Několik rad pro vedení rozhovorů – především věnujte prosím pozornost tzv. sondážním otázkám a
„vstřebejte“ jejich funkci; otázky lze samozřejmě různě variovat, jde o ukázku toho, jak je možné
udržet zajímavé a nadějné téma ve hře a získat od pamětníka bohatší a cennější odpovědi.



-         sondáž: cíl - získat podrobnější odpovědi v určitém směru; probíhá v normálním
konverzačním stylu, tazatel nedává najevo, že mu na tom mimořádně záleží. Sondážní otázky:


Obecné příklady, zaměřené spíše na důležité události:

Co se stalo?

Kdo jiný se toho ještě zúčastnil?

Kde jste byl v tu dobu?

Jak aktivně jste se toho zúčastnil?

Jak k tomu došlo?

Kde se to stalo?

(podrobněji: Jan Hendl, Kvalitativní výzkum. Praha 2005)


!! sondáž je velmi důležitá: pokud pamětník prokáže, že si pamatuje určitou událost nebo jev, které
byly otevřeny výchozí otázkou rozhovoru, pak:

sondážní otázky umožní získat bohatší, detailnější a lépe interpretovatelné odpovědi!


příklady dalších otázek, kterými lze rozvíjet téma a získávat více reakcí:

Co to pro vás znamenalo?

Co jste si o tom myslel?

Zkuste mi popsat pocity, které jste při tom měl     (takovou otázku lze samozřejmě položit jen u
něčeho, co zřejmě hrálo pro pamětníka velkou roli a dobře si to pamatuje)




důležité pravidlo:

-         tazatel nepokládá více otázek najednou



postoj tazatele má být neutrální – tazatel může dát najevo, že má přehled o různých možnostech,
které připadají v úvahu.

Je to vhodné především u citlivých otázek, kde může být nabídnuta i možnost, kterou by pamětník
mohl spíš potlačovat -

 Např.:

Zajímalo by mě, jestli si vzpomínáte na to, že by se za protektorátu v kině „hajlovalo“, když se
např. v týdeníku objevil Hitler. Mnozí čeští návštěvníci kina se zřejmě spíše ze strachu přidávali.
Vzpomínáte si na takové situace? Jak jste se při nich choval vy i ostatní diváci?




Pokud se pamětník výrazně odchýlil od tématu rozhovoru, je možné ho přerušit:


Prosím, uděláme menší přestávku. Chtěl bych se přesvědčit, že jsem dobře porozuměl tomu, co jste
řekl před chvílí.

(tazatel položí otázku, která navede dotazovaného lépe k předmětu rozhovoru)

tazatel směruje rozhovor zpět k hlavnímu tématu tím, že naznačuje SVOJI chybu, neporozumění, nedává
vinu pamětníkovi. Umožňuje to taky návrat k tématu bez nutnosti přiznat, že to, o čem hovoří nyní,
nás nezajímá – tazatel bude rekapitulovat poslední pamětníkovu odpověď, která souvisela
s požadovaným tématem.