Latina pro KRBcA09 a RLB110 – hodina I.


I. Co jsme již probrali:


Substantivní deklinace: vzory 1–5 deklinace

Slovesné konjugace: indikativy prézenta, futura 1. a 2., perfekta, plusquamperfekta

                                    konjunktivy prézenta, imperfekta

Participia – prézenta aktiva, perfekta pasiva

Infinitivy – prézentní aktivní a pasivní, perfektní aktivní a pasivní

Adjektiva – tvoření, stupňování

Adverbia – tvoření, stupňování

Číslovky – pasivní rozpoznání základních a řadových číslovek



Hlavní věty konjunktivní

            přání splnitelné v přítomnosti – konjunktiv prézenta

Utinam omnia bene eveniant! Kéž všechno dobře dopadne!

přání nesplnitelné v přítomnosti – konjunktiv imperfekta

Utinam adhuc viveret! Kéž by ještě žil!

ireálný děj v přítomnosti – konjunktiv imperfekta

Si studerem, bene esset. Kdybych se učil, bylo by dobře.

rozkaz, zákaz, výzva – konjunktiv prézenta

Sit tibi terra levis! Budiž ti zemé lehká!


Vedlejší věty žádací a účelové

            pokud je v hlavní větě čas hlavní, ve vedlejší je konjunktiv prézenta

                        Oro, ut id facias.

            pokud je ve větě hlavní čas vedlejší, následuje ve vedlejší konjunktiv imperfekta

                        Orabam, ne id faceres.


Cum historicum

            vyjádření dvou dějů, které v minulosti probíhaly současně

            Cum domum venirem, pluebat.


Vazba dvojího akuzativu, případně nominativu

            Puto eum sapientem. – Bruna pulcherrima civitas appellatur.


Akuzativ s infinitivem

            Videbam patrem domum venire.

            Sentit se aegrotum esse.


Vedlejší věty indikativní vyjadřující předčasnost

            vztažné: Qui examen non fecerant, linguam Latinam studere non potuerunt.

důvodové: Quia examen feceram, linguam Latinam studere potui.

            podmínkové: Si examen non fecero, ex schola repudiabor.

            časové: Cum linguam Latinam studuero, valde gaudebo.

II. Co se ještě naučíme?


Slovesné tvary: Konjunktivy perfekta a plusquamperfekta

Opisné konjugace futura

Infinitiv futura aktiva a pasiva

Substantivní tvary: Supinum 1. a 2.

Gerundium

Participia futura aktiva a pasiva (gerundivum)

Consecutio temporum (souslednost časů) – pravidla pro používání konjunktivů ve větách

vedlejších

Ablativ absolutní

Vazba nominativu s infinitivem




III. Co budete (hypoteticky) schopni na konci kurzu přeložit?



Isidori Hispalensis Episcopi Etymologiarum sive Originum Liber I

c. 41: De historia

Historia est narratio rei gestae, per quam ea, quae in praeterito facta sunt, dinoscuntur. Dicta
autem Graece historia ἀπὸ τοῦ ἱστορεῖν, id est a videre vel cognoscere. Apud veteres enim nemo
conscribebat historiam, nisi is, qui interfuisset, et ea, quae conscribenda essent, vidisset.
Melius enim oculis, quae fiunt, deprehendimus, quam quae auditione colligimus. Quae enim videntur,
sine mendacio proferuntur. Haec disciplina ad grammaticam pertinet, quia quidquid dignum memoria
est, litteris mandatur. Historiae autem ideo monumenta dicuntur, eo quod memoriam tribuant rerum
gestarum. Series autem dicta per translationem a sertis florum invicem conprehensarum.

Isidor ze Sevilly, Etymologiae I-III. Překlad a poznámky Daniel Korte, úvodní studie Jan Kalivoda.
Praha: Oikúmené, 2000, s. 182-185.




Gesta Romanorum

Cap. 36: De eo, qui nomen suum perpetuare voluit.

Valerius narrat, quod quidam nobilis sapientem consuluit, quomodo posset nomen suum perpetuare.
Respondit, quod si virum illustrem occideret. Quo audito Philippum, Alexandri patrem, occidit, ut
nomen acquireret sibi. Sed ille misera morte mortuus est.