IV. Přírodní filosofie (fyzika) • Spis O nebi • Spis O vzniku a zániku • Spis O duši • Problematika duše v rámci přírodní filosofie? 1. Spis O nebi • Vysvětlení názvu • Přehled obsahu • Detailní sledování argumentace I. a II. knihy 1. A. Vysvětlení názvu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) • Περὶ οὐρανοῦ - co znamená termín οὐρανός? Ø Slovo „nebe�g (οὐρανός) se obecně užívá ve trojím významu (I, 9): 1. A. Vysvětlení názvu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) • Περὶ οὐρανοῦ - co znamená termín οὐρανός? Ø Slovo „nebe�g (οὐρανός) se obecně užívá ve trojím významu (I, 9): • Nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice). V tomto místě mají sídlit bohové. • Těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety. • Těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo. 1. A. Vysvětlení názvu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) • Περὶ οὐρανοῦ - co znamená termín οὐρανός? Ø Slovo „nebe�g (οὐρανός) se obecně užívá ve trojím významu (I, 9): • Nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice). V tomto místě mají sídlit bohové. • Těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety. • Těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo. Ø Simplikios: Alexandros říká, že celá první kniha je o celém kosmu. 1. A. Vysvětlení názvu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) • Περὶ οὐρανοῦ - co znamená termín οὐρανός? Ø Slovo „nebe�g (οὐρανός) se obecně užívá ve trojím významu (I, 9): • Nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice). V tomto místě mají sídlit bohové. • Těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety. • Těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo. Ø Simplikios: Alexandros říká, že celá první kniha je o celém kosmu. • Περὶ οὐρανοῦ X Περὶ κόσμου 1. B. Přehled obsahu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) – 4 knihy I. kniha: • Schéma: – Dokonalost veškerenstva jakožto tělesa (1. kap.). – Analýza pohybu se zaměřením na pohyb v kruhu (2. – 4. kap.). – Vlastnosti veškerenstva: • konečnost (5. – 7.) • jedinost (8. – 9.) • věčnost (10. – 12.) 1. B. Přehled obsahu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) – 4 knihy I. kniha: • Schéma: – Dokonalost veškerenstva jakožto tělesa (1. kap.). – Analýza pohybu se zaměřením na pohyb v kruhu (2. – 4. kap.). – Vlastnosti veškerenstva: • konečnost (5. – 7.) • jedinost (8. – 9.) • věčnost (10. – 12.) • Shrnutí: – Na základě analýzy druhů pohybu podle jejich trajektorie přichází Aristotelés k tomu, že podstatou nebe je pohyb v kruhu, který se liší od přímočarého pohybu v pozemském světě. Proto jeho nositelem musí být jiné těleso, prvek – αἰθήρ. – V kruhu se pohybující nebe musí být konečné, protože si nelze představit a uchopit pohyb neomezeného tělesa. Vzhledem k platnosti „zákonů pohybu�g od a ke středu musí být svět dále jediný. A jelikož je rozporná každá možnost pokračování vzniklého světa, vychází z toho, že svět je věčný. 1. B. Přehled obsahu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) – 4 knihy II. kniha: • Schéma: – Pokračování ve zkoumání vlastností celého kosmu. • (Dokázaná) věčnost nebe v kontextu starších a tradičních názorů (1. kap.). • Rozlišení pravé a levé strany světa (2. kap.) – teleologický výklad. • Zdůvodnění směru rotace (5. kap.) – teleologický výklad v návaznosti na 2. kap. • Kulatost veškerenstva – převážně snaha o fyzikální a geometrický výklad (4. kap.). • Pravidelnost rotace – fyzikální výklad (6. kap.). – Pokus odvodit existenci sublunárního světa z geometrických vlastností nebe (3. kap.). – Výklad o jednotlivých nebeských tělesech, tj. hvězdách a planetách (7. – 12. kap.). • Podstata, tj. látka a jejich působení. • Pohyby. • Odmítnutí pýthagorejské myšlenky o „harmonii hvězd�g. • Vztahy mezi rychlostmi a vzdálenostmi. • Kulatost. • Rozdíly mezi jednotlivými sférami a pohyby jednotlivých těles. – Výklad o Zemi. • Starší názory (13. kap.). • Aristotelův výklad (14. kap.). 1. B. Přehled obsahu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) – 4 knihy II. kniha: • Shrnutí: – Tato kniha zpočátku nemá tak promyšlenou strukturu, což naznačuje skutečnost, že vlastnosti nebe nejsou probírány po sobě v logické návaznosti a že se mezi nimi objevuje zvláštní kap. 3. Další kapitoly však navazují logicky. – Z dalších vlastností celého kosmu stojí za zmínku snad jen důkazy kulatosti kosmu a pravidelnosti jeho rotace, zbylé části nespadají příliš do oblasti fyziky. – U samotných těles je překvapivé – a také problematické – vysvětlení jejich složení (aithér) a jejich (zdánlivého) působení – tepla (v případě Slunce) a světla. Zásadní je dále vysvětlení jejich pohybů – tělesa samotná se nepohybují, jsou připevněna ke sférám či kruhům a jejich otáčením unášena. – O Zemi Aristotelés tvrdí: nepohybuje se, spočívá uprostřed kosmu a je kulatá, přitom nevelká ve srovnání s ostatními tělesy. 1. B. Přehled obsahu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) – 4 knihy III. kniha: Vznik a čtyři prvky • Shrnutí: – Na začátku 1. kap. Aristotelés shrnuje výklad 2. knihy a ohlašuje přechod od zkoumání prvního elementu k dalším dvěma. Pokládá stejnou otázku jako na začátku GC – zda je či není vznik. – Simplikios: První dvě knihy se věnovaly zkoumání tělesa pohybujícího se v kruhu, zatímco nyní přejde výklad ke čtyřem prvkům v oblasti pod Měsícem. – Ovšem celá kniha je spíše polemikou s jinými teoriemi o vzniku, prvcích a jejich přeměnách, např. se vyvrací tvrzení, že prvků je nekonečně mnoho (4. kap.) nebo že je jen jeden (5. kap.). Není zde vyložena Aristotelova vlastní teorie, proto nelze příliš srovnávat s GC. 1. B. Přehled obsahu spisu O nebi (Περὶ οὐρανοῦ) – 4 knihy IV. kniha: „Lehké a těžké�g • Shrnutí: – Zkoumá těžké a lehké v souvislosti s pohybem – dokonce jako příčinu pohybu nahoru a dolů. Pohybem také těžké a lehké vymezuje (1. a 3. kap.). – Kriticky se vyrovnává se staršími teoriemi o těžkém a lehkém (2. kap.). – Rozebírá vztahy 4 prvků z hlediska tíhy a lehkosti (4. a 5. kap.). – V závěru je velmi zajímavá úvaha o tom, nakolik je (přirozený) pohyb tělesa určen jeho tvarem a nakolik jeho tíhou. 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa • Předmětem vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη) jsou většinou tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty. 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa • Předmětem vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη) jsou většinou tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty. • Veškerenstvo a všechny věci jsou vymezeny číslem 3, neboť konec, střed a začátek (τελευτή καὶ μέσον καὶ ἀρχή - 268a12) představují počet všeho. 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa • Předmětem vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη) jsou většinou tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty. • Veškerenstvo a všechny věci jsou vymezeny číslem 3, neboť konec, střed a začátek (τελευτή καὶ μέσον καὶ ἀρχή - 268a12) představují počet všeho. • Těleso je dělitelné ve 3, tj. všech rozměrech. 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa • Předmětem vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη) jsou většinou tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty. • Veškerenstvo a všechny věci jsou vymezeny číslem 3, neboť konec, střed a začátek (τελευτή καὶ μέσον καὶ ἀρχή - 268a12) představují počet všeho. • Těleso je dělitelné ve 3, tj. všech rozměrech. • Proto je těleso jediná dokonalá velikost – na rozdíl od čáry a plochy je určeno trojkou. Jelikož je dokonalé, nemůže existovat nic 4-rozměrného. 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa • Předmětem vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη) jsou většinou tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty. • Veškerenstvo a všechny věci jsou vymezeny číslem 3, neboť konec, střed a začátek (τελευτή καὶ μέσον καὶ ἀρχή - 268a12) představují počet všeho. • Těleso je dělitelné ve 3, tj. všech rozměrech. • Proto je těleso jediná dokonalá velikost – na rozdíl od čáry a plochy je určeno trojkou. Jelikož je dokonalé, nemůže existovat nic 4-rozměrného. • Tělesa, jež jsou částmi, jsou všechna dokonalá, ale navzájem se dotykem omezují, a tím jsou každé v určitém ohledu mnohostí. Avšak veškerenstvo, jehož částmi ta tělesa jsou, je nutně dokonalé ve všech ohledech. 1. C. O nebi I, 1 Dokonalost celku světa • Předmětem vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη) jsou většinou tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty. • Veškerenstvo a všechny věci jsou vymezeny číslem 3, neboť konec, střed a začátek (τελευτή καὶ μέσον καὶ ἀρχή - 268a12) představují počet všeho. • Těleso je dělitelné ve 3, tj. všech rozměrech. • Proto je těleso jediná dokonalá velikost – na rozdíl od čáry a plochy je určeno trojkou. Jelikož je dokonalé, nemůže existovat nic 4-rozměrného. • Tělesa, jež jsou částmi, jsou všechna dokonalá, ale navzájem se dotykem omezují, a tím jsou každé v určitém ohledu mnohostí. Avšak veškerenstvo, jehož částmi ta tělesa jsou, je nutně dokonalé ve všech ohledech. → Tedy dokonalost celku (světa) je vyvozena „geometrickou metodou“ bez jakéhokoli odvolání na empirii. Úvaha se pohybuje v oblasti geometrie a aritmetiky, vůbec nevychází z empirie. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Přehled argumentů: Hlavní argument: • Z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. Doplňkové a podpůrné argumenty: • Z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • „Dialektický�g argument ze vztahu protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu. • Z vlastností kruhového pohybu. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Přehled argumentů: Hlavní argument: • Z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. Doplňkové a podpůrné argumenty: • Z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • „Dialektický�g argument ze vztahu protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu. • Z vlastností kruhového pohybu. → Dosažený závěr: Existuje ještě jiné těleso kromě těch kolem nás, které je odloučené a má o tolik vznešenější přirozenost, o kolik je vzdáleno od těles našeho světa. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. • 2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu: 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. • 2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu: – kruhový (κύκλῳ) = kolem středu, – přímočarý (εὐθεῖα) = nahoru, tj. od středu, a dolů, tj. ke středu. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. • 2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu: – kruhový (κύκλῳ) = kolem středu, – přímočarý (εὐθεῖα) = nahoru, tj. od středu, a dolů, tj. ke středu. • 3. axióm: Tělesa jsou jednoduchá (tj. ta, která mají přirozený počátek pohybu, např. oheň, země�c) a složená, proto budou jednoduché a smíšené i pohyby. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. • 2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu: – kruhový (κύκλῳ) = kolem středu, – přímočarý (εὐθεῖα) = nahoru, tj. od středu, a dolů, tj. ke středu. • 3. axióm: Tělesa jsou jednoduchá (tj. ta, která mají přirozený počátek pohybu, např. oheň, země�c) a složená, proto budou jednoduché a smíšené i pohyby. • Důkaz: 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. • 2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu: – kruhový (κύκλῳ) = kolem středu, – přímočarý (εὐθεῖα) = nahoru, tj. od středu, a dolů, tj. ke středu. • 3. axióm: Tělesa jsou jednoduchá (tj. ta, která mají přirozený počátek pohybu, např. oheň, země�c) a složená, proto budou jednoduché a smíšené i pohyby. • Důkaz: – Jestliže tedy existuje jednoduchý pohyb (podle axiómu 1. a 3.) a – jestliže pohyb v kruhu je jednoduchý (2.) a – jestliže jednoduchý pohyb náleží jednoduchému tělesu (podle 3.), a – jestliže 4. axióm: každé jednoduché těleso má jen jeden přirozený pohyb, 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie. • 1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles. • 2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu: – kruhový (κύκλῳ) = kolem středu, – přímočarý (εὐθεῖα) = nahoru, tj. od středu, a dolů, tj. ke středu. • 3. axióm: Tělesa jsou jednoduchá (tj. ta, která mají přirozený počátek pohybu, např. oheň, země�c) a složená, proto budou jednoduché a smíšené i pohyby. • Důkaz: – Jestliže tedy existuje jednoduchý pohyb (podle axiómu 1. a 3.) a – jestliže pohyb v kruhu je jednoduchý (2.) a – jestliže jednoduchý pohyb náleží jednoduchému tělesu (podle 3.), a – jestliže 4. axióm: každé jednoduché těleso má jen jeden přirozený pohyb, – → pak musí existovat jednoduché těleso, které se přirozeně pohybuje v kruhu. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a • jestliže každá věc má jen jednu protivu (ἐναντίον – 6. axióm, logický či metafyzický), 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a • jestliže každá věc má jen jednu protivu (ἐναντίον – 6. axióm, logický či metafyzický), • → pak není-li kruhový pohyb ve shodě s přirozeností daného tělesa pohybujícího se v kruhu, bude to pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a • jestliže každá věc má jen jednu protivu (ἐναντίον – 6. axióm, logický či metafyzický), • → pak není-li kruhový pohyb ve shodě s přirozeností daného tělesa pohybujícího se v kruhu, bude to pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Př.: Kdyby se tedy pohyboval v kruhu – nepřirozeným pohybem – třeba oheň, byl by to pro něj pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Avšak protivou vůči pohybu nahoru je pohyb dolů. Tedy žádné z těles pohybujících se přirozeně přímočaře se nemůže pohybovat protipřirozeně v kruhu. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a • jestliže každá věc má jen jednu protivu (ἐναντίον – 6. axióm, logický či metafyzický), • → pak není-li kruhový pohyb ve shodě s přirozeností daného tělesa pohybujícího se v kruhu, bude to pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Př.: Kdyby se tedy pohyboval v kruhu – nepřirozeným pohybem – třeba oheň, byl by to pro něj pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Avšak protivou vůči pohybu nahoru je pohyb dolů. Tedy žádné z těles pohybujících se přirozeně přímočaře se nemůže pohybovat protipřirozeně v kruhu. Opět čistě deduktivně, za použití logicko-metafyzického principu protiv, je dokázáno, že se žádný ze 4 prvků nemůže pohybovat v kruhu, a to ani proti své přirozenosti. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a • jestliže každá věc má jen jednu protivu (ἐναντίον – 6. axióm, logický či metafyzický), • → pak není-li kruhový pohyb ve shodě s přirozeností daného tělesa pohybujícího se v kruhu, bude to pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Př.: Kdyby se tedy pohyboval v kruhu – nepřirozeným pohybem – třeba oheň, byl by to pro něj pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Avšak protivou vůči pohybu nahoru je pohyb dolů. Tedy žádné z těles pohybujících se přirozeně přímočaře se nemůže pohybovat protipřirozeně v kruhu. Opět čistě deduktivně, za použití logicko-metafyzického principu protiv, je dokázáno, že se žádný ze 4 prvků nemůže pohybovat v kruhu, a to ani proti své přirozenosti. Zbývají 2 možnosti: – kruhem se pohybuje něco jiného (to chce Aristotelés dokázat), 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad ii. Argument z přirozenosti pohybů, na základě protiv. • Jestliže pohyb proti přirozenosti je opačný než pohyb přirozený (5. axióm) a • jestliže každá věc má jen jednu protivu (ἐναντίον – 6. axióm, logický či metafyzický), • → pak není-li kruhový pohyb ve shodě s přirozeností daného tělesa pohybujícího se v kruhu, bude to pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Př.: Kdyby se tedy pohyboval v kruhu – nepřirozeným pohybem – třeba oheň, byl by to pro něj pohyb opačný vůči jeho přirozenosti. Avšak protivou vůči pohybu nahoru je pohyb dolů. Tedy žádné z těles pohybujících se přirozeně přímočaře se nemůže pohybovat protipřirozeně v kruhu. Opět čistě deduktivně, za použití logicko-metafyzického principu protiv, je dokázáno, že se žádný ze 4 prvků nemůže pohybovat v kruhu, a to ani proti své přirozenosti. Zbývají 2 možnosti: – kruhem se pohybuje něco jiného (to chce Aristotelés dokázat), – nebo kruhový pohyb není pohybem žádného tělesa (to vzápětí vyvrací). 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iii. Argument z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • 7. axióm: Kruh je dokonalý (τέλειος) tvar, čára nikoli, protože je buď bez konce a meze (je-li nekonečná), nebo může být libovolně prodlužována (je-li omezená). • Důkaz: 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iii. Argument z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • 7. axióm: Kruh je dokonalý (τέλειος) tvar, čára nikoli, protože je buď bez konce a meze (je-li nekonečná), nebo může být libovolně prodlužována (je-li omezená). • Důkaz: – Jestliže přednější pohyb náleží přirozeně vyššímu tělesu a – jestliže pohyb v kruhu je přednější než pohyb přímočarý a – jestliže přímočarý pohyb náleží jednoduchým tělesům, – → pak … 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iii. Argument z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • 7. axióm: Kruh je dokonalý (τέλειος) tvar, čára nikoli, protože je buď bez konce a meze (je-li nekonečná), nebo může být libovolně prodlužována (je-li omezená). • Důkaz: – Jestliže přednější pohyb náleží přirozeně vyššímu tělesu a – jestliže pohyb v kruhu je přednější než pohyb přímočarý a – jestliže přímočarý pohyb náleží jednoduchým tělesům, – → pak pohyb v kruhu nutně musí náležet některému z jednoduchých těles. Tedy musí existovat nějaká tělesná jsoucnost, odlišná od zdejších prvků, božštější a prvotnější než ony. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iii. Argument z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • 7. axióm: Kruh je dokonalý (τέλειος) tvar, čára nikoli, protože je buď bez konce a meze (je-li nekonečná), nebo může být libovolně prodlužována (je-li omezená). • Důkaz: – Jestliže přednější pohyb náleží přirozeně vyššímu tělesu a – jestliže pohyb v kruhu je přednější než pohyb přímočarý a – jestliže přímočarý pohyb náleží jednoduchým tělesům, – → pak pohyb v kruhu nutně musí náležet některému z jednoduchých těles. Tedy musí existovat nějaká tělesná jsoucnost, odlišná od zdejších prvků, božštější a prvotnější než ony. Tento argument využívá platónskou představu, že kruhový pohyb je božský (protože je pravidelný, trvalý a nepůsobí žádnou změnu – ontologické důvody). Aristotelés předkládá důvody spíše fyzikální či geometrické. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iii. Argument z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu. • 7. axióm: Kruh je dokonalý (τέλειος) tvar, čára nikoli, protože je buď bez konce a meze (je-li nekonečná), nebo může být libovolně prodlužována (je-li omezená). • Důkaz: – Jestliže přednější pohyb náleží přirozeně vyššímu tělesu a – jestliže pohyb v kruhu je přednější než pohyb přímočarý a – jestliže přímočarý pohyb náleží jednoduchým tělesům, – → pak pohyb v kruhu nutně musí náležet některému z jednoduchých těles. Tedy musí existovat nějaká tělesná jsoucnost, odlišná od zdejších prvků, božštější a prvotnější než ony. Tento argument využívá platónskou představu, že kruhový pohyb je božský (protože je pravidelný, trvalý a nepůsobí žádnou změnu – ontologické důvody). Aristotelés předkládá důvody spíše fyzikální či geometrické. Výsledkem argumentace je také ontologická hierarchie jsoucen – existuje určitý význačný prvek. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iv. Argument z protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu. • Jestliže každý pohyb je přirozený (κατὰ φύσιν) nebo protipřirozený (παρὰ φύσιν) a • jestliže pohyb protipřirozený pro jedno těleso je přirozený pro jiné, • → pak pohyb v kruhu, který je protipřirozený pro oheň a zemi, je přirozeným pohybem pro nějaké jiné těleso. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iv. Argument z protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu. • Jestliže každý pohyb je přirozený (κατὰ φύσιν) nebo protipřirozený (παρὰ φύσιν) a • jestliže pohyb protipřirozený pro jedno těleso je přirozený pro jiné, • → pak pohyb v kruhu, který je protipřirozený pro oheň a zemi, je přirozeným pohybem pro nějaké jiné těleso. Ovšem v této argumentaci je obsažena podstatná chyba: 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iv. Argument z protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu. • Jestliže každý pohyb je přirozený (κατὰ φύσιν) nebo protipřirozený (παρὰ φύσιν) a • jestliže pohyb protipřirozený pro jedno těleso je přirozený pro jiné, • → pak pohyb v kruhu, který je protipřirozený pro oheň a zemi, je přirozeným pohybem pro nějaké jiné těleso. Ovšem v této argumentaci je obsažena podstatná chyba: Ve II. argumentu totiž Aristotelés rozhodně trval na tom, • že každá věc má jen jednu protivu a 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad iv. Argument z protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu. • Jestliže každý pohyb je přirozený (κατὰ φύσιν) nebo protipřirozený (παρὰ φύσιν) a • jestliže pohyb protipřirozený pro jedno těleso je přirozený pro jiné, • → pak pohyb v kruhu, který je protipřirozený pro oheň a zemi, je přirozeným pohybem pro nějaké jiné těleso. Ovšem v této argumentaci je obsažena podstatná chyba: Ve II. argumentu totiž Aristotelés rozhodně trval na tom, • že každá věc má jen jednu protivu a • že protivou přímočarého pohybu je opačný přímočarý pohyb, nikoli pohyb kruhový. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad v. Argument z vlastností kruhového pohybu. • Kdyby byl kruhový pohyb pouze nepřirozeným pohybem, bylo by zvláštní a nelogické, že by přitom byl jako jediný souvislý a věčný. Totiž to, co je proti přírodě, rychle zaniká. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Ad v. Argument z vlastností kruhového pohybu. • Kdyby byl kruhový pohyb pouze nepřirozeným pohybem, bylo by zvláštní a nelogické, že by přitom byl jako jediný souvislý a věčný. Totiž to, co je proti přírodě, rychle zaniká. – Tento argument je poněkud nadbytečný, protože už ze 3. axiómu v I. argumentaci a druhé premisy ve IV. argumentaci je zřejmé, že přirozený pohyb musí nutně přirozeně náležet nějakému jednoduchému tělesu. 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zhodnocení argumentů pro existenci tělesa (prvku) přirozeně se pohybujícího v kruhu: • Přestože východiskem nejsou empirická data, pozorování přece jen stojí v pozadí úvah – Aristotelés jednak chce vysvětlit pozorovaný kruhový pohyb nebe a také se výslovně odvolává na pozorování pohybu ohně („vidíme – ὁρῶμεν, že pohyb ohně je přímočarý směrem od středu�g). 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zhodnocení argumentů pro existenci tělesa (prvku) přirozeně se pohybujícího v kruhu: • Přestože východiskem nejsou empirická data, pozorování přece jen stojí v pozadí úvah – Aristotelés jednak chce vysvětlit pozorovaný kruhový pohyb nebe a také se výslovně odvolává na pozorování pohybu ohně („vidíme – ὁρῶμεν, že pohyb ohně je přímočarý směrem od středu�g). • Samotné geometrické východisko je ovšem problematické: • jednak tvrzení, že kruhový pohyb nemá protivu (Aristotelés např. odmítá možnost, že pohyb po směru hodinových ručiček je protivný pohybu proti směru – viz 4. kap.). 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zhodnocení argumentů pro existenci tělesa (prvku) přirozeně se pohybujícího v kruhu: • Přestože východiskem nejsou empirická data, pozorování přece jen stojí v pozadí úvah – Aristotelés jednak chce vysvětlit pozorovaný kruhový pohyb nebe a také se výslovně odvolává na pozorování pohybu ohně („vidíme – ὁρῶμεν, že pohyb ohně je přímočarý směrem od středu�g). • Samotné geometrické východisko je ovšem problematické: • jednak tvrzení, že kruhový pohyb nemá protivu (Aristotelés např. odmítá možnost, že pohyb po směru hodinových ručiček je protivný pohybu proti směru – viz 4. kap.). • jednak přiřazení jednoduchých těles jednoduchým pohybům – ke každému druhu přímočarého pohybu totiž přiřazuje 2 tělesa. Tedy – 1. C. O nebi I, 2 Argumenty pro existenci tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zhodnocení argumentů pro existenci tělesa (prvku) přirozeně se pohybujícího v kruhu: • Přestože východiskem nejsou empirická data, pozorování přece jen stojí v pozadí úvah – Aristotelés jednak chce vysvětlit pozorovaný kruhový pohyb nebe a také se výslovně odvolává na pozorování pohybu ohně („vidíme – ὁρῶμεν, že pohyb ohně je přímočarý směrem od středu�g). • Samotné geometrické východisko je ovšem problematické: • jednak tvrzení, že kruhový pohyb nemá protivu (Aristotelés např. odmítá možnost, že pohyb po směru hodinových ručiček je protivný pohybu proti směru – viz 4. kap.). • jednak přiřazení jednoduchých těles jednoduchým pohybům – ke každému druhu přímočarého pohybu totiž přiřazuje 2 tělesa. Tedy – • Tedy cíl („důkaz�g existence věčného a neměnného prvku) je pro něj zřejmě důležitější než korektnost argumentace. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu • Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu • Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži. • Dále: nevzniklo, je nezničitelné (ἀγένητον καὶ ἄφθαρτον), nezvětšuje se ani nezmenšuje. Proč? 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu • Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži. • Dále: nevzniklo, je nezničitelné (ἀγένητον καὶ ἄφθαρτον), nezvětšuje se ani nezmenšuje. Proč? Ø Vše, co vzniká, vzniká z protivy a z nějakého substrátu, u zániku analogicky přechází do něčeho opačného působením něčeho opačného. Ø Protivy však mají také opačné pohyby. Ø A jelikož kruhový pohyb nemá vůči sobě protivu, ani těleso pohybující se v kruhu nemůže mít žádný opak, žádnou protivu. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu • Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži. • Dále: nevzniklo, je nezničitelné (ἀγένητον καὶ ἄφθαρτον), nezvětšuje se ani nezmenšuje. Proč? Ø Vše, co vzniká, vzniká z protivy a z nějakého substrátu, u zániku analogicky přechází do něčeho opačného působením něčeho opačného. Ø Protivy však mají také opačné pohyby. Ø A jelikož kruhový pohyb nemá vůči sobě protivu, ani těleso pohybující se v kruhu nemůže mít žádný opak, žádnou protivu. Ø To, co se zvětšuje, se zvětšuje tím, že k němu přistupuje něco příbuzného a rozkládá se to v jeho látku. Pro toto těleso však není nic (příbuzného), z čeho by mohlo vznikat. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu • Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži. • Dále: nevzniklo, je nezničitelné (ἀγένητον καὶ ἄφθαρτον), nezvětšuje se ani nezmenšuje. Proč? Ø Vše, co vzniká, vzniká z protivy a z nějakého substrátu, u zániku analogicky přechází do něčeho opačného působením něčeho opačného. Ø Protivy však mají také opačné pohyby. Ø A jelikož kruhový pohyb nemá vůči sobě protivu, ani těleso pohybující se v kruhu nemůže mít žádný opak, žádnou protivu. Ø To, co se zvětšuje, se zvětšuje tím, že k němu přistupuje něco příbuzného a rozkládá se to v jeho látku. Pro toto těleso však není nic (příbuzného), z čeho by mohlo vznikat. • Je kvalitativně neměnné. Ø Vidíme (ὁρῶμεν), že všechno, co se mění, se i zvětšuje a zmenšuje (Aristotelés to zřejmě bere ve smyslu logické ekvivalence), tedy to, co se nezvětšuje a nezmenšuje, se ani nemění. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu • Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži. • Dále: nevzniklo, je nezničitelné (ἀγένητον καὶ ἄφθαρτον), nezvětšuje se ani nezmenšuje. Proč? Ø Vše, co vzniká, vzniká z protivy a z nějakého substrátu, u zániku analogicky přechází do něčeho opačného působením něčeho opačného. Ø Protivy však mají také opačné pohyby. Ø A jelikož kruhový pohyb nemá vůči sobě protivu, ani těleso pohybující se v kruhu nemůže mít žádný opak, žádnou protivu. Ø To, co se zvětšuje, se zvětšuje tím, že k němu přistupuje něco příbuzného a rozkládá se to v jeho látku. Pro toto těleso však není nic (příbuzného), z čeho by mohlo vznikat. • Je kvalitativně neměnné. Ø Vidíme (ὁρῶμεν), že všechno, co se mění, se i zvětšuje a zmenšuje (Aristotelés to zřejmě bere ve smyslu logické ekvivalence), tedy to, co se nezvětšuje a nezmenšuje, se ani nemění. • Ve shrnutí pak Aristotelés ještě bez zdůvodnění (!) dodává, jako by to bylo samozřejmé, že je ještě nestárnoucí (ἀγήρατον) a necitlivé (ἀ�Î�ż�Ćές). 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zdroje pro uvedená tvrzení o vlastnostech: 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zdroje pro uvedená tvrzení o vlastnostech: • Obecná představa o bozích. – Podle všech lidí patří bohům nejvyšší místo. Proto je logické (aspoň pro Aristotela), že ƒΏἰƒΖήƒΟ, který se nachází také na nejvyšším místě, bude mít stejné vlastnosti. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zdroje pro uvedená tvrzení o vlastnostech: • Obecná představa o bozích. – Podle všech lidí patří bohům nejvyšší místo. Proto je logické (aspoň pro Aristotela), že ƒΏἰƒΖήƒΟ, který se nachází také na nejvyšším místě, bude mít stejné vlastnosti. • Smyslové pozorování (ƒΒƒΗὰ ƒΡῆς ƒΏἰƒΠƒΖήƒΠƒΓƒΦς). – V celé lidské tradici nebyla na nebi pozorována žádná změna – tedy nebe je neměnné. 1. C. O nebi I, 3 Vlastnosti tělesa (prvku) pohybujícího se v kruhu Zdroje pro uvedená tvrzení o vlastnostech: • Obecná představa o bozích. – Podle všech lidí patří bohům nejvyšší místo. Proto je logické (aspoň pro Aristotela), že ƒΏἰƒΖήƒΟ, který se nachází také na nejvyšším místě, bude mít stejné vlastnosti. • Smyslové pozorování (ƒΒƒΗὰ ƒΡῆς ƒΏἰƒΠƒΖήƒΠƒΓƒΦς). – V celé lidské tradici nebyla na nebi pozorována žádná změna – tedy nebe je neměnné. • Etymologie. – ƒΏἰƒΖήƒΟ byl prý tak pojmenován podle toho, že �gstále běží�h – ἀεὶ θεῖ – takže nebeské pohyby musejí být věčné. 1. C. O nebi I, 4 Jak je možné, že kruhový pohyb jako jediný nemá protivu?! Po pravdě je to velmi podezřelé, ale detaily přeskakujeme, abychom se příliš neunavili. 1. C. O nebi I, 5-7 Celek světa je konečný Přehled argumentace: • Těleso pohybující se v kruhu nemůže být neomezené (5. kap.). – Fyzikální a geometrické argumenty. • Těleso pohybující se přímočaře nemůže být neomezené (6. kap.). – Fyzikální a geometrické argumenty. • Těleso jakožto složené z částí nemůže být neomezené (7. kap.). – Dialektická analýza možností. 1. C. a. O nebi I, 5 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat v kruhu • Nemožnost projít nekonečnou vzdálenost (fyzikální argument): Ø Mezi loukotěmi, paprsky nekonečného kruhového tělesa by totiž byl nekonečný interval, ale není možné projít nekonečnou vzdálenost. Tedy pozorované otáčení nebe svědčí proti jeho nekonečnosti. 1. C. a. O nebi I, 5 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat v kruhu • Nemožnost projít nekonečnou vzdálenost (fyzikální argument): Ø Mezi loukotěmi, paprsky nekonečného kruhového tělesa by totiž byl nekonečný interval, ale není možné projít nekonečnou vzdálenost. Tedy pozorované otáčení nebe svědčí proti jeho nekonečnosti. • Nemožnost projít nekonečnou dráhu v konečném čase (fyzikální argument): Ø Nekonečná přímka nemůže celá projít kolem konečné úsečky v konečném čase. Proto by se nekonečné nebe nemohlo otočit kolem konečné okružní dráhy (zřejmě hranice sublunárního světa) v konečném čase, ale to přesto pozorujeme. Tedy nebe nemůže být neomezené. 1. C. a. O nebi I, 5 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat v kruhu • Nemožnost projít nekonečnou vzdálenost (fyzikální argument): Ø Mezi loukotěmi, paprsky nekonečného kruhového tělesa by totiž byl nekonečný interval, ale není možné projít nekonečnou vzdálenost. Tedy pozorované otáčení nebe svědčí proti jeho nekonečnosti. • Nemožnost projít nekonečnou dráhu v konečném čase (fyzikální argument): Ø Nekonečná přímka nemůže celá projít kolem konečné úsečky v konečném čase. Proto by se nekonečné nebe nemohlo otočit kolem konečné okružní dráhy (zřejmě hranice sublunárního světa) v konečném čase, ale to přesto pozorujeme. Tedy nebe nemůže být neomezené. • Nemožnost nekonečného tvaru (geometrický argument): Ø Čára, která je ohraničením, tj. „omezením�g něčeho (nějaké plochy), nemůže být neomezená. A podobně plocha, která něco (nějaké těleso) vymezuje. Tj. nemůže být neomezený trojúhelník, čtverec či kruh. Tedy je-li kruhový pohyb pohybem kruhového tělesa a nemůže-li být kruh nekonečný, nemůže existovat ani kruhový pohyb nekonečného tělesa. 1. C. b. O nebi I, 6 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat přímočaře • Ohraničení přirozených míst implikuje i ohraničení těles (geometricko-fyzikální argument): • Pohyby nahoru a dolů jsou opačné (protivné – ἐναντίαι). • Opačné pohyby vedou na opačná místa. • Je-li jedna protiva ohraničená (ὡρισμένον), bude i druhá. • Střed je ohraničený, protože těleso pohybující se do středu se nemůže dostat dále než do středu. • Je tedy ohraničené i místo nahoře, a nutně i to, co je mezi nimi. • Je-li ohraničené místo, bude i těleso (�Î�Ă�Î�Ă�Ď�ż�Đ�Ęέ�Ë�Í�Ë). 1. C. a. O nebi I, 6 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat přímočaře • Neomezené těleso by muselo mít i neomezenou hmotnost (fyzikální argument): 1. C. a. O nebi I, 6 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat přímočaře • Neomezené těleso by muselo mít i neomezenou hmotnost (fyzikální argument): • Z nekonečného tělesa o hmotnosti M odebereme konečnou část s hmotností m[1] = 1/3 M. • Opět z onoho nekonečného tělesa (které se odebráním části nestalo konečným) odereme další část, která bude co do velikosti 3x větší než první odebraná část. • Bude-li hmotnost úměrná velikosti, pak hmotnost m[2] druhé odebrané části bude 3x větší než hmotnost m[1], tedy bude stejná jako omezená hmotnost celého nekonečného tělesa M Tj. hmotnost (omezené) části by byla stejná jako hmotnost (neomezeného) celku. • à Tedy nekonečné těleso nemůže mít konečnou hmotnost. 1. C. a. O nebi I, 6 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat přímočaře • Neomezené těleso by muselo mít i neomezenou hmotnost (fyzikální argument): • Z nekonečného tělesa o hmotnosti M odebereme konečnou část s hmotností m[1] = 1/3 M. • Opět z onoho nekonečného tělesa (které se odebráním části nestalo konečným) odereme další část, která bude co do velikosti 3x větší než první odebraná část. • Bude-li hmotnost úměrná velikosti, pak hmotnost m[2] druhé odebrané části bude 3x větší než hmotnost m[1], tedy bude stejná jako omezená hmotnost celého nekonečného tělesa M Tj. hmotnost (omezené) části by byla stejná jako hmotnost (neomezeného) celku. • à Tedy nekonečné těleso nemůže mít konečnou hmotnost. Avšak nekonečná hmotnost nemůže existovat: 1. C. a. O nebi I, 6 Nekonečné těleso se nemůže pohybovat přímočaře • Neomezené těleso by muselo mít i neomezenou hmotnost (fyzikální argument): • Z nekonečného tělesa o hmotnosti M odebereme konečnou část s hmotností m[1] = 1/3 M. • Opět z onoho nekonečného tělesa (které se odebráním části nestalo konečným) odereme další část, která bude co do velikosti 3x větší než první odebraná část. • Bude-li hmotnost úměrná velikosti, pak hmotnost m[2] druhé odebrané části bude 3x větší než hmotnost m[1], tedy bude stejná jako omezená hmotnost celého nekonečného tělesa M Tj. hmotnost (omezené) části by byla stejná jako hmotnost (neomezeného) celku. • à Tedy nekonečné těleso nemůže mít konečnou hmotnost. Avšak nekonečná hmotnost nemůže existovat: • Trvání pohybu po dané dráze je totiž nepřímo úměrné hmotnosti pohybujícího se tělesa. • Nekonečně hmotné těleso by se tedy muselo pohybovat v nekonečně kratším čase než těleso s určitou hmotností. • à A to je nemožné. 1. C. a. O nebi I, 7 Těleso jakožto složené z částí nemůže být neomezené „Dialektické�g schéma: 1. C. a. O nebi I, 7 Těleso jakožto složené z částí nemůže být neomezené „Dialektické�g schéma: Každé těleso je buď: • nekonečné • části jsou odlišné • části jsou druhově omezené • části jsou druhově nekonečné • druhově podobné • nebo konečné, omezené. 1. C. a. O nebi I, 7 Těleso jakožto složené z částí nemůže být neomezené „Dialektické�g schéma: Každé těleso je buď: • nekonečné • části jsou odlišné • části jsou druhově omezené • části jsou druhově nekonečné • druhově podobné • nebo konečné, omezené. Př. – možnost Ib. je vyvrácena odkazem na analýzu pohybu: 1. C. a. O nebi I, 7 Těleso jakožto složené z částí nemůže být neomezené „Dialektické�g schéma: Každé těleso je buď: • nekonečné • části jsou odlišné • části jsou druhově omezené • části jsou druhově nekonečné • druhově podobné • nebo konečné, omezené. Př. – možnost Ib. je vyvrácena odkazem na analýzu pohybu: • Jestliže by nekonečné mělo být z druhově stejných částí, tedy by bylo jednoduché, musí mu náležet jeden z jednoduchých pohybů (3. axióm z I, 2). • Ale pak bude buď tíha (tedy hmotnost) nebo lehkost nekonečná, což bylo vyvráceno (pro případ přímočarého pohybu – I, 6). • Avšak nekonečné se nemůže pohybovat ani v kruhu, jak bylo ukázáno (I, 5). 1. C. O nebi I, 8-9 Svět (ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός) je pouze jeden! Přehled argumentace: • (Přímočaré) pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů (8. kap.). – Fyzikální argument. • Náš svět je zformován z veškeré látky (9. kap.). – Metafyzická úvaha. • Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! – Poukaz na jeden evidentní a těžko vysvětlitelný nesoulad. 1. C. a. O nebi I, 8 Pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů • ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός zde má evidentně význam „(celý) svět�g, protože nejde o mnohost pouze kruhových sfér, nýbrž i jejich středu se 4 prvky. 1. C. a. O nebi I, 8 Pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů • ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός zde má evidentně význam „(celý) svět�g, protože nejde o mnohost pouze kruhových sfér, nýbrž i jejich středu se 4 prvky. • Rozsáhlé přípravné úvahy (2 body): • Konstatování základních faktů teorie přirozených pohybů a míst. Platí: 1. C. a. O nebi I, 8 Pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů • ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός zde má evidentně význam „(celý) svět�g, protože nejde o mnohost pouze kruhových sfér, nýbrž i jejich středu se 4 prvky. • Rozsáhlé přípravné úvahy (2 body): • Konstatování základních faktů teorie přirozených pohybů a míst. Platí: – Kam se těleso pohybuje přirozeně (násilně), tam i přirozeně (násilně) zůstává, a také naopak. – Pohyb násilný je opačný vůči pohybu přirozenému (5. axióm ze 2. kap.). – Později (276b26-27) ještě přidává empirické východisko – jednoduchým tělesům nutně náleží nějaký pohyb, protože je zřejmé, že se pohybují. 1. C. a. O nebi I, 8 Pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů • ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός zde má evidentně význam „(celý) svět�g, protože nejde o mnohost pouze kruhových sfér, nýbrž i jejich středu se 4 prvky. • Rozsáhlé přípravné úvahy (2 body): • Konstatování základních faktů teorie přirozených pohybů a míst. Platí: – Kam se těleso pohybuje přirozeně (násilně), tam i přirozeně (násilně) zůstává, a také naopak. – Pohyb násilný je opačný vůči pohybu přirozenému (5. axióm ze 2. kap.). – Později (276b26-27) ještě přidává empirické východisko – jednoduchým tělesům nutně náleží nějaký pohyb, protože je zřejmé, že se pohybují. • Všechny předpokládané světy jsou složeny ze stejných těles, tj. oheň atd. v nich mají stejné přirozené, fyzikální vlastnosti jako v našem světě. Proč? 1. C. a. O nebi I, 8 Pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů • ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός zde má evidentně význam „(celý) svět�g, protože nejde o mnohost pouze kruhových sfér, nýbrž i jejich středu se 4 prvky. • Rozsáhlé přípravné úvahy (2 body): • Konstatování základních faktů teorie přirozených pohybů a míst. Platí: – Kam se těleso pohybuje přirozeně (násilně), tam i přirozeně (násilně) zůstává, a také naopak. – Pohyb násilný je opačný vůči pohybu přirozenému (5. axióm ze 2. kap.). – Později (276b26-27) ještě přidává empirické východisko – jednoduchým tělesům nutně náleží nějaký pohyb, protože je zřejmé, že se pohybují. • Všechny předpokládané světy jsou složeny ze stejných těles, tj. oheň atd. v nich mají stejné přirozené, fyzikální vlastnosti jako v našem světě. Proč? – Prvky jsou spojeny s pohyby (každý prvek je charakterizován jedním pohybem) a pohybů je (z geometrického hlediska) omezený počet. Jsou-li tedy stejné pohyby, jsou stejné i prvky. 1. C. a. O nebi I, 8 Pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů • ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός zde má evidentně význam „(celý) svět�g, protože nejde o mnohost pouze kruhových sfér, nýbrž i jejich středu se 4 prvky. • Rozsáhlé přípravné úvahy (2 body): • Konstatování základních faktů teorie přirozených pohybů a míst. Platí: – Kam se těleso pohybuje přirozeně (násilně), tam i přirozeně (násilně) zůstává, a také naopak. – Pohyb násilný je opačný vůči pohybu přirozenému (5. axióm ze 2. kap.). – Později (276b26-27) ještě přidává empirické východisko – jednoduchým tělesům nutně náleží nějaký pohyb, protože je zřejmé, že se pohybují. • Všechny předpokládané světy jsou složeny ze stejných těles, tj. oheň atd. v nich mají stejné přirozené, fyzikální vlastnosti jako v našem světě. Proč? – Prvky jsou spojeny s pohyby (každý prvek je charakterizován jedním pohybem) a pohybů je (z geometrického hlediska) omezený počet. Jsou-li tedy stejné pohyby, jsou stejné i prvky. • à Za těchto východisek musí platit, že země v jiném světě směřuje do (našeho) středu a oheň se od něj vzdaluje. Ale pak by se tyto prvky chovaly protipřirozeně vzhledem k vlastnímu světu – země by se vzdalovala od středu (protože by směřovala k nám). 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Možná námitka: • Aristotelés sám v Met. I, 6 (988a1 nn.) tvrdí: z dané látky může vzniknout pouze 1 věc, ale každá forma může tvarovat více jednotlivin. • Také nebe (tj. celý svět) je jakožto vnímatelné složeno z látky a formy a patří mezi jednotliviny. • Tedy platí i pro formu nebe, která jako bytnost – ƒΡὸ ƒΡί ἦƒΛ ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – má jinou existenci - ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – než forma viditelného nebe, smíšená s látkou (278a2-4, 12-13). • 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Možná námitka: • Aristotelés sám v Met. I, 6 (988a1 nn.) tvrdí: z dané látky může vzniknout pouze 1 věc, ale každá forma může tvarovat více jednotlivin. • Také nebe (tj. celý svět) je jakožto vnímatelné složeno z látky a formy a patří mezi jednotliviny. • Tedy platí i pro formu nebe, která jako bytnost – ƒΡὸ ƒΡί ἦƒΛ ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – má jinou existenci - ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – než forma viditelného nebe, smíšená s látkou (278a2-4, 12-13). • à Pak ale by tato forma měla vytvořit více jednotlivin téhož druhu a mělo by být více světů. 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Možná námitka: • Aristotelés sám v Met. I, 6 (988a1 nn.) tvrdí: z dané látky může vzniknout pouze 1 věc, ale každá forma může tvarovat více jednotlivin. • Také nebe (tj. celý svět) je jakožto vnímatelné složeno z látky a formy a patří mezi jednotliviny. • Tedy platí i pro formu nebe, která jako bytnost – ƒΡὸ ƒΡί ἦƒΛ ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – má jinou existenci - ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – než forma viditelného nebe, smíšená s látkou (278a2-4, 12-13). • à Pak ale by tato forma měla vytvořit více jednotlivin téhož druhu a mělo by být více světů. Odražení námitky: • Tento závěr však neplatí, jestliže se forma nebe realizuje ve vší látce, takže už ani není možnost, aby zformovala ještě nějakou jinou jednotlivinu. 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Možná námitka: • Aristotelés sám v Met. I, 6 (988a1 nn.) tvrdí: z dané látky může vzniknout pouze 1 věc, ale každá forma může tvarovat více jednotlivin. • Také nebe (tj. celý svět) je jakožto vnímatelné složeno z látky a formy a patří mezi jednotliviny. • Tedy platí i pro formu nebe, která jako bytnost – ƒΡὸ ƒΡί ἦƒΛ ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – má jinou existenci - ƒΓἶƒΛƒΏƒΗ – než forma viditelného nebe, smíšená s látkou (278a2-4, 12-13). • à Pak ale by tato forma měla vytvořit více jednotlivin téhož druhu a mělo by být více světů. Odražení námitky: • Tento závěr však neplatí, jestliže se forma nebe realizuje ve vší látce, takže už ani není možnost, aby zformovala ještě nějakou jinou jednotlivinu. Ale je nebe (svět) skutečně z veškeré látky? 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Ale je nebe (svět) skutečně z veškeré látky? „Důkaz�g pomocí analýzy významů termínu ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός, tj. jeho obecného užití: 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Ale je nebe (svět) skutečně z veškeré látky? „Důkaz�g pomocí analýzy významů termínu ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός, tj. jeho obecného užití: – Nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice). V tomto místě mají sídlit bohové. – Těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety. – Těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo. 1. C. b. O nebi I, 9 Náš svět je zformován z veškeré látky Ale je nebe (svět) skutečně z veškeré látky? „Důkaz�g pomocí analýzy významů termínu ƒΝὐƒΟƒΏƒΛός, tj. jeho obecného užití: – Nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice). V tomto místě mají sídlit bohové. – Těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety. – Těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo. • Právě poslední význam (v běžném úzu! – ƒΓἰώƒΖƒΏƒΚƒΓƒΛ ƒΙέƒΑƒΓƒΗƒΛ) se Aristotelovi hodí – mimo nebe pak nic nemůže existovat a toto nebe je jedinou možnou jednotlivinou svého druhu. 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Podivná a nesrozumitelná úvaha o něčem, co je vně nebe (ƒΡἀƒΘƒΓῖ = „věci tam�g - 279a18, tj. ἔξω τοῦ οὐρανοῦ = „vně nebe, světa�g – 279a12). Tyto „věci�g: 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Podivná a nesrozumitelná úvaha o něčem, co je vně nebe (ƒΡἀƒΘƒΓῖ = „věci tam�g - 279a18, tj. ἔξω τοῦ οὐρανοῦ = „vně nebe, světa�g – 279a12). Tyto „věci�g: – nejsou ani v žádném místě (protože vně nebe žádné místo není), – ani nestárnou v čase, – ani nepodstupují změnu, nýbrž jsou neměnné a ἀπαθῆ, – a mají nejlepší a nejsoběstačnější život po celou věčnost. – Později se dodává, že to je dokonalé a pohybuje se nepřetržitým kruhovým pohybem. 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Podivná a nesrozumitelná úvaha o něčem, co je vně nebe (ƒΡἀƒΘƒΓῖ = „věci tam�g - 279a18, tj. ἔξω τοῦ οὐρανοῦ = „vně nebe, světa�g – 279a12). Tyto „věci�g: – nejsou ani v žádném místě (protože vně nebe žádné místo není), – ani nestárnou v čase, – ani nepodstupují změnu, nýbrž jsou neměnné a ἀπαθῆ, – a mají nejlepší a nejsoběstačnější život po celou věčnost. – Později se dodává, že to je dokonalé a pohybuje se nepřetržitým kruhovým pohybem. • Co to jako má být?! – Alexandros: Aristotelés hovoří o poslední sféře nebe (tj. o sféře stálic). 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Podivná a nesrozumitelná úvaha o něčem, co je vně nebe (ƒΡἀƒΘƒΓῖ = „věci tam�g - 279a18, tj. ἔξω τοῦ οὐρανοῦ = „vně nebe, světa�g – 279a12). Tyto „věci�g: – nejsou ani v žádném místě (protože vně nebe žádné místo není), – ani nestárnou v čase, – ani nepodstupují změnu, nýbrž jsou neměnné a ἀπαθῆ, – a mají nejlepší a nejsoběstačnější život po celou věčnost. – Později se dodává, že to je dokonalé a pohybuje se nepřetržitým kruhovým pohybem. • Co to jako má být?! – Alexandros: Aristotelés hovoří o poslední sféře nebe (tj. o sféře stálic). – Simplikios: musí jít o „nehybné příčiny pohybující nebeskými tělesy�g, tj. zřejmě nehybné hybatele. 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Podivná a nesrozumitelná úvaha o něčem, co je vně nebe (ƒΡἀƒΘƒΓῖ = „věci tam�g - 279a18, tj. ἔξω τοῦ οὐρανοῦ = „vně nebe, světa�g – 279a12). Tyto „věci�g: – nejsou ani v žádném místě (protože vně nebe žádné místo není), – ani nestárnou v čase, – ani nepodstupují změnu, nýbrž jsou neměnné a ἀπαθῆ, – a mají nejlepší a nejsoběstačnější život po celou věčnost. – Později se dodává, že to je dokonalé a pohybuje se nepřetržitým kruhovým pohybem. • Co to jako má být?! – Alexandros: Aristotelés hovoří o poslední sféře nebe (tj. o sféře stálic). – Simplikios: musí jít o „nehybné příčiny pohybující nebeskými tělesy�g, tj. zřejmě nehybné hybatele. • Co na to moderní badatelé? 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Co na to moderní badatelé? – Guthrie: Tato pasáž je dokladem, že spis O nebi obsahuje myšlenky z více fází Aristotelova myšlenkového vývoje. 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Co na to moderní badatelé? – Guthrie: Tato pasáž je dokladem, že spis O nebi obsahuje myšlenky z více fází Aristotelova myšlenkového vývoje. – Düring: 2 základní postuláty, které jsou asi myšlenkově nezávislé a je těžké je sjednotit • přirozené pohyby • myšlenka prvního hybatele. 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Co na to moderní badatelé? – Guthrie: Tato pasáž je dokladem, že spis O nebi obsahuje myšlenky z více fází Aristotelova myšlenkového vývoje. – Düring: 2 základní postuláty, které jsou asi myšlenkově nezávislé a je těžké je sjednotit • přirozené pohyby • myšlenka prvního hybatele. – První hybatel: • Jednak jako nehybný stojí mimo přírodní procesy a pohyb uděluje, aniž by byl ve fyzikálním kontaktu s prvním pohybovaným (nelze totiž postupovat v hybných principech do nekonečna). • Ale nehybný první hybatel je také božstvem, nejbožštější ἀρχή a stálou skutečností absolutního dobra. Pohybuje jako objekt touhy po dobru. • A za třetí musí být první hybatel také působící příčinou, neboť působí přímo na první nebe. Zvláštní je, že je umístěn mimo univerzum, což připomíná Platónovo epekeina tés úsias. – Přirozený pohyb: • Vysvětlován na základě staré nauky o čtyřech elementech – pohyb vzniká tak, že se elementy snaží dostat na to místo, které jim přirozeně náleží, což je určeno podle jejich tíhy nebo lehkosti. • Pro kruhový pohyb, který je i pro něj dokonalý, zavádí Aristotelés pátý element. Ten tvoří látku nebeských těles a je dřívější než ostatní čtyři elementy. 1. C. c. O nebi I, 9 Přirozené pohyby a nehybný hybatel/nehybní hybatelé (závěr 9. kap.)?! • Co na to moderní badatelé? – Guthrie: Tato pasáž je dokladem, že spis O nebi obsahuje myšlenky z více fází Aristotelova myšlenkového vývoje. – Düring: 2 základní postuláty, které jsou asi myšlenkově nezávislé a je těžké je sjednotit • přirozené pohyby • myšlenka prvního hybatele. – První hybatel: • Jednak jako nehybný stojí mimo přírodní procesy a pohyb uděluje, aniž by byl ve fyzikálním kontaktu s prvním pohybovaným (nelze totiž postupovat v hybných principech do nekonečna). • Ale nehybný první hybatel je také božstvem, nejbožštější ἀρχή a stálou skutečností absolutního dobra. Pohybuje jako objekt touhy po dobru. • A za třetí musí být první hybatel také působící příčinou, neboť působí přímo na první nebe. Zvláštní je, že je umístěn mimo univerzum, což připomíná Platónovo epekeina tés úsias. – Přirozený pohyb: • Vysvětlován na základě staré nauky o čtyřech elementech – pohyb vzniká tak, že se elementy snaží dostat na to místo, které jim přirozeně náleží, což je určeno podle jejich tíhy nebo lehkosti. • Pro kruhový pohyb, který je i pro něj dokonalý, zavádí Aristotelés pátý element. Ten tvoří látku nebeských těles a je dřívější než ostatní čtyři elementy. – Ale jak spojit teorii o věčně se od sebe pohybujícím prvním tělese se stejně věčným transcendentním prvním hybatelem? To je neřešitelná otázka. 1. C. O nebi I, 10-12 Svět nevznikl a nemůže zaniknout Přehled argumentace: • Polemika se staršími názory na možnosti pokračování vzniklého světa (10. kap.). – Argumenty na fyzikální rovině. • Přípravná práce – analýza pojmů (11. kap.). – ƒΑέƒΛƒΕƒΡƒΝς (vzniklý, vzniknutelný), ἀγένητος, ƒΣƒΖƒΏƒΟƒΡός (zaniklý, zničitelný), ἄφθαρτος • Aplikace „pojmové analýzy�g z předchozí kapitoly na svět (12. kap.). – Dialektický výklad: • ἀγένητος musí být i ἄφθαρτος, • ƒΑέƒΛƒΕƒΡƒΝς musí být ƒΣƒΖƒΏƒΟƒΡός.