Antropogenéze Antropogenéze • Kreacionismus - stvoření Bohem • Evolucionismus (19.století) - vývoj z předka v rámci živočišné říše - od 20. století nahrazuje kreacionismus - dodnes nedořešeno Jean Baptiste de Monet Lamarck (1744 – 1829) - původně armádní důstojník - biolog - vytvářel vývojové řady fosilií, evolucionista Charles Robert Darwin (1809 – 1882) Na základě své studijní cesty kolem světa formuloval teorii proměnlivosti druhů a teorii přírodního výběru O původu druhů přirozeným výběrem (1859) O původu člověka a pohlavní výběr (1871) Postavení člověka v zoologickém systému • řád Primates - změna ve stavbě kloubů, např. lokte, opoziční postavení palce - nahrazení drápů nehty - plochonohé dolní končetiny - změny obličejového skeletu: frontálně orientované očnice umožňující prostorové vidění zvětšení vyklenutí mozkovny redukce zubů z I3-C1-Pm4-M3 na I2-C1-Pm2-M3, která přinesla zkracování obličejového skeletu a následně regrese čichového laloku • podřád Anthropoides (vyšší primáti) Postavení člověka v zoologickém systému • nadčeleď Hominoidea 1) čeleď Pongidae = lidoopi, rody dříve považované za lidské předky, např. Aegyptopithecus (40 – 25 mil. př.), Dryopithecus (25 – 16 mil. př.) či Sivapithecus a rod Ramapithecus (16- 5 mil.př.) - nejvyvinutějším a nejmladším s poměrně vysokým stupněm hominizace • 2) čeleď Hominidae = lidé 1) rod Australopithecus (zahrnuje ještě řadu spíše opičích než lidských forem) • 2) rod Homo pak zahrnuje až druhy H. habilis, H. erectus a H. sapiens... Ardipithecus ramidus • Nejprimitivnější ze známých hominidů, připomínal šimpanze, člověku se podobal držením těla a pohybech • Předchůdce Australopitéků • Žil před 4,4 mil. let • Lokalita Aramis v Etiopii Australopitéci • Žili před 4 - 2 mil. lety v jižní a střední Africe • Pohlavní dimorfismus, rozdíly ve velikosti mezi druhy (100cm/30kg – 170cm/65kg) • Vzpřímená chůze (týlní otvor ve spodu lebky, 2S prohnutí páteře, vývoji meziobratlových plotének, přestavba kolene chráněného menisky, kotníků a rozvoj nožní klenby) • Změny na lebce: ústup nadočnicových oblouků, rozvoj bradového výběžku • Poklesnutí hlasivek • obsah mozkovny 420-600 ccm • použití kamenných, kostěných a dřevěných předmětů, ale záměrně si je ještě nepřipravovali Australopitéci • Nejstarší známý druh: A. anamensis - dokázal se pravděpodobně už pohybovat vzpřímeně - žil před 4 mil. lety - naleziště: okolí jezera Turkana v Keni (Kanapoi, Allia Bay) • Dále A. ramidus -> A. afarensis -> subtilní x robustní větev A. afarensis • Žili před 4-3 mil. • Váha 25-50 kg • Vzpřímená chůze (stopy v Laetoli v Tanzánii), ale i pohyb po stromech • Nejslavnější nález: „Lucy“ (Hadar v Etiopii) „Selan“ (Dikiky v Etiopii) „Al 444 – 2“ A. Afarensis – rekonstrukce „Lucy“ z Hadaru (Etiopie) A. Afarensis - rekonstrukce A. africanus • 3 mil. př. • Jihoafrický gracilnější australopiték (naleziště Makapansgata – roztříštěné kosti zvířat) • „Taungské dítě“ HOMO HABILIS • Objeven 1961 v Olduvaiské rokli (Tanzanie) Louisem a Mary Leakeyovými • 2,5-1,5 mil. let –současník robustních australopitéků, od nichž se liší výrazně objemnější mozkovnou (800 ccm oproti 550 ccm) • Téměř lidský chrup, vzpřímená chůze, schopnost přenášet předměty v horních končetinách a hrubé i vyrábět • Předpoklad řečové komunikace HOMO HABILIS • První valounové nástroje (olduvaiská kultura) • Gona (Etiopie) nástroje z počátku doby kamenné 2,6 mil let – nejstarší exaktně datované lidské nástroje • 1972 u Rudolfova jezera (Turkana) v Keni (někdy se vyděluje Homo rudolfensis - podle nejnovějších teorií je dnes H. rudolfensis nejmladší typem vedoucím k H. ergaster) HOMO ERECTUS • 2 mil - 250 000 př. • Afrika: „Chlapce z Nariokotome“, Koobi Fora (Keňa) Swartkrans (Jižní Afrika) • První vlna migrace z Afriky (1,3 – 1,1 mil. př.) Asie: Trinil, Sangiran, Modjokerto (Jáva) Čou-kchou-tien u Pekingu, Lan-tchien a Jüan-mou ve V Číně. Evropa: Mauer u Heidelbergu (homo heidelbergensis) Bilzingsleben (SRN) Vérteszöllös(Maď) Petralona (Řecko) Přezletice – sporná klasifikace zubu HOMO ERECTUS • 180 cm, 80 kg • mozkovna 900-1100 ccm • Silné nadočnicové obloky, téměř lidské zuby, bez brady, ustupující čelo, ztratil souvislý vlasový pokryv těla • Různé formy H. erekta • Možný předek archaické formy sapientního člověka Homo erectus • Převaha masa lovených zvířat, příležitostný kanibalismus • Udržoval oheň a transportoval vodu • Skládky zvířecích kostí s kamennou industrií (acheulén - pěstní klíny užívané pro lov a vyhrabávání hlíz) Homo erectus – mladík z Nariokotome • Zemřel ve věku 11 let před 1,5 mil lety. Měřil 160 cm, byl vysoký a hubený, přizpůsobený tropickému klimatu. Homo sapiens • 500 000 – 30 000 (vymírá Homo sapiens neanderthalensis) • Původ nejasný, polycentrický x monocentrický model • archaičtí sapienti (paleantropini) velmi variabilní: Homo steinheimensis (Steinheim, Argo, Broken Hill) Homo ehringsdorfinensis (Ehringsdorf, Přední východ, Šala, Šipka, Kůlna, Ochoz) Homo neandertalensis H. sapiens neanderthalensis • 130 000 – 30 000 př. • Obsah mozkovny 1245 – 1740ccm • Ubíhající čelo, malý bradový výběžek, výrazné nadočnicové oblouky • Podsadité tělo, soudkovitý hrudník, zkrácené končetiny • Adaptoval se převážně na chladné klima • Uměl rozdělat oheň • Kultury středního paleolitu (levalloiská technika) H. sapiens neandertalensis H. sapiens sapiens - srovnání H. sapiens neanderthalensis Pozůstatky skeletů: - dnes známo přes 300 skeletů (36 pohřbů z 16 lokalit) Evropa: Německo (Neandertal, Taubach) Francie (La Chapelle aux Saint – 5 pohř., muž s artritidou La Ferrassie) Slovensko (Gánovce) Přední Východ: Irák (Shanidar– muž s květinovými „dary“, invalidní jedinec) Uzbekistán (Tešik-Taš) Homo sapiens sapiens (130 000 - ?) • Moderní lidé existovali v Africe dlouho předtím, než se objevili v Evropě. • Vyvinuli se z archaických forem homo sapiens • Nejstarší Africké lokality: Omo-Kibiš (Etiopie) – datovaná 130 000, jeskyně Border (JAR) • Asi před 40 000 lety se H.s.s. rozšířil po Evropě (mladopaleolitická kultura aurignacien) krátce koexistoval s neandrtálci. • Na základě DNA pochází moderní populace od jedné “pramatky“ Homo sapiens sapiens (130 000 - ?) • Pozůstatky skeletů: - často už rituálně uložené => pohřby lokality: Mladečské jeskyně Koněpruských jeskyní Předmostí u Přerova Dolní Věstonice Pavlov Brno Cro-Magnon (Francie) Rozdíly mezi pohřby neandrtálců a kromaňonců Neandrtálci - vždy v jeskyních - vždy ve skrčené poloze - ruce před obličejem - zbytky potravy - překryté kostmi Kromaňonci - občas i na volném prostranství - i v natažené poloze - více milodarů - jako milodary i umělecké n. rituální předměty - hromadné hroby - posypaní okrem - mušličky Varianty Homo sapiens sapiens HOMO FLORENSIS „Hobit“ Homo florensis • Srovnání s lebkou člověka dnešního typu Duchovní život V paleolitu 2 základní formy: - náboženské představy - umělecké projevy Pleistocénní umění • Jeskynní malby frankokantaberského okruhu • Jeskyně a převisy severního Španělska (Altamira, La Lluera, Pindal) a jižní Francie (Lascaux, Trois-Fréres…) - Realistické zobrazení zvířat - Snad doklad lovecké magie