P.      V RESTAURACI


P. obědval v restauraci, když tu k němu přistoupil vrchní číšník, přísně se na něj podíval a
promluvil k němu tichým a podivným tónem: „[DEL: :DEL] To[INS: , :INS] co máte na talíři[INS: ,
:INS] není součástí jídelního lístku.“

P. se ihned omluvil.

- [INS: M :INS] [DEL: Jelikož :DEL] [INS: ěl :INS] jsem [DEL: měl :DEL] naspěch, nedal jsem si
práci s tím, abych si přečetl jídlení lístek. Prostě jsem si objednal kotletu, protože jsem si
myslel, že ji budete jistě nabízet[INS: , :INS] a pokud ne, našla by se snadno v sousedství. Ale
byl jsem připraven objednat si cokoliv jiného, pokud by s kotletou byl nějaký problém. Číšníka to
vůbec nepřekvapilo, vzdálil se a za chvíli mi přinesl toto…

Přirozeně mu zaplatím tolik, kolik si řekne. Přiznávám, že je to velmi chutný kousek. Bez váhání
zaplatím jeho cenu. Kdybych to byl věděl, vybral bych si jiné maso nebo jen třeba vajíčko,
každopádně teď už nejsem tak hladový. Hned se s vámi vyrovnám.

[INS: V :INS] [DEL: Přesto se v :DEL] rchní číšník [INS: se přesto :INS] ani nepohnul. P. se začal
cítit neskutečně stísněně. Po chvilce opět zvedl oči…[INS: :INS] ted už před ním stál dokonce
vedoucí restaurace.

P. se opět omluvil.

- Nevěděl jsem, že kotlety nejsou na jídelním lístku. Nedíval jsem se do něj, protože velmi špatně
vidím, nemám svůj cvikr, bez něho mi čtení působí značnou bolest. Objednal jsem si to první, co mě
napadlo[INS: , :INS] a spíše proto, abych něco navrhl a dostal další nabídky, než kvůli tomu, že
bych na to měl přímo chuť. Číšník [INS: měl jistě spoustu práce :INS] [DEL: bez pochyby za :DEL]
[DEL: myšlený :DEL] [INS: a :INS] nehledal příliš daleko, přinesl mi toto[INS: , :INS] a já [INS:
byl :INS] [DEL: ostatně :DEL] v tu chvíli [INS: vlastně :INS] celý roztržitý[INS: , :INS] [DEL:
jsem se :DEL] pustil [INS: jsem se prostě :INS] do jídla[DEL: , zkrátka :DEL] … uhradím to přímo
vám, když už jste tu.

Avšak vedoucí se ani nehnul. P. se cítil čím dál [DEL: tím více :DEL] stísněn[INS: ější :INS] [DEL:
ý :DEL] .

Když mu podával peníze, uviděl najendou rukáv uniformy; stál před ním policista.

P. se opět ospravedlnil.

- Takže, přišel [INS: si :INS] [DEL: tam, aby si :DEL] trochu odpočin[INS: out :INS] [DEL: ul :DEL]
. Náhle se ozvalo: „[DEL: :DEL] A pro Vás pane? Co to bude..?[DEL: :DEL] “ – „[INS: Á, :INS] [DEL:
Ach, :DEL] ano[INS: , :INS] jedno pivo.“ – „ A k jídlu?“ Pokračoval rozzlobeně číšník. A [INS: tak
:INS] spíš[DEL: e :DEL] [INS: jenom :INS] [DEL: proto, :DEL] aby se zbavil dotazu[INS: , :INS]
řekl: „[DEL: :DEL] Kotletu“. Víc nepřemýšlel, [INS: jak :INS] [DEL: když :DEL] před něj postavili
talíř, tak[DEL: že :DEL] namouvěru, [INS: když už :INS] [DEL: jak :DEL] to před ním bylo…

- Poslouchejte, jestli chcete [DEL: urovnat :DEL] tu[DEL: to :DEL] záležitost[INS: urovnat :INS] ,
byl byste moc laskavý. Toto je pro vás.

A podal mu 100 franků. Jakmile slyšel vzdalující se kroky, věřil, že je už volný. Ale teď se před
ním objevil policejní komisař.

P. se opět omluvil.

(…)