Doba bronzová Předměty z bronzu - tepání x odlévání - surovina (žebra x hřivny) - depoty kovů (surovinové x předmětů x smíšené) ŠPERK JEHLICE SPONY ZÁVĚSKY NÁŠIVKY SPIRÁLKY ZÁUŠNICE NÁUŠICE NÁRAMKY NÁPAŽNÍKY ZÁPONY DIADÉMY ZBRANĚ DÝKY MEČE KOPÍ OŠTĚP ŠIPKY ZBROJ NÁSTROJE SEKERY SRPY NOŽE BŘITVY Starší doba bronzová (2000 – 1650 BC) Únětická kultura se na konci starší doby transformuje do věteřovské skupiny (součást maďarovsko – věteřovského komplexu) Na V Moravě je na počátku st. DB epišňůrová nitranská skupina, která je brzy překryta únětickou kulturou Únětická kultura Sídliště nížinná otevřená Pohřebiště plochá kostrová, výjimečně se objeví mohyla či kamenný věnec Mrtví vždy ve skrčené poloze s hlavou otočenou na východ (orientace hrobů J - S) Baumsargy (stromové sarkofágy) Únětická kultura Keramika (min. zdobení, leštěný povrch) koflík džbán Starší doba bronzová (únětická kultura) KOVOVÉ PŘDMĚTY SEKERKY S LIŠTAMY SEKEROMLATY S OTVOREM V TÝLU TRIANGULÁRNÍ DÝKY VLASOVÉ OZDOBY JEHLICE C NÁRAMKY SE ZÚŽENÝMI KONCI NÁPAŽNÍKY (SPIRÁLOVITÉ, MANŽETOVITÉ) Starší doba bronzová (únětická kultura) Doznívá kamenná výroba Maďarovsko – věteřovský komplex Vyvrcholení únětické kultury za přispění JV vlivů Výšinná hradiska Pohřby dětí v nádobách (pithoi) Otomanská kultura Střední doba bronzová (1650 – 1300 BC) Mohylové kultury vznikají na domácím maďarovsko – věteřovském podloží, pravděpodobně však došlo k průniku lidí z periferie, což do jisté míry snížilo kulturní úroveň Středodunajská mohylová kutura Česko – falcká mohylová kutura (není vyloučeno, že už prakeltské etnikum) Středodunajská mohylová kultura Pohřebiště mohylová (hliněné mohyly bez konstrukce) Biritualita Sídliště rovinná i hradiska se stopami barevné metalurgie Kultovní místa: - kříž. kamenná zídka s nádobami na koncích ramen (Čerčín) - zídka s plasticky zdobenou hliněnou deskou a obětní jáma (Uh. Brod) Keramika má kožovitý lesk, přírodní odstín, plastické pukličky, vhloubené šrafované ∆, pøesýpací hodiny Střední doba bronzová (mohylové kultury) Kovy sekeromlaty s kotoučovým týlem dvojramenné sekeromlaty meče (s jazykovitou rukojetí x plnou litou rukojetí) sekery se středovými laloky Srpy (s knoflíkem) Břitvy jehlice (např. kosákovité, s kotoučovou hlavicí, s kulovitou hlavicí a zduřelým krčkem) nápažníky a šalgotariánské kruhy Mladší doba bronzová (1300 – 1100) Popelnicová pole Žárový pohřební ritus, pohřbívání v urnách (= popelnicích) Sjednocení materiální kultury v Evropě V ČR: středodunajská PP – Velatická kultura hornodunajská PP – Knovízská kultura a Milavečská kultura lužická PP – Lužická kultura Na Slovensku Čakanská kultura, která v této době odchází na jih a bývá spojována s dórskou vlnou do Řecka a Gávská kultura, která proniká do S Itálie (společně s velatickými bojovníky) a podílí se na vzniku villanovské kultury (Etruskové) Bronzové předměty mladší doby bronzové Meče s jazykovitou rukojetí a plnou litou rukojetí Hroty kopí Dýky (typ Peschiera) Bronzové předměty mladší doby bronzové Srpy s jazykovitou rukojetí Nože s destičkovitou či jazykovitou rukojetí Sekerky s tulejí a ouškem LK VK Břitvy: dvojbřité (Podunají) lichoběžníkové (Lužická) Bronzové předměty mladší doby bronzové Nádoby Jehlice s bohatě profilovanou hlavicí Spony: jednodílné (Podunají) vícedílné (Lužická) Lužická kultura Do V Čech (zde není mohylová kultura) přichází již zformovaná z Polska Hradiska (zatím spíše neopevněna) Pohřebiště plochá i mohylníky, popel v jamce (!), na okrajích pohřebišt společná žároviště (ustriny) Keramika ostře profilovaná zdobená puklicemi -> nezdobená -> žlábkovaná Rituální nádoby Velatická kultura Žárový hrob z Velatic (pod mohylou jáma s nedokonale spálenou mužskou kostrou, výbava: amforovité zásobnice, okřín, velatické šálky se „zaječími oušky“, plechový šálek, kopí s plamenovitým listem, meč, plechová kování) Hradiska (např. Cézavy u Blučiny – příkop s násilně usmrcenými lidmi) Nížinná sídliště (např. Lovčičky – domy seskupeny do dvorců, 3 lodní kruhová „kultovní“ stvaba) Keramika nezdobená nebo rýhovaná, velatická amforka, koflíky se zaječím ouškem, sloupkovitá urna, rituální nádobky Knovízská kultura Kostry na sídlištích se stopami násilí (pouze ve stř. Čechách) - ženy bez hlav, rozčtvrcené skelety, zohavené dětské kostry, nejčastěji muži se stopami ubití Interpretace: 1) napadení osady 2) rituální oběti 3) nejnižší sociální vrstva 4) potrestaní viníci Stopy po rýžování Au v J Čechách Etážovité nádoby, attinské motivy, mísy s tordovaným okrajem Milavečská kultura Z Čechy Kultovní vozík z Milvče u Domažlic (hrob velmože) Pozdní doba bronzová (1100 – 850) Plynulý vývoj PP V ČR: středodunajská PP – Velatická k. -> Podolská kultura hornodunajská PP – Knovízská k. -> Štítarský stupeň Nynická kultura (nenavazuje na Milaveč.) lužická PP – Lužická k. -> Slezská kultura Silně opevněná hradiska Zhoršení klimatu Na konci pozdní DB vpád Kimmerijců Bronzové předměty pozdní doby bronzové Meče Kopí (není <= změna taktiky boje) Dýky (Kimmerijské t. Gamów) Nože Sekery s odsazeným ostřím s horními laloky Bronzové předměty pozdní doby bronzové Srpy (jazykovitá rukojeť) Spony Jehlice Bronzové předměty pozdní doby bronzové nádoby Slezsko – platěnická kultura Vrchol lužických PP Hroby už popelnicové (!) překryty mísou Keramika S profilace postupně přechází k halštatské profilaci (stlačování), napodobuje kovové předlohy (pukličky, vlnice), častá hliněná štěrchátka Podolská kultura Hradisko Obřany: ohrazeno masivní dřevohlinitou komorovou hradbou s 5 branami; kovolitectví i kovářství; pohřebiště (i bohaté hroby s předměty už i ze železa, např. meč, kování pochvy, postranice, keramická miska podolského typu s nápisem v lineárním písmu B) Keramika (např. misky podolského typu) Štítarský stupeň Keramika s kvadratickou výdutí, hřebenování Meč s Fe čepelí a bronz. vázičkovitou rukojetí (typ Tachlovice) Nynická skupina Nanavazuje na Milavečskou, nově příchozí lid z Bavorska Masivní kulaté nádoby s girlandovou výzdobou, tuhování Kroužkové peníze