Předmět a metody dějin umění

                                     Reflexe vizuální kultury

•           dějiny umění

•           teorie vizuální kultury

•           programové a kritické texty

•           umělecké interpretace

•           teoretické disciplíny: estetika, sociologie, filosofie, teologie aj.

                                        Předmět dějin umění

•            výtvarné umění: architektura a urbanismus, sochařství, malířství, kresba a grafika,
užité umění, fotografie, performance, video a nová média

    (polarita výtvarné umění/vizuální kultura)



                                        Metody dějin umění

1) Určení nebo ověření provenience podle historických zpráv a formálních znaků (zkoumání
autenticity přírodovědnými metodami)

2) Interpretace

                                Uměleckohistorické interpretace (1)

•             Formální analýza

     Albert Kutal: „Co není ve zraku, není ani v rozumu.“

     Heinrich Wölfflin, Kunstgeschichtliche Grundbegriffe (1915)

•             Kritická ikonologie

     Erwin Panofsky: Kulturní symptomy, svět „symbolických“ hodnot, podstatné tendence lidského
myšlení.

     Aby M. Warburg, Mnémosyné (obrazový atlas, nedokončeno), E. Panofsky, Studies in Iconology.
Humanistic Themes in the Art of Renaissance (1939)

•             Hermeneutika

     Mojmír Horyna, Umělecké dílo jako rozvrh (2004)

     Martin Heidegger, Der Ursprung des Kunstwerkes (1935), Bauen, Wohnen, Denken (1951)

     Hans Georg Gadamer, Aktualität des Schönen (1977)

•             Receptivní estetika

     Michael Baxandall: „dobové oko“

                                Uměleckohistorické interpretace (2)

•             Sémantika, sémiologie

     Jan Mukařovský, Umění jako sémiologická skutečnost (1934)

     Josef Zvěřina, Výtvarné dílo jako znak (1971)

•             Psychologie

     René Huyghe: mezi dějinami umění a estetikou

•             Psychoanalýza

     Sigmund Freud, Kindheitserinnerung des Leonardo da Vinci (1910)

     Jacques Lacan

•             Sociální historie

     „dílo jako depozitum sociálních vztahů“

•             Poststrukturalismus

     Michel Foucalt

     Poststrukturalisté tvrdí, že znázorňování je neoddělitelnou součástí sociálních procesů
nadvlády a kontroly, historikové umění tvrdí, že znázorňování je nestrannou, a tedy politicky
neutrální činností.

•             Dekonstrukce, gender studies...





                                        K interpretaci díla
                               Diego Velázquez, Las Meninas, 1656-57

                                      Variace na Las Meninas
                           Pablo Picasso (1957), Richard Hamilton (1973)

                                      Variace na Las Meninas
                     Eve Sussman, 89 vteřin v Alcázaru, 2004 médijní instalace

                                      Počátky dějin umění (1)

•            Giorgio Vasari, Le Vite de´piu eccelenti pittori, scultori e architettori (1550, 1568)

    Dějiny umění jako dějiny umělců, „anekdotické“ líčení



                                      Počátky dějin umění (2)

•             Johann Joachim Winckelmann, Gedanken über die Nachahmung der griechischen Werke in
der Malerei und Bildhauerkunst (1755), Geschichte der Kunst des Altertums (1764)

     Dějiny umění jako dějiny ideálu





                                      Počátky dějin umění (3)

•            Carl Friedrich von Rumohr, Italienische Forschungen I-III (1827-1831)

    Vědecké dějiny umění

                                           Architektura
                                        Kategorizace staveb

•            podle účelu: sakrální/profánní, veřejná/soukromá

•            podle typu: palácová, kostelní, domovní aj.

•            podle materiálu: dřevěná, kamenná, cihlová, betonová (kombinace železobetonu a skla)
aj.

•            podle stavební techniky: zděná, litá, montovaná

•            podle formálního pojetí: tektonická/stereotomní, pod. článková/bloková (např. řecký
chrám vs. pyramida)

                                            Sochařství
                                           Kategorizace

•            podle prostorového pojetí: socha, sousoší, reliéf

•            podle funkce: volná díla / díla spojená s archi-tekturou (též pomníky)

•            podle výtvarné techniky: 1) skulptura (lat. scul-pere = řezat do něčeho) – ubírání
hmoty dřeva, kamene či kosti (kamenosochařství, řezbářství, glyptika tj. řezba gem a kamejí),    2)
plastika (řec. plastikos = tvořící z hlíny) – přidávání hmoty, tj. modelování ve vosku, štuku,
hlíně (ceroplastika, štukatérství, terakotářství) a kovolitecké postupy, 3) kovotepectví, antická
toreutika

                                             Malířství
                                           Kategorizace

•            podle funkce: volné/užité (např. knižní malba, či vitraje), intimní/monumentální

•            podle námětu: figurální, portrétní, žánrové, krajinomalba, zátiší (jiné dělení:
mytologické, církevní, světské)

•            podle materiálu (podkladu, barev) a techniky: nástěnná malba, mozaika, sgrafito,
sklomalba, závěsné obrazy –  deskové (nejčastěji tempera na dřevě), olej na plátně, akryl na
sololitu, dále akvarel, pastel, kvaš (vše na papíru) atd.

•            podle vztahu k předmětné skutečnosti: abstraktní/zobrazující