INSCENACE, REZIE
k'ojern inscenace a inscenovdni, reiic, je
pom8rn8 no-., pochani teprve z druhe poloviny
IY. sloleti; poprve by1 pouiit v rocc
IRZO ( ~ ~ ~ V K I N S T E I N ,1955: 9).V lomto nbdobi
se retiser stdva ,,oricidlnE" zodpovedn.*
za organizaci piedstdvnni; du tP doby mBI
piipraw picdstaveni na slarosli hlavni herec,
kter* postupoval pudle piedem scdnovcne
Sabluny. Reiie spofivala v primititni
hu ,,mar~ipulblora":.,(Id druhc pnlawny 19.
sloleti jizdivadlo nema homogerltlipublikum
Ci lepe publika, jasne odliSen$ podle divadel.
nn:tl ianrli, ktere sc mu rvabiaeji.Od le duby
ui ~lecxislujei.;idni piedbCin6 dohoda mezi
divaky a di\adelniky r l slyhi ti smyslupied.
staveni" (1971: fil).
1/ Funkce inscenace/inscenavani
o/ Minimdlni o morimdlni definice
A. VFINSII;INnabizi dvoji delinici, z hlediska
Sirokeho publika na jedne strani. a r. hledis
ka odbornkho na strane druhe: ,,V SirSim
sluva slnyslu oznaEuja inscenace soubor je.
blitnich interprelai-rlich prosliedku: dekore
cl, osv8tleni, kudbu, herechi [ IV uiSirn SIP
va smyslu oznaiujr pojern inscenovdni
(refie) aktivilu spotivajici v uspoiadini ruu
rlych prvkti jeľiSlni interpretace dramatickh.
ho dila v uriilhm Case aprostoru"(lY55: 7).
Pom~n,:me hisloricke d"rndj vzniku
rriie, lvorby inscenacc, i kdy? nepodceliuje.
me jejich vJ;mam: bylo by snadne ukazatpfe
vr.atn$ technick$ vjvoj j<:\.16tBv lelech 1880-
1890,zejrnendjehomechaNmci ;1 adokonaleni
elektrickeho osv81lsni. Zdroven doSlu ke
kriai dramalu. ke zhrouceni principlj Masicke
dramaliky a dialogu (S%~NIII,1956).
b/ Poiodovek celistvorti
'lborba inscenace su nd pofilku hlBsi kc kla.
sick6 koncepci divadelniho (jeviilniho) &la
jako harrnonickeho celku, klory zahrnuje
a piesahuje vSechny pouiili. materidly i jednotliva
jeviitni un~eni,kdysi povaiovane za
xakladni lednorky KaZde jednotlive urnini
i kwZdj anak se lnaji v inscenaci podiidil harmonii
celku kontroluvaneho jednotici m@
lenkou. ,,UmBleckP dilo nelze ~ytvoiit,neK
di-li je jedind myslenka" (I:RAIo).Poiadavek
t:elistvnsl~ je od vzniku inscenace spajen
s uv8dornEnim histuriEnosti lrxtu i piedsla
veni a existence iady 116slcdnychkunkreti.
zaci jednoho dila. 'Tato historifnosl se proje
vuje i ve snaze obohdtil piipravuvanf ted
n nove poznBni vyplivaiici ze spoleEenslo'ch.. . .
tvchnice rozestavcni, rozmisri?ni hercu. Siro- v8d: ,,Konslilutivnim prvkem inscenace je
ke puhlikum, ktere se dumniva, El: reiiser ma poznBni" (PIEMME,1984: 67).
pouze koordiuol,al pohyb hercu na scene
a osvelleni,dosud chipe reiii timlo zpusobem. c/ Prortorovd reolizoce
B. DonTvysv8tloje objevenireiic (insce- Inscenace (inscenuvini) spofivd v pfevede
novBni) spiS zrnenou publika n e i sloiitosli ni dramatickehoterlu (psanehu lextu alneba
technicwch prostiedki~a nulnosti ~isliedni- scenickychpoznamek') do rukopisu jeviStni-
199 I N S C E N A C E , R E Z l E
hu. ,,lnscenaEni umeni spoEiva v promitnuli
laho, co si dranialik inuhl piedstavil pouze
v Case, do prostoru" (Arrm, 1Y54: 38).lnsce~
nace jc ,,pii kaidi: divadelrli hrc nejvlasln8j-
5 , opravdu divadelni strinkou picdslaveni"
(A#rr,%uI],IYR46, 1994-120). le to zkratka
trauslurmacc lextu, Ei lepe icCeno jehu k o n ~
kretizacc herci ve scenick6m prusloru, ktrrou
protivaj~divd<:ipo dubu jejihu lrvani
I Casu.
Proslur je lakrikajic uloien dn sluv:
tcxt se momorujc a repliku po replice uklad
i do hercov;~gestickhho prosluru, a herec
hleda puhyh a posloje, ktere co nejlepe udpo\<ddjl
prustoruvernu zapisu tnxru. Slova
di;~lugu,spujrna v lexlu, se nmi ruzplyloji
do scenickeho iasuprusloru, ]sou viditk!lna
a slySjtelnB:,,Zpusuh u~pvirlanidramatickb
ho textu ohsahuje puiadavek zviditelnEni",
piSe spravni: P. KII:IUUH(1983: fi3) Napi'iklad
jednani. Je tu soubor puhybu, ycsl a postoju.
souladu tvaii, hlasu i odmlk; je tu mlek jt:vislnihu
pledstaveni, vznikajici z jcdnntlci
mySIenk, ktera jej koncipuje, iidi a harmo~lizujc.Ketiser
rynlySli a zavjdi vlidu skrp
18hoi viditelnehu poula mezi pnstavalni, m i jcmnou
vnimavost, lajemnou shodu vzlahu,
bez ni%i drama inlerprctovane ~3nikajicimi
herci zirdci nejlepsi Castsvehu v~razu"(~:r~ľlxu,
1974: 29-30),
e/ Oziejmeni rmyslu
1nsl:enace. \.ysledek rr!iijr~ipricc, neni tcdy
u i pukladana ra ,,nutu6 ~10".he7 nchoi by
sa dramarickv lcxl koneck~,ncuobcHe1, ale
rlaupak ze Cinnost, vyjevujici smysl div;rdelnihu
dila Pru STANISIII\'S~FIIIIspotivd lvorbil
insrl!nace v malerialnim mziejnlovani hlub~
Siho snivsl~~dralnalickehu lextu. K tumu 1112
inscenare k dispuzici vbechny pr~lsliedky
, . . ,
je, rodtlida, spojujc mnemolechnicky s prow
dem texlll a lixuje v ndkolika rdchj?nych
bodech (subparfitura *, podp~lrnaparrilura).
d/ Sludini
KuznB sloiky piedslaveni, jei jsou *asto \.ysledkem
pusubeni nEkulika hurcu (dramatik,
hudebnik, @varnik atd.). spujuje a kourdinuje
reiiser: af u i ma vzniknout jednutnj.
celek(napt, uper;,), Ei rlaopaksystem, v nemi
si kaidh jednollivi: ulnEnl zachuva autonomii
( B ~ e c ~ r ) ,reiiserovfl poslanim ju rozhodo\
at o vazhach mcu ruznpmi jevistnirni prvkv,
coi samozieimEi rnahoduiirirn zuusuhem
hcrcuva tdiesnost a gesl~kaald.) lnsccrlace
se @ka jak pruslindi, v nEmi se hrlrci puhyhuji,
tak jsjich psyr:holuyick6 a puhybove
interpreta~:~.KaZdi inscerrecc je urEird inlerprerar:e'
tertu (nebu suenaie),jc lo,.akl", vysvetlujici
lexthr): k r~iinnamepiistup jenpro~
sliednich,im reiiskruva i-leni'.
f/ Tii otazky o uspoiadani inscenuce
Puchopeni koilkrelizace, kleruu znarnena
kaida novd inscenacc urCitehu textu, \?.?aduje,
abychom rlrcili vzlah mezi dramatickim
textcm a kunlextem, \ nRmi vypovidd.
K tumu je licba poloiil lii teurrticke olJnky:
a na jejich sjednoccni se v divadle zaluie-
11i.mna iednini soustied~~iena wsve1lovani
a komentovini piihi'hu, fabuln*, k1er.i se
stava srozumilelnou pumoci srdny, zikladniho
nastroje divadelni tsurby. Lnsccnace
musi qtvoFit upln,' a organickv system,
slrnkturu, jejii kaidy prvek je srruEasti eelku,
kde nic nnni ponechdnu nahode, ale rnd
v celkovi: kollcepci urEilou lunkci. Kaida inscenaeni
price zavadi urCituu koherenci*.
hlera se nicmenC muie kakdjm okamiikem
zmEnit ve svuj upak 7. tohoto hledisktl je p i i ~
kladnli dufinice ClIl~t~uOvA,rekapitulacc
nesectnych divadelnich pokusi~:.,lnscenaci
chapeme jako niErt, obrys dramalickeho
. "
kretizatni ukruh sc vylvaii meai dilem-r8ci.
sncialninn konfemem a e s t e d c k ~obicklem?
(by jadieno pujmy MLK.&RllvsKknn1934,,,11m8ni
jaku sen~iulugickyfakl"; biz 181 I'nu~s.
1Y83a.)
- ldkv je zpusob Iik~.ionalizace,lj. jaka 1%
ce, vyc:haeejici z lextu a \~chizejiciz je\-iStA,
se \ytvlii spolupusobenim uEinkr~tcrrll a Etendi'c,
sceny a dibaka? V Fen1 je rnigeni ohol~
fikci, lextove a jcviStni, neahytne pro vzuik
divadelni Iikcc'? (Wz Puls, 1985d)
- lakemu ideologick6rn11zaramBru, jake ideoIogizaci
by1 podrobcn dramaticky text a jeho
predslaveni? Text - a1 dramatick:, Ci ,,spek-
I N S C E N A C E , R C ~ I C 200
takulinti" - Izc porhopil jen r ramcl Inter
Isxl~ralnosti',piedcvsim vn wtahu k diskuralvnim
a ideulupickgrn vytvorum urCite duby,
Ei k urEitemn souboru lcxlu. Musinle si
uvbdurnit vrtah dramalickehu a spcktakularnihv
1t:xlu ke spolecr!nski.niu i\or~tr:xlu*,tj.
k jinjm lexltim i diskurzurn. ktere ureilaspo
IeCnost o skuteinusti v p $ i i . \ protoie tent~
vatah jr: vc1ir.eklehhi d pronlenll\y, mliie
t e n w dramatickj text snadnu \vuldvat
nelioneEnP mnufsl\,i ru7n$ch eleni, (udii.
i nekuneini. bnnwtshi jchu nepieduiddlrlnYc11
inscenaci.
g/ lmoginarni ieieni
Vqh.oie11i vztahu mezi dvi:ma likcen~i- textovuu
a ieviBtni - sa ecorneauir, ian na kru-. ,
hr,\$ puhyh mwi vjp<ivF.dia zpiisohem v v
pwidanl, 111e7.inrpiilumnosti a piitumnusti.
Koulruntuje ruwlAi neurEiti dnisto a dvojzrvaCrlosti
lertu a inscenace, piiremi tat0
mista 1 ~ ~ x 1 ~a i~~s~:t!flacnnelnu5i hft nuin8
shudrri. Inscmace mu%e istiti: textov6 pa^
sAii dodat dvajznafnusti, pulysi:~nie,rlebu ji
naopak rbuvll srnyslu. lindy icau(,ak slym
kunkr6tnim ieSenini adstrarli ruzpur rlehu
lledonrCerlusl tr\?u.
Jidru inscenaľni price spoEiv5 u operaci
urlowiniinc~~rr'uvani,tedy znnjasnbni.
zi~lcnlneni~,III<I,(:11 v lertu b11u jasnb, aneho
usvdtleni loha, cu tcxl '?ami.rllB zalrmiloval.
Ve vBtiin8 piipadu je inscsllar:e cxplikaci
tevlt~a lunguje jako zprostiedho\atel lns71
dibik6:m puvodrlim a souCasn$m. Jindy naupali
inscenacc text ,,kun~plikuje";I zirn8rne
rr~cn~otfiujck,lmonikaci meii dvcn~arum$ml
spuleiensA@l;mi kunlexrv reccp1:e.
NBklrrC: irlscenaCe (~nspirovarlr:napi.
brrchluvskou dramatmgickou analyznll)cht6ii
ukieat. i e vlastnl dramatick" lext bvl icn. ,
irn;~ginaruin~ior;cn~rnshuleC~~ychideoloyickych
ronporu doby, v nit fikcc vznikla.
\ lakoven~piipadbje likolcn~iuscenaceu k a ~
mt rozpory v trrto jaku ,,piedsloviteln8"
a hralelne.JrlscenaCl~ipraxe rameierli na udhelovini
podtrxtu .,podle Slanislavsbehu"
piedpokladei ~ j e v o v a n i,.nev8d11mPho" textu,
pruva7.rj1ciparalelni: text, kterr pustary
hi Porodickj dirkurz
Iwcenace jc vidyr:ky promlllvn, diskurz, pro
bihajici paralelne, vedle r~cutrilnihueteni
texlu, af ui. chce ukuznvat vnitini rcizpory
I~htllsSi ltlubl v j ~ n u ml r r l u (udhalo\Anlm
pudtenu), neho I I ~ ,a( luto snahu zduramiu~
je, nebo z a k r p i . Ľ ct?mologickem slova
sm,yslu je ledy parodicka. Ale ani roqlnr, sni
nevedomi; podrext nerxisluji skivteCni: v ~ d Ic,
vnB texlu Ci ,,rrad nirn (jako nap? melateat).
Ľznikaji srhikou, milenhn dxojiho lrpu
Creni uvnitf d a d konkrf:tizacc, 11kr.e.\.Etah\>k
irlaologii: j ~ k u\. parudil, klerou ~ ~ e l z r .
udd8lit ud paruduvanel~opiedmCttu
i/ Prace s hercem
Kaidi prdr:e na insccnaci prochairi piedevSim
klzi konkrilni pr4ce s l~rrci,lellch ,,vedenim".
I<eiist+rheme vede lirn, Lc jim .,od~
ratl", waci d objasnuje ohraz, kterj.v~lvhir:ji
na aikladB jrhn nivrhu, a usmdriiule jejih
prr~jevvc v ~ t a h uk ustatnirn hcrcum. Xaji8foje,
aby ke8dy detail (yesla, inlollace, rylInus)
udpovidal cr!lkuvenlu inscenaenimu
puleti, aby sc zaClenuval du sekrrnci, seen
a celkuHerci hEhem skuuirk\yzkouselirlla
ne siluace ppu.pur,idani*.Postupni: si usvujuji
prosfur pudle urteni:ho arantnla a schematu
puhybu, piizposobuji si suuhrn scenichit:ll
syslen~~i(a zaruvefi se nlu piirpusubuji):,.Kniiscrnbd
priicc s herccnl, jehu vedeni rnusi
heme molivuval tak, aby ,nu gr!sl;~,klerl ddla
na jevikti, ncpiipadala jako likul, ktcry ma
s~lnit,ale iako n6uo sarno<rrintdhu dbv atii,
i e hrdje l l i lim, t e se pohybuje na scenB"
(I:. K U ,I Thedtr8/ľuDlic, E. 64-55,
1985. slr, fill). R>kav6vrdeni picdpokladd,
i e znak), klari: here,: \).?"Bpi, jsou jasni., nitim
r~erusenr,v plrlam suuladu s podslalnymi
rysy, ktere sleduje ins,:nnndni price Juku
celek,aie eristuje hereckisouhra,~nitjsuu
vfiuhni slyiitclui a ,,~iltlir~i".i:aslo sc piikldd
i velka poLornust intonaci a rjlmu, tornu,
co Nernr:i nti+aj> Sprachrr!gie, reZie ieti.
Inscu~>ov$ni(miic) nomusi b j l - jak
jr dnes v mod6 tvrdil - projev auloritiistvi
reiisera, kler," mrzaci autory a sadislicky
ryranizuje herce-luutky. MarnP to piiporninal
HKECIIT:,,%kuuscjicireiiser u nas nepiichaxi
du divadlii se suou ,idauu' Ei ,vlzi', s .planem
ardninvď a .hotuvou dskordci'. Nepieje si
,uskuleCr~ir'r~~jakuuideu.Jehu uluhon jl: probudit
a orgallisoval tvoiivou aktivitu 1len:u
(hudebuiku, glvaruiku ald.).Zko118elpro nBj
nr:znarr~errd unucuval ncco, co si piadem
vpnyslel, ale wzkou8e1, hledat" (,.lait ma
201 I N S C E N A C E R E Z l E
jednat vednuci zkouSek pi) indukli~nich
pustupech" / ,,Haltuny des Pruhenleiters bei
induklivem Vorgehen". Schrinen ubsr Theater.
1977: 246).
j/ Reiijnipokyny
V divadlc sc ilks, i c rc7isCr d5bA hcrcum
poky9 a piiporninky. I'rabl6m je rSak r loin,
jak diva1 a piijil~iattaka\? p o k y , kterl.' je
pnuh;m nsanakertl: ,.Pr<rberm je slejn6 obtiine
spram8 11ok)npiijrnout, jako je pro reiis6ra
ohtiin6 jel s p r a ~ n ea lasnť podat. Nesmime
se dal ~otrnCitlilerou" (I)III.I.IN,1946:
48). Radou, Ze pok>il nesrni yest k irnitaci.
sn iidl \ElSina reziseru r~a,,nai'oval nezna-
1ile115dikloval, njhri spise rlavrhovat. inlormn\al,
ukazo\al rnoinao r:<:slu.
2/ Problemy inscenoce
o/ ~llohoreiie
Objewni reiiskra ryznaEuje v rl6jinA,:h divadla
no\'? piislup k dramatickeniu textu. Text
se dlonho pokladal 73 umtten).: celek, jchoi
jedinou muinou irilerpretaci byln tieba objerit
(o tom svAdei kupiikladu I.~.l~llxllrA
aasada, klerj nabada reiisera, aby texlu
,,slouiil, a ne jej \yuiival"). Dnes je text )laopak
wzvou k h11:dtini ruzngc:h, Easlo prlllichudnpch
bynnalnu a vybizi k no\$in inter^
~rrcla~:im.Vznik rc:%i~:navir: dokazuje prtivn
divadslnit~ournEni* na un16leckou aulonomii.Vpznarn
tohotu umAni je lirha hledat jak
v dramaturyicke a jevistni fonl\e a struktuie,
tak r e srnyslu texlu (neho v pluralit6 jchu
srnyslu). Kciiser ncni vnCj3i prvek dralnali~:.
k6ho dila: ,,Neornezoje se na v p o i e n i ramce
a ilustraci lexlu. Slara se zakladnirn prvkern
divadelniho piedstaveni: je 11ezhylriYm
prostiednikem rnezi textern a sc611ou. I...]
'I'exla iriscenace se navzajeni podrniiluji, jednu
~yjadiujc:druh6" (IJnnľ, 1971: 55-56),
b/ inscenatni diskurz (promlura')
Insccna,:~:SI: vj.lly,:ky vyjarliuje k l<:xlud jeji
piisp6aek je zasadlii. 11eho( lrid pii jell0
uredeni .,poslediii sln\.t~".Neexislujc tulii
delinitivni, u n i r e r ~ a l n ~smysl dila, kler? by
inscenace m6la udh;llil. Proin ;tltcrn;ltiva,
kteri dosud plati i u belk\ch s~~uiasri\chreiiseru,
zda ,,hrat text" rlebo , h a t inscenaci",
j,: nespratna b sarn6m zilkladR. Nelze 111:~trestn6
divat piednusl jednomo pied druhym.
llnes u i si ncmyslimc, i.e lext je pevn)
relerenEni bnd, jemui by i~lf~ovidalajt:dinii
rnoEiia, ,,spr5\1iB" i11sr:enace (sc6rraŤ, lerl
a scerla*).
c/ Umisteni inscena=niho diskurzu
- ScBnick$ pozndr~rk,v*rlavaji veli,:,: pi,:s~
' lns(:l:na~ne pokkny pro jetiSlni realizaci, all.
ce se jirni riernusi nulni: ridil.
- Texl sam Easlo piirno naznacujt: prubeh
a mislo deje, ~losiavcnipostav ;ltd. (Crlsn]>rnslorolw!
"cia**). Zadnj. dramalick? text neh
e riapsal bez - alespon r5gni - pil!dsla\y
rnoi~iei~iscenace,bez znalosli - by( rullinlentdrni
- zakonitosti n6jakeho tjpu ditadelni
st:i.ny, bcz ureiteho pojeti 7,obruzo\arle skuledn,,sli,
arii hex dobovLiho ~:ili.niti ~111mrllli
Easove a proslorov6 rlirnr~r,,e (ios<:<:~~ai;ni
piedsla~a,irnplicilrit iriscer~;i,.r:')
- Sr:cnir:kC pwn;imky ;l dalSi ntipobrdi ohsaknn6
\. I P X I U viak niktly nc~najisk1llei'n6
imperalitni (r,lvahu, ;fi ,~sobnip?istl~pa vklad
reilsern (dl] jislr miry \.nEjii v.llil il.rlu) Ir
proto rozhoduj~c~.Poraha a lornla rt:%ijnih(~
piistupi~is1111znaEn8 nrnlrtit6. I kdyi je reiis6ruv
(~nscenaCni)d ~ s k ~ l r zkn~il\reli~.ovir~
t rc7,ijni knir.,:, slE7.i it!, IT,[! 7. pfedslnver~ivydeli1
7,ahlada jelio ~lyoi,d.i,li, nlelaiaxyk,
rlokoriale zailenRn! do xp~>sol)u,jakyrn sc
piedviidi jednani a poslat) Nenl ilr~rlalk~:~n
k dramatickerno tertu an1 ke s,:Rlli., Ileexisluje
jako dalsi bolo\\. ,,ilplny" Iexl, i l a ~ ~ j ~ d h- 11:
,,ruzpl$lcnj.' \ hcrccl\i. scknogralii, rytlnlr
ald. V na$,:rn pojcli insc,:nacr!, ktrre je zaloiena
ma rlialektil:~:produk~:l:/roccpcc.exisluje
reiijni diskurz pouze tehdy, p ~ ~ k u dj~:j
publikum ,,pozli6\4'' a zEisd i sdili. Je lo bic
uei. dalSi ..vedlejSi" text, doprobazejici lexl
dramatu: je to melatext, klery oryani~ujeje\iSlni
hc~nkrelizat:izr:vnili, j ~ h ornisto nnni
vsdle drarilalickeho iexlu, nvbr%mrrili luhu-
10 lexlu je v?sledk~:rn konkr,:lizaEniho s p o ~
jerli (rrte7,i.,oznaEujicim", s~~olaiienskjr~~kow
lexrerr~ a .,oznaC.ovari~m" dda6ho lexlu)
( P ~ I s ,I!I8Tic: 244-2611).
- Krtlmi. \?durn6 rciijni prdcc jc 7.apoliebi
7,tninil i ~<?.rlamvizuAlnic:h piedstab r'i narcdomi
m~rcil.1estlii.e se - jak lvrdi Fai:.1111,,niysler~i\
ohra7,ech"bliZi vice procesum nevEduni
nei ,,mysleni ve slu\'ecli", reZis6r a vyIbarnik
hrdji roli ,,1Ir11~li~:dnika"ni~7ijazyke~n
I N S C E N A C E , R E Z E 202
dra~natua j a ~ k e ~ njevigte. JeristG tedy ~ i d y
udkazuje jeSli: k ,,,in6 sc6nG" (vrlilini pro-
stor*).
3/ Typologie inscenaci
o/ lnrcenoce klosiky
Klasilikac~je v foulto piipadi: znaEni: nejisla
;I k,~tegoricjsou napicsnc! (PAVIS,199fia).
NEhIerr: \laslnosli inscerlaci klasickych texti1
plall, rr?ulalisrrlr,l;,ndis, i na lexly souCasnc.
Kladou viak vscchny esleticke olazky
s vAlS3 nalehavosl~.Vzhlederr~k tomu, i e jde
o lexly velnli stark, klcrA dlleBni divik obti?~
ni: piijinla bez doprovodnel~oyyslrBtleni,
lnusi reiiser bnd zvolit vlastni interprefaci.
ncbu se zaiadit do inlerprelaeni lradice.
Milie si ?brat z iady mu?uusti:
- Archeologickd rekonstrukce
VpiipadB, i e se insceniituii inspiruji p u w d ~
ni inscenaci hry, do nii se pnsti s archeulogickjm
nadSenim, pukud jsuu k dispulici
dubov6 dukumenly. nejde o aulunomlll ~ ~ I S C R naci,
ale o rekonstrukci.
- PlochB, neutrdlni Eteni
Rezign~Jena vj~azuvkmoznusti sceny, d$v$
[~iednost,,~~eulralnimu",jakohy nezaujal8mu
Cleni, hez stal~uviskak uwAieui smysl~~,
a vjvol3va (klarnnou) iluzi, 2s se bzlahuje
skuteEni! porlze k fextrt a Ze vlzualizace je
nadbytctna. 'lrxl je ni.kdy pocifovan jaku jedinetr~yt
i l l , hlery nerli .,dvojnikem" skuteEnosli
( \ K ~ . ? ~ I I I ) ,jindy jako ,,ukalpel, klerym se
rnuien~ew n ~ iuleviil" ( I ~ H I I I I I ~ ~ S K I ,1971: 35).
- Historizace
Hlislori~ovaľ zllanlella bzil v uvahll posurz
mczi dobou, ktcruu piedslavujc likce, dobou
v~niku1P:tolikce (jeji kompozice) a soufasnosti,
zdliraznit tento p o s u ~ ~a oanaEit historick6
diivodv ve tiech liruvnich Eteni. 'S~IIIO
t ] ~inscenace vice t i 111eneq s l o v ~ ~ r !ubllow
j e skryti idcovb vjchodiska, ncbuji se udhalil
mechallismy esteticke qstavby text11
a jehu piedstavcni. K ,,suciolugickli rc?ii"
(VITFZ,1994: 147) patii PIAN~:HIIN,VIL~K,
SrKelew, FOKML(IIINIa VINI:I<N'I'.
- Ted iako surovina
Star6 t(:xly se poutivaji jako prluhy malerial
s rlaproslo odlisnj'mi estelickymi F.i ideolugickymi
zamery (brechtovskii aktualixace.
mudernizace, adaptace, piepis). Ciface nebo
"ryvky x jinj'ch dEl intcrtexlovi: osv6tluji in^
terpretovanj' lext (hl!;sl,ull:~l.VITKL).
-Inscenace rnnoha rnoinych j z n a r n i ~text6
le to lakoba orrlaEujici, x1l.?Aol\'orn2 praxr '
(K~lsľrv?),kterii ~ ~ a b r z ispektakularni lest
manipulaci divaka (A. Slhlll~,1979:42-56),
'bto praxe kulisi 111eziscenickoll abstrakci
a piehujelrrsli.
- ,,Rozbijeni", dekompozice pilvodniho fenu
NiEi ieho movrchni harn~unii;I ~Arovcriv nBrn, ,
odhaluje ideologick6 rozpory (napi.PI.AUI:HIl~
N ~ I ~ Yinscenace (,'id ,,~takusy" / Mise ell pieCI:(S)
du (,'id, Arlhur .Adai11noq M.5SiGcke puSetilostl/
Folies hour.qeoises, nebo inscenace
'I'heGlrc de rUnit4).
- Ndvrat k mtlu
I<eiiinw,;~jirnispeci1'ir:ki dramalurgic danChu
fextu, jde ji u odhaleni nlytickeho jadra,
hlcre obsahuje (1~1.~1.11,GHU.~OWSKI,BKIIOK
a I : A K I ~ ~ K Ev adapfaci Mahabharaly).
b/ Nbvrot ke .psoni"
lednotlive typy insceuaEni prace lze od sebe
udliSi1 na zbkladi' jajich piistupu k textu:
.,VSechny otazky, klere divadlu klade, ai
zjakchukuli konce, veduu vidycky k otkace
jedine: jaky je usud lexlu na jevisli?"(Snl,I,&
VA\I<UVA,1988: 93). 2.da se, i e kaide desetileti
si vytvoiilo vlastni v ~ l a hk l~.xlua kc
scene:
- Eterli: padesata leta nabizcla (uclive) lireni
tcxtir tvoiicich nirodni hulturni dBdicNi
(VILAH)'
- nuv6protit6ni, revize Eetbl: Sedesala leta
znuvu pruhldji dan6 lcxly, 1cnlokrAt vSak
kriticky a s udstupe111(PIA~CHIJN);
- dekonstrukce Elmi: ssdmdesala lela davaji
piedrlost dekor1struktiv11i11111,polyfo~lickgmu
a dialogickPmu (BACIITIN)EleIli znakotvornjch
pustupu (CIIFI);
- rnelatfrni: osrndc:sAlA lcta si kladuu otiizh~
recepEni estetiky a ,,role Etenaie" (E1:ll.
19RIl),po~vrdajisr n a ~ ltexl a nahizr.j',I rn~:iaEtt.111,kterp
dari pozorovani raz komentaie
(posrranniho Ci z uadhledu) (M~siiil~i:~);
- Ereni ,,,lad cre,~int.devadesata leta obnovuji
nlnr Iexlu, ,,ruknpisu", rozbujely se nejr"zn8jSi
t ] ~ ytextu, jak naprosto a111011ornni.
tak utevFene vuEi inscenaci: tolo ..nad-Cleni"
se hodi pro jakoukoli situaci (CIIL~S,PY),
- a tieli tisicileli? MoZna, i e 1exl (nebo hyperlcxt)
piejdc z lidske pameti do pameti
strojov6, od telesne exislence k virlualni,
zmizi povedomi o nem a ,,hwerpisen~nicM"
se smisi s ,,hypc!rClcnim".
Recq de Fuoquiires, 1884; Antoine, 19113;
l!lAp~~ra,1H99, 1954, 19li3;Rouch(., 1>IlII;N~
leu); I938; naly, 1945; Muussitlac, 1948; nlsnchart.
1948;Veinstein. 1955;lacquola Veinslein,
1957;Uhomme. 1959;Pandolfi, 1961; Keinhardl,
1963; Artaud, 1964a; nahlet, 1968; Tonvhard,
I9fi8; nullin, 191i9; nnrt, 1971. 1975, 1977a.
1979;Cil.ault, 1973;Sanders, 1974;Vitez. 1974,
1981; Pignar-re, 1975; nettetini, 1975, Wills,
1976; Pr;jt;qoes, 1977; tlenha~uuo,1977, 1981;
Ubrrs~eld~,ud,197Hb;Slrrhlr1;19HO;Pavis.19Hlle,
19H4a; Ilays, 198l. Jomar,>nu>d,1981, 19H9;
Rraun, I982;Rranneck, 1982;DeMal,inis, 1983;
Melrose, 1983; Ranu, 1984; lavier, 1984; Piemme,
I984;Fischer-l.ichle, 1985;Thutnsrn. 19H5;
Alcandre, 198fi;nradby a Williams, 19HH,Salls~
naveova, I988;Thibaudal. 1989; nradhy, 1990;
Lassalle, 1991;Rew, 1991;Abirached 1992;Yaari.
1995.
INSCENACNIMODEL,
MODEL INSCENACE
Volnypiekladn&n pojmu Modellbuch neho
Modcllaofrl~runy
Fr. ,uod&le(representaf;oli), anpl utodel. Sp. model"
(represent;~cion).
,,Model" inscenace, o nemi mluvi brechtovsky
Modellbuch, nema znamenat n o r , ktery
by me1 bjl napodobovan, njbrZ ,;~menSeny
model", jakonsi maketn inscenace, dokumenlaci,
slo?enuu ze suuburu lutugralii, p u k ~ u
k herectvi, dramaturgickjch analyz a charakler;slik*
poslav. Timto zplisobem se lixuji
jednotlive etapy 9stavby inscenace, zaznamenavaji
se problemy spojene s textem a mawhuje
se celku*rAmec ;nterpretare*. H R E C I ~
zavedl vpraxi Berliner Ensemble tytu ,,inseemahi
mudelf', ktcrd mely sluutit jaku zaklad
budoucim reZis6riim: v dalSich inscenacich.
se uvSem nem6ly v i i v a t v puvudni pudube.
V podobnem duchu jaku brechtovskj.Modellbuci~rekunstruuji
inscenace pumuci dramalurgicki:
ana1p.y a bbhalAho ubrazoveho
materialrl jednotlive dily edice Ceslydivadelni
tvorby / Voies de la crkation lhedtrale, \ydivane
CNRS.
Adaptace, popis.
3.4 ---.--.-z . 2 . ,s,>c.>, ,,,,:,. ,,....:.. , " O , L
An1
reg
a S
orE
vjE
kel
TGd1
PO.
del
r.al
kal
dir
v U
or!
lie
PO
kj
pi,
nil
jel
ne
Re
Sti
in:
ha
Es
,.rm
(v