DĚJINY PRAVĚKU 4. HODINA MEZOLIT, NEOLIT MEZOLIT 10 000 – 6 000 př.Kr. • změna klimatu: oteplení a zvlhčení podnebí (boreál) • roste zalidnění (ve střední Evropě méně) • evropská populace rozdělena do 3 základních oblastí - západoevropská - karpatská - severoevropská na našem území pokračuje vývoj z mladého paleolitu + zásah západoevropského beuronienu; obecně periferní význam střední Evropy • v oblasti Předního východu a severní Afriky usazování obyvatelstva (teplo, vlhko), nutná změna zásobování – vznik účinnějších technologií (tzv. „nukleární oblasti neolitu“) • podobný trend i v Evropě – snaha po maximálním využití stálých zdrojů – ryby, ptáci, škeble, menší lesní zvířata (× paleolitická specializace na stádní táhnoucí zvěř – mamuti, sobi, koně), ale stále lovecko-sběračský způsob života • nová lovecká strategie = nové nástroje a zbraně: významný luk a šípy, harpuny (ruční vrhače), nožíky; dominantní využití mikrolitů, skládaných často do dřevěných násad • hmotná kultura ve střední Evropě omezená (okrajová zóna) – neznáme pohřby ani výtvarné umění; osídlení nejsilnější na západě Čech (zásah beuronienu ze západu) • v centrech všech tří okruhů se objevují první rozsáhlá pohřebiště – doklad všeobecného rozšíření pohřbívání; lokalita Ofnet (D) – doklad kultu v podobě „hnízd“ lidských lebek • v západním okruhu tzv. levantské umění (Španělsko) – rytiny a malby ve skalách, hlavně lovecká tematika • v severním okruhu se objevuje drobné abstraktní umění – klikatky, šrafury, motivy V, trojúhelníčky, větvičky – na parohových nástrojích, přívěscích a zbraních, vzácně také figurky zvířat vyřezané z jantaru NEOLIT „NEOLITICKÁ REVOLUCE“ • globální oteplování a zvlhčování nejprve v oblasti Předního východu a severní Afriky – došlo k prudkému zvýšení počtu stabilních lokalit a tím i populace následky: vznik nové zásobovací strategie (rybolov, drobná zvěř, sběr planého obilí – drcení, pečení, aj.), rozvoj architektury (domy na pravoúhlém půdorysu – kombinace do městské zástavby), vznik stálých vyčleněných pohřebišť • vyšší populace = vyšší nároky na potravu; původní zdroje potravy v oblasti prudkého rozvoje přestaly stačit, což vedlo k prvnímu záměrnému vysetí a sklizni obilí – vznik zemědělství „ÚRODNÝ PŮLMĚSÍC“ PERIODIZACE • PŘEDNÍ VÝCHOD: - prekeramický neolit 9 300 – 7 500 / 7 000 - keramický neolit; první keramika cca od 7 500 př. Kr. • OBLAST BALKÁNU: - časné šíření neolitu, tzv. protoneolit (cca do 6 000 př. Kr.) • PODUNAJSKÁ OBLAST: naše současné datování: - starý neolit 5 700 – 5 000 př. Kr. - střední neolit 5 000 – 4 700 př. Kr. - mladý neolit 4 700 – 4 400 / 4 200 př. Kr. - pozdní neolit / eneolit HLAVNÍ ZNAKY NEOLITIZACE • pěstování kulturních plodin a chov zvířat • usedlý způsob života a budování domů • výroba keramických nádob • výroba broušených a vrtaných kamenných nástrojů • rozšíření textilnictví a oděvní kultury K neolitizaci dochází nezávisle na sobě paralelně nebo s časovým rozdílem (až několik tisíciletí) také v Číně (obiloviny), JV Asii (rýže), Americe (kukuřice), Nové Guineji (jamy), atd. Pro šíření neolitizace několik teorií – difusionistická (invaze z Předního východu, do Evropy přes Balkán), autochtonistická (řada menších lokálních center v JV Evropě a v Podunají) a nejpravděpodobnější substrátová (na evropském neolitu podíl jak příchozích neolitců z JV, tak místní mezolitický substrát) ZEMĚDĚLSTVÍ • pěstované plodiny: pšeničné monokultury (jednozrnka, dvouzrnka, méně další druhy), příměsově ječmen a proso; toto složení obilí stabilní po celý pravěk dále hlavně luštěniny (boby, hrách, čočka, aj.), mák, zelenina (zelí, cibule, česnek, aj.) • zemědělské pracovní postupy neolitu: žďáření lesa, obdělávání rozrýváním půdy dřevěnými a parohovými nástroji (brázdící tyče, kopáče), později jednoduchá orba s pomocí rozsochového rádla v oblasti Předního východu využití záplav velkých řek (Nil, Eufrat, Tigris) • sklízení původně vytrháváním plodin, ale již od mezolitu známé srpy – parohová nebo dřevěná násada s vsazenými srpovými čepelkami • po sklízení drcení klasů a čištění (klasy silně lámavé, v zrnu zůstávaly plevy) – mnutím ve speciálních korytech (Přední východ), pražením (např. u nás) • před konzumací drcení na kamenných zrnotěrkách kulovitými roztěrači DOMESTIKACE STAVEBNÍ KULTURA • PŘEDNÍ VÝCHOD: velmi vyspělá, pravoúhlé cihlové domy, uspořádané do uličních sítí – vznik prvních měst; existence opevnění, svatyň lokality: Jericho, Abu Hureyra, Catal Hüyük, Hacilar, aj. • STŘEDNÍ EVROPA: původně malé centrální osady s polností (ve starším a středním neolitu), postupně rozšíření do většího okrsku s ohrazenými sociokultovními stavbami („rondely“; v mladším a pozdním neolitu) na lokalitě pravidelně obytné domy, hospodářské objekty – zásobní jámy (zásobnice, sila), kuchyňské pece, odpadní jámy, stavební jámy (hliníky), dílenské objekty (kamenné ateliéry, keramické pece), studny • domy: zpočátku forma tzv. velkodomů – obdélník o rozměrech cca 20×5 - 40×9 m dřevěné kůlové konstrukce se stěnami vypletenými proutím a omazanými hlínou, se sedlovou střechou, postupně „aerodynamický“ lichoběžníkový tvar vnitřní členění: vstupní část, centrální část (někdy s jednotlivými kójemi) a zadní (skladovací?) část • od mladšího neolitu postupně obytné nadzemní domy menších rozměrů (4×3 - 5×4 m) a zahloubené zemnice dále také centrální halové stavby (až 27×6 m) – asi shromažďovací funkce objevuje se i ohrazení (příkop + palisáda) osady s centrálním významem obsahovaly i sociokultovní areály – rondely: kruhový areál vymezený hrotitým příkopem na vyvýšeném centrálním místě, vnitřní plocha nebyla obydlena KERAMIKA • poprvé v neolitu plošné využití vypálené hlíny k výrobě nádob, objevují se cca 7 500 př. Kr. v oblasti Předního východu (= počátek keramického neolitu), u nás cca 5 700 př. Kr. (vůbec první keramické nádoby v japonské kultuře Jomon – 10. tis. př. Kr.) • tvarově napodobení starších nádob z organických materiálů (kůže, kůra) – kulovité a vakovité tvary • technologie nálepová (lepení z válečků a domodelování) KAMENNÉ NÁSTROJE • základní technologické postupy: broušení, vrtání (dutým vrtákem – kostí, bezovou tyčí), hlazení; stále i štípaná industrie – hlavně srpové čepelky • typologie: nástroje bez provrtu (sekery, klíny, dláta) a s provrtem (mlaty, sekery, sekeromlaty) NÁSTROJE BEZ PROVRTU NÁSTROJE S PROVRTEM TEXTILNICTVÍ • suroviny: zvířecí srst (vlna, chlupy), rostlinná vlákna (konopí, len), možná i vlasy • technologie: nit soukaná za pomoci vřetene (setrvačníku, přeslenu – keramika, kámen, kost), látky tkány na vertikálním tkalcovském stavu dřevěné konstrukce s kamennými závažími • přímé doklady textilu: vzácné, např. studna v Mohelnici; častější otisky textilních vazeb POHŘEBNÍ RITUS A POHŘEBIŠTĚ • neolit obdobím prvních skutečných pohřebišť – vyčleněné okrsky s ukládáním většího množství těl • důvodem vzniku populační růst, ale také územní vymezení jednotlivých skupin (starousedlické právo, uplatňované v důsledku nedostatku půdy) • PŘEDNÍ VÝCHOD: často složité rituály – pohřby v základech domů, zdobení vyhnilých lebek mušlemi a domodelování sádrou • STŘEDNÍ EVROPA: pohřebiště stále málo početná (vzhledem k sídlištím) pohřební ritus kostrový ve skrčené poloze na boku (pietní s milodary – nádoby, spondylový šperk), od středního neolitu i žárový pohřební ritus, v mladém neolitu ojedinělé hroby, často doklady násilné manipulace – hromadné hroby, dětské lebky v ohništi, atd. STARÝ NEOLIT VE STŘEDNÍ EVROPĚ • KULTURA S LINEÁRNÍ KERAMIKOU (LnK) západní větev (ČR), východní větev (SR, H) sídliště: typické dlouhé velkodomy (až 60 m délka, 5-ti kůlová konstrukce, vyplétání, vymazání hlínou), první studny z našeho území, první doklady ohrazení osady příkopem pohřebiště: málo početná, kostrové hroby ve skrčené poloze na boku, milodary – 2-3 nádoby, spondylový šperk, hl. lokalita: Vedrovice (96 hrobů) hmotná kultura LnK: keramika – kulovitých tvarů, typická výzdoba rytými liniemi s tzv. „notovými značkami“ kamenná industrie (BI, ŠI) – kopytovité klíny, sekerky, srpové kameny kostěná a paroh. Industrie (KPI) – hojná: hroty, šídla, lopatky, palice kultovní a umělecké předměty – spondylový šperk (nášivky, závěsky), antropomorfní nebo zoomorfní nádoby, drobné figury zvířat, lidí STŘEDNÍ NEOLIT VE STŘEDNÍ EVROPĚ • BUKOVOHORSKÁ KULTURA (jižní SR, severní Maď.) • ŽELIEZOVSKÝ TYP (JZ SR, V Mor., V Dol. Rak.) • ŠÁRECKÝ STUPEŇ (LnK na S a Z – Čechy) • KULTURA S VYPÍCHANOU KERAMIKOU (VK) vývoj z šáreckého stupně (tzn. z LnK) • sídliště: dlouhé domy, obdobné jako u LnK, aerodynamické zúžení severních částí domů a mírné zahloubení • pohřebiště: poprvé na našem území kromě kostrového také žárový pohřební ritus = birituální pohřebiště, hroby často na sídlištích • keramika: klasická hruškovitá nádoba, vpichy dvojhrotým kolkem tvoří motiv krokvic, ale také kříže, žabí motiv, apod. BUKOVOHORSKÁ KULTURA, ŽELIEZOVSKÝ TYP A ŠÁRECKÝ STUPEŇ MLADÝ NEOLIT VE STŘEDNÍ EVROPĚ • POLGÁRSKÝ KULTURNÍ OKRUH – progresivní - vlivy z civilizací JV (1. příchod Cu – náramky, náušnice, závěsky), oblast vých. SR, SV Maď. a SZ Rum. • LENGYELSKÝ KULTURNÍ OKRUH – maďarské Zadunají, moravsko-slovensko-rakouské pomezí = tradiční označení kultura s moravskou malovanou keramikou • KULTURA S MORAVSKOU MALOVANOU KERAMIKOU (MMK) • sídliště: typická otevřená sprašová na jižních svazích v blízkosti vodních toků, někdy hrazená příkopem a palisádou; první výšinná sídliště velká variabilita staveb – nadzemní kůlové i zahloubené domy, převažují menší a střední rozměry dělení na obytné a sakrální okrsky, výskyt kruhových příkopových areálů se 4 vstupy orientovaných podle světových stran – rondelů = sociokultovní areály, téměř bez zástavby, nejstarší objev z Těšetic-Kyjovic (dále např. Křepice, Běhařovice, Petrovice, Bulhary, Vedrovice, Němčičky, Bylany, Svodín, Bučany, aj.) • pohřebiště: známá jen ze západu a jihu (Rak., SR, Maď.), u nás jen jednotlivé hroby – na sídlištích převažují kostrové pohřby, ale objevují se i žárové hroby nebo zbytky lidských koster s doklady násilné manipulace • keramika: typická kombinace malované, ryté a plastické výzdoby, malba žlutou, červenou, černou a bílou barvou specifické tvary nádob– hřibovité nádoby, putny, mísy na nožce, vaničky, pokličky, naběračky, atd. KERAMIKA MMK • sakrální předměty: „venuše“ – hliněné postavy žen v adoračním gestu (bohyně, kněžky - ?) v mladším období exploze sakrální keramiky – modely nábytku (stolečky, aj.), domů, vaničky, lampy, lidská a zvířecí plastika