Dějiny psychologie

                                           Psychoanalýza





Psychoanalýza

p  nejznámější směr

p  často odmítána akademickými psychology, ale obecně populární

p  velký přínos pro psychologii obecně, i když její data, metodologie i teorie byly kritizovány

p  množství zdrojů

Důležité postavy

předchůdci

p  G. W. Leibnitz (1646-1715)

p  Johann Fridrich Herbart (1776-1841)

p  Arthur Schopenhauer (1788-1860)

p  Jean Martin Charcot (1825-1893)





Důležité postavy

zakladatelé

p  Joseph Breuer (1842-1925)

p  Sigmund Freud (1856-1939)



Důležité postavy

rebelové

p  Alfred Adler (1870-1937)

p  Sandor Ferenczi (1873-1933)

p  Carl Gustav Jung (1875-1961)

p  Otto Rank (1884-1939)

p  Wilhelm Reich (1897-1957)





Důležité postavy

následovníci

školy psychodynamické psychologie

p  ego-psychologie (Anna Freudová, Heinz Hartmann)

p  britská škola objektních vztahů (Melanie Kleinová, Michael Balint)

p  americká škola objektních vztahů (Margaret Mahlerová, Otto Kernberg)

p  psychologie self (Heinz Kohut)

p  kulturní psychoanalýza (Karen Horneyová, Harry Stack Sullivan, Erich Fromm)

Sigmund Freud (1856-1939)

p  studoval medicínu – zájem o neurologii, psychiatrii

p  1885 stipendium pro studium v Paříži u Charcota, odborníka na hypnózu a hysterii

p  1895 s Breuerem publikoval Studien über Hysterie (obsahovaly mj. případ Anny O.)



Joseph Breuer (1842-1925)

p  praktický lékař

p  Freudův přítel a mentor

p  spoluzakladatel psychoanalýzy

p  po čase názorové neshody s Freudem

Sigmund Freud

p  1900 Výklad snů

p  shromáždil skupinu spolupracovníků – prvních psychoanalytiků (Abraham, Eitingon, Ferenczi, Rank,
Jones, Sachs)

p  po první světové válce velký rozvoj psychoanalýzy

p  1938 emigrace do Anglie, 1939 umírá na rakovinu





Vznik psychoanalýzy

p  zárodek 1895 ve Studiích o hysterii

p  hypnóza jako metoda léčení neuróz, později metoda volných asociací

p  význam nevědomých procesů v etiologii neuróz

p  klíčová role sexuality

p  objev mechanismu přenosu

Vývoj Freudova modelu psychiky

p  afekt-trauma

n  vědomí-nevědomí

n  funkce psychiky = obrana proti nepříjemným afektům, které jsou výsledkem psychických traumat

p  topografický model lidské psychiky

n  nevědomí-předvědomí-vědomí

n  výzkum snů

p  strukturální model lidské psychiky

n  id, ego, superego

Alfred Adler (1870-1937)

p  zakladatel individuální psychologie

p  důraz na sociální vztahy v rodině,  sourozenecké pozice a rivalita

p  základní koncepty – cit sounáležitosti, pocit méněcennosti, úsilí o nadřazenost, životní styl

p  schopnost vytvářet si vlastní osud, zaměřenost na cíl

p  předchůdce humanistické psychologie



Carl Gustav Jung (1875-1961)

p  zakladatel analytické psychologie

p  změnil koncept libida, menší důraz na sexualitu

p  psyché je aktivní a celistvá

p  kolektivní nevědomí, archetypy

p  důraz na přítomnost a budoucnost

p  typologie osobnosti



Otto Rank (1884-1939)

p  původně technik, laik v psychologii

p  důraz na vliv porodního traumatu – základem neuróz separační úzkost

p  předchůdce humanistické a transpersonální psychologie

Sandor Ferenczi (1873-1933)

p  navrhl změny především v technikách terapie – aktivní role, empatie a autetičnost terapeuta

p  terapie jako náhrada za chybějící vřelý vztah s matkou



Karen Horney (1885-1952)

p  představitelka neopsychoanalýzy (kulturní psychoanalýzy)

p  potřeby bezpečí a úzkosti, bazální úzkost

p  etiologie neuróz, důraz na sociální faktory, především v rodině, méně na biologické faktory

Erich Fromm (1900-1980)

p  psychoanalýza s důrazem na společnost

p  vliv marxistické filozofie

p  svoboda, humanismus

p  typy orientace – neproduktivní vs. produktivní



Kritika psychoanalýzy

p  přílišný důraz na sex

p  nedostatečné podklady teorie

p  nepoužívání experiementů, nevědecký přístup

p  dogmatismus, kult osobnosti

p  nedostatek humanismu

Přínos psychoanalýzy

p  zkoumání do té doby zanedbávaných oblastí

p  provokativní vysvětlení různých jevů, považovaných za nezkoumatelné

p  metoda volných asociací a analýzy snů

p  dodala psychologii popularitu a význam mezi laiky

Zařazení psychoanalýzy vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím

p  klíčové dimenze

n  nevědomý mentalismus

n  determinismus

n  dynamický přístup

n  kvalitativní přístup

n  iracionalismus



Doplňující literatura

p  Freud, Sigmund (1900). The interpretation of dreams.

p  Freud, Sigmund (1901). The psychopathology of everyday life.

p  Freud, Sigmund (1910). The origin and development of psychoanalysis. American Journal of
Psychology, 21, 181-218.

p  Freud, Sigmund (1914/1917). The history of the psychoanalytic movement.

p  sebrané spisy S. Freuda, vydávané v českém překladu v Psychoanalytickém nakladatelství

Doplňující literatura

p  Adler, Alfred (1931). What life should mean to you (Chapter 2: "Mind and body").

p  další články najdete např. v Individual Psychology: The Journal of Adlerian Theory, Research &
Practice (přístupný fulltextově v databázi EBSCO)

p  Z Adlerových knih česky vyšlo např.
Adler, Alfred (1993). Umění rozumět: příběh života a nemoci z pohledu individuální psychologie.
Praha: Práh.
Adler, Alfred (1994). Psychologie dětí: děti s výchovnými problémy. Praha: Práh.
Adler, Alfred (1995). Smysl života. Praha: Práh.
Adler, Alfred (1999). Porozumění životu: úvod do individuální psychologie. Praha: Aurora.

Doplňující literatura

p  Jung, Carl G. (1910). The association method. American Journal of Psychology, 31, 219-269.

p  Jung, Carl G. (1921/1923). General description of the types. Chapter 10 of Psychological types.

p  Z Jungova díla česky vyšlo např.

   Jung, C. G. (1998-2001). Výbor z díla, sv. I-VI.
Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka.

    Jaffé, A. , Jung, C. G. (1998).  Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga. Brno: Atlantis.

    Jung, C. G. (1993). Analytická psychologie. Její teorie a praxe. Praha: Academia.
Jung, C. G. (1995). Člověk a duše. Praha: Academia.
Jung, C. G. (1994). Duše moderního člověka. Brno: Atlantis.



Doplňující literatura

p  z knih Horneyové česky vyšlo např.

  Horneyová, K. (2007). Neurotická osobnost naší doby. Praha: Portál.

    Horneyová, K. (2000). Neuróza a lidský růst: zápas o seberealizaci. Praha: Triton.

    Horneyová, K. (2004). Ženská psychologie. Praha: Triton.



p  Rank, Otto (1909). The Myth of the Birth of the Hero.

Doplňující literatura

p  odkazy na Frommovo dílo (články, recenze, přepisy rozhovorů atd.) najdete zde v sekci Download

p  z Frommových knih česky vyšlo např.

    Fromm, E. (1996). Umění milovat. Praha: nakladatelství Josefa Šimona.

    Fromm, E. (1992). Mít nebo být? Praha: Naše vojsko.

    Fromm, E. (1993). Strach ze svobody. Praha: Naše vojsko.

    Fromm, E. (1997). Anatomie lidské destruktivity. Praha: Lidové noviny.

    Fromm, E. (1997). Člověk a psychoanalýza. Praha: Aurora.

    Fromm, E. (1999). Mýtus, sen a rituál. Praha: Aurora.

    Fromm, E. (2003). Psychoanalýza a náboženství. Praha: Aurora.