364
O S O B Y
( V P O Ř A D Í , V J A K É M P Ř I C H Á Z E J Í N A S C É N U )
THOMASINA COVERLYOVÁ, T Ř I N Á C T, P O Z D Ě J I Š E S T N Á C T L E T
S E P T I M U S H O D G E , J E J Í D O M Á C Í U Č I T E L , D V A A D V A C E T ,
P O Z D Ě J I P Ě T A D V A C E T L E T
J E L L A B Y, K O M O R N Í K V N E J L E P Š Í C H L E T E C H
E Z R A C H AT E R , B Á S N Í K , J E D E N A T Ř I C E T
R I C H A R D N OA K E S , Z A H R A D N Í A R C H I T E K T
V E S T Ř E D N Í C H L E T E C H
L A DY C RO O M O VÁ , M E Z I T Ř I C E T I A Č T Y Ř I C E T I
K A P I TÁ N B R I C E , D Ů S T O J N Í K K R Á L O V S K É H O N Á M O Ř N I C T V A ,
M E Z I T Ř I C E T I A Č T Y Ř I C E T I
H A N A JA R V I S O VÁ , S P I S O V A T E L K A , K E Č T Y Ř I C Í T C E
C H L O E C O V E R LY O VÁ , O S M N Á C T L E T
B E R N A R D N I G H T I N G A L E , U Č E N E C , K E Č T Y Ř I C Í T C E
VA L E N T I N CO V E R LY, P Ě T A D V A C E T A Ž T Ř I C E T
G U S C O V E R LY, P A T N Á C T L E T
AU G U S T U S CO V E R LY, P A T N Á C T L E T
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 364
P R V N Í D Ě J S T V Í
P R V N Í O B R A Z
Pokoj značně velkého venkovského sídla v Derbyshire v dubnu roku 1809. Je otevřený do
zahrady.
V dnešní době bychom takovýto dům nazvali zámkem. Čelní stěnu tvoří převážně vysoká,
souměrná okna bez závěsů, z nichž jedno nebo i dvě mohou sloužit jako dveře. Exteriér za
nimi není třeba zmiňovat ani ukazovat. Postupně se dovídáme, že zámek stojí v typickém
anglickém parku své doby. Můžeme z něj vidět náznak, ale postačí světlo, vzduch, obloha.
Pokoj vypadá pustě, navzdory velkému stolu, který zabírá jeho střed. Stůl, židle s rovnými
opěradly a kreslicí či čtenářský pulpit, jediný další kus nábytku, byly by dnes sběratelskými
raritami, ale zde, na holé dřevěné podlaze bez koberce, připomínají pouze učebnu - jako takové
se dnes také pokoje užívá. Veškerá elegance je ryze architektonické povahy a působivé
je toliko měřítko. V každé z postranních stěn jsou dveře. Jsou zavřené, ale jedny
ze skleněných dveří do zahrady jsou otevřeny do jasného, leč bezslunečného dopoledne.
V místnosti jsou dvě osoby, každá zvlášť zaměstnána svými knihami, papíry a psacími potřebami.
Žačkou je třináctiletá Thomasina Coverlyová. Jejím učitelem je dvaadvacetiletý
Septimus Hodge. Oba před sebou mají otevřenou knihu. Thomasina tenkou učebnici matematiky.
Septimus se sklání nad novotou zářící, nádhernou tlustou bichlí kvartového formátu,
marnivou záležitostí s tkaničkami na stažení zavřené knihy. Volné listy papíru a další
propriety má uloženy v tuhých deskách, které se také zavazují tkanicemi.
Jako těžítka používá Septimus ospalou želvu. Na stole leží ještě staromódní teodolit
a hromádka dalších knih.
T H O M A S I N A Co je to karnální objetí, Septime?
S E P T I M U S Karnální objetí je jistý způsob, jak uchopit do náručí půlku ho-
vězího.
T H O M A S I N A Toť vše?
S E P T I M U S Ne... také uchvácení skopového plecka, pevné sevření srnčí kýty,
objetí tetřeva... caro, carnis; femininum; maso.
T H O M A S I N A Je to hřích?
S E P T I M U S Nikoli nezbytně, milá slečno, je-li však karnální objetí hříchem,
pak je to hřích těla, quod erat demonstrandum. Probírali jsme caro
v našich Galských válkách - ,,Britové žijí o mléku a masu" - ,,lacte et
carne vivunt". Mrzí mne, že sémě padlo na kamenitou půdu.
T H O M A S I N A Nebyl to hřích Onanův, Septime?
S E P T I M U S Ano. Učil ženu svého bratra latinsky, ale nebyla z toho o nic
moudřejší než předtím. Měl jsem za to, že už nacházíte důkaz pro velkou
Fermatovu větu.
365
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 365
T H O M A S I N A Je to moc těžké, Septime. Budete mi muset ukázat, jak na to.
S E P T I M U S Kdybych věděl, jak na to, neptal bych se vás. Fermatova velká
věta zaměstnává lidi už sto padesát let a já doufal, že vás zaměstná alespoň
na tak dlouho, než si přečtu páně Chaterovu báseň k poctě lásky,
rozptylován toliko jejími vlastními absurdnostmi. Vidím však, že ve vaší
algebře může být více karnálnosti než v Divanu Erótovu pana Chatera.
T H O M A S I N A Ach, to nebyla má algebra. Slyšela jsem, jak Jellaby říká kuchařce,
že paní Chaterovou přistihli v besídce v karnálním objetí.
S E P T I M U S (po pauze) Skutečně? A s kým, to náhodou neřekl?
(Thomasina nad tím zachmuřeně přemítá.)
T H O M A S I N A Jak to myslíte, s kým?
S E P T I M U S Správně. S čím? Absurdní myšlenka. Kdo s tím klepem přišel?
T H O M A S I N A Pan Noakes.
S E P T I M U S Pan Noakes!
T H O M A S I N A Tatínkův zahradní architekt. Vyměřoval právě zahradu, když
spatřil v besídce - tím svým dalekohledem - paní Chaterovou v karnálním
objetí.
S E P T I M U S A vy mi chcete říct, že to pan Noakes řekl komorníkovi?
T H O M A S I N A Ne. Pan Noakes to řekl panu Chaterovi. Jellabymu to řekl
podkoní, který slyšel, jak to pan Noakes říká panu Chaterovi na dvoře
před stájí.
S E P T I M U S Takže až doposud o tom ví pouze pan Noakes, zahradní architekt,
podkoní, komorník, kuchařka a samozřejmě pan Chater.
T H O M A S I N A A ještě Arthur, který cídil stříbro, a podomek. A teď taky vy.
S E P T I M U S Jistěže. Co ještě řekl?
T H O M A S I N A Pan Noakes?
S E P T I M U S Ne, pan Noakes ne. Jellaby. Slyšela jste Jellabyho, když to říkal
kuchařce.
T H O M A S I N A Kuchařka ho okřikla, sotva s tím začal. Jellaby nevěděl, že
mi dovolila dojíst včerejší králičí paštiku, než půjdu na hodinu. Myslím,
že ke mně nejste upřímný, Septime. Besídka přece není žádná spižírna.
S E P T I M U S Nikdy jsem netvrdil, že má vysvětlení jsou vyčerpávající.
366
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 366
T H O M A S I N A Karnální objetí znamená líbání?
S E P T I M U S Ano.
T H O M A S I N A A uchvácení paní Chaterové do náručí?
S E P T I M U S Ano. Takže Fermatova velká věta T
H O M A S I N A Já jsem si to myslela. Že se nestydíte!
S E P T I M U S Já, milá slečno?
T H O M A S I N A Když mi nevysvětlíte skutečný význam slov, kdo mě to naučí?
S E P T I M U S Ach. Ano, stydím se. Karnální objetí je pohlavní styk, což značí
zasunutí mužského pohlavního orgánu do ženského pohlavního orgánu
za účelem rozmnožování a požitku. Fermatova velká věta naproti tomu
tvrdí, že když x, y a z jsou přirozená čísla umocněná na entou, součet
prvních dvou se nikdy nemůže rovnat třetímu, je-li n větší než dva.
T H O M A S I N A Brrrrrr!
S E P T I M U S Nicméně tak zní tato věta.
T H O M A S I N A Je to odporné a nepochopitelné. Až budu dost velká, abych
to mohla praktikovat sama, vždycky si přitom vzpomenu na vás.
S E P T I M U S Mnohokrát děkuji, milá slečno. Sešla už dnes paní Chaterová
dolů?
T H O M A S I N A Ne. Povězte mi toho o pohlavním styku víc.
S E P T I M U S O pohlavním styku se už nic víc povědět nedá.
T H O M A S I N A Je to totéž, co láska?
S E P T I M U S Ach, to ne. Je to něco mnohem krásnějšího.
(Jedny z postranních dveří vedou do hudebního pokoje. Dveře se teď otevřou
a vejde komorník Jellaby.)
Vyučuji, Jellaby.
J E L L A B Y Prosím za prominutí, pane Hodgei, ale pan Chater říkal, že vám
mám bez prodlení doručit jeho dopis.
S E P T I M U S Ach, toť jiná. (Převezme dopis.) Děkuji. (Propouští Jellabyho.)
Děkuji vám.
J E L L A B Y (se nemá k odchodu) Pan Chater mi nařídil, že mu mám přinést
vaši odpověď.
367
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 367
S E P T I M U S Moji odpověď? (Otevře dopis. Není v obálce jako takové, ale má
,,chlopeň", která po zalepení a zapečetění plní stejnou službu. Nedbale
přebal odklopí a čte.) Takže má odpověď zní, že je mým zvykem a povinností
k jeho lordstvu, abych se do tři čtvrtě na dvanáct věnoval výuce jeho
dcery. Až skončím a bude-li pan Chater stále k dispozici, milerád za
ním do - (ověří si to v dopisu) - do zbrojnice přijdu.
J E L L A B Y Vyřídím mu to, děkuji, pane.
(Septimus složí dopis a zastrčí ho mezi stránky Divanu Erótova.)
T H O M A S I N A Co je k obědu, Jellaby?
J E L L A B Y Vařená šunka se zelím, milostivá slečno, a rýžový pudink.
T H O M A S I N A Jé, to je fajn.
(Jellaby odejde.)
S E P T I M U S Tolik tedy k panu Noakesovi. Vydává se za gentlemana, filozofa
pitoresknosti, vizionáře, který dokáže přenášet hory a vytvářet jezera,
ale v zahradě se chová jako had.
T H O M A S I N A Když mícháte rýžový pudink, Septime, šíří se v něm lžíce
marmelády kolem dokola a zanechává za sebou červenou stopu jako obrázek
meteoru v mém astronomickém atlasu. Když ale mícháte pozpátku,
marmeláda se už zpátky nespojí. Opravdu, pudink toho vůbec nedbá a zůstane
růžový. Nepřipadá vám to zvláštní?
S E P T I M U S Ne.
T H O M A S I N A Mně tedy ano. Věci se od sebe nedají rozmíchat.
S E P T I M U S To už nejde. To by musel čas běžet pozpátku, a jelikož tak nečiní,
musíme se promíchávat stále kupředu, míchat za pochodu, vymíchávat
chaos z chaosu do chaosu, dokud není růžová zcela jednolitá, neměnná
a nezměnitelná, a to jednou provždy. Tomu se říká svobodná vůle
nebo taky sebeurčení. (Zdvihne svoji želvu a položí ji o kousek dále, jako
kdyby se zaběhla, na hromádku jakýchsi papírů, a napomene ji.) Seď klid-
ně!
T H O M A S I N A Septime, myslíte, že Bůh je newtonián?
S E P T I M U S Etonián? Obávám se, že takřka určitě. Musíme požádat vašeho
bratra, aby se na to přeptal.
T H O M A S I N A Ne, Septime, newtonián. Septime! Nejsem náhodou první
člověk, koho to napadlo?
S E P T I M U S Nejste.
368
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 368
T H O M A S I N A Ještě jsem nedořekla.
S E P T I M U S ,,Jestliže se všechno, od nejvzdálenější planety až po nejmenší
atom našeho mozku chová podle Newtonova zákonu pohybu, co se pak
stane ze svobodné vůle?"
T H O M A S I N A Ne!
S E P T I M U S Boží vůle.
T H O M A S I N A Ne.
S E P T I M U S Hřích.
T H O M A S I N A (posměšně) Ne!
S E P T I M U S Tak prosím.
T H O M A S I N A Kdybyste dokázal zastavit každičký atom v jeho postavení
a směru a kdyby vaše mysl dokázala obsáhnout všechny takto pozastavené
děje a kdybyste byl skutečně, skutečně dobrý znalec algebry, mohl
byste napsat vzorec pro veškerou budoucnost; ale i když nikdo tak chytrý,
aby tohle dokázal, není, ten vzorec musí existovat tak jako tak, sám
o sobě.
S E P T I M U S (po pauze) Ano. (Pauza.) Ano, pokud je mi známo, tak jste
první, koho tohle napadlo. (Pauza. S přemáháním.) Fermat na okraj svého
výtisku Aritmetiky napsal, že objevil podivuhodný důkaz své velké věty,
ale okraj knihy byl příliš malý, než aby jej mohl pojmout. Poznámka
byla nalezena až po jeho smrti a od toho dne po dnešek T
H O M A S I N A Aha! Už chápu! Odpověď je nabíledni.
S E P T I M U S Tentokrát zacházíte příliš daleko.
(Dveře se prudce rozletí. Vstoupí Chater.)
Pane Chatere! Můj vzkaz vám zřejmě nebyl doručen. Budu volný ve tři
čtvrtě na dvanáct, pokud vám to vyhovuje.
C H AT E R To tedy nevyhovuje, pane. Má věc nepočká.
S E P T I M U S Pak tedy předpokládám, že lord Croom souhlasí, že vaše věc je
důležitější než vyučovací hodina jeho dcery.
C H AT E R To ne, ale chcete-li, požádám jeho lordstvo, aby rozhodlo samo.
S E P T I M U S (pauza) Odebeřte se s panem Fermatem do hudebního pokoje,
slečno. Dostanete lžíci marmelády navíc, objevíte-li jeho důkaz.
T H O M A S I N A Žádný důkaz neexistuje, Septime. Je nabíledni, že ta po-
369
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 369
známka na okraji byl vtip, který vás měl všechny dohnat k šílenství.
(Odejde.)
S E P T I M U S Nuže, pane, co je tou věcí, která nemůže počkat?
C H AT E R Myslím, že to víte, pane. Zneuctil jste moji choť.
S E P T I M U S Já že jsem ji zneuctil? To by bylo v rozporu s mou letorou,
s mými mravy a s obdivem, jenž k paní Chaterové chovám.
C H AT E R Slyšel jsem o vašem obdivu, pane! Zneuctil jste moji choť včera
večer v besídce!
S E P T I M U S Mýlíte se. Já jsem se s vaší chotí v besídce miloval. Požádala
mě, abych tam za ní přišel, ještě mám někde její lístek, klidně vám ho
najdu, a jestli někdo roztrušuje, že jsem se nedostavil, pak je to pomluva,
pane, jako že je Bůh nade mnou.
C H AT E R Vy zpropadený smilníku! Neváháte pokálet pověst dámy, abyste
zakryl svoji zbabělost. Ale to vám neprojde! Vyzývám vás na souboj!
S E P T I M U S Chatere! Chatere, Chatere, Chatere! Drahý příteli!
C H AT E R Neopovažujete se mě nazývat přítelem. Žádám zadostiučinění.
S E P T I M U S Nejdřív žádala zadostiučinění paní Chaterová, a teď zas o ně
žádáte vy. Nemohu trávit dny a noci uspokojováním požadavků rodiny
Chaterových. A co se pověsti vaší paní choti týče, není na tom o nic hůř
než předtím.
C H AT E R Vy darebáku!
S E P T I M U S Uklidněte se. Paní Chaterová je půvabná a temperamentní dáma
libozvučného hlasu a křepké chůze, ztělesnění všech předností, jež
společnost v jejím pohlaví ctí - a přesto hlavní její věhlas spočívá v jejím
daru udržovat v kalhotkách permanentní stav tropické vlahosti, která by
i v lednu dala vyrašit orchidejím.
C H AT E R K čertu s vámi, Hodgei, tohle poslouchat nebudu! Budete se bít
nebo ne?
S E P T I M U S (rozhodně) Nebudu! V téhle zemi víc než dva či tři prvotřídní
básníci nežijí a nezastřelím jednoho z nich jen kvůli letmému stojmému
splynutí s ženštinou, jejíž pověst by neuchránila ani rota do rojnice rozvinutých
mušketýrů.
C H AT E R Ha! To myslíte vážně! A kdo ještě? Kdo podle vašeho názoru - ne ne!
- tohle se mi pranic nezamlouvá, Hodgei. Mé rozhodnutí nezvrátíte
lichotkami. Takže tohle si myslíte?
370
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 370
S E P T I M U S Myslím. A řekl bych to i Miltonovi, kdyby nebyl po smrti. Tedy
ne to o jeho paní choti, samosebou C
H AT E R Ale mezi živoucími? Co pan Southey?
S E P T I M U S Southeyho bych v tu ránu zastřelil.
C H AT E R (smutně potřásá hlavou) Ano, upadl. Obdivoval jsem jeho Thalabu,
a to nadobyčej, ale Madoc, (uchichtne se) božíčku! - ale odbíháme od naší
věci - svedl jste paní Chaterovou, a jako by to nebylo dost, ukazuje se,
že každý podomek a kuchta S
E P T I M U S Kletě! Copak jste neslyšel jediného slova, které jsem k vám
pronesl?
C H AT E R Slyšel jsem vás, pane, a nepopírám, že váš postoj vítám, Bůh ví,
že člověku se dostane malého uznání, když nepatří do kliky poklonkářů,
kteří obklopují Jeffreyho a Edinburghský zpravodaj S
E P T I M U S Drahý Chatere, ti posuzují básníka podle zasedacího pořádku
u stolu lorda Hollanda!
C H AT E R Máte pravdu, jako že jsou nebesa nad námi! A moc rád bych znal
jméno toho bídáka, který v Piccadilly zesměšnil moji Tureckou děvu!
S E P T I M U S Tureckou děvu! Mám ji na nočním stolku! Když nemohu usnout,
obracím se k Turecké děvě jako ke starému příteli!
C H AT E R (potěšeně) Vida! A ten pacholek napsal, že by ji nehodil svému
psu k večeři, ani kdyby byla nadívaná ořechy a přelitá chlebovou omáčkou.
Když to četla paní Chaterová, plakala, pane, a nepodvolila se mi celých
čtrnáct dní - což mě navrací k mému poslání S
E P T I M U S Nicméně, vaše nová báseň proslaví vaše jméno na věky C
H AT E R Ať už ano či nikoli S
E P T I M U S O tom není sporu, pane. Uznání publika žádná klika nezabrání.
Divan Erótův uchvátí davy.
C H AT E R To je vskutku váš názor?
S E P T I M U S To je můj názor...
C H AT E R Opravdu, opravdu? Ale nechápu...
S E P T I M U S Víte, mám jeden z prvních výtisků - poslali mi ho k recenzi. Říkám
recenze, ale hovořím o obšírném ocenění vašeho talentu a vymezení
vašeho oprávněného místa v anglické literatuře.
371
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 371
C H AT E R Inu, tedy... To je zajistě... Už jste to napsal?
S E P T I M U S (důrazně) Ještě ne.
C H AT E R Ach. A za jak dlouho, myslíte...?
S E P T I M U S Má-li to být dobře napsáno, vyžaduje to nejprve zevrubné pročtení
vaší knihy, obou vašich knih, a několikeré pročtení, včetně doplňkové
literatury, abych měl podklady k náležitému vyjádření úcty či opovržení,
jak čemu po zásluze. Činím si poznámky, pořádám myšlenky,
a posléze, až to vše vstřebám a v klidném rozmyslu...
C H AT E R (prohnaně) Věděla o tom paní Chaterová, než vás - než jste S
E P T I M U S Nejspíš ano.
C H AT E R (vítězoslavně) Ta žena by pro mne udělala první poslední! Tady
máte přesvědčivý průzor do její povahy. Ano, přísahám Bohu, je mi pravou
chotí, pane!
S E P T I M U S Už proto bych ji nerad učinil vdovou.
C H AT E R Kapitán Brice dospěl svého času k témuž náhledu!
S E P T I M U S Kapitán Brice?
C H AT E R Pane Hodgei, dovolte, abych vám v radostné předtuše vepsal do
vašeho výtisku srdečné věnování. Posloužím si tady perem slečny
Thomasiny.
S E P T I M U S Vaše vztahy k lordovi a lady Croomovým plynou z toho, že jste
se bil s bratrem její milosti?
C H AT E R Kdepak! Byl to holý nesmysl, pane - kachna! Ale šťastlivá mýlka,
pane. Vynesla mi přízeň kapitána královského loďstva a hraběnčina bratra.
Pochybuji, že by něco takového o sobě mohl říci pan Walter Scott.
Dnes je ze mne vážený host na Sidley Parku.
S E P T I M U S Pak tedy, můžete říci, pane, že se vám dostalo satisfakce.
(Chater již vpisuje do knihy věnování, smáčeje pero v kalamáři na stole.
Dveřmi, kterými přišel Chater, vejde Noakes. V podpaží má srolované výkresy.
Chater je zabrán do psaní a Noakese si nevšímá. Když Noakes spatří, kdo je
v místnosti, propadne panice.)
N OA K E S Óóóh!
S E P T I M U S Ach, pan Noakes! - můj blátomyslný padouch! Kde máte svůj
slidičský nástroj?
372
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 372
N OA K E S Prosím za prominutí - myslel jsem, že její milost - promiňte
prosím (Noakes
se rozpačitě obrací na ústup, když ho zmrazí Chaterův hlas. Chater
zvonivým hlasem předčítá své věnování.)
C H AT E R ,,Drahému příteli Septimu Hodgeovi, který se tak laskavě zastal
autora - Ezra Chater, Sidley Park, Derbyshire, 10. dubna 1809." (Podává
knihu Septimovi.) Prosím, pane - ať se jednou máte čím pyšnit před vnou-
čaty!
S E P T I M U S To je víc, než si zasloužím, velkorysá slova, co říkáte, Noakesi?
(Přeruší je příchod lady Croomové a kapitána Edwarda Briceho ze zahrady. Její
první slova přicházejí otevřenými dveřmi.)
L A DY C RO O M O VÁ To snad ne! Má besídka!
(Lady Croomová vstoupí, následována Bricem, který nese v kůži vázaný skicák.)
Pane Noakesi! Co to slyším?
B R I C E Nejenom besídka, ale také loděnice, čínský mostek, křoviska a C
H AT E R Probůh, pane! Není možná!
B R I C E Pan Noakes vám to potvrdí.
S E P T I M U S Pane Noakesi, to je ohavné!
L A DY C RO O M O VÁ Jsem ráda, že to slyším právě od vás, pane Hodgei.
T H O M A S I N A (otevírá dveře z hudebního salónu) Už se můžu vrátit?
S E P T I M U S (se pokouší dveře zavřít) Ne, ještě ne L
A DY C RO O M O VÁ Ale ano, jen ať zůstane. Jedna lekce v hlouposti vydá
za dvě v moudrosti.
(Brice odnese skicák k pulpitu a rozloží ho tam. Skicák je dílem pana Noakese,
který je očividně obdivovatelem Červených knih Humphryho Reptona. Akvarely
na jeho stránkách zachycují stav zahrady ,,před" a ,,po" a stránky jsou chytře
řazeny tak, aby ty výsledné předcházely obrázky původního stavu, ačkoli
Repton je měl v obráceném pořadí.)
B R I C E Hodláte ze Sidley Parku učinit anglickou zahradu nebo rejdiště korsických
banditů?
S E P T I M U S Nepřehánějme, pane.
B R I C E To je znásilnění, pane!
373
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 373
N OA K E S (se hájí) To je dneska v módě.
C H AT E R (v témž nepochopení jako Septimus) Politováníhodné, jistěže, ale
je tomu tak.
(Thomasina přejde k pulpitu a prohlíží si skicák.)
L A DY C RO O M O VÁ Pane Chatere, méně podlézavosti prosím. Pane Hodgei,
apeluji na vás.
S E P T I M U S Milosti, za tu besídku se omlouvám, upřímně toho lituji - a jistým
způsobem i té loděnice - ale čínský mostek, čirý výmysl! - a od křovisek
se distancuji, to je pod úroveň! Pane Chatere - nemůžete přece věřit
slovu námezdného zahradníka, který vidí karnální objetí v každé
škvíře a zákoutí šíré krajiny!
T H O M A S I N A Septime, teď se ale nemluví o karnálním objetí, nebo snad
ano, mamá?
L A DY C RO O M O VÁ Ovšemže ne. Co ty víš o karnálním objetí?
T H O M A S I N A Všechno, díky Septimovi. Podle mého názoru jsou projekty
pana Noakese pro naši zahradu dokonalé. Je to vyložený Salvator!
L A DY C RO O M O VÁ Jak to myslí?
N OA K E S (odpovídá na nepravou otázku) Salvator Rosa, madam, slavný malíř.
Typický příklad pitoreskního stylu.
B R I C E Hodgei, o čem je vůbec řeč?
S E P T I M U S Mluví z ní nevinnost, nikoli zkušenost.
B R I C E Tomu říkáte nevinnost? Vede tě ke zpustlosti, dítě?
(Pauza.)
S E P T I M U S Odpovězte strýci!
T H O M A S I N A (Septimovi) Jak se liší zpustlé dítě od zpustlého zámku?
S E P T I M U S Takovéto otázky přenechávám panu Noakesovi.
N OA K E S (přesvědčeně) Zpustlý zámek je samozřejmě velice malebný.
S E P T I M U S V tom je ten hlavní rozdíl. (Briceovi.) Učím klasické autory.
Kdo objasní jejich význam, když ne já?
B R I C E Jako její učitel máte povinnost držet ji v nevědomosti.
L A DY C RO O M O VÁ Nefušuj do paradoxů, Edwarde, vydáváš se v nebezpe-
374
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 374
čí, že se ti náhodou povede vtip. Thomasino, počkej ve své ložnici.
T H O M A S I N A (na odchodu) Ano, mamá. Nechtěla jsem vám způsobit nepříjemnost,
Septime. Je mi to moc líto. Existují zřejmě věci, kterým mladá
dívka smí porozumět, například celá algebra, ale pak jsou zde jiné, jako
například objetí hovězí půlky, které před ní musí být zamlčovány, dokud
není dost stará, aby si mohla pořídit vlastní dobytče.
L A DY C RO O M O VÁ Okamžik prosím.
B R I C E O čem to mluví?
L A DY C RO O M O VÁ O masu.
B R I C E O masu?
L A DY C RO O M O VÁ Thomasino, raději zůstaň. Tvoje znalosti pitoreskních
stránek života očividně přesahují vše, co ti můžeme nabídnout my ostatní.
Pane Hodgei, nevědomost by se měla podobat prázdné nádobě čekající
na své naplnění ze studně pravdy - nikoli kabinetu vulgárních kuriozit.
Pane Noakesi - takže teď je řada na vás N
OA K E S Děkuji vám, milosti.
L A DY C RO O M O VÁ Vaše kresby napovídají úchvatnou proměnu. Nebýt vaší
duchaplné knihy, málem bych vlastní zahradu nepoznala - není-liž pravda?
- hleďte! Takhle se nám Sidley Park jeví dnes, a takhle by mohl vypadat, až
s ním pan Noakes skoncuje. Zatímco tady vidíme důvěrně známou pastorální
vytříbenost anglické zahrady, zde bují chmurný hvozd a tyčí se útesy
zřícenin tam, kde jaktěživo nestál žádný dům, vody se tříští o skaliska, kde
se jaktěživo nenacházel pramen či kámen, kterým bych nepřehodila kriketové
hřiště. Mé hyacintové údolíčko se změnilo v eldorádo skřetů, můj čínský
mostek, o němž jsem přesvědčena, že předčí i ten v Kew, a co já vím,
snad i mostky pekingské, zaclání padlý obelisk porostlý hložím.
N OA K E S (zachmuřeně) Lord Little má velmi podobný L
A DY C RO O M O VÁ Nezmírním hoře lorda Littlea tím, že k němu přidám
své vlastní. A račte mi vysvětlit, co má znamenat tahle rustikální chatrč,
která se vtlačila na místo mé besídky?
N OA K E S To je poustevna, milosti.
L A DY C RO O M O VÁ Já žasnu.
B R I C E Je to jaksi nevšední, pane Noakesi.
N OA K E S Ano, pane. Nevšednost je jedním ze základních znaků pitoreskního,
tedy malebného stylu, že ano -
375
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 375
376
L A DY C RO O M O VÁ Ale Sidley Park je sdostatek malebný, dokonce roztomile
malebný. Jeho zelené svahy se jemně vzdouvají. Stromy se útulně
druží v odstupech, jež jim dávají náležitě vyniknout. Potůček se klikatí
od jezera poklidně obklopeného lučinami, na nichž je líbezně rozmístěn
patřičný počet ovcí - krátce řečeno, příroda, jak ji Bůh zamýšlel, a já mohu
hrdě pronést s malířem: ,,Et in Arcadia ego!" - ,,Zde jsem v Arkádii",
Thomasino.
T H O M A S I N A Ano, mamá, dá se to tak říci.
L A DY C RO O M O VÁ Kritizuje můj vkus nebo můj překlad?
T H O M A S I N A K obojímu by se dalo leccos podotknout, mamá, ale zarazil
mě tvůj místopis.
L A DY C RO O M O VÁ S tou dívenkou se cosi událo od té doby, co jsem ji viděla
naposledy, což přece bylo včera. Kolik je ti dneska dopoledne?
T H O M A S I N A Třináct let a deset měsíců, mamá.
L A DY C RO O M O VÁ Třináct let a deset měsíců. Na drzost má ještě dobrých
šest měsíců čas a na vkus ještě mnohem víc. Pane Hodgei, činím vás odpovědným.
Pane Noakesi, zpátky k té vaší N
OA K E S Děkuji vám, milosti L
A DY C RO O M O VÁ Podle mého mínění čtete příliš mnoho románů paní
Radcliffové. Tohle je zahrada z Otrantského zámku či Záhad Udolfa C
H AT E R Otrantský zámek napsal Horace Walpole, milosti.
N OA K E S (vzrušeně) Pan Walpole, ten zahradník?!
L A DY C RO O M O VÁ Pane Chatere, jste v Sidley Parku vítaným hostem, ale
když řeknu, že Otrantský zámek napsal tenaten, tak ho taky napsal, proč
bych si jinak držela hosty. K čemu by vůbec byli?
(Slyšíme vzdálené výstřely z pušek.)
Nuže, zbraně jsou na dostřel - promluvím si o tom ještě s jeho lordstvem
a pak uvidíme - (Vyhlíží do zahrady.) Ach - váš přítel střelil holuba, pane
Hodgei. (Volá mimo scénu.) Bravo, pane!
S E P T I M U S Jsem přesvědčen, že ho střelil váš manžel nebo syn, milosti můj
spolužák není dobrý lovec.
B R I C E (vyhlíží ven) Ano, Augustus! - výborně, chlapče!
L A DY C RO O M O VÁ (do zahrady) Hola, pojďte taky! Nuž za mnou, má dru-
žino!
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 376
(Brice, Noakes a Chater ji poslušně následují, Chater to vezme oklikou, aby
mohl Septimovi vřele potřást rukou.)
C H AT E R Drahý pane Hodgei!
(Chater také odejde. Opět slyšíme pušky, teď už blíže.)
T H O M A S I N A Prásk, prásk, prásk... Vyrůstala jsem za zvuků pušek jako dítě
v obléhané pevnosti. Holubi a a havrani v době hájení, od srpna tetřevi
nahoře v kopcích, pak bažanti, křepelky, sluky, bekasíny a čírky - prásk
- prásk - prásk, probírky hejn. Táta nepotřebuje anděla vykladače, jeho
život je vypsán v loveckých denících.
S E P T I M U S V jatečním kalendáři. ,,V Arkádii najdete mne!"
T H O M A S I N A Fuj! Smrt je hrozná. (Namočí pero a jde s ním k čtenářskému
pultu.) Přimaluju tam poustevníka. K čemu je poustevna bez poustevníka?
Milujete moji matku, Septime?
S E P T I M U S Nechtějte být chytřejší než jsou vás starší. Není to zdvořilé.
T H O M A S I N A A jsem chytřejší?
S E P T I M U S Ano. Mnohem.
T H O M A S I N A Tak to mě mrzí, Septime. (Přestane kreslit a vytáhne z kapsy
malou obálku.) Paní Chaterová vám přinesla do hudebního pokoje dopis.
Povídala, že to není nic důležitého, a proto vám to mám předat nanejvýš
opatrně, bezpečně a diskrétně... Mate karnální objetí lidem rozum?
S E P T I M U S (si od ní bere dopis) Bez výjimky. Děkuji vám. A tím je dnešní
vzdělávání u konce.
T H O M A S I N A A je to. Vypadá jako Jan Křtitel v divočině.
S E P T I M U S Jak malebné.
L A DY C RO O M O VÁ (zvenčí, z jisté vzdálenosti) Thomasino!
(Septimus otevře dopis paní Chaterové. Zmačká obálku a odhodí ji. Čte dopis,
složí ho a zastrčí mezi stránky Divanu Erótova.)
377
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 377
D R U H Ý O B R A Z
Stejný pokoj, obdobné dopoledne, avšak v současnosti, jak je okamžitě zřejmé podle
vzezření Hany Jarvisové, ale už z ničeho jiného.
Zde je třeba cosi podotknout. Děj hry přeskakuje mezi začátkem devatenáctého století
a současností, stále však v téže místnosti. Místnost musí v obou údobích vypadat stejně,
aniž by v ní cokoli přibylo či bylo odstraněno, jak by se zřejmě stalo za normálních okolností.
Povšechný vzhled pokoje nesmí být v rozporu s žádným z daných období. Co se týče
rekvizit - knih, sešitů, květin apod., není zapotřebí nahrazovat svědectví jedné doby doplňky
druhé. Nicméně knihy a další tiskoviny užívané v obou údobích by měly být ve starých
i nových vydáních. Krajina kolem domu, jak se dozvídáme, doznala změn. Na tom, co
vidíme, by však žádná změna neměla být znát, nic by si nemělo protiřečit.
Podle tohoto principu mohou kalamář a pera z prvního obrazu zůstat. Knihy a papíry spojené
s Haniným bádáním v druhém obrazu mohou být na stole od začátku hry. A tak podobně.
Stůl se v průběhu hry zaplňuje tím i oním a předmět z jednoho obrazu, který by v jiném
mohl působit jako anachronismus (například kávová konvice), herci přehlížejí, jako
by tam vůbec nebyl. V závěru hry se na stole nastřádá bohatá sbírka předmětů.
Hana listuje stránkami skicáře pana Noakese. Po ruce má rovněž hromádku otevřených i zavřených
knížek deníkového typu (jsou to ,,zahradní knížky" lady Croomové, jak se ještě ukáže).
Po chvíli přejde Hana se skicářem k oknům a srovnává výhled s kresbami a potom skicář
vrátí na pulpit. Je oblečena velice střízlivě. Střevíce se hodí do zahrady, kam teď také
odchází, když ještě předtím sebrala ze stolu teodolit.
Místnost zůstane chvíli prázdná.
Jedny z ostatních dveří se otevřou a vpustí Chloe a Bernarda. Chloe je dcerou majitelů domu
a je ve sportovním. Bernard, který je zde na návštěvě, má oblek a vázanku. Dává přednost
nápadnému, pestrobarevném oblečení, ale pro tuto příležitost se poněkud krotí. Z kapsičky
na prsou se mu dere kapesníček pavích barev. Nese rozměrný kožený kufřík, který mu
slouží jako aktovka.
C H L O E Ach! Takže tady byla...
B E R N A R D Aha... dveře do zahrady...
C H L O E Ano. Počkejte.
(Chloe projde dveřmi do zahrady a zmizí nám z očí. Bernard čeká. Otevřou se
druhé dveře a vyhlédne z nich Valentin.)
VA L E N T I N Do prdele.
(Valentin opět odejde a zavře za sebou dveře. Chloe se vrátí a nese v rukou gumové
holínky. Posadí se a začne se přezouvat do holínek.)
C H L O E Radši tu počkejte, ať se nemusíte trmácet zahradou. Tráví v zahradě
spoustu času, jak si jistě umíte představit.
B E R N A R D Ano. Proč?
378
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 378
C H L O E Píše přece dějiny naší zahrady, vy to nevíte?
B E R N A R D Ne, vím, že bádá v dokumentech rodu Croomových, ale...
C H L O E No, zas tak docela to dějiny zahrady nejsou. Řeknu Haně, aby vám
to vysvětlila. Ten příkop, co jste do něj málem sjel, s tím taky souvisí.
Chtěla jsem vám říct, abyste si udělal pohodlí, ale to dost dobře nepůjde,
víte, všecko je vyklizené, přímou čarou k nejbližší toaletě.
B E R N A R D Všechno?
C H L O E Ne, jen tenhle pokoj. Vede tudy cesta na ,,Dámy".
B E R N A R D Aha, chápu. Říkala jste Hana?
C H L O E Ano, Hana. Mohu pro vás ještě něco udělat? (Přezula se a vstává.)
Ale za chvilku...
(Bernard ji však nevnímá.)
Pane Nightingale?
B E R N A R D (se probere) Ano. Děkuji vám. Slečna Jarvisová je Hana
Jarvisová, ta spisovatelka?
C H L O E Ano. Četl jste její knihu?
B E R N A R D Ano. Jistěže.
C H L O E Vsadím se, že je v poustevně, přes ten stan tam není vidět...
B E R N A R D Pořádáte zahradní slavnost?
C H L O E Candrbál pro místní burany - každoroční maškaráda a všeobecná
ožíračka. Starouši to v domě nechtějí, jednou jsme jen taktak stačili
u Christies šlohnout zpátky čajovou konvici, takže všechno, co se dá zničit,
ukrást nebo pozvracet, je taktně nebo spíš netaktně odstraněno -
(Odchází.)
B E R N A R D Hm - poslyšte - můžete jí říct - mohla byste prozatím mé jméno
zamlčet?
C H L O E Jistě. Proč ne.
B E R N A R D (se usmívá) Bude legrace, až na to přijde. Nevadí vám to?
C H L O E Ne. Ale jistě se zeptá, kdo... Mám říct jiné jméno, tedy prozatím?
B E R N A R D Ano, proč ne?
C H L O E Nightingale - slavík. Co takhle jiný pták - co třeba páv? (Odejde.)
379
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 379
(Bernard přejede pohledem po knihách na stole. Odloží svůj kufřík. Z dáli jsou
slyšet výstřely z brokovnice. Přilákají Bernarda k oknu. Dívá se ven. Dveře, kterými
vstoupil, se teď otevřou a do pokoje nahlédne Gus. Bernard se otočí a uvidí
ho.)
B E R N A R D Ahoj.
(Gus neodpoví. Nikdy nemluví. Možná ani mluvit neumí. Je stále jako na jehlách,
a když vidí cizího člověka, stáhne se a hned zas odejde. Chvíli poté se
opět otevřou druhé dveře a místností projde Valentin, aniž by Bernarda přehlédl,
nicméně ho přehlíží.)
VA L E N T I N Do prdele, do prdele, do prdele... (Tolikrát, kolikrát to stačí
říct, než dojde k protilehlým dveřím a zavře je za sebou. Zpoza dveří,
křičí.) Chloe! Chloe!
(Bernardova nejistota vzrůstá. Valentin se vrátí dveřmi, kterými odešel.
Zahledí se na Bernarda.)
B E R N A R D Je v zahradě, hledá slečnu Jarvisovou.
VA L E N T I N Kam se všecko podělo?
B E R N A R D Vystěhovali to kvůli tomu, no...
VA L E N T I N Tancovačka je přece ve stanu, nebo ne?
B E R N A R D Ano, ale tudy se chodí k nejbližší toaletě.
VA L E N T I N Musím najít komodu. Mám tam všechny lovecké deníky.
B E R N A R D Aha.
VA L E N T I N Věnuje se vám tady vůbec někdo?
B E R N A R D Ano. Děkuji vám. Jsem Bernard Night - přišel jsem navštívit
slečnu Jarvisovou. Psal jsem lordu Croomovi, ale odpověď jsem bohužel
neobdržel, a tak jsem VA
L E N T I N Na stroji?
B E R N A R D Na stroji?
VA L E N T I N Psal jste ten dopis na stroji?
B E R N A R D Ano.
VA L E N T I N Na dopisy psané na stroji otec zásadně neodpovídá. (Všimne si
želvy, částečně skryté mezi všemi těmi věcmi na stole.) Ááá! Pročpak se
schováváš, Blesku? (Vezme želvu do rukou.)
380
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 380
B E R N A R D A tak jsem včera zatelefonoval a myslím, že jsem mluvil s vámi VA
L E N T I N Se mnou? No jo. Ano! Promiňte! Chystáte přednášku o - o někom
- a chtěl jste Hanu požádat - o něco B
E R N A R D Ano. Jak se ukazuje. Doufám jen, že mi slečna Jarvisová bude
nakloněna.
VA L E N T I N To sotva.
B E R N A R D Jste obeznámen s jejím bádáním?
VA L E N T I N Znám Hanu. Cosi o ní vím.
B E R N A R D Už je tady dlouho?
VA L E N T I N Obávám se, že se tady zabydlela. Moje matka totiž četla její
knihu. Vy taky?
B E R N A R D Ne. Ano. Tedy její knihu. Jistěže.
VA L E N T I N Je hrozně namyšlená.
B E R N A R D Inu, kdybych já napsal bestseller VA
L E N T I N Ne, že to vůbec přečetla. Moje matka jinak nečte nic než zahradnické
příručky.
B E R N A R D Takže má jistě radost, že Hana Jarvisová píše knihu o její zahradě.
VA L E N T I N Je to spíš o poustevnících.
(Gus se vrátí týmiž dveřmi a hned se otočí, aby opět zmizel.)
Pojď dál, Gusi - co chceš?
(Ale Gus je už pryč.)
No... vezmu Bleska proběhnout.
B E R N A R D My jsme se už jednou potkali. V Sussexu, před dvěma lety, na
semináři...
VA L E N T I N Ale? Tam že jsem byl?
B E R N A R D Ano. Jeden z mých kolegů měl za to, že objevil neznámou povídku
od D. H. Lawrence, a podrobil ji analýze na svém domácím počítači.
Navýsost zajímavé, možná si na tu práci vzpomínáte.
VA L E N T I N Moc ne. Ale často sedávám se zavřenýma očima, což nutně neznamená,
že jsem vzhůru.
381
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 381
B E R N A R D Nuže, srovnáním větných struktur a tak dále ten chlapík dokázal,
že je tu devadesátiprocentní šance, že onu povídku skutečně napsal
autor Zamilovaných žen. K mé nevyjádřitelné radosti pak jeden z té vaší
matematické party dokázal, že na stejném statistickém základě existuje
možnost, že Lawrence napsal také Medvídka Pú a značnou část
Brightonského kurýra z předchozího dne.
VA L E N T I N (po pauze) Ach, Brighton. Ano. Tam jsem byl. (A vyhlédne ven.)
Ach - už jde. Půjdu, ať si můžete v klidu popovídat. Mimochodem, ta červená
mazda je vaše?
B E R N A R D Ano.
VA L E N T I N Jestli vám můžu radit, tak ji ukliďte z očí, než přijde otec.
Nestrpí v domě nikoho s vozem japonské značky. Jste teplouš?
B E R N A R D Ne, to ne.
VA L E N T I N Nevadí, i tak.
(Valentin odejde a zavře za sebou dveře. Bernard dál upřeně hledí na zavřené
dveře. Za jeho zády vstoupí ze zahrady Hana.)
H A N A Pan Peacock?
(Bernard se roztržitě rozhlédne, otočí se přes rameno po nepřítomném
Peacockovi, pak se ale rozvzpomene a nasadí žoviální nightingaleovskou mas-
ku.)
B E R N A R D Ach... Dobrý den! Vy jste jistě slečna Jarvisová. Je mi potěšením.
Na chvilku jsem zaváhal - ta fotografie vám velkou čest nedělá.
H A N A Jaká fotografie? (Vyzouvá se ze zablácených bot.)
B E R N A R D Na obálce vaší knihy. Omlouvám se, že vás vytrhuji od práce,
ale slečna Chloe ve své laskavosti trvala na tom H
A N A To je v pořádku - zablátil byste si boty.
B E R N A R D Jak ohleduplné. A jste kromobyčej laskavá, že mi věnujete
chvilku ze svého vzácného času. (Přehání to.)
(Hana po něm střelí pohledem.)
H A N A Vy jste novinář?
B E R N A R D (pohoršeně) Ne, to nejsem!
H A N A (navazuje) Válela jsem se v příkopě, hrozná čvachtanice.
B E R N A R D Válela v příkopě? Cha-chá!
382
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 382
H A N A Co prosím? (Chvilku na něho mlčky zírá.) Co pro vás mohu udělat,
pane Peacocku?
B E R N A R D No, můžete začít tím, že mi budete říkat Bernarde, což je mé
křestní jméno.
H A N A Děkuji. (Přejde ke dveřím do zahrady, oklepává boty o sebe a seškrabuje
z nich bláto.)
B E R N A R D Vaše kniha! - vaše kniha je zjevení! Uzřít Caroline Lambovou
vašima očima znamená uzřít ji poprvé. Stydím se, ale musím přiznat, že
jsem její prózy nikdy nečetl, a jistě máte pravdu, že jsou mimořádné...
Počátek devatenáctého století je moje parketa, dá-li se to tak říct...
H A N A Vy přednášíte?
B E R N A R D Ano. A taky píšu, jako vy, jako my všichni, i když jsem jakživ
nezplodil nic, co by se prodávalo jako vaše Cara.
H A N A Já nepřednáším.
B E R N A R D Ne? Ale tím větší zasloužíte uznání. Jistě se mnou souhlasíte,
že anglický literární vědec nemá větší úkol než rehabilitovat zapomenutého
spisovatele.
H A N A Nikoli přednášet?
B E R N A R D Bože můj, ne, ať si to ti spratkové přeberou sami. Rozhodně
vám blahopřeju. Počítám, že teď někdo vytáhne ze šuplíku autorčiny rané
práce?
H A N A Určitě.
B E R N A R D Výborně! Bravo! Jako dokument vrhající nové světlo na osobnost
lorda Byrona je to prostě H
A N A Bernarde. Říkal jste Bernard, že?
B E R N A R D Ano.
H A N A Moment, nazuju si boty.
B E R N A R D Ach. Snad nechcete zase odejít?
H A N A Ne, chci vás nakopnout do koulí.
B E R N A R D Dobrá. Přejdu k věci. Ezra Chater.
H A N A Ezra Chater.
B E R N A R D Narozen roku 1778 v Twickenhamu v Middlesexu, autor dvou
383
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 383
veršovaných příběhů Turecká děva, 1808, a Divan Erótův, 1809. Po roce
1809 už o něm není jediná zmínka. Vypařil se.
H A N A Rozumím. A co má být?
B E R N A R D (sahá po svém kufříku) Je tu jistá spojitost se Sidley Parkem.
(Vytáhne z kufříku Divan Erótův. Předčítá věnování.) ,,Drahému příteli
Septimu Hodgeovi, který se tak laskavě zastal autora - Ezra Chater,
Sidley Park, Derbyshire, 10. dubna 1809." (Podá Haně knihu.) Jsem ve
vašich rukou.
H A N A Divan Erótův. Je to vůbec ke čtení?
B E R N A R D Kupodivu ano.
H A N A Myslíte, že by stál za knihu?
B E R N A R D Ne, to ne - snad za krátkou monografii do Anglických studií.
O Chaterovi se takřka nic neví, v Národní biografii ani slovo - v té době
byl už zcela zapomenut.
H A N A Rodina?
B E R N A R D Zhola nic. V databázi Britské knihovny je jen jeden další Chater.
H A N A Stejné období?
B E R N A R D Ano, ale to nebyl básník jako náš Ezra, byl to botanik, který popsal
trpasličí jiřinku z Martiniku, a tam taky zemřel na opičí pokousání.
H A N A A Ezra Chater?
B E R N A R D Dva odkazy v časopiseckém indexu, pro každou knihu jeden,
v obou případech jde o zevrubné recenze v Piccadilly, ale žádná osobní
data neuvedena.
H A N A A tohle (knihu) jste našel kde ?
B E R N A R D V soukromé sbírce. Mám příští týden v Londýně přednášku,
a mám za to, že Chater stojí za pozornost, takže cokoli o něm či o tom
Septimu Hodgeovi, Sidley Parku, prostě jakákoli stopa... byl bych vám
hrozně vděčný.
(Pauza.)
H A N A Hmm! Tak tohle je pro mě nová zkušenost. Škemrající akademik.
B E R N A R D Tak moment.
H A N A Jistěže. Všichni akademici, kteří mou knihu recenzovali, ji blahosklonně
vzali na vědomí.
384
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 384
B E R N A R D To snad ne.
H A N A To víte že ano. Byronův gang si rozepnul poklopce a blahosklonně ji
vzal na vědomí. Mimochodem, kde se to vlastně neobtěžujete přednášet?
B E R N A R D No, v Sussexu.
(Hana se krátce zamyslí.)
H A N A Nightingale. Ano: celá jedna stránka v Observeru, poplácání po zadku,
abych se nepletla, kam nemám. Jistě toho fouňu znáte.
B E R N A R D Jak pravím, jsem ve vašich rukou.
H A N A To je fakt. Takže hezky poproste.
B E R N A R D Prosím, prosím.
H A N A Posaďte se.
B E R N A R D Děkuju. (Usedne na židli.)
(Hana zůstane stát. Možná že kouří; pokud ano, pak si teď zapálí. Docela by
se k ní hodila krátká špička. Nebo cigarety balené v hnědém papíru.)
H A N A Jak jste se dozvěděl, že jsem tady?
B E R N A R D Ale já to nevěděl. Mluvil jsem po telefonu s jejich synem, ale
ten se o vás nezmínil... a pak se zapomněl zmínit o mně.
H A N A Valentin. Studuje v Oxfordu, občas.
B E R N A R D Ano, už jsme se viděli. Typický produkt Oxfordu.
H A N A Můj snoubenec. (Neuhne očima.)
B E R N A R D (po pauze) Risknu to. Lžete.
H A N A (po pauze) Výborně, Bernarde.
B E R N A R D Kristepane.
H A N A Nazývá mě svou snoubenkou.
B E R N A R D Proč?
H A N A Žertem.
B E R N A R D Dala jste mu košem?
H A N A Neblázněte, vypadám snad jako příští hraběnka ze -
385
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 385
B E R N A R D Ne, ne - nic ho to nestojí. Žert, který pobaví. Moje želva Blesk,
moje snoubenka Hana.
H A N A Ano. Koukám, že se vyznáte, Bernarde. Ale nejsem si jistá, jestli se
mi to líbí.
B E R N A R D Co vlastně dělá, Valentin?
H A N A Postgraduál. Biologii.
B E R N A R D To snad ne, je přece matematik.
H A N A Co já vím, tak počítá tetřívky.
B E R N A R D Tetřívky?
H A N A Opravdovské tetřívky ne. V počítači.
B E R N A R D A co ten, co nemluví?
H A N A Gus.
B E R N A R D Co mu je?
H A N A Neptala jsem se.
B E R N A R D A tatínek je zřejmě samá sranda.
H A N A To je.
B E R N A R D A maminka zahradničí. Co se to tady děje?
H A N A Jak to myslíte?
B E R N A R D Málem jsem jí urazil hlavu - stála v nějaké jámě, když jsem sjel
z cesty.
H A N A Vášeň pro archeologii. Dům měl zhruba do roku 1740 klasickou francouzskou
zahradu. Lady Croomová se zajímá o historii zahrad. Poslala
jsem jí svou knihu, kde, jak víte, pokud jste ji ovšem četl - což mimochodem
nepředpokládám - dosti obšírně popisuji Carolininu zahradu
v Brocket Hall. A teď tady Hermioně pomáhám.
B E R N A R D (uznale) Hermioně.
H A N A Dobové záznamy jsou mimořádně ucelené a nikdo je dosud nezpra-
coval.
B E R N A R D Začínám k vám pociťovat obdiv.
H A N A A to předtím bylo co? To jste kecal?
386
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 386
387
B E R N A R D Kecal. Ta fotka vám přece jen dělá čest, i když vaší knížkou si
tak jistý nejsem.
(Hana si ho pátravě měří. Bernard sebejistě vyčkává.)
H A N A Septimus Hodge byl zdejším domácím učitelem.
B E R N A R D (potichu) Znamenitě!
H A N A Jeho žačkou byla dcera lorda Crooma. Syn studoval v Etonu.
Septimus bydlel v domě: v účetní knize se vypočítávají částky za víno
a svíčky. Takže ne tak docela host, ale víc než správce. Mezi doklady je
i jeho dopis, v němž se uchází o zaměstnání. Vyhrabu ho pro vás. Pokud
se dobře pamatuju, studoval matematiku a fyziku v Cambridge. Takže vědec,
dá-li se to tak říct.
B E R N A R D Jsem ohromen. Děkuju vám. A Chater?
H A N A Nikde nic.
B E R N A R D Ale. Vůbec nic?
H A N A Bohužel.
B E R N A R D A co v knihovně?
H A N A Katalog byl sestaven až po roce 1880. Všechno jsem prošla.
B E R N A R D Knihy nebo katalog?
H A N A Katalog.
B E R N A R D Hm. Škoda.
H A N A Je mi líto.
B E R N A R D A co dopisy? Žádná zmínka?
H A N A Bohužel. K vašemu údobí jsem obzvlášť pozorná, je to přece i moje
parketa.
B E R N A R D Opravdu? Po pravdě řečeno, já vlastně nevím, co je předmětem
vašeho...
H A N A Sidleyský poustevník.
B E R N A R D Ach. To je kdo?
H A N A To je má nálepka pro nervové zhroucení ,,romantické imaginace".
Zabývám se krajinou ve vztahu k literatuře od roku 1750 do roku 1834.
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 387
B E R N A R D Co se stalo v roce 1834?
H A N A Můj poustevník umřel.
B E R N A R D No jistě.
H A N A Jak to myslíte - no jistě?
B E R N A R D Nijak.
H A N A Ale ano, něco jste tím myslel.
B E R N A R D Ne, fakt ne... Nicméně Coleridge umřel taky roku 1834.
H A N A Nepovídejte. Tomu říkám šťastná náhoda. (Už mírněji.) Díky,
Bernarde. (Přejde k pulpitu a otevře Noakesův skicář.) Podívejte tady
je.
(Bernard se jde podívat.)
B E R N A R D Hmmm.
H A N A Jediná dochovaná podobizna Sidleyského poustevníka.
B E R N A R D Vypadá velice biblicky.
H A N A Dokresleno ovšem pozdější rukou. Poustevna ještě nestála, když
Noakes tohle kreslil.
B E R N A R D Noakes... ten malíř?
H A N A Zahradní architekt. Maloval takovéhle knihy pro své zákazníky, bylo
to něco jako propagační prospekty. (Předvádí.) Před a po, vidíte. Takhle
to tady vypadalo až do roku, řekněme 1810 - plavné, zvlněné, křivolaké otevřené
vodní plochy, shluky stromů, klasická loděnice B
E R N A R D Rozkošné. Pravá Anglie.
H A N A Neplácejte hlouposti, Bernarde. Anglickou krajinu vymysleli zahradnící,
imitující cizí malíře, kteří evokovali klasické autory. Všechno to sem
sakumprásk navozili v kufrech z velké cesty po Evropě. Tady, vidíte Capability
Brown vykrádá Clauda, který vykrádal Vergilia. Arkádie! A tady,
zkopírována Richardem Noakesem, divoká příroda ve stylu Salvatora
Rosy. Gotický román vyjádřený krajinou. Všechno až na upíry. Váš proslulý
jmenovec popisuje mého poustevníka v jednom ze svých dopisů.
B E R N A R D Můj jmenovec??
H A N A Prosím?
B E R N A R D To nic. Pokračujte.
388
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 388
H A N A Thomas Love Peacock.
B E R N A R D Ach ano.
H A N A Našla jsem to v eseji o božích mužích a poustevnících publikovaném
v šedesátých letech minulého století v Cornhillských listech... (zaloví
v knihách a papírech na stole po časopisu a najde ho) ...v roce 1862...
Peacock o něm říká (cituje zpaměti): ,,Žádný z těch vašich vesnických
prosťáčků děsících ctnostné dámy, ale mudrc mezi idioty, vědátor bláz-
novství."
B E R N A R D Takže ,,oxy-morous".
H A N A (nepřítomně) Ano. Cože?
B E R N A R D To nic.
H A N A (našla dotyčné místo) Tady je to. ,,Řečený dopis, psaný rukou autora
Headlong Hallu před bezmála třiceti lety, hovoří o návštěvě Sidley Parku,
panství hraběte Crooma" B
E R N A R D Nebyl to dopis Thackerayovi?
H A N A (se zarazí) Nevím. Záleží na tom?
B E R N A R D Ne. Promiňte.
(Nicméně přestávky, jež jí Bernard nabízí, jsou jen falešnými přísliby - a Hana
není dost pohotová. Tak se věci mají.)
Já jen, že Thackeray byl redaktorem Cornhillských listů do roku 63, kdy,
jak víte, zemřel. Jeho otec byl zaměstnán u Východoindické společnosti,
kde Peacock pracoval jako kontrolor, takže je docela možné, že kdyby
tento esej napsal Thackeray, pak by ten dopis... Promiňte. Pokračujte.
Východoindická knihovna v Blackfriars má samozřejmě většinu
Peacockových dopisů, takže by bylo docela... Promiňte. Mohu se podívat?
(Hana mu mlčky podá svázaný ročník časopisu.)
Ano, má to hlavu i patu, to jistě. Mohlo by na tom něco být... Pokračujte.
Poslouchám... (Listuje v eseji a zničehonic se zajíkne smíchy.) No jasně,
je to Thackeray... (Prudce knihu sklapne.) K nesnesení... (Podá jí knihu
zpátky.) Co jste to říkala?
H A N A Jak to mám ksakru vědět. Takhle se chováte vždycky?
B E R N A R D Jak?
H A N A Vtip je v tom, že Croomovi měli poustevníka přímo pod nosem nějakých
dvacet let, takže jim pomalu nestál za zmínku. Jak postupně zjišťu-
389
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 389
ji. Peacockův dopis je bohužel stále mým hlavním pramenem. Když jsem
na to (svázaný ročník časopisu v jejích rukou) narazila, byl to jeden z těch
okamžiků, kdy se vám rozbřeskne, o čem bude vaše příští kniha.
Poustevník ze Sidley Parku je pro mne...
B E R N A R D Nálepkou.
H A N A Zjevením.
B E R N A R D Zjevení, to je dobré slovo.
H A N A Poustevník byl umístěn do krajiny přesně tak, jako se do zahrady
umísťuje sádrový trpaslík. Prožil tam celý život jako zahradní dekorace.
B E R N A R D Co vlastně dělal?
H A N A Byl pořád samá práce. Když umřel, našli v jeho chatrči haldy papírů.
Stovky stránek. Tisíce. Peacock říká, že ho pokládali za génia. Jak se ale
ukázalo, měl v hlavě o kolečko víc. Pokrýval každičký list papíru kabalistickými
důkazy, že svět spěje k zániku. Dokonalé, co? Myslím dokonalý
symbol.
B E R N A R D Ano, to je fakt. Čeho?
H A N A Celého toho romantického humbuku, Bernarde! Totéž se přece přihodilo
osvícenectví, nemyslíte? Století intelektuálské radikálnosti se obrátilo
samo proti sobě. Pobloudilá mysl pokládaná za geniální. V kulisách
laciného uchvácení a falešných emocí. Dějiny zahrady o tom všem báječně
vypovídají. Existuje rytina Sidley Parku z roku 1730, která vám vžene
slzy do očí. Ráj v éře rozumu. Do roku 1760 bylo všechno totam - umně
tvarované keře, jezírka a terasy, fontány, lipové aleje - celou tu ušlechtilou
symetrii rozoraly pluhy Capability Browna. Tráva se rozprostřela od
domovních dveří až po obzor a nejlepší zimostrázový živý plot v celém
Derbyshiru byl vykopán a nahrazen vodními příkopy, aby ti blázni mohli
předstírat, že žijí v Boží krajině. A pak přišel Richard Noakes, aby Boží
záměr přizpůsobil nové době. Když skončil, bylo z toho tohle (skicář).
Úpadek od myšlenky k pocitu, chápete.
B E R N A R D (vysloví svůj názor) To je zatraceně dobré.
(Hana na něho pohlédne, zda to nemyslí ironicky, ale Bernard se tváří velice
profesionálně.)
Ne, tohle obstojí.
H A N A Děkuju.
B E R N A R D Mně osobně se ten vodní příkop líbí. Vy dáváte přednost živým
plotům?
390
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 390
H A N A Nemám sentimentalitu v lásce.
B E R N A R D Ano, chápu. Jste si tím jistá? Mně připadá, že k symetrii máte
notně sentimentální vztah. Ale to s tím poustevníkem je báječné. Genius
loci.
H A N A (potěšeně) To je taky můj titul!
B E R N A R D No jasně.
H A N A (už s menší radostí) Jasně?
B E R N A R D Jasně. Byl snad něco jiného než symbol?
H A N A Já nevím.
B E R N A R D Aha.
H A N A Tedy zatím.
B E R N A R D Tak vidíte. Co udělali se všemi těmi poustevníkovými papíry?
Říká o tom Peacock něco?
H A N A Spálili je na hranici.
B E R N A R D Ach jo.
H A N A Musím ještě projít zahradní deníky lady Croomové.
B E R N A R D Účetní knihy nebo denní záznamy?
H A N A Od každého něco. Jsou v nich mezery, ale překlenují celé údobí.
B E R N A R D Opravdu? Nenarazila jste náhodou někde na Byrona?
H A N A První vydání Childe Haroldovy pouti a snad ještě Angličtí bardové.
B E R N A R D S věnováním?
H A N A Ne.
B E R N A R D A z dopisů na vás nikde nevyjuknul?
H A N A Proč by měl? Croomovi z jeho dopisů taky nejukají.
B E R N A R D (nedbale) To je fakt. Ale Newstead není zas tak daleko. Moc by
vám vadilo, kdybych se v tom trochu prošťoural? Samozřejmě jenom
v tom, co jste už prošla.
(Haně začíná cosi docházet.)
391
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 391
H A N A Zajímáte se o Byrona nebo o Chatera?
(Jedněmi z postranních dveří vstoupí Chloe v punčochách, s plnou náručí víceméně
stejných svazků vázaných v kůži. Vypadají jako účetní knihy. Vrátí se za
dveře pro boty.)
C H L O E Promiňte - jenom procházím - v přípravně se podává čaj, jestli vám
nevadí pít z hrnků B
E R N A R D To je milé.
C H L O E Hana vám ukáže kudy.
B E R N A R D Pomůžu vám, když dovolíte.
C H L O E Není třeba, to zvládnu (Bernard
jí otevře protilehlé dveře.)
Děkuju vám - zachraňuji Valovi jeho lovecké deníky. Díky.
(Chloe odejde. Bernard dveře opět zavře.)
B E R N A R D Roztomilé děvče.
H A N A Hmmm.
B E R N A R D Skutečně?
H A N A Skutečně co?
(Dveře, kterými Chloe odešla, se opět otevřou a dívka z nich vystrčí hlavu.)
C H L O E Chci vám jen říct, abyste si z toho nic nedělal, když bude mít táta
připomínky k vašemu autu, pane Nightingale, je strašně zaujatý proti (a
Nightingale je prozrazen) - a jéje - máte po překvapení! - ještě jste to
na sebe neprásknul, co? Ach jo, promiňte - ale ten čaj - takže odpusťte,
jestli jsem snad - (Rozpačitě odejde a zavře za sebou dveře.)
(Pauza.)
H A N A Jste hnusný šmejd. (Vykročí k odchodu.)
B E R N A R D Jde o to, že spojení s Byronem je tu taky.
(Hana se zastaví a zahledí se mu do očí.)
H A N A To je mi jedno.
B E R N A R D Ale nemělo by. Pánům z Byronova gangu se přiskřípnou pinďoury
do zipu.
392
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 392
H A N A (po pauze) To že by?
B E R N A R D Když budeme spolupracovat.
H A N A Na čem?
B E R N A R D Posaďte se, vysvětlím vám to.
H A N A Radši postojím.
B E R N A R D Tenhle výtisk Divanu Erótova patřil lordu Byronovi.
H A N A Patřil Septimu Hodgeovi.
B E R N A R D Původně ano. Ale nacházel se v Byronově knihovně, kterou prodali
na úhradu jeho dluhů, když roku 1816 nadobro opustil Anglii.
Dražební katalog je v Britské knihovně. Divan Erótův byl položkou číslo
74A a připadl knihkupci a nakladateli Johnu Nightingaleovi z Opera
Courtu na Pall Mall... jehož jméno ostatně přežívá ve firmě Nightingale
a Matlock, přičemž současný Nightingale je můj bratranec. (Odmlčí se.)
(Hana zaváhá a pak usedne ke stolu.)
Řeknu vám jen stručný obsah jednotlivých kapitol. V roce 1939 byl knihkupecký
sklad přestěhován do venkovského sídla Nigtingaleových
v Kentu. V roce 1945 byl sklad převezen do knihkupectví zpátky.
Přehlédnutá bedna s knihami z počátku devatenáctého století zatím dále
spočívala ve sklepení domu na venkově, dokud dům nebyl prodán, aby
uvolnil cestu železniční přípojce k tunelu pod Kanálem. Při té příležitosti
objeven Divan Erótův s připojeným aukčním lístkem z roku 1816 - fotokopie
k nahlédnutí. (Vyndá ze svého kufříku fotokopii a podá ji Haně, která
ji zkoumá.)
H A N A Nojo. Byla v Byronově knihovně.
B E R N A R D Řada míst je podtržených.
(Hana vezme knihu a listuje jejími stránkami.)
Všechna z nich, ale nejen ona - ne, ne, dívejte se na mě, ne do knihy všechny
ty podtržené pasáže, slovo od slova, byly použity jako citace
v recenzi Eróta v Piccadilly Recreation z 30. dubna 1809. Recenzent začíná
upozorněním na svůj předchozí článek v témže časopisu, věnovaný
Turecké děvě.
H A N A Recenzentem je očividně Hodge: ,,Drahému příteli Septimu
Hodgeovi, který se tak laskavě zastal autora."
B E R N A R D A v tom to právě vězí. V Piccadilly se oběma těm knihám vysmál.
393
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 393
H A N A (po pauze) Připadá vám, že je to v Byronově stylu?
B E R N A R D (vytáhne ze svého kufříku dvě xeroxové kopie) Zatraceně víc než
Byronova recenze Wordsworthe, kterou napsal o rok dříve.
(Hana zběžně pohlédne na kopie.)
H A N A Vidím. Takže gratuluji. Dvě dosud neznámé knižní recenze mladého
Byrona. Je to tak?
B E R N A R D Ne. Díky tkalounům přečkaly v knize bez úhony tři dokumenty.
(Opatrně je vyjímá z obálky, kterou měl také v kufříku. Jsou to originály.
Bere jeden po druhém.) ,,Pane - máme spolu nevyřízený účet. Čekám vás
ve zbrojnici. E. Chater."
,,Můj manžel poslal do města pro pistole. Pro lásku Boží, popřete vše, co
nelze dokázat - dnes v noci zůstanu ve svém pokoji. Vaše Charity."
,,Sidley Park, 11. dubna 1809. Pane - zovu vás lhářem, smilníkem, pomlouvačem
a lupičem mé cti. Očekávám, že mi poskytnete satisfakci jako
muž i jako básník. E. Chater."
(Pauza.)
H A N A Senzace. Ale je to neprůkazné. Té knize mohlo trvat sedm let, než
doputovala do Byronova vlastnictví. Nikterak Byrona s Chaterem nebo se
Sidley Parkem nespojuje. Ani s Hodgem, když se to tak vezme. Navíc
o tom není v Byronových dopisech sebemenší náznak, a takováhle patálie
je asi to poslední, o čem by pomlčel.
B E R N A R D Patálie?
H A N A Tropil by si z toho žerty.
B E R N A R D Žerty, to zrovna! (Odmlčí se, aby jeho slova měla větší efekt.)
On Chatera zabil!
H A N A (se ušklíbne) Ale nepovídejte!
B E R N A R D Chaterovi bylo jedenatřicet let. Byl autorem dvou knih. Po
Erótovi už o něm není slechu. Po dubnu 1809 prostě mizí ze světa.
A Byron - Byron vydal svoji satiru Angličtí bardové a skotští recenzenti
v březnu. Získával si teprve jméno. A přesto odplul první lodí do
Lisabonu a dva roky zůstal v cizině. Hano, tohle znamená slávu. V rodinných
dokumentech musí být něco H
A N A Není, znám je.
B E R N A R D Ale hledala jste něco jiného! Tohle na vás nevyskočí jako ,,Lord
Byron u snídaně sršel vtipem."
394
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 394
H A N A Jeho přítomnost by ovšem sotva prošla beze zmínky. Ale nic nenaznačuje,
že by tady v té době Byron byl, a nevěřím, že tu vůbec někdy
byl.
B E R N A R D Dobrá, ale dovolte mi, abych to zkusil sám.
H A N A Všechno mi jen pokazíte.
B E R N A R D Milá dívčino, umím se ovládat H
A N A A neříkejte mi milá dívčino. Jestli najdu něco k Byronovi, Chaterovi
nebo Hodgeovi, pošlu vám to. Nightingale, Sussex.
(Pauza. Hana vstane.)
B E R N A R D Děkuju vám. Omlouvám se za tu legrácku s mým jménem.
H A N A Už o tom nemluvte.
B E R N A R D Mimochodem, z jaké byl Hodge koleje?
H A N A Z Trinity.
B E R N A R D Z Trinity?
H A N A Ano. (Zaváhá.) Ano. Z Byronovy koleje.
B E R N A R D Kolik bylo Hodgeovi?
H A N A Musela bych se podívat, ale byl asi o rok o dva starší než Byron.
Dvaadvacet...
B E R N A R D Byli v koleji současně?
H A N A (znaveně) Ano, Bernarde, a nepochybně spolu hráli v jedné kriketové
jedenáctce.
(Bernard k ní přejde a zastaví se těsně před ní.)
B E R N A R D (celkem klidně) Chcete říct, že Septimus Hodge a Byron byli
spolužáci?
H A N A (se lehce zajíkne) Ano, museli... když se to tak vezme.
B E R N A R D Tak vidíte, vy huso hloupá. (V rozmáchlém gestu čirého štěstí
Hanu obejme a vlepí jí na tvář mlaskavý polibek.)
(Chloe vstoupí právě včas, aby viděla závěr. Nese tác se dvěma hrnky.)
C H L O E Óóó - ehm... napadlo mě, že vám ho donesu.
395
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 395
B E R N A R D Musím se jít postarat o auto.
H A N A Jdete ho schovat?
B E R N A R D Schovat? Jdu ho prodat! Je ve vsi nějaká hospoda, kde se můžu
ubytovat? (Obrátí se k nim zády a chystá se odejít zahradou.) Nejste rády,
že mě tady máte? (Odejde.)
C H L O E Říkal, že vás zná.
H A N A Ani náhodou...
C H L O E Ne, asi ne. Povídal, že vás chce překvapit, ale myslím, že mu šlo
o něco jiného. Cítím z něj hrozné sexuální napětí, nezdá se vám?
H A N A Co prosím?
C H L O E Je celý nabitý energií, víte, to je neklamný příznak. Udělá vám radost,
když ho pozvu?
H A N A Proč? Ne.
C H L O E Pozvěte ho sama - to bude lepší. Může přijít jako váš partner.
H A N A Nechte toho. Díky za ten čaj.
C H L O E Jestli ho nechcete, tak já ho beru. Je ženatý?
H A N A Nemám potuchy. Neměla jste jezdit na poníku?
C H L O E Snažím se vám někoho dohodit, Hano.
H A N A Na tom už dneska tolik nezáleží, to mi věřte.
C H L O E Myslím jako tanečníka. Může vám dělat kavalíra.
H A N A Nechce se mi oblékat a nechci žádného kavalíra, natožpak pana
Nightingalea. A vůbec. Netančím.
C H L O E Nebuďte taková upjatá. Vždyť jste ho líbala.
H A N A On líbal mne a jenom tak, z pocitu nadšení.
C H L O E No, abyste si pak nestěžovala, že jsem vám nedala šanci. Mému geniálnímu
bratrovi spadne kámen ze srdce. Miluje vás, jak asi víte.
H A N A (hněvivě) To říká jen z legrace!
C H L O E Pro něj to teda žádná legrace není.
H A N A Samozřejmě že je - a kdyby jen legrace - jak můžete být tak hloupá?
396
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 396
(Ze zahrady vstoupí Gus ve své obvyklé mlčelivé neohrabanosti.)
C H L O E Ahoj, Gusi, co to máš?
(Gus má v ruce jablko, zřejmě čerstvě utržené, ještě s jedním či dvěma listy.
Nabídne jablko Haně.)
H A N A (překvapeně) Ach!... Děkuju ti!
C H L O E (na odchodu) Já vám to říkala. (Zavře za sebou dveře.)
H A N A Děkuju. Ach, bože!
T Ř E T Í O B R A Z
Učebna. Následujícího rána.
Přítomní: Thomasina, Septimus, Jellaby. V téhle sestavě jsme je už viděli. Thomasina sedí
na svém místě u stolu; Septimus je začtený do dopisu, který právě obdržel; Jellaby, který
mu dopis doručil, vyčkává.
Před Septimem leží otevřený Divan Erótův spolu s listy papíru, na které píše. Jeho desky
jsou na stole. Plautus (želva) slouží jako těžítko. Na stole je teď rovněž jablko, podle všeho
jablko z předchozího obrazu.
S E P T I M U S (s očima upřenýma do dopisu) Proč jste přestala?
T H O M A S I N A (soustředěná nad listem papíru, z něhož překládá latinský
text. Má s tím jisté potíže.) Solio insessa... in igne... usazena na trůně...
v plamenech... a taky na lodi... sedebat regina... seděla královna...
S E P T I M U S Žádná odpověď nebude, Jellaby. Děkuji vám. (Složí dopis a zastrčí
ho mezi listy Divanu Erótova.)
J E L L A B Y Vyřídím to, pane.
T H O M A S I N A ...ve větru sladce vonícím... purpureis velis... s nímž nebo
pomocí kterého nachové plachty S
E P T I M U S (Jellabymu) Budu mít ovšem něco do pošty, budete-li tak las-
kav.
J E L L A B Y (na odchodu) Ano, pane.
T H O M A S I N A ...bylo to jako když - něco - s čím milenci - ach, Septime! musica
tibiarum imperabat... hudba píšťal řídila...
S E P T I M U S ,,Hnala" je lepší.
397
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 397
T H O M A S I N A ...stříbrná vesla - vzrušujíc oceán - jako by - jako by v milostné
vášni S
E P T I M U S Velmi dobře. (Vezme do ruky jablko. Odtrhne větvičku s listy, odloží
je na stůl. Kapesním nožem si odkrojí plátek jablka, a zatímco ho pojídá,
odkrojí další plátek a nabídne ho Plautovi.)
T H O M A S I N A Regina reclinabat... královna - spočívala - praeter descriptionem
- nepopsatelně - ve zlatém stanu... jako Venuše a přesto něco víc S
E P T I M U S Snažte se do toho vložit krapet poezie.
T H O M A S I N A Jak to mám udělat, když v té latině žádná není?
S E P T I M U S Ach, dala jste se na kritiku?
T H O M A S I N A To má být královna Dido?
S E P T I M U S Ne.
T H O M A S I N A Co je to za básníka?
S E P T I M U S Znáte ho.
T H O M A S I N A Znám ho?
S E P T I M U S Není to Říman.
T H O M A S I N A Pan Chater?
S E P T I M U S Váš překlad zní, jako kdyby to napsal Chater. (Chopí se pera
a pokračuje v psaní.)
T H O M A S I N A Já vím, kdo to napsal. Váš přítel Byron.
S E P T I M U S Lord Byron, s vaším dovolením.
T H O M A S I N A Mamá je do lorda Byrona zamilovaná.
S E P T I M U S (nepřítomně) Ano. Nesmysl.
T H O M A S I N A To není nesmysl. Viděla jsem je spolu v besídce.
(Septimovo pero se zastaví a on k ní konečně zdvihne oči.)
Lord Byron jí četl ze své satiry a mamá se smála se zvrácenou hlavou, jak
jí to tak sluší.
S E P T I M U S Nerozuměla jeho satiře a projevovala tím zdvořilost vůči hostovi.
T H O M A S I N A Zlobí se na tátu, že chce park celý přeonačit, ale to ještě její
398
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 398
zdvořilost k hostovi nevysvětluje. Sešla dolů o několik hodin dřív, než
má ve zvyku. Lord Byron u snídaně sršel vtipem. Složil vám poklonu,
Septime.
S E P T I M U S Cože?
T H O M A S I N A Říkal, že jste vtipálek a citoval skoro zpaměti článek, který
jste napsal o - no, už jsem zapomněla o čem, ale snad o nějaké knížce
nazvané Turecká děva, a o tom, že byste ji nehodil ani psovi k večeři.
S E P T I M U S Ach jo. A pan Chater snídal samosebou s vámi.
T H O M A S I N A Ano, na rozdíl od jistého pecivála.
S E P T I M U S Nemusí si připravovat latinský překlad a opravovat cvičení
z matematiky. (Vytáhne zpod Plauta Thomasinin sešit a mrští ho po stole
jejím směrem.)
T H O M A S I N A Opravovat? Co jsem zas měla špatně? (Nahlédne do sešitu.)
Jedna minus? Pcha! Za co je to minus?
S E P T I M U S Za to, že jste udělala víc, než jsem požadoval.
T H O M A S I N A Vám se můj objev nelíbí?
S E P T I M U S Výplod fantazie není žádný objev.
T H O M A S I N A Posměch není žádný argument.
(Septimus dopíše. Složí stránky do tvaru psaní. Vezme pečetní vosk a rozehřívá
ho. Zapečetí dopis a nadepíše obálku. Mezitím:)
Jste na mě protivný, protože si mamá namlouvá vašeho kamaráda. No co,
ať spolu třeba prchnou, vědecké poznání zvrátit nemohou. Myslím, že je
to skvělý objev. Každý týden zakresluju vaše rovnice, bod za bodem, stavím
všechna x proti všem y v nejrůznějších algebraických vztazích a každý
týden se z nich vyklube obyčejná geometrie, jako by svět tvarů nebyl
ničím jiným než oblouky a úhly. Pravda pravdoucí, Septime, jestliže existuje
rovnice pro křivku zvonu, pak musí být další pro zvonek, myslím jako
pro kytku, a existuje-li rovnice pro zvonek, tak proč ne pro růži? Věříme
přece, že příroda je vyjádřitelná v číslech?
S E P T I M U S To věříme.
T H O M A S I N A Tak proč vaše rovnice popisují pouze tvary umělých výrobků?
S E P T I M U S Nevím.
T H O M A S I N A S tímhle náčiním by Pánbůh stvořil nanejvýš tak almaru.
399
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 399
S E P T I M U S Pán zvládá rovnice, jež sahají do nekonečna, kam ho nemůžeme
následovat.
T H O M A S I N A To je zbabělost! Musíme se ze středu bludiště propracovávat
ven. Začneme něčím jednoduchým. (Zdvihne jabloňový list.) Zakreslím
tehle list a odvodím jeho rovnici. Jako můj učitel budete slavný ještě
dlouho poté, co lord Byron bude mrtev a zapomenut.
(Septimus skončil s dopisem. Zastrčí ho do kapsy.)
S E P T I M U S (rozhodně) Zpátky ke Kleopatře.
T H O M A S I N A Tak to je Kleopatra? - Kleopatru nenávidím!
S E P T I M U S Nenávidíte ji? Proč?
T H O M A S I N A U ní se všechno mění v lásku. V novou lásku, nepřítomnou
lásku, ztracenou lásku - jaktěživo jsem nepoznala hrdinku, která by z našeho
pohlaví dělala takové husy. Stačí, aby římský generál vyhodil kotvu
pod jejím oknem a impérium je zapomenuto jako stříbrná konvička v zastavárně.
Být na ptolemaiovském trůnu královna Alžběta, vypadaly by
dějiny docela jinak - obdivovali bychom se římským pyramidám a veronské
Sfinze.
S E P T I M U S Chraň Bůh.
T H O M A S I N A Ale ta egyptská nána padla v karnální objetí s nepřítelem,
který spálil velkou alexandrijskou knihovnu. Ach, Septime! - copak vám
to nevadí? Všechna ta navždy ztracená aténská dramata! Nejmíň dvě stě
her od Aischyla, Sofokla, Eurípida - tisíce básní - Aristotelova soukromá
knihovna dopravená do Egypta předky té husy! Jak vůbec dokážeme
usnout?
S E P T I M U S Stačí si to spočítat, milá slečno. Máme sedm her od Aischyla,
sedm od Sofokla, devatenáct od Eurípida... A pro ten zbytek nestojí za to
truchlit o nic víc než pro ztracenou přezku z vašich prvních střevíčků nebo
tady váš sešit, který taky bude tentam, až zestárnete. Pozbýváme věcí
tak, jak jich nabýváme, jako poutníci, kteří celý svůj majetek nesou v náručí,
a to, co nám upadne, seberou ti za námi. Pouť je dlouhá a život velice
krátký. Umíráme za pochodu. Ale mimo pouť nic není, takže nic se
neztratí. Nezvěstné Sofoklovy hry se jedna po druhé zas naleznou, anebo
je někdo napíše znovu, v jiném jazyce. Prastaré léčebné kůry zas vyjdou
na světlo boží. Matematické objevy, jednou už letmo zahlédnuté a zase
uniknuvší, se opět vyjeví. Nebo si snad myslíte, milá slečno, že kdyby ve
velké alexandrijské knihovně bylo uloženo veškeré Archimedovo dílo, že
bychom si dneska nevěděli rady s vývrtkou? Vůbec nepochybuji, že zdokonalený
parní stroj, který uvádí pana Noakese do extáze nad tím, jak
on, parostroj a moderní doba splývají v jedno, byl popsán už na papyru.
Páru a mosaz nevynalezli v Glasgow. No, kdepak jsme to přestali?
400
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 400
401
Ukažte, pokusím se to pro vás volně přeložit. V Harrow jsem byl v tomhle
lepší než lord Byron. (Vezme jí papír z rukou a pozorně se do něj začte,
mumlaje si tu a tam nějakou latinskou frázi, než se vydá všanc.) Ano ,,Bárka,
v níž seděla, jak z blesků trůn.... hořela na vodě... ehm. Záď
z tepaného zlata, z purpuru plachty, - hmm, co je tohle? - aha, - a tak
provoněné, že - "
T H O M A S I N A (se dovtípí, že cituje Shakespeara, a zuřivě) Vy podvodníku!
S E P T I M U S (nenechávaje se vyrušit) - ,,že větry od nich mdlely láskou..."
T H O M A S I N A Podvodníku!
S E P T I M U S ,,...Vesla, stříbrná veskrz, k zvukům fléten v taktu..."
T H O M A S I N A (vyskočí) Podvodníku! Podvodníku! Podvodníku!
S E P T I M U S (jako by to bylo docela snadné) ,,...tepala vlny, jež jim nadbíhaly
jak lačné úderů. A ona sama - žebrota líčit! Ve svém pavilónu ležela
zlatotkaném, přeskvívajíc ten obraz Venušin..."
(Thomasina, v očích slzy vzteku, vyběhne do zahrady.)
T H O M A S I N A Přeju vám, abyste umřel! (Divže neporazí vstupujícího
Briceho. Odběhne.)
(Vstoupí Brice.)
B R I C E Bože na nebi, co jste jí řekl, člověče?
S E P T I M U S Co jsem jí řekl? Co bych jí měl říkat?
B R I C E Hodgei!
(Lehké výčitky svědomí Septima přimějí, aby za Thomasinou vyhlédl ze dveří,
a vidí, že se tam skrývá Chater.)
S E P T I M U S Chatere! Drahý příteli! Neostýchejte se - pojďte dál, pane!
(Chater se zdráhavě vloudá do místnosti, zatímco Brice zachovává důstojnost.)
C H AT E R Kapitán Brice je mým důvěrníkem - takže cokoli mi chcete říci,
pane, adresujte tady kapitánu Briceovi.
S E P T I M U S Toť neobvyklé. (Briceovi.) Vaše choť včera nepřišla, pane.
Pevně doufám, že ji nesklátila choroba?
B R I C E Moje choť? Nemám žádnou choť. Jak to krucinál myslíte, pane?
(Septimus se chystá odpovědět, ale zaváhá, očividně zmaten. Otočí se
k Chaterovi.)
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 401
S E P T I M U S Nechápu to, Chatere. Na koho se mám obracet, když chci mluvit
s kapitánem Bricem?
B R I C E Jste kluzký jako úhoř, Hodgei - snažíte se vykroutit!
S E P T I M U S (Chaterovi) Mimochodem, Chatere - (Zarazí se, obrátí se opět
k Briceovi a pokračuje jako předtím.) Mimochodem, Chatere, mám pro vás
úžasnou zprávu. Kdosi píše vaším jménem potrhlé a zmatené dopisy. Před
necelou půlhodinou jsem jeden takový dostal.
B R I C E (hněvivě) Pane Hodgei! Pamatujte na svou čest! Jestli se mnou
hodláte jednat tímto pošetilým způsobem, pak račte jmenovat svého sekundanta,
ať tuto při vyřešíme jako gentlemani. Nepochybuji, že váš přítel
Byron vám tu službu milerád prokáže.
(Během následující výměny slov se z vedlejšího pokoje ozvou falešné tóny klavíru.)
S E P T I M U S (kapituluje) Ano, jistě mi tu službu milerád prokáže. (Jeho nálada
se změní, obrátí se k Chaterovi.) Pane - lituji, pokud jsem vám ublížil.
Jste čestný muž, v němž není o špetku více záludnosti než poezie.
C H AT E R (šťastně) Jářku - to už zní líp! (Pak zapochybuje.) Omlouvá se mi?
B R I C E Stále je tu ještě újma způsobená jeho manželské držbě, na - ehm paní
Chaterové.
C H AT E R Ale no tak, pane!
B R I C E Jak myslíte - na její ale no tak. Nicméně (Přeruší
je však lady Croomová, vstupující rovněž ze zahrady.)
L A DY C RO O M O VÁ Ach - jaká šťastná náhoda! Pane Chatere, mám pro vás
radostnou zprávu. Lord Byron prosí o vaši novou knížku. Nemůže se dočkat,
až si ji přečte, a hodlá zahrnout vaše jméno do druhého vydání
Anglických bardů a skotských recenzentů.
C H AT E R Angličtí bardové a skotští recenzenti, milostivá paní, jsou kostrbatý
pamflet namířený proti starším a lorda Byrona nadanějším. Hodlá-li
mne do své knihy zahrnout, hodlá mne urazit.
L A DY C RO O M O VÁ Ale samozřejmě, pane Chatere. Copak si přejete, abyste
nestál ani za urážku? Měl byste být hrdý, že se ocitnete ve společnosti
Rogerse a Moora a Wordsworthe - ááá! Divan Erótův! (Povšimne si
Septimova výtisku knihy na stole.)
S E P T I M U S Ten je můj, milosti.
L A DY C RO O M O VÁ Tím lépe - k čemu jsou knihy našich přátel než k půjčo-
vání?
402
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 402
(Poznámka: V Divanu Erótově jsou teď založeny tři dopisy, což není třeba nijak
zvlášť zdůrazňovat. Proto je také kniha popisována jako rozměrné kvartové vy-
dání.)
Pane Hodgei, musíte se svým přítelem promluvit a přesvědčit ho, ať už
nadále nepředstírá, že nás opustí. Nic takového nedovolím. Tvrdí, že je
rozhodnut sednout na první loď z Falmouthu na Maltu! Má hlavu plnou
Lisabonu a Lesbu a cestovní vak plný pistolí, ale já jsem mu řekla, že to
ho nesmí ani napadnout. Celá Evropa se zmítá ve víru napoleonských válek,
nejkrásnější ruiny budou uzavřeny, silnice zataraseny přesuny vojsk,
hostince proměněny v armádní kvartýry a móda bezbožného republikánství
ještě nedosáhla bodu přirozeného zvratu. Říká, že smyslem jeho života
je poezie. Na poezii se nemíří pistolemi. Možná na básníky. Nařizuji
vám, abyste mu odňal jeho pistole, pane Hodgei! Jsou mu nebezpečné.
To jeho kulhání, jak se mi svěřil, je následkem zranění z chlapeckých let,
kdy se postřelil do nohy. Co je to za kravál? (Kraválem má na mysli falešné
tóny klavíru ze sousedního pokoje.)
S E P T I M U S To je to nové Broadwoodovo pianoforte, madam. Naše lekce
hudby sotva započaly.
L A DY C RO O M O VÁ Pak tedy omezte své lekce na piano a forte nechte na
později, až se něco naučí.
(Lady Croomová s knihou v ruce majestátně odpluje zpět do zahrady.)
B R I C E Páni! Jestli teď z lady Croomové nepromluvil hlas boží, tak ať se
propadnu!
C H AT E R (prodchnut zbožnou úctou) Nařizuji vám, abyste odňal lordu
Byronovi jeho pistole!
B R I C E Slyšíte pana Chatera, pane - jak mu odpovíte?
(Septimus doposud sledoval, jak lady Croomová odchází zahradou. Otočí se.)
S E P T I M U S Tím, že ho zabiju. Už mě unavuje.
C H AT E R (zděšeně) Cože?
B R I C E (potěšeně) Ach!
S E P T I M U S K čertu s vámi, Chatere! Ovidius by zůstal právníkem
a Vergilius rolníkem, kdyby poznali antiklimax, do něhož může klesnout
láska u vašich chlípných faunů a připitomělých nymf! Nabízím vám půluncovou
kuli do mozku. To snad bude dostatečná satisfakce - za úsvitu řekněme
v pět hodin - za loděnicí? Moje poručení paní Chaterové - o ni
strach nemějte - zaopatření jí chybět nebude, aspoň dokud tady kapitán
Brice bude mít šesták v kapse, jak se ráčil vyjádřit.
403
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 403
B R I C E Lžete, pane!
S E P T I M U S Nelžu, pane. Leda že by paní Chaterová.
B R I C E Lžete, nebo se budete odpovídat mně!
S E P T I M U S (znaveně) Tak dobře - s vámi se mohu změřit pět minut po páté.
A pak první lodí z Falmouthu na Maltu. Vy dva budete v pánu, můj
nuzný přítel ze školních let zůstane, aby učil slečnu Thomasinu, a pevně
věřím, že pak všichni včetně lady Croomové budou spokojeni! (Zabouchne
za sebou dveře.)
B R I C E Chvástá se a naparuje. Buďte ujištěn, Chatere, že ho pošlu na věč-
nost.
(Brice odejde protějšími dveřmi. Chaterova sebejistota nemá dlouhé trvání.
Pak mu dojde, že udělal chybu...)
C H AT E R Ach! Ale to přece... (Odspěchá za Bricem.)
Č T V R T Ý O B R A Z
Hana a Valentin.
Hana nahlas předčítá. Valentin naslouchá. Na stole leží želva jménem Blesk, která je k nerozeznání
podobná Plautovi. Před Valentinem jsou dobře rozpoznatelné Septimovy desky,
pochopitelně už trochu omšelé. Jsou otevřené. K deskám (ačkoli mohou obsahovat i listy
čistého papíru) se nezbytně pojí tři věci: tenká učebnice matematiky, kreslicí čtvrtka, na níž
je jakýsi graf a různé matematické značky, šipky apod., a Thomasinin sešit na domácí
úkoly, kterým teď Valentin listuje, naslouchaje přitom Haně, předčítající z matematiky.
H A N A ,,Já, Thomasina Coverlyová, jsem objevila vskutku znamenitou metodu,
jejíž pomocí všechny přírodní formy vydají svá numerická tajemství
a vyjeví se výhradně prostřednictvím čísel. Protože tento okraj je k mému
účelu pohříchu příliš malý, musí si čtenář Novou geometrii nepravidelných
tvarů objevenou Thomasinou Coverlyovou vyhledat jinde."
(Pauza. Hana podá Valentinovi učebnici. Valentin se zahledí na dotyčné místo.
Ze sousedního pokoje se ozve klavír, hrající tichou, nikterak nerušící improvizovanou
melodii.)
Znamená to něco?
VA L E N T I N Nevím. Nevím, co to znamená, snad jen matematicky.
H A N A Já myslím matematicky.
VA L E N T I N (opět nad sešitem) Říká se tomu iterovaný algoritmus.
404
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 404
H A N A Co je to?
VA L E N T I N To je... Ježíšikriste... to je prostě algoritmus, který byl iterován.
Jak bych to jen...? (Snaží se.) Na levých stránkách jsou grafy toho,
co dělají čísla na pravých stránkách. Ale v různém měřítku. Každý graf je
zvětšenou malou částí toho předchozího. Jako když zvětšujete detail fotografie
a pak zase detail toho detailu a tak pořád dál a dál, na věky věkův.
Nebo dokud nepopíšete všechny stránky, jako se to stalo jí.
H A N A Je to těžké?
VA L E N T I N Matematika není těžká. Měla jste ji přece ve škole. Máte rovnici
o dvou neznámých. Jakákoli hodnota x vám dá hodnotu y. Uděláte tedy
tečku tam, kam x a y patří. Potom vezmete další hodnotu x, což vám dá
další hodnotu y, a když to tak uděláte několikrát, prostě tečky spojíte
a dostanete graf toho, čeho se vaše rovnice týká.
H A N A A tohle dělá?
VA L E N T I N Ne. Ne tak docela. Vůbec ne. Vždycky když vypočítá hodnotu y,
použije tuto hodnotu jako příští hodnotu pro x. A tak dále. Něco jako
zpětná vazba. Řešení dosadí zpět do rovnice a tu pak znovu řeší. Iteruje,
chápete.
H A N A Ale to je dost zvláštní, není?
VA L E N T I N Svým způsobem ano. Je to stejný postup, jaký používám při
počítání tetřívků, používá se ovšem teprve dvacet let.
(Pauza.)
H A N A A k čemu jí to bylo?
VA L E N T I N Nemám zdání. (Pauza.) Myslel jsem, že se zajímáte o toho
poustevníka.
H A N A Taky že ano. Pořád. Ale Bernard, kruci... Ten Thomasinin učitel má
zajímavé souvislosti. Bernard slídí v knihovně jako fretka. Tyhle desky
našel v kredenci.
VA L E N T I N Tady je spousta takových věcí. Gus se v tom rád přehrabuje.
Samozřejmě žádní staří mistři nebo... to ne.
H A N A Ta matematika, ze které se učila, patřila jemu; podepsal si ji.
VA L E N T I N (čte) Septimus Hodge..
H A N A Proč ty věci uchránili, co myslíte?
VA L E N T I N Proč by pro to měl být nějaký důvod?
405
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 405
H A N A A ten graf, čeho se týká?
VA L E N T I N Jak to mám vědět?
H A N A Proč jste hned podrážděný?
VA L E N T I N Nejsem podrážděný. (Pauza.) Když se vaše Thomasina učila matematice,
byla to pořád tatáž matematika, jaká platila už nějakých dva
tisíce let. Klasická. A vydržela ještě celé jedno století po Thomasině.
Potom matematika reálný svět opustila, zrovna tak jako moderní umění.
Příroda zůstala klasická a z matematiky byl zčistajasna Picasso. Ale příroda
se směje naposled. A teď se ukazuje, že tyhle podivné počty jsou
matematikou přirozeného světa.
H A N A Tohle zpětné dosazování?
VA L E N T I N Například.
H A N A No, a nemohla Thomasina VA
L E N T I N (se na ni utrhne) Ne, to teda nemohla! Ani náhodou!
H A N A No tak ne. Nejste podrážděný. Jak jste to myslel, že používáte stejný
postup jako ona? (Pauza.) Co vlastně děláte?
VA L E N T I N Já to vlastně dělám pozpátku. Thomasina začala s rovnicí
a udělala z ní graf. Já vezmu graf - skutečná data - a snažím se najít tu
rovnici, která by vám dala právě ten graf, kdybyste s ní zacházela jako
ona, tedy iterovala ji.
H A N A A k čemu je to dobré?
VA L E N T I N Takhle nazíráme v biologii populační změny. Tak třeba zlaté
rybky v rybníku. Letos je x zlatých rybek. Příští rok bude zlatých rybek y.
Nějaké se narodí, nějaké sežerou volavky, prostě cokoli. Příroda manipuluje
s x a mění je v y. A těch y zlatých rybek je vaše výchozí populace
příštího roku. Zrovna jako u Thomasiny. Vaše hodnota pro y se stává vaší
příští hodnotou x. Otázka zní: co se děje s x? Co je podstatou té manipulace?
Ať je to, co je to, lze to vyjádřit matematicky. A tomu se říká algo-
ritmus.
H A N A Každý rok to přece nemůže být stejné.
VA L E N T I N Detaily se mění, všechno nemůžete dostat pod kontrolu, to není
příroda ve škatuli. Znalost detailů není nezbytná. Když je pak všechny
složíte dohromady, ukáže se, že populace se řídí matematickým zákonem.
H A N A Myslíte ty zlaté rybky?
VA L E N T I N Ano. Ne. Čísla. S chováním zlatých rybek to nemá nic společné-
406
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 406
ho. Jde o chování čísel. A to platí pro každý jev, který požírá své řady epidemie
spalniček, průměrné dešťové srážky, ceny bavlny, je to přírodní
jev sám o sobě. Strašidelné.
H A N A Platí to i pro tetřívky?
VA L E N T I N Ještě nevím. Tedy zcela určitě, ale těžko se to dokazuje. Kolem
tetřívků je větší šum.
H A N A Šum?
VA L E N T I N Zkreslení. Interference. Zásahy zvenčí. Pravdivé údaje jsou
chaotické. Existuje tisíce akrů vřesovišť, kde žijí tetřívci, kde žili až někdy
do roku 1930. Ale tetřívky nikdo jaktěživ nepočítal. Stříleli je. Takže
počítáte tetřívky, které zastřelili. Plete se do toho ovšem vypalování vřesu,
které vylepšuje zásoby potravy. A dobrý rok pro lišky zamíchá karty
zase jinak - požírají kuřata. A pak je tu počasí. Strašný šum. Těžko v něm
postřehnout melodii. Jako ten klavír vedle v pokoji - hraje vaši oblíbenou
píseň, ale je bohužel rozhašený, některé struny scházejí docela, klavírista
nemá hudební sluch a navíc je opilý - slyšíte ty šumy! Příšerné!
H A N A Jak si s tím poradíte?
VA L E N T I N Začnete hádat, o jakou melodii by mohlo jít. Snažíte se ji z toho
šumu vylovit. Zkusíte to takhle, zkusíte to jinak, něco se už rýsuje - je
to ještě nedomrlé, ale pomalu začnete dopisovat noty, které chybějí nebo
nejsou zcela ty pravé... a kousek po kousku... (Začne broukat melodii
,,Happy Birthday".) Tam-ta-da-dá, milý Valentine, tam-ta-da-dá-dá-dá ztracený
algoritmus!
H A N A (střízlivě) Ano, rozumím. A co dál?
VA L E N T I N Pak to opublikuju.
H A N A Ovšem. Omlouvám se. (Zazpívá.) Hodně štěstí, zdraví..
VA L E N T I N Tolik teorie. V porovnání se zlatými rybkami jsou tetřívci hrozní
darebáci.
H A N A Proč jste si vybral zrovna je?
VA L E N T I N Lovecké deníky. Mé pravé dědictví. Dvě stě let reálných údajů
na talíři.
H A N A Někdo zapisoval všechno, co zastřelili?
VA L E N T I N No, od toho přece lovecké deníky jsou. Užívám až ty od roku
1870, kdy se začaly stavět posedy a používat honci.
H A N A Ty lovecké deníky sahají až do Thomasininých časů?
407
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 407
VA L E N T I N Ovšem. Dokonce ještě dál. (A pak předstihne její myšlenku.) Ne
- opravdu ne. Čestné slovo. Moje čestné slovo. Přece si nemyslíte, že by
nějaká školačka ze zapadákova v Derbyshiru někdy koncem osmnáctého
století mohla...!
H A N A Tak co tedy dělala?
VA L E N T I N Prostě si hrála s čísly. Ve skutečnosti to nic neznamenalo.
H A N A Nějaký smysl to mít muselo.
VA L E N T I N Jen tak si čmárala, nic víc.
H A N A Něco jako opice za psacím strojem?
VA L E N T I N Ano. Nebo spíš za klavírem.
(Hana vezme do rukou matematiku a čte z ní.)
H A N A ,,...znamenitou metodu, jejíž pomocí všechny přírodní tvary vydají
svá numerická tajemství a vyjeví se výhradně prostřednictvím čísel."
Tahle zpětná vazba je metoda, jak zobrazovat přírodní tvary? Řekněte mi
jen, jestli ano nebo ne.
VA L E N T I N (popuzeně) Pro mě ano. Obrázky turbulence - růstu - změny stvoření
- ale ne, jak nakreslit slona, proboha!
H A N A Promiňte. (Vezme ze stolu jabloňový list. Ostýchá se naléhat dále.)
Takže iterováním nějakého tentononc byste obrázek tohoto listu nena-
kreslil?
VA L E N T I N (nedbale) Ale ano, to by taky šlo.
H A N A (zuřivě) Tak už mi konečně odpovězte! Mám chuť vás zabít, namou-
duši!
VA L E N T I N Kdybyste znala správný algoritmus a iterovala ho dejme tomu
desetitisíckrát, pokaždé by se vám někde na obrazovce objevila tečka.
Nikdy byste nevěděla, kde vám vyskočí příští. Ale postupně byste začala
vidět tenhle tvar, protože každá tečka bude někde uvnitř tvaru tohoto listu.
Nebyl by to ovšem list, byl by to matematický objekt. Ale ano, je tomu
tak... Nepředvídatelné a předurčené se vyvíjejí ruku v ruce, aby vtiskly
světu jeho podobu. Tak vytváří příroda sebe samu, na každé úrovni,
sněhovou vločku i sněhovou vánici. Naplňuje mě to štěstím. Být opět na
začátku, neznat takřka nic. Mluvilo se o konci fyziky. Zdálo se, že relativita
a kvantová teorie všechno vyřeší. Teorie všeho. Ale vysvětlily se jen
velice velké a velice malé věci. Vesmír, elementární částice. Věci běžných
rozměrů, které tvoří naše životy, věci, o kterých se píší básně - oblaka narcisy
- vodopády - nebo to, co se stane v šálku kávy, když do něj nalijete
smetanu - tyhle věci jsou plny záhad, jsou pro nás stejnou záhadou
408
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 408
jako byla nebesa pro staré Řeky. Jsme lepší v předpovídání událostí na
okraji galaxie nebo v jádru atomu než v předpovědi deště na tetiččině
zahradní slavnosti ode dneška za tři neděle. Jak se totiž ukazuje, problém
je v něčem docela jiném. Nedokážeme předpovědět ani to, kdy
ukápne příští kapka z kohoutku, když náhodou vybočí z rytmu. Každá
kapka stanoví podmínku pro tu další, sebemenší změna každou předpověď
rozmetá, a stejně tak nepředvídatelné je počasí, vždycky bude nepředpověditelné.
Když protáhnete čísla počítačem, uvidíte to na obrazovce.
Budoucnost je zmatek. Od chvíle, kdy jsme se postavili na zadní
nohy, se dveře jako tyhle pootevřely snad jen pětkrát nebo šestkrát. Žijeme
v nejlepší možné době, kdy takřka všechno, čemu jste se domnívala
rozumět, je úplně jinak.
(Pauza.)
H A N A Počasí na Sahaře se dá předpovídat docela dobře.
VA L E N T I N Měřítko je jiné, ale graf stoupá a klesá celkem stejně. Šest tisíc
let na Sahaře odpovídá víceméně šesti měsícům v Manchesteru.
Vsaďte se.
H A N A O co?
VA L E N T I N O všechno, co stejně prohrajete.
H A N A (po pauze) Ne.
VA L E N T I N Děláte dobře. To je důvod, proč rostlo v Egyptě obilí.
(Pauza. Opět slyšíme klavír.)
H A N A Co to hraje?
VA L E N T I N Nevím. Vymýšlí si.
H A N A Chloe o něm mluví jako o ,,géniovi".
VA L E N T I N Tak mu říká moje matka - ale ta to myslí vážně. Loni na radu
nějakého experta kopala několik měsíců na nepravém místě, už ani nevím,
co to hledala - snad základy loděnice Capability Browna - a Gus jí
ukázal správné místo na první pokus.
H A N A Promluvil vůbec někdy?
VA L E N T I N Mluvil. Do pěti let. Nikdy jste se na něj nezeptala. Z chování
máte u nás výbornou.
H A N A Ano, já vím. Můj nezájem byl vždycky vysoce hodnocen.
(Vstoupí Bernard, celý vzrušený a rozjásaný. Nese knihu.)
409
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 409
B E R N A R D Angličtí bardové a skotští recenzenti. Vepsáno tužkou. Slyšte
a líbejte mé byciklové klipsy! (Čte z knihy.)
,,Ó, posle spánku, minuvší se slávy,
vší hanu snímám ze tvé zabedněné hlavy.
Nebohý Ezro, barde Divanu Erótova,
tvé uspavadlo chválím zas a znova!"
Vidíte, každou stránku musíte obrátit.
H A N A To je jeho písmo?
B E R N A R D Ale no tak.
H A N A Očividně není.
B E R N A R D Kristepane, co byste ještě chtěla?
H A N A Důkaz.
VA L E N T I N Správně. O kom to mluvíte?
B E R N A R D Důkaz? Důkaz? To byste musela být u toho, náno hloupá!
VA L E N T I N (mírně) Poslyšte, mluvíte s mou snoubenkou.
H A N A A zvlášť když mám pro vás dárek. Hádejte, co jsem našla? (Vytáhne
dárek pro Bernarda.) Dopis lady Croomové z Londýna manželovi. Její
bratr, kapitán Brice, se oženil s jistou paní Chaterovou. Jinými slovy,
podle všeho s vdovou.
(Bernard nahlíží do dopisu.)
B E R N A R D Já říkal, že je mrtvý. Z kterého je to roku? 1810! Proboha,
1810! Výborně, Hano! Chcete mi tvrdit, že jde o jinou paní Chaterovou?
H A N A Vůbec ne. Je to ona. Všimněte si křestního jména.
B E R N A R D Charity. Charity... ,,Popři, co nelze dokázat. Tvoje Charity!"
H A N A Nelíbejte mě!
VA L E N T I N Nenechá se líbat od nikoho.
B E R N A R D Vidíte! Napsali to - svěřili to papíru. Byla to jejich pracovní náplň.
Rozptýlení. Papíru měli dost. A určitě se toho najde víc. Vždycky se
ještě něco najde. Najdeme to!
H A N A Tomu říkám vášeň. Nejdřív Valentin, teď vy. Dojemné.
B E R N A R D První, co aristokratický přítel našeho domácího učitele - pod
jednou střechou s nebohým troubou, kterému ztrhal knihu - udělá, je, že
svede Chaterovi ženu. Vše odhaleno. Dojde k souboji. Chater umírá,
410
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 410
Byron prchá! P. S. Hádejte, co bylo dál? Vdova si bere bratra její milosti!
Opravdu si myslíte, že by o tom nikdo nenapsal jediné slovo? To přece
není možné. Ztratilo se to z očí, ale my to napíšeme znovu!
H A N A Napište, Bernarde. Já na tom žádnou zásluhu nenesu, nic jsem pro
to neudělala.
(Stejná myšlenka zřejmě napadla Bernarda. Rázem nasadí chytráckou masku.)
B E R N A R D Tedy, to je od vás - fér - vskutku velkorysé H
A N A Prozíravé. Chater mohl umřít na cokoli, kdekoli.
(Chytrácká maska se protáhne.)
B E R N A R D Ale bil se v souboji s Byronem!
H A N A Ještě jste neprokázal, že se bili. Neprokázal jste, že to byl Byron.
Proboha, Bernarde, vždyť vy jste ještě neprokázal, že tady Byron vůbec
byl!
B E R N A R D Řeknu vám, co je váš problém. Nemáte kuráž.
H A N A Nepovídejte.
B E R N A R D Čímž myslím niternou víru v sebe samu. Podprahový instinkt.
Část vašeho já, která se neopírá o logiku. Jistotu, která nepotřebuje odkazy,
podpůrná svědectví. Protože čas běží pozpátku, tak, tik, tak, tik
šlape vesmír a pak nazpátek, ale to stačí, byla jste tam a zatraceně dobře
to víte.
VA L E N T I N Mluvíte o lordu Byronovi, o tom básníkovi?
B E R N A R D Ne, vy moulo, mluvíme o lordu Byronovi, přísežném účetním
znalci.
VA L E N T I N (nedotčeně) Ale on tady byl, tedy ten básník.
(Ticho.)
H A N A Jak to víte?
VA L E N T I N Je zapsán v lovecké knize. Zastřelil, myslím, zajíce. Přečet
jsem je všecky, když jsem měl příušnice - byla tady spousta zajímavých
lidí H
A N A Kde je ta kniha?
VA L E N T I N To není ta, s kterou pracuju - pro mě je příliš raná H
A N A 1809.
411
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 411
VA L E N T I N Byly odjakživa v komodě. Zeptejte se Chloe.
(Hana pohlédne na Bernarda. Bernard mlčí, není schopen slova. Vypadá jako
by upadl do transu, jen jeho rty se neslyšně pohybují. Hana k němu přejde
a cudně ho políbí na tvář. Funguje to. Bernard se vypotácí do zahrady.)
B E R N A R D (mimo scénu, skřehotavě volá) Chloe... Chloe!
VA L E N T I N Matka mu půjčila svoje kolo. Půjčit někomu bickyl je jeden ze
způsobů bezpečného sexu, patrně ten nejbezpečnější. Moje matka je
z Bernarda celá pryč a on není žádný hlupák. Věnoval jí první vydání
Horace Walpolea a teď mu půjčila svůj bycikl. (Sebere všechny tři věci
/učebnici, sešit a graf/ a uloží je do desek.) Můžu si to na chvilku půjčit?
H A N A Ano, jistěže.
(Klavír ztichne. Z hudebního pokoje váhavě vstoupí Gus.)
VA L E N T I N (Gusovi) Ano, skončili jsme... už jdu. (Haně.) Rád bych tomu
diagramu přišel na kloub.
(Gus pokývne hlavou a usměje se, i na Hanu, ale ta je duchem nepřítomná.)
H A N A Čemu ale nerozumím... proč s touhle zpětnou vazbou dodneška nikdo
nepracoval - to přece není jako relativita, nemusíte být Einstein.
VA L E N T I N Dívala byste se, a nic byste neviděla. Elektronická kalkulačka
je pro matematiky to, co byl pro Galilea dalekohled.
H A N A Kalkulačka?
VA L E N T I N Dříve na to nebylo dost času. Nebylo dost tužek! (Zamává
Thomasininým sešitem.) Tohle jí zabralo bůhvíkolik dní a sotva se toho
dotkla. Teď by jí stačilo stisknout tlačítko a tisknout ho znovu a znovu.
Iterace. Několik minut. Kdybych měl to, co jsem udělal za dva měsíce,
počítat tužkou na papíře, potřeboval bych na to celý zbytek života a pokryl
bych tím tisíce stran - desítky tisíc! A ta nuda!
H A N A Chcete říct - ? (Zmlkne, protože Gus tahá Valentina za rukáv.) Chcete
říct - ?
VA L E N T I N Jasně, Gusi, už jdu.
H A N A Chcete říct, že to byl jediný problém? Dostatek času? A papíru?
A nuda?
VA L E N T I N Jdeme hledat krabici s maškarní výstrojí.
H A N A (přinucena zvýšit hlas) Vale! Tohle je celá odpověď?
412
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 412
VA L E N T I N (překvapen její reakcí. Mírně.) Ne, chci říct, že byste pro to musela
mít důvod.
(Gus rozčileně vyběhne z pokoje.)
(Omluvně.) Nesnáší, když lidi křičí.
H A N A Omlouvám se.
(Valentin se vydá za Gusem.)
A vůbec nic jiného?
VA L E N T I N No, snad ještě jedno: musela byste být blázen.
(Valentin odejde. Hana zůstává, zabrána do svých myšlenek. Po chvíli se otočí
ke stolu a vezme do rukou Cornhillský magazín. Krátce do něj nahlédne, zavře
jej a odejde s časopisem z místnosti.
Prázdná místnost.
Světlo se změní v časné ráno. Z velké dálky zazní výstřel z pistole. Vzápětí se
ozve krákání množství vran vyrušených z odpočinku na neviděných stromech.)
OP O N A
413
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 413
D RU H É D Ě J S T V Í
P R V N Í O B R A Z
Bernard přechází po pokoji a nahlas předčítá z několika strojem popsaných stránek. Jeho
posluchačstvem jsou Valentin, Chloe a Gus. Gus sedí poněkud stranou a není příliš soustředěný.
Valentin pojídá sendvič, vytahuje z něj listy salátu a nabízí je své želvě, kterou
má v klíně.
B E R N A R D ,,Událo se to? Mohlo to tak být? Nepochybně mohlo. Pouhé tři
roky předtím stanul na kolbišti irský básník Tom Moore, aby pomstil
Jeffreyho kritiku v časopise Edinburgh Rewiew. Tyto souboje končily jen
zřídka smrtí, zhusta to byla fraška, ale v očích zákona byli oba duelanti
vrahy. Co se zavražděného týče, pak nevýznamný básník jako Ezra Chater
mohl dojít smrti v derbyshirské mokřině právě tak nepostrádán a nepamatován
jako jeho současník a jmenovec, bezvýznamný botanik, který
zemřel v lesích Západní Indie, ztracen pro dějiny stejně jako opice, jež
ho pokousala. 16. dubna 1809, několik dní po svém odjezdu ze Sidley
Parku, napsal Byron svému advokátovi Johnu Hansonovi: ,I kdyby následky
mého odjezdu z Anglie byly zničující desetinásobně víc, než popisujete,
nemám jiné volby; jisté okolnosti mne nutí, abych bezodkladně
opustil zemi.' K čemuž se v poznámce editora Sebraných dopisů uvádí: ,Co
byly Byronovy naléhavé důvody pro odjezd z Anglie, nebylo nikdy objasněno.'
Dopis byl napsán na rodinném sídle Newstead Abbey
v Nottinghamshiru. Den cesty na severozápad odtud leží Sidley Park,
panství Coverleyových - rodiny mnohem vznešenější, obdrževší titul hrabat
z Croomu od samotného Karla II...."
(Vstoupí rázně Hana s jakýmsi papírem v ruce.)
H A N A Bernarde...! Vale...
B E R N A R D Rád bych to dočetl, jestli dovolíte.
(Hana položí papír před Valentina.)
C H L O E (hněvivě) Hano!
H A N A Co je?
C H L O E Chováte se neomaleně!
H A N A (zaraženě) Cože? Já?
VA L E N T I N Bernard nám předčítá svou přednášku.
H A N A Ano, já vím. (Vzchopí se.) Ano - ano - bylo to neomalené. Omlouvám
se, Bernarde.
414
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 414
VA L E N T I N (s papírem v ruce) Co je to?
H A N A (Bernardovi) Dobrá trefa - knihovna Indické kanceláře.
(Valentinovi.) Vlastnoruční Peacockův dopis, nechala jsem si poslat kopii C
H L O E Hano! Buďte zticha.
H A N A (usedá) Ano, promiňte.
B E R N A R D To nic. Budu si číst pro sebe.
C H L O E Ne.
(Hana sáhne po Peacockově dopisu a vezme si jej zpátky.)
H A N A Pokračujte, Bernarde. Přišla jsem o něco? Omlouvám se.
(Bernard po ní loupne okem, ale pak čte dál.)
B E R N A R D ,,Newsteadská větev Byronů sestávala v roce 1809 z výstřední
vdovy a jejího nikterak pozoruhodného synka, ,chromého spratka', který
byl až do věku deseti let, kdy nabyl šlechtického titulu po dědečkovi,
vláčen po zemi z podnájmu do podnájmu onou vulgární tyranskou ženštinou,
jež mu byla matkou - "
(Hanina ruka vystřelí vzhůru.)
námitka se zamítá - ,,a který ještě čtyři měsíce po svých jedenadvacátých
narozeninách nevynikal ničím jiným než děláním dluhů a svým talentem.
Byronovi a Coverlyovi nestáli na téže společenské úrovni a těžko se na ni
mohli dostat. Jediným, podnes neobjeveným spojovacím článkem byl
Septimus Hodge, Byronův přítel v Harrow a Trinity College - "
(Hanina ruka opět vystřelí.)
- uznávám - (okamžitě si to stříbrnou tužkou opraví) ,,Byronův současník
v Harrow a v Trinity College a nyní domácí učitel dcery Croomových,
Thomasiny Coverlyové. Byronovy dopisy nám říkají, kde byl 8. dubna a 12.
dubna. Byl v Newsteadu. Ale desátého byl v Sidley Parku, jak dosvědčuje
zdejší lovecký deník: ,10. dubna 1809 - dopoledne. Vysoká oblačnost, sucho,
chvílemi slunce, jihovýchodní vítr. Já - Augustus - lord Byron. Čtrnáct
holubů, jeden zajíc (lord B.)' Jak ovšem dneska víme, drama života
a smrti v Sidley Parku se netýkalo holubů, ale sexu a literatury."
VA L E N T I N Jako holub byste to viděl jinak.
B E R N A R D Já tady být nemusím. Prokazuji vám laskavost.
C H L O E Nevšímejte si ho, Bernarde - pokračujte, jak to bylo s tím soubojem?
415
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 415
B E R N A R D Hanu to vůbec nezajímá.
H A N A Ale ano, zajímá. Jsem zvyklá pracovat při puštěném rádiu.
B E R N A R D Díky!
H A N A Bude toho ještě hodně?
C H L O E Hano!
H A N A Je to úžasné, fakticky. Jenom jsem si říkala, kolik toho ještě máte.
Musím se na to (na dopis) zeptat Valentina - promiňte, Bernarde, pokračujte,
tohle počká.
B E R N A R D Kde jsem přestal?
VA L E N T I N U holubů.
C H L O E U sexu.
H A N A U literatury.
B E R N A R D Život a smrt. Správně. ,,Nic o tom nesvědčí výmluvněji než tři
dokumenty, jež jsem citoval: Jadrný požadavek urovnat věc v soukromí,
v zoufalství načmáraný vzkaz ,můj manžel poslal pro pistole', a 11. dubna
vyzvání na souboj od uraženého autora a paroháče Ezry Chatera.
Obálky se nedochovaly. Jisté však je, že všechny tři dopisy se nacházely
v Byronově vlastnictví, když byly jeho knihy v roce 1816 prodány - zachovány
mezi stránkami Divanu Erótova, který si Byron sedm let předtím vypůjčil
v Sidley Parku od Septima Hodge."
H A N A Vypůjčil?
B E R N A R D Otázky zodpovím nakonec. Konstruktivní poznámky jsou ovšem
vítány. Proto si to ostatně zkouším po venkovských štacích, než dojde
k londýnské premiéře pod záštitou Byronovy společnosti a následné publikaci.
Mimochodem, Valentine, přejete si jmenovité uznání? - ,,lovecký
deník, který nedávno objevil..."?
VA L E N T I N Nikdy se neztratil, Bernarde.
B E R N A R D ,,Na nějž nedávno upozornil..." Za normálních okolností jména
neuvádím, ani tam, kde bych měl, ale v případě učených pojednání a rozvodových
stání dodávají zmínky o členech šlechtického rodu větší věrohodnosti.
Vrazím vás někam do přednášky, a pak se o vás zmíním ještě
v tiskové zprávě. Co vy na to?
VA L E N T I N Velice laskavé.
H A N A V tiskové zprávě? Vy to neuveřejníte v Anglických studiích?
416
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 416
B E R N A R D To až později, s náležitým poznámkovým aparátem a v uznalém
tónu - velice suchém, velice skromném, beze špetky uspokojení, a přesto
s neklamným podtextem: ,,Jen se užírejte, kůže líný!" Ale nejdřív musím
naladit média: ,,Rezervujte si mě předem, ať nejste zklamáni." Kde jsem
to přestal?
VA L E N T I N Lovecký deník.
C H L O E Divan Erótův.
H A N A ,, - který si vypůjčil..."
B E R N A R D Správně. ,, - vypůjčil od Septima Hodge. Je možné, že dopisy
v knize již byly, když si ji Byron vypůjčil?"
VA L E N T I N Ano.
C H L O E Buď zticha, Vale.
VA L E N T I N Ale možné to je.
B E R N A R D ,,Je pravděpodobné, že by Hodge půjčil knihu Byronovi, aniž by
z ní ty tři soukromé listy dříve odstranil?"
VA L E N T I N Promiňte, ale - chtěl jsem jen říct, že Byron si knihu mohl vypůjčit
bez dovolení.
H A N A To je pravda.
B E R N A R D Tak proč ji Hodgeovi nevrátil?
H A N A Nevím, nebyla jsem u toho.
B E R N A R D To je fakt, to jste nebyla.
C H L O E Pokračujte, Bernarde.
B E R N A R D ,,Přesvědčivým důkazem je třetí dokument, samotné vyzvání.
Chater v něm ,jako muž a básník' ukazuje prstem na toho, kdo ho ,zostudil
tištěným slovem'. Ani jako muž, ani jako básník nebyl Ezra Chater takovou
osobností, aby byla běžně ostouzena či vůbec zmiňována v tisku.
Je neoddiskutovatelné, že oním zostuzením byla recenze Turecké děvy
v Piccadilly. Byl Septimus Hodge tak či onak ve spojení s londýnskými časopisy?
Nebyl. A co Byron? Ano! Dva roky předtím recenzoval
Wordsworthe, dva roky poté měl recenzovat Spencera. A máme nějaké
vodítko, co se týče Byronova mínění o básníku Chaterovi? Ano! Kdo jiný
než Byron mohl napsat ty čtyři verše do výtisku Anglických bardů a skotských
recenzentů lady Croomové - "
H A N A Takřka kdokoli.
417
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 417
B E R N A R D Miláčku H
A N A Neříkejte mi miláčku.
B E R N A R D Vy tvrdá palice, myslíte, že je pravděpodobné, aby muž, kterého
Chater nazývá ,,můj přítel Septimus Hodge" byl týž muž, který ošoustal
jeho manželku a nakydal hromadu sraček na jeho poslední knihu?
H A N A Prezentováno takhle, pak zcela určitě.
C H L O E (upřímně) Vás musel někdo v minulosti hluboce zranit, viďte,
Hano?
H A N A Proti tomu, co tu musím poslouchat, to nestálo za řeč. Proč není
v Byronových dopisech nic o jeho recenzích v Piccadilly?
B E R N A R D Přesně. Protože autora zabil.
H A N A Ale první z nich, na Tureckou děvu, vyšla předchozího roku. Byl snad
jasnovidec?
C H L O E Dopisy se ztrácejí.
B E R N A R D Díky! Přesně tak! Určitě existoval dopis, který to vše potvrzuje
- ztracený, leč nezahladitelný, jako hlasy z rádia čeřící vesmír navěky věkův.
,,Můj drahý Hodgei - nacházím se tedy v Albánii a vy jste jediná osoba
na světě, která ví proč. Ubohý Ch.! Nikdy jsem mu nepřál nic zlého leda
v Piccadilly - to ta žena mě svedla, drahý Hodgei! - tragická záležitost,
poezie z ní však bohudík vyvázla bez úhony. Se srdečným pozdravem
Váš B. - P. S. Tenhle dopis spalte."
VA L E N T I N Jak Chater zjistil, že to byl Byron?
B E R N A R D (podrážděně) Já nevím, já u toho přece nebyl! (Pauza. Haně.)
Chcete něco říct?
H A N A Moi?
C H L O E Já to vím. Byron to řekl paní Chaterové v posteli. Na druhý den její
lásku odmrštil, a tak ho práskla, že ji sexuálně obtěžoval.
B E R N A R D (distingovaně) Práskla, že ji sexuálně obtěžoval?
H A N A Jasně.
(Bernardovi povolí nervy. Debata se zvrhne v hlasitou hádku, kdy jeden mluví
přes druhého; Bernard vyhrožuje, že odejde, ale pak se nechá přemluvit, aby
pokračoval.)
B E R N A R D Dobrá - zapomeňte na to!
418
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 418
H A N A Omlouvám se B
E R N A R D Ne - dostává se mi toliko jízlivostí a dětinského skákání do řeči VA
L E N T I N Co jsem zas proved?
B E R N A R D Ani slůvka uznání za patrně nejsenzačnější literární objev století
-
C H L O E Myslím, že jste hrozně nespravedliví - žárlí na vás, Bernarde H
A N A Neřeknu už jediné slovo VA
L E N T I N Ano, pokračujte, Bernarde - slibujeme.
B E R N A R D (posléze) Dobrá, ale jedině když přestanete krmit želvy!
VA L E N T I N Má přece čas oběda.
B E R N A R D A pod podmínkou, že se mi dostane běžné ohleduplnosti učenců
vůči učenci H
A N A Němá jako ryba, dokud neskončíte B
E R N A R D A všechny připomínky budou poté formulovány na důstojné
akademické H
A N A Úrovni - máte pravdu, Bernarde.
B E R N A R D - platformě.
H A N A Platformě. Jasně. Jazykem učenců. Spolehněte se.
(Bernard, který předtím s velkou okázalostí přednášku odložil, se opět chopí
svých papírů, a pátraje přitom podezíravými pohledy po známce posměchu ve
tvářích svých posluchačů, vyhledá místo, kde přestal.)
B E R N A R D Poslední odstavec. ,,Není pochyb, že Ezra Chater své vyzvání na
souboj někomu adresoval. Jestli v dubnu 1809 došlo za raního mrholení
v Sidley Parku k souboji, pak byl dle všeho svědectví jeho protivníkem
kritik s darem výsměchu a slabostí pro něžné pohlaví. Musíme hledat příliš
daleko? Není pochyb, že v roce 1810 byla již paní Chaterová vdovou.
Pátráme-li po bezprostřední příčině předčasné a nezaznamenané smrti
Ezry Chatera, musíme hledat daleko? Není pochyb, že lord Byron ve vrcholné
chvíli svého vzestupu k literární slávě, obestřen pláštíkem tajemnosti
a strachu, opustil zemi a v dobách, kdy cestování po kontinentu
bylo krajně nezvyklé a nebezpečné, se po dva roky zdržoval v cizině.
Ptáme-li se po jeho důvodu - musíme hledat daleko?" (Není špatný herec
a výsledkem svého vystoupení je očividně potěšen.)
419
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 419
(Rozhostí se významné ticho.)
H A N A Blbost.
C H L O E No, já bych řekla, že je to pravda.
H A N A Vynechal jste všechno, co se vám nehodilo do krámu. Byron vytruboval
celé měsíce, že opustí Anglii - tak například v dopise z února B
E R N A R D Ale neopustil ji, nebo ano?
H A N A A pak odplul až začátkem července!
B E R N A R D Tenkrát nešly věci tak rychle. Čas se měřil jinak. Dva měsíce čekal
ve Falmouthu na vítr či na co H
A N A Bernarde, já nevím, proč se tím vůbec obtěžuju - jste arogantní,
lačný úspěchu a unáhlený. Dospěl jste od nápadu k hotové věci v cuku letu.
Všechna čest za to, kam jste došel, ale pořád si myslím, že jste blázen.
Ale nemůžu si pomoct, jste jako zlobivé dítě, které šlape na své tříkolce
k okraji útesu, a já prostě musím zasáhnout. Takže mě
poslouchejte. Jestliže Byron zabil Chatera v souboji, tak já jsem Marie
Rumunská. Skončíte s takovou slávou, že z tohoto domu odejdete s papírovým
pytlíkem na hlavě, aby vás náhodou nepoznali.
VA L E N T I N Vskutku, Bernarde, na exaktního vědce je vaše teorie poněkud
nedotažená.
B E R N A R D Ale já nejsem exaktní vědec.
VA L E N T I N (trpělivě) Ne, na exaktního vědce B
E R N A R D (začíná křičet) Stále čekám na pádný argument.
H A N A Těžko někdo zabije člověka, a pak ještě setře jeho knihu. Tedy rozhodně
ne v tomhle pořadí. Takže si musel knížku nejdřív vypůjčit, napsat
na ni recenzi, odeslat ji, svést paní Chaterovou, bojovat v souboji a prchnout,
a to vše v nějakých dvou třech dnech. Kdo by tohle dokázal, řekněte
mi?
B E R N A R D Byron.
H A N A To je marné.
B E R N A R D Nikdy jste mu neporozuměla, jak je vidno z té vaší limonády.
H A N A Z mého čeho?
B E R N A R D Ó, promiňte - považujete svou knihu za dílo historického revizionismu?
Zhýčkané dítě Byron vynášen nepřiměřeně svému talentu du-
420
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 420
chem doby! A výsostná intelektuálka Carolina umlácená klacky mužské
společnosti!
VA L E N T I N To jsem někde četl.
H A N A V jeho recenzi.
B E R N A R D A zatraceně to sedí!
(Situace začíná dostávat nepříjemný spád a Bernard tomu očividně
napomáhá.)
Prohodila jste pořadí, miláčku. Carolina byla romantická užvaněná husa
bez špetky talentu a Byron byl racionalista osmnáctého století políbený
géniem. A zabil Chatera.
H A N A (po pauze) Mám-li ještě někdy změnit názor, pak byste měl v hledání
pokračovat.
B E R N A R D To mám také v úmyslu. Spatřte už mrvu v oku svém! - vždyť máte
dokonce na přebalu nepravého chlápka!
H A N A Na přebalu?
VA L E N T I N A co můj počítačový model? O tom se nezmíníte?
B E R N A R D To nikam nevede.
VA L E N T I N (Haně) Podívejte, ta Byronova recenze v Piccadilly k jeho
ostatním recenzím moc nepasuje.
H A N A (Bernardovi) Jak to myslíte, nepravého chlápka?
B E R N A R D (nevezme její otázku na vědomí) Ty ostatní recenze k sobě taky
moc nepasují, nezdá se vám?
VA L E N T I N Ne, ale jinak. Parametry B
E R N A R D (posměšně) Parametry! Zkuste strčit Byronovu hlavu do vašeho
laptopu! Génius není průměrný tetřívek.
VA L E N T I N (nedbale) Eh co, vždyť je to triviální.
B E R N A R D Co?
VA L E N T I N Kdo co napsal a kdy...
B E R N A R D Triviální?
VA L E N T I N Pouhé personálie.
421
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 421
B E R N A R D Promiňte - ale řekl jste triviální?
VA L E N T I N To je technický termín.
B E R N A R D V mých kruzích nikoli.
VA L E N T I N Pochopte, že otázky, které kladete, nejsou vůbec podstatné. Je
to totéž jako přít se, kdo přišel první s kalkulem. Angličani tvrdí, že
Newton, Němci přísahají na Leibnitze. Ale na tom nezáleží. Pouhé osoby.
Personálie. Na čem záleží, je kalkul. Vědecký pokrok. Poznání.
B E R N A R D Opravdu? A proč?
VA L E N T I N Co proč?
B E R N A R D Proč na vědeckém pokroku záleží víc než na osobách?
VA L E N T I N Mluví vážně?
H A N A Ne, plácá triviálnosti. Bernarde VA
L E N T I N (jí skočí do řeči. Bernardovi.) Jen si poslužte, prohráváte.
B E R N A R D Aha, teď mě umlátíte penicilinem a pesticidy. Ušetřte mě toho,
a já vás ušetřím atomové bomby a aerosolů. Ale nepleťte si pokrok se
zdokonalitelností. Velký básník je vždycky aktuální. Velký filozof je naléhavá
potřeba. Na Isaaka Newtona nikdo nespěchá. S Aristotelovým vesmírem
jsme byli docela šťastní. Já osobně jsem mu dával přednost.
Pětapadesát křišťálových koulí napojených na boží klikovou hřídel je pro
mne docela uspokojivá představa vesmíru. Nic triviálnějšího než rychlost
světla si představit nedovedu. Kvarky, kvasary - velké třesky, černé díry koho
tyhle sračky zajímají? Jak jste nás z toho pohodlného stavu vůbec
vylákali? Pro prachy? A proč jste tak spokojení sami se sebou?
C H L O E Vy máte něco proti penicilinu, Bernarde?
B E R N A R D Nekrmte ty zvířata. (Opět Valentinovi.) Strčil bych vás všechny
z útesu osobně. Až na toho v tom invalidním vozíku, to bych asi ztratil
sympatie dřív, než by si to lidi stačili promyslet.
H A N A (hlasitě) Jak to ksakru myslíte - na přebalu?
B E R N A R D (nedbá) Jestliže poznání není sebepoznání, pak toho moc nedokážete,
pane kolego. Rozpíná se vesmír? Smršťuje se? Stojí na jedné
noze a prozpěvuje si ,,Škoda lásky"? Do toho mě nazatahujte. Dokážu svůj
vesmír rozšiřovat bez vás. ,,Hle v kráse jde, jak chodívá noc čistá hvězdnou
oblohou, a světle krása zářivá i krása tmy v ní jedno jsou." Vidíte,
tohle napsal, když se vrátil domů z mejdanu. (S urážlivou zdvořilostí.)
Copak že to provádíte s těmi tetřívky, Valentine, prozradíte mi to laska-
vě?
422
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 422
(Valentin vstane a náhle je vidět, že se chvěje a má slzy na krajíčku.)
VA L E N T I N (Chloe) Nemá nic proti penicilinu a ví, že já nemám nic proti
poezii. (Bernardovi) Nechal jsem tetřívky plavat.
H A N A To snad ne, Valentine!
VA L E N T I N (odchází) Nejde to.
H A N A Proč?
VA L E N T I N Moc šumu. Spousta zasranýho šumu!
(S těmito slovy odejde Valentin z místnosti. Chloe, vyvedené z míry, vyhrknou
slzy, vyskočí a krátce a neškodně zabuší do Bernarda pěstičkami.)
C H L O E Jste ničema, Bernarde!
(Chloe odejde za Valentinem a Gus za ní vyběhne. Pauza.)
H A N A No, tak to se vám povedlo. Takže můžete jít, a nezapomeňte cestou
nakopnout Bleska.
B E R N A R D Ano, omlouvám se. Když člověk není mezi profesionály, žádná
sranda se nekoná, co?
H A N A Ne.
B E R N A R D Jo... (začne svoji přednášku ukládat do aktovky a to mu připomene...)
zajímá vás ještě ten přebal? ,,Lord Byron a Carolina Lambová
v Královské akademii" ? Perokresba Henryho Fuseliho?
H A N A Co je s ní?
B E R N A R D To nejsou oni.
H A N A (vybuchne) To říká kdo!?
(Bernard vytáhne ze své aktovky Věstník Byronovy společnosti.)
B E R N A R D Odborník na Fuseliho z Věstníku Byronovy společnosti. Poslali mi
poslední číslo... coby ctihodnému hostujícímu řečníkovi.
H A N A Samozřejmě, že to jsou oni! Všichni vědí B
E R N A R D To se jen traduje. (Vyhledá ve věstníku dotyčné místo.) Tady je
to. ,,Nikoli před rokem 1820." Provedl analýzu. (Nabízí jí časopis.)
Přečtěte si to, až budete mít volnou chvilku.
H A N A (podobným tónem, jakým se Bernard pošklebuje) Provedl analýzu?
423
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 423
B E R N A R D Půvabná skica, to jistě, ale Byron byl v té době v Itálii...
H A N A Ale, Bernarde - já vím, že jsou to oni.
B E R N A R D Jak to víte?
H A N A Jak? Prostě to vím. ,,Provedl analýzu", ježkovy voči!
B E R N A R D No tak!
H A N A Mýlí se.
B E R N A R D To vám napovídá niterný instinkt?
H A N A (kategoricky) Mýlí se.
(Bernard zaklapne aktovku.)
B E R N A R D No co, stejně je to všechno triviální, ne? Co kdybyste jela taky?
H A N A Kam?
B E R N A R D Se mnou.
H A N A Do Londýna? A proč?
B E R N A R D Proč asi.
H A N A Aha, kvůli vaší přednášce.
B E R N A R D Ale ne. Na tu se můžete vysrat. Kvůli sexu.
H A N A Jo tak... ne. Díky... (A pak se ohradí.) Bernarde!
B E R N A R D Měla byste si to zkusit. Dost se to podceňuje.
H A N A Nic proti sexu nemám.
B E R N A R D Ale máte. Měla byste se trochu odvázat. Dokázala byste napsat
lepší knihu. Nebo aspoň opravdickou knihu.
H A N A Sex a literatura. Literatura a sex. Vaše téma je dost jednotvárné.
Jako dvě kuličky rotující kolem dokola pudinkové misky. Jedna z nich je
vždycky sex.
B E R N A R D No jistě. Všude samí chlapi.
H A N A Bezpochyby Einstein - relativita a sex. Chippendale - sex a nábytek.
Galileo - ,,Pohnula se Země?" Co jste to krucinál zač? Tu a tam mi nějaký
chlap nabídne ruku, ale horší kšeft neznám. Dostupný sex výměnou za to,
že se v posteli nemůžeš ani uprdnout. Opravdickou knihu - jak to myslíte?
424
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 424
B E R N A R D Udělat hrdinku z Caroliny Lambové může jen romantička. Vy
jste pro Byrona jako stvořená.
(Pauza.)
H A N A Tak se mějte.
B E R N A R D Vrátím se večer na ten candrbál. Chloe mě pozvala.
H A N A Jistě to myslela dobře, ale já netančím.
B E R N A R D To ne - jdu s ní.
H A N A Aha, chápu. Já stejně nepůjdu.
B E R N A R D Budu jí dělat kavalíra. Ve vší důvěrnosti. Ne abyste to řekla ma-
tince.
H A N A Ona si nepřeje, aby to matka věděla?
B E R N A R D Ne - já si nepřeju, aby to matka věděla. Tohle je má první zkušenost
s pozemkovou šlechtou. Jsem z toho na větvi.
H A N A Bernarde! - snad jste to děvče nesvedl?
B E R N A R D Nesvedl? Kdykoli jsem se otočil, stála na horních špriclích žebříku
před knihovnou. Nakonec jsem to vzdal. Což mi připomíná - všiml
jsem si mezi jejíma nohama čehosi, co mi připomělo vás.
(Vzápětí obdrží Bernard přiléhavou facku, ale nevyvede ho to z míry. Vytáhne
ze své hromady papírů malou tlustou knížku. Jeho hlas ani nezakolísá.)
Cestovní průvodce po Derbyshiru - James Godolphin, 1832 - bez ilustrací,
bohužel. (Otevře knihu v založeném místě.) ,,Sidley Park v Derbyshiru,
v majetku hraběte Crooma..."
H A N A (otupěle) Svět se řítí do ďáblovy řiti.
B E R N A R D ,,Park o velikosti pěti set akrů včetně čtyřiceti akrů jezera, dílo
Browna a Noakese, má i při svém hrůzném stylu půvabné detaily - viadukt,
umělá sluj atd. - poustevna obývaná šílencem, který po dobu dvaceti
let nepromluvil a nepřipustil k sobě živáčka, s výjimkou ochočené
želvy, jež se jmenuje Plautus a kterou dovoluje pohladit pouze dětem."
(Podává jí knihu.) Želva. Zřejmě tradiční místní atrakce.
(Po chvíli si Hana knihu vezme.)
H A N A Díky.
(Ve dveřích stane Valentin.)
425
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 425
VA L E N T I N Před domem čeká nádražní taxík...
B E R N A R D Ano... díky... Ach - vynesl Peacock své trumfy?
H A N A Jak se to vezme.
B E R N A R D Poustevníkovo jméno a curriculum vitae? (Vezme do ruky
Peacockův dopis.) ,,Milý Thackerayi.." Bože, mně to pálí. (Odloží dopis.)
No, držte mi palce - (Bezvýrazně Valentinovi.) Promiňte... no však víte...
(a Haně) a co se toho vašeho VA
L E N T I N Odprejskněte, Bernarde.
B E R N A R D Tak jo.
(Bernard odejde.)
H A N A Nesmíte se od Bernarda nechat vyhecovat. Berte to jako divadelní
výstup. Rétorika. Kdysi se to dokonce vyučovalo, jako tělocvik. S pravdou
to nemá nic společného, na tu měli filozofii. Rétorika byla něco jako
talkshow. Bernardovo rozhořčení je pouhá rozcvička před jeho vystoupením
v televizi.
VA L E N T I N Nevadí mi, když mnou pohrdá hovnopuc. (Dívá se na dopis.)
Cože to šílencovo?
(Hana uchopí dopis a čte mu z něj.)
H A N A ,,Šílencova závěť je výstrahou před francouzskou módou... neboť to
byl pofrancouzštělý matematik, kdo ho uvedl do zádumčivé jistoty světa
beze světla či života... jako dřevěná pec, jež musí strávit sebe sama, dokud
se popel i pec nesloučí v jedno a všechno teplo ze země nevypr-
chá..."
VA L E N T I N (pobaveně, užasle) Hoho!
H A N A ,,Skonal stár čtyřicet sedm let, omšelý jako Jób a vetchý jako kapustový
stvol, nicméně důkazu své předpovědi - znovuoživení naděje prostřednictvím
poctivé anglické algebry - vzdor všemu svému usilování nikdy
nedosáhl."
VA L E N T I N To je všechno?
H A N A (přikývne) Záleží na tom?
VA L E N T I N Na čem? Že jsme všichni předurčeni k zániku? (Nedbale.) Ano,
jistě - říká se tomu druhý zákon termodynamiky.
H A N A Bylo to známo?
426
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 426
VA L E N T I N Básníkům a šílencům od nepaměti.
H A N A Vážně.
VA L E N T I N Ne.
H A N A Má to něco společného s tím... no, s tím Thomasininým objevem?
VA L E N T I N Ona nic neobjevila.
H A N A S tou její učebnicí.
VA L E N T I N Nemá.
H A N A Takže náhoda?
VA L E N T I N Co?
H A N A (čte) ,,Skonal stár čtyřicet sedm let." To bylo v roce 1834. Takže se
narodil roku 1787. Stejně jako ten učitel. Říká to ve svém dopise lordu
Croomovi, když se uchází o místo: ,,Narozen - 1787." Poustevník se tedy
narodil ve stejném roce jako Septimus Hodge.
VA L E N T I N (po pauze) Nekousnul vás náhodou Bernard do nohy?
H A N A Copak to nechápete? Měla jsem za to, že ten můj poustevník je perfektní
symbol. Idiot zasazený do krajiny. Ale tohle je lepší. Věk osvícenství
zapuzený do romantické divočiny! Duch Sidley Parku přežívající
v poustevníkově chatrči!
VA L E N T I N To přece nevíte.
H A N A Ale vím. Vím to. Někde musí být něco... kéž by se mi to podařilo na-
jít.
427
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 427
D R U H Ý O B R A Z
Pokoj je prázdný.
Repríza: časné ráno - vzdálený výstřel z pistole - krákání vran.
Do ještě zšeřelého pokoje vstoupí Jellaby s lampou. Jde k oknům a vyhlíží ven. Cosi tam vidí.
Vrátí se, aby postavil lampu na stůl, a pak otevře jedno z francouzských oken a vystoupí
do zahrady.
J E L L A B Y (zvenku) Pane Hodgei!
(Vstoupí Septimus, následován Jellabym, který za sebou dveře do zahrady zavře.
Septimus má na sobě zimní plášť.)
S E P T I M U S Děkuju vám, Jellaby. Už jsem nedoufal, že se vůbec dovnitř dostanu.
Kolik je hodin?
J E L L A B Y Půl šesté.
S E P T I M U S Takže mi ukazují dobře. Teda - to byl úžasný zážitek! (Vytáhne
zpod kabátu dvě pistole a položí je na stůl.) Představte si: Rozbřesk!
Nečekaně živo. Ryby, ptáci, žáby... králíci... (vytáhne zpod kabátu mrtvého
králíka) jedním slovem krása. Škoda že se to dá vidět jen časně zrána.
Přinesl jsem slečně Thomasině králíka. Vezmete si ho?
J E L L A B Y Je mrtvý.
S E P T I M U S Ano. Slečna Thomasina miluje králičí paštiku.
(Jellaby od něj bez jakéhokoli nadšení vezme králíka. Je trochu od krve.)
J E L L A B Y Byla po vás sháňka, pane Hodgei.
S E P T I M U S Rozhodl jsem se přespat v loděnici. Neodjížděl odsud nějaký
kočár?
J E L L A B Y Kočár kapitána Brice, pán a paní Chaterovi jeli s ním.
S E P T I M U S Oni odjeli?
J E L L A B Y Ano, pane. A koně lorda Byrona osedlali ve čtyři.
S E P T I M U S Lord Byron taky!
J E L L A B Y Ano, pane. Celý dům byl vzhůru, měl jste vidět ten šrumec.
S E P T I M U S Ale já mám jeho pistole na králíky! Co s těma pistolema na králíky
budu dělat?
J E L L A B Y Hledali vás ve vašem pokoji.
428
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 428
S E P T I M U S Kdo?
J E L L A B Y Její milost.
S E P T I M U S V mém pokoji?
J E L L A B Y Řeknu její milosti, že jste se vrátil. (Hotoví se k odchodu.)
S E P T I M U S Jellaby! Nenechal tu pro mě lord Byron nějakou knihu?
J E L L A B Y Knihu?
S E P T I M U S Vypůjčil si ode mne jistou knihu.
J E L L A B Y Jeho lordstvo nenechalo ve svém pokoji vůbec nic, pane, ani
šesták.
S E P T I M U S Ach, jsem si jistý, že by vám tam nějaký ten šesták nechal,
kdyby ho měl. Jellaby - tady máte půllibru.
J E L L A B Y Mockrát vám děkuju, pane.
S E P T I M U S Co se vlastně stalo?
J E L L A B Y Služebnictvu se nic neříká, pane.
S E P T I M U S Ale jděte, copak za půllibru se už nic nekoupí?
J E L L A B Y (si povzdychne) Její milost přistihla v noci paní Chaterovou.
S E P T I M U S Kde?
J E L L A B Y Na prahu ložnice lorda Byrona.
S E P T I M U S Aha. A kdo odcházel a kdo přicházel?
J E L L A B Y Paní Chaterová vycházela z ložnice lorda Byrona.
S E P T I M U S A kde byl pan Chater?
J E L L A B Y Pan Chater a kapitán Brice popíjeli griotku. Podomek jim udržoval
oheň v krbu až do tří hodin. Nahoře došlo k hlasité výměně názorů
a pak (Do
pokoje vstoupí lady Croomová.)
L A DY C RO O M O VÁ Nuže, pane Hodgei.
S E P T I M U S Milosti.
L A DY C RO O M O VÁ Takový rámus kvůli jednomu zajíci?
429
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 429
S E P T I M U S Králíkovi.
(Lady Croomová si ho dlouze změří.)
Vskutku, je to zajíc, i když vypadá spíš jako králík (Jellaby
je na odchodu.)
L A DY C RO O M O VÁ Můj odvar.
J E L L A B Y Ano, vaše milosti. (Odejde.)
(Lady Croomová drží v ruce dva dopisy. Dosud jsme je neviděli. Jejich obálky
jsou již otevřené. Hodí je na stůl.)
L A DY C RO O M O VÁ Jak se opovažujete!
S E P T I M U S Nemohu být volán k zodpovědnosti za slova, která byla psána
ve vší důvěrnosti a pak přečtena bez ohledu na dobré mravy.
L A DY C RO O M O VÁ Byla adresována mně!
S E P T I M U S Byla zanechána v mém pokoji pro případ mé smrti L
A DY C RO O M O VÁ Pche! - jaký má smysl milostný dopis ze záhrobí?
S E P T I M U S Určitě stejný jako z předhrobí. Nicméně ten druhý dopis vaší
milosti adresován nebyl.
L A DY C RO O M O VÁ Mám snad mateřské právo otevřít dopis adresovaný mé
dceři, ať už v případě vašeho života, vaší smrti či vaší imbecility. Jak si
to představujete, psát jí o rýžovém pudinku, když je v šoku z násilné
smrti v našem středu?
S E P T I M U S Čí smrti?
L A DY C RO O M O VÁ Vaší přece, vy nešťastníku!
S E P T I M U S Ach ano, už chápu.
L A DY C RO O M O VÁ Nevím, které z vašich poblouznění je šílenější. Jedna
obálka plná rýžového pudinku, druhá nestoudných důvěrností dotýkajících
se několika částí mého těla, ale pranic nepochybujte, co je pro mne
nepřijatelnější.
S E P T I M U S Co?
L A DY C RO O M O VÁ To jsme najednou drzí, když máme sbalené kufry, co?
Váš přítel odjel před vámi a tu běhnu Chaterovou a jejího muže jsem vykázala
sama - a bratra taky, že je sem vůbec přivedl. To je trest za to,
když se při výběru známostí neřídíte zdravým rozumem. Vyhnanství. Lord
430
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 430
Byron je prostopášník a farizej, a čím dřív odpluje do Levanty, tím dřív
najde společnost ke svému obrazu.
S E P T I M U S Byla to noc zúčtování.
LADY CROOMOVÁ Ani nevíte, jak bych si přála, aby proběhla bez všech těch
hrozných věcí, jak bych si přála, abyste po sobě s panem Chaterem stříleli
ve vší decentnosti přináležící civilizovanému domu. Nezbyla vám žádná tajemství,
pane Hodgei. Všechna vyšla najevo vprostřed výkřiků, kleteb a slzí.
Můžete mluvit o štěstí, že celoživotní vášeň pro hon a lov připravila mého
manžela o půl sluchu, takže slyší jenom na ucho, na kterém spí.
S E P T I M U S Obávám se, že nemám tušení, co se tady stalo.
L A DY C RO O M O VÁ Ta vaše rajda byla přistižena v ložnici lorda Byrona.
S E P T I M U S Ach. Přistižena panem Chaterem?
L A DY C RO O M O VÁ Kým jiným?
S E P T I M U S Je mi velice líto, madam, že jsem využil vaší laskavosti a představil
vám svého nehodného přítele. Musí mi podat podrobné vysvětlení,
tím si buďte jista.
(Než lady Croomová na tuto výhružku stačí zareagovat, vstoupí do pokoje
Jellaby s jejím ,,odvarem". Je to velice složitá záležitost: cínový tác na krátkých
nožkách, na němž je nad lihovým kahanem zavěšena konvice. Patří k tomu
i šálek s talířkem a stříbrný ,,košíček" se suchými lístky čaje. Jellaby položí
tác na stůl a hotoví se k přípravě čaje.)
L A DY C RO O M O VÁ Udělám to sama.
J E L L A B Y Ano, paní. (Septimovi.) Lord Byron pro vás zanechal u posluhy
dopis, pane.
S E P T I M U S Děkuji vám.
(Septimus sebere z podnosu dopis. Jellaby vykročí k odchodu. Lady Croomová
upřeně hledí na dopis.)
L A DY C RO O M O VÁ Kdy mu ho dal?
J E L L A B Y Když odjížděl, vaše milosti.
(Jellaby odejde. Septimus zastrčí dopis do kapsy.)
S E P T I M U S Dovolíte?
(Když lady Croomová nenamítá, nalije jí Septimus čálek čaje. Lady Croomová si
ho vezme.)
431
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 431
L A DY C RO O M O VÁ Nevím, zda se sluší, abyste v mém domě přijímal dopisy
od člověka, který zde není vítán.
S E P T I M U S To se nesluší, plně s vámi souhlasím. Netaktnost lorda Byrona
už dávno rozesmutňuje všechny jeho přátele, mezi něž se ovšem nadále
nepočítám. Nepřečtu si jeho dopis, dokud i já nebudu za branami.
(Lady Croomová nad tím krátce zauvažuje.)
L A DY C RO O M O VÁ To může omluvit přečtení dopisu, nikoli však jeho na-
psání.
S E P T I M U S Vaše milost měla žít v Periklových Aténách! Filozofové by soupeřili
se sochaři o každou vaši volnou chvilku!
L A DY C RO O M O VÁ (se ohradí) To snad ne!... (A pak už méně odmítavě.) To
snad ne...
(Septimus mezitím vytáhl Byronův dopis z kapsy a zapaluje jeho růžek plamenem
lihového kahanu.)
To snad ne...
(Dopis vzplane a Septimus ho pustí z ruky a nechá ho na kovovém tácu shořet.)
S E P T I M U S A je to - dopis lorda Byrona, který si žádná živá duše jaktěživo
nepřečte. Odjedu také, madam, ve chvíli, kdy si to budete přát.
L A DY C RO O M O VÁ Na ostrovy?
S E P T I M U S Na ostrovy? Proč právě tam?
L A DY C RO O M O VÁ Přece za Chaterovou. Nic vám neřekla?
S E P T I M U S Vyměnila se mnou sotva půl tuctu slov.
L A DY C RO O M O VÁ Nechtěla patrně marnit čas. Chaterová odplula s kapitánem
Bricem.
S E P T I M U S Ach tak. Jako člen posádky?
L A DY C RO O M O VÁ Ne, jako choť pana Chatera, rostlinopisce v expedici
mého bratra.
S E P T I M U S Poznal jsem, že to není žádný básník. Ale nevěděl jsem, že je
převlečený botanik.
L A DY C RO O M O VÁ Ani botanik to není. Můj bratr zaplatil sto liber, aby ho
vůbec tiskli, a teď zaplatí dalších sto padesát, aby po celý rok sbíral kytky
v Západní Indii, zatímco jeho panička bude kapitánovou milostnicí.
Kapitán Brice propadl vášni k paní Chaterové a nerozpakuje se ošálit
432
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 432
Admiralitu, Linného společnost a Sira Josepha Bankse, botanika jeho
Veličenstva v Kew, jen aby se mohla plavit s ním.
S E P T I M U S Její vášeň tak vřelá jistě není.
L A DY C RO O M O VÁ Boží rozmar obrací naše srdce vždycky k jiným než
k těm, kteří by si toho zasloužili, v tom je jeho vada.
S E P T I M U S To rozhodně, madam. (Pauza.) Myslíte, že je pan Chater skutečně
klamán?
L A DY C RO O M O VÁ Přísahá na počestnost své choti a shledává pro ni důkaz
ve své horlivosti vystupovat na její obranu. Kapitán Brice klamán není,
ale nemůže si pomoci. Zemřel by pro ni.
S E P T I M U S Myslím, madam, že by spíš nechal zemřít pana Chatera.
L A DY C RO O M O VÁ Vskutku, nepoznala jsem ještě ženu, která by stála za
souboj či naopak. Dopis, který jste mi napsal, se s vaším vztahem k paní
Chaterové nesrovnává, pane Hodgei. Zakusila jsem už zradu ve chvíli, kdy
sotva zaschl inkoust, ale být zrazena dřív, než je pero jen smočeno, a to
s veřejným kalamářem, co si mám o takových móresech myslet?
S E P T I M U S Madam, oddával jsem se v besídce o samotě svým myšlenkám,
když mne tam paní Chaterová objevila, a já ve své vášni, v mukách neukojené
touhy L
A DY C RO O M O VÁ Ach...!
S E P T I M U S - domníval jsem se ve svém šílenství, že mi Chaterová se sukněmi
nad hlavou poskytne efemérní iluzi štěstí, jemuž jsem si nedovolil
dát tvář.
(Pauza.)
L A DY C RO O M O VÁ Neupomínám se, že bych kdy obdržela podivuhodnější
poklonu, pane Hodgei. Doufám, že je toho na mě víc než na paní Chaterové
s hlavou ve štoudvi. Nosí podvlékačky?
S E P T I M U S Nosí.
L A DY C RO O M O VÁ Ano, slyšela jsem, že podvlékačky jsou dneska v módě.
Pro ženy je nepřirozené strojit se jako žokejové. Neschvaluji to. (Otočí
se, až jí zavíří sukně, a vykročí k odchodu.) Nevím nic o Periklovi ani
o Aténských filosofech. Mohu jim věnovat hodinku po koupeli - v mém
obývacím pokoji. V sedm hodin. A vezměte s sebou nějakou knihu.
(Odejde.)
(Septimus sebere oba své dopisy a začne je pálit v plamenu lihového kahanu.)
433
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 433
T Ř E T Í O B R A Z
Valentin a Chloe sedí u stolu. V pokoji je také Gus. Chloe si čte ve dvojích nedělních novinách.
Má na sobě všední dámské šaty z počátku minulého století, bez klobouku. Valentin
datluje do přenosného počítače. Také on má na sobě pomuchlaný dobový oblek. Šaty pocházejí
očividně z velkého proutěného prádelního koše, z něhož vytahuje Gus další a další
svršky a zkouší si je. Najde starý plášť a začne si ho oblékat.
Mezi předměty na stole jsou teď dvě geometrická tělesa, jehlan a kužel, asi půl metru vysoké,
téhož typu, jaké se používají v hodinách kreslení, a květináč s trpasličími jiřinkami
(které nevypadají jako moderní šlechtěné druhy).
C H L O E Vyrovnání účtů v Arkádii - Sex, literatura a smrt v Sidley Parku.
Portrét lorda Byrona.
VA L E N T I N Nikoli Bernardův?
C H L O E ,,Byron se utkal v souboji na život a na smrt, tvrdí profesor..."
Valentine, nemyslíš, že jsem první, koho to napadlo?
VA L E N T I N Ne.
C H L O E Ještě jsem to nedořekla. Veškerá budoucnost je naprogramovaná
jako počítač - je to správná teorie, nebo snad ne?
VA L E N T I N Deterministický vesmír, ano.
C H L O E Správně. Protože všechno včetně nás je jen spousta atomů, odrážejících
se jeden od druhého jako kulečníkové koule.
VA L E N T I N Ano. Ve dvacátých letech minulého století kdosi, zapomněl
jsem už kdo, poznamenal, že z Newtonových zákonů lze předpovědět
všechno, co ještě přijde - potřebovala bys k tomu počítač velký jako celý
vesmír, ale příslušný vzorec by se nakonec našel.
C H L O E Ale nefunguje to, co?
VA L E N T I N Ne. Ukazuje se, že to je jiný druh matematiky.
C H L O E Já myslím, že za to může sex.
VA L E N T I N Opravdu?
C H L O E Fakt si to myslím. Jistě, vesmír je deterministický, jak řekl Newton,
nebo se o to aspoň snaží, ale jediné, co to kazí, jsou lidé, kteří se v lásce
neřídí přesnými instrukcemi pro jejich úsek plánu.
VA L E N T I N Ach. Přitažlivá síla, kterou Newton vynechal. Takže je třeba
vrátit se až k tomu jablku v rajské zahradě. Ano. (Pauza.) Ano, myslím,
že před tebou to ještě nikoho nenapadlo.
434
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 434
(Vstoupí Hana s jakýmsi bulvárním plátkem a hrnkem čaje.)
H A N A Už jste to viděli? Děvkař Byron odpráskl básníka.
C H L O E (potěšeně) Ukažte.
(Hana jí podá noviny, usměje se na Guse.)
VA L E N T I N To tedy zabodoval. Jak se to všichni dozvěděli?
H A N A Nebuďte směšný. (Chloe.) Váš pan otec to chce zpátky.
C H L O E No dobře.
H A N A Je to pošuk.
C H L O E Žárlíte. Myslím, že je to skvělý. (Vstane k odchodu. Gusovi.) Ano,
tohle je bezva, ale bez těch cviček. Pojď, půjčím ti střevíce na nízkém
podpatku, v těch budeš vypadat stylově H
A N A Ahoj, Gusi. Vypadáte všichni tak romanticky.
(Gus, který odchází za Chloe, zaváhá a usměje se na ni.)
C H L O E (významně) Tak jdeš?
(Chloe podrží Gusovi dveře a vyjde za ním, zřetelně dávajíc na jevo svůj nesou-
hlas.)
H A N A Hlavně nesmíte pranic dbát na to, co si o vás myslí mladí lidé. (Jde
si prohlížet další noviny.)
VA L E N T I N (úzkostně) Nezdá se vám, že má něco s Bernardem?
H A N A O Chloe starost nemám, už je dost stará, aby rozhodla sama, komu
dá a komu ne. ,,Byron se utkal v souboji na život a na smrt, tvrdí profesor..."
Nebo spíš - (skepticky) ,,Tvrdí profesor!"
VA L E N T I N Třeba se zjistí, že je to všechno pravda.
H A N A Nemůže se zjistit, že je to pravda, může se pouze nezjistit, že je to
nepravda - prozatím.
VA L E N T I N (potěšeně) To je přesně jako ve vědě.
H A N A Jestli se Bernardovi podaří uhájit to až do smrti, bude slavit ús-
pěch.
VA L E N T I N Přesně jako ve vědě... Největší strach máme z těch, co přijdou
po nás...
435
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 435
H A N A Já osobně si nemyslím, že s tím vystačí tak dlouho.
VA L E N T I N ...a pak je tu život po smrti. Posmrtný život má svá pro i proti.
,,Ach - pan Bernard Nightingale, dovolte, abych vám představil lorda
Byrona." Tomu říkám ráj.
H A N A Přece byste nevěřil na posmrtný život, Valentine.
VA L E N T I N Konečně mě chcete zklamat.
H A N A Já? Jak to?
VA L E N T I N Věda a náboženství.
H A N A Ne, to ne, všechno jsme viděli, všechno jsme zkusili, nuda.
VA L E N T I N Ach, Hano. Snoubenko má. Smilujte se. Nemohli bychom se
vzít jen tak na zkoušku a ráno to zase odvolat?
H A N A (pobaveně) Nezvyklejší nabídku jsem snad ještě neobdržela.
VA L E N T I N (zvědavě) Opravdu? A obdržela jste jich hodně?
H A N A To už bych na sebe prozradila moc.
VA L E N T I N No a proč ne? Vaše klasická upjatost je pouhá manýra - a neu-
róza.
H A N A Nemám odejít?
VA L E N T I N Když nic nedáváte, nic taky nedostanete.
H A N A Já o nic nežádám.
VA L E N T I N Ne, zůstaňte.
(Valentin se vrátí k počítači. Hana se opět ponoří do knih na ,,svém" konci stolu.
Před sebou má stoh svazků kapesní velikosti, ,,zahradní knížky" lady
Croomové.)
H A N A Na čem pracujete? Valentine?
VA L E N T I N Vytvářím řetězec bodů na komplexní ploše H
A N A To jsou ti vaši tetřívci?
VA L E N T I N Jo, tetřívci. Zatracený tetřívci.
H A N A Nesmíte to vzdát.
VA L E N T I N Proč? Nesouhlasíte s Bernardem?
436
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 436
H A N A Jo tak. Samé triviálnosti - všecko: vaši tetřívci, můj poustevník,
Bernardův Byron. Srovnávání toho, co hledáme, nepostihuje podstatu
věci. Náš význam je v touze po vědění. Jinak odcházíme tak, jak jsme přišli.
Proto nemůžete věřit na posmrtný život, Valentine. Věřte v příští, to
rozhodně, ale ne v život. Věřte v Boha, duši, ducha, nekonečno, věřte na
anděly, když chcete, ale na nějaké velké nebeské shromáždění za účelem
názorové výměny zapomeňte. Stojí-li odpovědi v závěru knihy, můžu si
počkat, ale je to otrava. Lepší je bojovat dál s vědomím, že neúspěch je
konečný. (Pohlédne přes Valentinovo rameno na obrazovku počítače.
Reaguje.) Jé! No ne... to je krása!
VA L E N T I N Thomasinina množina.
H A N A Thomasinina množina! Proboha, Valentine!
VA L E N T I N Půjčte mi prst. (Uchopí ji za prst a přitlačí ho několikrát na jednu
z klapek klávesnice.) Vidíte? Ostrovy řádu v moři popela. Obrazce vytvářející
se z nicoty. Nemůžu vám ukázat, jak hluboko to sahá. Každý obrázek
je zvětšeným detailem toho předchozího. A tak dále. Do
nekonečna. Pěkné, co?
H A N A Je to důležité?
VA L E N T I N Zajímavé. Publikovatelné.
H A N A Gratuluju!
VA L E N T I N Mně ne. Thomasině. Já jen její rovnice protáhl počítačem milionkrát
dále, než to dokázala s pomocí tužky sama.(Vytáhne ze starých desek
Thomasinin sešit a podá ho Haně.)
(Ozvou se zvuky klavíru.)
Už si ho zas můžete vzít.
H A N A Co to znamená?
VA L E N T I N Ne to, co byste si přála. Bohužel.
H A N A Proč ne?
VA L E N T I N Byla by totiž slavná.
H A N A Ne, to by nebyla. Byla mrtvá dřív, než se stihla proslavit...
VA L E N T I N Umřela?
H A N A Uhořela.
VA L E N T I N (pochopí) Aha... ta dívka, co umřela při požáru!
437
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 437
H A N A V noci před svými sedmnáctými narozeninami. Je to vidět, ten nesourodý
vikýř na střeše. Tam byl její pokoj. V parku má pomníček.
VA L E N T I N (podrážděně) Já vím - je to můj dům.
(Valentin obrátí svou pozornost zpátky k počítači. Hana se vrátí na svou židli.
Listuje sešitem.)
H A N A Vale, Septimus byl její domácí učitel - nemohl spolu s Thomasinou VA
L E N T I N Hleďte si svého.
(Pauza. Dva badatelé.)
(Dveřmi z místnosti, odkud nezní hudba, vtrhne dovnitř pátnáctiletý lord
Augustus v šatech z roku 1812. Hlasitě se směje. Schová se pod stůl.
Pronásleduje ho rozzuřená šestnáctiletá Thomasina. Okamžitě Augusta
objeví.)
T H O M A S I N A Přísahal jsi! Řekl jsi namouduši!
(Augustus vyběhne a Thomasina se za ním honí kolem dokola stolu.)
AU G U S T U S Povím to mamince! Povím to mamince!
T H O M A S I N A Ty protivo!
(Thomasina Augusta chytí.Druhými dveřmi vstoupí Septimus s knihou, karafou
a sklenicí a se svými deskami.)
S E P T I M U S Huš! Co se to tu děje? Milorde! Klid, tady bude klid!
(Thomasina Augusta pustí.)
Děkuji vám.
(Septimus zaujme své místo u stolu. Naleje si sklenici vína.)
AU G U S T U S Dobrý den, pane Hodgei! (Čemusi se šklebí.)
(Thomasina poslušně vezme náčrtník, posadí se a jme se kreslit geometrická
tělesa. Septimus otevře své desky.)
S E P T I M U S Přidáte se dneska k nám, lorde Auguste? Máme hodinu kresle-
ní.
AU G U S T U S V Etonu mám z kreslení výbornou, pane Hodgei, ale my kreslíme
jenom nahatý ženský.
S E P T I M U S Můžete kreslit po paměti.
438
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 438
T H O M A S I N A Ohavné!
S E P T I M U S A teď budeme zticha, jestli dovolíte.
(Septimus vyndá z desek Thomasinin sešit a mrští ho k ní; vrací jí domácí úkol.
Thomasina sešit chytí a otevře.)
T H O M A S I N A Žádná známka? Vám se moje králičí rovnice nelíbila?
S E P T I M U S Žádnou podobnost s králíkem jsem v ní neshledal.
T H O M A S I N A Požírá vlastní potomstvo.
S E P T I M U S (po pauze) To mě nenapadlo.
(Septimus natáhne ruku po sešitu. Thomasina mu ho vrátí.)
T H O M A S I N A Nemám dost místa, abych to rozvedla.
(Septimus a Hana obracejí stránky - každý svého vlatního exempláře ve své době.
Augustus začne lhostejně kreslit podle modelů.)
H A N A Chcete říct, že svět přece jen dojde spásy?
VA L E N T I N Ne, stále mu hrozí zkáza. Ale jestliže to takhle začalo, možná
tak započne i ten nový.
H A N A Z poctivé anglické algebry?
S E P T I M U S Tak to půjde až do nekonečna nebo k nule. Nebo k nesmyslu.
T H O M A S I N A Ne. Když oddělíte záporné kořeny, umocněním dostanou zase
smysl.
(Septimus listuje stránkami. Thomasina kreslí podle modelů.)
(Hana zavře sešit a vrátí se ke své hromádce ,,zahradních knížek".)
VA L E N T I N Poslyšte - stydne vám čaj.
H A N A Mám ho ráda studený.
VA L E N T I N (to nevezme na vědomí) Váš čaj stydne sám od sebe, ale sám od
sebe se nezahřeje. Nepřijde vám to divné?
H A N A Ne.
VA L E N T I N Ale je to divné. Horké chladne. Je to jednosměrný proces. Váš
čaj skončí na pokojové teplotě. Co se děje s vaším čajem, děje se všude
se vším. Slunce a hvězdy. Chvíli to potrvá, ale všichni jednou skončíme
na pokojové teplotě. Když si tady váš poustevník rozbil stan, nikdo tomu
439
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 439
nerozuměl. Ale řekněme, že máte pravdu a že v roce osmnáct set jánevímkolik
toho o teple nikdo nevěděl víc než tenhle grafoman zalezlý
v chatrči v Derbyshiru.
H A N A Byl to vědec - studoval v Cambridge VA
L E N T I N Dejme tomu. Nehodlám se přít. A to děvče bylo jeho žačkou.
Měla za učitele génia.
H A N A Anebo naopak.
VA L E N T I N Jak je ctěná libost. Ale takhle to nešlo! Možná, že si myslel, že
poctivou anglickou algebrou spasí svět, ale takhle to rozhodně nešlo!
H A N A Proč? Protože neměli kalkulačky?
VA L E N T I N Ne. Ano. Protože existuje řád, který jisté věci dovolí.
Nemůžete otevřít dveře, dokud nemáte dům.
H A N A Myslel jsem, že v tom je podstata génia.
VA L E N T I N Jen u bláznů a u básníků.
(Pauza.)
H A N A ,,Já měl jsem sen, jenž nebyl jenom snem.
Pohaslo jasné slunce, ztemnělé
se hvězdy potácely v prostoru
vysuty z drah, a země ledová
se v bezměsíčném vzduchu kývala."
VA L E N T I N To jste napsala vy?
H A N A Byron.
(Pauza. Opět dva badatelé.)
T H O M A S I N A Septime, myslíte, že se provdám za lorda Byrona?
AU G U S T U S Kdo to je?
T H O M A S I N A To je autor Childe Haroldovy pouti, stvořitel toho nejpoetičtějšího
a nejdojemnějšího a nejodvážnějšího hrdiny, o jakém jsem kdy
četla, a taky nejmodernějšího a nejhezčího, protože pro ty, kdo ho znají,
jako třeba já nebo tady Septimus, je Harold sám lord Byron. Že je to tak,
Septime?
S E P T I M U S (v zahloubání) Ne. (Vloží její sešit zpátky do desek a hodlá se
opět začíst do své knihy.)
T H O M A S I N A Proč ne?
440
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 440
S E P T I M U S Především si vůbec neuvědomuje vaši existenci.
T H O M A S I N A Náhodou, když byl v Sidley Parku, vyměnili jsme si mnoho
významných pohledů. Divím se, že je ze svých dobrodružných cest už skoro
půl roku doma a ještě mi ani jednou nenapsal.
S E P T I M U S To je vskutku nepravděpodobné, slečno.
AU G U S T U S Lord Byron? - chtěl si připsat mého zajíce, ačkoli já jsem vystřelil
dřív! Tvrdil, že jsem ho o chlup minul! Vedl hrozně nejapné řeči.
Ale já si myslím, že si tě lord Byron nevezme, Thomasino, protože byl sice
chromý, ale slepý nebyl.
S E P T I M U S Mír! Do tři čtvrtě na dvanáct vyhlašuji mír. Je nepřípustné, aby
žáci rušili tok učitelových myšlenek.
AU G U S T U S Můj učitel nejste, pane. Účastním se vaší hodiny ze svobodné
vůle.
S E P T I M U S Jste-li tak determinován, mladý pane.
(Thomasina se tomu zasměje, vtip byl určen jí. Augustus, který je mimo hru,
se naštve.)
AU G U S T U S Váš mír mě nezajímá, pane. Vy mi nebudete poroučet.
T H O M A S I N A (varovně) Auguste!
S E P T I M U S Já tady neporoučím, mladý pane. Já toliko inspiruji úctou
k výuce a chválou poznání, jež člověka přibližuje k Bohu. Vypisuji odměnu
jednoho šilinku za nejlepší kužel a jehlan nakreslené v naprostém tichu
nejdříve do tři čtvrti na dvanáct.
AU G U S T U S Moje mlčení si za šilink nekoupíte, pane. To, co vím a co můžu
říct, stojí za mnohem víc.
(Augustus odhodí náčrtník a tužku a důstojně opustí místnost. Práskne za sebou
dveřmi. Pauza. Septimus tázavě pohlédne na Thomasinu.)
T H O M A S I N A Řekla jsem mu, že jste mě políbil. Ale nikomu to nepoví.
S E P T I M U S Kdy jsem vás políbil?
T H O M A S I N A Vy to nevíte? Včera!
S E P T I M U S Kde?
T H O M A S I N A Tady! Na ústa!
S E P T I M U S V kterém to bylo hrabství?
441
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 441
T H O M A S I N A V poustevně, Septime!
S E P T I M U S Na ústa v poustevně! Tohle myslíte? To nebyl polibek za šilink!
Nekoupil bych ho zpátky ani za šest pencí. Už jsem na to málem zapo-
mněl.
T H O M A S I N A Jste krutý! Zapomněl jste na naši úmluvu?
S E P T I M U S Bůh mě netrestej! Naši úmluvu?
T H O M A S I N A Že mě naučíte valčík! Zpečetili jsme to polibkem a druhý máte
slíbený, až budu tančit jako mamá!
S E P T I M U S Ach ano. Jistěže. V Londýně jsme se všichni málem utancovali.
T H O M A S I N A Musím se naučit valčík, Septime! Pohrdali by mnou, kdybych
ho neuměla. Je to ten nejrozvernější a nejtroufalejší tanec, jaký si umíte
představit - přišel z Německa.
S E P T I M U S Ať si svůj valčík nechají - kalkul mít nemůžou.
T H O M A S I N A Mamá přivezla z města celou knížku valčíků pro klavír, aby je
mohla hrát s hrabětem Zelinským.
S E P T I M U S Nepřipomínejte mi mé utrpení. To věčné třískání do klavíru mě
nutí číst ve valčíkovém rytmu.
T H O M A S I N A Třesky plesky! Co to máte za knihu?
S E P T I M U S Esej oceněnou pařížskou Akademií věd. Autor si zaslouží vaši
shovívavost, milostivá slečno, neboť jste jeho prorokem.
T H O M A S I N A Já? O čem píše? O valčíku?
S E P T I M U S Ano. Demonstruje rovnici vedení tepla v pevném tělese. Přitom
však dospěl k herezi - k přirozenému protikladu sira Isaaka Newtona.
T H O M A S I N A Ach - on popírá determinismus?
S E P T I M U S Ne!... I když, možná. Dokládá, že atomy se nechovají podle
Newtona.
(Thomasinin zájem, jak je pro ni charakteristické, se lehce přenesl k novému
tématu - jde si k němu pro knihu.)
T H O M A S I N A Ukažte - ach! To je francouzsky?
S E P T I M U S Ano. Paříž je hlavní město Francie.
T H O M A S I N A Kde mám číst?
442
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 442
(Septimus jí vezme knihu opět z rukou a vyhledá patřičnou stránku. Hudba ze
sousední místnosti zatím nabrala na zvučnosti i zanícení.)
Teď hrají čtyrručně. Mamá je do hraběte zamilovaná.
S E P T I M U S Hrabětem je v Polsku. V Derbyshiru je ladičem pian.
(Thomasina je pohroužena do knihy. Klavír zní stále vášnivěji a náhle v půli
fráze zmlkne. Výmluvné ticho v sousedním pokoji Septima přiměje zdvihnout
oči. Thomasina nic z toho neregistruje. V tichu slyšíme vzdálené pravidelné bušení
parostroje, které převládne.
Po chvíli vstoupí z hudebního salonu lady Croomová, a když vidí, že v učebně
probíhá výuka, zdá se tím být překvapena a lehce zneklidněna... Ovládne se
a zavře za sebou dveře. A stojí a pozoruje nečinně a diskrétně, jako by nechtěla
rušit. Septimus vstane, ale ona mu hlavou naznačí, aby opět usedl.)
(Ze dveří proti vchodu do hudebního salonu vyjde Chloe v šatech z počátku minulého
století. Zaznamená přítomnost Valentina a Hany, ale pokračuje přímo
ke dveřím hudebního salonu.)
C H L O E Ó - kde je Gus?
VA L E N T I N Nevím.
(Chloe vejde do hudebního salonu.)
L A DY C RO O M O VÁ (rozhořčeně) Ach jo! - Parostroj pana Noakese! (Projde
ke dveřím do zahrady a vyjde ven.)
(Chloe se vrátí.)
C H L O E Zatraceně.
L A DY C RO O M O VÁ (volá v zahradě) Pane Noakesi!
VA L E N T I N Před chvílí tam byl...
L A DY C RO O M O VÁ Halóóó!
C H L O E Nesmí na té fotografii chybět - převlékl se?
H A N A Bernard se už vrátil?
C H L O E Ne - má zpoždění!
(Do hluku parního stroje zazní opět klavír. Lady Croomová se vrátí do pokoje.)
(Chloe vyjde do zahrady.)
C H L O E (křičí) Gusi!
443
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 443
L A DY C RO O M O VÁ Divím se, jak při všem tom rámusu můžete vůbec učit,
pane Hodgei, a omlouvám se vám.
(Chloe se vrátí dovnitř.)
VA L E N T I N (vstává) Přestaň nás všechny komandovat.
L A DY C RO O M O VÁ Ten rámus je k nesnesení.
VA L E N T I N Fotograf počká.
(Valentin, nepřestávaje reptat, následuje Chloe ze dveří, kterými vstoupila,
a zavře za sebou. Hana je stále pohroužena v myšlenkách. Rytmické bušení ne-
ustává.)
L A DY C RO O M O VÁ Ten nepřetržitý zpupný monotónní zvuk mě dohání
k šílenství! Vrátím se nejspíš do města, abych mu unikla.
S E P T I M U S Vaše milost může zůstat na venkově a do města ať se vrátí hrabě
Zelinsky, odtud ho neuslyšíte.
L A DY C RO O M O VÁ Mluvím o stroji pana Noakese! (Zpola stranou
k Septimovi.) Hodláte se durdit? Nepřipustím, aby má dcera studovala
durdění.
T H O M A S I N A (neposlouchá) Copak, mamá?
(Thomasina ani nezdvihne oči od knihy. Lady Croomová se vrátí zavřít dveře do
zahrady a hluk parního stroje se ztiší.)
(Hana zavře jednu ze ,,zahradních knížek" a otevře další. Občas si udělá po-
známku.)
L A DY C RO O M O VÁ (Thomasině) Copak se to dneska učíme? (Pauza.)
Dobrým mravům určitě ne.
S E P T I M U S Dneska máme kreslení.
(Lady Croomová si lhostejně prohlíží, co Thomasina začala kreslit.)
L A DY C RO O M O VÁ Geometrie. S geometrií souhlasím.
S E P T I M U S Souhlas vaší milosti je tím, oč stále usiluji.
L A DY C RO O M O VÁ Inu, neztrácejte naději. (Netrpělivě se vrátí k oknu.)
Kde je ten zlosyn Noakes? (Vyhlíží ven a viditelně a očividně se zlobí.) Šel
si zřejmě pro klobouk, aby měl co smeknout. (Vrátí se ke stolu a dotkne se
vázy s jiřinkami.)
(Hana se pohodlně opírá o opěradlo, zaujata svou četbou.)
444
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 444
Jedině ty jiřinky, které mu přinesla vdovským věnem, mě smiřují se svatbou
mého bratra. Buďme rádi, že opice pokousala pana Chatera. Kdyby
pokousala paní Chaterovou, bylo by po opici a my bychom se nemohli jako
první v království chlubit těmihle nádhernými jiřinkami.
(Hana, začtená do ,,zahradní knížky", vstane.)
Poslala jsem jednu v květináči do Chatsworthu. Vévodkyně byla jaksepatří
vyvedena z míry, když jsem ji pak navštívila. Váš přítel básník se tam
naparoval jako pán domu.
(Hana odejde, následujíc Valentina a Chloe.)
(Thomasina mezitím práskne svou knihou o stůl.)
T H O M A S I N A No jo! Já jsem si to hned myslela! Newtonův stroj, který by
měl dle zákonů pohybu pohánět naše atomy od kolébky ke hrobu, je nedokonalý!
Determinismus sjíždí z cesty na každém nároží, jak jsem celou
dobu věděla, a příčina je patrně skryta v postřezích tady toho pána.
L A DY C RO O M O VÁ Příčina čeho?
T H O M A S I N A Chování těles za tepla.
L A DY C RO O M O VÁ To je geometrie?
T H O M A S I N A Tohle? Ne, geometrií pohrdám!
L A DY C RO O M O VÁ (zaujata jiřinkami dodá, zpola pro sebe) Chaterka by
Newtonův systém dokázala zvrátit za jediný víkend.
S E P T I M U S Geometrie, jak nás ve svém Leviathanu ujišťuje Hobbes, je jediná
věda, kterou Bůh ráčil obdařit lidstvo.
L A DY C RO O M O VÁ Jak to myslel?
S E P T I M U S Hobbes nebo Bůh?
L A DY C RO O M O VÁ Připouštím, že nerozumím ani jednomu.
T H O M A S I N A Pcha, celý Hobbes je nanic! Hory nejsou jehlany a stromy
nejsou kužele. Jestliže má Pánbůh za jedinou geometrii tu euklidovskou,
pak musí být milovníkem dělostřelecké nauky a stavitelství. Existuje taky
jiná geometrie, kterou se cestou pokusů a omylů snažím objevit já, že je
to tak, Septime?
S E P T I M U S Pokusy a omyly vystihují vaše zaujetí zcela přesně, milostivá
slečno.
L A DY C RO O M O VÁ Kolik je ti dneska?
445
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 445
T H O M A S I N A Šestnáct let a jedenáct měsíců, mamá, a tři týdny.
L A DY C RO O M O VÁ Šestnáct let a jedenáct měsíců. Musíme tě provdat
dřív, než tvé vzdělání přesáhne maximální přijatelnou míru.
T H O M A S I N A Provdám se za lorda Byrona.
L A DY C RO O M O VÁ Neříkej? Že se mi o tom nezmínil, nevychovanec.
T H O M A S I N A Ty jsi s ním mluvila?!
L A DY C RO O M O VÁ To rozhodně ne.
T H O M A S I N A Kde jsi ho viděla?
L A DY C RO O M O VÁ (s patrnou hořkostí) Všude.
T H O M A S I N A Vy také, Septime?
S E P T I M U S V Královské akademii, kam jsem měl čest doprovázet vaši paní
matku a hraběte Zelinského.
T H O M A S I N A Co tam lord Byron dělal?
L A DY C RO O M O VÁ Pózoval.
S E P T I M U S (taktně) Skicoval ho tam během jeho návštěvy pan Fuseli...
profesor malby.
L A DY C RO O M O VÁ Pózoval spíš pro přihlížející než pro obraz. Podobně
jako jeho společnice, která dočista zvrátila obyčej, že dámy, které se
v Akademii obdivují obrazům, toho mívají na sobě víc, než ty na obrazech
- ale dosti už! Ať si ho tam pověsí i s Lambovou. Mně stačí pan
Noakes, který se v mé zahradě chová jako slon v porcelánu.
(Právě když vchází Noakes.)
T H O M A S I N A Císař nesouměrnosti! (Usedne a kreslí graf, který bude posléze
třetí položkou v zachovaných deskách.)
L A DY C RO O M O VÁ Pane Noakesi!
N OA K E S Vaše milosti L
A DY C RO O M O VÁ Co jste mi to provedl?
N OA K E S Ujišťuji vás, že všechno běží k naprosté spokojenosti. Jsme krapet
pozadu, to jistě, ale má hráz bude do měsíce opravena L
A DY C RO O M O VÁ (zabuší do stolu) Ticho!
446
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 446
(V nastalém tichu slyšíme z dáli dunění parního stroje.)
Nic neslyšíte, pane Noakesi?
N OA K E S (potěšeně a hrdě) Vylepšená Newcomenova parní pumpa - jediná
v Anglii!
L A DY C RO O M O VÁ To mi právě vadí. Kdyby měl takovou pumpu každý, nesla
bych svou dávku utrpení beze stesků. Být však obšťastněna jedinou
vylepšenou Newcomenovou parní pumpou v Anglii, to je kruté, pane, to
se věru nedá vydržet.
N OA K E S Vaše milosti L
A DY C RO O M O VÁ A proč vlastně? Z mého jezera je vyschlá kaluž, aniž
bych pro to znala sebemenší důvod, ledaže by sem aspoň ze tří hrabství
pláchly kolihy a bekasíny, aby se v té naší bažině nechaly zastřelit. To, co
jste nakreslil jako hvozd, je bídný hájek, v místě vašeho křoviska je bláto,
na místě vašeho vodopádu teče bláto a váš pahorek je povrchový důl
na bláto, kterého se vám nedostávalo v údolíčku. (Ukáže z okna.) Co je to
tamhle za chlív?
N OA K E S Myslíte poustevnu, milosti?
L A DY C RO O M O VÁ Vypadá jako chlív.
N OA K E S Ujišťuji vás, milosti, že je to velice útulná chýše, stojící na pevných
základech, řádně odvodněná, dvě obytné místnosti a komora, střecha
krytá břidlicí, komín z kamene L
A DY C RO O M O VÁ A kdo by tam měl jako bydlet?
N OA K E S Inu, poustevník.
L A DY C RO O M O VÁ Kde ho máte?
N OA K E S Milosti?
L A DY C RO O M O VÁ Přece byste nedodal poustevnu bez poustevníka?
N OA K E S Víte, milosti L
A DY C RO O M O VÁ Tak podívejte, pane Noakesi. Když mám slíbenou fontánu,
očekávám, že ji dostanu i s vodou. Jaké poustevníky nabízíte?
N OA K E S Nemám žádné poustevníky, vaše milosti.
L A DY C RO O M O VÁ Cože? Ani jednoho? Nenacházím slov.
N OA K E S Nějaký poustevník se určitě najde. Můžeme dát inzerát.
447
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 447
L A DY C RO O M O VÁ Inzerát?
N OA K E S Do novin.
L A DY C RO O M O VÁ Ale poustevník, který čte noviny, nebude asi poustevník,
k němuž by měl člověk naprostou důvěru.
N OA K E S Nevím, co vám navrhnout, vaše milosti.
S E P T I M U S Je tam dost místa pro klavír?
N OA K E S (nechápavě) Pro klavír?
L A DY C RO O M O VÁ Rušíme tady - takhle ne, pane Hodgei. To bychom se
toho moc nenaučili. (Noakesovi.) Pojďte, pane!
T H O M A S I N A Pane Noakesi - špatné zprávy z Paříže!
N OA K E S Něco s císařem Napoleonem?
T H O M A S I N A Ne. (Vytrhne z náčrtníku stránku se svým ,,grafem".) Týká se
to vašeho parního stroje. Vylepšujte si ho jak chcete, nikdy z něj nedostanete
to, co do něj vložíte. Z dvanácti pencí vám vrátí nanejvýš jedenáct.
Tu dvanáctou jsem si vydělala já.
(Thomasina podá graf Septimovi, který se do něj zahledí.)
N OA K E S (opět zmaten) Děkuju vám, milosti. (Vyjde do zahrady.)
L A DY C RO O M O VÁ (Septimovi) Rozumíte jí?
S E P T I M U S Ne.
L A DY C RO O M O VÁ Takže to by stačilo. Já jsem se vdávala v sedmnácti. Ce
soir il faut qu'on parle français, je te demande, Thomasino, ze zdvořilosti
k hraběti. Vezmi si ty zelené sametové šaty, prosím, pošlu Briggsovou,
aby tě učesala. Šestnáct let, jedenáct měsíců...! (Odejde za Noakesem do
zahrady.)
T H O M A S I N A Lord Byron tam byl s nějakou dámou?
S E P T I M U S Ano.
T H O M A S I N A Ach jo!
(Septimus vezme od Thomasiny svou knihu zpátky. Obrací stránky a současně
studuje její graf. Nepřítomně přitom hladí želvu. Thomasina vezme tužku a papír
a začne kreslit Septima s Plautem.)
S E P T I M U S Proč by měl parní stroj pana Noakese vynášet jen jedenáct
pencí ze šilinku? Kde to stojí?
448
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 448
T H O M A S I N A Nikde. Přišla jsem na to jen tak, mimochodem. Už si ani nepamatuju
jak.
S E P T I M U S Ani determinismus ho nezajímá T
H O M A S I N A Ach... ano. Newtonovy rovnice sahají dopředu i dozadu, je
jim jedno, jakým se ubírají směrem. Ale rovnici tepla na tom záleží, ta je
pouze jednosměrná. To je ten důvod, proč stroj pana Noakese nemůže vydat
dost energie, aby poháněl stroj pana Noakese.
S E P T I M U S To ví přece každý.
T H O M A S I N A Ano, Septime, o strojích to vědí!
(Pauza. Septimus pohlédne na hodinky.)
S E P T I M U S Tři čtvrtě na dvanáct. Pro tento týden vám dávám za úkol zdůvodnit
tenhle váš graf.
T H O M A S I N A To nemůžu. Tak dobře matematiku neumím.
S E P T I M U S Tak tedy bez matematiky.
(Thomasina mezitím kreslila. Vytrhne z náčrtníku horní list a podá ho
Septimovi.)
T H O M A S I N A Tumáte. To jste vy s Plautem.
S E P T I M U S (si prohlíží kresbu) Dokonalá podoba. Moje už tolik ne.
(Thomasina se zasměje a odejde z pokoje. Ve dveřích do zahrady se objeví
Augustus. Počíná si opatrně a ostýchavě. Septimus si ho hned nepovšimne.
Sbírá své papíry.)
AU G U S T U S Pane...
S E P T I M U S Milorde...?
AU G U S T U S Urazil jsem vás, pane, a omlouvám se za to.
S E P T I M U S Nebral jsem to tak, milorde, ale jste laskav, že to zmiňujete.
AU G U S T U S Rád bych se vás na něco zeptal, pane Hodgei. (Pauza.) Máte
s dovolením staršího bratra, když se jmenujete Septimus?
S E P T I M U S Ano, milorde. Žije v Londýně. Je redaktorem v Piccadilly
Recreation. (Pauza.) Na to se ptáte?
(Augustus z jakéhosi důvodu v rozpacích, zdvihne kresbu Septima se želvou.)
AU G U S T U S Ne. Ach - to jste vy?... Mohl bych si to vzít?
449
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 449
(Septimus souhlasně přikývne hlavou.)
Jsou věci, na které se člověk přátel ptát nemůže. Myslím takové ty karnální
záležitosti. Moje sestra mi řekla... moje sestra věří věcem, které,
věřte mi, nemůžu ani opakovat.
S E P T I M U S Pak je tedy neopakujte. Projdeme se cestou na večeři zahradou
a všechno si vysvětlíme. Není to tak složité. A pak bude už jenom na vás,
abyste sestru vyvedl z nevědomosti.
(Venku se cosi děje - Bernardův zmučený hlas.)
B E R N A R D (zpoza dveří) Ach ne - ne - ne - krucinál! AU
G U S T U S Děkuji vám, pane Hodgei, můžete se spolehnout.
(Augustus si vezme kresbu a nechá se doprovodit ke dveřím do zahrady,
Septimus ho následuje.)
(Dveřmi, jimiž před chvílí odešla Hana, vstoupí Bernard. Spolu s ním vejde také
Valentin, nechávaje dveře otevřené, aby mohla projít Hana se ,,zahradní
knížkou" v rukách.)
B E R N A R D Ach ne - ne H
A N A Je mi líto, Bernarde.
B E R N A R D Jen kvůli posraným jiřinkám? Fakt si to myslíte? Hotová věc?
Fakt je to v prdeli? Co to vlastně obnáší? Sakumprásk. Posral jsem to? Co
si o tom myslíte, Valentine? Řekněte mi pravdu.
VA L E N T I N Jste v prdeli.
B E R N A R D Ach, Bože! Fakticky?
H A N A Ano, Bernarde, fakticky.
B E R N A R D Pořád si nejsem jistý. Ukažte mi, kde to stojí. Chci to vidět. Ne
- přečtěte mi to - ne, počkejte... (Usedne ke stolu. Hotoví se naslouchat,
jako by naslouchání bylo nějakým orientálním uměním.) Spusťte.
H A N A (čte) ,,1. října 1810. Dnes byl na příkaz pana Noakese zryt záhon na
jižní louce a napřesrok už bude skýtat krásný pohled, jenž nám bude útěchou
za tu vzdálenou katastrofu. Jiřinky, které zřejmě plavbou po moři
nikterak neutrpěly a které se pod sklem zdárně rozmnožily, pojmenoval
kapitán Brice po své nevěstě ,Charity', ačkoli všechna čest patří jejímu
choti, který si vyměnil lože s mými jiřinkami a anglické léto za věčnou
noc na Martiniku."
(Pauza.)
450
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 450
B E R N A R D To je pořád jen chození kolem horké kaše. Kdo mi už konečně
řekne, co to znamená?
H A N A (trpělivě) To znamená, že Ezra Chater ze Sidley Parku je ten samý
Chater, který roku 1810 na Martiniku popsal trpasličí jiřinku a zemřel na
opičí pokousání tamtéž.
B E R N A R D (rozčileně) Ezra nebyl žádný botanik! Byl to básník!
H A N A Nestál za moc ani v jednom, ale byl obojím.
VA L E N T I N To není žádná pohroma...
B E R N A R D To je teda pohroma! Byl jsem ve Snídani s obrazovkou!
VA L E N T I N To neznamená, že se Byron nebil v souboji; znamená to jen, že
v něm Chater nezemřel.
B E R N A R D Vzpamatujte se, chlape! - Copak si myslíte, že by mě pozvali do
Snídaně s obrazovkou, kdyby se Byron netrefil?!
H A N A Uklidněte se, Bernarde. Valentin má pravdu.
B E R N A R D (se chytá stébla) Myslíte? Máte na mysli ty recenze v Piccadilly?
Ano, dva zcela neznámé Byronovy eseje - a navíc můj objev veršů, které
připsal do Anglických bardů. To snad není k zahození.
H A N A (ohleduplně) To určitě ne - zní to přesvědčivě.
B E R N A R D Hovno přesvědčivě! Dokázal jsem, že Byron tady byl, a vezmu
jed na to, že napsal i ty verše, tak jako střelil toho zajíce. Proč jsem se
jen pouštěl do těch spekulací... že zabil Chatera. Proč jste mi to nezatrhli?!
Určitě se to proflákne - tohle, myslím - tahle skvrnka na mém objevu
- jak dlouho si myslíte, že potrvá, než to na mě nějaký botanický pedant
práskne?
H A N A Do pozítří. Bude to v rubrice dopisů v Timesech.
B E R N A R D To nemyslíte vážně.
H A N A Je to svinstvo, ale někdo B
E R N A R D Miláčku. Promiňte. Hano H
A N A - a je to koneckonců můj objev.
B E R N A R D Hano.
H A N A Bernarde.
B E R N A R D Hano.
451
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 451
H A N A Zmlkněte už. Bude to velice stručné, velice suché, bez jakékoli škodolibosti.
Byl byste radši, kdyby to napsal někdo z vašich přátel?
B E R N A R D (horlivě) Bože, jen to ne!
H A N A A následovat bude váš dopis do Timesů B
E R N A R D Můj?
H A N A No samozřejmě. Blahopřání kolegovi v důstojném jazyku vědy, jak
doufám.
B E R N A R D Mám sežrat vlastní hovno, chcete říct?
H A N A Berte to jako průlom v bádání o jiřinkách.
(Ze zahrady se přiřítí Chloe.)
C H L O E Proč nejdete?! - Bernarde! A nejste převlečený! Jak dlouho jste už
zpátky?
(Bernard na ni pohlédne, pak na Valentina a poprvé si uvědomí, že Valentin je
jaksi neobvykle ustrojen.)
B E R N A R D Proč máte tyhle šaty?
C H L O E Hoďte sebou! (Přehrabuje se v koši a vytahuje odtud všelijaké svršky
pro Bernarda.) Prostě si něco navlečte. Budeme se fotografovat. Všichni
kromě Hany.
H A N A Přijdu se podívat.
(Valentin a Chloe pomáhají Bernardovi do zdobené kazajky a zapínají mu kolem
krku krajkový límec.)
C H L O E (Haně) Mamá se ptá, jestli nemáte ten teodolit?
VA L E N T I N Za co to jsi, Chloe? Za pasačku?
C H L O E Za Jane Austenovou.
VA L E N T I N No jasně.
H A N A (Chloe) Ach - je v poustevně! Promiňte!
B E R N A R D Myslel jsem až dodneška, že tam není. Proč to fotografování?
C H L O E Přece pro místní noviny - vždycky nás fotí, než začneme. Ať je nás
pořádný houf - Gus vypadá senzačně B
E R N A R D (zděšeně) Pro noviny! (Popadne z koše cosi jako biskupskou mit-
452
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 452
ru a narazí si ji tak, aby mu zakrývala tvář. Zdušeným hlasem.) Jsem ho-
tov!
(A Bernard vyklopýtá spolu s Valentinem a Chloe z místnosti. Hana vyjde za ni-
mi.)
(Světlo se změní ve večerní. Venku se rozžínají lampiony. Z vedlejší místnosti
zní klavír. Vstoupí Septimus s petrolejovou lampou. Nese Thomasininu učebnici
matematiky a její esej na volných listech papíru. Usedne ke stolu a chystá se
číst. Venku je už navzdory lampionům takřka tma. Vstoupí Thomasina v noční
košili a bosá, se svícnem v ruce. Tváří se tajnůstkářsky a vzrušeně.)
S E P T I M U S Milostivá slečno! Co se děje?
T H O M A S I N A Pššš! Septime! (Tiše za sebou zavře dveře.) Teď přišla naše
chvíle!
S E P T I M U S K čemu, proboha?
(Thomasina sfoukne svíčku a svícen postaví na stůl.)
T H O M A S I N A Nehrajte si na neviňátko! Zítra mi bude sedmnáct! (Políbí
Septima přímo.) Tak!
S E P T I M U S Kristenanebi!
T H O M A S I N A A teď mě to musíte naučit, zaplatila jsem předem.
S E P T I M U S (pochopí) Ach tak!
T H O M A S I N A Hrabě nám hraje, to je přímo dar z nebes! Nemůžu přece
v sedmnácti letech neumět valčík.
S E P T I M U S Ale vaše paní matka T
H O M A S I N A Dokud je v limbu, můžeme tančit. Celý dům šel na kutě.
Zaslechla jsem klavír. Ach, Septime, naučte mě to!
S E P T I M U S Pššš! Teď nemůžu!
T H O M A S I N A Ale můžete. Jsem naboso, takže pozor, ať mě nepošlapete.
S E P T I M U S Nemůžu, protože tohle není valčík.
T H O M A S I N A Není?
S E P T I M U S Ne, na valčík je to moc pomalé.
T H O M A S I N A Ach. Tak počkáme, až začne hrát rychleji.
S E P T I M U S Milostivá slečno -
453
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 453
T H O M A S I N A Pane Hodgei! (Usedne na vedlejší židli a dívá se, na čem pracuje.)
Vy čtete moji esej? Proč pracujete tak pozdě a tady?
S E P T I M U S Abych ušetřil na svíčkách.
T H O M A S I N A Tohle je moje stará učebnice.
S E P T I M U S Už je zase moje. Neměla jste do ní nic psát.
(Thomasina uchopí učebnici a zahledí se na otevřenou stránku.)
T H O M A S I N A To byl jen takový vtip.
S E P T I M U S Přivádí mě to k šílenství, jak jste předpověděla. Sedněte si
tamhle. Ještě nás dostanete do řečí.
(Thomasina vstane a přesedne si na vzdálenější židli.)
T H O M A S I N A Kdyby přišla mamá, řeknu jí, že jsme tu, abychom se mohli
líbat, ne kvůli valčíku.
S E P T I M U S Ticho nebo do postele.
T H O M A S I N A Ticho!
(Septimus si nalije další sklenku vína. Čte si dál v jejím eseji.)
(Hudba se změní v ryčnou party-music ze stanu v zahradě. A vypukne ohňostroj
- celkem malý na pozadí oblohy, vzdálené záblesky světla podobné explodujícím
meteorům. Vejde Hana. Oblékla se na večírek. Rozdíl však není příliš
nápadný. Zavře za sebou dveře a kráčí ke dveřím do zahrady. Když k nim dochází,
vstoupí Valentin. Drží v ruce sklenku vína.)
H A N A Ach...
(Ale Valentin jen projde kolem ní, na cosi soustředěný a zpola opilý.)
VA L E N T I N (Haně) Mám to! (Jde rovnou ke stolu a přehrabuje se ve změti
papírů, knih a nejrůznějších předmětů, které se tam nakupily.)
(Hana, zmatena jeho chováním, se za ním otočí. Valentin najde, co hledal -
,,graf".)
(Septimus, který si mezitím četl v Thomasinině eseji, také teď studuje graf.
Graf, nad kterým hloubají, je na jevišti opět dvakrát.)
VA L E N T I N To je přece teplo.
H A N A Nejste už nametený, Vale?
VA L E N T I N To je graf výměny tepla.
454
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 454
S E P T I M U S Takže všichni jsme předurčeni ke zkáze!
T H O M A S I N A (rozjařeně) Ano.
VA L E N T I N Jako parní stroj, rozumíte (Hana
si ze stejné karafy dolije původně Septimovu sklenku a napije se z ní.)
Nebyla na to tehdy vyzbrojena. Ani vzdáleně. Viděla význam věcí, a daleko
dopředu, jako když vidíte obraz.
S E P T I M U S To není věda. To je vyprávění příběhů.
T H O M A S I N A A tohle je valčík?
S E P T I M U S Ne.
(Stále zní moderní hudba.)
VA L E N T I N Jako film.
H A N A Co vlastně viděla?
VA L E N T I N Že tenhle film se pozpátku pustit nedá. Teplo bylo první, co
takhle nefungovalo. Na rozdíl od Newtona. Když pustíte pozpátku filmový
záběr kyvadla nebo míče letícího vzduchem - vypadá to úplně stejně.
H A N A Míč by letěl špatným směrem.
VA L E N T I N To byste musela nejdřív vědět. Ale teplo - tření - míč rozbíjející
okno H
A N A Ano.
VA L E N T I N Tohle pozpátku nefunguje.
H A N A A myslel si to vůbec někdo?
VA L E N T I N Ona viděla proč. Střepy můžete poskládat zpátky, ale teplo
úderu do skla neposbíráte. Je pryč.
S E P T I M U S Takže ten vylepšený newtonovský vesmír musí doběhnout do
konce a vychladnout. Ach, bože.
VA L E N T I N Teplo přechází do vší té směsi. (Zahrne do svého gesta vzduch
v místnosti, celý vesmír.)
T H O M A S I N A Ano, musíme si pospíšit, jestli si chceme zatančit.
VA L E N T I N A všechno se mísí stejně, po všechen čas, nenávratně -
455
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 455
S E P T I M U S Myslím, že času máme ještě dost.
VA L E N T I N ...dokud všechen čas nevyprší. To je to, co znamená čas.
S E P T I M U S Až pochopíme všechna tajemství a ztratíme všechny významy,
ocitneme se sami na pustém pobřeží.
T H O M A S I N A Takže si zatančíme. Tohle je valčík?
S E P T I M U S Dejme tomu. (Vstane.)
T H O M A S I N A (vyskočí) Hurá!
(Septimus ji vezme pozorně do náručí a lekce valčíku na hudbu ze stanu začí-
ná.)
(Vstoupí Bernard v nepřesvědčivém historickém převleku s lahví v ruce.)
B E R N A R D Mě si nevšímejte, mám tady někde sako... (Zamíří k proutěnému
koši.)
VA L E N T I N Odcházíte?
(Bernard svléká dobovou kazajku. Pod ní má vlastní košili a kalhoty zastrčené
do podkolenek.)
B E R N A R D Ano, bohužel.
H A N A Co se děje, Bernarde?
B E R N A R D Nic, co bych mohl VA
L E N T I N Mám odejít?
B E R N A R D Ne, já odcházím!
(Valentin a Hana sledují Bernarda, kterak si navléká sako a upravuje si oděv.)
(Septimus políbí Thomasinu na ústa. Taneční lekce je tím přerušena.
Thomasina k němu zdvihne oči. Znovu ji vážně políbí. Thomasina ho obejme.)
T H O M A S I N A Septime...
(Septimus ji umlčí. S lehkou neohrabaností první lekce se dají znovu do
tance.)
(Ze zahrady vtrhne dovnitř Chloe.)
C H L O E Já ji zabiju! Já ji zabiju!
B E R N A R D A jéje!
456
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 456
VA L E N T I N Co se to ksakru děje, Chloe?
C H L O E (nenávistně) Matinka!
B E R N A R D (Valentinovi) Vaše matka nás načapala v té chajdě.
C H L O E Šmírovala.
B E R N A R D Těžko. Zachraňovala teodolit.
C H L O E Půjdu s tebou, Bernarde.
B E R N A R D Ne, to teda ne!
C H L O E Ty nechceš?
B E R N A R D Jistěže ne. Proč taky? (Valentinovi.) Omlouvám se.
C H L O E (v slzách vzteku) Proč se omlouváš jemu?
B E R N A R D Tobě taky. Vám všem se omlouvám. Promiňte, Hano - promiňte,
Hermiono - promiňte, Byrone, promiňte, promiňte, promiňte, a teď už
můžu jít?
(Chloe toporně vstane, plačtivě.)
C H L O E No když...
(Thomasina a Septimus tančí.)
H A N A Jste hnusný pacholek, Bernarde.
(Chloe se k ní prudce otočí.)
C H L O E A vy si hleďte svého! Co vy vůbec víte?
H A N A Nic.
C H L O E (Bernardovi) Stejně to stálo za to, viď?
B E R N A R D Bylo to úžasné.
(Chloe vyjde dveřmi do zahrady, vrací se na večírek.)
H A N A (ozvěnou) Nic.
VA L E N T I N Vy hajzle. Odvezl bych vás, ale jsem trochu nalitej. (Vyjde do
zahrady za Chloe. Zvenku, volá.) Chloe! Chloe!
B E R N A R D Průser.
H A N A Ach... (Vzdává se.) Bernarde!
457
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 457
B E R N A R D Už se těším na vašeho Génia místa. Doufám, že svého poustevníka
najdete. Myslím, že předem to bude nejbezpečnější. (Opatrně otevře
dveře a vyhlíží ven.)
H A N A Mám jistou představu, kdo to asi byl, ale nemůžu to dokázat.
B E R N A R D (s lehkovážným rozpínavým gestem) Jen to publikujte! (Odejde
a zavře za sebou dveře.)
(Septimus a Thomasina elegantně tančí. Thomasina je okouzlena sama
sebou.)
T H O M A S I N A Tančím teď valčík?
S E P T I M U S Ano, má paní.
(Septimus vykrouží závěrečnou otočku, která je přivede ke stolu, kde se
Thomasině dvorně ukloní. Zapálí její svíčku.)
(Hana si jde sednout, ulejvá se z večírku. Nalije si sklenku vína. Na stole jsou
geometrická tělesa, počítač, karafa, sklenky, hrnek na čaj, Haniny referenční
knihy, Septimovy knihy, dvoje desky, Thomasinin svícen, petrolejová lampa, jiřinky,
nedělní noviny... Hraje klavír.)
(Ve dveřích se objeví Gus. Chvilku trvá, než si uvědomíme, že to není lord
Augustus, aspoň dokud si ho nepovšimne Hana.)
S E P T I M U S Vezměte si svůj esej, dal jsem vám za něj ve slepé víře jedničku.
Pozor s tím plamenem.
T H O M A S I N A Budu na tebe čekat.
S E P T I M U S Nemůžu přijít.
T H O M A S I N A Smíš.
S E P T I M U S Nesmím.
T H O M A S I N A Musíš.
S E P T I M U S Nepřijdu.
(Thomasina odloží svícen a svůj esej na stůl.)
T H O M A S I N A Tak nikam nejdu. Ještě jednou, když mám narozeniny.
(Septimus a Thomasina začnou opět tančit valčík.)
(Gus postoupí kupředu a Hana se lekne.)
H A N A Hu! - to jsem se lekla.
458
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 458
(Gus vypadá nádherně. Nese staré, poněkud odrbané tuhé desky stažené stuhou
zavázanou na kličku. Přistoupí k Haně a vrazí jí svůj dárek do rukou.)
Ach... (Položí desky na stůl a začne je otevírat. Jsou to pouze dva na hřbetu
spojené kartony, do nichž je založena Thomasinina kresba.) ,,Septimus
a Plautus." (Gusovi.) Tohle jsem hledala. Děkuju ti.
(Gus několikrát přikývne. Potom se jí neohrabaně ukloní. Je to starodávná poklona,
vyzvání k tanci.)
Ach, bože, já přece...(Po krátkém váhání vstane, napřáhne k němu ruce
a ve zdrženlivém odstupu začnou trochu nemotorně tančit.)
(Septimus a Thomasina dál plavně tančí na hudbu klavíru.)
OP O N A
459
Poznámka překladatele: Z Byronových básní Hle, v kráse jde a Temnota je citováno
v překladu Hany Žantovské (G. G. Byron: Lyrika, Květy poezie, sv. 6,
Praha, Mladá fronta 1959).
Z Antonia a Kleopatry Williama Shakespeara je citováno v překladu
E. A. Saudka (W. Shakespeare: Tragédie II., Knihovna klasiků, Praha, SKNLU
1963).
363-459.qxd 8.10.2003 16:16 Stránka 459