ANTROPOGENEZE KREACIONISTICKÝ MODEL n Představa o stvoření člověka vyšší mocí (božstvem) hlásaná většinou náboženství n Oficiální vysvětlení vzniku člověka až do devatenáctého století n Člověk byl stvořen se stejným fyzickým vzhledem, jako má dnes n Podle Bible Bůh stvořil člověka šestý den po stvoření světa EVOLUCIONISTICKÝ MODEL n Počátky už ve starověku, ale rozpracována až v 19. století (Jean Baptiste de Lamarck , Charles Robert Darwin) n Teorie o vzniku a vývoji druhů přirozeným výběrem n Vychází ze zákonů genetiky a dědičnosti (J. G. Mendel) n Jedinci lépe přizpůsobení životním podmínkám přežívají a mají početnější potomstvo Charles Robert Darwin (1809 – 1882) n Studijní cesta kolem světa (Galapágy, Patagonie) n Na základě své cesty formuloval teorii proměnlivosti druhů a teorii přírodního výběru (O původu druhů) n Zpočátku odmítána později přijata Postavení člověka v systému živočišné říše n Říše: živočišná (Animalia) n Kmen: strunatci (Chordata) n Třída: savci (Mammalia) n Řád: primáti (Primates) n Čeleď: lidé (Hominidae) n Rod: člověk (Homo) n Druh: rozumný (sapiens) Vývojový strom primátů Australopitecíni n Nejpozději před 5 mil let dochází k oddělení předků dnešních lidoopů a člověka n Z východní Afriky pocházejí nálezy prvních bipedních hominidů z okruhu australopitéků n Kromě chůze po dvou mají znaky lidoopů – např. Ardipithecus ramidus (-4,4 mil.) nebo Ardipithecus kadabba (-5,5 mil.) z Etiopie n Lokalita Aramis v Etiopii Australopitéci n Australopithecus anamensis (-4 mil) – jezero Turkana v Keni n byl spíše podobný šimpanzům, n dokázal se však pravděpodobně pohybovat vzpřímeně. n objevila Dr. Meave Leakey Australopithecus afarensis n 4-3 mil. n váha 25-50 kg, sexuální dimorfismus n vzpřímená chůze (stopy v Laetoli v Tanzánii) ale i pohyb po stromech nejslavnější nález: „Lucy“ (Hadar v Etiopii) a „Selan“ tříletá dívka (provincie Afar v Etiopii) podobný je A. bahrelghazali z Čadu (3,5 mil) Lucy A. afarensis – rekonstrukce Pozdní australopitéci n -2,8 mil – další ochlazování a vysychání východní Afriky n Australopitéci se dělí na býložravé australopitéky a všežravé gracilní formy řazené k druhu Homo habilis n Australopitéci se dále dělí na gracilní a robustní formy Australopithecus africanus n 3 - 1,5 mil let, jižní Afrika (Sterkfontain) n gracilní australopiték n popsán prof. Dartem (1924) – Taungské dítě n zřejmě nebyl předkem člověka, snad slepá větev nebo předek robustních australopitéků n 450 cm^3 kapacita mozkovny Australopithecus garhi n nedávný nález z Etiopie (Bouri) n stáří 2,5 mil let, 450 cm^3 kapacita mozkovny n dlouhé opičí předloktí, zato delší lidská stehenní kost n snad předek H. habilis n pořezané kosti v okolí mohou svědčit o používání nástrojů Robustní austalopitéci n Paranthropus aethiopicus – j. Turkana, 410 cm^3, sagitální hřeben, snad stupeň mezi A. afarensis a P. boisei n P. boisei – východní Afrika (Olduvai), nejrobustnější n P. robustus – jižní Afrika (Swartkrans) n robustní čelisti, široký obličej, sagitální hřeben, vegetariáni, kol. 500 cm^3, 2,5 – 1,4 mil Robustní australopitékové Nové nálezy n Kenyanthropus playtops – 3,5 mil, 1999 – M. Leakey – Keňa – Lomekwi, snad předek lidí n Orrorin tugenensis – 6 mil, 2000 – Keňa – Lukeino, snad bipední předek australopitéků n Sahelanthropus tchadensis – 6-7 mil, 2001 – Čad – Toros Menalla, 350 cm^3, bipedie, snad předek australopitéků Homo habilis n 2,5 – 1,7 mil, východní Afrika (Omo, Turkana, Afar, Hadar, Koobi Fora), jižní Afrika (Sterkfontein), všežravý, kamenné nástroje (oldowan), redukce stoliček, zvětšování mozku (až 800 ccm) n objeven 1961 v Olduvaiské rokli (Tanzanie) Louisem a Mary Leakeyovými n Vyspělejší nálezy (lebka 1470 od jezera Turkana) někdy řazeny k druhu Homo rudolfensis – Alexejev 1986 Mary a Louis Leakey Homo habilis Homo ergaster n Počátky v Africe už před 1,9 mil let – částečně současný s H. habilis – 1,2 mil n větší kapacita mozkovny (kol. 850 ccm), vyšší (170 cm) – žil na savaně, menší sexuální dimorfismus, delší stehenní kost, nadočnicový val, aktivní lov, předek moderních lidí, kultura acheuléen, popsán 1975 (Groves, Mazák) – nálezy od j. Turkana a z Koobi Fory – někdy řazen k Homo erectus n Emigrace z Afriky – Dmanisi (1,8 mil) Homo erectus – mladík z Nariokotome n Zemřel ve věku 11- 13 let před 1,5 mil lety, měřil 160 cm, byl vysoký a hubený, přizpůsobený tropickému klimatu Homo erectus n Popsán 1894 jako Pithecanthropus erectus (E. Dubois) – nálezy z Jávy (Sangiran, Modjokerto) – dnes H. erectus modjokertensis (starší formy) a H. erectus erectus n Nálezy z Číny jsou mladší (700 – 400 tis) – lokalita Ču-ku-tien, lidé menšího vzrůstu, užívání ohně, kanibalismus – H. erectus pekinensis (mladší forma) - gracilnější, 1050 cm a H. erectus lantianensis (starší forma) – podobná jávským erectům, 780 ccm Homo erectus – typické rysy: n lebka s nadočnicovými oblouky, bez brady, ustupující čelo, výška až 18O cm a váha 80 kg Homo erectus - technologie n Kultura: acheuléen (pěstní klíny užívané pro lov a vyhrabávání hlíz) Homo antecessor n fragmenty kostí z Gran Doliny v pohoří Atapuerca ve Španělsku, industrie bez pěstních klínů, téměř 800 tis n nadočnicový val, lebeční kapacita přes 1000 cmm, prominující nos n někdy řazeno k H. heidelbergensis, 1997 popsáno jako H. antecessor, kamenné nástroje v Evropě už od 1,2 mil Homo heidelbergensis n podle nálezu z Maueru u Heidelbergu (1907), další nálezy z Araga, Boxgrove, Vertésszöllös, Bilzingsleben, Petralony, Steinheimu, Swanscombe…, znaky erektů, vetší lebeční kapacita (1200 ccm) n umělý taxon zahrnující nálezy z Afriky a Evropy z období – 1,2 mil – 150 tis, které byly dříve řazeny k druhu H. erectus a k tzv. anteneandrtálcům Homo floresensis n nové nálezy z ostrova Flores – trpasličí lidé n Snad jde o variantu Homo sapiens nebo o přežívající erekty n Přežili zde až do doby před 12 000 lety Homo floresensis Homo neanderthalensis n 150 000 – 40 000 n lokalita Neanderthal u Düsseldorfu n kultury středního paleolitu (levalloiská technika) osídlil Evropu - Chorvatsko (Krapina), Maďarsko (Tata), Slovensko (Šaĺa), ČR (Kůlna, Šipka, Švédův stůl) i Přední Východ: Izrael (Karmel), Irák (Šanidar), Uzbekistán (Tešik-Taš) adaptoval se převážně na chladné klima zřejmě slepá vývojová linie Homo neanderthalensis Homo sapiens n moderní lidé existovali v Africe dlouho předtím, než se objevili v Evropě (-150 000 let) n vyvinuli se v jižní nebo východní Africe z Homo heidelbergensis n nejstarší Africké lokality: Klasies River Mouth (JAR), jeskyně Border (JAR), Omo-Kibiš (Etiopie) – datovaná 130 000 n asi před 40 000 lety se rozšířil po Evropě (mladopaleolitická kultura aurignacien) krátce koexistoval s neandrtálci n pozůstatky skeletů pochází např. z Mladečských jeskyní, Cro-Magnon (Francie), Velika Pečina (Chorvatsko), Pestery (Rumunsko) Pleistocénní umění n jeskynní malby franko-kantaberského okruhu n jeskyně a převisy severního Španělska (Altamira, La Lluera, Pindal) a jižní Francie (Lascaux, Trois-Fréres…) - realistické zobrazení zvířat - snad doklad lovecké magie Děkuji za pozornost