bych neudělal ani (čtyři) _____ rukama. (Tři) _____ ranami ho srazil k zemi. Nemohu najednou mluvit se (čtyři) _____ lidmi. Doplňte správné tvary číslovek: Na (oba) _____ březích rostly vysoké topoly. Přiznám se, že (oba) _____ otázkám příliš nerozumím. S (dva) _____ sestrami se setkali naposledy v Praze. Do (dva) _____ minut musíme být zpět doma. Nelze sedět na (dva) _____ židlích. O (oba dva) _____ městech jsme mluvili v zeměpise. Mezi těmito (dva) _____ body veďte přímku. Předčítal malému vnukovi pohádku O (tři) _____ prasátkách. V koutě stál stůl se (tři) _____ nohami. Na vrcholku hory počítali se (čtyři) _____ minutami odpočinku. Z těchto (čtyři) _____ svetrů bych si nevybral ani jeden. To bych neudělal ani (čtyři) _____ rukama. (Tři) _____ ranami ho srazil k zemi. Nemohu najednou mluvit se (čtyři) _____ lidmi. ___________________________________________________________________________________________________ 21 dvacet jedna, jednadvacet 21. jednadvacátý 1921 tisíc devět set dvacet jedna 1921. tisící devítistý dvacátý první 4580 čtyři tisíce pět set osmdesát 4580. čtyřtisící pětistý osmdesátý 200 000 dvě stě tisíc 200 000. dvěstětisící, dvoustý tisící 1 700 451 jeden milion sedm set tisíc čtyři sta padesát jedna 1 700 451. miliontý sedmistý tisící čtyřstý padesátý první Řeč je o 1 356 247 lidech. – Řeč je o milionu třech stech padesáti šesti tisících dvou stech čtyřiceti sedmi lidech. (skloňujeme všechny členy) – Řeč je o milion tři sta padesát šest tisíc dvě stě čtyřiceti sedmi lidech. (skloňujeme jen „konec“ číslovkového výrazu) ___________________________________________________________________________________________________ Číslice a značky zapište slovy (všechny správné varianty): V roce 2004 jsme nasbírali 2 200 hub a podali jsme 100% výkon. Posledními 600 Kč jsem uhradil (12 měsíců trvající) předplatné. Počet dopravních nehod se zvýšil o 24 %. Nový úsek dálnice měří 52,4 km. Loni byl dokončen projekt počítající s 282 chatami. Silnice se opravuje mezi 269. a 271. km. Z katalogu na str. 8 si objednávám jen 1. kostým, i když musím přiznat, že by se mi líbil i kabát na 10. straně. Vlak přijíždí v 21.30. Vypůjčení kola stojí 5 €. O psaní zkratek a značek najdete poučení v Pravidlech českého pravopisu, 2. vydání, § 51, s. 35n. Číslovky a značky napište číslicemi a symboly, uveďte všechny správné varianty: V Brně prvního devátý tisícího devítistého devadesátého devátého roku / tisíc devět set devadesát devět. Zuby si čistíme nejméně dvakrát denně v naší koupelně o rozměrech dvakrát dva metry. Měl jsem co dělat, abych to stihl za směnu otočit třikrát s jedenáctiapůltunovým nákladem desetiprocentního roztoku kyseliny sírové. Chce to obrázek zmenšit, můžeš ubrat tak plus minus deset procent. Na zítra předpovídali teplotu plus jeden až minus tři stupně Celsia. Vstupenka do muzea stála třicet pět korun.