/ Na závit tematického celku o barokní poezii si připravte stručnou charakteristiku dél posledních čtyř probraných autoru. Alamodová poezie (z fr. á la mode = podle módy) - typ milostné poezie 17. stol., zvi. v románských literaturách. Usilovala o galantní' vyjádření výrazy jazykově výlučnými, záměrně se odlišujícími od přirozeného jazyka. Typická je stylizace smutného kavalíra a dámy. V našem prostředí'se nadměrně užívalo slov francouzského původu. Ukázky /. Diskursu Lypirona jsou souíasn publikace Smutní kavalefi o UtCC, klcrou připravila! k vyilitní Zdeňka Ti.li.i (1968); ú\"tl napsal Josef Hrabali (Kniha obsahuje jeM icxiy svetskť barokní poezie z izv. Sborníku Anny Viianov.ske I Malý výbor /. Ccskc poe/.ic barokní' doby scMavil Milan Kopecký s na/.veui Kapka rosy Ickouci (1968), vcísT výbor pojmenovaný Růže, klcrou/ sinrl zavřela je od Zdenky I Ulic 11'>70). Bohuslav Balbín (1621-1688) DISSERTATIO APOLOGETICA PRO LINGUA SLAVONICA, PRAEC1PUE BOHEMICA (ROZPRAVA NA OBRANU JAZYKA SLOVANSKÉHO. ZVLÁŠTĚ* ČESKÉHO) (Rukopis i lei 1672-1673) tisk s uvedeným lalinským názvem li /. r. 1775) 1 Okolnosli a příčiny vzniku tohoto spisu. 2 Hlavní příčinou, proč se starobylý jazyk měnil a musil měnit. je. že se do vlasti nerozvážné přijímalo množství' cizinců a přistěhovalců; píše se lež o skromností a snášenlivostí českého lidu. 5 Hroiiiaiir.se mnohéjiné příčiny, které umožnily německému jazyku přistup do Čech. Slovanský jazyk nedávno utrpěl v Čechách újmu. Druhy lidí nedbajících 0 rodný jazyk. Láska není nezřízená, dává-li se domácím přednost před cizinci. 6 Týž důkaz dále se rozvádí-. Záměry pojaté ke zkáze vlasti. Podvodný důvtip politiků. Ne každé' rozmnožení důchodů je panovníkovi prospěšně. Chudoba a nedostatek mocněji pobízejí ke vzpouře než velký nadbytek. 9 Jak velkým doporučením pro ušlechtilé lidi je znalost co největšího počtu jazyků, dále také jak velmi slovanský jazyk usnadňuje učeni'se evropským jazykům. 1 I Jak všechny národy pečlivě ehrání a upřednostňuji'svůj jazyk. 12 Starobylost a rozšřřeiiosl slovanského jazyka. 15 Dřívější'sláva slovanského jazyka plynoucí'z jeho starožitné šlechty, ze zaslou-žilosii mocných lidí a z vojenské proslulosti, což vše se běžné zaznamenává'. I d Změna jazyka je v každém státě čin plný nebezpečenství a zvláště v čecbácfa se projevuje jako nespravedlnost. Ustanovení Karla IV. ve prospěch slovanského jazyka. Václav, král velmi lhostejný, popudil nerozumně proti sobě jazyky světa. Velmi těžká Chyba téhož krále. Zázrak jakýsi: mnoho cizích rodů v Čechách rvm/W" -i o o . .-------------------1------------------- 18 Závěr rozpravy k témuž muži nejznamenitějšímu. Co musí očekávat ti. kdo ke zničení vlasti přispívají radou nebo podporou. | Af se honosíš jakýmkoli jménem, ať se proslavuješ či ses proslavil titulem... jestliže jsi slovy a skutkem k tomu přispíval, aby chudí'byli utlačováni, aby z nešťastných sedláků vysávali, ba srkali pot a krev, aby některým se ulevilo, jiným zase pntížilo, a jestliže jsi pro dosaženi přízně, vyhnuti' se panovníkovu hněvu nebo pro paioiízalsiví, strach či odměnu mlčel, když jsi mohl mluvit a vystupovat ve prospěch vlasti naprosto zubožené, anebo jestliže jsi to všechno přímo podporoval úplatným jazykem či perem; krev ubohých lidí padne na tebe a na tvé syny! IJtlačovateliim chudých nikterak neprospívá přijímánínejsv. svátosti. (...) Bůh ať každému odplatí' podle zásluh o vlast buď dobře, nebo zle! Toto je moje obžaloba. Objcvujc-li se opožděné, je určitě pravdivá a nikdy nepřestane být spravedlivou. Ty, ó nejváženější'a největší'/, patronů české země, Václave! Buď Vratislavem a svým Čechám navrať starou slávu! Postav nás zase na to místo, odkud jsme vlastní zbabělostí a zločinnou nenávistíjíných nebo podlízavostí mnohých neprávem klesli, oddáni až do konce nejvěrněji Tobě a přesvaté víře i panovníkům! Ty ochrano a posilo našeho národa! Zanikneme-li, v Tobě zanikneme! Od nových obyvatelů bys mamě očekával lu úctu, s níž Tě česká země po tolik století následuje a miluje. Proto naléhavě opakujeme: [NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM! Nechccš-li snad slyšet nezdárné syny, slyš a vyslyš prosící předky, kteří se přimlouvají za své potomky a Tebe v nebi vidí! Svatý Václave, mučedníku Kristův, jediný dědici české zemí, oroduj za nás! muž nejznamenitější - ij. Tomáš Pěšina z Čcchorodu, vysoký církevní hodnostář aBalbínův přítel, klen' dal podnět ke vzniku Rozpravy, a ta mu byla také věnovaná. (Pěšina působil - vedle Balbína, historiografa Čech -jako oficiální kronikář Moravy.) Balbmův text je pojednání o závažném tématu, zvládnuté vytříbenými uměleckými prostředky. Kam tedy patří svým základním žánrem? (Zopakujte si jako první bod domácího úkolu, kdo z probraných autorů takovým žánrem psal před Balbínem.) Na základě vybraných nadpisu kapitol luštěných standardním písmem) a jejich podtitulů (v kurzívě) si uvědomíme hlavní rys) tCXtU \ Přečtete si (ást závěru (vyznačenou slovy „Ať" až „syny" a dále „Bůh" >/: „Spravedlivou") a doplňte, kterou další základní myšlenku kromě obhajoby českého jazyka tlilo obsahuje f.lako druhv bud domácího úkolu si připomeňte dva autor v „přcdhalhínovskú h obran" češtiny.) Balbín chápe jako oporu národa šlechtu, vášnivě se však zastává chudých. Tuto tezi na textu doložte. (U kterých humanistických autorů jsme se s podobným vztahem k chudým již shledali? Jeden byl např. překladatelem renesanční satiry " ' Z** V nadpise 16. kapitoly rozpoznánu- tendenci katolické" liisiuiiu;;i ali< (kroni-kářství) příkře rozlisoval v hodnoceni mezi Karlem IV. a Václavem IV. Jak se projevila u Baibúta? (Jako poslední bod domácího úkolu si vzpomeň na humanistické kronikáře. Který l nich byl asi svým pojetím historie lialbínov] blízký' Proč'.' Z jaké věroučné pozice své dílo psal?) Balbínúv text je v mnohe'm pro barokní literaturu typický. Kde se v něm ohje jí motivy zázraků? Jaké je zde chápání sv. Václava? Poslední vydání Balbřnovy Obrany připravil pod názvem Rozprava králka, ale pravdivá Milan I pecký (1988). VIKIMMII.IA HUMANIORUM DISCIPLINARUM (NÁSTIN HUMANITNÍCH DISCIPLÍN) disk / r. 1666] Kapitola V. O poezii a jejích druzu.li (...) Poezie je lidem dána nebeským darem. - Následující básník potřebuje předp, síi. - Autorova omluva. - Básnické druhy a hlavní plody. Jako u většiny složek humanitního vzdělání říkávám, že nadání musí žíti a že f nutný větší důraz na skvěle' přirozenosti než na všelijakých předpisech, tak to zv hlasitě opakuji při poezii. Pro mne není nejlepším básníkem, kdo ovládá největš počet zákonů poezie, nýbrž kdo budlo nejdokonaleji napodobí staré básníky, anebo Sám dovede žít ze svého a s důvtipnou vynalézavostí dělá umění. Balbínúv Nástin pojednává především o různých žánrech. Obsahuje i řadu přilila- I ilu (zvláště z antické literatury) a návodů, jak se „humanitním disciplínám" naučil. Kdo je podle Palbína nejlepší básník? Citovaná pasái je vlastně součástí dobové poetiky. Pojem si zopakujte a uvedli, J který antický autor napsal dílo s takovým názvem (a podobným obsahem jako Balbin). N.isím humanitních disciplin pfelotil /. latiny ■ připravil k vydání Bohumil Ryba (1969). VITA B. JOANNIS NEPOMUCENI (ŽIVOT BL. JANA NEPOMUCKÉHO) (Tisk z r. 1680) Když z Boleslavi v hodinách večerních do Prahy se vracel, zpozoruje ho císař j Václav, tehdy asi. jak už byl zahaleč, z okna vyhlížející. Tu rázem přepadají vztek- 1 lého knížete všechny ony neblahé domněnky o králové Johanně, jeho manželce, mrzí I ho, že tolikrát od blaženého Jana utržil odmítnuli, a není již s to, aby sebe ovládl. Ne I tedy člověkem, nýbrž zlým démonem dýšc. posílá rychle, aby Jana přivedli. A jak byl j V prudkém vzkypění hněvu, nemnoha užil slov: „Slyš, kněze", pravil, „smrt tebe ] čeká; nepoví5-li mi již v té chvíli zde jak náleží zpovědi mé manželky a s čímkoliv 1 kdy tobě se svěřila vyznávajíc se, veta jest po tobě. Při sám Bůh, vodu budeš píli", I pravil císař, utopení v řece tím naznačuje. Om Legendisiika patřila vedle duchovní lyriky, historiografie a kazalclstvi' k zá-' Uadním barokním žánrům. Na BalbfnOVělegendistickéni textu si povšimněte, jak - Ve srovnánís Hájkovou kronikou - zpracování tématu motivicky košatělo. Doložte to jedním příkladem. Tato Balbínova legenda Se Stala východiskem mnohých svatonepomuckých 1 kázání, jejichž počet vrcholil v souvislosti s Janovou kanonizací (1729). (Ve slovníkové příručce si ověřte význam termínu.) Text vydal naposledy Josef VaSicu (1940). V problemalice se můžete zorieniovat podle knihy Vila Vlnasc Jan Nepomucký. česká legenda (1993). Z dalších BalUhovych dři m zasluhuje pozornosi výběr / jeho historických prací od Zdenky Tkne, berý nazvala Krásy a bohatství Česko země (1986). Překlad jeho pamflelickeho icxlu připravil k i ydáni I Josef llcjnic v publikaci Pamětní nápis (I9K8). I Karel Kanu (Asi 1660-1711) I CTYRY ŽIVLOVÉ PROTI HŘÍŠNÉ 1)1 Sil BOJUJÍCÍ -(Tisk z r. 1698) ,.(1) „Ó Země, Země! Já jsem chtěl na tobě narozený býti, ty pak mě stiháš a všecknu příležitost k mé zkáze vyhledáváš. (...) Já jsem tobě tu moc udělil, aby jsi I ze sebe len a konopč vydala, s kterými by obnažený člověk zakrytý a ošacený býti mohl; ty pak v provazy jsi je změnila, s kterými bych od bezbožných židův svázaný byl. Já jsem tebe porostlinami a zelenými stromy vysadil k tvé okrase a k užitku lidskému: ty pak z toho metly a těžký kříž. mně působíš. Skryl jsem v tobě železo a jiné metály: ty pak vyjevíce je. příležitost jsi k zhotovení kopí a hřebúv. s kterými by mně bok otevřeny* a S kterými by ruce a nohy mé probité byly. Ó Země! Ó Země! Poznej mou dobrotu a lásku; dívej se. kterak já padaje na tebe. objímám tebe. ačkoliv jsi len a konopě k provazům, špičaté trní k mé koruně, porostliny k metlám, dříví k kříži, železo k kopí a k hřebům zapůjčila; laskavé políbení tobě dávám, abych zase znova mé tobě požehnání udělil a zase znova do mé milosti přijal." ROBOTA CÍRKEVNÍ (Tisk z r. 1720) \ (2) Co jest se ale přihodilo? Ježek nevděčný Z prokázané sobě milosti počal se [■vždycky víc a více roztahovati, svými špicemi lišku lektati, až naposledy lišku Z jejího kvartýru vyhnal, a sám pro sebe je zcela opanoval. Nápodobně se přihodí stěmi, klen srdce své dělejí (...) '. (3) (...) ..kdybych já ale do nebe pohlédnouti mohl. zdá se mně, že bych dříve (rychleji) spočítal svaté hejtmany nežli svatý voráče a sedláky." Račínovo dílo (ve své době hodnocené jako jedno z nejlepších) je součásti' tehdejší početné homilctické I (kazatelské) literatury. Na jeho textech si iikáieme rozma-