107 ˇ FUNKCE CLENtT
-- 61en dSlivy doprovazi podstatna jmena nepofiitatelna (na jednotky
ci kusy), tj. takova, ktera vyjadfuji:
* a) bud"hmotu, latku nebo blize neurSenou Cast dSlitelneho mnozstvi,
napf. du vinvino, de la bierepivo, de Vargentpenize, de I'eau voda, des
legumes zelenina, des epinards spendt, des epices kofeni apod.
* b) nebo pojmy abstraktni, napf. du courage odvaha, de la patience
trpSHvost apod.
ProurCenost podstatnehojmena vevetnem nebo situafinim kontextuje
rozhodujici pfedevSim hledisko adresata, tj. zda prav on pfi poslechu
sdeleni nebo pfi jeho dteni pfesnS chape, koho nebo co pfisluSne podstatne
jmeno oznacuje. Napf.: Fermez la fenetre. Zavfete (to) okno. (Adresat
pfesne vi, ktere okno ma zavfit.) Fermez one fenetre. Zavfete (jedno, nektere,
kterekoli) okno. (Adresat si muze vybrat jedno z otevfenych oken, nebot'
mluvci neurfiil, ktere z nich ma byt zavfeno.) --Podobne: Connaissez-vous
un bon medecin? Zndte nejakeho dobreho lekafe? Le medecin que nous avons
rencontre est le frere de notre voisin. (Ten) lekaf, ktereho jsme potkali, je
bratr naseho souseda.
Zakladni funkce Clenu Ize zjednoduSenS znazornit v teto tabulce:
Podstatne jmeno ve vyznamu
a) obecnem
b) blize urcenem
(jedinecnem)
CLEN URCii1?
le (!')
la (T)
les
c) blize neurCenem
poditatelnem
CLEN NEURCITY
on
une
des
nepocitatelnem
CLEN DLIVY
du (de 1')
de la (de F)
des
^ Pozn. 1. Z tabulky je patrno, 4e dlen uritj mi dv6 funkce: a) obecnost - nap*-:
J'alme la muslque. - b)urCenost (jedinecnost) - napf.: C'est lasecretaire de M.Dupont- Jinak
feieno: jeden jazykovy prostf edek (tai forma) plni dvS rten6 funkce.
196
Naproti tomu <Slen neurity a Clen dglivy, tj. dva ruznejazykove prostfedky (dv
ruzne formy) slouzi k vyjadfenijedine funkce, a to neurfenosti. Napf.: C'est unesecretaire.
Ayez de la patience.
2. Pomuckou pro spravne uzivani clenu muze byt toto obecne pravidlo:
Clen urity volime tehdy, muze-li byt nahrazen bud'zajmenem chaque kazdy, tons Jes,
toutes les vsichni, vsechny, tj. ve smyslu obecnem, nebo zajmenem ukazovacim ce tento
atd,,nebopnvlastnovacimiaon7J]M/atd.,tj. ve smyslu blizji ho u reen i podstatnehojmena.--
Pfiklady viz vyse.
Clen neurcity patfi naopak tarn, kde muze byt nahrazen zajmenem neurcitym un certain
nejaky, jakysi nebo un des, une des jeden z nekolika, jedna z nekolika. -- Pfiklady viz vySe.
Clen delivy u podstatnych jmen nepocitatelnych odpovida rovnez ceskemu zajmenu
neurcitemu nejaky, nektery, kterykoli. -- Pfiklady viz vyfc.
Vedle techto obecne platnych zasad, jimii se dncs uzivani clenu ve francouzstine fidi,
je ovsem nutnoznat jednotlive odchylky, ktere vznikly v prubShu dlouheho vyvoje jazyka.
Nektere z nich se projevuji napf. uzivanim podstatnych jmen bez clenu v rtznych ustalenych
obratechcislovnich spojenich vytvofenych v davnych dobach, kdy francouzstina
cleny jeSte nemela (napf. avoir faim mil Mad, avoir soif mil zizen, avoir peur mil strach aj.).
Jine cetne odchylky byly zpiisobeny analogii nebo jinymi jazykovymi jevy. K pochopeni
vsech techto jevu mohou pfispet nasledujici podrobnejsi vyklady.
108 uZfvANf CLENU URCITEHO
Clen urcity se uplatnuje zvlaste v techto pfi'padech:
1.je-li podstatne jmeno chapano obecne:
L'avion est un moyen de transport
tres rapide.
Les enfants sont curieux.
L'or est plus precieux que le cuivre
D faut discerner le bien et le mal.
Letadloje velmi rychly dopravni
prostfedek.
Detijsou zvidave.
Zlatoje cennejsi nez med.
Je tfeba rozlisovat dobro a zlo.
2.jestlize podstatne jmeno jiz bylo nebo navazne je upf esneno:
vez-vous qu'un avion s'est ecrase Vite, ze se zfitilo (nejake) letadlo
se vsemi cestujicimi? Ano,
slyseljsem o te katastrofe.
."* f01 avec tous sespassagers ? - nil ˇ!5_ * . ^
|J 'a catastrophe.
°rte le fromage qui est
}le buffet.
Pfines (ten) syr, kteryje
rpfibornilat.
tri8,dalre.
197