P. v restauraci P. obědval v restauraci, když [DEL: se :DEL] k němu při[INS: stoupil :INS] [DEL: blížil :DEL] vrchní číšník, přísně se na něj podíval a řekl tichým a tajuplným hlasem: „To, co máte na talíři, není na jídelním lístku.“[DEL: . :DEL] P. se ihned omluvil. „Víte[INS: , :INS] “[DEL: , :DEL] řekl, „nenamáhal jsem se podívat na lístek, protože jsem pospíchal. Úplnou náhodou jsem si objednal kotletu, neboť jsem si myslel, že ji budete patrně mít, a[INS: když :INS] [DEL: nebo jestli :DEL] ne, tak by se snad dala někde sehnat; ale byl jsem připraven objednat si [INS: něco :INS] úplně[DEL: něco :DEL] jiného, kdyby kotlety nebyly. [DEL: Aniž by se č :DEL] [INS: Č :INS] íšník [INS: se :INS] n[INS: i :INS] [DEL: ě :DEL] jak [INS: ne :INS] [DEL: u :DEL] divil, vzdálil se a chvíli poté mi ji přinesl, [INS: to je celé :INS] [DEL: tu je :DEL] ... Přirozeně za n[INS: i :INS] [DEL: í :DEL] zaplatím odpovídající cenu. Nepopírám, že je to pěkný kousek; jeho cenu zaplatím bez zaváhání. Kdybych to býval věděl, dobrovolně bych si vybral nějaké jiné maso nebo jednoduše vejce, v každém případě teď už nemám hlad. Hned se s vámi vyrovnám.“ Avšak vrchní číšník se [INS: ani nehne :INS] [DEL: nehýbe :DEL] . P[INS: . :INS] je strašně nesvůj[INS: , :INS] [DEL: a :DEL] za [INS: chvilku vzhlédne :INS] [DEL: nějaký čas, když zvedne oči :DEL] ... Hm, nyní už [DEL: je :DEL] před ním [INS: stál :INS] šéf restaurace. P. se ihned omluvil. „Nevěděl jsem,“ řekl P., „že kotlety nejsou na lístku, nedíval jsem se na něj, protože mám velmi slabý zrak[DEL: , :DEL] a protože nemám u sebe brýle, takže mi čtení činí [DEL: stále strašné :DEL] potíže. Objednal jsem si první věc, která mě napadla, [INS: doufal jsem, že mi číšník třeba nabídne i něco jiného :INS] [DEL: abych nepodlehl jiným chutím než té své :DEL] . Číšník [INS: měl :INS] bezpochyby [INS: spoustu práce, :INS] [DEL: zamyšlený se :DEL] už [INS: se :INS] dále neptal a přinesl mi j[INS: i :INS] [DEL: í :DEL] , já jsem byl mimoto úplně roztržitý[INS: a jednoduše :INS] [DEL: , tak :DEL] jsem se [DEL: konečně :DEL] [INS: pustil :INS] [DEL: dal :DEL] do jídla... Zaplatím vám osobně, když [INS: už :INS] jste tu.“ Šéf se však [INS: ani nehne :INS] [DEL: nehýbá :DEL] . P. se [INS: cítí :INS] čím dál tím více [DEL: cítí :DEL] nesvůj. Když mu podává bankovku, náhle [INS: u :INS] vidí rukáv uniformy; [INS: stál před ním :INS] [DEL: byl to :DEL] strážník[DEL: , kdo před ním stojí :DEL] . P. se ihned omluvil. „Takže, přišel [DEL: jsem :DEL] [INS: si :INS] sem [DEL: si :DEL] trochu odpočinout. Náhle na něj zblízka [DEL: za :DEL] křič[INS: í :INS] [DEL: eli :DEL] :[INS: :INS] [DEL: :DEL] ‚A pán si dá co?‛[INS: :INS] [DEL: :DEL] ‚Sklenici piva‛, řekl. [DEL: :DEL] ‚A dále?‛ vykřikl rozhněvaný číšník[INS: , a tak on :INS] [DEL: :DEL] jen[INS: om :INS] proto, aby se ho zbavil[INS: , hlesl: :INS] [DEL: . :DEL] [INS: N :INS] [DEL: :DEL] [DEL: ‚J :DEL] o, jednu kotletu.‛ Když mu j[INS: i :INS] [DEL: í :DEL] přinesli[DEL: na talíři :DEL] , [DEL: tak :DEL] už potom na nic nemyslel. Takže, na mou věru, když už to bylo před[INS: :INS] ním...“ „Poslyšte, bylo by od [INS: v :INS] [DEL: V :DEL] ás milé, kdybyste se [DEL: pokusil vyřídit :DEL] tuto záležitost[INS: pokusil vyřídit :INS] . [INS: Tady míte :INS] [DEL: Je tu pro Vás :DEL] .“ A podal mu sto frankovou bankovku. Když slyšel[INS: , že policista odchází :INS] [DEL: vzdalující se kroky :DEL] , myslel, že už může jít. Ale teď se před ním objevil policejní komisař. P. se ihned omluvil. (...)