Porušením jen jednoho vzniká ošklivé čili šeredné; obraz předmětu, kterýžto předmět sám o sobě
proti všem formám hřeší , bude něco ošklivého .  Myslíme-li si všechny tyto poklesky proti formám
krásna opět v jediném souhrnu pohromadě, vznikne obraz, jemuž bychom děli šeredno , protiva krásna
.  A přece může se i tento obraz líbiti jedním zřetelem : je-li totiž věrný, formou význačnosti.
Ostatně jest ošklivého tolik druhů , kolik aesthetických forem. A přece se i v umění, vůbec ve
všech krásných zjevech ošklivé vyskytuje , ano v umění se ho vědomým způsobem užívá .  Ba zdá se,
že ošklivé může i mysl poutati - kdeže jest tajemství toho ?