21 'lil, co se mliiif hodi p m scerlu, pru divadelrii provedrni, dibadelni \ y r a ~ .Hra Ei Fasli texlu jsou ubf.as mimoiadni: divadeln,, rearralni, pinmo se nabizeji k podiuane a jeviS1nimo pro\,edcnl. Fr n~aldriauxscdniqucs, angl slsye inalerink, r1i.m M"lmenmelerial, Cp tnnlerialrs rsceni<:o.s. 11 Oznotujici system Pukud posuzujernr rum6 druhy umelli nebo prakticke sc6nic:keposlirpy (rnaliistvi, architr:ktora, prujokce diapu7.itivu Fi lilmu, Iiudba, zvuky. ~ypovidinitextu) z lilediska syslemu znakh, nazyvame je nekdy oznaCujici Ci scinicke sptimy*. Scsnickqrn malerialem jsou tedy znaky, klerd piedslaveni pouiiva jako srgniliarlc oznaEujici, tzn. pouiivi je v jeji~:hhrnolni' podslali! Scena je vidyckg, dokonce i kdeje dl vadclni proslor jaknby nezpracovany neb0 prizdnp, n~islo,Lde se konkretne vp4feji materijly nt:jruznejSihO puvodu, klere maji iluslrovat, naznaCuvat nebu ramoval jedni. ni hr) nluhu rnalcriilu zde nehraji pouze objekty El formy, jejichi nositelem je scena jako laklnvd, ale i lEla her,:", usvetleni, zwk a pronaseny Ei drklarnovany text. ZvlaSt& ,,piiruzen?" material, jako napi dievo,belon rnramor Ei texlil, syhn sloionim a struktu. rou silni: pusobl neien na divakuv uak, ale i na jeho dalii srnysly: hmat, slucli a Eich. 21 Hmotnost jevirt6 Divak ~ n i n ~ amaterial, klcrf piedslaveni p@ uiiva a klers piedslavuje jisluu zasobu oznaCujicil~o,anii b) jr muhl EI i:hlBI pievesl do systernu oznaEovar~eho.,,OznaEujici" rlekdy lumllto pirvodu odoldvajl r~eboqwaiejijind \,?mamy a hodnoty. Malerialnosl scerlykori lrastuje s likci, klcra se vyi~iiiiz udaju labule a charakteru; je spnjena s udalosti, s piimym pusobtlnim insccnaEnich mechanisrnu na ubecensl\,o. V divadelni eslelice nabwa scena ruz. nrhu ~ Y z ~ l a n ~ u ,kter). variuje ud neutdlniho, ,,aseplickeho" a abstrakmllio mista, jehoi jcdin,~l likulem je umoinit puslech tern (piedevSim klasickeho), pu misln kunkretni a promhlive, z nehui ma by1 citil materielni pn~dstdtadivadeln~hujazyka a sceny ARTALm je lohu ndzoru, i c ,,na jr:viSti, klerr le pip. dcvSinl mistem, kdc: se n8r:o udehri\,a, musi jaz\k slov uslf~upitjazykli znaku, jejichi ubjektivni rdz nas hezprosliednl: zasdhne nejldpe" (14648: lfi2). SCENICKY (JEVISTN~) PROSTOR Proslor, klery pulllikurn konkr8tni:vnimana scene (scendch), nebo fragmenly nejrumdj Sich scerlo~ralich~chte'icni. ScBnichyproslor je piibliini: lo, cemu iikanie ,,sci:ua, jeviblľ 369 S C E N I C K Y( J E V I ~ T N ~ )P R O S T O R divadla: pro divaka je urEen piedslavenim, 21 Zavislost a neznvislost scenickeho 1ud.v a t~.d,diky hercirm, jejichi pohyby jej prostoru vymezuji. Scer~ickyprustor je na jedne strane piedurCerl tgpem scenogralie a visualni prsdstavou, 11 Hranice a formy Divadlo s s vidycky odehrava v proslnrrl, piesrle urcerlern piedelem mezi pohledel~~ (publikum) a pozorovan* nbjsktem (jeviltB). Hranice mezi hrou a ne-hrou je urCerla kaidjm tgpem inscenace a sc6ny; jakmile divik tuto hranici piestoupi, piestivd b$l p~zorovatelema stava se Eastnikem ndalosti, kterd j i i neni divadlem, ale dranralic~ knu hrnu' nebo happen~ngem*,a sc611ickj proslor pak splyva s proslurem spoleEenskim. S vJijimkor~techto piesahu 7uslava seenick$ uroslor nedotknutr:ln\;, aiisou ieho kterou si o dramalickem prnsroru' udelal reiiser pii Eelbe textu. Nd druhP strane vgak maji reiiser a scer~ugralvelkourlliru volnosli, aby tento proslrrr vytvaieli podle sveho. ScBnickyprostur irlscenace je vyslednici letu dialektihy determirlace a svobody.Prbvr: prolo se Easto selkavame s nizorem, i e prostor je jah3msi prosliednikem mazi dramatickou vizi a jeviStni realizaci: ,,lnscenaEni texl se uh'aii v urovni prostoru, protoie prave prô stor je do velke miry oblast toho, co v lextu chybi, co t e n nniika" (UBEKSvFI.rInv.6, 1R77a: 151). (Viz lei IRNSFN,1984) " . " . . podoby Ci promBny jakekoli. seenick. prostor se uh'dii ,, piimenl 31 Fungovani scenickeha prostoru vztahrl k prosloru divadelrlimrl (mistu, budo- Uiky svk znakovi: podstate s[:dnicky prostor ,a. sal) Nabwal r~eiriizneigichk~remi vzta- neustals kolisa n1e7.iorustorem oznar'uJirrim. . hi1 s publikem. Piipou5time-li ritualni piivod divadla, "Cast skuping v ceremoniilu, ritualu a koneEnB rilualizovan4m jednani, pah prapuvudrli prostor piedsiavuje kruh, a scRna tedy r~eryiadujeurCir)i rihel pohledu Ci specil~ckouvzdaler~ost.Kruh - kterjm se ir~spirrljei iecke divadlu, castefne piiruzeneho puvudu a CasteEnC umele yvhluubene na ilpati hory - se uplalnuje vsude tam, kde (signiriant), korlkretnim a vnimalelnj~n, aprustorem vnEjgirn,oznai'or anim (signiľie), k rlemui se divik musi neustile abslraklne odvoldval,chce-li vstoupil do likce (dramatick j prostor). 'Tatu hor~slitntim~iambivalence divadelniho prnsloru* (tzn, drmalickeho + scenickeho) \yvolava u divaka zdvojr:ni: videni: vldstne rlikdy nevime, mame-11jevil- 18 chapal jako mistu korlkrelrli a skuteEne, se divakova uCast neomezuje jen na mejli nebo r~aopakjako jintnou scenu, lj. jako zobohl led na udalost. Zakladem vztahu mszi razelri latentrli a ~odvBdumi:.V lumlo d r u ~ pr~blikema jevill8m se pozdeji zaCinA sV;lval uhel pohlcdu, optickp svazek spojujici divC kovo oko s jevigtem. Na lzv. kukatkovem jevilti jsou herci rrzavierli v jakesi .,krabicin. Sronlblni: otesien8 k divakdm a k vladaii, jehoi poslareni ve *hledu i poslechu je p r i ~ vilegovane. Tento tgp scerly organizuje proslur na prlnclpu distance, symelrir a redukce svAta na kubus, klerykombinovar~ouhrou piimeho zobrazeni a iluze oznaCujr, ,,znamen a cely svel. Kr,mbinace techfo dvouprincipu - hruhu a linie, charu tech, kdo vykonavaji uhiad, a panuva oka - vylviii vgechny t)p? sceny a divadelnich vzlahi~:vsechrly byly v divadelni historii vyzkoug~:nva iadna se nr:prosddila derinitivn6, protoie piedstavovini a zobra7ovar1i skuteEnosli podleha neustaI* zmGnam, ktere s r projemji 11%v dramatickem texru a jeho strukluie. hem piipade mwieme leviiti: .,tist" jako sorlbor retorii:kych ligur a hledal jejich hlu~ boky smysl (relorikka*).'lh,cu zobrazuje jeviS18, neni projevem jine, neubrarni: Ci dokunce neliguratimi realily:je to realilu, ktera r~aleiijak po;roruvaleli, ktery du ni promita sam sebe. lak reiiseruvi, ktery ji v.yTvaii s pumoci scer~ickehoproslorrl a piilurnr~usli hercu. Lnbrazic zndrornil (fiprovar) sainu 7namena pouiil rlrCitor~retorickuu liguru tak, aby se nrCily prvek - kunkretrli prustor - piovedl do prosturrl pl,myslneho, dramalickeho i mimojevistniho K tomuto piechodu z oblasli viditelnehu nejlepe slouii dvl: Ilyury: metalora a melunymie. Metdfora translormuje svrlj piedmel na zaklade podob~~osti/nepodubnusli,metonymie na zaklade prostorov(. sonmeznosti. I)va kurnbinaEni principy, klere podle I,3hllHS114A(1963)urCuji jakpkoli smysl a semidzu, jsuu kliEem ke vSem scenickyrn nbra~um:k jejich povaze i schopnusli u;rnaCavat skuteCnusl a manipo~ lorrat pruslure~n(lerl a scťna*). 4/ Typologie o vlostnosti scenickeho prostoru Kaidd cstctice udpovida nrCite pojeli prosloru, pro10 h e na rdklade analJiyprostoru slano\jl tlpologii jednut1ivJ;ch dramatickljch rorem (viz K!.o.l.x, 1960; HINTLI~,19fi9): o/ Prostor klasicislni tragi:llic sc TznaCnje absenci:je lo nculrilni, pri~chuzimistu, klerd nijak necharakleri~njeprrrsti(:di. je pou7,e inlelnklualni a mor6lni ztikladnon pro drarnatickuu postavu. Je In abstraktni a sqinbolicke mist", pudobne Sachovnici: nosilele~nv s ~ n a ~ mn je odliSnos1, rozdilnost, charekterislika ,,poli" jc mdbleCnd. b/ Rornanticky prnslor Cast,, naduiivd laleSneho lesku, ,,lukilniho kuluritu" nebo ,,subjektivni" archeulogie, klerd mii sugerovat piedatawl neobyEejnljch, vzd6lf:nqch krdju. c/ Natrlralisticw prostor co nejvicc napodobujr s\.i:l, klerJ; chce popsat. Jeho hrnolna raktura se zameiuje na pmslfedi* (ekonomickq zgklad, dAdiEnost. IlistoriCnosl), obklo~ pujici drarnaliche postavy. dl S~mbolislickyprnstur naopek zhavxje prostiedi rnateriilni podslaly a stylizujc jr jakn subjektivni ncbo sno* svet, ovladans ndli.es<:r?nogralia. V antickeu~Recku byla skerlographia um8ui zdobit divadlo a dekoraini malba jako tysl,:dek teta techniky V obdobi renesance byla scCnogralic tcchnika, spuiirajici v rozkrcsloui a malbi: perspektivr~~dekorace a aadu~ho prospektu. V muderninn sluva sn~yslujde n ~lmeni,ktere se zabyvi orgauizaci jeviScE a djvadelnihoprostora a ilaeto~~.ymickyio rrlastni dehoraci. hlt:ri jc ij-slc(lkem prdcc srdnograra. Pojem scenogralie, ktery dues stale Edsleji nahramje pvjenn dr:kuracr, presahuje zaslarale - ornamenl~lnia dekoralivni pojeti divadelni ,,\?~ra\>": byslih~ljesnahu lelo d i s c i p l i ~ ~by1 sku1et:nym rukopisem ,,vpisovdnjm" do trojruzniRmrho prosloru (k nErnui je nulnn piidal i dimcn~iCaso~jou),nikolivponze \?Tvarn\in dilern na plitne, jak tomu v divadle bylo a? do obdobi naluralismu. Divadelni sc6na odlnjta h r d roli pouheho ..statist~f',podiizeneho prvotnimu,urtujicim~l dramatickkmu texlu, nema bjl pokladana za pouhe zhniotnBni scsnickjch pozniirnek*. I / Prostoro\j rukopis Zatimco kulisova dekorace je dvourozmi:rnA (plucha malovanehu pldtna), s,:enoyralie jcvepsana rln trnjrnzmErneho prostoru: jako brcborn od maliist\,i oi,:ili k su,:haishri Ei tenim hlediSte v divadelni budovi: Ei ve spw IeEenskem rirostoru. i s bezorosliednim oko;~rchilekluie.'Salnprnmena lurtkce scinogralie je spnjena s vjvojem dramatikg Odpovd i jak autonomnimu t $ ~ o j ij,:\i$lni i:sl,:liky, tak zasadui promene chapani dramatickeho textu a jehu jevistniho zSvrirnEni. Illouhn plalil nazur, %edekorace nla reali~ovatpravdepodobne a idealni prostorove lidaje, kteri: otisahuje dramalir:kp texl a ktere mohl mil aurar pii psani na mysli: lakova scenografie mela divakovi umoinit. aby lokalizoval a rozpoznal neutrAlni, univerzalni misto (palac, namesti), piizpusobene kaide situaci avyivaiejici abstraktniprostor pro vGEni:hn Eloveka zbaveneho etnickjch i spoleEens@ch koienu. Unes naopak scenogralie nevidi sviij ukol jako idealni a jednoznaCnou ilustraci dramdtickeho textu, ale jako scdnickou dispozici, uspoiadani sceny*,jei nema ilustrovat, nqbri usvetlovat text a lidskc jcdnani, picdslavit urcituu siluacivypovidani* ( u i n e lixni, nemenne misto) a spoluvyWaiet smysl inscenace v neustilvch koresriondencich proslnru a lextu. ScBnografie je tedy $sledkeln semiologickAho pojeti inscenace (sladeni sccnickjch rnateridlni, vzajemna zavislosl jednotli$ch systemn, zejmena obrazu a t e x ~ tu, hledani lako\'e siluace vypovidani, klera neni ,,ideahi" Ci ,,vernB", ale ktera umoifiuje nejproduktivn8jSi Eteni drdmatickcho tcxlu a jehn sellEli s oslatnimi divadelnimi sloikami).,,Vytvoiit scenogra1'ii"zndmena rozohrdt ~,ijemnCproporr:e a vzlahy mezi prostorem textu a scenickjm prostorem, vytvaiet strukturu kaideho individujlniho systdmu a zaroven brat v uvahu systemy ostatni, jejich soulad i fazol.?' posun. 2/ Ptvodni rukopis scenografo 'I)qo novi: lnoinosti posiluji poslaveni sci.nograla,kterj. si postupne uv6domuje jak vlastni aulonomii, lak pu\odnosl, origirlalilu swho piil~osuinscenaci. Ui ueni tim, Eim by1 kdysi, maliiemv dilnich, kde mdloval pldtno jako pnzadi pro herce Ei reiisera. Dues ma vlastni poslini - q t v i i e t a pietvdiet vsechen proslor': scdnickj', scdnografickJ; a divadelni4. Musi se y ~ o m ~ a v a tse stale SirSim rimcem*: s jebiStEm a jeho podobami, st: vzlahem mezi jevistern a hlediStem, s umislim hracihn prostoru a divadelni budovy. Ale prive to, i e pracuje s trojrozm8rnpmi proslnry a objemy, vede nAkdy sc6nograla k tomu, i e strhava v inscenaci vSechnu liozornosl na scbe;slAva se lo tehdy, kdyZ se proslor jevii;li: stava pnuhou zaminknu liro x~ystax~oviniobrazu (instalace*) Ei pro lorrtrjlrli experimenty s objemy a barvami. Muozi jzznamni maliii podlehli pokuSeni tohoto svobodneho qkazu umoinujiciho ,.divadelni" vyslaveni jejich (161 (Plr:nsn, MATIS st;,maliii Ruskeho baletu), a toto estetizujici pokuSeni vytvaiet dskoraci krdsnou ,,u subo a pro sebe" je stale velke, pies varovani mnoha reiiserii, kteii so sndii udriet sccnogralii ve spravnqch proporcich, tak aby spw luwtvaield cclkow smvsl inscenace.. " Picstuie Skala souEasnjch cxperimentri je nesmirne Siroka, mriieme ve scenogralii vynezit nEkolik z;jkl;~dnichtendenci, kteri: se snaii: - Kozbil frun1;ilnosl kukalkovi: sceny, lak aby se scena otewela do hlediste, piibliiila se pohledum divika - a divik se tak piibliiil k deji JeviSte ilalskeho lypu, hierarchicke, zaloiene na vzdalenosti a ilnzi, citime jako anachronick6. Ale toto odmilani nijak nevylucuje, i e je muieme znovu objevovat jako misto, nd nemi lze experimentovat s divadelni iluzi, snem (divadlo fanlazie*) a lechnikou: kukatkovj scCna ui, neni domenuu pravdCpodobnosli*,ale mistem klamu a snu. - Oteriitprostor, zmnoiit uhly pohledu a tim relativizovat dosud iudnotne a strnulC vnimani, rozdglit publikum a umislit je vSude kolcm divadelni uddlos(i i \ jcjim slicdu. - Upravil scenograljl podle hercovjch polieb a spccifickAho dralnat~lrgickehozrimEru. - Piestav6t strukturu dekorace, tak, aby se zakladala jak na prostoro, lak na objektu a kosljmu, coi jsou pujmy, picsahujici strnulou piedstavu divadelniho jeviSte jako ja~ kehosi povrchu, kterj je lieba zahalit. - Odhmolnif scenograf~i:jeviSte se d i e lehkdmu a velmi mobilnimu materiilo stava podobnjm rekvizile ve sluibach herce, jeho ,,prodlo~~ienim".Svi'tlo moie vykrojit ze tmy jakekoli ni~slo,spolu s hudbou navod~tjakoukoli almus~eru. V souEasnd divadelni praxi scknogralie ui ddvno neni nBkdejli malovanou kuli~ s,,vou dekordci, ale dynamickjn- a polflunkEnim prbkeni divadelniho piedslaveni 3/ Nikolik orientaEnich bodG N~:pokousimese zdr podal soupis hldvriich scdnogralu dvacateho stolcli, klerg by nutne muse1 ziistdl neliplny. alc soustiad~rnese na ly, jejichi "loha hyla rdsadni: jsoutu Adolphe Arrlh (1862-1928) a Edward Gordon CR~IC;(1872- 1966). Dikjs nim se slala sr:hnogralie poprve duchl:ni Ei duli di~adclnilio predslaveni. AľrrA a CRAII;hyli vie n e i maliii a tvurci dekoraci: byli lo skuteCni divadrlni rerormatoii, kleii piiSli s pojetim inscenace jako celku. Jcjich skici, projekly a tnoreticke rellexe jsou dliieiitejgi nei k o n ~ kretni scenogrillie pouiite v divadelnich iriscenacich. Oba se postavili proli natural is^ licke inscen;rci, ktcra y7vaii prostiedi jako mimeiickou a pasini repliku skulei'nosli, napi. odpurovali niaoru A. ANI.~IN-~,i e ,,prostiedi urcuje pohyb postav, a nikoliv pohghy postav prostiedi" (Rozhovor o reiii I Causerie sor la mise en scene, 1903: 603). V APPIOVF. a CRUG~YEestetice je cenlrnni scenugrafie ,,dech", ryimus pmsloru. Scenografie u i nema dvourozmiirn)i charakier, ale je iivgm organismem, klerp SP mAni Y Ease. podleha sv8telnjm pronibnam a hudehnimu rytmu a tenipu. Scenugrafie (ui nemluvime o ,,de~ huraci", protuie tentu pojem ju piiliS: spojen s rnaliistvim) je sama o sohi: chapana jako svet smyslu, kterp nelii ilustraci a upakovanim iextu, ale uniuiliuje, i c tento text vidime a slyeime jakoby zevniti (vliv symbolismu). ,,APvlA nas nauEil, piSe COPFAU, i e hudebni rytnlus, jeni ~.ahaluje,doprovazi a iidi dramalicke jednani, q l v a i i aaroven i prastor, v nemi se toto jednani ruzviji. InscenaEni umeni\.e sve nejtistji podobe neni podle jeho nizoru niEim jinynl n e i kunrigu raci, tviinosti textu Ei hudby, kterou vnimame z Ziveho jed~ianilidskeho tela, staviciho se na odpor rovinani a objektilm zkonstnlovanytii v prostoru. Proto ]sou z jeviSt8 vykizany vSechr~ynehybne dekordm, vsechna pumalovan6 platna, a hlavni role se ujirna aktivni prvek, sv8llo"(Comoodia, 12. 3. IY28). Al.vll]vo llilo ohsahuje krurne knih (/:Iscertace Magnerowkehu dramalu !/.;I Misr: en scprle du drame wagnericn, 1895. Hudba a irzscorlace / Die Ml:sik urld dic lnszeIricrung, 1899, Zivc~uci urn811:cke dilo/ ĽEuwe d8rt viianl , 1921) i stovkt~s,:eriic~ kych namhu pro opery (Wn1iNI:K). Cinohry (SH4KFBPh4RF., IHSFh. (;llFIHI), a .,rylmickB prnstory" pro 1huuk:s-Dsr.r:nrvzu.,,lnscenaEni umeni spoCiva v rosv~icniloho, co draniatik muhl ruz~rhnoutpouze v Ease, dl)prosloru," napsel AvrlA. Herec j i i nani uzd\ien v omezulicim prostiedi, nd prrzadi nnnlenneho pbtna; stoji naopah uprostird prosloru oiivenpho svEtlem ScBnograi'~rWvaii mohutne, ale krehke a tvarne proslory: schodiS:IE, pudia, portily, piliie, vznosne sliny, klere herce nedrti, ale aaClenuji lidski: telo do hudebniho a archileklonickdho iadu. Prosior se tak stard dui'avni kraji~iouCi dokondlou architekturou, seri a hudba nahjvaji iurern, ideje se zhmotnuji a texl oiivi \ rytmickcm svEte Easu a prostoru. (:R4lli sdili APPIOVI~odmila~iihistoricke piesnosti a insccnace iastin8ni: txreckou hvEzdou Ei qjwarnou ilustraci a spulu s nim veii Ye WAl1YEXOVlI to(allli umelecke dilo, v autonomii sccnogralia a v d)namickou synlkeu jednotlibych sloiek piedslaveni. ,.nivadelni urneni neni ani hcrnctvi, ani hra, ani scena, alli tanec, nybri srstavd ae vjech prtku, ktcre ljlo v8c1 l\,uii: z jednani, ktcre je dugi herech6; zr slov, klerd jsou telem hry; z linie a barly, kkrere jsou srdcem sceny; z rylmu, jeni je podsialou lance" (0 divadelr~irnumer~i1 On fhs Arl of the Thealre 1911. 138) Zatimco vsak Arrlh piipravoval pro herce centralni ulohu \, rirnci rytniicke~ ho Easoprosloru, CKAIGsmeioval k neutralizaci hen:e a dospel k tcorii nadloutky, jejirni likolen~nebvlo berce nahradil, nvbri zabrd~ nit ,,nezimern3;m domanim" lidske b)tosti. kterapiiliS podliha enrocim,nahoddmaimprovizaci, jei jsou vlastni kaide 5iv6 hmote. Po tornto ArrlovE a CRAI~OYEimpusantnim zahajen~vstoupilo divadlo dvac2leho stoleli rovnou do scRnografickdho prostoru. Experimenty a slyly se rychle stiidaly. PiedevSlrn lo hyl r u s e konstrukti~smus;napr. 'T~1~o1'(IR85-1950)strukluruje prostor rovinami, liniemi a kiivkami, jei z jeviSte ~7~ Ivaieji skutaCnyhraci mt!chanismus (xizjeho Odpoutar~edivadlo. Zapisky refisera 1 Zapiski retlssera. 1921; 1927). Jacques CtlPeAl1(1879- 1949)v reakci na eslelis~nustechln ohrhncu rytmickehu prosloru i na militanlni konstrnktivismus ruskpch scenogralu navrhuval navral k hw lemu jevijti, k pndiu, ktere ,.popira nutnost veShnr6 divadelni lechnikji' a ponei:hdva prvrii i pusledui slovo herci ;I jeho gestu. ScBnografie se lrlusi podiidit inscenaCnimu za~nEru,kterp slouii lextu a ,,nastinu dramatickeho jednani" Prlltiklndem tktn oprujtene eslelihy je ~ ; I L E V L TRushy halet (v dekoracich a kosl\;mech L.euna BMSTI), kterf od roku 1909 osliloval Paiii, a pn nOm tvorha MFIFRTHOI.IItak naai.vi v6du (scenou8d8nie). kli:ri studnje drama, reiii, hereclvi, scetiogralii, tj. vSechny prvky, ktere spoleCn6 ubdieji divailelui piedslaveni. nnes bychom spige hovoiili o batroloy'i* Ci v piipade neewopskych Curem o et~toscťnologii' 11 IA?IHII\I.\I ,I I \I( I . \ I I \ \ \ ( . # . l # t i ! ~ l t l u111 k or.## I ~ V I ~ U I Ihirltv, jc1.11~ l,.tri? ( #v r t v ~ ~ ~ ~ ,~ , ~ J I I . SCENOSLED,SLED SCEN iovi, ilula, zoleni) ruskgch Cc~lklornich mutiw, a jeSlE vice kost@ny zpk\Ahb, tanecniku a sboristii ľzv. ,,divadlo ~naliiu"piedslavovzlu pro sc6nogrnSii nebezpeCi, i e zlrati kunlrolu nad malbuu a staue se qstavou plgten, ktera souviseji s jednanim na jevi5ti jen velmi volne. Vfsledek by1 ovSem piesto vclice zajimavk zt3jm411a tehdy, kdyi. $10 u maliin - pracujici velicn Caslo pro Rusk) balet - Iakuvfch jmen jakn Prc.\SSn(S~'nnll11 Parade. 1917). Mxrlsse (STRSJNSKHHOZpsv slarika / Le Chant du rossignol, 1920). Pernand LfiliER (MII.HAl~lIO\USlťOieni svi.la / La Fr. mchai~!ernenl.angl scellc order, n8m El.Szmenfolgc, Sp. er,cadmarnicnro. 11 Spujuvdni epizod Cabule; zpusob, jakjm je hra ruzElen81ia na sceny a jak inscenace hourdinnje a rylmiauje scenicke syslemy a realizuje piechody v jednani. Iluzivni drarnatika (klasicisn;us, rumantismus, naluralismus) chapc divadelni hru jako tematickou a aklanEniouslouonost a dha na lo. abv hvl sled scen. " uCinn)i a diskrhlni: mui:leni* (nodus*), s p o jujici jednutlive sceny, nemaji hjT patrne. Creation du monde, 1923). DRAQ~IE(AuKli:tl\n 2/ Souvislost nekdy nbstariva mod! ' (lext, Protivote / Les Ficheux 1924, Mm1,li:Kw lyricki neho taneEn~mezihra, kurnontdi). Tartuffe, 1950).~!TRll.l.lI(CHAKPENrIERO\RI.ouikterf rnd sceny spojovat (epicky vypraveC sa. 1950),UIIFV(MIIHIIUULVVulna slies'e !Le cirkuso$ Ci rnuxikilolj konSt3rencier). B ~ o f s u r l eloil, 1920. S . ~ ~ i : ~ i ~ ~ ~ t l w S ~ o ~ b e n c i i:Le Ila~,ruI Lcs Fiallces du Hawe, 1944). ,spojiloslscen,dranlatirnos,aepiEnosLana. n,~(SmSPF.~KOvOJaksevaml~biviimskem iy,, yvrdv8ni, Teatru Eliseo, 1948). MAssilN (SARI'KnVIhfrtvi bez pohibu 1 Morts sans sepulture. 1946) Maliii si dnos Eesto s divadelni m r a v o u nevedi pillis rady; ohF;~sse ope1sl~vaji,,ilustralory". VyjimeEni je rvnrba sc6noyaCii. ktnii i~zrespoluprac~jis jedinym reiiserem (R.I'F~ ouzzl a P. CH~KRAU,R. ALIIUa R. PMNI:IIIIN, Y.KOKKIIS a A. VITFL, J. SVIIBOUR a (1. KKEICA. W. MINKSa P Z'UIEK, G. AII.I.,IUIIa K. M. GRll~ osn). V nejlepji souEasuh prudukci se scbnografilm daii oiivovat prostur, Eas i hereclvi totilnim IvurEim aktem, v nGmZ muieme stWi rozligit, cu palii reiissrovi, sc8nogrilCuvi, svFtelnkmu designerovi, herci El hudeb- nikovi. Bablel, 19fi5, 11175; Hischbieter a Storch. IRI,R;RadenhausenaZielske, 1974Piermn. l!IHO; Doucris. 1993.