KLASICKA SBIRKA NEMECKYCH POHADEK

'I; "
.......
:~
'\ '.
"
Pfelof.ila Helena Hdceletoud

Ilustroual Jift Hejna

;.
'" y,nlhc,,~
1" ~)v1== o.'O~~O '
.... ,,..J\ 3:
\ $: ˇ '"
\.""'9r ~0':"
,'.' ., ,,,~,~
A r-u fj
"v<J ľ
Vi,
'~ ~f
Zesflenj a soustfedenj zaJem 0 lidouou slouesnost md suuJ pocatek hluboko 'Oe stolett
osmndctim, zeJmena u Jeho druM polouine. Tehdy slouesnj folklor zacal ujznamnl
pusobit pfi utudfmi suetoueho ndzoru a umeteckeho ukusu evropskeho meIfanstua, Jehoi
ndstup tei ue sjlfe ideologickeJe pfedzuesti pozdijHho ultezstui a ktere si silne pozici
materidlni i politicU uydobylo hlaune u Anglii Ji,t od 17. ueku. Neni proto divu, ze se
prdue u Anglii dospelo k nOz!Ym kritiriim bdsnickjm a ie se proti zkostnatlljm konuencim
umeteckjm vyzduihouala take nelicend prostota, puuabndpfirozmost a citoua
opraudouost poezie lidoue. A neni ndhodou, ie v teze zemi obohatila Iedesata Uta
18. stoleti suetouou literaturu 0 due vynikaJici dila: 0 gaelske zplvy domnlUho Ossiana,
proslulj to podurh Macphersonuu, a 0 Percyho soubor starobyljch anglickjch pisni.
Noue umetecke pohledy nalezly zahy tiunou pudu na kontinentu. Zakotuily pfedeuIim
u Nemecku, kde se "od polouice stoleti boJoualo proti francouzskemu klasicismu i proti
estetice racionalisticke" s dychtiujm pfijimanim podnetü anglick.jch a kde Jii "Lessing
upozornil na püuab pisni liteuskjch, auIak teprue Percy zpusobil obrat zdsadn{".1 Pod
uliuem anglickjm upoutala lidoua poezie odbornou pozornost G. A. Bürgera avedIa ho
i k samostatnemu umeteckemu snazeni, Jehoi nejzndmijSim plodem se stala mistrna
balada Lenore (1773). Ale pfiklady anglicke zapusobily zulaItl na J. G. Herdera,
na Jeho proslauenj soubor lidoz!Ych püni (1778-1779), znamj podle titulu
druMho vyddniJako Hlasy narodu v pisnich (Stimmen der Völker in Liedern).j l
Jak uidno, byla to zpocatku pfedeuSim lidoud pisdi., ktera lakala bdsniky a ucence.
Ostatni druhy lidoueho umeni slouesneho staly ponekud ve stinu. Pravda, moudra slova
Herderoua 0 hodnotach ukryfjch u lidove poezii pfivedla napf. Jii J. K. A. Musäusa
k pohddce. Ausak i kdyi suou sbirku, vychdzeJici od let 1782 do 1787 uplti suazcich,
nazual Lidove pohadky Nemcu (Volksmärchen der Deutschen), pfece timto souborem
pfedlotil spise Jen sue vlastni literarni z!Ytvory, v nicht osuicenskj spisovatel
prozrazuJe, ze timer nic neui 0 suerazu a prave cene autenticU poezie lidoue.2 Ke skuteine
zmene dochaz{ u Nemecku teprue pocatkem 19. stoleti.
Je to doba politicUho upadku zeJmena po porazce Pruska, doba, kdy se uice nei kdy
Jindy bolestne pocifuJe roztfiItlnost Nemecka a roste touha po Jeho Jednotl. Nastdvd
1 Jiri Horak, Narodopis Ceskoslovenskj; Ceskoslovenska vlastivcda, dil Ir - Clovck,
Praha 1933, str. 313.
: Srovn. redakcni predmluvu k Musäusovc sbirce vydane pod nazvem Märchen und
:'"ic'!: Berlin 1956, str. 6. - 0 starsich ncmeck}'ch pohadkach viz Albert Wesselski,
:: ,-...:::;'e .\1ärchen vor Grimm; Brünn, München, Wien 1942.
5
---:.-:.====:::====:=~~!!!'~-..."'~~Z:~)''''''''_'' ., ,~
Ucil-~-"''''l~''j,~ ;-,..," .. " '<:'J
silnj pffklon k starobyljm tradieim, k ddvne minulosti, a v posilovdni ndrodniho citu
i ndrodni soundlebtosti pomdhd tez folklar. Hledi se na nij jako na umeni prave,
nezkazene, puvodni, jako na umeni, ktere posk;tuje klie k po.Uldni ndrodniho ducha,
jako na vzor tvorby profesiondlni - na rozdil tfeba od pomeru ľe Francii. Naddle
k soM soustfeďuje ldsku i odbornj zdjem lidovd piseii, ale nikoli uiJen ona sama.
Lidovou slovesnost ve vmi Sifi nez dosud objevili jako jednu z pamdtek ndrodai
kultuT)I nemelti basnici a ueenci, kteff se sefli v letech 1804-1808 v Heidelbergu
a pfedstavovali skupinu "mladSich romantiku", na<Jvanou tez "heidelberskjm bdsnickjm
krouZkem". Netvofili uzavfene spolelenstvi s pevnjmi, jednotnjmi ndzory umeteckjmi
a bvotnimi jako starSi romantikove, seskupeni kolem basnickeho krouzku v Jene
a reprezentujiei spolelnost umeteil s ureitjmi dogmaty. Heidelberske pojil prdve jen
vlasteneckj cit a s nim souvisiei zdliba v lidovem umhzi slovesnem, snaha 0 jeho intenzivni
sbh i usili postavit toto umeni do sluzeb politickeho boje. Timto svjm snazenim
"dali do pohybu mnobtvi poeticke ldtky" apo nove objevenem mofi starobyLeho basnictvi
"vydali se tito prvni plavci odvdzne a radostnť.3
< heidelberskeho ovzduSi vyrostla tfi zdkladni dila plniei ve sve dobe, jak naznaeeno,
aktudlni spolelenskou ulohu; dila, jez naSla cestu k lidu: 1806 zaeala vychdzet
pisiiovd sbirka Des Knaben Wunderhorn, vznikld sberatelskjm nadsenim dvou
protikladnjch, lel ve Sfastnem pfdtelstvi sdruzenjch povah, Achima v. Arnima a Clemense
Brentana. 0 rok pozdiji uvefejnil jejich starSi heidelberskj pfitel a ueitel Josef
Görres nadsenj spis 0 knizkdch lidoveho eteni (Die deutschen Volksbücher). A za
dalHch pet let bylo zahdjeno vyddvdni jakehosi prozaickeho protijsku k souboru Des
Knaben Wunderhorn, totiz nejzndmijSi sbirky nemeckjch pohddek a zdroven nejvjznaenijli
knihy v evropskem pohddkovem pisemnictvi. Nese ndzev Kinder- und
Hausmärchen (ve dvou svazeich 1812 a 1815) ajejimi tvurcijsou bratfi Jacob
a Wilhelm Grimmovi, uzce spjati osobnimi kontakty s Arnimem a Brentanem.
Mnohostrannou celobvotni einnosti ztelesnili oba bratfi nejplneji vlechny 1Tl.yHenky
a snahy svegenerace. S ldskou se obraceli k utajenjm pokladum nemecke Teli a literatuT)',
stali se zakladateli nemecke filologie, ruzne oblasti folklarni studovali v sirokjch kontextech
s bvotem lidu a vybudovali ndrodopis uz ve skutelnou vedu. StarSi Jacob
(1785-1863) je autorem nemccke gramatiky, nemecke mytologie a dijin nemecke feli.
MladSi Wilhelm (1786-1859) proslul pracemi 0 nemecke hrdinske povesti a 0 stfedoveke
literatufe. Do srdce lidu se vsak oba zapsali snazenim spolelnjm. Kinder- und
Hausmärchen jsou prvnim vynikajieim vjsledkem jejich pracovniho spojeni, pak
ndsleduji hlavne Nemecke p::lVesti (Deutsche Sagen) a od druM poloviny stoleti
Nemecky slovnik (Deutsches Wörterbuch).
Spolelnjm literdrnim vystupovdnim jsou typickjmi pfedstaviteli sve doby, jsou vzory
i v osobnim pfdtelstvi, v nemz druh druha od raneho mlddi az do konce bvota neopoultel.
Narodili se z ufednicke rodiny v hessenskem meste Hanau, zndmem i z pozdijliho
vitezstvi Napoleona nad Bavory a Rakusany. <peti zijieich bratfi se oba jako
nejstarSi k sohl pfimkli nejtesniji: "Chodili stejne obleleni, objvali jednu svetnieku,
* Richard M. Meyer, Die deutsche Literatur des Neunzehnten Jahrhunderts; Berlin 1912,
str. 23n.
6
spali v jedne posteli a spoleene se jim dostalo prvniho vyueovdni."4 V rodnem meste
ziskali take soueasne prvni zdklady francouzskeho ja::;yka a odnesli si je s sebou Jacob
sestiletj a Wilhelm petiletj - kdyz rodina pfesidlila do nedalekeho mestelka
Steinau an der Strasse. 0 vzdjemnem vztahu vypovidd Jacob: "Zili jsme v bratrskem
spolelenstvi majetku. Penize, knihy i pracovni vjpisky ndlezely ndm oMma; bylo pfirozene,
ze jsme svc sily spojili take v eetnjch svjch praeich."5
Spolelne1rdvili ddle mlddi v Kasselu, spoleene studovali prdva v Marburgu a stali
se pak profesory v Göttingen. Oba ndldeli jefte s peti jinjmi vedeckjmi pracovniky
k "sedmi Göttingenskjm", kteff v roce 1837 svjm podpisem na protestnim liste projevili
vernost pffsaze na ustavu a postavili se tak jako upfimni obrdnci svobod) a pokroku
proti rozhodnuti krdle Ernsta Augusta, jenz ve snaze po absolutisticke vldde zrusil
tento zdkladni stdtni zdkon a zprostil stdtni ufedniky pfisahy na nij. Vsech sedm
ucencu bylo zbaveno mista a tfi Z nich museli do tri dnu opustit Hanoversko. Byl mezi
nimi i Jacob Grimm. Uchjlil se zpet do Kasselu, kam za devet mesicu pozdiji pfibyl
i Wilhelm. Odtud pak oba po vice nez tfilete pfestdvce byli povoldni na universitu
v Berline, kde setrvali az do sve smrti.
o pozvani obou bratrü do Berlina se nejhorliviji pfieinovala Bettina Arnimovti, jiz
Grimmave temer tficet let pfedtim s venovtinim "Pani Elizabete Arnimove pro maLeho
Johannese Freimunda" zaslali jako vtinoeni dtirek tehdy lerstvj, tiskafskou lerni voniei
prvni svazek svjch pohtidek (1812).6 Neposlali ji jgj ntihodou. Tato pfislusnice
nlkdejsiho heidelberskeho krouzku byla sestrou Cl. Brentana a manzelkou A. v. Arnima,
a pfibuzenskjm poutem semkli se tak jefte pevniji k sobe dva basnici, kteff vlastne dali
bratfim Grimmum prvni popudy k zachycovtini pohtidek a sledovali od pocatku s nevsednim
ztijmem, jak jejich sbirka narilstala.
< mlddi probteho v Hanau a ve Steinau si oba bratfi pamatovali ftidku povesti,
povhelnjch povidek a take nekolik pohtidek. <nich si Jacob vzpominal zejmena na
pohtidku 0 svatbe pani liSky:7 " .. .patfi k mjm nejmilejSim a dochovala se mi z detstvi
nejiiviji, vzpominal jsem si tak easto s potlJenim, jak ntipadnici tukali a jak deveeka
pobihala sem a tam po schodech ajak pani liska mela do eervena vyplakane oei."8
<aetitky skutelneho sberatelskeho snazeni vsak lze datovat mnohem pozdiji, nejpravdepodobniji
rokem 1807, kd) pffmo v meste Kasselu, v nejbliBim sousedstvi sveho
obydli, zachytili Grimmove prvni pohtidky. Bylo to v kruhu jejich nejbliBich pfdtel,
v rodine Lekdrnika Wilda. <de jim napf. 11Jprtivela jedna ze sesti dcer, Gretchen Wildovd,
pohddku 0 Deiatku Panny Marie. (K nim pfibyly pozdiji napf. Jak hospodafila
kocka s mysi a Ukradene halife.) Krtitce potom pfispela obema bratrum
i jeji matka pohddkami Slama, uhlik a [azole a Veska a bldka. Jind z jejich
dcer, Lisette, rozmnobla ztipisy variantami 0 Panu Korbesovi, 0 Pidivouskovi
a 0 Kunce. Nejbohatli zen vsak posk)tla Dorothea, pozdijSi manzelka Willzelma
* Wilhelm Scherer, Jacob Grimm; 2. vyd., Berlin 1885, str. 4.

, Robert Koenig, Deutsche Literaturgeschichte, Ir; Bielefeld und Leipzig 1922, str. 131.

, Reinhold Steig, Achim v. Arnim und Jacob und Wilhelm Grimm; Stuttgart und Berlin

! 904, str. 251.

Srovn. v nasem ceskem vydani dva varianty pod c. 38.

\\'ilhelm Praesent, Märchenhaus des deutschen Volkes; Kassel 1957, str. 51-52.

7
J
- .....,--_....._._..
Crimma, jemut vypravlla v idyliekem zakouti zahrady nebo v "zahradnim domku

u kamen". Od nl pochazi vice ne!. tucet pohtidek, mezi nimi ry nejkrdsnejIi a nejznd­

mijJi: Jenik a Mafenka, Pani Zima, Stolecku prostfi se, Sest labuti, Kral

Drozdivous, Zpivajici kustka aj.

Kde je pramen vIech nebo alespon vetJiny tlchto pohddek? U nikoho jineho nez
u povestne grimmovske vypravecky "stare Marie": "Clovek hned pociti, ze Dortchen
a Cretchen Wildovy pravdepodobnl jen dale odevzdavaly, co jim vtiskla do mysli stara
Marie."9 Tato tehdy dvaasedesatileta zena, pfijmenim Müllerova, ktera vedla Wildovum
domacnost ajejit muz padl ve valce, poskytla pfimo svjm vypravenim fadu jinjch
puvabnjch pohddek, jako jsou zvltiJtl Bratficek a sestficka, Cervena karkulka,
Divka bez rukou, Sipkova Ruzenka a lenich loupeznik.
Cim byla "stard Marie" a jeji pohtidky, zprostfedkovane Wildoljmi dcerami, pro
svazek prvnl, tim byla jina pohddkafka, Katharina Dorothea Viehmannovd, pro svazek
druhj. Vzpomeilme alespoil jeJich nejzndmijIich pohtidek: Lina pfadlena, Doktor
Vseved, Certüv umounenľ bratr, Dabel a jeho baba, Chytra chalupnicka
dcerka, Chudy chasnik a koCicka. Celkem u ni Crimmove zaznamenali
jedenadvacet pohridek a k jinjm doplnky a dalJi verze. Viehmannovd bla jako
zena sedlaka nedaleko Kasselu ve vesnici Niederzwehren a Crimmove se s ni setkali
nahodou, jak poznamentivd Wilhelm v pfedmluve k druhemu svazku. V te dohl ji pr}
nebylo mnoho pfes padesdt let, meta pevne ry.ry a pfijemnj oblilej, jasnj i ostrj pohled
a "v mlddi byla pravdepodobnl krtisnti. Zachovdva ryto stare povlsti pevne v pameti,
kterjBo dar, jak fikti, neni katdemu propujCen a mnohj si vubec nic nemuze zapamatovat,.
pfitom vyprtivi rozvaznl, jistE a neobylejnl zive z vlastniho zalibeni ve vypraveni
samem, jednou zcela nenucene, jindy, jestlize chceme, jeIte jednou pomalu, takte ji po <.
jistem vjeviku lze staht ve psani... Kdo vlfi ve snadne porusovani lidoveho poddni,
v nedbalost pfi jeho uchovtivtini a take v nemoznost dlouheho trvdni jako v pravidlo, ten
by mll slyIet, jak pfesne vzdy setrvdvdpfi katdem vyprtiveni ajak dba najeho sprdvnost,.
nikdy nepozmliluje pfi opakovani neco vlcne a opravuje uprostfed feti hned sama nedopatfeni,
jakmile je zpozoruje."10
Po svem otci, hostinskem ]ohannu Isaaku Piersonovi, byla Viehmannovti potomkem
stare hugenotske rodiny. Bezesporu pohtidky, ktere vyprtivela, byly udrzovany
v tradici rodinne, nebot se v nich projevuJi silne ry.ry francouzskeJlO podtini, zejmena
ohla.ry pohtidek Charlese Perraulta. Podobneho razu jsou pohtidky, ktere Crimmove
zlskali odjinjch meHanskjch divek v KassellI, od sester ]eannetty a Amalie HassenpJlugovjeh,
blizee spftitelenjch s Dorotheou Wildovou a sestrou Crimmu. ]ejich matka
pochazela rovnet z hugenotske rodiny a detem vypravlla mnoho pohtidek. Nejblize
k francouzskemu pramenu mlly varianty 0 Modrovousovi a 0 Kocouru v botach ;
snad prave pro ndpadnou shodu s Perraultem vyfadili je Crimmove z druheho vydani.
Od sester HassenpJlugovjch, zejmena od ]eannetty, kterti jinak nebyla tak nadand jako
jeji sestra, ale zato mlla vjtetnj smysl pro lidova vyprdvlni, pochdzl zcela nebo
* Herman Grimm, predmluva ke Kinder- und Hausmärchen der Brüder Grimm; 31. vyd.,
Berlin 1901, str. 55.
10 Srovn. pretisk v edici, podle nfz je poffzen mls cesky' pfeklad Grimmo,"\'ch pohadek;
Aufbau-Verlag, BerEn 1957, str. 780-781. Dale cituji zkr<icene: KH~1, Piedmluva.
casteenejedenact pohddek, jako Statecny krejcik, Bilľ had, po jednom z variantl
o Snehurcc a Krali Drozdivousovi.
]ii zminka 0 slobtjch etnickjch vztazlch napovida leecos 0 ruznorodosti v Crim
movjch pohtidkdch. Nazvy pohddek, jet jsme zvolili za pfiklady, naznacuji pa,
vjraznou i tematickou pestrost sbirky i zanrovou rozlicnost od pohtidek zvifecich pfe
kouzelne, legenddrni, novelisticke ai po Zertovne. ll Pfes tuto rozmanitost a roztfWlnos
maJi vIeehny uvedene zaznamy neco spoleeneho: bJly poNzeny z pomerne mateho uzemi
z Hessenska, a opet dotvrzuji zntimou skutetnost, jak dila velikeho dosahu mnoh~
vyrustaji Z rodne pudy svjch tvurcu. ZvlaIte prvni svazek pohddek je temer ryze hessen
skj, a proto k nim mlli Crimmove tak blizkj a tesnj citovj vztah: " ... ke kaia
jednotlive ntis vaze jelte pfijemnd vzpominka. Mtilo knih vznikalo s takovou radosti."1
V druhem svazku se vztijemnj pomer trochu zmenil. I tu siee ztikladni pohddko~
fond zustavd hessenskj, ale Pfistupuje k nlmu vjznamnou merou novj okruh, okru
westfdlskj.13 Ne tedy ndhodnl uvedl Wilhelm v pfedmluvl mez[ informtitory krom
selky Viehmannove jenom westftilskou skupinu phitel.u Sklddala se z pflsluIniku dvo
Jlechtickjch rodin, Haxthausenovy a Droste-Hülshoifovy. V nich, zejmena mezi jejie
dcerami, nalezli Crimmove pilne pfisplvatelky, ktere pro nl sblraly pohtidky a SL
zapi.ry, lastetnl v ntifeti, jim posilaly. Sestry Droste-Hülshoifovy rozmnobly grim
movske sbery mezi jinjm 0 texty Liska a kMl, Protancene strevlcky, 0 tfec
cernych princeznach, 0 muzickovi. Mnohem vjznamnlji, 20 cisly, zasloubla ,
odruhj svazek rodina Haxthausenova,jitCrimmove vdlCi za pohddky,jako liva VOd2
o dvou kralovskych detech, 0 krasne Katefince a Janku Nenechdzb<inkt:
Selime, otevfi se!, Ferdinand Verny a Ferdinand Ncverny.
Shrneme-li si nyni, kdo byl bratfim Crimmum napomocen pfi shromaiďoval
nltneckjch pohtidek, muze nas to pfekvapit, jakmile bychom chtlli hledat blizkou ane
logii k pomlrum v naH vlasti. Spolupracovniky nachdzelijednak v rodinach Ilechtickjel
jednak v rodilllich zamozne burZoazie. Pfekvapi to ovsem pouze zpocatku, nei si UVI
domime,jak prave Z techto dvou kofenu vyrustali prvni nemeetifolkloriste-romantikovi
pfipomenme si jen jmena Ilechtice Aehima v. Arnima a mestana Clemense Brentanc
Naproti tomu, jak vime, temer vIichni naIi prvni folkloriste vychtizeli zvrstev deml
kratickjch.15 Ze tato odliSna situace v Nemecku meta vliv na celkovj charakter shn
mazäovanjch pohddek, ukdieme JeIte pozdlji. AvIak zaroven se spolupraeovnici pr
kouIeli zachycovat pohtidky skutdne lidove, pohddky lidovjch v)pravecu.
Takovou lidovou vypraveckou byla zminend stara Marie, jez sve pohddky odevzdl
11 Pro toto bohate sloienf poskytuje sbirka badatelum vychozi material i k zevseobecil1
jicfm studifm teoretickym. Viz z posledni doby zejmena Lutz Rährich, Märchen und Wirklic,
keil; Wiesbaden 1956, zejmena str. 254-256, kde podava soupis tech Grimmovych pohade
jd podrobil zkoumanf.
12 Wilhelm Grimm, Kleirure Schriften I, str. 321.
13 Puvodnfch 22 pffspevku westfalskych ve v'ydani prvnim se v definitivnfm vyda
o 200 cfslech, ktere je tez podkladem nasemu ceskemu prekladu, rozrostlo na 39.
11 Srovn. Karl Schulte-Kemminghausen, uvod k ediei grimmovskych pohildkovy,
pffspevku z Westfalska, nazvane Von Königen, Heten und allerlei Spuk; Schloss Bentlage b
Rheine in Westfalen 1957, str. 6.
15 Viz srovnanf u M. K. Azadovskeho, Islorija russkojfoľklorisliki; Moskva 1958, str. 30
8 9
vala dcerkam v rodine kasselskiho likarnika. Byla ji i Dorothea Viehmannova, jef.
svjm pfednesem poskytla Grimmzim bohatou f.en. Jineho praveho pfislusnika lidovjch
vrstev natedi napf. nedaleko Kasselu ve starem dragounskem straf.niku Johannu
Friedrichu Krausovi, leter) jim pohddk)' "vymenil za stare sa!y" .16
Podobne i spolupracovnici nachdzeli pohddkafe mezi prostjm lidem, zejmena Clenove
rodiny HaxthausenoV}. Lze tedy pravem fici, f.e pfevaf.na vetsina grimmovskjch pohddek
opira se pevne 0 ustni podani lidove. A jen pomhne maloktere cerpaji z literarni
pfedlohyY Pravda, Grimmove zapisovali a spolusbhatele hledali hlavne v okruhu
pfatel, a vychdzejice z tohoto okruhu, dostavali se poznenahlu ke skuteenjm lidovjm
vypraveczim, mezi nimif. podil f.en je nesrovnatelne vetsi nef.podil mufJ1. Ztoho vyrustala
jejich sbirka pfedevsim. Ale projevili i pozoruhodnj smysl organizacni. Roku 1811
slobl Jacob Grimm podrobnou "Vjzvu vsem pfatelzim nemecke poezie a historie", v nil
volal po sbirani lidovjch tradic. Navrh bohuf.el neb)'l publikovan.18
Jacob Grimm se neomezoval jenom na informace 0 pohddkach nemeckjch, tesil se
i na pfispevky jinonarodni a za tim ucelem se obracel tef. na ucence ze zahraniCi. V pisemnem
styku byl i s naHm Josefem Dobrovskjm, kter) "psal Grimmovi velmi obHrne
a dzikladne 0 cetnjch lidovjch knif.kach, didoveljch romanech. PfiCinoval take poznamky
o lidovjch pisnich, zvlaJte ruskjch, a na pfimj dotaz Grimmuv zminoval se pouze
o pohddkach polskjch, odkazoval na nijake stare tiJtene sbirky polske a sdelil pocatky
asi sesti polskjch pohadek."10
Svzij pfedchozi navrh z roku 1811 Jacob Grimm pozdiji lipe promyslil, zalof.il ve
Vidni "Spoleenost pro pohddku" (MärchengesellschaftJ2° a rozeslal ietnjm pfateLUm
tisthzj obUnik, v nemf. dal popud k zorganizovani sberatelske Cinnosti podlejednotlivjch
kraju. Oiekaval i bohatj pfinos ze zahraniCi. Lee nepfiznive politicke pomhy naruSily
jelzo plan. Pfesto se seSla fada dalSich pfispevkzi z rozmanitjch oblasti a mohlo jich bjt
vyuiito v druMm vJdani pohddek (1819). N asledovala vJdani dalSi a diky jinjm pfispevovatelzlm
stale vykazovala pfirustky novjch pohddek, af. v roee 1850 dosahla
sbirka definitivniho poitu 200.
Zdalo by se tudif., f.e nejslavnijSi kniha nemeekjch pohadek vznikala plynule a bez
obtif.i. Ale zdaleka tomu tak nebylo. Jeji tvurei naraf.eli na rozpaky a ostych u svjeh
vypravecu a museli se obrnit co nejvetSi trpelivosti, aby se led neduvhy rozplynul a aby
si sve iriformatory ziskali. A nejednou odchdzeli nakonec s nepofizenou nebo se f.ni nepatrnou,
ac se 0 uspech pokouseli z ruznjch stran, napf. i za pomoci mistnich zprostfedkovatelu.
Zeela nevyuf.ita zustala Marie Lehnhardtova, chUva v rodine prosluliho
zakladatele pravnich dijin Savignyho. Znala pr) podle doznani Jacoba Grimma mnof.stvi
pohddek.21 Bettine Arnimove, ktera mu chtela bjt napomocna, se vsak po delSi
18 Reinhold Steig, Giemens Brentano und die Brüder Grimm,. Stuttgart und Berlin 1914, str. 215.
" Johannes Bolte-Georg Polivka, Anmerkungen zu den Kinder - u. HausTnärchen der Brüder
Grimm IV, Leipzig 1930, str. 430 a 446. - Dale cituji zkracene BP.
18 Tamtez, str. 424n.
1. Jiii Polivka, Bratfi Grimmovi a pocdtky ceskiho pohddkoslovi; otisteno ve sborniku Z dijin
ceski literatury, Praha 1920, str. 140.
20 Podle BP IV, str. 444, zalozena v lednu 1815; podle Wilhelma Schoofa, Zur Entstehungsgeschichte
der Grimmschen Märchen (Hamburg 1959), str. 127, koncem roku 1814.
" Reinhold Steig, eil. dilo Achim v. Arnim und ]acob und Wilhelm Grimm, str. 161n.
ncimaze podafilo od ni zapsat jen jedinou a dokonce jeste neuplnou pohddku 0 silnem
Jenikovi.22
Podobne se bratfim vedlo u "marburski pohadkdfky", na nif. je upozornil Clemens
Brentano. Jemu pr) v)'pravela sest af. osm pohddek. Lotta, sestra Grimmzi, se uvolila,
f.e pfi sve navsteve v Marburgu vJhleda starou pani, ktera tam f.ila v nemocnici, apokusi
se u ni zapisovat pohddky. Ale nepochodila. Stafenka "prvni den fikala, ie se musi
nejdfive rozmJslet, a druhj den, f.e uz nie nevi".23 Wilhelm zazlival sestfe neuspech,
avJak zakusil jej take on, kdyf. za cas navJtivil vypravecku sam. V dopisech Jacobovi
si stef.uje, jak uf. mnohokrat byl u pohddkafky a jak mu vUy slibovala, ale nic nevypravela.
Nakonec se dovedel, f.e se ;::draha, ponevadf. pr) "ji to dela zU a smesnejmeno,
kdyf. ehodi a v)'pravuje pohddky". Nezbylo nicjineho nef. uchjlit se ke lsti - Wilhelmuv
mistni zprostfedkovatel pfimel stafenu, aby VJ'lJTavelajeho detem, a tak dodal Grimmum
alespon dve pohddky.24
Kdyf. ziskali Grimmove vetsi pocet spolupracovniku, pokracovala jejieh prace poehopitelne
T]chleji. Pfesto se ani pak neobeJla bez nesncizi. Zaf.ili nojedno zklamani se
svjmi pfispevateli. Daleko vice ocekavali tfeba od souCinnosti s kandidatem teologie
Ferdinandem Siebertem, jenf. se jim sam nabidl za pomocnika a sliboval jim znacnj
pfinos pohddek. Pozdiji se v dopise omlouval, f.e se zamiloval a f.e nema na sbirani cas;
posUze byl nucen pfiznat, f.e vjeho kraji pohddky a povesti timer zcela chybiji. A tak
hehem asi peti let zaslal prokazatelnejen pul tuctu textil, napf. 0 chytrem krejCikovi
nebo jednu z variant Snehurky.25
Pfes vJechny nesnaze se spolupracovniky neztraceli Grimmove trpelivost (napf.
v zdafiU pfispeni F. Sieberta verili doposledka i po jeho vjmluvach) a vdecne vzpominali
na jejich souCinnost, bez nif. by druhj svazek tak rychle nebJI ukoncen. Poznamenavali,
f.e tentokrate meli vice pomocniku nef. pfedtim26 a f.e dilo nalezlo pfatele, kteN
je podPorovali.27 Tim naznacuji ohlas, jakj sbirka uf. po vydani prvniho svazku vyvolala.
BJl opravdu znacnj. A nelze se ani divit, nebot Grimmovy pohddky "jsou zncimy
jako prvni a zaroven pro budoucnost pfikladna sbirka, ktera vznikala soucasne z vedeekeho
a pedagogickeho zajmu".28
!2 Reinhold Steig, Achim v. Arnim und Bettina Brentano; Stuttgart 1913, str. 124, 128 a 146.
Z3 ]ugendbriefe - Briefwechsel zwischen ]acob und Wilhelm Grimm aus der ]ugendzeit (Herausgegeben
von Herman Grimm und Gustav Hinrichs); Weimar 1881, str. 161.
.. Wilhe1m Schoof, eil. dilo, str. 70n. Srovn. Reinhold Steig, eil. dilo Glemms Brentano
und die Brüder Grimm, str. 116-118.
25 Wilhe1m Schoof, eil. dilo, str. 8lnn. V teto praci tez piehled grimmovskych vypravecü
a spolupracovnikü (str. 59-130), z nichz jsme v nasi studii mohli uvest jen nekolik nejcharakteristii:tejsich.
Viz tez BP IV, str. 420-421, 431-446 a 459-460.
,. Reinhold Steig, eil. dilo Achim v. Arnim und ]acob und Wilhelm Grimm, str. 315.
27 KHM, Piedmluva, str. 779.
2. Waltraud Woeller, Dersoziale Gehalt unddiesoziale Funktion der deutschen Volksmärchen (Habi.
litationsschrift der Hohen Philosophischen Fakultät der Humboldt-Universität zu Berlin):
rkp., Potsdam 1955, str. 250. Jeden z exemplMü ulozen v Dstavu pro nemecky narodopi~
(Institut für deutsche Volkskunde) Nemecke akademie ved v Berline, kde mi bylo umoznenc
rukopisnou praci prostudoval. Doc. dr. Waltraude Woellerove, jakoz i dr. GiseIe Schneide
windove, vedecke pracovnici Dstavu pro nemecky narodopis, jsem zavazan piatelskymi
diky za zapüjceni novejsi a malo piistupne literatury 0 pohadkach brati! Grimmu.
1110
-
 ~,.,.,...,..ˇ_---
Snad nejvfeleji b..rla krziha pfUt;!.: !/r:::'. jzrn': 0~,.z:; :iJ'_!~!'l:: pf:';'(: _~(t?: - dltskjmi ctenah
a posluchali. Sa:z;rz... l;~tt _t0~:i::"~~._,~ _'=.';'n::' ~';:.,:;' ,~.:~:::' _;,~ s :cr;~:"m potitkeln.
Görres hlcisil Gn'm.m~m . .:~.~:r,: ~:l r.~ť-::(: .;'(;:;) :::~~!::' ~-:.:: "': ;:~,;:C:i ; .::~ ~~.:' .: ni mnoho
pohddek SL:~~" :..:n:.:~::' :~".!"f'!.:h.~!~ Ir-~.t:r~~: ;.;'.: ': :;',_~::.'r..~: :r...:!:r~_',:' r:~:!Jf:'~ bäsnik)', dramatz'l~v~
5,l::J.I::~.:,: :_~:'r:u:c.: :.,;.rr:r~c,:.'2,:, ~\='t~Fr;...;:' :_':.:r:~:,'?; ~:~:.-; frc ::~.:'.:-(;:/ rdddni a podr:itila
TC:':"'; r~'.: _:~:/ ~::1 5:.';:': p0.:r;(in:,~:c,~:rr: ap::rd:i!:: ~31 jei~o TO.:: ,-~i. F'f:f.-'m~nme si jen32
.;;orr:tr:.:(;r vToh(z"l~~.;-'::; BoJ:-:ho a Jifiho Poliz';~~' k pohddk:irz brath Grimmu,
pftds:a:'"..ij:'c;' :/':;-5tni ::.c~~;'cdr;: di!o bibliograficke pOi.;art} pro z-§tchn..y odOGrr:.if)' v po­
hddkc.'lJ:-i.
]i::' H~rd~r pof.adoval takovou sbirku, jako jsou Kinder- und Hausmärchen.
.4 jestfi--:.t Grim.rnol,e meli se svjm souborem pohddek "ihned tak veliki a az da dnesn{
do~) trz'ajici usp!ch, zcilezE to ... v tom, f,e jejich sbirka ... nebyla '[)ubec prz'ni, tdpavj
poku.s, 17}brZ f,e se jejich ndzory na pohddku, shlratelstvi a zapis mohly VJ'zdjet v protikladu
k dosavadnim nedostalujiclm nablhum ..."33
" ..\~edostacuJicfmi ndblhy" tfeha rozumet napflklad zm{nene racionalisticke pokusy
.Jfusdusoz,y, ale i pokusy romantickjch bdsniku, jako byl Ludwig Tieck i Ciemens
Brentano. A prave Brentano nepfivital V)ddnl Grimmovjch poheidek nadlene, ba naopak,
V)Jddfil se 0 nich jako 0 vjtvorech nedbaljch, bfidilskjch a mnohdy i velmi nudnjch.M
P/emuf,eme se ani mnoho divit, nebot met uplnl odlisnou pfedstavu 0 publikovdnl
pohddek, voli! zcela jinj postup a rozdilne stanovisko vedlo pak i k ochabnutl Jeh()
pfdtelskjch vztahu ke Grimmum.
Podle Brerztana postalilo zapsat si u vypravlcu jen nekolik slov. Vllil totiz, f,e nie
podstatneho nezapomene. To se samozfeJme nestalo, vznikly mezery a ry pak Brentano,
jeni rovnei pomjllel na vyddnl pohddek pro diti, podle libosti doplflOval. A nejen to,
v pohddkdch spatfoval pouze vjchodisko pro vlastni tvorbu. Kdyi se dovedil 0 prvnlch
zdpisech obou bratru a obrdtil se na ne s prosbou, aby mu sve zdznamy zapiljcili, nemeli
ndmitek, protole jejich sbirka sledovala jine cile. 0 odlisne metodlje pak ujistil i sdm
Brentano v opakovane prosbe: "Ponevadt je opracovdveim zcela volne podle sveho
zpusobu, tak Vdm nic neujde, a Vy mne tim pomuf,ete. Nule, poslete mi, co mdte!"35
rVilhelm, kterj byl tehdy v Marburgu, sdllil bratrovi k teto prosbe: "Clemense lze
poznat prece z kaideho slova . .. Pohadky pro deti musime mu samozfejme poslat, neujde
ndm skutelne nic, ponevadf, je znacni rozvine a vysperkuje ..."36
S Brentanovou formou uprav, pfesniji s jeho zkraslovdnim a poetizovdnim pohddek,
CrimmDve ostfe nesouhlasili. Snaf,ili se ::.achovat prostj, avsak i liv} ton lidoveho V)'pravece.
Hlavni zasluha 0 to ndlezi Jacobu Grimmovi. Byl pfedevsim vedcem a Jako
vedec hledel take na lidove pohddky, v nichz nec}ztll narusovat jejich puvodni kouzlo,
U BP IV, str. 44-9.
30 Viz pfehled tamtez, str. 480-487.
31 Poznamky vysly pozdeji, roku 1822, a pfinaseji tez eenn)T prehled dfivejsi pohadkove
literaturv.
32 Sr~vn. tez pozn. 11.
n Waltraud vVoeller, eit. dilo, str. 250,
34 BP 1\', str. 449n.
15 Reinhold Steig, eiL dilo Cla7:..:ns BT[nta7'~Ci :m:;' cie BrüdEr Grimrn, str. 112.
38 Tamtez, str. 119.
_: '"'ih~ozJat jPjich tematickj aformdlni rdz. Je uz pravjm modernEm sberatelem,
::_~' ~i :UiZ01) daleko pfedstihl dobu a jehoz zdsady plati steile jako vedecke lJoza_.
-:;h:I.Zel plnene dodnes ne obecne nejen v ruznjch zemich Evropy, njbrz take
";-:.: : .\ /1Z?cku. V citovane ,,[;yzve vsern pfdtelilfll nemecke poezie a historie" Z roku
.:'.' _. ...;~ dia, aby se sbirala vsechna poddni Z ust lidu, uz tyto tradice "majia'
.-r'4 ---:..;.-;:;-bo veselj, poucn} nebo zdbavnj obsah, a" jsou Z kterekoliv doby ..., zcela
:-:-.;.,~! po~ridky eMv, a deti: ve~erni ro~hovory a !fi~efry pfi}fe~eni. Vseehno je tfeba
.:':::.-.1.tlzenavat na vysost presne, do plsmena presne, s veske1)'m tzv. nesmyslem ...
~:i::.nam se md dU v ndfecl, md zachovdvat rcenz a obraty v)pravece, i kdJz se zdd, ze
J"50U chybne a te se prohfesuji proti pravidlum."37
Zaliba v nd/ecnich zdpisech lidove pohdd.~y zrodila se u ]acoba velmi zdhy, snad
.:. fimo s probuzenim zdjtnu 0 sbiratelskou cinnost samu. M aUf Philipp DUo Runge
.:apsal v ndfeci plattdeutsch dve po/uidky 0 rybifi a jeho zene a 0 jalovcovem
strome a prostfednictvim heidelberskeho nakladatele se obe dostaly do rukou A. v. Arnima.
Druhou Arnim otiskl ve svem kratkodechem casopise Zeitung für Einsiedler
( 1808), prvni si Crimmove opsali od Arnima, kdyf, roku 1809 dlel krdtce v Kasselu.
Dba zdpisy staly se pak pro ]acoba metodicky pfikladne.
Jacobuv smysl pro pfesnj' zdpis v ndfeci prenesl se i na J/Vilhelma, osobnost podstatnl
jinou, jak jeste ukdZem~. V jedrw:n z dJpisll Ludowinl Haxthausenove si pfeje, aby
zapisovala "v!rne a pfJsn!, S,g vs~nli zvldstnastmi, i s dialektem, bez pfiddvani nebo
tzv. vykraslovdni".38 Proto vice ndf:5cnich textil pochdz{ prdve od rodiny Haxthausenovy,
resp. z Westfdlska, ktere pak pfcsly da tistene sbirky. ]im Crimmove ddvali pfcdnost:
" Vjrazne ndfeci jsme radi ponechali. Kdyby se tak fJ..,yvalo mohlo steit vsude, bezesporu
by tim vyprdvenz bylo ziskalo."39
Pofizenim zapisil na svou dobu pfesnjch dostali se bratfi pfed obtilnj problem, jak
tyto syrove zdznamy publikovat. Sam vedecky pfisnj ]acob si byl vidom, ze je nemilze
uvefdnit v podobe zcela autenticke. Provddll proto mensz korektury, napf. jazykove,
a rozhodl se take pro jine zmeny, aby pak pohddka byla v souladu s jeho teorii mytologickou.
Dal dokonce souhlas ke kontaminovdni variantii. 0 tomto postupu cteme
v Pfedmluve: "Rüznd vyprdveni, jakmile se doplfzovala a jakmile proti jejich spojeni
nesvedcily f,ddne rozpory, podali jsme jako jedno, jestlize se vsak odlisovala a kazde
z nich milo sve osobite rysy, tu dali jsme tomu nojlepsimu vyprdveni pfednost a ostatni
jsme ponechali pro pozndmky."40
Jak vypljvd z poslednich slov, nevclenili Crimmove do tistene sbirky vsechny zdznam)'.
Ovsem nerozhodovali se jen pro uvef".jneni n17
jzdafiltjsiho textu Z rady variantil
k teze latce, take opatrne tfldili zdsilky sv}ch spolupracovniku a mnohi z jeJich pfispevku
l)Jfadili. Napf. jeden takovj bal1k v j':jich pozustalosti s vyfazenjm materialem je
nadepsan "Pochybne, fragmenty, stopy, drobnosti" .41
37 BP IV, str. 424.

38 A. Reifferseheid, Freundesbrieft von Wilhelm und ]acob Grimm (Briefweehs~l mit A. und

L. von Haxthausen); Heilbronn 1878, str. 1--2. '

39 KHM, Pfedmluv~., str. 782.

(0 Tamtez, str. 782.

n BP IV, str. 442.

13
12
Ai potud, z:da se, byl mez:i bratry soulad. Ale upravy Wilhelmovi jeIte 'nestaCily
a vymahal si dalSi ustupky. Tu ]acob ui nemohl souhlasit a jednou se dokonce ostfe
postavil proti z:menam, z: jeho hlediska dalekosrihljm. <'därazflOval: "Nepfril bych si
nic vic, nei abychom byli v tomto bodejednotni." Presto ani energickri, vjejich vzajemnem
vz:tahu pomenze fidkd slova Wilhelma neodradila a Cim dril tim vice v upravach
pokracoval.42 Lritkove schema pohddky sice nenarusoval, avsak bdsnicky vydoboval
liceni, prohluboval motisv, nahrazoval nepfimou fee feei pfimou, vyhjbal se vedlejIim
vetrim atd. Stal se tak vlastne "hlavnim redaktorem" dila.
Pohddkami chtel pfedloZit pfedevIim "vjchovnou knihu". Proto u neho roz:hodovaly
na prvem miste cile pedagogicke 0 cetnjch i podstatnjch korekturrich v terhmich z:riz:namech.
Mel)' tet stdle silici vliv na vjvoj grimmovskeho stylu, jak bychom poz:nali
srovnrivrinim puvodnich z:ripisu nebo z:pracovrini43 s prvnimi tistbzjmi texty, pak s vy_ I:drinim druhjm (1819) i s podejIimi vydrinimi ai do roku 1857.
Pedagogicke detele vedly Grimmy i k tomu, aby z: druheho vydani vylucovali Cisla,
jet byla z:ejmena podle Arnimova minhli pro deti nevhodnri, a nahradili je latkami
jinjmi i z:dafilejIimi variantami. Wilhelmovo nadrini vypravet pro deti doslo plneho
uplatneni v Cervene karkulce, Jeniku a Mafence a ve Vlkovi a sedmi kuzhitkach.
<'de se nejvice PfibliZil svetu detskjch pfedstav a citu. Ne vzdy byly jeho z:risahy
vjinjch pohddkrich tak ftastne. Na z:rivadu tu bjval ut srim vjchozi text. Jak naz:naceno,
pfevaiovaly m~z:i Grimmovjmi pfispevatelkami flechticke a meItanske divky, a i kdyi
se j!'jich podrini opirala 0 tradici skuteene lidovou, pfece jen do nich pronikaly prvky
vz:drilene ideologii lidu. A z:petne z:ase byly Grimmovy pohddky urceny mestanskjm
a flechtickjm rodindm. A tu Wilhelm, kter} stal reakCnim tendencim romantiku blUe
net liberalne srnjflejici ]acob, podlehl dobovemu vkusu a z:dilraz:nil VI ',ri sifi nribo­ienske
ry.ry, jet V pilv(}dnich z:riz:namech z:daleka tak markantne nev;stupuji. <.e tim
byla z:nacne z:kreslena skuteena lidova tradice,je samodejme. ]injmi slovy: " ... Grimmovy
pohddky nesou v sohl pfi vIi z:namenite skromnosti obou tvurcu pfece i 1)'.ry spolecenskohistoricke
situace nemecke inteligence v prvni polovine 19. stoleti."44
NejpfesvedCivijIi ukriz:ku poch; beneho postupu Wilhelmova nrim poskytne nejstarIi
pohddka - Deťatko Panny Marie. V iridnem jinem cisle, s vjjimkou Snehurky,
neprojevuje se ui od pocatku tak velike usili 0 propracovani z:rikladni latky jako z:de.
V z:az:namech podle ustniho podani jsou naboienski prvky mnohdy z:cela nedetelne, jak
o tom svedCi z:apis ]acobUv i Wilhelmuv.
]acob Grimm:
Das Kind nahm die Schlüssel und
öffnete jeden Tag eine andere Tür und
freute sich über den Anblick aller der
himmlischen Wohnungen.
" Wilhelm Sehoof, eit. dilo, str. 179.
Wilhelm Grimm:
t~.,
Dieses nahm die Schlüssel, öffnete
jeden Tag eine andere Tür und freute
sich, wie es die schönen Wohnungen all
erblickte.
43 Zvlast eenny je rukopis zaslany roku 1810 Clemensu Brentanovi na ieho zminene
Hdosti a nalezeny pak pozdeji vklastei"e Ölenbergv Elsasku. PublikovanJosephem Lefftzem,
Die Märchen der Brüder Grimm; Heidelberg 1927.
.. Redakcni predmluva k eit. vydani KHM, str. 7.
V prvnim vydrini je naboienskj motiv
vystupnovrin.
1812:
Wie nun die Jungfrau weg war,
öffnete es jeden Tag eine Türe und sah
die Wohnungen des Himmelreichs. In
jeder sass ein Apostel und war soviel
Glanz: umher, dass es sein Lebtag solche
Pracht und Herrlichkeit nicht gesehen.
uz posilen a ve vydrini druhem jeste vi
1819:
Als nun die Jungfrau Maria weg wa
fing sie an und besah die Wohnungen a
Himmelreichs: jeden Tag schloss es ei
auf, bis die z:wölfe herum waren. In jea
aber sass ein Apostel und war von grossl
Glanz: umgeben, und es freute sich ül
all die Pracht und Herrlichkeit, und I
Englein, die es immer begleiteten, freut
sich mit ihm.45
Vzripeti nato roz:viJi druhe V)dani naboienski ry.ry dale vsunutim roz:hovoru s andt
- Wilhelm Grimm tim chteljeste vice duraz:nit a z:nriz:ornit Mich divky, jiije z:ak
z:rino otevflt tfinacte dvefe: "A tak uz zbjvaly jenom ty z:akdz:ane dvefe a ona dostl
velikanskou chut doz:vedet se, co je z:a nimi ukryto. A tak fekla andeLickilm: ,]ri
neotevfu docela a nepujdu vubec dovnitf, ale chtela bych je alespon malicko pootev!
ab)chom tam mohli skvirkou trochu nahlMnout.' - ,Nedelej to,' fekli andelicko
,byl by to Mich. Panna Maria to pfece z:akriz:ala a mohlo by tif z:a to stihnout nestesl
Divenka na to nic nefekla, ale iridostivost seji v srdci o;:jvala tim dril hlasitiji a hlodl
ji a bodala a nedopfrivalaji ani trosku klidu. A kdyi sijednou vsichni andeLieci vyfli v'
pomyslil(1 r. ,Teďjsem tu docela sama a mohla b)Ch se tam podivat. Kdyt to udela
nebude 0 tom nikdo vedet.'''
]inj vjraznj pfiklad podava pohddka Kmotra Smrt, v niz chudj muz hrde odm
kmotrovstvi prinaboha: ",Ich will dich nicht z:um Gevatter haben, du gibst den Reici
und lässt die Armen hungern;' damit liess er ihn stehen und ging weiter."
Tak tomu je ve vydani prvnim, avsak ve vydrinich nasledujicich je hrdj vdor zna
z:lehlen dodatkem vz:drilenjm od lidove pfedloh.J4G a z:eslabujicim spoleeenskokritici
linii pohridky:47 "Das sprach der Mann, weil er nicht wusste, wie weislich G
Reichtum und Armut verteilt. Also wendete er sich von dem Herrn und ging weiter.
By!' podobnjmi pfimesky je autentickj projev lidovj z:amLZen, pfece z:namer.
" Ukazky prejimam z eitovaneho dila Wilhelma Sehoofa, str. 156-157.
,. Ze dodatekje lidove slovesnosti opravdu eizi, vystizne doklada interpretace Filomt
Hornyehove z Kladska. Vypravecka, ktera primo vyehazi z tistenc predlohy bratfi Grim
a ktera se jinak pro svou vytecnou pamer pramenu zpravidla verne pfidrzuje, vypo'
zmineny doplnek a dokonee jeste vicpodtrhuje odhodlanc odmitnuti oteovo: ",Ne, t
neehei. Ty to mas nespravidelne na sjete rozdeleny,jedenje az prilis bohatej a druhej nel
zac ani si ehleba koupit.' Neehal ho stat a sei dal, ze musi inyho ehmotra hledat." (Jaro
Jeeh, Lidovd vyprdvlni <; KtadJka; Praha 1959, c. 46, str. 112.)
" Konkretni priklady 0 oslabeni spoletenskokriticke noty v souvislosti se zmenami
:cedagogieke eile viz u Waltraud Wodlerove, eit. dilo, str. 251-253.
" Srovn. komentar u Wolfganga Steinitze, Lied und kfti'rchen als Stimme deJ Voll
='~',;,tsehes Jahrbuch für Volkskunde, r. 1956, sv. 2, str. 26.
14 15
r-V"
pohddky bratfl Grimmu nespornj pokrok prrive i v metode z:.ritisu a uprav pohddkovjeh
textil. Jsou skuteene prvni sbirkou relativne pfesnjeh ::;a<.namu: "F tomto smJSlu neni
v Nemeeku, pokud vime, tddnjeh podobnjeh poluidko:jeh sbirek. Bud to bJlo jen
nekolik nahodne doehovanjeh pohddek, ktere bJ!y u"'eTjn!l~r. nebo se na ne hledelo
pouze jako na surovinu, z nil lze vytvofit vmi v),prri,'bzi. "~D Ro::.tisouali vsak umyslne
pfetvdfeni ajaksi polovedome pozmefzovdni v usteeh lidoveho nositdr: pohridek, do jehoz
~~pSJehologie se snabli vmjSlet i vei(ovat a v jehoz duchu chtNi ~iro;''; zri::.namJ pozmeltovat,
vylepsovat. .(e se jim, konkretne Wilhelmovi, tento ::.dmir e':d.-r nepodafil,
ukdzali jsme prave na nekolika pfikladeeh. Ovsem diky Wilhelmo,'i sbirka <.droven
ziskala v pfevdzne vmine cisel na dokonalosti a krdse. lvfozno fici, zr: b)!o dosazeno
vzdeneho a zdraveho kompromisu. Kompromisu nakonee nutneho, nebor se ;'f s.!Joletne
prdei sefly dve osobnosti sohl navzdjem lidsky i zdjmove blizke, avsak PfCCf jm ruznorode:
"Wilhelmovjm eitern bylo ... umeleeke ztvdrneni a bve püsobeni pohddkY,
Jacobovo usili se soustfdovalo pfedevSim k vldeekem'.i vyuziti tohoto lidoveho pokladu."50
Jaeob Grimm hledel na pohddky nikoli pouze jako na vyprdveni pro deti, I~fbrz
take oeenovaljejieh vjznam pro badatele. Svjmi vedeekjmi ndzory poehopitelne zapusobil
na Wilhelma, kterj se dokonee, kdyz mu Jaeob vytjkal pfilisne upravy, brdnil
sloe;: "Praeuji pfeee zeela podle tveho, tj. historiekeho zpusobu."51 Vldeeke nd<.ory
lla pohddku Wilhelm pf'1imal a ztotoznoval se s nimi, jak 0 tom dükaz skjtd <'//linend
pfedmluva, pfedesland jiz k druhemu v;ddni Grimmovjeh pohddek.
Pohddka podle nieh nahrazuje lidu knihu a zije tedy pfedevSim u ndrodu, jejielzZ
literatura je mdlo vjznamnd. Je t!sne spjata se zemldelskou praei a doMe se udrzuje
1l odlehlem, hornatem terenu - proto se zaehovala i vfijieh rodnem Hessensku. Setrudud
()vsem jen tarn, "kde je vubee CilejSi eit pro poezii nebo kde dosud zvrdeenostmi bvota
nevyhasla fantazie". 52 Mozno shleddvat jeji obdoby s pfirodou, s jľjimi krdsami. Je
prostd a nenueend, a tudU jako pfirode, jejim kvetindm a listum, nezazlivdme tu
Ci onu barvu a tvdfnost, tak je tomu i s pohddkami, kde posluchace nebo Ctendfe nesmi
pohorSovat nehledanj a pfirozenj vjraz.
Shody mez[ pohddkami, objevujiei se v ruznjeh dobdeh a u ruznjeh, nekd) velmi od
sebe vzddlenjeh ndrodu, lze v)svetlit spoleenjmi, zdkladnimi mySlenkami a spoleenjmi
bvotnimi okolnostmi: "Vyskytuji se . .. pomery, ktere jsou tak jednoduehe a pfirozene,
ze se strile vraeeji, ajako jsou mySlenky, jez se jako samy od sebe objevuji, mohly tedy
v teeh nejruznljSieh zemieh vzniknout tytez nebo alespon velmi podobnepohddk)' nezdvisle
na sohl."53 Proto i tam, kde jsou k tomu podminky, naehdzime i spoleene eharaktery
v tlehto pohddkdeh. Odtud ustdlene typ)' hlupdku, ehytrdku, sprjmafu, v)ehloubacu
a lenoehu. Grimmove nepopiraji ani moznost - ovsem v ojedineljeh pfipadeeh - "pfe:ehodu
pohddky odjednoho ndroda ke druhemu, kterd pak na eizi pUde zapusti kofeny".54
Je otdzka, "kde vnejSi hraniee spoleenjeh znaku u pohddek zatinaji a jak se
.. KH~I, Predmluva, sIr. 783.
'0 BP IV, str. 462.
61 Citovane ]ugendbriefe, str. 170.
" KH:\f, Predmluva, sIr. 778.
" TarntťZ, str. 784.
.., Tarntez, str. 785.
16
.' ::.':._~ ';:~ie mira pfibuznosti. Hraniee je vyznacovdna velikjm kmenem ndrodu ..."
:->;< :'m kmenem je skupina indoevropskd (v nemeeke terminologii indogermdnskd)
; r riO;lznost prj "proehdd vzdy v uBieh kruzieh kolem sidliStl Nemeu".55 A tady uz
_-,- ::.fejme ndzory bratru Grimmu dostdvaji na falefnou cestu. Tvrdi ddle, Ze nemeeke
.~Qhddky md nejen ta Ci ona cdst jejieh vlasti, njbrz take blizko spfizneni Holanďane,
_-1ng!icane a Skandindvei; na tom pr} nie nemeni skuteenost, kdJz se tyto ldtky pfizpu.-_::,,'{y
eiz{mu prostfedi, "kdyz rozlicnd povaha zeme a na ni zalozenj zpusob bvota
_; mrav mely vliv na vnejSi tvar".56 A hned v dalfi vell hovofi, nemajiee <.fejme po ruee
dostatek srovndvaeiho materidlu, 0 zvHeeieh pohddkdeh, ktere prj püvodne maji toliko
.\emei, a jestlize se vysk)'tly tez u Lubekjeh Srbu, pfefly k nim prj asi z nemeeke
lidove tradiee.
.J Jeftl neeo je vsem pohddkdm spoleene - "pozüstatky viry sahajiei do nejstarSi doby,
viry, kterd nadsTll)slne veei vyjadfuje obraznjm pojetim. 1)to myticke ry.ry se podobaji
maljm kouskum roztfiStlneho drahokamu, ktere leB rozptjleny na zemi porostte
travou a kvetinami a ktere mohou bjt objeveny jen ostfeji hledieim okem."57 V nejvetSim
mnobtvi jsou ukryty do fantastiekjeh, kouzelnjeh pohddek, do pohddek s nadpfirozenjmi
motivy, a odtud si lze vysvltlit zdlibu bratfi Grimmu 0 tento druh,jenzje vjejieh
sbiree zastoupen neJpocetnlji.
Myticke prvky vedly Grimmy k pfesvldceni, ze pohddky jsou velmi stareho puvodu.
Virou v jejieh vysoke stdfi se domnivali, ze vfeehna cisla jejieh sbirky bez vjjimky
byla vyprdvena jiz pfed staletimi. Podobne Wilhelm Grimm v pfedmluve ke svemu
p,"ekladu ddnskjeh pisni poklddal pohddky, nefetfe uzndnim a neskrjvaje obdiv, za
soucast ndrodni poezie, nebot se dd dokdzat, ze jiz po staleti bJi mezi lidem. Spatfovali
v tlehto detinskjeh poddnieh zbytky z detskeho veku lidstva, pokracovdni germdnskjeh
bobkjeh mjtu a hrdinskjeh povesti. Slovem, kladli vznik teehto pohddek do indoevropskeho
praveku a spojovali tuto genezi se starobyljmi mytologiekjmi pfedstavami.
Dnefni bdddni nepfijimd mytologieke zdvery tohoto druhu, odmitd pfeeenovdni
mytiekjeh prvku a neztotoznuje se s jednostrannjm romantiekjm ndzorem 0 vysokem
stdfE pohddek. Ovsem po fadu let 19. veku hrdla teorie bratfi Grimmu kladnou Ulohu
pfi formovdni folkloristiky jako vldy. Proto se k ni nadsene hldsili Cetni praeovniei.
Pokud se naddle sna;.ila dokazovat v pohddkdeh stopy starjeh mjtu, pohybovala se
jeftl po vldeeke, by( problematieke platforme. Avsak v pozdejSielz rozmanitjch tendeneich
dostdvala zrudnou podobu, vreholiei v naeistiekjeh, rasistiekjeh vjkladeeh, a slou)
bta pak jako prostfedek k rozneeovdni nendvisti mezi ndrody. Nad Grimmovjmi
pohddkami sefasistitti pseudovldei zamjJleli 0 vysokjeh etnosteeh sve ra.ry: "Pohddkovi
hrdinove, mub a zeny, jsou vernjmi obra<)! nasieh germdnskjeh pfedku., vzory naH
rasy."58
';1 Nie nebylo Grimm11m, zvldstl Jaeobovi, vzddlenljSi nez podobne vjklady. Tomuto
ucenei pfes jeho velkou ldsku k vlastnimu ndrodu byl eizi uzkoprsj naeionalismus.
" Tarntez, str. 790.
,f " Tarntez, str. 791.
" Tarntez, str. 788.

II Fritz Lübbe-Heinrich Fr. Lohrrnann, Deutsche Dichtung in Vergangenheit und Gegenwart;

:-::~_'1over 1943, sIr. 137.
. ....~,
h ď'.>: C' '\$.\17 :....~ ".>;,
.~ rC' .... ~ ." \
_"'" ....11 I ~ ,~\. j _.
~\ "';, - ~/... ."~
-,":,., ..~/I
,,'"~ ~u../'.....__.~
~~_.~
Usiloval 0 Zive a siroke s~rl~;' H zahran!'crii17::' C,::f:l:,'-:. .;: r.:',,< ?,:Ir':1, Jak jsme uz
",..

poznamenali, i neU JOF/ Ď;~r):.'!~:. o5:....":':i::.:.:": r:.::,-,-;,,,: ]:::' Grimm pfipo­

minal Coetlza a s::-,'>I/ :::J,:~m, ~ .5.',:: ::r,~.,: Ihr:",-::. ~.: .;;:,:~ '.::,.'-'-::,: ::':', i: sloľanskjm

narodum se In:t ,;'J.:I,,'o '11;Y,:;,:i c::'i:ir.i ','.':,' .:.: .-,.c.: .::: ::.:. ;::': r',dslatitel slo­

i'(lnsk/ J1i P.:::. J0"/ ~(i;.ii:: C,r;',,'.- ;::: z:.,,..:>:::::,<.,, :,:;:.-:'". :Jd ue Vidni

2. 11,"10r,1 !8;;" C;r:'.T:'P7L: .cd:'c j:'.~'J ,:ť!z:Y':'~':,?2:' c,<-:-::'":: -.::::":.:.' .rh/om jeho

pnirJj;.p:i'~;:/ ::';'.:~'. 5;P:~J':"~:r:.:
G1i'rr!T!lO:"; na p.lj{dtl~}' naJi foU:lüri~ti,:~;.::' r.: :.: ."- .....:..: -:._~- ".:::'r]~'alo se
ok';rt;;,i:,'Y G !)Io ::.ji!terli mruje pfed ,bTec[)!Q:'ď:i'7: :.':::, -i..... ,.< , '. -':.:':::;:'. 1:'1 prob:lz,-n{
.:,U'!1!1 0 lidoľo:/ slo:'esnost u nas.6I .\,jpr::, D::' .~.:..':: ..:, :'~::: ::.':: ":i';uleho
stoleti. )50:1 ,'-..'ti ilenafi z;Jjimeene seznamoi'ani s (ľ;<.;: -,.: ..... ~": :: " ..... .r':i::adem
Z GTimmu.62 Pozdeji jejieh poluidky zaiinaji pusobi!'::1 :..,;.:::::.... ~ .~'.:.~': ryasieh ("
!
Sbir1tdä. Roku 1838 uvefejnil ]akub j1alj ue sci !,r: ,,!:' :'; :r:, .".::-':: ::'~ text
Ptak Ohnidc a liska Ryska. V druhem vyddnl z roh, 1';';5.': ~ .~ '.:-:'~'r., .~r,dobl
atiskl pod na;:pm 0 zlatem ptaku. Pfejal tim titulze sbir;~; :-:::': (,-:c''::: ',57),
a n,jen to - podle jejieh pohadky püvodni text i CdsteCnl pľ:}Til('x;!';.J
.\ejmocnijSi ozvenu vsak nalezlo dito bratfi Crimmu 11 Kür!a ):::'1"1"::".1 Er6,na.

Klasil:a eeske polzddky lakala nejdfive vypraveni nouelistiekci, 'i!, .".;/:.'T.:'i: .=::.',::.r,amil

se sbfrkou nemeekou, soustfedil se na pohddr.y kouzelne. T)' 1<1;:; :.'. ~:: ::~.~" .':~~, jeho

zdjmäm mytologiekjm, jejiehf. se stal, hlavne po prostudoc'dr;i Je:') ::::. :'\emecke

myto1ogie (Deutsche Mythologie), horlivjm stoupeneem. B:z' ~ :'i .~ :.'~: :,'. ridll

Li Crimmovjeh pohddkaeh svüj vzor a uCil se podle nich z)pra,o:at. ~ r;':,':: obdobi
 lETbenovy pohddkafske Cinnosti poehazi napf. nedokoncenJ natrt Kouzc;ne zrcad1o, ~J
jenz do prvni poloviny vykazuje napadnou podobnost s Crimmoroll Snehurkou '1. 53).
Pfekvapivjmi shodami Erbenovy pohddky 0 tfech pfad1enach s jirz.:'m, stejne
pojmenovanjm textem Z nemeeke sbirky (c. 14) nabizel se nazor, f..e Erbm pou::.e
parafrazoval nemeekou pfedlohu.64 Lee jak se pozdiji ukazalo na ::ß:ld! taenniho
zaznamu i rukopisnjeh pokusü pohddkovjeh, neopiral se 0 nemeeke zpraco,t1:ii ,: takove
mife; obraeel se k nemujen proto, ze v Crimmeeh spatfoval sve velke sloi'esne uCite!e.65
Nelze na tlchto misteeh dopodrobna popisovat,jakou odezvu naSlo dito bratN Crimmü
u nasieh badatelü a sberatelü. Chtll byeh jenom uvest pfiklad zvlaSť pouen), ~rť ponekud
kuri6zni. Zkoumanim nemecke ustni tradice se doehazi k ::.arhu, f..e Grimmovy
pohddky pfesly do prozaiekeho podani ve stupni celkem nepatrnem.66
PHhnu mozno
hledat v dalekosahljeh upravaeh Wilhelma Crimma, kter} nejednou, jak jsme uvedli, '()
59 Srovn. Jifi Horak, eil. dilo, str. 332 a 335.

60 Jifi Polivka, eil. studie Bralfi Grimmovi a pocdtky Ceskiho pohddkosloľi, str. 141.

61 ~1, K. Azadovskij, eiL dilo, str. 294.

" Ceskä vcela 1836, str. 16; Vlastirnil 1840, I I1, str. 168.

" Yäclav Tille, Ceski pohddky do roku 1848; Praha 1909, str. 45.

.. Tamtez, str, 69-70.

" Srovn. Antonin Grund, Kare! Jaromir Erben; Praha 1935, str. 48nn.

.. Kurt Ranke, Der Einfluss der Grimmsehen Kinder- und Hausmärchen auf das ,'olks/iimliche

deutsche Er::ählgut,o rozmnozeny rukopis pro International Congress ofEuropean and "'estern

Ethnology, 5toekholm 1951. - Srovn. Lutz Röhrieh, Die Märchenforschung scil dem Jahre

1945, I1; DeutsehesJahrbueh für Volkskunde, r. 1956, sv. 2, str. 309.

~ :r-j,Jil skuteenj typ lidove pohddky. A pfeee zminene ::jisteni 0 vjjimeenem püsobeni
.':r;~, na repeTtoar lidovjeh vypravNl1 neplati obeene. Neboť ve zbytku ceskeho etnika
r.: l.:tadsku bylo moino zaznamenat prave silne ohlasy Crimmovjeh pohddek, podle
::hf.. Filomena Horn)Jehova vypravlla 20 Cisel sveho repertoaru a Z nie/zZ dovedla ve
.: ,'.'11 zpraeovani vylouCit nejeden rys vzdalenj ideologii lidu.67
Samo::.fejme na nasem, eelonarodnim uzemi ceskem je situaee jina; nemü,t,eme
~ .':ofit 0 nejakem primem vlivu cetby Crimmovjeh pohddek. V jednom smeru je to
_,:tuace smutna - Ceskj itenaf znd pohadky bratfi Crimmü toliko povrehne z fady nahodiljeh
vjborü.68 Teprve dnes dostava se mu do rukou soubor uplnejH. Spldcime tim
star) dluh a dohanime v pfekladove literatufe, co jsme v porovnani s jinJmi staty
zameIkali.69 Gvsem Jde jeIte 0 neeo vie. Mame pfed sebou sbirku naroda sousedniho.
A sledovat vztahy naH lidove kultury ke kultufe okolnieh narodü je nadmiru potfebne.
Poznavame znaky spoleene i rozdilne. A tak i cetba nemeckjeh pohddek pfi ustavicnem
sTovnavani s pohddkami Ceskjmi pTosvetli nam dosud zastfenj vjhled a pomMe nam
tepe ehdpat nasi lidovou slovesnost narodni.
]aromir ]eeh
" Viz pozn. 46.

.. Relativne nejzdafilejsi byl vybor Jitky Fucikove Pohddky a legendy; Praha, Vilime

::~~2.
H Srovn. seznam pi-ekladu do eizich jazyku u BP IV, str. 476-480.
18 ~
~
1/
l
i
t
j
POZNAMKY

Prvni svazek Grimmovych pohadek 0 85 Cislech vysel koncem roku 1812. Posledni,
druheho svazku 0 70 clslech byly dotisteny v druhe püli prosince 1814, ale hotove exem
dostaly se do rukou ctenal-ü nejdfive koncem ledna 1815; vytisk ma letopocet 1815.
Jeste behem tisku druheho svazku pomyslel Jacob Grimm na svazektfeti, jeho pi
vsak neuskutecnil, neboť pozornost soustfedili oba bratfi tentokrate na nemecke p<
(Deutsche Sagen, vyd. 1816 a 1818). Zato doslo roku 1819 k druhemu vydani, v nemz
pohadek stoupl ze 155 na 161 krome deviti detskych fegend. Ovsem nestoupl jen ml
nicky pfidanim dalsich textü. Rada podani, nevyhovujicich pedagogickym cilum, je;
bratfi, zejmena Wilhelm, sIedovali, byla vyfazena, kde v prvnim vydani byly dva var
vedle sebe, zustal nyni jeden, stare texty v mnohych jinych pfipadech byly nahr.
lepsimi znenimi nebo stylisticky pfepracovany, pfi cemz byla nekdy pozmenena i iC
linie pohadky (0 tom podrobneji v nasi pfedmluve). Poznamky k pohadkam vysly
1822 (ve tfetim svazku). K dalsim zmenam dochazelo ve vydanich pozdejsich (1837,
1843, 1850, 1856, 1857), zvl:iSte sbirka stale narustala, az roku 1850 dosahla poctu 20C
(s konecnym pofadim Der goldene Schlüssel - Zlatj klicek jako poslednl, dvouste
teprve v edici z roku 1856). Nas cesky pfeklad pfinasi vsech 200 zakladnich textü a
kladem mu je vydani Kinder- und Hausmärchen, gesammelt durch die Brüder Grimm, AuJ
Verlag, Berlin 1957.
Hlubsim zajemcüm 0 lidovou slovcsnost pfedkladame poznarnky k jednotlivym cl,
Tyto poznamky slouzi toliko k prvni, vychozl orientaci 0 souvislosti latkove, syz
a srovnavaci studium sc jimi pochopitelne nckonci, neboť by bylo tfcba pfihlizct zejl
k stylu a ideovemu obsahu kazdeho konkretniho textu.
Pohadku v nich zafazujcme nejdflve podle mezinarodniho systemu, tj. urcujeme
podle katalogu Antti Aarna-Stithe Thompsona, The Types 01 the Folk- Tale, FF(
Helsinki 1928 (zkracujeme ATh). Opirame se pfitom 0 pfehlednou tabulku grimmov,
pohadek otistenou v dile Handwörterbuch des deutschen Märchens I, Berlin und Leipzig
az 1933, str. 1*-8*. Pfihlizime zaroveil i ke klasifikaci uJohannesa BoIta aJifiho Po:
Anmerkungen zu den Kinder- und Hausmärchen der Brüder Grimm, sv. IV, Leipzig 193C
467-470. Pro srovnanl s ceskym materialem odkazujeme na pfislusne strany u Va
Tilla, Soupis ceskjch pohddek, I, IIfl, IIf2, Praha 1929-1937 (zkracujeme Tille). Na si.
ske paralely upozorilujeme citaci stran v dile Jiflho Polivky S"pis slouenskjch rozprduok, .
TurCiansky Sv. Martin 1923-1931 (zkracujeme Polivka). Jestlize pfed poslednimi d
dily uvadime jcSte zkratku sroun., znamena to, ze se odvolavame na vzdalenejsi verze
na podstatn}' dejovy usek, podrzujici si analogickou podobu v jine latce.
Odkazy na pohadkove typy v nasich soupisech mohly by byt zalezitosti formalni. r
vsak v souvislosti se sbirkou bratfi Grimmü - srovnavacimi poznamkami zamert
pozornost na vztah naseho, zejmena ceskeho materialu k prozaickemu fondu nemec
a na zaklade toho müzeme pak z valne casti objasilovat i specifickC rysy nasi lidove si
nosti. Bude ovsem zapotfebi nespokojovat se pouhou registraci pohadkovych temat t
nybd jit k textÜIn a provadet, jak naznaceno vyse, vsestranne srovnani. Tim pak vy
nejen podobnost s nemeckymi pohadkami, nybrz i rozdilnost podminena na druhe ~
539
vztahy k folkloru jinych okolnich narodu i charakteristickymi okolnostmi uvnitf naseho
etnika.
Jsme si vedomi toho, ze v nekterych pfipadech nase poznamky nebudou moci slouzit
jako vychozi pramen pro studium folk16rnich kontaktu ani v oblasti latkovych syzetu.
Z nekolika duvodu: I. Tilluv Soupis neobsahuje pohadky zvifeci, a unika nam tedy v poznamkach
zavazny okruh pohadkoveho folk16ru ceskeho. 2. Jine latky Tille i Polivka do
svych deI rovnez nepojali nebo je pfinaseji vice mene nahodile a neuplne, napf. Tille v analyze
pramenu, pfipojene k poslednimu svazku (srovn. nasi pozna.mku k c. 83). Mimo to
novejsi sbery dosvedCily v)'skyt te Ci one povidky, 0 niz jsme pfedtim z nasi ustnf tradice
nemeIi zprav neho jich bylo velmi malo. Napf. ze svych terennich zapisu mam dolozen
variant k c. 139 - DivCina z Brakelu (srovn. Lidovd vyprdvlni z Kladska, Praha 1959, c. 77;
tarn viz i uvod k c. 8 a 135, kde domnely svaty-kostelnik odpovida.). 3. S nekterymi Grimmovymi
texty katalog ATh nepoCital a jejich liitky se nevyskytuji take v souborech Tillovych
a Polivkovych. A pfece jde 0 vypraveni internacionalniho charakteru, ktere treha
neni ani povesti, ani poverecnou povidkou a ktere buď zustava' v ramci pohadek, nebo
pfipomina povidky ze zivota. Zaujme nas tu pfedevsim text Starj dldouJek a vnuk (c. 78).
Setkavame se v nem s podanim nam vsem obecne znamym z Nerudovy basne Dldova misa.
Velky cesky basnik bezesporu cerpal z lidave tradice a v nasi literatufe najdeme i jine
-obdoby, jako v renesancni rozpravce Stolecek pro otce z Brezinova souboru (viz napf. v edici
A. Grunda Kratochvilne rozpravky renesancni, Praha 1952, str. 95-96) a v nedavne povidce
J. S. Kubina Ptll suknl (sbirka Z ujchodu sultlo, Praha 1952, str. 167-177).
1. <,abi krdl aneh zeleznj Jindfich (Der Froschkönig oder der eiserne Heinrich). ATh 440;
Tille 11/2, 344n.; Polivka 111, l87n.
2. Jak hospodafila kocka s mysi (Katze und Maus in Gesellschaft)~ATh 15.
3. Dlťdtko Panny Marie (Marienkind). ATh 710; Tille 11/1, 55n.; II/Z', 492, srovn. tez 105;
Polivka 111, 100n.
4. Pohddka 0 jednom, kter} seI do svlta, aby se nauCiI bdt (Märchen von einem, der auszog,
das Fürchten zu lernen). ATh 326; Tille 11/1, 103n.; 11/2,493.; PöHvka IV, 358n., zvlaste
388n.
5. Vlk a sedm ktlzldtek (Der Wolf und die sieben jungen GeissIein). ATh 123 (viz tez ATh
333, kde spojeno s pohadkou 0 Cervene karkulce); Polivka V, 135n.
6. Vlrnj ]ohannes (Der treue ]ohannes). ATh 516; Tille 11/2, 173n.; Pölivka 111,
21n.
7. Dahrj obchod (Der gute Handel). ATh 1642+1610; Tille 11/2., 417n.,. 422n..; srovn.
tez I, 423n.; 11/2, 483; Polivka 111, 94n.; V, 50n., 80n., srovn~ tez 23n.
8. Podivinskj sumar (Der wunderliche Spielmann). ATh 151 (srovn. tez ATh 1159); srovn.
Tille I, 283, tez 200n.; 11/2, 389n., 538.
9. Dvantict bratru (Die zwölf Brüder). ATh 451; srovn. Tille 11/2,. 4Sn.; Polivka 111, 168n.,
srovn. tez 106n.
10. Darebdci (Das Lumpengesindel). ATh 210.
11. Bratfilek a sestficka (Brüderchen und Schwesterchen). ATh 450; Tille I, 106n.; 11/2,
464; Polivka 111, 152n.
12. Locika (Rapunzel). ATh 310.
13. Tfi mu,f,ilci u lese (Die drei 11ännlein im Walde). ATh 403B; Tille I, 460; Polivka 111,
.. 334n.
14. Tri pfadleny (Die drei Spinnerinnen). ATh 501; Tille 11/2, 131n., 503; Polivka IV,
206ri.
15. ]enik a Mafenka (Hänsel und Gretel). ATh 327/\; Tille 11/ I, 213n.; dale srovn. zvlaste
I, 38In.; 1111, 170n.; 11/2, 481; Polivka IV, 188n.; srovn. tez 111, 273n.
16. Tfi hadi listy (Die drei Schlangenblätter). ATh 612; Tille 11/2, 212n., srovn. tez.
227n.; Polivka 111, 406n.
17. Bilj had (Die weisse Schlange). ATh 673 (viz zvhiste tez ATh 670)+554; Tille IIjl ,.
374n.; 11/2, 499; Polivka IV, 276n.; srovn. 11, 6n., 291n., 381n.
540
18. Slama, uhlik afazole (Strohhalm, Kohle und Bohne). ATh 295; Polivka V, 149.
19. 0 rybdfi ajeho leni (Von dem Fischer un syner Fru). ATh 555; Tille 11/2,455.
20. Statecnj krejCik (Das tapfere Schneiderlein). ATh 1640+1060+1062+1052+1
+ 1115; Tille I, 268n.; 11/2, 475n.; srovn. tez I, 189; 11/1, 306, 409; 11/2, 59n., 65; Poli
IV, 491n.; srovn. tez 111,73; IV, 164.
21. Popelka (Aschenputtel). ATh 510A; Tille 11/1, 242n.; srovn. tez I, 387n., 4
Polivka 111, 257n., zvlaste 268n.
22. Hadanka (Das Rätsel). ATh 851 ; Tille II/l, 324n.; PoHvka 111, 87n.
23. 0 mysce, ptdckovi a klobdse (Von dem Mäuschen, Vögelchen und der Bratwur
ATh 85.
24. Pani Zima (Frau Holle). ATh 480; Tille I, 436n.; 11/2, 484n.; Polivka 111, 322n
25. Sedm hauranu (Die sieben Raben). ATh 451; Tille 11/2, 45n.; Polivka 111, 10f
srovn. tez 168n.
26. Ceruend karkulka (Rotkäppchen). ATh 333.
27. Bremsti muzikanti (Die Bremer Stadtmusikanten). ATh 130; Polivka V, 119n.
28. Zpivajici k!/stka (Der singende Knochen). ATh 780; Tille 11/2, 183n., 505, 5
Polivka IV, 400n., zvhiste 412.
2.9. 0 ddbloui ajeho trech zlatjch ulasech (Der Teufel mit den drei goldenen Haaren). A
461 (viz tez ATh 930); Tille I, 141n.; srovn. tez IIfl, 378; 11/2, 193n., 349, 535; Poli'
111, In.
30. Veska a blefka (Läuschen und Flöhchen). ATh 2022.
31. Diuka bez rukou (Das Mädchen ohne Hände). ATh 706; Tille I, 490n.; srovn.
11/2, 352, 533; Polivka 111, 124n., srovn. tez 122, 307n.
3'2. Ch)'trf Honza (Der gescheite Hans). ATh 1685; Tille I, 415n.; Polivka V, 20, 25
33. Tri reci (Die drei Sprachen). ATh 671 (srovn. tez ATh 517); srovn. Tille I, 3C
srovn. Polivka 111, 70n.
34. Chytrd Liza (Die kluge Else). ATh 1450+1383; Tille I, 404n.; PoHvka V, 9n.
35. KrejCik v nebi (Der Schneider im Himmel). ATh 800; Tille I, In.; srovn. Polivka :
31,293.
36. Stolecku prostfi se, osliku zlato syp, obusku hop z pytle! (Tischehen deck dich, Golde
und Knüppel aus dem Sack). ATh212+563;TilleI, 516n.; 11/2,487; Polivka V, 1
111, 424n.
37. Palecek (Daumesdick). ATh 700; Tille IIjI, 167n.; srovn. tez 11/2, 480; Poli'
11, 90n.
38. Suatba pani lisky (Die Hochzeit der Frau Füchsin). ATh 65.
39.0 Pidimuzicich (Die Wichtelmänner). ATh -; Tille 11/2, 412n.; tez I, 226n. (k tfeti
vypraveni); 11/2, 594 (k druhemu vypraveni); PoHvka V, 174n. (k tfetimu vypraveni:
40. <,enich loupeinik (Der Räuberbräutigam). ATh 955; Tille IIj2, 304n., 534; Polivka
330n.; srovn. 111, 373n.
41. Pan Korbes (Herr Korbes). ATh 210.
42. Pan kmotr (Der Herr Gevatter). ATh 332; Tille 11/2, 95n., zv1aste 99, tez 15~
srovn. tez I, 92; Polivka IV, 24In.; srovn. tez 111, 400n.
43. Pani Truda (Frau Trude). ATh - (srovn. typ *333 I u N. P. Andrejeva, UkaZ4
skazocnych sju,f,etou po sisteme Aarne, Leningrad 1929); Tille 11/2, 159n.; Polivka 111, 401
zvlaste 401n.
44. Kmotra Smrt (Der Gevatter Tod). ATh 332; Tille 11/2, 95n., srOVll. tez 159n.; I,
Polivka IV, 241n.
45. Paleckouo vandroudni (Daumerlings Wanderschaft). ATh 700; Tille IIfl, 167n.; src
tez 11/2, 480; Polivka 11, 90n.
46. Carodijnj ptdk (Fitchers Vogel). ATh 311; Tille IIfl, 80n.; 11/2, 492n.; Polivka
384n.
47. Ojaloucouemstroml(Von dem Machandelboom). ATh 720; Tille I, 105n.; Polivka
400n.
48. Star} Sultan (Der alte Sultan). ATh 101+104+103; Polivka V, 132n.
541
]49. Sest labut{ (Die sechs Schwäne). ATh 451; srovn. Tille 11/2, 45n.; srovn. Polivka 111,
106n., 168n.
50. SiPkovd Rülenka (Dornröschen). ATh 410; srovn. Tille IIf2, 420n., tez 220.
51. Holdtko (Fundevogel).ATh313A; Tille I, 219n.; 11/2, 469n., srovn. tez 534; Pollvka
11, 257n., srovn. tez 149n., 281. Viz dale pozn. k c. 79.
52. Kral Drozdivous (König Drosselbart). ATh 900; Tille I, 351n.; Polivka IV, 430n.;
srovn. tez 111, 86.
53. Snlhurka (Sneewittchen). ATh 709; Tille 11/2, 103n., 502; Polivka 111, 297n., srovn.
tez 122.
54. Torba, kloboucek a roh (Der Ranzen, das Hütlein und das Hörniein) . ATh 569; Tille I,
532n.; 11/2, 488; srovn. tez I, 524n.; Polivka 111, 436n.
55. Pidivousek (Rumpelstilzchen). ATh 500; Tille 11/2, 129n.; Polivka IV, 203n.
56. ZnfjmilejIi Roland (Der Liebste Roland). ATh 1119+313C; Tille I, 219n.; 11/2,
469n.; srovn. napf. tez lI/I, 171n.; 11/2, 196n., 534; Polivka 11, 257n., srovn. napf. tez
149n., 281, 317n.
57. Zlatj ptdk (Der goldene Vogel). ATh 550; Tille II/l, 2n.; srovn. tez 11/2, 91; Polivka
11, 375n., srovn. tez 108.
58. Pes a vrabee (Der Hund und der Sperling). ATh 248; Polivka V, 144n.
59. Koubecek a Kacenka (Der Frieder und das Katherlieschen). ATh 1387 (+srovn. 1381
nebo 1541+1642)+1653A (+srovn.1383)+1791; Tille I, 412n., 423n.; 11/2, 454n., 483;
srovn. tez Ilfl, 184; 11/2,367; Polivka V, 6n., 23n., 35; srovn. tez T, 193.
60. Dva bratfi (Die zwei Brüder). ATh 567+303+300; Tille I, 335n.; 11/2, 478n., 537;
srovn. zvlaste I, 548n.; IIjI, 443n.; 11/2, 499n.; dale I, 305n., 320n., tez 111; IIn, 133,
362n., 392n.; Polivka I, 202n., srovn. tez 161n.; 11, 223n., 476n.
61. Chalupnilek (Das Bürle). ATh 1535; Tille 11/2, 144n., 504; srovn. tez Ilfl, 46n.;
Polivka IV, 513n., srovn. tez 272.
62. Vleli krdlovna (Die Bienenkönigin). ATh 554; Tille 110, 374n., zvlaste 379n.; 11/2,
499; srovn. Polivka, zvhiSte 11, 6n., 291n., 381n.
63. Tri pirka (Die drei Federn). ATh 402; Tille IIn, 181n., zvlaste 184n.; 11/2,495,
535; Polivka 11, 185n.
64. Zlatd husa (Die goldene Gans). ATh 571; Tille IIjl, 303n.; 11/2,497; Polivka 111,
93n.
65. Kozefinka (Allerleirauh). ATh 510B; Tille IIfl, 91n.; srovn. tez 11/2, 51n.; PoHvka
111, 236n., srovn. tez 3I9n.
66. Zajickova nevlsta (Häsichenbraut). ATh 311; srovn. Tille IIn, 80n.; 11/2, 492n.,
538; srovn. Polivka 111, 384n.
67. Dvandct loveü (Die zwölfjäger). ATh 884.
68. 0 carodlji ajeho mistru (De Gaudeif un sien Meester). ATh 325; Tille I, 132n., srovn.
tez 29n.; Polivka IV, 216n.; srovn. tez 11, 211.
69. }arunka a }aromir (jorinde und joringel). ATh 405.
70. Tri Itastlivei (Die drei Glückskinder). ATh 1650+ 1202+ 1651+ 1281; Tille I, 489n.,
srovn. 409; Polivka V, 48n., srovn. tez 8n.
71. Sest, kterjm patfi eelj Iirj svlt (Sechse kommen durch die ganze Welt). ATh 513A.;
Tille I, 253n.; IIn, 373n.; srovn. tez I, 285n.; II/l, 303n.; 11/2,497; Polivka 11, 202n.;
srovn. tez I, 333n.; 11, 106n.; 111, 82; IV, 458.
72. Vlk a llovlk (Der Wolf und der Mensch). ATh 157; Polivka V, 123n.
73. Vlk a lifka (Der Wolf und der Fuchs). ATh 41.
74. LiIdk a panimdma vlCiee (Der Fuchs und die Frau Gevatterin). ATh 4; PoHvka V,
138n.
75. Lifdk a kocka (Der Fuchs und die Katze). ATh 105; Polivka V, 140.
76. Karafidt (Die Nelke). ATh 652; Tille 11/2, 118n.; Polivka 111, 129n.
77. Mazand Grita (Das kluge Grete1). ATh 1741; Tille 11/2, 399n.; Polivka IV, 273n.;
srovn. V, 105n.
78. Star} dldouSek a vnuk (Der alte Grossvater und der Enkel). ATh -.
79. Vodni linka (Die Wassernixe). ATh 313A; Tille I, 219n.; 11/2,470, srovn. tez
262,534; IIjl, 216; PoHvka 11, 257n., srovn. 1(~z l43n., 203, 21In., 281,325,355,3
111, 166,249; V, 194.
80. 0 mrtve slepilce a kohoutkovi (Von dem Tode des Hühnchens). ATh 2021.
81. Bratr Hejsa (Bruder Lustig). ATh 785+330B; Tille I, 505n., 601n.; srovn. tez I
300,343,346; 11/2,535; Polivka 111, 414n., 432; IV, 13n.
82.0 Mastirddovi (De SpielhansI). ATh 330A; Tille I, 590; 11/2,489; Polivka 111, 41(
srovn. tez IV, 6.
83. Honzovo Itlsti (Hans im Glück). ATh 1415; Tille 11/2, 569 (c. 76),570 (c. 12).
84. Honza se zeni (Hans heiratet). Srovn. ATh 1685.
85. 0 zlatjch mlddencieh (Die Goldkinder). ATh 303 (uvod srovn. s ATh 555); TiU
335n.; 11/2, 478n., 537, srovn. t<~z 455; Polivka I, 202n.
86. LiIka a husy (Der Fuchs und die Gänse). ATh 227; srovn. Polivka 11,460.
87. Chuddk a bohdc (Der Arme und der Reiche). ATh 750A; Tille I, 567n.
88. 0 skfivdnku zPlvdikovi (Das singende, springende Löweneckerchen). ATh 425C; 1
I, 550n.; 11/2, 488, srovn. tt~z 347n., 533n.; Polivka 111, 189n., srovn. tez 173n.; 11, ~
89. Husopaska (Die Gänsemagd). ATh 533; srovn. Tille Ilfl, 222n.; srovn. Polivka:
203n.
90. Mladj obr (Der junge Riese). ATh 650; Tille 11/2, 56n., srovn. tez 87n.; dale I, 17
204n.; lI/I, 159, 415n.; srovn. Polivka IV, 414n., tez 117n.
91.0 muzilkovi (Dat Erdmänneken). ATh 301A; Tille IIn, 387n.; 11/2, 499, srovn.
Polivka I, 263n. "
92. Krdl ze Zlateho vrchu (Der König vom goldenen Berg). ATh 400+810+401 ; Tille I
357n.; 11/2, 498; zvlaste srovn. tez IljI, 348n.; Polivka 11, 115n., 141n., zvhiSte srovn.
29, 161n.; IV, 362n.
93. Vrdna (Die Rabe).ATh401+400; TilleII/l, 348n., 357n.; Polivka 11, 115n., 14]
zvlaste srovn. IV, 366n.
94. Chytrd chalupniekd deerka (Die kluge Bauerntochter). ATh 875; Tille I, 44n.; Poli
IV, 472n., srovn. tez 459n.; V, 52n.
95. Sedlak Barnabds (Der alte Hildebrand). ATh 1360C; Tille 11/2, 391n.
96.0 treeh ptdccieh (De drei Vügelkens). ATh 707; Tille II/l, 192n.; PoHvka
136n.
97. ,(ivd voda (Das Wasser des Lebens). ATh 551; Tille 110, 18n.; II!2, 490; Polivk
365n.
98. Doktor VIevld (Doktor Allwissend). ATh 1641; Tille I, 259n.; 11/2,475; Polivka
50ln.
99. Duck v ldhvi (Der Geist iln Glas). ATh 331; Tille 11/2, 30n.; srovn. tez I,
11/2,464,410; srovn. Polivka IV, 115n.; tez V, 125.
100. Certüv umounlnj bratr (Des Teufels russiger Bruder). ATh 475; Tille I, 201n.; sr
tez 11/2, 263; dale I, 190; Polivka IV, 121n., srovn. tez 151; 111,421.
101. Medvedi koiieh (Der Bärenhäuter). ATh 361; Tille I, 20In.; Polivka IV, 121
srovn. tez 151.
102. Stfizlicek a medved (Der Zaunkönig und der Bär). ATh 222; srovn. Polivk
132n., 148.
103. Sladka kafe (Der süsse Brei). ATh 565; srovn. Tille I, 530n.; 11/2, 488.
104. Chytfi lide (Die klugen Leute). ATh 1385+1384+1540; Tille I, 404n.; 11/2,
srovn. tez 143, 535; Polivka V, 5n.
105. Pohadky 0 kunee (Märchen von der Unke). Prvni pohadka: ATh 285; Tille
385n., 537; Polivka V, 126. Druha pohadka: ATh 672B; Tille 11/2, 386n., 537; Polivk
126, srovn. tez 127n. Tfeti pohadka: ATh -.
106. Chudj ehasnik a kolicka (Der arme Müllerbursch und das Kätzchen). ATh
Tille IljI, 181n.; 11/2, 495, 535; Polivka 11, 185n.
107. Dva vandrovniei (Die beiden Wanderer). ATh 613; Tille 11/2, 164n.; Polivka
93n. ~ srovn. tez I, 180, 191; 11, 384n.
543
108. Janek Jel.ek (Hans mein Igel). ATh 441; Tille lI/2, 299n., srovn. tez 533.
109. RubdJek (Das Totenhemdehen). ATh -; Tille II/2, 425n.; Polivka IV, 398n.
llO. 0 l.idovi v tmi (Der Jude im Dorn). ATh 592; Tille I, 502n.; Polivka IlI, 416n.;
Grovn. tel: IV, 171 n.
IJJ. Vyulenj lovec (Der gelernte Jäger). ATh 304; Tille II/I, 264n.; srovn. tez II/2, 19;
Polivka lI, 78n.
II2. Cep z nebe (Der Dreschflegel vom Himmel). ATh 852; Tille lIfl, 41 n.; srovn. tez
lI/2, 123,455; Polivka IV, 423n.; srovn. tez lI, 42n.
II3. 0 dvou krdlovskjch dltech (De beiden Künigeskinner). ATh 313C; Tille I, 219n.,
zvlaste 24In.; lI/2, 469n.; Polivka lI, 257n. Viz dale pozn. k c. 79.
114. 0 chytrim krejlikovi (Vom klugen Schneiderlein). ATh 850+ 1061+ 1159 (srovn. tez
ATh 151); Tille I, 197n.; lIfl, 323; lI/2, 389n.; srovn. tez I, 283; lIf2, 538.
115. 0 jasnim slunci, kteri pravdu nesmlielo (Die klare Sonne bringťs an den Tag). ATh 960;
Tille lI/2, 182n.
ll6. Modri svltlo (Das blaue Licht). ATh 562; Tille I, 606n., srovn. tez I8n., 529; lIfl,
290n.; Polivka lI, 45In.; srovn. tez IV, 436n.
ll7. Uminlni ditl (Das eigensinnige Kind). ATh -.
ll8. Tfi ranhojiei (Die drei Feldscherer). ATh 660; Tille lI12, 446n.; srovn. tez I, 86;
Polivka IV, 521.
ll9. Sedm Svdbü (Die sieben Schwaben). ATh -.
120.0 tfech tovaryJich (Die drei Handwerksburschen). ATh 360 (srovn. tez ATh 1697);
Tille lI/2, 445n.; srovn. tez I, 593; Polivka IV, 129n.
121. 0 princi, kterj se nileho nebdl (Der Königssohn, der sich vor nichts fürchtet). ATh 590;
Tille lI/I, 252n.; srovn. tei lI/2, 495n.; dale (zamek pokuSeni) zejmena lIfl, 352n.,
357n.; srovn. Polivka, zvlaste lI, 29, 16In.; IV, 362n.
122. 0 larodljnim saldtu (Der Krautesei) . ATh 567 (viz dale ATh 566); Tille lIfl, 443n.,
dale 285n.; lI/2, 499n.; srovn. jeste I, 346n., 548n.; lIfl, 282n.; lI/2, 44n.; Polivka lI,
476n.; srovn. tez 180,188; lI, 16In., 225, zvlaste 465n.
123. Stafena v Im (Die Alte im Wald). ATh 442.

1U. Tfi bratfi (Die drei Brüder). ATh 654. Srovn. odkazy v pozn. k c. 129.

125. Ddbel ajeho bdba (Der Teufel und seine Grossmutter). ATh 812; Tille I, 180n.;
Polivka IV, 144n.
126. Ferdinand Vlmj a Ferdinand Nevlrnj (Ferenand getrü un Ferenand ungetrü). ATh
531; Tille lI/2, 188n.; srovn. tez lI/I, 449n.; Polivka lI, 317n.
127. <eleznj kotel (Der Eisenofen). ATh 425A; Tille lI/2, 347n., srovn. tei 533n.;
Polivka IlI, 173n.
128. Lind pfadlena (Die faule Spinnerin). ATh 1405; srovn. Polivka IV, lOS.
129. 0 ityfech obratnjch bralfich (Die vier kunstreichen Brüder). ATh 653; lIfl, 66n.;
Polivka IlI, 72n.; srovn. tez I, 327.
130. Jednooika, Dvojolka a Trojolka (Einäuglein, Zweiäuglein und Dreiäuglein). ATh 511;
srovn. Polivka V, 130.
131. 0 krdsni Katefince a Janku Nenechdl.bdnku (Die schöne Katrinelje und Pif Paf Poltrie' .
ATh 2019.
132. LiJka a küli (Der Fuchs und das Pferd). ATh 47A.
133. Prolanieni stfeviiky (Die zertanzten Schuhe). ATh 306; Tille lIfl, 337n.; II 2.
497n., srovn. tez 428n.; Polivka lI, 409n.; srovn. tel: IlI, 55n.; dale IV, 183n.
131. Sesl sluhü (Die sechs Diener). ATh 513A; Tille I, 253n., srovn. tez 285n.; II 1.
303n., 373n.; lI/2, 497; Polivka lI, 202n.; srovn. tel: I, 333n.; II, 106n.; IlI, 82; IV, 458,
135. Bild alernd nevEsla (Die weisse und die schwarze Braut). ATh 403A; Tille II 1.
225n., srovn. zvlaste 222n.; Polivka IlI, 219n., srovn. zvlaStľ: 203n.
136. <eleznj Jan (Der Eisenhans). ATh 502; Tille, zvlaste I, 290n.; lIfl, 148n.; II ~,
26In.; Polivka lI, 22In., srovn. tei 206n., 226n., 293n.
137. 0 tfech lernjch princezndch (De drei schwatten Prinzessinnen). ATh - (Handwörtai; :.: c
des deulschen Märchens udava typ ATh 425); srovn. odkaz u Polivky IV, 441.
544
138. Knoisl ajeho tfi synovi (Knoist un sine dre Sühne). ATh - (cit. Handwärterbuch uva,
pro srovnani ATh 410 a 431); srovn. Tille IIfl, 4In.; srovn. Polivka IV, 423n.
139. DiuCina z Brakelu (Dat Mäken von Brakel). ATh 1476.
140. Kdo vJeclzno je v domE (Das Hausgesinde) . ATh 1940.
141. Jehr'idtko a rybiika (Das Lämmchen und Fischchen). Srovn. ATh 141; srovn. Tille
106n.; II/2, 464; srovn. Polivka III, 152n.
142. Selime, olevfi se.' (Simeliberg). ATh 676; Tille I, 36n., srovn. tez 5; lIfl, 325n
Polivka IV, 302n.; srovn. tei lI, 426n.
143. Na cestdch (Up Reisen gohn). ATh 1696; Tille I, 415n., srovn. tei 210; II/2, 482
Polivka V, 19n.
141. Oslilek (Das Eselein). ATh 430; srovn. Tille I, 550n.; lI/2, 347n., 533n.; Polivk
III, 173n.
145. Nevdlinj syn (Der undankbare Sohn). ATh -; srovn. Tille, napf. lI/2, 572, c. ~
146. Repa (Die Rübe). ATh 1960D.
147. 0 Cloviiku v ohni omla<.enim (Das junggeglühte Männlein). ATh 753; Tille I, 579r
148. Pdnbüh, iert a jejich stvofeni (Des Herrn und des Teufels Getier). ATh 1150+ 1184
srovn. Tille I, 184; Polivka IV, 41.
149. Kouzelnikova pomsla (Der Hahnenbalken). ATh 1290.
150. Stard l.ebralka (Die alte Bettelfrau) . ATh -.
151. Tfi lenoJi (Die drei Faulen). ATh 1950; Polivka V, 97n.
151*. Dvandctlinjch ieledinü (Die zwölf faulen Knechte). Srovn. ATh 1950; srovn. Polivk
I V,97n.
ii
I
152. Pasdlek (Das Hirtenbüblein). ATh 922; Tille I, 117n.; lI/2, 464n.; Polivka IV
442n.
153. Toldrky z nebe (Die Sterntaler). ATh -.
154. Ukradeni halife (Der gestohlene Heller). ATh _.
I. 155. Volba nevEsty (Die Brautschau). ATh 1452; srovn. Polivka V, 104n.
156. Odpadky (Die Schlickerlinge). ATh 1451.
~; 157. Vrabec ajeho ltyfi dEli (Der Sperling und seine vier Kinder). ATh 157; srovn. Polivk.ľ
j' V,123n.
158. Pohddka 0 zemi bialenosti (Das Märchen vom Schlauraffenland). ATh 1930; srovn,I~I. Tille HII, 41n.; srovn. PoJivka IV, 423n.
i /5.9. Dietmarskd llipohddka (Das Dietmarsische Lügenmärchen). ATh 1930; srovn. Tille
HII, 4Jn.; srovn. Polivka IV, 423n.
160. Pohddkovd hddanka (Rätselmärchen). ATh 407.
161. Snliena a RubEna (Schneeweissehen und Rosenrot). ATh 426.
/62. Ch)'llj celedin (Der kluge Knecht). ATh - (Handwörterbuch udava pro srovnani
ATh 1698).
163. Sklenend rakev (Der gläserne Sarg). ATh - (Handwörterbuch uvadi typ ATh 410).
164. Unj Janek (Der faule Heinz). ATh 1430.
165. Ptdk Noh (Der Vogel Greif). ATh 610; Tille lIfl, 279n. Srovn. pozn. k c. 29, 64
i 71.
166. Silnj Honza (Der starke Hans). Srovn. ATh 301A; srovn. Tille lIfl, 387n. ;,srovn. PoIivka
I, 263n.
167. Krajdnek v nebi (Das Rürle im Himmel). ATh 802.
168.0 hubeni Uze (Die hagere Liese). ATh 1430.
169. Lesni domek (Das Waldhaus). ATh 431; Tille I, 455n.; Polivka lII, 327n.
170. Jak krejli se Ienou radost ibolest sdilel (Lieb und Leid teilen). ATh -.
171. Krdlilek stfiz/iick (Der Zaunkönig). ATh 221; Polivka V, 147.
172. Platjs (Die Scholle). ATh 250.
173.0 bukaii a dudkovi (Rohrdommel und Wiedehopf). ATh -.
174. Vjr (Die Eule). ATh 1281; srovn. Tille I, 489n., tez 409; srovn. PoHvka V, 48n.
175. Pohddka 0 mlsici (Der Mond). ATh -.
176. Dilka l.ivota (Die Lebenszeit). ATh -; Tille lI/2, 605 (sv. 2, str. 2).
545
177. Smrl a jeji poslout (Die Boten des Todes). ATh 335.
178. Mislr Sidlo (Meister Pfriem). ATh 801.
179. Husopaska u sludnl (Die Gänsehirtin am Brunnen). ATh 923; Tille lI/I, 276n.;
Polivka IlI, 305.
180. Eua ajeji neSlejnt dlli (Die ungleichen Kinder Evas). ATh -; Tille lI/2, 606 (sv.
4, str. 3).
181. Vita z rybnika (Die Nixe im Teich). ATh 316.
182. Dary drobnjch Lidieek (Die Geschenke des kleinen Volkes). ATh 503; Tille lI/2, l26n.,
486.
183. Obr a krejCi (Der Riese und der Schneider). ATh 1049+1053+1051.
184. Podkoudk (Der Nagel). ATh -.
185. Ubohj chlapec u hrobl (Der arme Junge im Grab). Srovn. ATh 1876 a 1313; srovn.
Tille I, 4l8n.
/86. Praud neulsla (Die wahre Braut). ATh 313C; Tille I, 219n., zvhiste 224n.; lI/2,
469n.; Polivka lI, 257n.
187. ZtVic ajef.ek (Der Hase und der Igel). ATh 1074 (spravneji u Agnes Kovacsove,
Magyar dllalmesek lipusmulatJja, Budapest 1958, typ 275 I; viz tez u J uliana Krzy:i:anowskeho,
Polska bajka ludowa w ukladzie ~slema!ycznym I, Warszawa 1947, typ 275, alternativa b).
188. Vfeleno, Clunek a jehla (Spindel, Weberschiffchen und Nadel). ATh 585.
189. Sedldeek a eerl (Der Bauer und der Teufel). ATh 1030; Tille I, l8ln., srovn. tez
93n.; Polivka IV, 164n.
190. Drobeeky na slole (Die Brosamen auf dem Tisch). ATh _.
191. Moredlko (Das Meerhäschen). ATh 329; srovn. Tille lIO, 347n.; lI/2, 498; PoJivka
IlI, 84n.
192. Mislr z{odlj (Der Meisterdieb). ATh 1525A (viz jeSte ATh 1737 a 1740); Tille 11/2,
283n., 507n.; srovn. tez 110, 312; Polivka IV, 288n.; srovn. tez lI, 439n.; IlI, 73; V, 26.
193. 0 bubenikoui (Der Trommler). ATh 401+400+313C; Tille lIiI, 348n., 357n.; dale I,
2l9n., zvlaste 224n.; 11/2, 469n.; Polivka 11, 115n., 141 n., 257n.; zvlaste srovn. tez IV,
367n.
1.94. <;ilnj klas (Die Kornähre). ATh -; Tille I, 572n.; Polivka IV, 46n.
195. Ndhrobek (Der Grabhügel). ATh 815+ 1130; Tille I, 609n., dale 182n.; PoHvka IV,
390n.
196. Slarj Smajdapajda (Oll Rinkrank). ATh - (Handwärlerbuch uvadi v zavorce typ ATh
530).
.197. KfiSfdloud koule (Die Kristallkugel). ATh 302 (viz tez ATh 552, 518); Tille 11/1,
119n.; lI/2, 494; srovn. tez 535, 572, zvlaste 3n., dale 72n.; Polivka 11, Iln.
1.98. 0 pannl Malenl (Jungfrau Maleen). ATh 870.
199. Bo!y z leleliny (Der Stiefel von Büffelleder). ATh 952; Tille I, 125n.; 11/2, 465n.;
Polivka IV, 447n., srovn. tez 337n., 349, 499.
200. Zlatj kUeek (Der goldene Schlüssel). ATh 2250.
.1.J.
POZ~AYIKA K PREKLADU
Snad kazdy, kdo nekdy cokoliv prekladal, zna ten zvlastni pocit, ktery sc cloveka zmocni
po dokonceni prace. V okamziku, kdy je preklad odevzdan, zacnou se vam k radosti z jeho
dokonceni pfidruzovat zase vsechny ty otazky, ktere jste prubehem prace dnem i noci nosili
v hlave a ktere jste reSili a konecne vyrcSili zaverecnym znenim ceskeho textu. Jde-li 0 ucelene
dilo jednoho autora, je to ökol pomerne snadny. 0 to vic otazek je vsak nutno reiHt,
jde-li 0 takovyto soubor pohadek, jazykove i nametove rüznorodYch. Rada bych se tu dotkla
alespon tri probiernu, podle meho nazoru nejdüle:i:itejsich, u nichz se mi v prubehu prace
nabizelo feseni nejedno a kde nebylo snadne se pro jedno jedine z nich rozhodnout.
Prvni z nich je otazka, jak prekladat nazvy pohadek. Nemecky original pouziva u prevazne
vetsiny oznamovaci nominativ, ktery zni v ccStine pomerne stroze a zvlaste u nazvu
pohadek nebyva obvykly. Vzdy( na ceskeho etenare, a( uz malcho nebo dospelc'ho, pusobi
mnohem emotivneji, naladoveji nazev napr. ,,0 ve!ice a ble!ice" nez pouhe astrohe "Ve!ika
a bleSka".Jiste ze by bylo moznc nazvy prizpusobit a prelozitje leckde dokonce tak volne,
aby se vyhovelo zvyku pohadek ceskych. Ovsem to uz je jisty zasah do charakteru techto
pohadek, protoze jejich strohe oznamovaci nazvy mnohde presne odpovfdaji zpusobu,
jak je cela pohadka vypravena. A proto myslim, ze v tomto pripade, kde jde skutecne
o pi'eklad a ne 0 prevypraveni, je lepe zachovat pokud mozno verne zpusob originalu.
A druha otazka, na kterou se take nabizi nejedno reseni: zceUovat, anebo nezees(ovat
jmena? Ani to neni tak jednoduche. Jsou tu samozrejme pohadky, kde je nutne jmena prelozit.
Jenfk a Marenka a tradienf Honza jsou pro kaideho eeskeho etenare (a hlavne pro
deti) postavami tak znamymi, ze by sotva jejich pribehy prijal s jinymi jmeny. Ale i u toho
Honzy jsou tu pohadky,jejichz dej neodpovida u nas znamym prihodam tradicniho Honzy,
a proto jsem v nich volila jmeno Janek, i kdyz v originale jde zase 0 Hanse. A navic jsou tu
jcSte pohadky, ktere nepatri do skupiny tech, jejichz varianty se objevuji u tolika narodu,
a kde presto cely dej vola po zcesteni, protoze jmena osob napovidaji jejich vlastnosti
a podobne. A naproti tomu jsou zas jine (napr. pohadka "Sedm Svabü"), kde mysJim
neni vhodne jmena prekladat, protoze prelozenim by se cely pi'ibeh presunul nekam do
nasi Lhoty, coz by mu vzalo vsechnu nemeckou specificnost a zevseobecnilo by jeho neslavne
hrdiny. Jako jeden priklad za vsechny: cesky Vilek nema a nemuze mit charakter
svabskc'ho Veitliho.
Treti a posledni otazka, 0 nii bych tu rada rekla nekolik slov, zni :Jak prekladat pohadky,
ktere jsou v originale vypraveny v nareci? Prvni, co se nabidnc, je moznost prelozit je
nekterym z nasich narecL Ale to je podle meho nazoru reseni pochybene. I kdyz lecktere
z nasich nareci zvukove odpovida nekteremu z nareci nemeckych, neni moine mezi nimi
klast rovnftko. A kdo se 0 to pokusi, docka se dost komickych vysledku. Nemecky sedlak,
nemecky vyslouzilec atd. se mll najednoll octnou kdesi na Hane nebo v jiinich Cechach,
kam svym charakterem vübec nepatri. Po dlouhych övahach jsem zvolila zpusob jiny:
prekladat narecni pohadky podle jejich deje a charakteru dvema zpusoby. .1ednak prostoll
hovorovou reei, zachovavajici vsechny ty dlouhe navazovane vety, jejichz casti se k sobe
radi jako koralek ke koralku ve vypravecove nahrdelniku. A za druhc rytmizovanou prozou,
a to tarn, kde jde 0 kratke zertovne pribehy, jejichz cely puvab tkvi v asonancich, zvuko­
547