9 Text Českého ekumenického překladu Totojsou jména synů Izraelových, kteří přišli do Egypta s Jákobem; každý přišel se svou rodinou: <2>Rúben, Šimeón, Lévi a Juda, <3>lsachar, Zabulón a Benjamin, <4>Dan a Neftali, Gád a Ašer. <5>Všech, kdo vzešli z Jákobových beder, bylo sedmdesát. Josef ;.lužil byl v Egyptě. <6>Potom zemřel Josefa všichni jeho bratři i celé to pokolení. <7>Ale Izraelci se rozplodili, až se Dto!"J jimi hemžilo, převelice se rozmnožili a byli velice zdatní; byla jich plná země. <8>V Egyptě však nastoupil nový král, který o Josefovi nevěděl. <9>Ten řekl svému lidu: „Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my. Musímes ním nakládat moudře, aby se nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země." Ustanovili tedy nad ním dráby, aby jej ujařmovali robotou. Musel stavět feraónovi města pro sklady, Pitom a Raamses. <12>Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu. <13>Proto í začali;."i Egypťané Izraelce Hebrejský text Německý přepis Řecký text Septuaginty Latinský text Vulgáty Staročeský text 10 surově zotročovat. <14>Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou při výrobe cihel a všelijakou prací na poli. Všechnu otročinu, kterou na ně uvalili, jim (ještě ztěžovali) surovostí. <15>Egyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa: <16>„Když budete pomáhat Hebrejkám při porodu a při slehnutí /a/ zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; budejli to dcera, ať si je naživu." <17> Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu. <18>Egyptský král si porodni báby předvolal a řekl jim: „Co to děláte, že necháváte hochy naživu?" <19>Porodníbáby faraónovi odvětily: „Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou (plné) života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde." <20>Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný. <21 >Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům. <22>Ale farao všemu svému lidu rozkázal: „Každého syna, který se (jim) narodí, hoďte do Nilu; každou dceru nechte naživu." {Ex 1,1-22} 11 11 12 Text Českého ekumenického překladu mojžíš povolán za zachránce Izraele Narození a příprava Narozeni Mojžíše, jeho pobyt na egyptském dvoře a útěk do midjánské země. Muž z Léviova domu šel a vzal si lévijskou dceru. <2>Žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, jak je půvabný, ukrývala ho po tři měsíce. <3>Ale déle už ho ukrývat nemohla. Proto pro něho připravila ze třtiny ošatku, vymazala ji asfeltem a smolou, položila do ní dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu. <4>Jeho sestra se postavila opodál, aby zvěděla, co se s ním stane. <5>Tu sestoupila faraónova dcera, aby se omývala v Nilu, a její dívky se procházely podél Nilu. Vtom uviděla v rákosí ošatku a poslala svou otrokyni, aby ji přinesla. <6>Otevřela (ji) a spatřila dítě, plačícího chlapce. Bylo jí ho líto a řekla: „Je z hebrejských dětí." <7>Jeho sestra se faraónovy dcery otázala: „Mám jít a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě odkojila?" <8>Faraónova dcera jí řekla: „Jdi!" Děvče tedy šlo a zavolalo matku dítěte. <9>Faraónova dcera jí poručila: „Odnes to dítě, odkoj mi je a já ti zaplatím." Žena vzala dítě a Hebrejský text Německý přepis Řecký text Septuaginty Latinský text Vulgáty Staročeský text 12 13 odkojila je. <10>Kdyžditě odrostlo, přivedla je k foraónově dceři a ona je přijala za syna. Pojmenovala ho Mojžíš Pol (to je Vytahující). Řekla: „Vždyť jsem ho vytáhla z vody." <11>V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spatřil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jednoho z jeho bratří. <12[ll]>/b/Rozhl édlse na všechny strany, a když viděl, že (tam) nikdo není, ubil Egypťana a zahrabal do písku. <13[12j>Když vyšel druhého dne, spatřil dva Hebreje, jak se rvali. Řekl tomu, který nebyl v právu: „Proč (chceš) ubít svého druha?" <14[13]>Ohradil se: „Kdo tě ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš v úmyslu mě zavraždit, jako jsi zavraždil toho Egypťana?" Mojžíš se ulekl a řekl si: „Jistě se o věci (už) ví!" <15[14]>Faraoo tom (vskutku) uslyšel a chtěl dát Mojžíše zavraždit. Ale Mojžíš před faraónem uprchl a usadil se v midjánské zemi; posadil se u studny. <16[15]>Midjánsk ý kněz měl sedm dcer. Ty přišly, vážily vodu a plnily žlaby, aby napojily stádo svého otce. <17[16]>Tu přišli pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochránil je a napojil jejich stádo. <18[17]>Když přišly ke svému otci Reúelovi /c/, 14 zeptal se: „Jak to, že jste dnes přišly tak brzo?" <19[18]>Odpověd ěly: „Nějaký Egypťan nás vysvobodil z rukou pastýřů. Také nám ochotně navážil vodu a napojil stádo." <20U9]>(Reúel) se zeptal svých dcer: „Kde je? Proč jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, ať pojí chléb!" <21[20]>Mojžíšse rozhodl, že u toho muže zůstane, a on mu dal svou dceru Siporu (za manželku). <22[21]>Ta porodila syna a (Mojžíš) mu dal jméno Geršom (to je Hostem[tam). Řekl: „Byl jsem hostem v cizí zemi." <23[22]>Po mnoha letech egyptský král zemřel, ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině (dál). Jejich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny k Bohu. <24|23]>Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem, <25[24]>Bůh na syny Izraele pohleděl. Bůh se (k nim) přiznal. {Ex 2,1-25} 15 15 16 Text Českého ekumenického překladu Setkání s Hospodinem Hospodin posílá Mojžíše, aby vyvedl soužený Boží lid z Egypta. Mojžíšpásl ovce svého tchána Jitra, midjánského kněze. Jednou vedl ovce až za step a přišel k Boží hoře, k Chorébu. <2>Tu se mu ukázal Hospodinův posel v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře. (Mojžíš) viděl, jak keř v ohni hoří, ale není (jím) stráven. <3>Řekl (si): „Zajdu se podívat na ten veliký úkaz, proč keř neshoří." <4>Hospodin viděl, že odbočuje, aby se podíval. 1 zavolal na něho Bůh zprostředku keře: „Mojžíši, Mojžíši!" Odpověděl: „Tu jsem."<5>Řekl: „Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá." <6>A pokračoval: „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si zakryl tvář, neboť se bál na Boha pohledět. <7>Hospodin dále řekl: „Dobře jsem viděl ujařmení svého lidu, který je v Egyptě. Slyšel jsem jeho úpění pro (bezohlednost) jeho poháněčů. Znám jeho bolesti. <8>Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil z moci Egypta a vyvedl jej z oné země do země dobré a prostorné, do země oplývající mlékem a medem, na místo Kenaanců, Hebrejský text Německý přepis Řecký text Septuaginty Latinský text Vulgáty Staročeský text 16 17 Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců. <9>Věru, úpění Izraelců dolehlo nyní ke mně. Viděl jsem také útlak, jak je Egypťané utlačují. <10>Nužepojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta." <1 l>Ale Mojžíš Bohu namítal: „Kdo jsem já, abych šel k faraónovi a vyvedl Izraelce z Egypta?" <12>Odpověděl: „Já budu s tebou! A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře." <13>Avšak Mojžíš Bohu namítl: „Hlejá přijdu k Izraelcům a řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptaji, jaké je jeho jméno, co j im odpovím?" <14>Bůhřekl Mojžíšovi: „JSEM, KTERÝ JSEM /č7." A pokračoval: „Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám." <15>Bůhdále Mojžíšovi poručil: „Řekni Izraelcům toto: »Posílá mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.« To je navěky mé jméno, jim si mě (budou) připomínat od pokolení do pokolení. <16>Jdi, shromažď izraelské starší a povězjim: »Ukázal se mi Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, a řekl: Rozhodl jsem se vás navštívit, (vím), jak s vámi v Egyptě nakládají, <17>a prohlásil 18 jsem: Vyvedu vás z egyptského ujařmeni do země Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, do země oplývající mlékem a medem.« <18>Ažtě vyslechnou, půjdeš ty a izraelští starší k egyptskému králi a řeknete mu: »Potkal se s námi Hospodin, Bůh Hebrejů. Dovol nám nyní odejít do pouště na (vzdálenost) tří dnů cesty a přinést oběť Hospodinu, našemu Bohu.« <19>Vím, že vám egyptský král nedovolí jít, leda z donucení. <20>Proto vztáhnu ruku a budu bít Egypt všemožnými svými divy, které učinim uprostřed něho. Potom vás propustí. <21>Zjednám tomuto lidu u Egypťanů přízeň. Až budete odcházet, nepůjdete s prázdnou. <22>(Každá) žena si vyžádá od sousedky a spolubydlící stříbrné a zlaté ozdoby a pláště. Vložíte je na své syny a dcery. Tak vypleníte Egypt." {Ex 3,1-22) 19 19 20 I CXI L GSkGfIO v . Hebrejský text Německý přepis Recký text Septuaginty Latinský text Vulgáty Staročeský text c k. um en íc Ken u překladu VYSLÁNÍ DO EGYPTA ' ~ Mojžíš se vymlouvá, Hospodin jej poslán i nezbaví. Na cestě do Egypta se utká s Hospodinem a potká s Aronem. Mojžíš však znovu namítal: „Nikoli, neuvěří mí a neuposlechnou mé, ale řeknou: Hospodin se ti neukázal." <2>Hospodin mu řekl: „Co to máš v ruce?" Odpověděl: „Hůl." <3>(Hospodin) řekl: „Hoď ji na zem." Hodil ji na zem a stal se (z ní) had. Mojžíš se dal před ním na útěk. <4>Ale Hospodin Mojžíšovi poručil: „Vztáhni ruku a chyť ho za ocas." Vztáhl tedy ruku, uchopil ho a v dlani se mu (z něho) stala hůl. <5>„Aby uvěřili, že se ti ukázal Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." <6>Dále mu Hospodin řekl: „Vlož si ruku za ňadra." Vložil tedy ruku za ňadra. Když ruku vytáhl, byla malomocná, (bílá) jako sníh. <7>Tu poručil: „Dej ruku zpět za ňadra." Dal ruku zpět za ňadra. Když ji zezáňadří vytáhl, byla opět jako (ostatní) tělo. <8>„A tak jestliže ti neuvěří a nedají na první znamení, uvěří druhému znamení. <9>Jestliže však neuvěří ani těmto dvěma znamením a neuposlechnou tě, 20 21 nabereš vodu z Nilu a vyleješ ji na suchou zemi. Z vody, kterou nabereš z Nilu, se stane na suché zemi krev." <10>Ale Mojžíš Hospodinu namítal: „Prosím, Panovníku, nejsem člověk výmluvný; nebyl jsem dříve, nejsem ani nyní, když ke svému služebníku mluvíš. Mám neobratná ústa a neobratný jazyk." < 11 >Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je (člověk) němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin? Nyníjdi,já sám budu s tvými ústy a budu tč učit, co máš mluvit!" <13>Ale (Mojžíš) odmítl: „Prosím, Panovníku, pošli si, koho chceš." <14>Tu Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: „Což nemáš bratra Árona, toho lévijce? Znám (ho), ten umí mluvit. Jde ti už naproti a bude se srdečně radovat, až tě uvidí. <15>Budeš k němu mluvit a vkládat mu slova do úst. Já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás poučovat, co máte činit. <16>On bude mluvit k lidu za tebe, on bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem. <17>A tuto hůl vezmi do ruky; budeš jí konat znamení." <18>Mojžíš odešel a vrátil se ke svému tchánu Jitrovi. Řekl mu: „Rád bych šel a vrátil se ke svým bratřím, kteří jsou v Egyptě, a podíval se, zda ještě žijí." Jitro Mojžíšovi odvětil: „Jdi v pokoji." < 19>Hospodin 22 pak řekl Mojžíšovi (ještě) v Midjánu: „Jen se vrať do Egypta, neboť zemřeli všichni, kteří ti ukládali o život." <20>Mqjžíš tedy vzal svou ženu a syny, posadiljenaoslaa vracel se do egyptské země. A do ruky si vzal Boží hůl. <21>Hospodin dále Mojžíšovi poručil: „Až se vrátiš do Egypta, hleď, abys před raraónem udělal všechny zázraky, jimiž jsem tě pověřil. Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí. <22>Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: Izrael je můj prvorozený syn. <23>Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to zabiji tvého prvorozeného syna." <24>Když se na cestě chystali nocovat, střetl se s nim Hospodin a chtěl ho usmrtit. <25>Tu vzala Sipora /d( kamenný nůž, obřezala předkožku svého syna, dotkla se jeho nohou a řekla: „Jsi můj ženich, (je to zpečetěno) krví." <26>A (Hospodin) ho nechal být. Tehdy se při obřízkách tíkalo: „(Jsi) ženich, (je to zpečetěno) krví." <27>Hospodin řekl Áronovi: „Jdi na poušť naproti Mojžíšovi." (Áron) šel, setkal se s ním u Boží hory a políbil ho. <28>Mojžíš oznámil Áronovi všechna Hospodinova slova, s nimiž ho poslal, a všechna znamení, kterými ho pověřil. <29>Pak šel 23 Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny izraelské starší. <30>Áron vyřídil všechna slova, která mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a (Mojžíš) učinil před očima lidu ona znamení. <31>Aliduvéřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil Izraelce a že pohleděl na jejich ujařmení, padli na kolena a klaněli se. {Ex 4,1-31} 23 24 . ,,, Hebrejský text Německý přepis Řecký text Septuaginty Latinský text Vulgáty Staročeský text CKürn cn 1 CKcíl O překladu První jednání _____________________________ s faraónem ~ ' ' Farao odmítne lid propustit a naopak jej ještě více zotročí Mojžíšs Áronem pak předstoupili před iáraóna a řekli: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Propusť můj lid, ať mi v poušti slaví .slavnosti e '." <2>Farao však odpověděl: „Kdo je Hospodin, že bych ho měl uposlechnout a propustit Izraele? Hospodina neznám a Izraele nepropustím!" <3>Řekli: „Potkal se s námi Bůh Hebrejů. Dovol nám nyní odejít do pouště (na vzdálenost) tří dnů cesty a přinést oběť Hospodinu, našemu Bohu, aby nás nenapadl morem nebo mečem." <4>Egyptský král je okřikl: „Proč, Mojžíši a Árone, odvádíte lid od jeho prací? Jděte za svými robotami!" <5>A farao pokračoval: „Hle, lidu země je teď mnoho, a vy chcete, aby nechali svých robot?" <6>Onoho dne přikázal farao poháněčům lidu a dozorcům: <7>„Propřiště nebudete vydávat lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať si jdou slámu nasbírat sami! <8>A uložíte jim dodat stejné množství cihel, jaké vyráběli dříve. Nic jim neslevujte, jsou líní. Proto křičí: Pojďme obětovat svému Bohu. <9>Ať na ty muže 24 25 těžce dolehne otročina, aby měli co dělat a nedali na lživé řeči." <10>Poháněči lidu a dozorci vyšli a ohlásili lidu: „Toto praví farao: Nedám vám žádnou slámu. Sami si jděte nabrat slámu, kde ji najdete. Ale z vaší pracovní povinnosti se nic nesleví." <12>Lid se rozběhl po celé egyptské zemi, aby na strništích sbíral slámu. <13>Poháněčije honili. „Plňte svůj denní úkol, jako když sláma byla." <14>Dozorci(z řad) Izraelců, které nad nimi ustanovili faraónovi poháněči, byli biti. Vytýkalo se (jim): „Proč jste v těchto dnech nevyrobili tolik cihel jako dříve?" <15>Dozorci (z řad) Izraelců tedy přišli a úpěli před faraónem: „Proč se svými otroky takhle jednáš? <16>Tvým otrokům se nedodává sláma, ale pokud jde o cihly, poroučejí nám: »Dělejte!« Hle, tvoji otroci jsou biti a tvůj lid (bude pykat) za hřích". <17>(Farao) odpověděl: „Jste lenoši líní, proto říkáte: »Pojďme obětovat Hospodinu.« <18>Hned jděte dělat! Sláma vám dodávána nebude, ale dodávku cihel odvedete." <19> Dozorci (z řad) Izraelců viděli, zeje s nimi zle, když bylo řečeno: „Nesmíte snížit svůj denni úkol výroby cihel." <20>Když vycházeli od feraóna, narazili na Mojžíše a Árona, kteří se s nimi chtěli setkat. <2l>Vyčítalijim: „Ať se nad vámi 26 ukáže I lospodin a rozsoudí. Vy jste pokáleli naši pověst u faraóna a jeho služebníků. Dali jste jim do ruky meč, aby nás povraždili." <22>Mojžíš se obrátil k Hospodinu a řekl: „Panovníku, proč jsi dopustil na tento lid zlo? Proč jsi mě vlastně poslal? <23>Od chvíle, kdy jsem předstoupil před faraóna, abych mluvil tvým jménem, nakládá s tímto lidem (ještě) hůře. A ty svůj lid stále nevy svobozu ješ." {Ex 5,1-23}' 26