I. Život, dílo, vývoj myšlení • Význam tématu • Souvislost Aristotelových životních osudů a jeho myšlení a díla. • Přehled díla - význam. • Otázka vývoje – „genetický přístup“. • Aristotelovy životní a filosofické osudy • Přehled děl • „Genetický přístup“ • Aristotelův systém vědění I. Život, dílo, vývoj myšlení • Význam tématu • Souvislost Aristotelových životních osudů a jeho myšlení a díla. • Přehled díla - význam. • Otázka vývoje – „genetický přístup“. • Aristotelovy životní a filosofické osudy • Přehled děl • „Genetický přístup“ • Aristotelův systém vědění 1. Význam tématu • Aristotelovy životní osudy souvisejí s jeho dílem a myšlením více než u kteréhokoli staršího myslitele (Pýthagorás, Sókratés, Platón). • Samotný přehled díla nám poskytne reprezentativní představu o tématické šířce Aristotelova díla a o systému jeho myšlení. • Aristotelés byl dlouho Platónovým žákem. Aristotelés byl jedním z největších Platónových kritiků. Jak lze tato tvrzení vysvětlit a sladit? I. Život, dílo, vývoj myšlení • Význam tématu • Souvislost Aristotelových životních osudů a jeho myšlení a díla. • Přehled díla - význam. • Otázka vývoje – „genetický přístup“. • Aristotelovy životní a filosofické osudy • Přehled děl • „Genetický přístup“ • Aristotelův systém vědění 2. Aristotelovy životní a filosofické osudy ARISTOTELOVY „FILOSOFICKÉ“ CESTY I. Život, dílo, vývoj myšlení • Význam tématu • Souvislost Aristotelových životních osudů a jeho myšlení a díla. • Přehled díla - význam. • Otázka vývoje – „genetický přístup“. • Aristotelovy životní a filosofické osudy • Přehled děl • „Genetický přístup“ • Aristotelův systém vědění 3. Přehled Aristotelových děl • Logické spisy • Přírodovědné spisy • Metafyzika • Politika • Etika • Literatura a rétorika Logické spisy („Organon“) 1. Kategorie Categoriae Cat. Κατηγορίαι 2. O vyjadřování De intepretatione De int. Περὶ ἑρμηνείας 3. První analytiky Analytica priora An. pr. Πρότερα ἀναλυτικά 4. Druhé analytiky Analytica posteriora An. post. Ἀναλυτικὰ ὕστερα 5. Topiky Topica Top. Τοπικά 6. O sofistických důkazech Sophistici elenchi Soph. el. Περὶ τῶν σοφιστικῶν ἐλέγχων Přírodovědné spisy I 7. Fyzika Physica Phys. Φυσικὴ ἀκρόασις 8. O nebi De caelo De cael. (Cael.) Περὶ οὐρανοῦ 9. O vzniku a zániku De gen. et corr. (GC) De generatione et corruptione Περὶ γενέσεως καὶ φθορᾶς 10. Meteorologika Meteorologica Meteor. Μετεωρολογικά 11. O duši De anima De an. Περὶ ψυχῆς 12. O vnímání a vnímatelném De sensu et sensibilibus Περὶ αἰσθήσεως καὶ αἰσθητῶν Přírodovědné spisy II 13. O paměti a vzpomínání De memoria et reminiscentia Περὶ μνήμης καὶ ἀναμνήσεως 14. O spánku a bdění De somno et vigilia Περὶ ὕπνου καὶ ἐγρηγόρσεως 15. O snech De insomniis Περὶ ἐνυπνίων 16. O věštění ze snů De divinatione per somnum Περὶ τῆς καθ‘ ὕπνον μαντικῆς 17. O dlouhověkosti a krátkověkosti De longitudine et brevitate vitae Περὶ μακροβιότητος καὶ βραχυβιότητος 18. O mládí a stáří De juventute et senectute Περὶ νεότητος καὶ γήρως 19. O dýchání De respiratione Περὶ ἀναπνοῆς Přírodovědné spisy III 20. O životě a smrti De vita et morte Περὶ ζωῆς καὶ θανάτου 21. Historie živočichů Historia animalium HA Περὶ τὰ ζώϊα ἱστορίαι 22. O částech živočichů PA De partibus animalium Περὶ ζωΐων μορίων 23. O pohybu živočichů De motu animalium Περὶ ζωΐων κινήσεως 24. O chůzi živočichů De incessu animalium Περὶ πορείας ζωίων 25. O vzniku živočichů De generatione animalium Περὶ ζωΐων γενέσεως Metafyzické spisy 26. Metafyzika Metaphysica Met. Μετὰ τὰ Φυσικά Etické spisy 27. Etika Níkomachova EN Ethica Nicomachea Ἠθικὰ Νικομάχεια 28. Etika Eudémova EE Ethica Eudemia Ἠθικὰ Εὐδήμεια Politické spisy 29. Politika Politica Pol. Πολιτικά 30. Athénská ústava Ἀθηναίων πολιτεία Literatura a rétorika 31. Rétorika Rhetorica Rhet. Ῥητορική 32. Poetika Poetica Poet. Περὶ ποιητικῆς Nedochované spisy • Eudémos (dialog o nesmrtelnosti duše) • Protreptikos (pobídka k filosofickému životu) • O filosofii (dialog, ve kterém Aristotelés sám vystupuje a podává přehled dějin filosofie po Platóna, kritiku Platóna a nárys vlastní filosofie, především kosmologie, teologie a psychologie) • O idejích (kritika Platóna, s pomocí tohoto spisu vysvětluje Alexandros tezovitou kritiku v Met. I) I. Život, dílo, vývoj myšlení • Význam tématu • Souvislost Aristotelových životních osudů a jeho myšlení a díla. • Přehled díla - význam. • Otázka vývoje – „genetický přístup“. • Aristotelovy životní a filosofické osudy • Přehled děl • „Genetický přístup“ • Aristotelův systém vědění 4. „Genetický přístup“ • Problém: 4. „Genetický přístup“ • Problém: – vztah k Platónovi 4. „Genetický přístup“ • Problém: – vztah k Platónovi – rozpory v dílech (např.: neodlučitelnost formy x nelátkový první hybatel, neodlučitelnost duše od těla x odlučitelný činný rozum) 4. „Genetický přístup“ • Problém: – vztah k Platónovi – rozpory v dílech (např.: neodlučitelnost formy x nelátkový první hybatel, neodlučitelnost duše od těla x odlučitelný činný rozum) • Řešení: Aristotelovo myšlení (i jeho vztah k Platónovi) se vyvíjelo. 4. „Genetický přístup“ • Problém: – vztah k Platónovi – rozpory v dílech (např.: neodlučitelnost formy x nelátkový první hybatel, neodlučitelnost duše od těla x odlučitelný činný rozum) • Řešení: Aristotelovo myšlení (i jeho vztah k Platónovi) se vyvíjelo. • Podle jakého schématu? Schémata vývoje Platónova myšlení – W. Jaeger, Aristoteles, 1923: platonik è postupný odklon od platonismu è empirik Schémata vývoje Platónova myšlení – W. Jaeger, Aristoteles, 1923: platonik è postupný odklon od platonismu è empirik – Reakce (např. F. Dirlmeier, 1950): platonik i empirik è empirik i platonik Schémata vývoje Platónova myšlení – W. Jaeger, Aristoteles, 1923: platonik è postupný odklon od platonismu è empirik – Reakce (např. F. Dirlmeier, 1950): platonik i empirik è empirik i platonik – I. Düring (60. léta): anti-platonik  anti-platonik Schémata vývoje Platónova myšlení – W. Jaeger, Aristoteles, 1923: platonik è postupný odklon od platonismu è empirik – Reakce (např. F. Dirlmeier, 1950): platonik i empirik è empirik i platonik – I. Düring (60. léta): anti-platonik  anti-platonik – W. K. Ch. Guthrie (1981): platonik  náhlá pochybnost  střídavě platonik a empirik Schémata vývoje Platónova myšlení – W. Jaeger, Aristoteles, 1923: platonik è postupný odklon od platonismu è empirik – Reakce (např. F. Dirlmeier, 1950): platonik i empirik è empirik i platonik – I. Düring (60. léta): anti-platonik  anti-platonik – W. K. Ch. Guthrie (1981): platonik  náhlá pochybnost  střídavě platonik a empirik – Protivná pozice vůči Jaegerovi: empirik  platonik Schémata vývoje Platónova myšlení – W. Jaeger, Aristoteles, 1923: platonik è postupný odklon od platonismu è empirik – Reakce (např. F. Dirlmeier, 1950): platonik i empirik è empirik i platonik – I. Düring (60. léta): anti-platonik  anti-platonik – W. K. Ch. Guthrie (1981): platonik  náhlá pochybnost  střídavě platonik a empirik – Protivná pozice vůči Jaegerovi: empirik  platonik – J. Barnes (1995) skepticismus, není dostatek jednoznačných pramenů, aby bylo možno rozhodnout o případném vývoji Aristotelova myšlení Ale k čemu to vůbec je?! • Proč se vůbec zatěžovat přehledem mnoha různých názorů na případný Aristotelův vývoj, navíc bez jednoznačného závěru? • Nebylo by lepší se zaměřit spíše na ucelené představení Aristotelova systému s důrazem na jeho jednotu a systém? Ale k čemu to vůbec je?! • Proč se vůbec zatěžovat přehledem mnoha různých názorů na případný Aristotelův vývoj, navíc bez jednoznačného závěru? • Nebylo by lepší se zaměřit spíše na ucelené představení Aristotelova systému s důrazem na jeho jednotu a systém? • Bylo. Pro učebnicové představení základních tezí, snadné k zapamatování a papouškování u zkoušek. Ale k čemu to vůbec je?! • Proč se vůbec zatěžovat přehledem mnoha různých názorů na případný Aristotelův vývoj, navíc bez jednoznačného závěru? • Nebylo by lepší se zaměřit spíše na ucelené představení Aristotelova systému s důrazem na jeho jednotu a systém? • Bylo. Pro učebnicové představení základních tezí, snadné k zapamatování a papouškování u zkoušek. • Ale také nebylo. – Takto představený systém by byl „mrtvý“. – Nevysvětlil by, proč je Aristotelés dodnes předmětem zájmu badatelů. – Navíc filosofie spočívá především v přemýšlení o problémech, nikoli ve vyhýbání se jim. – Přitom při „problémovém“ výkladu budu představeny i ty základní teze, neboť právě ony budou problematizovány. I. Život, dílo, vývoj myšlení • Význam tématu • Souvislost Aristotelových životních osudů a jeho myšlení a díla. • Přehled díla - význam. • Otázka vývoje – „genetický přístup“. • Aristotelovy životní a filosofické osudy • Přehled děl • „Genetický přístup“ • Aristotelův systém vědění Aristotelův systém vědění – přípravné poznámky • Rozsah vědění • Příčiny, prvky a počátky jsoucna ve všech rovinách, tj. „rodech“. • Včetně morálního a „technologického“ vědění. Aristotelův systém vědění – přípravné poznámky • Rozsah vědění • Příčiny, prvky a počátky jsoucna ve všech rovinách, tj. „rodech“. • Včetně morálního a „technologického“ vědění. • Kritéria klasifikace Aristotelův systém vědění – přípravné poznámky • Rozsah vědění • Příčiny, prvky a počátky jsoucna ve všech rovinách, tj. „rodech“. • Včetně morálního a „technologického“ vědění. • Kritéria klasifikace • Cíl dané vědy či daného oboru vědění: • Poznání samo pro sebe. • Poznání sloužící dobrému jednání, tj. dobrému (po stránce mravní) životu. • Poznání sloužící vytváření, výrobě – nejčastěji zajištění životních potřeb. Aristotelův systém vědění – přípravné poznámky • Rozsah vědění • Příčiny, prvky a počátky jsoucna ve všech rovinách, tj. „rodech“. • Včetně morálního a „technologického“ vědění. • Kritéria klasifikace • Cíl dané vědy či daného oboru vědění: • Poznání samo pro sebe. • Poznání sloužící dobrému jednání, tj. dobrému (po stránce mravní) životu. • Poznání sloužící vytváření, výrobě – nejčastěji zajištění životních potřeb. • Předmět dané vědy či oboru. • Různé vědy poznávají různé úrovně či rody jsoucna (např. geometrie a aritmetika). Jejich rozdílnost je dána rozdílností předmětu. • Počátky a důkazy nelze přenášet z jedné vědy do druhé (týká se především teoretických věd). Aristotelův systém vědění – celková koncepce • Teoretické vědění – cílem je samo poznání, pravda. – Teologie (první filosofie) – předmět odloučený a nehybný, věčný. – Matematika – předmět nehybný a věčný, ale neodloučený. – Fyzika – předmět odloučený, ale v pohybu. • Praktické vědění – cílem je dobro, dobré jednání. – Politika – dobro pro celou obec. – Etika – dobro pro jednotlivce. – Vojevůdcovství, hospodářství, řečnictví. • Poiétické vědění – cílem je dílo. – Stavitelství. – Básnictví. – …