Y-
ti-
+=
RE~IE
(angl. staging, franc. mise en scene; n6m. Inszenierung,
Regie - z franc. rkgie - sprava, iizeni, niklady) neb0 re-
2irovhi (reiirovat,z n6m. regieren, to z franc. rkgir - Hdit,
ovlidat; z lat. regere - fidit, vkst, spravovat)je tdrti
aktivita podilejici se rozhodujicim zp6sobem na vzniku
divadelni (ti kinematogrdcke) +inscenace. (V ?e3tin6
i v ostatnich evropslc$h jazycich m i slovo reiie i mimoumEtleckj,
ekonomicQ vjrznam - naklady spojenk
s n6j+m podnikbim.)
Reiie koncipuje a sjednocuje jednotlive prvky inscenace
a organizuje jeji strukturu. Jako Einnost neni reiie
sloikou inscenace, njrbri je k ni v subjekt-objektovem
vztahu (je spolutnircem a koordinatorem jejich sloiek).
Prav6 're2iskr (angl. director, frans. metteur en scene,
nPm. Regisseur) je hlavnim autorem inscenace, ma pii
jejim dokonteni posledni slovo, a proto i hlavni odpoviidnost
za ni. Tvofi inscenaci z potatku tfeba jen na
papiie Fre2ijni kniha). Pokud je inscenace interpretaci
n6jakkho divadeln6 intencionalniho literirniho neb0
hudebne-literarniho dila (drama, hra, libreto s partiturou),
nese reiiskr odpov6dnost za jeho w a d (hinterpretatni
divadlo). Je-li interpretovho dilo divadeln6
neintencionalni (proza, poezie, taste v +autorskem divadle),
podili se zpravidlana jeho uprav6 a tim opet i na
jrkladu.
Praxe, kdy reiiskr uchopi inscenaci vytvofenou jinde
a nastudujeji sjinw souborem (tzv.pfenesenk inscenace),je
vjjimetna, zato je beink, Ze vznik inscenacea jeji
nastudovhi probihaji souCasn6. Reiiser zpravidladovede
inscenacik jpremikfe, Cimijeho prace mdie kontit.
M68e ale inscenacisledovat i nadale (*refijnidozory pfi
*reprizttch),zasahovat do ni a dotvifet ji. V krajnim pkipad6
mdie reiiskr zasahovat i do prGb6hu pfedstaveni,
v nejkrajn6jSim piimo na jeviiti jako jeden z hercd (v-+
divadlejednoho herce mdBe bjrt i sam sob6 hercem).
Reiii nemusivykonivat jednotlivec, mGie bjrt generovana
i nPjakou obecnou normou (napf.tradici -v orientalnim
divadle),dojiste miryji mohou zakladat u i text ti
partitura. Funkci reiie mdie vykonivat i W r t i kolektiv,
pop? herec, autor textu, scknograf,skladatel,dirigent ad.
Jednim z hlavnich ukold reiie je vedeni herd a koordi-
nace jejich kreaci. Pokud jde o pohyb, koncipuje retiser
tzv. *mizanscdny (prostorove pohybovk kompozice hereckfch
akci), pro nei vytvhfi se scknografem prostor
a atmosferu, na ktere se podili i -+scenickAhudba ad.
PP
Jako svebytni divadelni profese se reiie zatala uplatiiovat
nejdiive v Anglii (v dilech Ch. Kembla, W. Ch.
Macreadyho,S.Phelpse,Ch.Keana,H.IrvingaaH. Beerbohma-Tree),kde
se okolo poloviny 19. stoleti vyvijely
snahyo historickyvernou *ram a promySlen6organizovane
davovk sceny. ZvlaSte Keanovy a Phelpsovy inscenace
pak zapdsobily v Ntmecku na Dvorni divadlo
v Meiningen (majitelem by1 vkvoda Jiii II., vynikajici
scknograf).MeiningenSti prosluli ddkladnosti zkouSek,
propracoviinim davovjrch scen a no* pojetim Sermu
(muse1 odpovidat dobt i povaze postavy), dokonalou
souhrou a vytvoienim atmosfkry, k nit piispivala hudba,
svttlo a zvuky za scenou. M8i znaEny mezinirodni
vliv diky zajezddm po Evrope 1874-90.
Od poloviny 19. stoleti se rozvijel kritickf realismus,
jehot piedstavitele ve Francii (Stendhal, Balzac, Flaubert,
Goncourtove, Maupassant ti Daudet) se pokouSeli
tkh o drama. 1848byla uvedena Balzakova tragedie Macecha,
v nit se pii premikie na scene pila skutetni kava.
Snaha reiiserd o vytvoieni iluze tivota a o vyliEeni prostiedi
se stile zdokonalovala. Zola vSak vedle vedeckk
piesnosti v zachyceni skuteEnostipohadoval take protitek.
Norskf dramatik Henrik Ibsenjako reiiser dokizal,
fe bude-li se herec na scent pohybovat mezi pravfm
nabytkem, pfibliti sejeho chovani i ieE iivotu. ZQroveii
prosazoval, aby rnladou postavu hril mlady herec. Tim
bylo naruSeno oborovk herectvi,kde se privilegiumhrht
urtitjr obor stalo ziroveh pro herce vezenim. August
Strindberg,ktery vedl 1907-10 ve Stockholmu Intimni
divadlo, shrnul sve nazory na herectvi v piedmluve ke
hie Sletna Julie (1888).Uvaiuje zde v r h c i tzv. pokoje
bez ttvrte steny o navozeni iluze skutetnosti tim, ie by
herci hrhli obtas zidy k divwm, ktere jakoby nevnimaji
(to pozdtji uplatnili napf. K. S. Stanislavskij neb0
E. Duseova). Ve Francii by1 v 80. letech 19. stoleti widtim
retiskrem naturalismu Andre Antoine, zakladatel
Svobodnehodivadlav Paiiii, pro nehoi Elovtk na scent
piestal bft chhpiin izolovant a reilne prostiedi a svttlo
mtly dotvaietjeho svtt (herecsklMal svou postavu jako
mozaiku z odpozorovanychdetaild).
K. S. Stanislavskijjako v Ntmecku M. Reinhardt spojoval
mySlenku divadelni reformy se zasadni zmenou
hereckk Skoly.Jakoreiiseii potiebovaliherce viestrannt
vybavenkho,vtetne akrobacie, Sermu,improvizace,zpevu,
hudby a tance. VntjSi a vnitini herecki technika se
mely navziijem doplhovat.
Symbolistickou revoltu proti naturalismu uskutetnili
na pielomu 19.a 20. stoletiv Pafiii basnik P. Fort, herec
a reiiser Lugne-Poe aj. Mala amatkrska divadla zatala
hledat nove qh-azoveprostiedky stylizace (inscenovala
basne, sledovala vztahy mezi slovy, tony, barvami a winemi).
Herec stil Easto soSn6, pohyboval se v reliefu ti
jako loutka,v urtitjrch mistech piechazel z ieti do zpevu
a zchdze do tance apod.Zasluhou reformhtord A. Appii
a E. G. Craigabyly odstranenymalovank dekoracea scenickf
prostor zatal bft formovhnpouze tvarove (schody,
ploSiny,Craigovyposuvne panely,tzv. *screens)a svttelnt
(novi motnosti elektrickfch reflektord), aby vynikl
herec a jeho pohyb.
Retiskii pielomu 19. a 20. stoleti sevraceli ke starSim
typdm divadelnihoprostoru (mysterijniscena, alibttinskl
sckna, anticka arena), Reinhardt rozviji davovou retii
s komparsy. Objevuji se inspirace asijskjm divadlem
(napi. *hanamiEi- lhvka vedouci z jeviSt8 do hlediStt,
imaginirni rekvizita aj.). Antiiluzivne se uplatiiuji kulisicijako
tzv. sluhovk sckny (napi.v Tairovove inscenaci
Zlute' kazajky, 1913,i Reinhardtove inscenaci Zlute' kazajky,
1914).Studuji se vlivy masky na vyjadioviinittla,
motnosti pantomimy, komedie delľarte, improvizace
a klauniady. Mnozi z reiiserd poEQtku20. stoleti usiluji
o zruSeni Mtkoveho prostoru, napi. inscenacemi
v arknovkm prostoru, v plenkru apod. Piiznatny je vjrvoj
V. E. Mejercholda,ktery od statickk stylizace,menici
herce v sochu Ei relief, pfechizi ke stylizaci dynamickk
(akrobacie,ionglovhi, pantomima,improvizaci).Inspiroval
se take ruskjm jarmaretnim divadlem *balagan.
1926 zakladaji Louis Jouvet, Charles Dullin, Gaston
Baty a Georges Pitojev sdruteni avantgardnich retisefu
tzv. Kartel ttyf, maniele E. Autant - L. LarovA experimentuji
v laboratoii Umeni a tin (Art et Action),mj. za
spoluGtasti Eeskeho scenografa Josefa $imy. Antonin
Artaud vytvaii svou koncepci *divadla krutosti - chce
divadlu vritit terapeutickou funkci rituilu. Etienne Decroux
a Jean-Louis Barrault kladou zuady moderni
pantomimy, na nti navaie Marcel Marceau. V ruskdm
divadle zapdsobily zvl6Stt futurismus,konstruktivismus
a biomechanika (Mejercholdova metoda pantomimickfch
etud). DWadnk reiijni propracovhi inscenaci,
ktere byly tvoieny bthem zkousek, sm6iovalo k maximilni
fixaci (zatalo se hovofit o tzv. retiskrskkm divadle).
Pro italskf *futurismuspropracovaljako dramatik
a teoretik T. Marinetti, scenograf E. Prampolini a ke
zdivadelneni divadla se piihlisil reiiser A. G. Bragaglia,
hledajici inspiraciv tradicich komedie delľarte.
Ntmeckf expresionismusvystupiiovalemoce, od stawi,
vize a halucinaci po kfet, na hranici horroru a grotesky.V
ieEistave1na dynamicearytmu, skiecich,siphi,
chrapteni apod. VddEimi refiskry byli Leopold Jessner
a Karlheinz Martin. Bertolt Brecht dospel spolu s refiserem
E. Piscatorem k tzv. epickkmu divadlu, kde herec
i divhk jsou ruSeni z iluze reality (tzv. zcizujici efekt).
Piscator ve 20. letech tki experimentoval s kombinaci
divadla a filmu (napt v inscenaciHaSkova Svejka, 1927,
byly ufity pohyblive chodniky, dotatky z praiskjrch ulic
akreslenPfilmova groteska).
Po 1945pdsobil inspirativneteoreticw odkaz A. Artauda.
Anglickjr refiser Peter Brook se divadlu-ritudu
nejvice piibliiil v inscenacich Shakespeara (napi.v Titu
Andronikovi, 1955,neb0 v Krali Learovi, 1962),inscenace
Senekova Oidipa (1968)s dejem posunut@ do barbarskk
doby zaujala ui Samansmi evokacemi,doplriujicimi
ch6r. Z polswch reiiskrd to byla tvorba Jerzyho
Grotowskkho,ktery 1959zaloiil Divadlo 13fad v Opoli
(od 1965 ve Vratislavi). Zde uvedlo napi. Calder6nova
- Slowackkho Vytrvalthoprince (1965),neb0 ApocaIypsis
cumfiguris (1968)vznikajiciz etud kolektivniimprovizaci.
$10 o experimentalni studiovou scenu, zamefenou
na hereckou pedagogiku. DivPci byli rozmisťovani
v rdznych variantkh prostoru. Z ~Sestrannkhorozvijeni
hereckk technikypatiilo zvlaStnimisto zapojeni hercova
podvedomi. Grotowskivydal knihu K chudtmu divadlu
(1968) a manifest Divadlo a ritual (1968) a me1 velw
vliv na divadelni Evropu.
FrancouzskareiiskrkaAriane Mnouchhnova zaloiila
1964 v Paiiii SluneEni divadlo ('Ihkitre du soleil), kde
uvedla napi. dve historickk fresky o francouzske revoluci
1789(1970) a 1793 (1972),v nichi ufila simulthnni
akce, improvizacia prvky jarmaretniho divadla v arknovkm
prostoru. Ve Zlattm vtku (1975)ji vedle orientilniho
divadla inspirovala komedie delľarte a cirkus. Zens
wpohled na anticw m$us a ritual vyzkouSelavlfigenii
v Aulidt (1990) a rozvinulav Oresteii(1990-91), kde zaujaly
pestrk masky a koswy, tanetni akce, rozehrhvajici
prostor. Tartuffa aktualizovala jeho pfenesenim do
arabskkho prostiedi, ovliidankho is1imskj.m fundamentalismem
(1995).
Reiiskr Claus Peymann zatinal v Hamburku a Frankfurtu
(zde mj. Handkeho Spilani obecenstvu, 1966),
v Berlin6nastudoval CechowSwViSrlovysad (1966),1986
se stal feditelem videriskkho Burgtheatru. Patii k refiskrdm
vfraznkho rukopisu, uiivA nekonventni scknografie
a usiluje o objevnjr jrklad klasiky. Kleistovu Katynku
z Heilbronnu (1975) inscenoval s pomoci cirkusojrch
pwkfi. Mezi jeho jrznamne inscenacepatii tit Kleistova
Arminiova bitva (1982),SchilleroviLoupeinici (1975)
ti Viltm Tell (1989),od Goetha oba dily Fausta, (1977)
ti Torquato Tasso(1980),Shakespearovyhry Richard 111.
(1987)aBode (1988),IbseniivNepPitel lidu (1990). Jeho
zPsluhou uviidi Burgtheater systematickyrovnef soutasnk
drama, v nemt od 1970zaujaly zvlfiite hry T. Bern-
harda.
Ceska refie se rozvijela od 80. let 19. stoleti. K priikopnkiim
realismu nhleieli FrantiSek Kolar, Edmund
Chvalovsw a Josef Smaha, zakladateli moderni refie
jsou vSak JaroslavKvapil, FrantiSek Zaviel a Karel Hugo
Hilar. Kvapil jako reiiskr a Skf tinohry v ND (1900-18)
a v mestskkm divadlena Vinohradech (1921-28) v p o iil
vjrznamna dila. V inscenacich Cechova a Ibsena me1
obvykle interikr se stropem, coi hercdm umof6ovalo
tkmei Septat. Dbal souhry a mimickkho vyplneni pauz.
Prosazoval moderni teskk drama (JirPsek,Dvoihk, SrC
mek, Langeraj.). V inscenacich Shakespeara uplatnil tzv.
*druhdshakespearovske'jeviit2( m e whorizont zaplnila
Fortunyho kupole, na nif se impresionisticky menila
bawa a intenzita svetla). Tomu odpovidalo nhladove
barveni slov a vet, anii by vSak utrpel podtext. Kvapilova
reiie se vyznatovala sluibou bPsnikovi (respektoval
text). Pracoval bez reiijni knihy a zkouSel d d y celou
hru najednou. SE. Vojanem si domlouval koncepci
zvlakť, Vojan na zkouSkAch jen markj.roval a o piedstaveni
teprve hrd naplno, col: vnPSelo do hry napeti pro
partnery. Kvapil dokazal se svjmi herci tvoiit v duchu
psychologickkho realismu, dekadence a secese, symbolismu
i impresionismu.Misty usiloval o skrytk hudebni
ladeni. Tihnul k vyjadieni harmonie, dokonalk souhie,
atmosfkfedotvhfenkhudbou, svetlemazvukyza scknou.
PievlPdalyu neho pastelovk barvy a Serosvit,podtrhujici
intimitu a lyritnost hereckkhoprojevu.
Karel Hugo Hilar piisobil v Mestskkm divadle na Vinohradech
(1910-21) a v Nkodnim divadle (1921-35).
Jakopiedstavitel expresionismutihl k dynamickk zkratce,
gradaci tempa a rytmu, piiteml: svetlo a zvuk mely
u neho dramatickou funkci. Reformoval svetelnf park,
pracoval s bodovjrIlli reflektory, totnou, pohyblivjm
chodnikemap. Patiil tki k prfkopnikdm reiie masojrch
sckn, kterk odrPfelysoudobysocihlnikvas (napi. Husitk,
1919;Svitani, 1920na Vinohradech neb0 Coriolanv NArodnim
divadle, 1921). V praci s hercem stave1na metod6
tzv. vrstvenych provokaci a stupriovankho nhtlaku smeioval
k maximdni intenzit6hereckkho jrkonu.
MezivaletnP avantgarda se vyvijela pod vlivem Francie
a Ruska. Jeji antiiluzivni uchopeni divadla bylo inspirovhno
nemou filmovou groteskou, dfezem, pantomimou
a komedii delľarte. Pro zathtky byly piiznatne
konstrukce s t6locvitnjrI-n niiadim, akrobatickk prvky,
sepeti s poetismem a skupinou Devetsil (zal.1920),ktera
sdruiovala avandgardniumelce.
Jiii Frejka vyzkouSel v potatcich konstruktivistickou
vjrpravu, akrobacii, a dokoncei filmove promithni (film
s Chaplinem). Inspiroval se komedii delľarte, pantomimou
a cirkem. Usiloval o syntetickeherectvi, zvlhSt6
vhodne pro revui a dadaistickf humor. Po Zavielov6 inscenacioperetyMikado
(Divadlona Vinohradech, 1914)
se take on inspirovaljaponskfm divadlem (KakaSi:Asagao,
1929).Na Narodnim divadle ve 30. letech pod vlivem
reiisera Hilara ovlldl velkf jeviStni prostor a rad
uiival moderni techniky (totna, pohyblijr chodnik
aj.). Postupn6 od poetickfch hfitek a konverzatek cilil
k v6tSi spoletenske aktualnosti, a dokonce i satik (Aristofanes:
Ptaci, Lope de Vega: Vzboufeninu vsi, Shakespeare:
Julius Caesar, Gogol: Revizor aj.). Ve spoluprlci
s F. Trostrem a dalSimi modernimi scenografy, experimentoval
s divadelnim prostorem a dynamikou hereckkho
projevu. Vnesl do Narodniho divadla take poetiku
Osvobozeneho divadla za pomoci J. Jeika a F. Zelenky.
Za protektoritu v inscenacich teske klasiky neb0 jako
Plautbv LiSak Pseudolus a Rentbv CisafOvmim vytvhfel
basnickf apel, posilujiciodpor k okupantbm. Spolupracoval
tehdy zejmenasvftvarnikem J.Trnkou a skladatelem
M. Poncem.
V Mestskem divadlena Vinohradech i Komornim divadle
1945-50 vytvofil17 inscenacipfevain6 klasickfch
d 8 (Moliere,Shakespeare,Gribojedov,PuSkin, Shawaj.)
a v inscenaciNeveuxova %!sea mofeplavce (1946)ukazal
svou pi'edstavu basnickkho realismu. Spolupracoval
s dramaturgem K. Krausem a reiijn6 ovlivnil zvlaSt6
J. Pleskota a 0.Krejtu.
V Hudebnim divadlev Karlin6 (1950-52) se pokouSel
o hledani nojrch forem hudebni komedie, ale 1952 by1
dohnh politickfmi tlaky k sebevraidg.
Jindfich Honzl po zkuienostech s recitatnim D6lnickfm
dramatickfm sborem pfe8el do Osvobozeneho
divadla, kde experimentoval v duchu dadaismu a surrealismu,
pozd6ji reiiroval revue V+W. 1929-31 pbsobil
ve Statnim divadle Brn6. Hostoval i v ND (Vantura:
Alchymista, 1932,Martinb: Julietta, 1938).Za protektoratu
vedl 1939-41 Divadelko pro 99, kde v malem prostoru
vynalezav6 uiival svetlo, diaprojekci, hudbu atd.
By1 i jrznamnjrln teoretikem. Honzlova reiie vytvaiela
antiiluzivni metaforicke divadlo, ve kterkm dominoval
pohyb s a i akrobatickfmi ti tanetnimi prvky. Inspiroval
se cirkusovou klaunildou, n6mou filmovou groteskou,
diezem i sportem.
Mela na n6ho vliv francouzskajakoi i ruskh avantgarda
(zejmenaMejercholdova biomechanika a konstruktivismus).Vysledkem
bylo syntetickeherectvi uplatiiujici
zp6v a tanec vedle dalSich dovednosti ziskanych a rozvijenych
specialniprbpravou. Hereckf projev rozloieny
na jednotlive sloiky by1 zhm6rnou soutasti pohyblive
inscenatni struktury.
Emil FrantiSek Burian, nejuniverzaln6jSi osobnost
teskk divadelni avantgardy, by1 vySkolen jako zpkak,
hudebnik a skladatel. Po roztrice v Osvobozenem divadle
se pi'ipojil k Frejkovi (divadloDada a Moderni studio),
u n6hoi se uplatnil i jako herec a vyzkouSel hudebn6
stylizovanousborovou recitaci +voiceband. V kabaretu
Cervene eso uplatiiuje svou pfedstavu politick6 satiry,
nejjrznamngjli jsou vSak jeho reiie v divadle D 34-41,
ktere zaloiil a vedl. Usiloval o syntetickf hereckf projev
(melodicka stylizace feti byla inspirovana Janitkovfmi
nap6vky) a objevnt interpretoval folklor (Lidove'suity,
Vojna aj.). Zde vznikl i +theatergraph. V povaletne ek
obnoveneho divadla D, zm6n6neho 1951-55 v Armadni
um6lecke divadlo,E. F. Burian pfeiel v duchu reiimnich
politickfch i estetickfch norem k tzv. socialistickemurealism~.Moinost
navratu k pfedvaletnym zdrojbm naznatil
v rekonstrukcich bealych inscenaci i nov6, nap?.
v inscenacich Romeo a Julie - senjednoho v5znd (1945).
Esther (1946),Laska, vzdor a smrt (1946),neb0 jako autor
pbvabnejarmaretni Opery zpouti (reiie L. Cechova,
1956).
Ceska reiie po 1945 vychazela z realistickfch tradic
i antiiluzivniho snaieni avantgardy. V 50. letech u n h
divadelni reiie vlivem tzv. idanovovskfch norem (dogma
socialistickeho realismu) stagnovala v obav6 pfed
tzv. reiiserismem neb0 formalismem. Koncem 50. let
navazalo na avantgardu hravosti a metaforitnosti hnuti
tzv. +divadel malych forem (Reduta, Rokoko, Semafor,
Divadlona zabradli a Paravan,mimo Prahu napk Veterni
Brno, ustecke Kladivadlo ti plzeiiska Alfa).
Vbdtimi divadelnimi reiisery 60. let byli Alfred Radok
a Otomar Krejta. Radok tihnul k totllnimu divadlu
a expresivnimu herectvi. Klitem k jeho inscenacim byla
tasto +scenicki hudba (vliv E. F. Burirzna), jeho vrcholna
inscenace upravy Rollandovy Hry o lasce a smrti
(MDP 1964)m6la misty ai charakter muzikllu - na kukatkovemjeviSti
rozehravala akci davu na zjrSene galerii,
ktery jako publikum shliiel dolb do areny se solisty.
Byla strhujicim, aktuhlnim pfib6hem o zkouSce charakterb,jii
hrdiny vzap6ti podrobily revolutni udalostia teror.
N6kdy uplatnil v inscenacich i film (sthltei u zrodu
Laterny magiky, 1958) a pfenhSel filmovk postupy i do
divadla,napii montai, stfih, retrospektivu.Herce provokoval
k maximalni intenzitt a autenticite projevu a pomahal
mu hudbou. Casto zviditeliioval pfedstavy, sny
a vzpominky postav. Vysledkem bylo bknicki uchopeni
reality, vyvolavajici tetne asociace, divadlo kterk pouze
nekopirovalo iivot, ale dovedlo jej vyjadfit a umocnit
vSemi jeviitnimi prostkdky. Do sjrch filmb naopak
pfenaSel divadelni prostfedky (Dalekacesta, Divotvorn);
klobouk, DLdetek automobil).V Narodnim filmovem ar-
241
chivu se dochovaly nekterk filmovk dotatky z Radoko- produkce Cinohernihoklubu udriuje nadale L. Smotek,
nove pak mlady M. Citvak.
0 . Krejta, sam vynikajici herec, vychazel z psycholo- DovEtSichdivadelvstoupilastfedni a mladSi generace
gickkho realismu, ale spoluprace se scknografem J. Svo- reiiskrb - J. Borna, H. BureSova,M. Dotekal, M. Krobot,
bodou (s nim pracoval i Radok) ho vedla i k experi- M. Lang, R. Lipus, V. Moravek, J. Nebeskjr, J. Nekvasil,
mentovani s jeviStni kinetikou, svetlem, projekci apod. J. A. Pitinskjr, I. Rajmont, Z. Srba, T. Svoboda ad. PfinoZteskjrch
autorb mu byli blizci zejmknaJ. Topol,F. Hru- sem byla i hostovani slovenskjrch reiiskrb, napf. J. Bedbin
a M. Kundera (reiiroval tki 1963pohostinsky Hav- narika, J. Nvoty, V. Strniska,L. Vajditky, fadu uspeSnych
lovu Zahradni slavnost v Divadle Na zabradli), z cizich inscenaci nastudovala pfedevSim v moravskjrch divainscenoval
W. Shakespeara (Romeo a Julie v ND, 1963) dlech imigrantka z Ruska 0 . Meleshluna-Smilkovaa po
a pfedeviim mnohokrat hry A. P. Cechova. Zaloienim celk CR tasto hostujici Sergej Fedotov z uralske Permi.
V opefe se s velkfm uspechem uplatnil navraceny exulant
David Radok (syn Alfrkda R.) jk
Cisai,J. - Sttip5nek,F.: Zbklady finohernireiie, Praha 2000;
jenkmu s pfedehrhvtinim. Aktuilnosti klasiky dosahoval Cerny, J.: Otomar Krejta, Praha 1968; Cerng, F.: Ota'zky divaspiSobjevn*
qkladem textu nei reiijnimi zisahy. Po- delni reiie, Praha 1988; Hedb5vny, 2.: Avr6d Radok. Zprbva
stavy v maskhch rozehravqly u neho tasto vnitfni svet o jednom osudu, Praha 1994; Hofinek, 2.: Divadlo mezi mopostav
a hudba pomlhala fixovat propracovanyjeviStni dernou a postmodernou; Scherhaufer, p.: titanka z dejin divapohyb.
Improvizace nemela vetSinou v jeho inscenacich delnej rkiie, 1-2, Bratislava 1998; Vostj, J.: Reiie je umgni,
misto. Sponttinnost zde byla vidy urtena zamerem, ob- Praha 2001.
raz emoci kontrolovin rozumem, aby bylo dosaieno
jednoty umeleckk vjrpovedi. Cely iivot usiloval o psy-
chologickjrpfistup
- proto by1pravem vyznamenan medaili
K. S. Stanislavskkho.
Po 1968, kdy normalizace usilovala o navraceni divadla
do totalitne uniformni kultury 50. let, A. Radok
emigroval, Krejta po nekolika letech dostal povoleni
pracovat soustavnev cizine. V ND se pokouSeli pokraCwat
v reiijni praci M. Machatek a J. Pleskot. Divadla
ve velkjrch mestech mela politicky teiSi podminky nei
oblastni sckny, kam bfvali odsouvdni politicky nepohodlni
reiisefi (kupfikladu J. Grossman pdsobil v Chebu
a v Hradci Krilove, A. Hajda v Uherskkm HradiSti,
J. Katerv Ostrave).MladSi kvalitni reiiskfi nemohli vetSinou
bez vstupu do KSCpfejit do center. Kvalita zbstlvala
proto spiSe mimo Prahu, zvlaStE pak v autorskjrch
divadlech (P. Scherhaufer,Z. PospiSil, E. Talsk$ S. VAla,
E. Goldflam, J. Schmid, J. Krofta, M. Schartova,P. VaSitek,
P. Polik), ve kterfch ti ,,polozakazani" dokonce nekdy
hostovali (E. Schorm,J. Kater, J. Grossman). Proces
reformy, zapotat); v 60. letech, se vSak zcela nezastavil,
njibrijen zpomalil a omezil.
Po pfevratu 1989se J. Grossman vratil do Divadla Na
zhbradli (Molikre,Don Juan, 1989,V. Havel, Largo desolato,
1990,a Pokouieni, 1992);po jeho smrti zde 1995ai
2002vytvofilkratkou ale uspESnou kru P. Lkbl. 0.Krejta
obnovil svk divadlo 1990 v pbvodnich prostorech praiskk
Adrie (Divadloza branou 11)jako statuthrni divadlo
MK CR. Trpelo extrkmne nizkou navStCvnosti, pfestalo
bjrt dotovano a. zaniklo 1994. Trvale vysokou uroveh