Kniha nebo seSit obsdhujici popis inscenace.
Casto ji podle reiiseroyjch poznamek sestavuje
pomocnp reiiser, asislent ci inspicienl*
(stage manager). Obsahuje piedevSim udaje
o pohybech a piechodech hercu, pauztich,
zvuko@ch efektech, osv8tleni. a dalSi zpusobypopisu'
a zapisu, grdrickeho Ei informaEniho,
kter6 slouii k zapamatovani inscenace.
Je to diileiiv dokument, zejmena pro
obnoveni inscenace nebo pro badatele, ale
neni to ovSem inscenace - jen vice Ei men6
~Eerpivajiciztipis, ktery n$s ncmusi dovest
k rekonstrukci syslemu inscenace.
Inscenaľni model, divadnlni hlngralie, m6dia
a diiadlu.
Pavis, ISHlb, IRS6a
Osrlba poveiena inscenaci' hry. ktera nese
odpovednost za estetickuu a uryanizatni
stranku inscenace, pruluic \>bird horr:c
a interpreluje text, s ryuiilim scenick\cl~
moinosti, kler6 m i k dispozici.
I / Vytvoieni funkce i pojmu ,,reiiser" spadi
do prvni pnloviny 19. sloleti. Sam lermin
i systematicki inscenaEni prdce siw pochazeii
oravi! z tclo dobv. ale v divadelni hislorii, . " .
nechybi reiiserovi vice Ci mene legilimni
piedchudci (viz VEINSTEIN,1955: 116- 191).
2/ V ieckem divadle by1 didaskalem (didaskalos
- instruktor) nejcastejl sam autor, klery
plnil fnnkci uryanizalura Ye stiedov~kfch
mysleriich nesl ideologickou i estetickou
odpovEdnost poiadalel hry. Y obdobi renesance
a baroka oiedslaveni Easlo orrranizo--val z vlastni perspektiy architekl nebo autor
dek0raci.V 18.stoleti piejimaji tutu ulohu
velci herci: prvnimi nemeckymi re8sery jsou
I~I:I.ANIIa SCHKOII~:~.Ale k lomu, aby se lato
funkce uslavila jako samostalna u~neleckti
disciplina, by10 tieba piichodu realismu
a naturalismu, piedevSim Cinnosti vevody
Jiiiho I1 MEININI~ENSKEIIO,A. ANTOINAa I(.5.
STANISLA~'SK~~HO.
3/ Stanovit misto a ~ y z n a mreiisera v divadelni
lvorbe s definitivni olalnosli ie velmi
obtiine, protoie v posledni instanci se argumenty
vidycky redukuji na olazky rkusu
a ideologie, ne na objektivni estetickj spor.
Omezime se prolo na zjiSteni, i e reiiser prosti:
existuje a svou existenci v divadelniivor.
be prokazuje - zejmena tehdy, kdyi neni na
vyki sveho poslani. V Sedesalych a sedmde.
savch letech jeho tilohu periodicky popirali
jini ,,kolegov6": herci, kteii sc citili jako vezni
jeho t y a n s w c h pokynu, w a r n i k , ktee
chtel do oasti sve ..divadelni maSinerien.riakat
jak nmelecky ljm, tak pnblikun~..,kolektiv",
ktery odmital rozdily uvniti suuboru
a piikel s ,,kolektivni lvorbou", a objevil se
i kulturni pracovnik, animalor Ei manaier;
slouiici jako prostiednik mezi umenim
a jeho komercializaci, mezi umelci a obci:po
zice sicc nepohudlni, leC strateyicka
4/ V dcvadcsi@ch lclcch se ui runkce reii?era
nepnpirala, zalo znaCn6 zebsednela.
Neide u i ani o to. zaSel-li reiiser oiiliS dalekc,,
Ci naopak nedokel drnl dalt:ko, zda insce.
race neni spide,.nadb~eCna"W~~~L~~.u.IY88):
VINA~FRa dalHi auloii dues spij: ,,sazeji na
navrat k v6lSi skromr~ostia lehkosli, natrat
od umeni k iemeslu" WINAWHin FI.OECK.
I9R9: 254). Llusud se tak6 t.rrdi.ra - spiS
prohna116 n e i naivni: - i e nejlepsi inscenace
sc spukuji s lirn, i e nechii rnluvil text
(S. SEIUL.C. REI~Y,P. CIICRLAC.I. LASSXU.E,
ciluvani in L:&l du rhťdfrc, C. 6, 1986).
M. DLR~SIIWpoiadoje na reiii, ahy zasaho
vala co nelmen8: ,,Hrani ochuzuje text, nic
IIIU nepiinabl, naopak mu uhira prilomnosl.
/ hloubku, svaly, krevJ'(,,l.e Th6Blrem,in La vir:
marerielle).
MladS generace reiiseru jii neni zivisla
na modelech dekunstrukre, a( jde
o psychoanalyzu, marxismus nebu linpisliku,
nehlasi se k Z;idn3;n1 vznrljm ani Skol$m,
lim mrn8 k hnulim Ei nejruznejSirn,,-ismum";
kaidy postupuje pu svern, krok za krokem.
Caslo bez inslituciunaluiho 7aStiteni. Nekteii
umelci pieuhazeji od reiie h drarnalicke
lireratuie (A. HAMU, H. CIIIAS,C. ANNE.
P. IAMRFHI;Ph. MINYZNA,1.JUI'\NNRAII. U. LbMAHI~IL,A.
BF7.11, I-F. PEYUF'I,J. RIIUSSEAU),jini
si ur:hovavaj~v pameti s\nu ,,Ibrmalni" y).
chU\U U VI.I.BLE(B. ]AUI'ESlIVA, C. S C ~ I I A R E ~ ' ~ ,
S. LOIIKRSCHEVSKY,S. RMC~~SI:HM.E~G.J . UANAN),
dalSi se \\ddvaji ceslou interkullurni pruduhce
(C. Vmralrl, i . ľs.41, . DURKINUIIR,
M. N A ~ C H E ,X. M.\HCHESI:HI,E. SUM),nebo si
w a i e j l n o q vztah k trxto, kler3; chapau
j a b lvirn$ malerial (E. un Stt.vt., 0. PY)Ei
jako malerial, kter3; klade piekdiky (S. Nnn~
I1F.Y. P, PRADINAS,C. I\LLOUCHRHIE, E. L~I:ASCADE).
Allew. 1938;Horgal, 1963:tlergrnan. 1Rli4,
1966; Rri,ok, 1968; Uullirl, 1969; \'it~z,
1974, 1984;Wills, 1976; Flays, 1!177; TernhinovJ.
1977. 1979, Prallques, 1979; liodard, 1!1HO;
Strehler. I9Rfl; Hrann, 19R2; Ľarl du 1hBlIľr.
E. 6, 198fi:.4rr Press, 1HH9;Floeck. 1089. men^
doles,, 19119;Carasso el al, 1990.
Divadlo,jei. qwiiva sluieb rezisera* a klade
ledy velkf durdz na interprctaci textu ;I originalitu
inscerraEnit~o(reiijnit~o)ieseui, klere
je umelcem zietelne ,,signovano" - je na
ngm patrny umAlchv ,,rukopis, zilaeka".