Čárka, která odděluje Doggova Hamleta, Krhútova Makbetha slouží
také ke spojení dvou her, které mají shodné prvky: tu první lze sotva
hrát bez druhé, která se nedá uvádět bez té první.
Doggův Hamlet vznikl sjednocením dvou hříček napsaných pro Eda
Bermanna a Inter-action; jmenovitě Dogg je náš miláček, kterou se
v prosinci 1971 otevíral Almost Free Theatre v Sohu, a patnáctiminutového
Hamleta Doggovy trupy, jenž byl napsán (nebo spíše upraven)
pro vystoupení na patrovém autobusu.
Doggův Hamlet čerpá z jednoho úseku Wittgensteinových filozofických
zkoumání. Představte si následující scénu. Muž staví pódium
a užívá k tomu kusy dřeva rozličných tvarů a rozměrů. Ty mu háže jiný
muž, jeden po druhém, jak je požadováno. Pozorovatel zaznamenává,
že pokaždé, když první muž vykřikne ,,Prkno!", druhý mu hodí dlouhý
plochý kus. Pak vykřikne ,,Deska!" a je mu hozen kus jiného tvaru. To
se několikrát opakuje. Potom zazní volání ,,Cihla!" a přiletí třetí tvar.
Konečně volání ,,Kostka!" vyprovokuje čtvrtý kus materiálu.
Pozorovatel by pravděpodobně usoudil, že různá slova popisují rozdílný
tvar a rozměry materiálu. Ale to není jediný možný způsob interpretace.
Dejme tomu, například, že vrhač ví předem, který kus bude
stavitel potřebovat a v jakém pořadí. V takovém případě by stavitel
nepotřeboval jmenovat jednotlivé kusy, které potřebuje, ale pouze
naznačuje, kdy je připraven použít další. Takže výkřiky by se daly překládat
takhle:
Prkno = Další Cihla = Sem
Deska = Dobrý Kostka = Díky
V takovém případě by pozorovatel učinil falešný závěr, ale skutečnost,
že on a stavitelé užívají dva různé jazyky, nemusí být zřejmá ani jednomu
z nich. Navíc by bylo také možné, že ani oba stavitelé nesdílejí
společnou řeč; a kdyby jejich život sestával jenom z budování pódií
tímto způsobem, neměli by důvod zjistit, že každý užívá jazyk tomu
druhému zcela cizí. Tento šťastný stav věcí by mohl pokračovat tak
dlouho, dokud by čirou náhodou slova jednoho dávala tomu druhému
smysl (byť nikoli tentýž).
Vzrušovala mne možnost napsat hru, která by obecenstvo učila jazyku,
v němž byla hra napsána. Tento text je skromným pokusem:
Myslím, že by se dalo jít mnohem dále.
212
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 212
Krhútův Makbeth je věnován československému dramatikovi Pavlu
Kohoutovi. V deseti letech ,,normalizace", následujících po
Dubčekově pádu, bylo tisícům československých občanů zabráněno
v dalším výkonu jejich povolání. Mezi nimi také mnoha spisovatelům
a hercům.
Seznámil jsem se s Kohoutem za své krátké návštěvy v Praze roku 1977
a tehdy jsem také poznal Pavla Landovského, známého herce, který už
léta nesměl hrát, poté co se dostal do konfliktu s úřady. (Byl to právě
Landovský, kdo seděl za volantem vozu, který v onen osudný lednový
den roku 1977 zastavila policie a zabavila jemu a jeho přátelům první
kopie dokumentu, jenž vešel později ve známost jako Charta 77.)
Landovský mě jednoho večera zavedl do zákulisí divadla, kde vytvořil
některé ze svých nejlepších rolí. Na scéně zrovna probíhalo představení
a Landovského rozhořčení a frustrace se vymykají popisu.
O rok později mi Kohout napsal:
,,Jak je vám známo, není v posledních letech mnoha českým divadelníkům
dovoleno pracovat v divadle. Jako jeden z těch, kdo bez divadla
nemohou žít, jsem hledal možnosti, jak dělat divadlo navzdory
okolnostem. S radostí Vám dnes oznamuji, že po osmi týdnech zkoušení
bude za několik dní otevřeno Bytové divadlo a že nezačínáme ničím
jiným než Makbethem.
Co je to Bytové divadlo? Návštěvní soubor. Kdokoli si bude přát shlédnout
ve svém domácím prostředí Makbetha s dvěma slavnými a zakázanými
herci, Pavlem Landovským a Vlastou Chramostovou, může sezvat
svoje přátele a zavolat nám. Dostaví se pět lidí s jedním
kufříkem.
Pavel Landovský a Vlasta Chramostová hrají Makbetha a Lady
Makbethovou, známý a zakázaný mladý zpěvák Vlastimil Třešňák
představuje zpívajícího Malkolma a obstarává hudební doprovod,
Tereza Kohoutová, náhodou má dcera, hraje menší role a čte komentáře,
a ten poslední, což jsem já, předčítá a také tak trochu hraje
ostatní role na počest svého slavného kolegy.
Myslím, že by mu to nevadilo, neboť funkce tohoto představení a naděje,
které do něho vkládáme, nejsou jen východiskem z naší situace,
ale i zajímavou divadelní událostí. Hru jsem samozřejmě upravil, ale
jsem přesvědčen, že je to stále Makbeth."
213
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 213
Dopis byl psán v červnu a v srpnu přišla douška: ,,Makbeth se hraje po
pražských bytech."
Krhútův Makbeth byl těmito událostmi inspirován. Přesto však Krhút
není Kohout a tento Makbeth, z nezbytných důvodů notně okleštěný,
zde nemíní zastupovat Kohoutovu elegantní pětasedmdesátiminutovou
verzi.
TOM STOPPARD
srpen 1980
214
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 214
D O G G Ů V H A M L E T
Doggův Hamlet je věnován professorovi Doggovi a jeho souboru v Inter-Action.
215
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 215
216
O S O B Y
B A K E R
A B E L
C H A R L I E
E A S Y
D O G G
D Á M A
F OX M A J O R
PA N Í D O G G O VÁ
S H A K E S P E A R E
H A M L E T
H O R AC I O
C L AU D I U S
G E R T RU DA
P O L O N I U S
O F E L I E
L A E R T E S
D U C H
B E R N A R D O
F R A N C I S K O
H R O B N Í K
O S R I K
F O R T I N B R A S
V citacích použito překladů E. A. Saudka.
Překlad z doggštiny je tam, kde je to nezbytné, uveden
v hranatých závorkách.
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 216
Prázdná scéna.
B A K E R (mimo scénu) Cihla! [Sem!]
(Z levé strany scény vyletí fotbalový míč a zmizí v kulisách vpravo.)
(Chytá míč.) Kostka! [Díky!]
(Abel - stále mimo scénu - vhodí na levou stranu scény školní brašnu. Abel
vstoupí. Je to školák v šedých flanelových kraťasech, flanelové kazajce, školní
čapce atd. Nese brašnu. Uprostřed scény pustí brašnu na zem, sebere první
a položí ji ke své. Abel odejde do kulis vpravo a vrátí se s mikrofonem na stojanu,
který postaví na okraj jeviště. Mikrofon je opatřen vypínačem.)
A B E L (do mikrofonu) Bouřka, bouřka... housle - klec - břink... [Zkouška,
zkouška... jeden - dva - tři...] (Uvědomí si, že mikrofon je hluchý. Cvakne
dvakrát vypínačem a znovu promluví do mikrofonu.) Housle - klec - břink rendlík
- rum... [Jeden - dva - tři - čtyři - pět...]
(Mikrofon je stále hluchý. Abel volá kohosi mimo scénu.)
Treska kněží! [Mikrofon nefunguje!]
(Pauza. Z téže strany vstoupí Baker. Další, podobně oblečený školák
s brašnou.)
B A K E R Uhm? [Uhm?]
A B E L Treska kněží.
B A K E R Treska?
A B E L Kněží.
(Baker přejde k mikrofonu, cestou pustí ve středu scény svou brašnu na zem.
Fouká do mikrofonu, zkouší vypínač.)
B A K E R Housle - klec - břink...
(Mikrofon je hluchý.)
(Mumlá.) Dobrman! [Kurva!]
(Baker opět odejde ze scény. Pauza. V reproduktorech zapraská.)
A B E L Deska? [V pořádku?]
B A K E R (křičí zpoza scény, nezřetelně) Deska!
A B E L (do mikrofonu) Housle, klec, břink, rendlík, rum...
217
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 217
(Mikrofon funguje.)
(Křičí na Bakera a zdvihá palec na znamení, že je vše v pořádku.) Deska!
[V pořádku!]
(Za jeho zády vstupuje pozpátku Charlie, třetí školák. Poskakuje, očividně si
s někým háže míčem. Charlie má na sobě tričko dresu, ale školní krátké kalhoty,
boty, ponožky.)
C H A R L I E Cihla!... Cihla! [Sem!... Sem!]
(Z kulis mu přiletí míč. Abel míč zachytí dřív než Charlie.)
A B E L Kostka! [Díky!]
H L A S M I M O S C É N U Cihla! [Sem!]
(Charlie se pokusí získat míč, ale Abel si ho nedá vzít.)
C H A R L I E Šéfe! [Vole!]
(Abel hodí míč komusi v kulisách, ale jinam, než kde se nachází Baker.)
C H A R L I E Šéfe žírná! [Vole blbá!]
A B E L Dobrý odpoledne! [Jdi se vycpat!]
C H A R L I E (ukřivděně) Šéfe vanilková! [Vole pitomá!]
A B E L (dělá na Charlieho posměšné znamení vítězství) Dobrý odpoledne!
(Poskakuje, žádá si z kulis míč.) Cihla! [Sem!]
(Z kulis mu přes Charlieho hlavu letí míč. Z protější strany vstoupí Dogg, ředitel
školy, v destičkové čapce a taláru. Přichází právě včas, aby zachytil míč vržený
Abelovi.)
D O G G Kostka! [Díky!] Pax! [Klacku!]
(Dogg vlepí Abelovi ťafku za ucho a s míčem v rukou odchází.)
A B E L (uctivě Doggovi) Pěknej blbec, kruci? [Kolik je hodin, pane?]
D O G G (se otočí) Hm?
A B E L Blbec jeden pitomá, kruci? [Nevíte prosím, kolik je hodin, pane?]
(Dogg vytáhne z kapsičky u vesty hodinky a dívá se na ně.)
D O G G Břink do vazu. [Tři třicet.]
A B E L Kostka, kruci. [Děkuji, pane.]
218
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 218
D O G G Vycpaný artyčok takořka Leamington Spa? [Neviděli jste náklaďák
z Leamington Spa?]
A B E L Artyčok, kruci? [Náklaďák, pane?]
C H A R L I E Takořka Leamington Spa, kruci? [Z Leamington Spa, pane?]
D O G G Vycpaný? [Neviděli?]
A B E L (vrtí hlavou) Toť , kruci. [Ne, pane.]
C H A R L I E (vrtí hlavou) Toť , kruci. [Ne, pane.]
D O G G (opět odchází) Tss. Tss. [Tss. Tss.] Je to marný. [Dobrý den.]
A B E L & C H A R L I E Je to marný, kruci. [Dobrý den, pane.]
(Dogg odchází s míčem. Vstoupí Baker. Podívá se na hodinky.)
B A K E R Břink do vazu. [Tři třicet.]
(Uprostřed jeviště teď leží tři školní brašny. Baker k jedné přistoupí a vytáhne
balíček se svačinou. Abel a Charlie udělají totéž. Chlapci pak usednou na zem
a začnou si prohlížet své svačiny.)
A B E L (nahlíží mezi své chleby) Pelikání trus. [Tavený sýr.] (Bakerovi.)
Jsme si kvit? [Co máš ty?]
B A K E R (nahlíží mezi své chleby) Koukol. [Šunka.]
A B E L (Charliemu) Jsme si kvit? [Co máš ty?];
C H A R L I E (nahlíží mezi své chleby) Myší díry. [Vajíčko.]
A B E L (Charliemu) Zasadíš houslí pelikání trus naruby houslí myší díry?
[Nechceš jeden s taveným sýrem za jeden s vajíčkem?]
C H A R L I E (s přátelským pokrčením ramen) Deska. [Dobrá.]
(Abel a Charlie si vymění chleby.)
B A K E R (Abelovi) Zasadíš houslí koukol naruby houslí pelikání trus?
A B E L Koukol? Toť!
B A K E R Šéfe!
A B E L Dobrý odpoledne!
(Baker se ovívá čapkou a stěžuje si na horko.)
219
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 219
B A K E R Dobrý odpoledne! Sotva máslo žluvy srší, bezbožně vece našinec.
[Stížnost na horko.]
C H A R L I E (přisvědčí) Bezbožně vece našinec, žluvy očividně.
A B E L Svatá pravda. [Dožaduje se soli.]
C H A R L I E Hm?
A B E L (natahuje ruku) Svatá pravda.
(Charlie vytáhne ze své brašny slánku a podá ji Abelovi.)
Kostka. [Děkuju.] (Posolí si chleba a nabídne slánku Bakerovi.) Svatá
pravda? [Nechceš sůl?]
B A K E R (bere si od něho slánku) Kostka. [Díky!]
(Baker si posolí chleba a položí slánku na zem vedle sebe. Charlie k němu natáhne
ruku.)
C H A R L I E Cihla. [Sem.]
(Baker podá Charliemu slánku. Všichni svačí. V následujícím dialogu si Abel
a Baker, kteří zakrátko vystoupí ve školním představení Hamleta v původní řeči,
zkoušejí své role.)
A B E L (znenadání) Kdo tam?
B A K E R Ty se mi ozvi!
A B E L Ať žije král! Běž, běž spat.
B A K E R Jsem rád, že jste tady.
(Abel vstane.)
A B E L Tak jak je? Ukázalo se to zas?
(Baker se postaví vedle něho.)
B A K E R Mlč! Přestaň ! Tamhle to jde!
A B E L Nepodobá se králi?
(Ani se nesnaží své role hrát, odříkávají je zcela bezvýrazně.)
B A K E R Promluv! Zaklínám tě, promluv!
A B E L Tam je! (Ukazuje doleva.)
220
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 220
B A K E R Tam! (Ukazuje doprava, nemotorně si navzájem překříží paže.)
A B E L Je pryč!
B A K E R Však hleďte! Jitro v rudosovém... (Spletl se.)
(Pauza.)
A B E L (se mu snaží pomoci) V sivorudém...
B A K E R (zavrtí hlavou a tiše zakleje) Dobrman! (Vytáhne z kapsy svůj text.
Prolétá jím očima, až najde místo, kde se spletl.)
B A K E R Však hleďte! Jitro v sivorudém plášti už kráčí rosou kopců na vý-
chodě.
A B E L A smím-li radit, svěřme, co dnešní noci spatřili jsme tady, mladému
(naznačuje rukou, že Hamlet mu sahá asi tak do pasu), mladému
Hamletovi... Deska? [Teď je to dobře?] Trámek. [Dále.]
(Baker zavrtí hlavou a posadí se.)
B A K E R (vrtí hlavou) Toť, toť . [Ne, ne.]
(Charlie si náhle začne zpívat na melodii známého šlágru. V třetím verši nezná
dobře slova. Baker se k němu při čtvrtém verši přidá.)
C H A R L I E (zpívá)
Za propast ti díky vzdám,
klouže nebe nástrahám.
Pam-pa-dam-pa, Marion,
dinosaura chýrný ston...
(Abel jejich produkci hodnotí posměšnými zvuky. Píseň končí a vystřídá ji zvuk
přijíždějícího náklaďáku. Všichni tři chlapci vstanou, sklidí chleby, papíry od
svačiny atd. a vyčkávavě se zahledí směrem, odkud je slyšet náklaďák.)
B A K E R Artyčok. [Náklaďák.] (Vykročí kupředu, dívá se do kulis a navádí auto,
které zřejmě couvá směrem k němu. S výmluvnými gesty.) Květák...
květák... těžko... neřkuli těžko... [Doleva... doleva... doprava... trochu
doprava...] Šantala... šantala... Deska! [Rovně... rovně... Dobrý!]
(Ozve se bouchnutí dveří kabiny náklaďáku a vstoupí řidič Easy. Má na sobě bílou
kombinézu a plátěnou čepici. Nese srolovaný červený běhoun a krabici
s praporky na špejlích. Složí svůj náklad na zem.)
E A S Y Buxton - prkna a tak.
A B E L Uhm?
221
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 221
E A S Y Buxtonova dodávková služba z Leamington Spa. Vezu prkna a další
takový... Potřebuju píchnout.
(Pauza. Chlapci na něj nechápavě hledí prázdnými zraky.)
A B E L Uhm?
E A S Y Potřebuju krapet píchnout, jsem na všecko sám, protože mýho kámoše
srazil na okresce u Rickmansworthu blesk - taková divná náhoda...
blesk z čistýho nebe, prásknul ho rovnou do čenichu tý jeho mikymauzovský
gázmasky. Vez jich pět beden na dětskou besídku v bakteriologickým
vejzkumáku - chtěl si prostě vozkoušet, jaký to je - a najednou, prd ho! byla
to pecka jak hrom, frňák má jako kačer Donald a uši, jako když mu
vyskočej z vopejkače na topinky. Řval jako kukačky, když bijou dvanáct.
(Easy vypráví s očividným gustem, ale zklamaně zjišťuje, že se jeho historka
míjí účinkem, neboť chlapci mu pochopitelně nerozumí.)
Tak dáme se do toho, mládenci. Kam to složíme?
(Další dlouhá pauza. Baker vykročí k Easymu, viditelně potěšen vlastním nápa-
dem.)
B A K E R Promluv! Zaklínám tě, promluv!
E A S Y Co je mu?
B A K E R (povzbudivě) William Shakespeare.
E A S Y (Abelovi) Pěknej blbec, co?
B A K E R (podívá se na hodinky) Rendlík - taxi.
E A S Y To sem si moh myslet. (Pohlédne na Charlieho.) Nejste vy krapet pošahaný?
Kde máte starýho?
(Rázně vstoupí Dogg.)
D O G G Je to marný. [Dobré odpoledne.]
C H L A P C I Je to marný, kruci. [Dobré odpoledne, pane.]
E A S Y Dobrý vodpoledne, šéfe... [V doggštině to ovšem znamená ,,Jdi se
vycpat, vole!".]
(Dogg chytí Easyho výhrůžně za klopy.)
D O G G Marcipánový hodiny! [Pozor na jazyk] (Vytáhne kus papíru s nákresem
stavby, která se má vztyčit na scéně. Je to poměrně velká plachta, na
níž jsou jasně k rozpoznání schody a zeď. Nahlédne do plánu a začne
chlapce rozestavovat.) Abel...
222
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 222
223
A B E L Deska, kruci. [Ano, pane.]
D O G G (ukazuje k náklaďáku) Ponton se drolí.
A B E L Deska, kruci. (Odejde k náklaďáku.)
D O G G Baker...
(Baker se postaví do pozoru.)
Cihla. [Sem.] (Ukazuje Bakerovi, aby se postavil na kraj scény.)
B A K E R Deska, kruci.
D O G G Kostka. [Díky!] (Charliemu.) Charlie...
C H A R L I E Deska, kruci.
D O G G Cihla. (Postaví Charlieho na spojnici mezi Bakerem a náklaďákem.)
(Easy stojí vedle Charlieho v místě, kde budou schody.)
(Bakerovi a Charliemu.) Prkno? [Připraveni?]
B A K E R & C H A R L I E Prkno, kruci. [Připraveni, pane.]
D O G G (volá na Abela, kterého nevidíme) Prkno?
A B E L (mimo scénu) Prkno, kruci.
(Dogg podá svůj nákres Easymu, který ho pečlivě prozkoumá a potom složí
a strčí do kapsy.)
D O G G (volá hlasitě na Abela - řve) Prkno!
(K Easyho úžasu a úlevě přiletí k Bakerovi prkno. Baker je chytí, podá
Charliemu a ten dále Easymu, který prkno položí na zem. Dogg se usměje
a vrhne na Easyho povzbudivý pohled.)
E A S Y (nejistě zavolá) Prkno!
(K jeho úžasu a úlevě přiletí druhé prkno a doputuje stejným způsobem do jeho
rukou. Položí je na místo.)
Prkno!
(Třetí prkno putuje na scénu. Easy je přiloží k předešlým. Dogg spokojeně od-
chází.)
(Volá, teď už sebejistě.) Prkno!
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 223
(Místo prkna přiletí velká dřevěná kostka. Když doputuje k Easymu, ten ji podá
zpátky Charliemu, který ji zas vrátí Bakerovi. Ten se otočí a jde kostku postavit
na zem v zadní části jeviště. Zatímco Baker je dosud vzadu, Easy svůj povel
opakuje.)
(Volá.) Prkno!!
(Charliemu přiletí do náručí další kostka. Charlie ji podá Easymu, ale ten ji zas
vrátí. Charlie pak kostku odnese do pozadí, kde ji položí vedle první.)
(Volá.) Prkno!!!
(Přiletí prkno a Easy ho vděčně přiloží ke třem předchozím. Easy vytáhne plán,
zahledí se do něj a strčí ho opět do kapsy.)
(Volá.) Deska! [Dobrý!]
(Baker a Charlie už opět zaujali svá místa. Na scénu přiletí deska, Baker ji chytí,
předá Charliemu a ten Easymu, který ji položí na prkna.)
(Volá.) Deska!
(Přiletí druhá deska a putuje k Easymu, který ji uloží. Stejným způsobem skončí
na svém místě třetí. Easy potřebuje celkem čtyři.)
(Volá.) Deska!
(K Bakerovi přiletí kostka, putuje k Charliemu, od něho k Easymu, který ji
Charliemu popuzeně vrátí. Charlie ji podá zpátky Bakerovi, který ji odnese do
pozadí.)
(Volá.) Deska!
(Přiletí další kostka, přímo Charliemu. Ten ji podá Easymu, který mu ji zase
vrátí, a Charlie odkráčí do pozadí a složí tam kostku na zem.)
Deska!
A B E L (vstoupí s úsměvem) Deska?
E A S Y Toť!
A B E L Toť?
E A S Y Kruci! Deska!
(Abel odejde a krátce poté přiletí Easymu další kostka. Ten ji chytí, hodí vztekle
Bakerovi a Charliemu, kteří ji zachytí a položí na zem. Easy odejde do postranních
kulis. Charlie vytáhne ze své brašny malé tranzistorové rádio a zapne
je. Šťastnou náhodou hrají jeho oblíbenou písničku a zpěvák je právě v polovině
první sloky, kterou jsme již slyšeli v Charlieho podání.)
224
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 224
(Za scénou.) To je marný!
A B E L (zdvořile, za scénou) To je marný, kruci.
(Ozve se plesknutí a Abelův pištivý výkřik. Vstoupí Easy s deskou. Vzápětí přijde
opět Dogg s tácem naloženým květinami do klopy. Odloží tác na zem a sebere
krabici s praporky.)
D O G G (volá na Abela, který je stále mimo scénu) Abeli...
A B E L Deska, kruci.
D O G G Cihla.
(Vstoupí Abel. Drží se za ucho a dotčeně pošilhává po Easym. Dogg začne rozdávat
praporky. První dá Abelovi, který s ním okamžitě odejde ze scény. Dogg
pak rozdá praporky Bakerovi, Charliemu a několika divákům a nahlas přitom
praporky počítá.)
Housle, klec, břink, rendlík, rum, šok, krást, mást, oběd, medvěd, cože,
troubo...
(Easy, který položil desku a sleduje Dogga, teď uraženě pokročí kupředu.)
E A S Y Cože?
(Dogg to pochopí jako opravu.)
D O G G Troubo.
E A S Y Cože??
(Dogg znovu nahlas podrážděně počítá a zjistí, že se nemýlil...)
D O G G Housle, klec, břink, rendlík, rum, šok, krást, mást, oběd, medvěd,
cože, troubo!
E A S Y Oho!
D O G G (rezolutně) Pax!
(Dogg přenese svou pozornost na květiny. Easy má za to, že také jednu dosta-
ne.)
(Easymu.) Toť! (Dá květinu Charliemu.)
C H A R L I E Kostka, kruci.
D O G G Trámek. [Další.]
(Předstoupí Baker a dostane květinu.)
225
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 225
B A K E R Kostka, kruci.
D O G G (volá na Abela) Trámek! Abel!
(Vstoupí Abel a dostane svoji květinu. Abel si stále uraženě hýčká ucho a vyčítavě
zahlíží na Easyho.)
A B E L Kostka, kruci.
(Abel se vrátí k náklaďáku. Dogg se vyčkávavě dívá na Easyho.)
D O G G Deska?
E A S Y Trámek.
D O G G Deska.
E A S Y Trámek.
D O G G Deska.
(Zřejmě čeká, až se Easy opět pustí do práce. Easy znovu nahlédne do plánku,
zastrčí ho do kapsy a nervózně volá na Abela.)
E A S Y Trámek!
(K jeho úžasu a úlevě přiletí trámek. Mezitím Charlie, který při Doggově příchodu
rádio provinile vypnul, zaujal opět své místo v řadě, stejně jako Baker.
Trámek putuje od jednoho k druhému až k Easymu, který ho položí na desky.)
(Volá.) Trámek!
(Další trámek putuje touž cestou. Dogg spokojeně odchází.)
(Volá.) Trámek!
(Objeví se deska. Baker ji převezme a podá Charliemu, který však předem odhadne
Easyho reakci a nese desku do pozadí, aby ji tam přidal ke kostkám.)
(Řve.) Trámek!
(Objeví se další deska a Baker ji chytře odnáší do pozadí. Easy rázně vykročí
k Abelovi.)
C H A R L I E Pěknej blbec?
B A K E R Pěknej blbec? Břink - taxi - podoustev.
E A S Y (mimo scénu) Ty nemehlo!
A B E L Kruci?
226
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 226
(Následuje další Abelův bolestný výkřik. Charlie opět zapne svoje rádio. Ozve
se známé pípání časového signálu. Baker pohlédne na hodinky.)
R Á D I O Dírou dovnitř, dírou ven. [Přinášíme poslední výsledky fotbalových
zápasů.]
(Charlie vytáhne z brašny sázenku a porovnává ji s ohlašovanými výsledky.
Rytmus slov přicházejících z rádia je nám důvěrně znám: výhry domácích, výhry
hostí, remízy. Čísla se překládají následovně:
0 = docela, 1 = housle, 2 = klec, 3 = břink, 4 = rendlík, 5 = rum.
,,Cibule" a ,,lucerna" odpovídají běžným názvům klubů jako např. ,,City" nebo
,,United". Takže výsledek ,,Treska cibule - Treska lucerna, docela - břink" bude
znít stejně jako dejme tomu ,,Manchester City - Manchester United, nula tři",
tedy výhra hostí. Hlášení začíná slovy ,,Houslí noha" ve významu ,,První liga".)
Houslí noha: Šlápota - Podolek, klec docela; Štafl - Ložní cibule, břink
docela; Hadice - Kabelka, klec klec; Treska cibule - Treska lucerna, docela
břink; Zázrak - Piknikový košík, docela rum...
(Charlie při posledním výsledku hvízdne - pět nula na cizím hřišti! Mezitím
opět vstoupí Easy s plnou náručí trámků, následován kulhajícím Abelem, který
nese obdobný náklad. Easy složí trámky na zem. Povšimne si rádia a Charlieho,
který porovnává výsledky se svými tipy. Easy vytáhne svou sázenku a tužku, ale
pak mu dojde, že z hlášení nerozumí zbla.)
E A S Y (otupěle) Můžu se vás na něco zeptat? Něco mi tady pořád nejde do
hlavy.
(Baker zatím začal z trámků, kostek, prken a desek, které se nashromáždily na
jevišti, stavět úhlednou zeď. Na některých jejích částech jsou namalována písmena.
Easy uloží sázenku a tužku zpátky do kapsy a staví schody. Abel shodil
svůj náklad na zem vedle Bakera a kulhá zpátky k náklaďáku. Vstoupí Dogg.)
D O G G (Easymu) Nečum všiváku. [Červený koberec.]
(Easy popadne Dogga za klopy.)
E A S Y Bacha na jazyk!
(Užaslý Dogg se mu vyprostí.)
D O G G (Easymu) Dobrý odpoledne - nečum všiváku?
B A K E R (Doggovi) Cihla, kruci. [Tady, pane.]
D O G G Ach. Kostka.
(Baker ukazuje na koberec. Dogg rozvine červený běhoun tak, aby tvořil stezku
od mikrofonu do kulis. Charlie při Doggově vstupu vypnul rádio a pomáhá teď
Bakerovi se stavbou zdi. Easy dokončil schodiště a zeď je už také hotova.
227
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 227
Baker a Charlie nám zmizeli z očí neboť zeď stavěli zezadu a ta je nyní zakrývá.
Easy tak zůstane před zdí zcela sám. Ještě si nevšiml písmen, která tvoří
slova:
TAM
LED
GOGHŮV
Easy vytáhne opět plán a zahloubá se do něj. Dogg si povšimne zdi. Podívá se
na Easyho. Easy se podívá na zeď a odtud obrátí oči k Doggovi. Easy se usměje.
Dogg pleskne Easyho lehce přes tvář. Easy otevře ústa, aby něco namítl.
Dogg mu uštědří pořádnou facku z druhé strany a prudce do něj strčí, takže
Easy proletí zdí a zbortí ji. Dogg vytáhne Easymu z kapsy plán a starostlivě do
něj zírá. Easy se vyhrabe na nohy. Charlie s Bakerem zaujmou předchozí postavení.
Dogg vrátí papír Easymu.)
E A S Y Heleďte, vo co vám vlastně jde?
D O G G Kostka.
E A S Y Uhm?
D O G G Kostka. (Pak zavolá na Abela.) Kostka! Abeli!
(K Bakerovi přiletí kostka, ten ji podá Charliemu a ten Easymu, který ji uloží
na místo.)
(Charliemu a Bakerovi.) Deska?
E A S Y Kostka.
D O G G Deska.
C H A R L I E & B A K E R Kostka, kruci!
E A S Y (jedovatě) Kruci!
(Dogg se potěšeně usměje. Easy je z toho všeho celý tumpachový. Dogg spokojeně
odejde.)
Kostka.
(Další kostka putuje stejnou cestou.)
Kostka.
(Připlachtí deska a Baker a Charlie ji společně zachytí. Okamžitě ji odnesou do
pozadí a uloží do základů nové zdi. Začnou opět stavět zeď. Easy jde zatím za
Abelem, a sotvaže zmizí ze scény, ozve se tlumený úder a Abelův výkřik.
Přibelhá se Abel, drží se za ucho a druhou rukou si tře zadek.)
(Mimo scénu.) Kostka!
228
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 228
229
(Přes Abelovu hlavu letí kostka a Abel ji ve svém překvapení zachytí a položí na
schody. To se znovu a znovu opakuje, zatímco Baker a Charlie přestavují zeď.
Abel však místo aby skládal další stupeň schodiště, staví z kostek věž. Když je
na jevišti celkem sedm nových kostek, vstoupí Easy a spatří vratkou věž a jen
taktak ji zachrání před zhroucením. Baker a Charlie mezitím zmizeli za zdí, na
níž teď stojí:
GDE
VŮL
HAMGOT
Vstoupí Dogg, přistoupí k mikrofonu a zkouší, zda funguje.)
D O G G Housle, klec, břink...
(Mikrofon je hluchý.)
(Bakerovi.) Treska kněží.
B A K E R Treska, kruci?
D O G G Kněží.
(Baker přejde k mikrofonu a zmáčkne vypínač.)
(Do mikrofonu.) Housle, klec, břink... Tenisky. [Výborně.]
(Mikrofon funguje. Easy zatím položil všechny kostky posledního stupně schodiště.
Jedna kostka mu však stále schází. Abel se vrací k náklaďáku.)
E A S Y Kostka chybí.
D O G G (Easymu) Cihla?
E A S Y Kostka!
D O G G Cihla.
E A S Y Kostka.
(Od náklaďáku přiletí kostka, Easy ji chytí, položí na místo a schodiště je dokončeno.
Dogg se obrátí k odchodu, všimne si nápisu na nové zdi a pohlédne
na Easyho. Easy pohlédne na zeď. Pohlédne na Dogga.)
(Nadějeplně.) Pax!
(Dogg s ním praští o zeď, která se sesype. Dogg odejde. Charlie a Baker začnou
zborcenou zeď stavět znovu.)
(Křičí za Doggem.) Jebemti! [V doggštině ,,květiny".]
(Charlie, Baker a Easy stojí víceméně souběžně s kobercem. Vzápětí přijde
Dogg s kyticí ovázanou červenou stužkou a zabalenou v celofánu. Je důležité,
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 229
aby kytice byla nápadná, neboť se ještě objeví v druhé části hry. Podá kytici
Charliemu. Hudba spustí pochod. Charlie podá kytici Bakerovi a ten zase
Easymu, který ji vrazí do rukou odcházejícímu Doggovi. Dogg se vztekle vrátí
a strčí kytici opět Easymu, který ji předá vstupujícímu Abelovi. Abel ji dá
Charliemu, který ji při přestavbě zdi odloží. Easy odejde a vrátí se s deskou na
pokrytí pódia. Charlie a Baker, k nimž se nyní přidá i Abel, stavějí zeď; když
jsou hotovi, vytáhnou z kapes praporky a začnou jimi mávat. Easy se k nim nešťastně
připojí. Vstoupí Dáma následovaná samolibě se šklebícím Doggem.
Kapela vyhrává, praporky se třepetají. Dáma přistoupí k mikrofonu. Hudba
zmlkne a Dáma se chystá pronést řeč. Má ji napsanou na kartičce, kterou drží
v ruce v dlouhé rukavici.)
D Á M A (roztomile) Ňumové, trulanti...
(Mikrofon je hluchý.)
(Doggovi.) Treska kněží.
D O G G Uhm?
D Á M A Treska kněží!
(Její slova zazní velmi hlasitě, neboť mikrofon už zase funguje. Dáma rozpačitě
spustí od začátku.)
Ňumové, trulanti, černí petenti, židáci, vengroši, usmoulenci... (Říká to
stejnou intonací, jako by říkala: ,,Vaše Milosti, dámy a pánové, chlapci
a děvčata...")
Smutná věc, šklebáci kňourají, prdí, úrodný hrnec smrdí, pfuj; dorůstají
v přitroublé neřády, podvodnice; tu važme nohavic, mokrých smrkanců,
čenicháčův, klíšťat; vykradené knížky, dlouhé nosy, černé kufříky.
Prohánějte si tága, nekažte se neštovicemi, osypte se flekanci, strupy,
visacími zámky; lajdejte, pajdejte, chlastejte; vykrádejte kasy, kasírujte
důchodce, nedochůdčata... upřímně, dětma nezatopíš. Mens sana in corpore
sano.
(Potlesk. Dáma za úslužného Doggova přispění sestoupí z pódia. Stanou u stolu
pokrytého sametovým ubrusem. Dogg stáhne ubrus a odhalí ceny pro nejlepší
žáky.)
D O G G (vyhlašuje nejlepší žáky v jednotlivých předmětech) Pánvičková rosolka,
houslí tón ­ Fox Major.
(Z levé strany hlediště vstoupí Fox. Vystoupí po schůdcích na scénu a převezme
svoji cenu. Podá ruku blaženě rozzářené Dámě.)
F OX Kostka, krucinál. [Děkuji, paní.]
D O G G Baže místní primát napřesrok, houslí tón - Fox Major.
230
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 230
(Fox, který se už vracel na své místo, se obrátí a neohrabaně se protahuje mezi
dvěma řadami diváků zpátky. Šlape jim přitom na nohy a omluvně vykřikuje:
,,Příbory." [Promiňte.] Vystoupí na scénu a stejným způsobem obdrží další ce-
nu.)
Krajkovin prázden kříž... Poskok trhlý... Pudlí žár... Melounohy obloukových
lamp... Pánevní kroucení... pošklebování... sazohroznaté pergoly...
poctivé tuplptáčno... elegantní divousiny... splachovadla madla... Fox
Major.
(Dogg pokládá ceny za všechny tyto předměty na samet, který je předtím zakrýval
a který odložil na pódium zbudované Easym. Fox zavýskne, když uslyší
své jméno, a hrne se tímž neohrabaným způsobem zpátky na scénu, kde však
popadne nyní již zcela prázdný stůl a vítězoslavně s ním odchází do kulis vlevo.
Abel, Baker a Charlie během předávání cen mávají při každém Foxově příchodu
na jeviště praporky, ale v jejich tvářích čteme nevoli a nudu. Fox je miláček
učitelského sboru.)
Prakticky... Havlet, ponožek dánský.
PA N Í D O G G O VÁ Hamlet... (Opravuje ho.)
D O G G Hamlet, ponožek dánský, hejkal William Shakespeare. (Paní
Doggové.) Jebemti?
PA N Í D O G G O VÁ Jebemti... jebemti... jebemti... [Květiny.] (Dívá se tázavě
na školáky, ale ti o kytici nevědí. Otočí se a podá Dámě květinu ze svých
šatů. Udělá přitom pukrle. Dámě.) Ó, ty kýlo, zhnisané ledviny, páchnoucí
nežity čestně mokvající v podpaží prolezlém červy...
D Á M A (energicky, ale s půvabem) Udavte se tím pudinkovým hnusem!
(Hudba; všichni tři odcházejí podél zdi. Dáma si povšimne nápisu, který teď
hlásá:
VLAH
MED
GOGŮT
Podiví se, nicméně statečně kráčí dál. Dogg probodává očima Easyho. Sotvaže
Dáma a Paní Doggová opustí jeviště, Dogg se otočí a vrátí se k Easymu. Easy
pohlédne na Dogga. Dogg se podívá na zeď. Easy se poslušně vrhne proti zdi,
která se zbortí. Dogg odchází. Easy se vyškrabe na nohy. Rozzuřeně křičí za
Doggem.)
E A S Y (křičí) Hajzle! Blbe syfilitická!
(Abel, Baker a Charlie jsou na Dogga také naštvaní a jejich následující slova,
stejně jako Easyho, jsou vlastně urážky na Doggovu adresu, ačkoli je nemusejí
nutně volat za ním.)
231
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 231
B A K E R Pax! Parkoviště kdoulový!
E A S Y Smrade navoněná, ublízaná!
C H A R L I E Šéfe žírná!
E A S Y Sadisto! Fašisto!
A B E L Rybice! Dobrý odpoledne!
E A S Y Parchante nafoukaná! Magore!
A B E L Avokádova zámku otomane Doggův!
E A S Y Nadělám z něj prejt, z panáka!
A B E L (Easymu na Doggovu adresu) Avokádova zámku doutníkový dým.
E A S Y (Abelovi) Jasně! - Já mu ukážu! Nakopu ho do prdele!
B A K E R (Easymu) Zmrzolina kdoulová!
E A S Y (Bakerovi) To bych řek!
C H A R L I E Žírný šéf!
E A S Y (Charliemu) Jasná páka - vůl až na půdu, kruci!
B A K E R Deska, kruci! Toť , kruci E
A S Y Vemeno z kachny, kruci! Vohráblo skopový!
C H A R L I E Žírná vanilka!
E A S Y Šéf! Kdoulový bahnisko! Aby se vysrat nemoh, jako že je Dogg nade
mnou! Pěkný avokádo! - Deska.
B A K E R Nečum všiváku.
E A S Y Deska. Pěknej blbec.
B A K E R Pěknej blbec? Rendlík - troubo. [4 : 10.]
E A S Y Cože?
B A K E R Troubo.
E A S Y Kostka.
(Abel, Baker a Charlie během tohoto dialogu pokračují ve stavbě zdi a Easy
sroluje červený běhoun. Teď začne Easy sbírat praporky; nejprve ty, které Abel,
Baker a Charlie po předávání cen znechuceně odhodili na zem. Vybírá praporky
232
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 232
od diváků a počítá je přitom. Za každý hezky poděkuje. [,,Kostka."])
(Počítá.) Housle, klec, břink, rendlík, rum, šok, krást, mást, oběd, medvěd,
cože, troubo!
(Abel, Baker a Charlie dokončili zeď a zazdili se obecenstvu z očí. Easy se
chystá odejít, když tu slyšíme...)
B A K E R (zpoza zástěny, ukazuje na mikrofon) Treska.
(Easy se vrátí a bere mikrofon. Ještě než s ním však odejde...)
E A S Y Hamlet, ponožek dánský. Hejkal William Shakespeare.
(Na zdi teď stojí:
DOGGŮV
HAM
LET
Osvětlení se změní, zazní fanfáry a vstoupí Dogg, převlečený pro svou roli
v patnáctiminutovém Hamletovi. Vystoupí na pódium, z něhož přednese prolog,
a pak odejde. Zeď a schody nyní představují hradby a cimbuří Elsinoru.
Zleva a zprava v pozadí stojí dvě skládací zástěny. Do té vpravo je nahoře zasazen
kolík, který umožňuje zpoza zástěny vystrčit papírový měsíc a královskou
korunu. V popředí je sklápěcí dvojrozměrný hrob pro Ofelii, vystřižený
z papíru.)
233
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 233
234
P R O L O G
Vstoupí Shakespeare, uklání se.
S H A K E S P E A R E Jsem rád, že jste tady.
Žel bohu, zvyk.
Leč podle mého - třebaže jsem zdejší a vychován v těch zvycích takový,
že šlechtí víc jej porušit než světit.
Nuže, něco je shnilého v tom státě dánském.
Žít nebo nežít - to je oč tu běží.
Více je toho na zemi a na nebesích,
než se vám filozofům ve snu zdá prozřetelnost
naše cíle mění,
ať člověk co chce míní.
Ač je to šílené, přece je v tom systém.
Jen z pouhé lásky musím krutý zdát se,
přírodě jaksi nastavovat zrcadlo,
spíš smutek ve tváři nežli hněv.
(Dáma v obecenstvu vykřikne ,,Marmeláda"!)
Řekl bych, že ta dáma toho slibuje příliš.
Příst musí kočka, pes zaňafat si! (Ukloní se a odejde.)
(Konec prologu.)
ˇ
Hradní bašta. Hrom a vichr. Vstoupí dva Strážní: Bernardo/Marcellus a Francisko/Horatio.
Strážné hrají Abel a Baker. Jsou oblečeni, jak se sluší a patří
do shakespearovského kusu,
až na to, že mají krátké kalhoty. Strážní na pódiu:
B E R N A R D O Kdo tam?
F R A N C I S KO Ty se mi ozvi!
B E R N A R D O Ať žije král! Běž, běž spat.
F R A N C I S KO Jsem rád, že jste tady.
B E R N A R D O Tak jak je? Ukázalo se to zas?
F R A N C I S KO Mlč! Přestaň! Tamhle to jde!
B E R N A R D O Nepodobá se králi?
F R A N C I S KO Promluv! Zaklínám tě, promluv!
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 234
B E R N A R D O (ukazuje a hledí vlevo) Tam je!
F R A N C I S K O (ukazuje a hledí vpravo) Tam!
B E R N A R D O (pohlédne vpravo) Je pryč!
F R A N C I S K O Však hleďte! Jitro v sivorudém plášti už kráčí rosou kopců na
východě.
(Při slovech ,,Však hleďte!" vyletí nad levou zástěnou papírové slunce a pak
tam i zapadne.)
B E R N A R D O Svěřme, co dnešní noci spatřili jsme tady, mladému Hamletovi!
(Odejdou. Konec scény.)
ˇ
Síň na hradě. Nad levou zástěnu se vyhoupne papírová koruna. Fanfáry. Vstoupí Claudius
a Gertruda, kterou hraje Paní Doggová.
C L AU D I U S Ač posud v čerstvé paměti nám trvá
smrt bratra Hamleta,
(Vstoupí Hamlet, kterého hraje Fox Major.)
svou druhdy sestru, nyní paní svou,
jsme za ženu pojali.
Leč! Hamlete, náš synovče, náš synu H
A M L E T Oč víc než synovec, o to míň syn.
(Claudius a Gertruda odejdou.)
Kéž by to příliš hutné tělo tát a rozplynout se chtělo!
Na tohle došlo! Dva měsíce jen mrtev!
Tak milující manžel. Křehkosti, tvé jméno je žena.
Za strýce se vdala, za bratra otcova.
Ze zbytků pohřebních hodů na svatbě
byl předkrm.
(Královská koruna zmizí za zástěnou. Přiřítí se Horacio.)
H O R AC I O Dnes v noci, princi, jsem ho, myslím, viděl krále,
vašeho otce - na baště, kde měli jsme stráž.
H A M L E T To je divné!
H O R AC I O V plné zbroji, princi spíš
smutek nežli hněv mu zíral z očí.
235
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 235
H A M L E T Duch, otcův duch, a ve zbroji? To svědčí
o něčem nekalém. Kéž už je noc!
(Vyhoupne se měsíc. Odejdou za zídku. Konec scény.)
ˇ
Hradní bašta v noci. Zvuky pitky, dělové rány, ohňostroj. Na zídce postavené Easym
se objeví Horacio s Hamletem.
H A M L E T Král ponocuje, hoduje a hýří. Žel bohu, zvyk.
Leč podle mého - třebaže jsem zdejší
a vychován v těch zvycích - takový,
že šlechtí víc jej porušit než světit.
(Fičení větru.)
H O R AC I O Výsosti, přichází to!
(Nad zdí z kostek se zjeví Duch.)
H A M L E T Andělé, sluzi boží, chraňte nás!
Něco je shnilého v tom státě dánském!
Ubohý duchu!
D U C H Jsem přízrak tvého otce.
Pomsti tu hnusnou, neslýchanou vraždu.
H A M L E T Vraždu?
D U C H Had, jenž uštkl tvého otce,
nosí teď jeho korunu.
H A M L E T Vždyť jsem to tušil! Strýc!
(Duch odejde.)
(Horaciovi.) Více, věř, je toho na zemi a na nebesích,
než se vám filozofům ve snu zdá!
(Horacio odejde.)
Možná že časem to uznám za vhodné
být trochu divný.
Vymknuta ze svých kloubů doba šílí:
že jsem se zrodil, abych napravil ji!
(Hamlet odejde. Měsíc zmizí. Konec scény.)
236
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 236
ˇ
Pokoj v domě Poloniově. Koruna se vyhoupne vzhůru. Slavnostní fanfáry přejdou v hudbu
flétny a cembala. Vstoupí Polonius; přispěchá Ofelie. Ofelii hraje samozřejmě Charlie.
P O L O N I U S Co je ti, Ofelie? Co se stalo?
O F E L I E V svém pokoji si šiji, a tu náhle
princ Hamlet - rozhalen a prostovlasý,
v tváři bílý jak jeho košile,
klektaje koleny a s výrazem tak žalostným vám
přede mnou se zjeví.
P O L O N I U S Šílený láskou k tobě?
Přišel jsem na to, co prince připravilo o rozum.
(Vstoupí Hamlet, Ofelie odejde.)
Jde zrovna sem. Čte, chudák! Jak je smutný!
Co to čtete, princi?
H A M L E T Slova, slova, slova.
P O L O N I U S Ač mluví z cesty, přece je v tom systém.
H A M L E T Blázním jen, když fouká od severo-severo-západu; když
vítr věje od jihu, rozeznám kozu od vozu. (Sklapne knihu a udeří jí
Polonia do prsou.)
P O L O N I U S Přijeli herci, Výsosti. (Odejde.)
H A M L E T Zítra nám zahrají.
Slyšel jsem, že duše provinilé v obecenstvu
jen pouhý výkon herců často už
ťal do živého tak, že prostřed kusu
veřejně vyznaly své ohavnosti.
Dám sehrát něco jak zavraždění otcovo,
a strýc to musí zhlédnout.
A pohne-li jen brvou, budu vědět, co.
Hra je sítí,
v níž Jeho Veličenstvo vrah se chytí!
(Pauza.)
Žít nebo nežít - (přiloží si na srdce dýku, kterou vytáhne z rukávu)
(Vstoupí Claudius a Ofelie.)
- to je, oč tu běží.
237
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 237
O F E L I E Ach, princi H
A M L E T Do kláštera s tebou, jdi!
(Ofelie a Hamlet odejdou.)
C L AU D I U S Ne, ne, to není láska.
Má cosi v duši, co by chtěl vysedět.
Půjde do Anglie, vymáhat spěšně opožděnou daň.
(Claudius odejde. Konec scény.)
ˇ
Síň na hradě. Fanfáry. Vstoupí Hamlet s Ofelii a Marcellus žertující s Horaciem, Claudius a
Gertruda. Nad zástěnou vlevo se objeví loutky herců.
H A M L E T (loutkám herců) Prosím vás, říkejte tu řeč,
jak jsem vám ji přečetl, aby vám jen hrála na jazyku.
Přírodě jaksi nastavte zrcadlo.
(Všichni usednou, aby sledovali loutkové představení. Němohra je provázena
hudbou.)
(Gertrudě.) Milostpaní, jak se vám líbí ten kus?
G E R T RU DA Řekla bych, že ta dáma toho slibuje příliš.
H A M L E T Otravuje ho na zahradě pro trůn a vládu.
Teď hned uvidíte,
jak si vrah dobude lásky Gonzagovy ženy.
(Claudius vstane.)
O F E L I E Král vstává!
(Hudba utichne, zmatení hlasů.)
H A M L E T Cože? Poděšen kalafunovým ohněm?
(Claudius odejde.)
V Š I C H N I Přerušit představení!
(Loutky zmizí, zmizí i královská koruna.)
H A M L E T Posvítit! Posvítit! Posvítit! Za tisíc liber je mi slovo toho ducha.
(Všichni kromě Polonia odejdou.)
P O L O N I U S Jde ke své matce.
238
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 238
Já si stoupnu za čaloun a poslechnu si tu rozmluvu.
(Konec scény.)
ˇ
Královnin pokoj. Polonius stojí u levé zástěny a vytáhne zpoza ní oponu. Hraje loutna.
Vstoupí Hamlet s Gertrudou.
H A M L E T Tak co je, máti?
G E R T RU DA Ošklivě, Hamlete, ses dotkl otce.
H A M L E T Ošklivě, máti, dotkla jste se otce. (Popadne ji za ramena.)
G E R T RU DA Co mi chceš udělat? Snad ne mě zabít? Pomoc! Hej, pomoc!
P O L O N I U S (za čalounem) Pomoc!
H A M L E T Co, krysa? (Probodne Polonia.) Mrtva! Sázím dukát! Mrtva!
G E R T RU DA Bože, cos to spáchal?
H A M L E T Já nevím.
G E R T RU DA Běda! Je šílený.
H A M L E T Jen z pouhé lásky musím krutý zdát se. Dobrou noc, máti.
(Hamlet odchází, odtahuje Polonia. Odejde i vzlykající Gertruda. Čaloun zajede zpátky.
Konec scény.)
ˇ
Jiný hradní pokoj. Fanfáry. Nad zástěnou se vynoří koruna. Vstoupí Claudius s Hamletem.
C L AU D I U S Hamlete, kde je Polonius?
H A M L E T Na večeři. (Neobratně ukrývá svoji dýku.)
C L AU D I U S Hamlete, tvůj nerozvážný skutek, musíš odtud.
Připrav se! Všechno míří už do Anglie.
(Hamlet odejde.)
A máš-li, Anglie, mou přízeň v úctě,
liknavě nechtěj plnit náš svrchovaný rozkaz,
aby Hamlet ihned byl popraven! Anglie, učiň to!
(Claudius odejde. Koruna zmizí. Konec scény.)
239
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 239
ˇ
Na moři. Hudba moře. Nad zástěnou vlevo se objeví plachta. Na parapet vstoupí Hamlet, kymácí
se jako na lodním můstku. Mne si oči, dostává mořskou nemoc. Hudba moře utichá.
Hamlet si přitiskne ruku na ústa a odchází. Konec mezihry.
ˇ
Jinde na hradě. Fanfáry. Vstoupí Claudius a Laertes.
L A E R T E S Kde je otec?
C L AU D I U S Mrtev.
(Vstoupí šílící Ofelie, zpívá a v rukou drží kytici zabalenou v celofánu a převázanou
rudou stužkou. Loutna.)
O F E L I E Nesli ho jen tak na marách,
(Po prvním verši dá jednu květinu Laertovi.)
hejsa, hophejsa, juchhejsa,
(Po druhém verši praští kyticí Claudia do břicha.
Je to samozřejmě ztracená kytice ze školní slavnosti.)
a lkali, tak mladý, že na zmar, ach...
(Vpůli třetího verše zmizí za zástěnou vlevo a odmlčí se.)
(Claudius a Laertes nahlížejí za zástěnu, kde zmizela. Ofelie se vynoří z druhé
strany a ocitne se za jejich zády.)
L A E R T E S Seschni se mozku! Sestro, májová růže...
(Ofelie padne na zem. Chytí květinu vrženou zpoza zástěny vpravo.)
Být při smyslech a kázat pomstu,
víc bys dojmout nemohla.
C L AU D I U S A kde shledáš vinu, nejtěžší dopadnout nech širočinu!
(Claudius a Laertes odejdou. Ofelie se posadí, aby dosáhla na náhrobní kámen, který se
vztyčí a zakryje ji. Čtyřikrát zazvoní zvon. Konec scény.)
ˇ
Hřbitov. Vstoupí Hrobník a Hamlet.
H A M L E T Nebyli jsme ještě ani dva dny na moři, když se za námi pustil těžce
ozbrojený korzár. Probil jsem se na jejich palubu. Ale vtom odrazili od
naší lodi a já zůstal sám a sám v jejich zajetí. Na piráty si ke mně vedli
dost milosrdně.
H RO B N Í K Kdo staví pevněji než zedník, loďař i tesař?
240
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 240
H A M L E T Hrobník, protože domy, které staví on, vydrží do soudného dne.
(Hrobník podá Hamletovi lebku.)
A čípak je to lebka?
H R O B N Í K Tady ta lebka, pane, ta patřila Yorickovi, šaškovi našeho nebožtíka
krále.
H A M L E T Ukaž! - Yoricku! Yoričku! (Vrátí lebku Hrobníkovi.)
Leč, tiše, tiše! Hle, Laertes. (Odstoupí stranou.)
(Vstoupí Laertes.)
L A E R T E S Co dál?
Uložte ji tedy!
A z krásy těla neposkvrněného
nechť zkvetou fialky! Ty, krutý kněže,
(Vstoupí Claudius s Gertrudou.)
až zavržen výt hrůzou budeš ty,
má sestra bude anděl.
H A M L E T (skrytý za cihlovou zídkou) Cože, Ofelie?
L A E R T E S Trojitá běda! Zadržte ještě hlínu,
než naposled ji sevru do náručí!
H A M L E T (vystoupí ze svého úkrytu) Kdo jsi, že se tvá bolest tak vypíná?
Hle, to jsem já, jsem Hamlet Dánský.
L A E R T E S K ďasu s tebou, vrahu!
(Zápolí spolu.)
H A M L E T Ty ruce pryč!
(Claudius a Gertruda je roztrhnou.)
C L AU D I U S A G E R T RU DA Hamlete! Hamlete!
H A M L E T Já jsem ji miloval. Co bys chtěl pro ni dělat?
G E R T RU DA Je šílený, Laerte!
(Claudius, Gertruda a Laertes odejdou.)
H A M L E T Příst musí kočka, pejsek zaňafat si. (Odejde.)
(Náhrobní kámen se opět spustí. Konec scény.)
241
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 241
Hradní síň . Fanfáry, vynoří se koruna. Vstoupí Hamlet.
H A M L E T Prozřetelnost naše cíle mění, ať člověk co chce míní.
Ale ani bys neřekl, jak je mi těžko u srdce; leč na tom nezáleží.
Nedbám předtuch. Ani vrabec nespadne se střechy,
aby to nebylo dílo prozřetelnosti.
Bude-li to teď, nebude to napříště;
nebude-li to napříště, bude to teď;
nebude-li to teď, přece to jednou bude;
být připraven je vše.
(Vstoupí Laertes s Osrikem, kteří nesou končíře. Za nimi jdou Claudius
a Gertruda s číšemi.)
Jsem hotov, pane.
L A E R T E S Hotov, Výsosti.
(Fanfára. Tasí a šermují.)
H A M L E T Tušé!
L A E R T E S To nebyl zásah.
H A M L E T Co říká soudce?
O S R I K Bod. Očividný bod.
C L AU D I U S Počkejte. Víno sem! (Nechá si z dvojrozměrného džbánu, který
se vynoří nad zástěnou, naplnit sklenici.) Zde tato perla, Hamlete, je tvá.
Na zdraví tobě! (Vhodí perlu do číše.) Podejte mu pohár.
G E R T RU DA Hamlete, královna pije na tvůj zdar.
C L AU D I U S Nepij, Gertrudo!
G E R T RU DA Musím mu připít. Dovolte mi, choti. (Napije se.)
L A E R T E S Teď, Milosti, ho bodnu.
Tedy vpřed!
(Šermují.)
C L AU D I U S Dost! Rozveďte je! Třeští.
Krvácejí. A oba.
(Osrik a Claudius je roztrhnou; Osrik odejde.)
L A E R T E S Po právu vlastní zrada zabila mě. (Padá.)
242
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 242
G E R T RU DA To víno! - Víno! - Bylo otráveno! (Umírá.)
H A M L E T Zrada! Najděte ji, kde vězí!
(Vstoupí Fortinbras.)
L A E R T E S Zde, Hamlete. Jsi zabit, Hamlete.
Hle, ležím tu a více už nevstanu.
Král - král je vinen.
H A M L E T Ostrá a ještě jedem napuštěná zbraň ?
Tož, jede, dokonej své dílo! (Probodne Claudia.)
(Královská koruna zmizí za zástěnou.)
L A E R T E S Odpusť mi, Ham... mmm... (Zemře.)
H A M L E T Jdu za tebou.
Už zprávy z Anglie se nedodýchám.
Už to nedopovím. (Zemře.)
F O R T I N B R A S Dobrou noc, princi!
A kůry andělské tě uzpívejtež! (Odvrátí tvář od obecenstva.)
Ať vojsko střílí!
(Za scénou zazní čtyři výstřely. Všichni vstanou, jednou se ukloní a odejdou. Konec.)
ˇ
243
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 243
P Ř Í DAV E K
Nad každou ze zástěn se objeví nápis ,,Přídavek". Fanfáry, vystřelí koruna.
Vstoupí Claudius a Gertruda.
C L AU D I U S Svou druhdy sestru, nyní paní svou,
(Vstoupí Hamlet.)
jsme za ženu pojali.
(Koruna opět střelhbitě zmizí.)
H A M L E T Na tohle došlo!
(Claudius a Gertruda odejdou. Fičení vichru. Vynoří se měsíc. Nahoře vstoupí
Horacio.)
H O R AC I O Dnes v noci, princi, jsem ho viděl.
Krále, vašeho otce.
H A M L E T Andělé, sluzi boží, chraňte nás!
(Následující slova pronáší v běhu, opouštěje scénu.)
Něco je shnilého v tom státě dánském.
(Nahoře vstoupí Duch.)
D U C H Jsem přízrak tvého otce.
Had, jenž uštkl tvého otce,
(Nahoře vstoupí Hamlet.)
nosí teď jeho korunu.
H A M L E T Vždyť jsem to tušil!
Možná že časem to uznám za vhodné
být trochu divný.
(Měsíc zapadne. Všichni odejdou. Krátké fanfáry. Dole vstoupí Polonius.
Během. Vynoří se koruna.)
P O L O N I U S Jde zrovna sem. Jak je smutný!
(Polonius opět odběhne. Vstoupí Hamlet.)
H A M L E T Slyšel jsem, že duše provinilé v obecenstvu
jen pouhý výkon herců často už ťal do živého.
(Vstoupí Claudius, Gertruda, Ofelie, Marcellus a Horacio. Žertují. Všichni used-
244
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 244
nou, aby sledovali imaginární hru; nad zástěnou se objeví loutky.)
A pohne-li jen brvou, budou vědět, co.
(Hudba k němohře. Claudius vstane.)
Král vstává!
V Š I C H N I Přerušit představení!
(Všichni kromě Gertrudy a Hamleta odejdou. Koruna zmizí.)
H A M L E T Za tisíc liber je mi slovo toho ducha.
(Vstoupí Polonius, ukryje se za čaloun. Krátké fanfáry.)
Ošklivě, máti, dotkla jste se otce.
G E R T RU DA Pomoc!
P O L O N I U S Hej, pomoc!
H A M L E T (probodne Polonia) Mrtva! Sázím dukát! Mrtva!
(Polonius padne mrtev do kulis. Gertruda a Hamlet odejdou. Krátké fanfáry.
Vstoupí Claudius následovaný Hamletem.)
C L AU D I U S Hamlete, tvůj nerozvážný skutek, musíš odtud.
(Hamlet odejde.)
Anglie, učiň to!
(Claudius odejde. Vstoupí Ofelie, padne k zemi. Zdvihne se a schová se za náhrobním
kamenem. Dvakrát zazvoní zvon. Vstoupí Hrobník a Hamlet.)
H A M L E T Pustil se za námi korzár.
Já zůstal sám a sám v jejich zajetí.
(Vezme od Hrobníka lebku.) Yoricku! Yoričku! Leč
tiše! (Vrátí lebku Hrobníkovi.) - To jsem já,
jsem Hamlet Dánský!
(Hrobník odejde. Vstoupí Laertes.)
L A E R T E S K ďasu s tebou, vrahu!
(Potýkají se, pak poleví. Vstoupí mezi ně Osrik s končíři. Tasí. Vynoří se koruna.
Vstoupí Claudius a Gertruda a číšemi.)
H A M L E T Jsem hotov, pane!
245
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 245
(Laertes a Hamlet šermují. Pauza.)
O S R I K Bod. Očividný bod.
C L AU D I U S Víno sem! Nepij, Gertrudo!
G E R T RU DA Bylo otráveno! (Zemře.)
L A E R T E S Jsi zabit, Hamlete. (Zemře.)
H A M L E T Tož, jede, dokonej své dílo! (Probodne Claudia.)
(Koruna zapadne.)
Už to nedopovím. (Zemře.)
(Dva výstřely za scénou. Konec.)
ˇ
Herci vstanou k závěrečnému děkování. Zatímco to stále probíhá,
vstoupí na scénu Easy.
Hvízdá si. Sejme ze schodiště horní desku a odejde s ní. Herci poodstoupí.
E A S Y (když se octne tváří v tvář Doggovi) Kostka?
D O G G Kostka.
E A S Y (do obecenstva) Kostka... (Odejde.)
246
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 246
K R H Ú T Ů V M A K B E T H
Krhútův Makbeth je věnován československému dramatikovi Pavlu Kohoutovi.
247
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 247
248
O S O B Y
M A K B E T H
L A D Y M A K B E T H O VÁ
B A N K O
M A K D U F F
R O S S
D U N K A N
M A L K O L M
P R V N Í Č A R O D Ě J N I C E
D RU H Á Č A R O D Ě J N I C E
T Ř E T Í Č A R O D Ě J N I C E
P R V N Í V R A H
D RU H Ý V R A H
L E N N OX
P O S E L
K R H Ú T
V Y Š E T Ř O VAT E L
H O S T I T E L K A
E A S Y
D VA P Ř Í S L U Š N Í C I V E Ř E J N É B E Z P EČ N O S T I
H O S T É , H L A S Y, D Ě T S K Ý H L A S
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 248
Zkrácený Makbeth není zamýšlen pro určitý počet herců. Za ideálních
okolností by měl být sehrán bez přílišné kumulace rolí, lze ho však
předvést s minimálním počtem tří herců a dvou hereček. Kohout ve
své české úpravě rozdělil role následovně
(U mě nevystupují Donalbain, Raněný kapitán, Lady Makduffová či
Druhý posel):
PRVNÍ HEREC ­ Makbeth
DRUHÝ HEREC ­ Dunkan, Banko, Makduff, První vrah, První posel
TŘETÍ HEREC ­ Ross, Malkolm, Druhý vrah, Třetí čarodějnice
PRVNÍ HEREČKA ­ Druhá čarodějnice, Sluha
DRUHÁ HEREČKA ­ Lady Makbethová, První čarodějnice
249
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 249
250
Odehrává se v obývacím pokoji činžovního bytu.
(Hromy a blesky. Tři čarodějnice ve sporém světle.)
P R V N Í Č A RO D Ě J N I C E Kdy my tři se zas sejdem
ve vichřici, v hromobití a plískanici?
D RU H Á Č A RO D Ě J N I C E Až ztichne té rvačky jek a ryk,
šik jeden až zadáví druhý šik.
T Ř E T Í Č A RO D Ě J N I C E Tož se soumrakem v jeden mžik!
P R V N Í Č A RO D Ě J N I C E Kde se sejdem?
D RU H Á Č A RO D Ě J N I C E Na vřesovišti.
T Ř E T Í Č A RO D Ě J N I C E Makbethovi věštit příští.
V Š EC H N Y Smrad je vůně, vůně smrad,
viňme se mlhou a čmoudem z blat!
(Čtyři údery bubnu.)
T Ř E T Í Č A RO D Ě J N I C E Buben! Buben!
Makbeth jde sem.
(Vstoupí Makbeth a Banko.)
M A K B E T H Tak hrůzoslavný den jsem nezažil.
B A N K O Jak daleko je do Forresu? - Kdo to jsou,
ty zchrtliny tak hrůzně vystrojené,
že se až jeví nezemské, ač zem je nosí přec?
M A K B E T H Mluvte, když můžete! Co jste?
(Čarodějnice obstoupí Makbetha.)
P R V N Í Č A RO D Ě J N I C E Makbethe, zdar! Zdar, théne z Glamisu!
D RU H Á Č A RO D Ě J N I C E Makbethe, zdar! Zdar, théne z Kawdoru!
T Ř E T Í Č A RO D Ě J N I C E Zdar, Makbethe, ty, který budeš králem!
B A N K O Mluvte i ke mně! Neloudím si o zisk,
aniž se bojím ztrát.
T Ř E T Í Č A RO D Ě J N I C E Ty krále zplodíš, třeba nebudeš králem!
A tak: Zdar, Makbethe a Banko!
P R V N Í Č A RO D Ě J N I C E Zdar, Banko a Makbethe!
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 250
(Čarodějnice zmizí.)
M A K B E T H Stůjte, vy skoupé na slovo, a mluvte!
B A N K O Kam vyvanuly?
(Světla odhalí, že scénou je obývací pokoj.)
M A K B E T H Do vzduchu!
Že neprodlely!
B A N K O Vskutku tu bylo, o čem hovoříme?
Či třeštikořene nám namíchali
a my se zbláznili?
M A K B E T H Tvé děti budou králi.
B A N K O A ty králem.
M A K B E T H I thénem z Kawdoru! Řekly to tak?
B A N K O Doslova, do písmene tak.
(Vstoupí Ross.)
Kdo je to?
R O S S Král rozradostněn, Makbethe, se doslech,
jak slavně zvítězils. Díky vzdát
jsem tobě přišel jménem tvého krále.
Jen závdavkem poct vyšších mi kázal
vyhlásit tě jeho jménem kawdorským thénem.
B A N K O Jak? Mluví ďábel pravdu?
M A K B E T H Kawdorský thén je živ.
Proč v půjčený mě obláčíte háv?
R O S S Ten, kdo jím býval, je posud živ;
leč usvědčen se přiznal k velezradě
a čeká na smrt.
(Podá Makbethovi řetěz a pečeť, které patřily Kawdorovi.)
M A K B E T H (stranou) Glamis jsem i Kawdor.
To nejvyšší, to ještě ne. Dvakrát řekly pravdu,
prology šťastné k nádhernému dějstvu
dramatu královského. - Dík, pane, díky!
R O S S Můj vzácný Makbethe.
(Ross a Banko odejdou.)
251
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 251
M A K B E T H (stranou) Ó, vy hvězdy, ani
zákmitem nenarušte půlnoc přání!
(Makbeth odejde. Bubny. Vstoupí Lady Makbethová, čtouc dopis.)
L A DY M A K B E T H O VÁ (čte nahlas) ,,Co jsem ještě stál bez sebe úžasem,
přišlo poselstvo od krále a popřálo mi zdaru jako thénovi z Kawdoru, kterýmžto
titulem mě předtím pozdravily ty sudice, dodávajíce vzhledem
k budoucnosti: ,,Ty, který budeš králem." To jsem měl za dobré sdělit tobě,
nejdražší má společnice u velikosti, abys nebyla zkrácena o svůj podíl
rozkoše, nevědouc, jaká velikost je ti zaslíbena. Polož si to na srdce
a buď zdráva!"
Jsi Glamis, Kawdor jsi
a budeš tím (strčí dopis za zástěnu vpravo), co řekly!
Jen tvé povahy se bojím.
Přespříliš mléka lidskosti je v tobě,
abys šel cestou nejkratší. Ke mně přijď, ať v sluch
svou odvahu ti naliji a z duše
svým jazykem ti vybičuji vše,
co tobě brání sáhnout po tom vínku,
kterým tě sudba tvá i vyšší moc
zřejmě už korunovaly.
(Vstoupí První posel.)
Co neseš?
P O S E L Král na noc jede sem!
L A DY M A K B E T H O VÁ Zbláznil ses?
Není u něho pán?
P O S E L Náš thén sem jede.
Jeden můj kamarád ho předhonil.
L A DY M A K B E T H O VÁ Zvěst přines velkou.
(První posel odejde.)
Sám ten havran chraptí,
co kráká, že král Dunkan do mých bran
se ubírá. Přijďte, vy ďábli, vraždu
co vnukáte! Mé ženskosti mě zbavte
a od hlavy až k patě nejkrutější
mě napěchujte zlostí!
(Vstoupí Makbeth.)
Glamisi velký! Vzácný Kawdore!
252
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 252
A ještě větší pozdravením třetím!
(Obejmou se.)
M A K B E T H Dunkan sem jede na noc.
L A DY M A K B E T H O VÁ A kdy odtud?
M A K B E T H Zítra, jak říkal.
L A DY M A K B E T H O VÁ Nikdy,
nikdy slunce to zítra nespatří!
Jak květina se tvařte,
leč buďte pod ní had!
(Hlasy za scénou.)
Ten, co jde k nám,
si žádá zvláštní péče M
A K B E T H Ještě si promluvíme. (Odejde dveřmi vpravo.)
(Přichází Dunkan spolu s Bankem a Rossem.)
D U N K A N Ten hrad má milou polohu. Sám vzduch
tu zlehounka a chlácholivě laská
ztišené smysly.
(Lady Makbethová ho jde přivítat.)
Hle, naše hostitelka (Lady
Makbethová se ukloní.)
Kde je Kawdor?
M A K B E T H (vystupuje opět ze dveří) Váš služebník. (Pokročí kupředu a ukloní
se.)
D U N K A N Krásná hostitelko, dnes na noc jsme váš host. (Lady
Makbethové.) Podejte mi ruku.
(Odcházejí, za nimi Ross a Banko. Makbeth zůstává.)
M A K B E T H Kdyby to bylo, až to bude, dobře
by bylo odbýt si to. V důvěře dvojí přišel:
Jsem jeho man a příbuzný, což obé
by mi v tom mělo zbraňovat. A nadto
je u mne host, jehož bych já měl chránit,
ne sám brát na nůž. Já nemám ostnu,
jímž bych se pobíd, kromě ctižádosti,
253
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 253
jež vzpínajíc se přemet udělá
a stojí zas, kde stála.
(Vstoupí Lady Makbethová.)
Co je, co se stalo? Ptal se snad po mně?
L A DY M A K B E T H O VÁ Ovšem. Jak by neptal?
M A K B E T H Necháme toho.
L A DY M A K B E T H O VÁ A žít, v svých vlastních očích sketa,
a nechat číhat ,,strach mám" na ,,mám chuť,,
jak kočku v přísloví?
Jen napni odvahu, co stačí šroub,
a uspějem. Až Dunkan pevně usne co
nedokážem na neohlídaném
Dunkanovi my dva?
(Přichází Banko.)
M A K B E T H (do kulis) Kdo je to?
(Makbeth ho jde přivítat do okna, Lady Makbethová jej následuje.)
B A N K O (zvenčí) Přítel.
Jak, pane, ještě vzhůru? Král už uleh.
Na dnešek se mi zdálo o těch vědmách.
Vám v něčem řekly pravdu.
M A K B E T H Zapomněl jsem. Tak dobrou noc!
B A N K O Děkuji, nápodobně!
(Makbeth stáhne rolety.)
M A K B E T H Je tohle dýka, co tu vidím tanout,
a jílcem ke mně? Sevřu tě, tak!
Nemám tě, třebaže tě vidím stále.
(Zazní zvon.)
Půjdu, a bude to! Zvon řekl své!
Neslyš ho, Dunkane! On zvoní hranu,
jež v ráj tě volá nebo v pekel bránu.
(Makbeth odejde. Houkání sýčka a cvrlikání cvrčků. Vstoupí Lady Makbethová
s číší.)
L A DY M A K B E T H O VÁ Co ty dva zpilo, mě to osmělilo.
254
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 254
Dveře jsou dokořán a zpití sluzi
hlídají chrápotem. Tak jsem jim namíchala.
(Sýček a cvrčci.)
Schystala jsem mu jejich dýky.
Kdyby mi nebyl připomínal otce,
jak spal, tak jsem to udělala.
(Vstoupí Makbeth s dvěma zakrvácenými dýkami.)
Choti!
M A K B E T H Já jsem to udělal. Nic neslyšelas?
L A DY M A K B E T H O VÁ Houkání sýčka jen a cvrkot cvrčků.
(Ozve se siréna blížícího se policejního vozu. Během následujícího dialogu
auto zastaví před domem a slyšíme bouchání dvířek.)
M A K B E T H Jeden se zasmál, druhý vykřik: ,,Zrada!"
Jeden vzkřik: ,,Pánbůh s námi!" druhý: ,,Amen!"
(Siréna zmlkne.)
jak by mě viděli s rukama kata.
L A DY M A K B E T H O VÁ Nemudruj!
Takhle rozebírat skutek
jak tenhle, zblázníme se oba.
M A K B E T H Mně bylo, zakřičet že slyším hlas:
,,Nespěte! Makbeth vraždí spánek" (Naléhavé
bušení.)
Kdo to buší?
(Naléhavé bušení.)
Z každého šramotu mám strach.
L A DY M A K B E T H O VÁ Jak ty mám ruce teď, leč stud mi brání
srdce tak bílé mít.
Pojďme do ložnice!
(Naléhavé bušení.)
M A K B E T H Vzbuď Dunkana svým bušením!
(Naléhavé bušení.)
255
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 255
Kéž bys to svedl!
(Odcházejí. Bušení neutuchá. Za scénou slyšíme zvuky otevíraných a zavíraných
dveří. Dveře pokoje se rozletí a do prázdné místnosti vstoupí
Vyšetřovatel. Zdá se překvapen, kde se to ocitá. Hovoří s jízlivou zdvořilostí.)
V Y Š E T Ř O VAT E L Ach, promiňte - tohle je Národní divadlo?
H O S T I T E L K A Ne.
V Y Š E T Ř O VAT E L Že ne? Moment - třeba se pletu... Je to snad Akademie
múzických umění, či ,,Ankadejmie", jak říkáme po studentsku?... Taky
ne? To jsem tedy blázen. Že by se mi zpřeházelo vedení? (Bloumá pokojem,
prohlíží si stěny a strop.) Zkouška, zkouška - jeden, dva, tři... (Ke
stropu. Jinými slovy, místnost je odposlouchávána.) Jsem snad ve stánku
české operety?
H O S T I T E L K A Jste v mém bytě.
V Y Š E T Ř O VAT E L (užasle) Vy tady bydlíte?
H O S T I T E L K A Ano.
V Y Š E T Ř O VAT E L Není to trochu nepohodlné, když vám doma povykuje tlupa
namyšlených exhibicionistů? - a to mluvím jen o divácích. No copak se
může někomu líbit, aby ho večer co večer utiskoval dav snobských bronchitiků,
pronášejících (hraje): ,,Já myslím, že ten jeho poslední kus byl
lepší," a podávajících si v jednom kuse dveře vašeho záchodu? Nemluvě
o tom, že jste vydána na milost kde jakému Tomovi, Václavovi nebo
Bertoltovi, kteří tu naši šlamastiku nedokážou zevšeobecnit, aniž by vám
přitom museli šíbovat nábytek z kouta do kouta. Nechápu, proč si to necháte
líbit. Máte přece svá práva. (Slídí po místnosti, zdvihne vatovaný
poklop na čajovou konvici a odhalí pod ním telefon.) Máte dokonce telefon.
Koukám, že ještě nejste na samém dně společenské sebranky. Co vůbec
děláte?
H O S T I T E L K A Jsem výtvarnice.
V Y Š E T Ř O VAT E L (bodře) Inu, není to poprvé, co jsem se splet. Funguje
ten telefon? (Opět ke stropu.) Šedesát sedm - osmdesát jedna - jedenáct.
(Položí sluchátko.) Ano, kdybyste byla na svůj domov jen trochu hrdá,
nevyhradila byste svou ložnici pro místa k stání.
(Telefon pod jeho rukou zazvoní..)
(Zdvihne sluchátko.) Šedesát sedm - osmdesát jedna - jedenáct? Jasně
jak zvon. Co byste rád? (Rozhlédne se.) Je tady nějaký Konvalinka? (Do
sluchátka.) Jaký Konvalinka? Konvalinka přepínám? (Oddálí sluchátko od
ucha a zachmuří se nad ním.) Ani nepozdraví. Kam se poděla pověstná
256
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 256
česká zdvořilost? (Položí sluchátko.)
(Současně opět vstoupí ,,Makbeth" a ,,Lady Makbethová.")
Co ty jsi zač, tlemoune?
,, M A K B E T H " Landovský.
V Y Š E T Ř O VAT E L Ten herec?
,, M A K B E T H " Uklízeč v kotlárně.
V Y Š E T Ř O VAT E L Je to on. Jsem váš velký ctitel, mistře. Sleduji vaši uměleckou
dráhu dlouhé roky.
,, M A K B E T H " Dlouhé roky už nehraju.
V Y Š E T Ř O VAT E L Co to povídáte? - Viděl jsem vás v loňské sezóně - manželka
byla se mnou...
,, M A K B E T H " Tak to jsem nebyl já.
V Y Š E T Ř O VAT E L Ale byl jste to vy - a byl jste ohromný - ten váš hlas - kde
jste to vloni hrál?
,, M A K B E T H " Prodával jsem večerník V
Y Š E T Ř O VAT E L (vítězoslavně) - na konečné tramvají! A byl jste skvělý!
Povídám ženě, to je Landovský - ten herec, no, není báječný? A jak to
prožívá! Ten úžasný hlas! ,,Černí Praháááááá!" Šlo to až odsud (bouchne
se do prsou) - a bez nejmenší námahy, každá slabika doslova vyzpívaná...
Nojo, nojo, nojo - tak vy teď zametáte podlahy? Pamatuju si vás ještě
z dřívějška. Pamatuju vás jako nočního hlídače na stavbě, a ještě předtím
jako zřízence v márnici. A ještě předtím jako Knoflíkáře v Peeru
Gyntovi... Děláte vskutku podivuhodnou kariéru, Pavle - jistě, nic mi do
toho není, ale... víte vy vůbec, co chcete? Podle mého jsou vaše záměry
obecenstvu naprostou záhadou. Tohle jste si představoval, když jste tenkrát
před lety tak skvěle odstartoval? Pamatuju si ještě na vaši první roli.
Hrál jste poslíčka - listonoše, jestli se nemýlím...?
,, M A K B E T H " V Antoniovi a Kleopatře.
V Y Š E T Ř O VAT E L Správně! - Vidíte, sám jsem z toho celý paf. Řekněte mi,
Pavle, proč jste se toho všeho vzdal? Byl jste hvězda! Viděl jsem vás jako
Hamleta, jako Stanleyho Kowalského... Viděl jsem vás jako Romea, s tou
- no, jakpak se jen jmenovala? - báječné děvče, copak s tou se asi stalo?
(,,Makbeth" ustoupí, aby nezakrýval ,,Lady Makbethovou". Vyšetřovatel si jí
konečně všimne.)
257
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 257
Ach bože, neříkejte mi...! Můžete mi prosím věnovat autogram, ne pro
mně, chci to pro dceru ,,
L A DY M A K B E T H O VÁ " Raději ne - poslední můj podpis mě stál dva roky
bez místa.
V Y Š E T Ř O VAT E L Nu co, na nás to nesvádějte, že vám najednou přestali
nabízet role. Třeba jste byla už moc okoukaná.
,, L A DY M A K B E T H O VÁ " Pracovala jsem tenkrát v restauraci.
V Y Š E T Ř O VAT E L (nedávaje se vyvést z míry) No tak to vidíte! Kdepak,
v těchhle věcech je obecenstvo nevyzpytatelné. Lidem se nechce strojit
a zjednávat si někoho k dětem, aby nakonec zjistili, že své poctivě vydělané
peníze vyhodili za Heddu Gablerovou v podání nějaké servírky. Už
začínám chápat, proč se vaše obecenstvo rekrutuje ze samých přátel
a známých. Nechoďte nikam - tedy chci říct, že to přece stojí za zamyšlení,
nebo ne? ,,V roli Makbetha dnes vystoupí pan Landovský, který v loňské
sezóně dosáhl mimořádného úspěchu coby prodavač večerníku na konečné
tramvaje a naposledy byl spatřen, an zametá podlahy ve Spojených
kotlárnách, národní podnik. Role Lady Makbethové byla svěřena talentované
Věře z Upatlané naběračky"... V mé paměti však sobě rovné nemá ta
dnešní noc. (Přejde ke dveřím pokoje.)
(Poslední věta je současně narážkou pro herce, který představuje Makduffa.
Vstoupí Makduff.)
M A K D U F F Té hrůzy hrůzoucí!
Zmar vykonal své dílo mistrovské.
V Y Š E T Ř O VAT E L Copak máš za problém ty, radovane? Jenom mi neříkej,
žes našel mrtvolu - jsem tady proto, abych přišel na jiné myšlenky, a ne
abych přihlížel odrazu banálnosti svého všedního života. Co kdybys vypad
a přišel ještě jednou? Nebudu tady zaclánět. Je tahle židle volná?
H O S T I T E L K A Je mi líto, ale tohle představení není veřejné.
(Vstoupí ,,Ross", ,,Banko" a ,,Malkolm", ale nehrají.)
V Y Š E T Ř O VAT E L To taky pevně doufám. Jinak byste měli na krku ještě veřejné
pohoršování!... Jasný! - Promiňte, že jsem vás přerušil. (Usedne.
Pauza.) Můžete klidně začít.
(Hostitelka se vzdálí. Herci zdrženlivě postávají na scéně; čekají, jak se zachová
,,Makbeth". Vyšetřovatel vstane ze svého místa a přistoupí k ,,Makbethovi".)
(,,Makbethovi".) Tak hele, ty hajzle, radím ti, abys rychle pustil z hlavy,
že je nějaký extra Makbeth, kterého si hrajete, když tady nejsem, a nějaký
jiný pro moji osobu, který vám nestojí za námahu. Je jen jediný
258
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 258
Makbeth. Tenhle večírek pořádám já, o žádném jiném nevím. Že to vidím
trochu jednostranně? Inu, systém jedné strany, jak říkáme. Jsem šlehačkou
ve vaší kávě, cukrem ve vaší nádrži, větrem, který vám fičí za krk.
Tak v sobě honem koukejte vzburcovat trochu té staré herecké cti, poněvadž
jestli téhle merendě ukážu záda, půjdete všichni se mnou. (Vrací se
na své místo a žoviálně říká obecenstvu.) Velice se omlouvám za vyrušení.
(Usedne.)
(,,Makbeth" se stále k ničemu nemá. ,,Ross" převezme iniciativu. Tiše prohodí
několik slov k ,,Bankovi", který odejde, aby vstoupil znovu. ,,Lady Makbethová"
odejde za zástěnu vlevo. ,,Makbeth" je hotov pokračovat.)
R O S S Král odjíždí dnes?
(Pauza.)
M A K B E T H Odjíždí. Aspoň to říkal.
(Nehrají zcela bezvýrazně, ale bez přesvědčení.)
R O S S Noc byla bouřlivá.
M A K B E T H Byl to nečas.
R O S S V mé paměti sobě rovné nemá ta dnešní noc.
(Vstoupí Makduff jako předtím.)
M A K D U F F Té hrůzy hrůzoucí!
Zmar vykonal své dílo mistrovské.
Nejsvatokrádežnější vražda vtrhla
v pomazaného Páně chrám a život
urvala z něho.
M A K B E T H Co to pravíš? Život?
Míníš život Jeho Veličenstva?
B A N K O Udeřte na poplach! Vražda a zrada!
L A DY M A K B E T H O VÁ Copak se stalo?
Mluvte! Mluvte!
M A K D U F F Vzácná paní,
co říci mohu, není pro váš sluch.
(Zvonění na poplach.)
Náš pán a král je zabit!
L A DY M A K B E T H O VÁ Panebože! A u nás, žel!
259
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 259
RO S S Ať kdekoli, té hrůzy!
M A K B E T H (vstoupí se zakrvácenými dýkami) Kdybych byl umřel,
mžik než se to stalo,
moh jsem být šťastný člověk, ale tak
už pranic pro mne nemá ceny. Všechno
je pouhý brak. Jsou mrtvy čest a sláva!
Stočeno víno života a kalem
se leda chlubí sklep.
(Vstoupí Malkolm.)
M A L K O L M Copak se stalo?
M A K B E T H Tobě se to stalo, a ty to nevíš!
M A K D U F F Váš otec, král, byl zabit.
M A L K O L M Probůh! Kým?
M A K B E T H Zdá se, že dvěma svými komorníky.
Ruce i tváře měli samou krev
a rovněž dýky, které neotřené
na jejich poduškách jsme našli.
Přec je mi teď líto,
že jsem je zabil.
M A K D U F F Proč? Proč jste to dělal?
L A DY M A K B E T H O VÁ (omdlévá) Ach, pomoc!
M A K B E T H Ujměte se lady!
M A K D U F F Ujměte se lady!
(Odvedou Lady Makbethovou.)
M A K B E T H Oblecme rychle šat a mužnou zbroj
A sejděme se v síni.
(Odejdou všichni kromě Malkolma.)
M A L K O L M (stranou) Předstírat žalost pro falešné lidi
je snadná věc. Já půjdu do Anglie.
Vražedný šíp
ještě nás nezasáh. A bude nejlíp
uhnout mu z dráhy. Na koně a odtud.
(Odejde.)
260
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 260
(Vstoupí Makduff a Ross.)
M A K D U F F Královi syni, Donalbain a Malkolm,
uprchli potají, čímž podezření
uvrhli na sebe.
R O S S To podle všeho
připadne Makbethovi nyní trůn?
M A K D U F F Je provolán a ke korunovaci
jel do Skonu.
(Fanfáry. Odejdou ze scény. Makbeth v plášti, stojící nad zástěnou, korunuje
sám sebe.)
(Vyšetřovatel tleská a vystupuje do světla.)
V Y Š E T Ř O VAT E L Výborně! Výborně! A jak milá změna, když má hra taky
jednou šťastný konec.
(Všechna světla svítí, přicházejí také ostatní herci.)
(Lady Makbethové.) Byla jste úžasná, miláčku.
,, L A DY M A K B E T H O VÁ " Nejsem váš miláček.
V Y Š E T Ř O VAT E L Já vím, a úžasná jste taky nebyla, ale když už je člověk
jednou v Římě, sluší se, aby parlezvous jako našinci. Ale stejně si myslím,
že v rádiu jste byla lepší.
,, L A DY M A K B E T H O VÁ " Neúčinkuji v rádiu.
V Y Š E T Ř O VAT E L V mém ano. (Obrátí se k publiku a osloví je.)
Neodcházejte prosím z budovy. Na záchod můžete, ale dveře zůstanou
otevřené. (Makbethovi.) Prima! Neuvěřitelné! Naprosto dobré až průměr-
né!
,, M A K B E T H " Zato vy jste to odflákl!
V Y Š E T Ř O VAT E L Ach, já vím, co chcete říct - že jsem tu měl být minule.
Ale že jsem se nelámal smíchy, to ještě neznamená, že se mi to nelíbilo.
(Hostitelce.) Koho jste hrála vy?
H O S T I T E L K A Já v tom nehraju.
V Y Š E T Ř O VAT E L Ale hrajete, jste v tom až po krk. Mně je zcela jasné, že
tenhle byt je používám pro zábavu hostí. A na to je zákon. víte.
H O S T I T E L K A Nemyslím, že by se to vztahovalo na Makbetha.
V Y Š E T Ř O VAT E L Kdo může říct, na koho se to vztahuje? Slova mohou být
261
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 261
váš přítel nebo nepřítel záleží na tom, kdo mlátí knihou. Takže pozor na
jazyk. (Přejede prstem po nábytku.) No, podívejte! Špína! Jestli tohle není
bordel, tak jsem v životě v žádném nebyl, a já už jich pár viděl.
Nechávám to tady sledovat, víme.
H O S T I T E L K A Já vím.
V Y Š E T Ř O VAT E L Prozradili se, co?
H O S T I T E L K A Obvykle měli uniformy a stáli každý po jedné straně dveří.
V Y Š E T Ř O VAT E L Můj věrný tým. Kája a Pája.
H O S T I T E L K A Jeden prohlížel příchozím občanky a druhý si zapisoval jejich
jména.
V Y Š E T Ř O VAT E L Ano, jeden umí číst a druhý umí psát. Proto chodíme ve
třech - musím na ty zkurvené intelektuály dohlížet.
,, M A K B E T H " Poslyšte, co tady vůbec pohledáváte?
V Y Š E T Ř O VAT E L Chci vědět, kdo všechno tu dneska je. (Dívá se do seznamu
jmen ve svém diáři a zahledí se do publika.)
H O S T I T E L K A Jsou to samí moji přátelé.
V Y Š E T Ř O VAT E L Tak kohopak to tady dneska máme. (Nahlíží do soupisu.)
Tři topiči, dva pomocní dělníci, závozník, domovníci, metaři, zahradnický
pomocník, malíř pokojů, uklízečka, dva číšníci, zemědělský dělník...
Tak mi se zdá, že problém dělnického obecenstva jste zdárně rozštípli.
Jestli v tom není žádný háček, označím vás za hrdinku revoluce - tedy
kontrarevoluce - ne, teď jsem si zalhal, chci říct normalizace - Ano, já
vím. Kdopak je tamhleten selský synek s mozolnatýma rukama? (Zamíří
svou baterku na různé lidi z publika.)
H O S T I T E L K A (se dívá do obecenstva) Historik středověku... profesor filozofie...
malíř...
V Y Š E T Ř O VAT E L Pokojů?
H O S T I T E L K A Ne... odborný asistent... student... student... obhájce...
bývalý ministr školství...
V Y Š E T Ř O VAT E L Copak dělá dneska?
H O S T I T E L K A Školníka.
V Y Š E T Ř O VAT E L Inu, tak to chodí. Kolona tanků je mocný nivelizátor, to
se musí nechat. A co váš obhájce?
262
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 262
H O S T I T E L K A Zametá ulice.
V Y Š E T Ř O VAT E L Vidíte, jedni byli poníženi, druzí povýšeni. Nikdo nevyšel
naprázdno. Hm, něco vám řeknu. Nechce se mi trávit celý den sepisováním
výslechů. Ty tři roky maximálně mi za to nestojí, a já vím, že máte
poslední dobou smůlu ­ ztráta zaměstnání, děti se nedostaly na školy,
nechodí vám pošta, odebrané řidičáky, nekonečně odkládané pasy - a nic
na papíře. Je to, jako by systém měl svou vlastní hlavu; tak proč mu nedat
šanci a já ji zas dám vám. Jsem fakticky rád, že jsem vás zastihl ještě
před koncem. Jestli ale dovolíte, malá kritická připomínka... Můj šéf toho
Shakespeara - neboli Starýho Vildu, jak říkáme u nás u Bezpečnosti nemá
dvakrát v lásce kvůli té jeho popularitě u obecenstva, tedy u chátry,
jak říkáme my, hoši od státní. Víte, u takového univerzálního a nadčasového
autora si divák nikdy není jistý, jestli na něj náhodou nedělá
dlouhej nos, místo aby si hleděl toho, co se děje ve Veroně. Místo aby se
staral o vlastní kožich. Rozumíte, co tím myslím? Nevědomky, samosebou.
Nevěděl, čeho se dopouští, nebo mu to aspoň nejde dokázat, a právě
proto má na něj šéf pifku. Šéf říká, že by radši viděl, kdybyste vstali
a řekli: ,,V týhle zemi panuje nesvoboda," protože v tom není žádný jinotaj
a všichni víme, na čem jsme. Vy dáte svoje lidi do kupy, my dáme svoje
lidi do kupy, a až bude po všem, jedni z nás budou u vesla a vy budete
v lapáku. To je svoboda v praxi. Ale už vůbec nemáme rádi, když jsou lidi
drzý a vydávají se za Julia Caesara, Coriolana nebo Makbetha - to nám
pak nezbývá, než s nimi jednat jako s těmi, co se považují za Napoleona.
Jasný?
,, M A K B E T H " Dodržujeme zákony a od vás požadujeme totéž.
V Y Š E T Ř O VAT E L Zákony? Trestní zákoník mám vytetovaný na malíčku,
Landovský, a o vás v něm stojí mnohé. Paragraf 98, podvracení republiky:
Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení...
Paragraf 100, pobuřování: Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému
a státnímu zřízení... Mohl bych vás zašít jen za to hraní
divadla - a pro členy organizované skupiny je trest dvojnásobný. A skupinu
vám udělám i z Robinsona Crusoea a toho jeho poskoka, kdy si vzpomenu.
Takže se zákonama na mě nechoďte.
,, M A K B E T H " Naše práva jsou zaručena ústavou...
V Y Š E T Ř O VAT E L Pane na nebi, a my vám říkáme intelektuálové.
,, M A K B E T H " ...Článek 31, nedotknutelnost obydlí... Článek 28, svoboda
projevu...
V Y Š E T Ř O VAT E L Já osobně tyhle bláboly nečtu. Takhle přece nikdo nemluví,
tak proč by měl rozumný člověk čekat, že podle toho někdo bude žít.
Jak to vidím já, život se žije pod pokličkou. Pro psané slovo je příliš lidský,
odehrává se v obrazech... v metaforách... Před několika lety vám
padala karta, a když vám trochu povolili uzdu, zbytečně jste to přepískli
263
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 263
a rozhoupali kocábku, a tak pod vámi podtrhli koberec a teď chodíte se
psí hlavou... Tedy to je holá skutečnost. Metaforicky řečeno. Popisuje to
přesně, jak to s vámi bylo, a každý to pochopí.
(Banko, od nynějška Krhút, padne na ruce a na kolena, zavyje jako pes,
štěká.)
V Y Š E T Ř O VAT E L Lehni! K noze! Jak se jmenuje?
,, M A K B E T H " Krhút.
V Y Š E T Ř O VAT E L Parazit na těle společnosti a hanobitel státu?
K R H Ú T Spisovatel.
V Y Š E T Ř O VAT E L To je celý on. Víte, že jste nadějným čekatelem na pobyt
v lapáku? Pomýšlíme na to, že z vás na takové dva roky uděláme ,,usedlého"
muže; na čtyři, jste-li absolventem uznávané školy, což klidně přišiju
šimpanzovi s písmenkovou skládačkou v kabele. (Usměje se.) Nechcete
učinit nějaké prohlášení?
K R H Ú T ,,Nyní to máš. Jsi Glamis, Kawdor, král,
vše, co ti vědmy slíbily..."
V Y Š E T Ř O VAT E L Rodinu mé ženy z toho laskavě vynechte.
K R H Ú T ,,...a obávám se,
žes o to zahrál nečistě..."
V Y Š E T Ř O VAT E L Nečistě... Čistě... co je co? Jsou to dvě čarodějnice; ještě
jedna a můžeme tu sehrát divadlo.
K R H Ú T ,,...však řekly též,
tvůj rod že nepovládne..."
V Y Š E T Ř O VAT E L Jestli se domníváte, že citováním nevázaných veršů vykličkujete
z paragrafu ,,hanobení", Krhúte, pak narazíte na cosi, čemu říkáme
poetická spravedlnost: což znamená, že vás šoupnem do vazby,
a tam vás už naučí rytmice. Víte stejně dobře jako já, že tohle vaše představení
míří proti duchu normalizace. Když už čistíte chlévy, Krhúte, měl
by hnůj přijít na hnojiště, a ne si najít cestu zpátky do stájí. (Všem.)
Podle mě za to všechno může sport a náboženství. Tady Olympijské hry,
tady návštěva papeže, a najednou si myslíte, že si můžete se svou svobodou
dělat, co se vám zlíbí... amatérské divadlo, organizované skupiny,
všelijaké výbory ­ poslyšte, já už jsem zatkl víc členů různejch výborů
(Bankovi), než jste vy sežral psích přesnídávek. Zatkl jsem člena Výboru
na obranu nespravedlivě stíhaných, protože řekl, že nespravedlivě stíhám
člena Výboru pro svobodné vyjadřování, kterého jsem zatkl, protože
tvrdil, že u nás žádné není ­ takže jestli zjistím, že je to ve prospěch
264
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 264
Ligy na ochranu psů, chňapnu vás za obojek a je mi úplně jedno, jestli
v Poháru mistrů hostí zrovna Dynamo Moskva Vatikán.
(Banko zavrčí.)
Co je mu?
,, M A K B E T H " Připravili jste ho o lidská práva.
V Y Š E T Ř O VAT E L Opravdu? Víte, mezi vámi a mnou a těmahle třema stěnama
a zvlášť stropem spadá štěkaní pod nepravým stromem do protistátní
agitace. Nenechám ho špinit systém, natož svinit chodníky, jen proto, že
prožívá krizi identity.
,, M A K B E T H " Vašemu systému by trocha protilátek přišla vhod. Když se
bojíte riskovat jeho nákazu nekontrolovanou myšlenkou, pak jakmile do
něj nějaká nová vnikne, zatočí s ním jako smrtonosný bacil. Vzpomeňte
si, jak to bylo posledně.
V Y Š E T Ř O VAT E L (pauza) Inu, od té doby už proteklo trestním zákoníkem
hodně vody. Všechno se docela slušně normalizuje. Počítám, že tenhle
byt se vrátí do normálu během pěti minut... Co? Hodnej pejsek. Hm, jakpak
je asi venku...? (Odchází.) Odcházejte prosím spořádaně a nebuďte
drzí na příslušníky.
(Zazvoní telefon.)
(Zdvihne sluchátko, naslouchá, zavěsí.) Zataženo, občasné přeháňky.
(Odejde.)
(Slyšíme odjíždět policejní auto se spuštěnou sirénou.)
K R H Ú T Tak ať to stojí za to!
(Představení pokračuje od třetího dějství, obrazu prvního.)
Tak ať to stojí za to!
(Všichni odejdou, zůstane jen Krhút.)
B A N K O Nyní to máš. Jsi Glamis, Kawdor, král,
vše, co ti slíbily - a obávám se,
žes o to zahrál nečistě. Ty vědmy
však řekly též, tvůj rod že nepovládne,
leč já že budu praotec a zdroj
přemnoha králů. Říkají-li pravdu,
jakože na tobě se, Makbethe,
až dosud vyplnilo vše, až divno,
(Vstoupí Makbeth.)
265
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 265
proč já bych měl v ně nevěřit a proč,
v nadějích aspoň, nepovýšit? - Tiše!
M A K B E T H Dnes večer dáváme hostinu
a vyprošujem si vaši účast, pane.
Jedete odpoledne?
B A N K O Ano, pane.
M A K B E T H Jen nezmeškejte hostinu.
B A N K O Nezmeškám, pane. (Odejde.)
M A K B E T H Utkvělou bázní
se bojím Banka. Královského něco
má v povaze, z čeho jde strach. Spílal vědmám,
když jméno krále nejprv daly mně,
a kázal jim i jemu věštit. Tu pak
prorocky nazvaly ho otcem králů.
Mně nasadily hluchý diadém,
do ruky vtiskly hluché žezlo, které
mi vyrve cizí rod, an ze mne syn
vlást po mně nebude. Když je to tak,
pro Bankův rod jsem poskvrnil svou duši,
zavraždil pro ně laskavého krále.
Než to, já raděj s osudem se v boj
dám na život a na smrt!
(Makbeth odsune zástěnu a odhalí dva Vrahy - Vstoupili dveřmi skrytými ve
zdi.)
Včera jsme spolu hovořili, že?
(Sešeří se.)
P R V N Í V R A H Výsosti, včera.
M A K B E T H Rozmyslili jste si,
co jsem vám říkal? Vězte, že to on
vám šlapal po štěstí a po nadějích,
a nikoli, jak jste se domnívali,
nevinní my.
P R V N Í V R A H Vyložil jste nám to.
M A K B E T H Ba vyložil. Tak zle jste prokřestěni,
že modlit jen se chcete za dobráka
a jeho rod, jenž z vašich dětí žebrot,
z vás samých stínů nadělal?
266
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 266
D RU H Ý V R A H Můj pane,
jsem člověk, ústrky a štulci světa
tak vzteklý do žhava, že je mi jedno,
čím se mu odplatím.
P R V N Í V R A H A já zas člověk
tak orvaný, tak ubitý, tak smolný,
že život vsadím načkoli a buď
si polepším, buď zajdu.
M A K B E T H Víte oba,
že Banko je váš nepřítel.
P R V N Í A D RU H Ý V R A H To víme.
M A K B E T H A tak i můj. Holou mocí
moh bych ho snadno smést a za ten čin
odpovídat svou vůlí. Leč to nesmím.
D RU H Ý V R A H My vykonáme,
co poručíte.
P R V N Í V R A H Jsme domluveni.
(Slyšíme, jak venku zastavuje Easyho náklaďák. Vrahové přejdou k oknu a vytáhnou
rolety. Makbeth odchází, řka:)
M A K B E T H (stranou) Už je to tak: Když, Banko, do nebes
tvá duše míří, doletí tam dnes!
(Vrahové se postaví do zálohy a čekají na Banka. V okně se objeví Easy a říká:)
E A S Y Buxton... takořka Leamington Spa.
(Vrahové jsou jeho objevením zaskočeni. Easy z okna zmizí; vyhlížejí z okna,
kam se poděl, ale Easy už zatím vstoupil do pokoje.)
Skokoláče.
P R V N Í V R A H Leč kdo ti kázal k nám se přidat?
E A S Y Buxton.
(Pauza.)
D RU H Ý V R A H (s pochybnostmi) Netřeba věřit mu. Řekl nám,
co máme udělat a dopodrobna
i kdy a jak.
E A S Y Ehm?
267
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 267
P R V N Í V R A H Tak postůj s námi! Západ
žhne ještě posledními pruhy dne.
Teď pozdní poutník pobodává koně,
by dostih hospody. A už se blíží,
na koho čekáme.
(Pauza.)
E A S Y Ehm?
B A N K O (za scénou) Dejte nám světlo!
D RU H Ý V R A H To je on!
(V okně se objeví Banko.)
P R V N Í V R A H Teď pozor!
B A N K O Mračí se na déšť.
P R V N Í V R A H Tak ať tedy spadne!
(První a Druhý vrah se vrhnou na Banka.)
B A N K O Zrada!
(Banko prchá ze scény s Vrahy v patách. Easy zůstává, tváří se zmateně. Z obecenstva
vystoupí opět Hostitelka.)
E A S Y Buxton... skokoláče... takořka Leamington Spa...
(Hostitelka ho odvede ze scény. Světlo a hudba navozují atmosféru Makbethovy
hostiny. Vstoupí Makbeth s Lady Makbethovou doprovázeni hosty.)
M A K B E T H Svou hodnost každý znáte. Usedněte!
Vítejte všichni, poslední jak první!
H O S T É Pokorné díky, Vaše Veličenstvo.
M A K B E T H My sami usedneme mezi vás
co skromný hostitel.
(Hosté si přinesli stoly i číše. Podobně Lady Makbethová. Vstoupí První vrah
s Easym, drží se na okraji scény.)
Zvesela, páni! Hned se napijeme
na zdraví dokola. (Povšimne si Vraha a přejde k němu.)
Máš v tváři krev.
P R V N Í V R A H To tedy Bankovu.
268
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 268
M A K B E T H Je obsloužen?
P R V N Í V R A H Má podřezané hrdlo.
Vlastní rukou jsem mu to udělal.
M A K B E T H Měj díky za to!
Běž! Zítra si spolu řekneme víc.
(Vrah odejde, následován Easym. Easy během této scény otálí na kraji jeviště
a snaží se zachytit něčí zrak. Jeho vstupy a odchody se shodují se vstupy a odchody
Bankova ducha /který je neviditelný/ a zjevuje se pouze Makbethovi.
Makbeth se ho snaží ignorovat.)
L A DY M A K B E T H O VÁ Můj choti,
nehledíte si hostí.
M A K B E T H Má ty karatelko!
Tak dobrou chuť i zažití! A obé
ať slouží ke zdraví!
R O S S Výsosti, usednete?
M A K B E T H Květ říše měli bychom pohromadě
zde pod svou střechou, být tu přítel Banko.
R O S S Věren slibu,
měl by tu být. Je libo, Veličenstvo,
nás poctít? Usednete mezi nás?
Zde, Výsosti, je místo.
(Ve dveřích vpravo se objeví Easy.)
M A K B E T H Kde?
R O S S Tady, Výsosti. Co je vám, Veličenstvo?
M A K B E T H Kdo z vás to udělal?
R O S S Co, Vaše Veličenstvo?
M A K B E T H Neříkej, že to já! Nic na mne netřep
tou kšticí krvavou.
R O S S Pánové, vstaňte! Králi není dobře.
L A DY M A K B E T H O VÁ Přátelé, seďte! Choť to mívá často,
je to jen záchvat. Jako pomyšlení
to zase přejde. (Přistoupí k Makbethovi.)
To jsi muž?
269
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 269
M A K B E T H To jsem, a srdnatý. Vždyť to, nač hledím,
by poděsilo ďábla.
L A DY M A K B E T H O VÁ Třesky plesky!
Co se tak šklíbíš? Dělej si co dělej koukáš
jen na židli.
(V okně se objeví Easy.)
M A K B E T H Tam, tam se dívej!
Vidíš ho? Co říkáš?;
(Makbeth ukazuje, ale Easy ztratí nervy a zmizí právě ve chvíli, kdy se Lady
Makbethová otočí.)
L A DY M A K B E T H O VÁ Co? Zcela zbabštěn bázní?
M A K B E T H Jako že tady stojím, viděl jsem ho.
To je větší, divnější div než vražda.
L A DY M A K B E T H O VÁ Vaši hosté vás pohřešují, choti.
M A K B E T H Zapomněl jsem. (Sebere se trochu.)
Nic na mne nehleďte, mí draze milí!
Mám divný neduh, který není nic
pro toho, kdo mě zná. Tož na zdraví a na družnost!
Potom si sednu. Nalejte mi! Plnou!
Připíjím celé tabuli a nejvíc
příteli Bankovi, jenž nám tu chybí!
Kéž by tu byl! Na zdraví všem, i jemu!
Na zdraví všechněch všem!
H O S T É Náš hold a dík!
(Easy to nicméně zkusí znovu, zjeví se Makbethovi nad zástěnou vpravo.)
M A K B E T H Vari a pryč z mých očí!
(Easy mu zmizí z očí.)
Zem tě pohlť!
Máš kosti bez dřeně a v krvi chlad.
L A DY M A K B E T H O VÁ Panstvo, berte
to jako všední věc, nic víc to není jen
že to trochu kazí krásný večer.
(Easy se znovu objeví v okně.)
M A K B E T H Pryč, hrozný stíne!
270
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 270
Klame a mame, pryč!
(Stáhne rolety. Opět se vzchopí.)
Tak, odešlo to,
a já jsem zase muž. - Prosím vás, seďte!
L A DY M A K B E T H O VÁ (stranou Makbethovi) Zaplašils náladu
a rozbil družnost svým třeštěním.
(Hostům.) Dobrou noc.
Nehleďte na pořadí při odchodu
a jděte naráz.
(Hosté vstanou a odcházejí.)
R O S S Dobrou noc!
Kéž Výsost se brzy pozdraví.
L A DY M A K B E T H O VÁ Dobrou noc všem!
(Světla pohasnou.)
M A K B E T H Žádá to krev. Krev prý si žádá krve.
Jsou případy, že promluvil i strom,
i kámen pohnul se. Hned zítra ráno,
a časně, vypravím se zas k těm vědmám.
Řeknou mi víc. Za cenu nejhoršího
chci zvědět nejhorší.
(Hrom a blesky. Tři čarodějnice.)
Č A R O D Ě J N I C E Tuplem psot a slot a klopot
ohni hoř a kotli v klokot!
První čarodějnice
Už mi chutí v palci cuká:
něco nekalého ťuká.
(Vstoupí Makbeth.)
M A K B E T H Tak co, vy černotajné půlnočnice,
co provádíte?
Č A R O D Ě J N I C E Skutek beze jména.
M A K B E T H Tím, čemu sloužíte vás zaklínám!
Chci pravdu znát, ať jakkoli ji zvíte.
P R V N Í Č A R O D Ě J N I C E Chceš raději to slyšet z našich úst
či našich mistrů?
M A K B E T H Zavolej je! Zjev je!
271
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 271
("Zjevení" z původní hry zde vystupují jako hlasy, zesílené a přicházející z různých
míst hlediště. Makbeth tato ,,zjevení" v místech, odkud přichází jejich
hlas, samozřejmě vidí. Zahřmění.)
P R V N Í H L A S Makbethe! Makduffa se chraň ! Chraň ty se zlosti
fifského théna! Propusťte mě! Dosti!
M A K B E T H Buď si co buď, měj za výstrahu dík!
Dals mému strachu zvuk.
D RU H Ý H L A S Makbethe! Makbethe! Makbethe!
M A K B E T H Mít troje uši, poslouchám tě všemi.
D RU H Ý H L A S Buď krutý, krvavý a zpupný! Není
takový člověk, z ženy narozený,
jenž tobě ublíží.
M A K B E T H Tak tedy žij!
Makduffe, žij si! Co bych se tě bál?
(Zahřmění. Čarodějnice odejdou.)
Leč co je tohle,
co se tu zdvíhá jako z krále syn
a na dětinském čele nosí vínek
i výsost vlády?
D Ě T S K Ý H L A S Jak lev buď pyšný, pýchou, jež se neptá,
kdo kuje pikle, soptí nebo reptá!
Jsi neporazitelný, dokavad
birnamský les tvůj dunsinanský hrad
ti nezteče.
M A K B E T H To nikdy nestane se.
Kdo může pohnat les? Kdo stromu v lese
poručit: Vyrvi se!? Jen jedno zvědět
se ještě třesu Č
A RO D Ě J N I C E (za scénou) Už nevyzvídej!
Skrze zrak mu zmučte ducha!
Přijďte, mizte jako tucha!
M A K B E T H Kde jsou? Ty tam. Ať tento zhoubný den
věk věků stojí proklet v kalendáři!
Vstup, ty tam venku!
(Vejde Lennox.)
L E N N OX Vaše Veličenstvo?
272
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 272
M A K B E T H Viděls ty vědmy?
L E N N OX Neviděl, můj pane.
(Za oknem přejde Easy.)
M A K B E T H Kdo to tudy cválal?
L E N N OX Dva nebo tři vám vezli vzkaz,
že Makduff utekl do Anglie.
M A K B E T H Utekl do Anglie?
(Ostýchavě vstoupí Easy.)
E A S Y To je marný... To je marný... Buxton já na bráchu... skokoláče... artyčok
takořka Leamington Spa... [Dobré odpoledne... Dobré odpoledne...
Buxtonova dodávková služba... vezu prkna... náklaďák z Leamington
Spa.]
,, M A K B E T H " Cože?
(Všechna světla se rozsvítí. Ostatní, až na Malkolma a Makduffa, je zvědavě
obestoupí. ,,Makbeth" se obrátí k Hostitelce.)
Co je to za chlapa?
H O S T I T E L K A (Easymu) Kdo jste?
(Easy jí nabídne své doručovací listy na podložce s klipsem.)
E A S Y Buxton já na bráchu... skokoláče.
H O S T I T E L K A Nic vám nepodepíšu.
E A S Y Lajntuchy naprší v sezónu, když na sporáku hučí kotel, leč komoň zabřed
v tvrdý šlem, co jakbysmet do Rickmansworthu - ustřihlá voda ledová...
kráva jalová, bimbác do jarmary jak Mickey Mouse tu odřihost.
Vrazil rum do ucha, propánajána šklebáků bakterie hlodavá - navnadil
chlebem, jsa tele, chtiv perníku, než považte - i týnom tánom! - divizna
že by houkala tuze, skobola tudíž od čuně Donald a fajfka, tombola hotová
nádražní dle šéfkuchaře. [Překlad viz Doggův Hamlet.]
(Pauza.)
,, M A K B E T H " Ehm?
(Easy vytáhne konverzační příručku a začne v ní listovat.)
E A S Y (vítězoslavně) Ááá!
273
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 273
(Podá svou příručku Hostitelce a ukazuje jí, co si má přečíst. Hostitelka bádá
nad řečeným místem.)
H O S T I T E L K A Říká že postilióna srazil blesk.
E A S Y Kuchala dobře doposledka, však trhni si nohou troubo. (Tváří se
vstřícně a přívětivě.)
,, M A K B E T H " Cože?
E A S Y Troubo!
,, M A K B E T H " Cože?
E A S Y Však trhni si nohou. (Souhlasně přikývne.) Skokoláče Buxton já na
bráchu.
H O S T I T E L K A Skokoláče.
E A S Y Skokoláče.
H O S T I T E L K A (překládá) Stavební dříví.
E A S Y Stavební dříví - Buxton já na bráchu.
H O S T I T E L K A Musíte prominout...
E A S Y Správně. Stavební dříví - Buxton já na bráchu. - Musíte prominout.
(Vytáhne rolety a odhalí náklaďák za oknem.) Kotník že to artyčok - takořka
Leamington Spa.
L E N N OX Aha. Má tam venku náklaďák.
H O S T I T E L K A Náklaďák plný stavebního dříví.
E A S Y Musíte prominout.
H O S T I T E L K A Neomlouvejte se.
E A S Y Neomlouvejte se.
L E N N OX Ach, vy mluvíte po našem?
E A S Y Ach, vy mluvíte po našem?
,, M A K B E T H " Ne - my mluvíme po našem!
E A S Y My mluvíme po našem!
L E N N OX Pěknej pitomec, co?
274
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 274
275
E A S Y (pohlédne na hodinky) Medvěd leze do bezu.
(Všichni odejdou. Vstoupí Malkolm a Makduff.)
M A L K O L M Najděm si opuštěný temný kout
a vyplačme se z žalů.
M A K D U F F Raděj pevně
sevřeme ostrý meč a jako muži
raněnou braňme vlast! Co jitro nových
zní vdov a sirot kvil a nová žalost
udeří nebe v tvář, až samo kvílí,
jak se Skotskem by cítilo a chtělo
též vydat vzlyk.
M A L K O L M Leč tyran, jehož pouhým jménem už
nám jazyk vředovatí, kdysi platil
za muže čestného.
M A K D U F F Krvácej, ubohá domovino!
(V dálce se ozve policejní siréna.)
M A L K O L M Krvácí a pláče, k starým ranám
den ze dne tržíc hlubší.
M A K D U F F Skotsko, Skotsko!
Národe můj bědný,
zmučený krvelačným samozvancem,
kdy se ti vrátí tvého zdraví čas?
Kdo je to, hleďte!
(Siréna zmlkne.)
M A L K O L M Náš krajan zřejmě, ač ho nepoznávám.
(Bezpečnost se vrátila. Vstoupí Vyšetřovatel.)
M A K D U F F Co Skotsko? Stojí tam, kde stálo?
V Y Š E T Ř O VAT E L To víš, že jo, koupe se v jasným měsíčním světle a teď
zkoupáme vás, krasoduši darmožroutský, co si myslíte, že sem spad z višně?
(Osloví obecenstvo.) Zůstanete na svých místech a na záchod vstup
zakázán...
(Vstoupí Krhút.)
Moment, Krhúte. Kam se zašil Landovský?
(Vstoupí Easy. Za ním přichází Hostitelka.)
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 275
E A S Y To je marný. [Dobré odpoledne]
V Y Š E T Ř O VAT E L Co ty si zač, ksichte?
(Vyšetřovatel popadne Easyho za klopy. Easy vykřikne a podívá se na hodinky.)
E A S Y Medvěda zmar.
Marcipánový hodiny! [Tak bacha!]
V Y Š E T Ř O VAT E L Cože?
H O S T I T E L K A Nerozumí vám.
V Y Š E T Ř O VAT E L Jakou to mluví řečí?
H O S T I T E L K A V tuhle chvíli si nejsme jistí, zda je to řeč nebo klinický
stav.
E A S Y (dotčeně) Parkoviště kdoulový. (Nabízí svoje dodací listy.) Skokoláče
- Buxton já na bráchu takořka Leamington Spa.
H O S T I T E L K A Přivezl dříví a chce, aby mu dodávku někdo podepsal.
V Y Š E T Ř O VAT E L Dříví?
H O S T I T E L K A Má venku dvoutunový artyčok.
V Y Š E T Ř O VAT E L Cože?
H O S T I T E L K A Chci říct náklaďák.
(Krhút poklepe Easymu na rameno.)
K R H Ú T To je marný. [Dobré odpoledne.]
E A S Y (nepřítomně) To je marný. (Pak si všimne, kdo to je.) Krhút!
Pelargónie!? [Jak se vede?]
K R H Ú T Starý cvičky. Pelargónie? [Ujde to. A jak vám?]
E A S Y Starý cvičky.
K R H Ú T Naruby to skokoláče? [Přivezl jste to dříví?]
E A S Y Deska. [Ano.]
K R H Ú T Takořka Leamington Spa? [Z Leamington Spa?]
E A S Y Deska, kruci. Rovný artyčok. [Ano, pane. Mám venku náklaďák.]
K R H Ú T Kostka. [Díky.] (Podepíše dodací list.)
276
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 276
E A S Y Kostka, kruci. [Děkuju, pane.]
V Y Š E T Ř O VAT E L Tak moment! O čem to tady sakra mluvíte?
E A S Y Odpoledne, pane!
V Y Š E T Ř O VAT E L Odpoledne. Kdo je váš přítel?
H O S T I T E L K A Vozí skokoláče.
V Y Š E T Ř O VAT E L Tak proč to neřekne rovnou?
K R H Ú T Mluví jen doggštinou.
V Y Š E T Ř O VAT E L Cože?
K R H Ú T Doggštinou.
V Y Š E T Ř O VAT E L Doggštinou?
K R H Ú T Vy ji neznáte?
V Y Š E T Ř O VAT E L Kde jste se ji naučil?
K R H Ú T Ta se nedá naučit, tu musíte pochytit.
(Easy si povšimne ,,Malkolma".)
E A S Y To je marný. [Dobré odpoledne.]
,, M A L K O L M " To je marný... Pelargónie?
E A S Y Starý cvičky. Pelargónie?
,, M A L K O L M " Starý cvičky... Kostka.
E A S Y (Krhútovi.) Lajntuchy naprší v sezónu, kdy na sporáku hučí kotel, leč
komoň zabřed v tvrdý šlem, co jakbysmet do Rickmansworthu.
,, M A L K O L M " Do Rickmansworthu.
,, M A K D U F F " (,,Malkolmovi" cestou ke dveřím) Potřebuje píchnout.
E A S Y Deska.
,, M A L K O L M " (na odchodu) ...s těma skokoláčema...
E A S Y Ustřihlá voda ledová, kráva jalová.
K R H Ú T Jeho kamaráda zasáhl blesk.
H O S T I T E L K A (na odchodu) Bimbác do jarmary...
277
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 277
278
K R H Ú T Dovolíte? Albatros? [Plány?]
E A S Y Deska.
K R H Ú T (podá Easymu plány) Albatros? [Plány] (Easymu.) Easy! Cihla...
E A S Y Deska, kruci.
K R H Ú T Cihla. (Postaví Easyho na místo, kde by měly být stupně schodů.)
E A S Y Cihla? [Tady?]
K R H Ú T Skokoláče. Cihla.
E A S Y Kostka, kruci. [Díky, pane.]
K R H Ú T Tenisky. [Skvěle.]
V Y Š E T Ř O VAT E L Dovolte, abych vám připomenul, že se nacházíme v období
normalizace.
H O S T I T E L K A Opusťte laskavě scénu. Za chvíli začíná Páté dějství.
V Y Š E T Ř O VAT E L Varuji vás, cokoli řeknete, bude zaznamenáno a přehráno
u soudu.
H O S T I T E L K A Bicykly. (Easymu.) Prkno? [Připraven?] (Vyšetřovateli.)
Deska. Tenisky!
(Krhút a Hostitelka odejdou. Vyšetřovatel a Easy zůstanou.)
V Y Š E T Ř O VAT E L Jaký tenisky?
E A S Y Cože, kruci? [Jedenáct, pane?]
V Y Š E T Ř O VAT E L Tenisky!
E A S Y Deska, kruci.
V Y Š E T Ř O VAT E L (se vzdává) To je marný...
E A S Y (nadšeně) To je marný, kruci! [Dobré odpoledne, pane!]
V Y Š E T Ř O VAT E L Jo - to je fakt! (Do stropu.) Konvalinka! (A obecenstvu.)
Všichni si dají ruce na hlavu! Dejte si - placay manos - ruce - per capita...
Toť toiletto!
(Zazvoní telefon. Easy ho zvedne, předá Vyšetřovateli.)
E A S Y Konvalinka.
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 278
V Y Š E T Ř O VAT E L (do telefonu) Máte to všechno? Jasný jako co? Hrají z nepřátelství
ke zřízení republiky. Chci mít zaznamenáno každé slovo.
(Vstoupí Lady Makbethová v noční košili a se svíčkou v ruce.)
L A DY M A K B E T H O VÁ Klob, žírný skřítče, klob, poštívám! - Housle, klec za
želvu dej vysavač! Bahno v předsíni! Pruďte se,
kruci, pruďte se! Doutnák však kůže podšitá?
(Zazvoní telefon. Vyšetřovatel zdvihne sluchátko.)
V Y Š E T Ř O VAT E L (do telefonu; pauza) Jak to mám ksakru vědět? Ale jestli
tohle není svoboda projevu, pak teda nevím! (Zavěsí.)
L A DY M A K B E T H O VÁ (si otírá ruce) Cihla tamo kyne ač kruto vepsí.
Barevné noky Arábie nechodí po světě darmo na zkušenou. Ó, ó, ó...
[Tady pořád ještě cítit je krví.
Všechny vůně Arábie nestačí navonět tuhle malou ručku. Ó, ó, ó...]
(Odejde.)
V Y Š E T Ř O VAT E L (Easymu) Vymejšlí si to spatra. Máte mě za úplnýho (Easy
však září světlem poznání.)
E A S Y ...Ach!... Makbeth!
(Dělový výstřel. Čmoud. Na baště se objeví Makbeth v plné zbroji.)
M A K B E T H Nižádné pulovry! Byť káchot zazní!
Birnamský skokol zvýše Dunsinanu vyšpulí ret.
Hoboje loudí Malkolm? Žrát se mu zachtělo?
[Už mi to nenoste! Ať zběhnou všichni!
Birnamský les dokavad na Dunsinan nepřitáhne.
Kdo je ten chlapec Malkolm? Což není z ženy syn?]
(Zazvoní telefon. Vyšetřovatel se po něm vrhne.)
V Y Š E T Ř O VAT E L (do telefonu) Cože? Ne - žrát se mu zachtělo, myslím...
Počkejte M
A K B E T H Zří naha nahu v zrní, bohužel,
toť Dunsinan skokol birnamský petružel.
[Já ničeho se nebát neustanu,
birnamský hvozd než přijde k Dunsinanu.]
(Zadní čelo náklaďáku se otevře a za ním vidíme Malkolma a ostatní. Vykládají
trámky apod. Vyšetřovatel to vidí ­ mluví dál do sluchátka.)
V Y Š E T Ř O VAT E L Dejte mi šéfa. Dejte mi šéfa!
279
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 279
(Ross a Lennox se chystají seskočit z korby, aby utvořili lidský řetěz mezi
Makduffem, vykládajícím trámky, desky atd., a Easym, který z nich staví scho-
diště.)
M A L K O L M (Makduffovi, který je s ním na korbě) Kého skokola v lože zván?
[Jaký to před námi je les?]
V Y Š E T Ř O VAT E L (do sluchátka) Přepínám na zebru!
M A K D U F F A K R H Ú T Birnaman skokol, kruci. [Birnamský hvozd, pane.]
V Y Š E T Ř O VAT E L Zelený anděl Charlie, patnáct venku.
M A L K O L M Kuj pikle dokud v žlebu parazol... [Ať každý voják po větvi si
utne...]
V Y Š E T Ř O VAT E L Nějaký Easy a Dogg!
E A S Y (Vyšetřovateli) Deska, kruci!
M A L K O L M A v suku hnát či salát v parochodu. [A před sebou ji nese na
pochodu.]
(Makduff a další seskočí z korby a trámky začnou proudit k Easymu, který
z nich staví schodiště.)
(Lady Makbethová kvílí a pláče za scénou. Vstoupí Posel.)
P O S E L Mor! Margarína zešílela. [Královna, můj pane, mrtva je!]
M A K B E T H Rána, zas rána, rána, zasraná rána
klky dnů pozdních berou přískokem
mátožné kdeže krásky v bokorysu...
[Zítra a zítra, zítra, pořád zítra
se hmyzím krůčkem ke dni souká den
až do poslední hlásky dějepisu...]
V Y Š E T Ř O VAT E L (do telefonu) Ano, šéfe! Všecko to mám víceméně pod
kontrolou, šéfe... (Lže.)
(Schodiště přibývá, Makbeth pokračuje ve svém monologu v doggštině, bubny
a děla... a - )
M A K D U F F Remtete chorovod! [Zadujte do polnic!]
(Trumpety. A přispěchá Posel se zprávou pro Makbetha.)
P O S E L Hnoj kosodřevný kruci! [Můj milostivý pane!]
M A K B E T H Sám sobě liž! [Jen to řekni!]
280
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 280
P O S E L Výskal břich a lodní kdyby hnul se kýl,
venkoncem Birnam zas dospěl v krut
skokol se čile vrt.
[Když tamhle na kopci jsem konal stráž,
hleděl jsem k Birnamu a znenadání
se počal hýbat les.]
M A K B E T H Zmrzolino kdoulová! [Ty bídný lháři!]
(Posel vycouvá.)
(POZNÁMKA: během předchozího děje si Easy žádá a také postupně dostává čtyři prkna, tři
desky, pět trámků a devět kostek; mimovolně přitom užívá slov běžné řeči.)
(Makduff se mezitím postaví Makbethovi.)
M A K D U F F Kvač, cyklisto, kvač! [Stůj, pekelníku, stůj!]
M A K B E T H Birnamu skokol zbytněv za Dunsinan,
když v žáru noci žrát se mu zachtělo,
leč věda, pavěda. Podolku chrám
na pánev máslo dej a hubu drž,
na krku prosinec, chlouba hub: Smrž!
[Birnamský les ač ztekl Dunsinan,
ač ty tu stojíš, z ženy nenarozen,
já zkouším poslední. Bitevní štít
já vrhám před sebe a k zlosti zlost,
a proklet buď, kdo první zvolá: ,,Dost!"]
V Y Š E T Ř O VAT E L (je přeruší) Tak dost! To stačí! (Vyleze na již dokončené
pódium.) Děkuju vám. Děkuju vám! Děkuju vám! Hňupové! Smradlavý dacani
­ podvodníci. Mám vás, Joriku. Z buzerantů je mi na blití. Kopněte
mě, zlámu vám vaz, majzněte mě, dám vás do želez a překroutím fakta.
Stíhat honimíry je těžší než tuna cihel.
(Krhút zatleská.)
K R H Ú T Tenisky. Marmeláda. Halamo?
(Všichni tleskají.)
E A S Y Remtete, kruci.
V Y Š E T Ř O VAT E L Kájo! Pájo!
(Vstoupí dva Příslušníci a postaví se tak, aby mohli chytat desky, které přilétají
ze dveří.)
M A K D U F F Spirála, tricykl, spirála!
281
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 281
V Y Š E T Ř O VAT E L Deska!
(Teď přilétají Kájovi a Májovi šedivé desky, z kterých staví zeď přes forbínu,
Makbeth a Makduff zatím bojují a Makbeth je zavražděn. Zazvoní telefon. Easy
ho zvedne.)
E A S Y Jo, marný láryfáry!
(Zatímco Easy mluví do telefonu, Vyšetřovatel řídí s oběma Příslušníky, Kájou
a Pájou, budovaní zdi; a Malkolm vyleze na pódium, sebere mrtvému
Makbethovi korunu a nakonec si ji vloží na svou vlastní hlavu.)
M A L K O L M Co směšného na kreténském praseti.
E A S Y Kreténském fašistickém praseti, a to v jednu hodinu. Deska!
M A L K O L M Radši bych použil lakotné slepičky jakožto faktótum poté.
E A S Y Poldové. Četňasi ­ svinstvo!
M A L K O L M Vystředěné kolem růžového záhonu částečně vyžatého.
E A S Y Pitomec. Cihla jako prkno. Deska.
M A L K O L M Dobrotivé projímadlo. [Mrtvý řezník.]
E A S Y Parchant rybice. Nakopat ho do prdele, k tomu mi napomáhej Dogg.
Vsaďte se, že to udělám. Normalizace.
M A L K O L M Ať žije hysterická rozeřvaná placka.
E A S Y Tuplem psot a slot a klopot.
M A L K O L M (na schodech) Zlověstný úběle mat, polední zvon,
kde sněžným sovám konec... volá Skon!
[Jednomu každému náš dík i všem,
jež ke korunovaci v Skonu zvem!]
(Fanfáry.)
E A S Y (do fanfár) Tuplem, tuplem. Tuplem psot a slot a klopot. Ne.
Shakespeare.
(Ticho.)
Nojo, to víte. Byl to krapet divnej tejden. Ale v úterý jsem zpátky.
282
211-282.qxd 8.10.2003 16:17 Stránka 282