5. října 2009 23:06
KAFKOVA PROMĚNA
Kafkova Proměnn stejně jako Ortel je rodinným dramatem. V normální měš-fanskř rodině se dospělý syn, dosud opora rodinného kruhu, přes noc stane skandálním případem a zhoubou: zjistí, že se proměnil v brouka lidských rozměrů, v ohavného obrovského brouka. Tuto proměnu lze nahlížet jako groteskní obraz změny synovy role. Záhadou však zůstává, že se to stane tak náhle, bez zjevného důvodu. Ke katastrofě dochází nemotivované hned na počátku
po
„a ,dky a až do konce se nevysvětlí. Ale když už k této neslýchané a bezdůvodné události došlo, plyne život zcela normálně dál. Po jistém váhám se rodina snaží ze skandálu vyváznout, bez svnovy podpory však společensky upadne. Zachází s ním tak, že syn proměněný v brouka zahyne. Rodině zbavené skandálu s proměnou syna se otvírají příznivé vyhlídky do budoucnosti. Je pozoruhodné, že syn proměněný v broukaje naprosto schopen rozumět rozhovorům rodinných příslušníků, ale sám s nimi komunikovat nemůže.
Souvislost tohoto neuvěřitelného příběhu se společenskou skutečností je nabíledni. Vyskytuje se tu situace běžná v obchodním světě: otec zkrachoval a zachování standardu rodiny je nyní závislé na dospělém synovi; pouze jeho zdatnost, jeho úspěch může udržet společenskou úroveň rodiny. Jinak by bylo nutné vzdát se dosavadní životní úrovně, dříve samostatný obchodník by klesl na zaměstnance, na námezdního pracovníka. (Ponížení starého Samsy livrejí bankovního sluhy! Nebylo vůbec neobvyklé, že zajištění obchodníka ve stáří, popřípadě i výbava neprovdaných dcer padly na dospělého syna.) Normálně měl syn obchodníka povinnost otcův obchod převzít, jestliže prosperoval, nebo si místo toho najít slibné, pokud možno ještě lepší místo, které by zajistilo i životní úroveň rodičů. Syn, který' to neuskutečnil - buď nechtěl nebo to nedokázal -, býval označován za parazitní hmyz. Vztah mezi otcem a synem měl tudíž jak psychologické, tak i ekonomické hledisko.
Kafkova Proměna má určité rysy společné s jeho Ortelem: hodný, úspěšný syn stojí proti zkrachovalému otci, katastrofa zasáhne zjevně nevinného syna, otec triumfuje. Proměnn se mj. interpretovala jako „způsob sebepotrestání za předchozí snahu konkurovat otci. ústup z náročné genitální pozice".'Také Ortel lze vyložit jako fantazii o trestu.2 Ale motivace potrestání je v Proměně obměněna. Ortel se mohl interpretovat tak, že vypravěč Franz Kafka se ve fantazii prohřešil na svém modelu otce. Prohřešuje se na něm i v Proměně tím, že ho líčí jako nejen biologicky, ale i ekonomicky zkrachovalého člověka, jako člověka ekonomicky závislého na synovi. V Proměně je však syn ve vztahu k otci a k rodině tou osobou, která je postižena od samého počátku; co vyvolává jeho *rest, lze vyložit jen jako podvědomé přání vymanit se z obětovné závislosti
339
Nezařazené poznámky - stránka 1
VŮci rodině. Lze mít za to, že obě povídky mají nejužší vztah ke Kafkovým životním problémům: jména Samsa a Bendemann ukazují zcela výrazně na Kafkovu rodinu. Proměna Gregora Samsy znamená zjevně Kafkovo osvobození od existence nikoli obchodníbo cestujícího, nýbrž zaměstnance pojišťovny; osvo-bozeiu, po němž ihned následuje žalostný konec - děsivá fantazie o trestu.1
1  H. Kaiser, podle F. V. Beirkena, ľmnz Kajku. Athenäuni, Fischer 1971. s. 262 n.
2 P. Trost, in Liiermim fit Leser, 4/1981.
3  Názor, že Gregor Samsa znamená Franze Kafku, nemůže samozřejmě oslabit rozhodující mo-ment. ze Cregor Sa.usa je autonomní literární postavou. Kafka však učinil sám sebe tématem a v / rommese v postavě Gregora Samsy objektivně vylíčil.
340
Nezařazené poznámky - stránka 2