Doba laténská Písemné prameny • Hekataios Milétský (6. st. př.; Keltové u Massilie) • Hérodotos (5. st. př.; Keltové v zemi, kde pramení Istros = Dunaj) • Pompeius Trogus (r. 358 př.; boje Keltů s Illyry v Karpatské kotlině) • Titus Livius (1. st. př.; pověst o Belovesovi a Sigovesovi, porážka Římanů r. 390 př., r. 216 př. vítězství ital. Bójů nad Římany, kult lebek atd.) • Strabón (pol. 1. st. př.; zpustošení Delf r. 279 př. (Tektoságové), r. 113 př. Bójové v Hercynském lese odráží germánské Teutony a Kimbry; r. 50 př. Bójové poraženi Burebistovými Dáky) • Gaius Julius Caesar (Zápisky o válce galské) Periodizace • LTA 470 – 390 (před historickou expanzí) • LTB1 390 – 310 (doba expanze, počátek plochých pohřebišť) • LTB2 310 – 260 (plochá pohřebiště) • LTC1 260 – 180 (plochá pohřebiště) • LTC2 180 – 120 (konec plochých pohřebišť, nástup oppid) • LTD1 120 – 50 (doba oppid) • LTD 2 / DŘ A 50 - 0 (laténsko – římský horizont, u nás v tu dobu už první germánské skupiny – podmokelská a kobylská) Halštatsko – laténské období • orientalizující období (vlivy z Orientu, rostlinné ornamenty) • domácí lid převrstven Kelty braubašské misky certoské spony Importy (LTA) Časný latén (před expanzí) • Pohřby s importy ze středomoří (zobákovité konvice, etruské mísy) • Na Moravě nejsou pohřebiště • Nížinná sídliště • Hradiska (např. Ježkovice u Černova – Fe depot s nejstarší radlicí a klíčem u nás; násilný konec způsobený snad příchodem historických Keltů) Časný latén (před expanzí) • Na keramice kolkovaná výzdoba (palmetový kolek z Polešovic) • často příměs tuhy • Čočkovité lahve, rohaté mísy • Sekáče • Spony labuťkovité, maskovité Keltská expanze • Pověst o Belovesovi a Sigovesovi (synovci krále Biturigů Ambigata hledající pro sebe nová sídla; Strabón) • Rozšíření jednotlivých kmenů do různých zemí (např. Bójové v ČR, Itálii, Francii během galské války, Maďarsku v DŘ; Volkové – Tektoságové v ČR, ve Francii, tažení na Balkán) Doba plochých pohřebišť • Ploché kostrové hroby (hlavní pramen poznání) • Orientace S – J, mrtví na zádech • Bojovnických hroby (meč, kopí, štít, kolem hrobu často příkop) • Ženské hroby (spony, náramky, nánožníky, opasky) • Postupně přechod k žehu Doba plochých pohřebišť • Známe pouze venkovská sídliště • Dvorcová zástavba • Zahloubené chaty se dvěma kůly po kratších stranách (příp. ještě jedním uprostřed) • Omazané proutěné stěny • Doklady řemesel Doba plochých pohřebišť • Spony: duchcovská (nejst.) münssingenské – s terčíkem s velkou kuličkou na patce spojené konstrukce (nejml.) • Náramky: švartnové skleněné kovové Doba plochých pohřebišť Nánožníky Opasky Skleněné vázičkovité perly Doba plochých pohřebišť Keramika: • žebrované situly (na sídlištích) • hrobová keramika s horizontálními žebry Doba plochých pohřebišť Doba plochých pohřebišť Výzbroj a výstroj: • Meč • Kopí • Štít • Přilba • Opasek • Podle písemných pramenů Keltové bojovali nazí, protože věřili, že bůh rozhodne o jejich smrti bez ohledu na ochranou výzbroj • Kult hlav Viereckschanze (LTC-D) • Čtyřúhelníkové ohrazené areály orientované podle světových stran • Svatyně x dvorce • např. Mšecké Žehrovice, Ludéřov, Markvartice, Olbramovice Náboženství: • Polyteismus (Taranis, Teutates ad.) • Druidové • Léčivé schopnosti pramenů Doba oppid • Hlavním pramenem poznání sídliště (od LTC2) • Oppida budována pravděpodobně po vzoru antických měst (ve 2. st. př. Bójové z Itálie) • Na oppidech nadzemní domy (i kamenné podezdívky) seskupené do dvorců zemnice mají jen výrobní funkci • Doklady dálkového obchodu • Různá funkce oppid: - správní centra - obchodní centra - výrobní centra - refugia Česká oppida • Stradonice • Závist • Třísov • Nevězice • Hrazany • České Lhotice • Staré Hradisko • Hostýn • Kotouč u Štramberka (lokalita je dnes zničena a výzkumem nelze ověřit, zda jde skutečně o keltské oppidum) Opevnění oppid Opevnění oppid Doba oppid • Mechvillská, lžičkovitá spona s rámcovým zachycovačem • Červeně malovaná keramika • Mince Konec