Latina pro Němčináře – hodina I.

                                             Gramatika



1. První deklinace substantiv: vzor fēmina, ae f.:

Kmenová samohláska: ā


PÁD/ČÍSLO

                                                          SINGULÁR (sg.)

                                                                                                   PLURÁL (pl.)

NOMINATIV (nom.)

                fēmin-a

                                                        fēmin-ae

GENITIV (gen.)

                fēmin-ae

                                                        fēmin-ārum

DATIV (dat.)

                fēmin-ae

                                                        fēmin-īs

AKUZATIV (ak.)

                fēmin-am

                                                        fēmin-ās

VOKATIV (vok.)

                fēmin-a !

                                                        fēmin-ae !

ABLATIV (abl.)

                fēmin-ā

                                                        fēmin-īs



Rod: tato substantiva jsou většinou feminina. Někdy mají ovšem rod mužský: jména bytostí mužských
(poēta – básník, agricola – zemědělec, nauta nebo nāvita – plavec), národů a většiny řek. Kromě
toho si zapamatujte spojení Hadria Caeruleus – blankytně modré Jaderské moře.

POZOR: Samozřejmě i zde je na místě poznamenat, že se používaly také odlišné tvary: zvláště
historické tvary v zavedených slovních spojeních (pater familiās – hospodář, māter familiās –
hospodyně), dále pozůstatky lokálu ve tvarech: domī mīlitiaeque – v míru i ve válce, Rōmae –
v Římě; a u některých slov také tvary lépe rozlišující rod v případě, že byl jeden tvar shodný pro
maskulina a feminina: dīs deābusque (dea – deus), fīliīs fīliābusque (fīlia – fīlius).



2. Adjektiva: Podle vzoru fēmina se skloňují i ženské tvary takzvaných trojvýchodných adjektiv, tj.
bona, cāra, magna, maesta a další, stejně jako ženské tvary přivlastňovacích zájem – mea, tua,
nostra, vestra.




3. Sloveso být – esse:


                                        Indikativ prézenta

                                       Indikativ imperfekta

                                            Futurum I.

                                                                           Singulár              1.

sum

eram

erō

                                                                                                 2.

es

erās

eris

                                                                                                 3.

est

erat

erit

                                                                         Plurál                  1.

sumus

erāmus

erimus

                                                                                                 2.

estis

erātis

eritis

                                                                                                 3.

sunt

erant

erunt