Synopse přednášky SOCIÁLNÍ  A HOSPOÁŘSKÉ VZTAHY VENKOVA… – téma č. 2 / pramenná základna


·        písemnné – obrazové;

·        podle prostředí vzniku: soukromé, církevní, úřední;

·        kritika pramenů: kritická analýza, posouzení autentičnosti hodnověrnosti, výpovědní
hodnoty, zařazení do časového rámce;

·        berní rejstříky – konec 16. století; evidují počty, nikoli jména; berní rula – pouze
Čechy, 1653 – 1656, celozemský popis Čech, evidence domů, obyvatel, hodnotí i sociální postavení
hospodářů;  vydáno jako edice v roce 1949; naposledy vydáno k tématu: Berní rula. Generální
rejstřík ke všem svazkům berní ruly 1654 doplněný o soupis poddaných 1651. Praha 2003, 2232 s.

·        lánové rejstříky – obdoba berní ruly pro Moravu, na základě I. (50. léta 17. století) a
II. lánové vizitace (70. léta 20. století); F. Matějek: Moravské lánové rejstříky. Sborník
archivních prací 29, 1979.; vydal také edičně (1981 – 1994);

·        katastry: tereziánský a josefínský – snaha o modernější berní přehled, první práce již
1713, stanovení jednotného berního základu, zahrnuty i příjmy měst a církve; josefínský katastr je
krátce, poté návrat k tereziánskému; J. Pekař: České katastry. Český časopis historický 19, 1913,
s. 1 – 32.; J. Radinský a M. Trávníček: Tereziánský katastr moravský. Praha 1962;

·        další druhy pramenů: urbarialní fase, matriky výnosu pozemkového; vceňovací operáty;

·        gruntovní knihy – pozemkové knihy na evidování majetku, jeho převodů, zapisovány kšafty,
svatební smlouvy, důležitý pramen pro hospodářské i sociální dějiny; B. Chocholáč: Selské peníze.
Brno 1999; modelové využití M. ŠIMŠA: Staré zemědělství na Valašsku – Hážovice v druhé polovině 17.
století. Acta musealia 2002/1, s. 5 – 22.

·        pozůstalostní inventáře;

·        mapy – hodnotné pro poznání osídlování krajiny, její členění, zástavbu, místní jména,
Komenského mapa Moravy, Müllerova mapa, vojenské mapování josefínské, F. Roubík: Mapa jako
historický a vlastivědný pramen. Časopis Společnosti přátel starožitností 66, 1958, s. 193 – 202;

·        soupis podle víry – ryze církevní pramen, v souvislosti s rekatolizací země; soupisy osob
dle panství;

·        matriky – pro evidenci křtů, sňatků a úmrtí, masivnější rozšíření s potridentských vývoje
církve; nejstarší u nás z 16. století; možno rekonstruovat rodinné vazby, někteér zápisy nepřesné,
opožděné, dnes využívá nejvíce genealogie;

·        urbáře – přehled povinností poddaných; ed. V. Šmelhaus: Broumovský urbář 1676/1677. Praha
1976;

·        krevní – smolné – černé knihy – výslechové protokoly;

·        kronikářské a památeční zápisy – tradice již do starověku a středověku, anály, kroniky;
identifikace autora – autorů: některé zápisy po několik generací, různost v přístupu, interpretací;
snaha pisatelů o uchování informací pro budoucí generace, pro poučení; soukromá povaha i kroniky
oficiální (obecní, farní, spolkové, školní); tématická skladba ovlivněna sociálním, hospodářským
postavením i náboženskými představami pisatele; témata: rodinné a hospodářské události, život
v obci, církvi, záznamy počasí a živelných pohrom, popisy zaměstnání, stavitelství, lidová
slovesnost, pověrečné představy, ohlasy událostí ve světě – zvláště války, epidemie; zvláštní druh
zápisků: vzpomínky z války;

·        zpracování pramene: transliterace = přesný přepis textu za užití dnešní grafické soustavy
písma; transkripce = ediční přepis dle současné normy, snaha o převedení zvukové formy do dnešních
znaků; Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do
současnosti. Praha 2002.