P. obědval v restauraci, když vtom k němu přistoupil vrchní číšník, změřil si jej přísným pohledem
a pravil tichým, tajemným hlasem:[INS: :INS] [DEL:
:DEL] - "To, co máte na talíři, není na jídelním lístku."
P. se okamžitě omluvil.
[DEL: - :DEL] "Víte," řekl, "pospíchal jsem a na jídelní lístek jsem se ani nenamáhal podívat.
Naslepo jsem  si objednal kotletu, říkal jsem si, že kotlety snad mají, a pokud ne, jistě nějaké
najdou v sousedství, ale samozřejmě jsem byl připraven, [INS: pokud :INS] [DEL: v případě, že :DEL]
by s kotletami byl problém, objednat si něco jiného. Číšník objednávku přijal, ani[INS: se nedivil
:INS] [DEL: ž by projevil překvapení :DEL] , a za chvíli mi kotletu přinesl... Samozřejmě zaplatím
vše[INS: , :INS] co bude nutné. Je to hezký kousek, to nepopírám. Zaplatím, co mi za ni řeknete.
Kdybych věděl, jak se věci mají, objednal bych si samozřejmě něco jiného, jiné maso nebo i vejce,
stejně už nějak nemám hlad. Ostatně zaplatím vám ihned."
    Nicméně vrchní číšník stojí bez pohnutí. P. je trapně: Pochvíli zvedne oči... ou! U stolu stojí
vedoucí hotelu.
  P. se okamžitě omluvil.
[DEL: -  :DEL] "Nevěděl jsem," vysvětluje, "že kotlety nejsou na jídelním lístku. Nepodíval jsem se
do něj, mám špatný zrak, neměl jsem u sebe cvikr, a čtení mi způsobuje [INS: velké :INS] [DEL:
hrůzné :DEL] bolesti. Požádal jsem o první věc, která mě napadla, spíš abych pobídl číšníka k
nějakému jinému návrhu[INS: , :INS] než [INS: že bych o kotletu nějak zvlášť stál :INS] [DEL: z
nějaké osobní chuti :DEL] . Číšník byl však [INS: očividně :INS] [DEL: určitě :DEL] zaneprázdněn,
nic neře[INS: šil :INS] [DEL: kl, odešel :DEL] a přinesl mi [INS: ji :INS] [DEL: kotletu :DEL] , a
já se [INS: prostě roztržitě :INS] [DEL: pustil, téměř roztržitě, :DEL]  [INS: pustil :INS] do
jídla... Zaplatím přímo vám, když už tady jste."
    Nicméně vedoucí stojí bez pohnutí. P. se cítí stále trapněji. Když pak podává vedoucímu
bankovku, povšimne si rukávu uniformy. U stolu stojí policista.
P. se okamžitě omluvil.
Vešel do podniku, aby si trochu odpočinul. Najednou na něj za zády někdo křikl:[INS: :INS] [DEL:
-   :DEL] "A vy? Co si dáte?"[INS: :INS] [DEL:
  :DEL] - "Noo... pivo."[INS: :INS] [DEL:
  :DEL] - "A k jídlu?" křikl rozzlobený číšník.[DEL:
:DEL]  A on, aby se ho zbavil:[INS: :INS] [DEL:
- :DEL] "Tak třeba  kotletu..."
    Už na to ani nemyslel, když mu přinesli na talíři kotletu, a když už ji měl před sebou že…
    "Poslyšte, kdybyste byl tak velice laskav a tu trapnou záležitost mohl nějak vyřídit... Tady
máte, to je pro vás."
    A podává mu stobrankovou bankovku. Vtom uslyší vzdalující se kroky a domnívá se, že je
osvobozen. Ale ne [DEL: - :DEL] [INS: – :INS] u stolu stojí policejní komisař.
P. se okamžitě omluvil.
(…)