260 • JEDNODUCHÉ PERFEKTUM  -  UŽÍVÁNÍ
2.  předminulý děj, který zdůvodňuje nebo vysvětluje děj následný: II n'a pas réussi: il s'était mal pré- Neměl úspěch: špatně se (totiž) pare.                                                      připravil.
3.  po spojkách quand, lorsque, aprěs que vyjadřuje opakování předcházejícího děje a vyžaduje v hlavní větě imperfektum:
Quand j'avais recu une lettre, j'y       Když (kdykoli) jsem dostal dopis, répondais aussitôt.                                 vždy jsem na něj hned odpověděl.
Pozn. Jdc-li o déj. který se udal jen jednou, užijeme perfekta ve vele hlavní i vedlejší: Quand j'ai recu cette lettre, j'y ai répondu aussitôt. Kdyi jsem doslal tento dopis, hned jsem na něj odpověděl.
4.  velmi rychlé ukončení děje:
Elle leur a servi un bon diner; en un       Předložila jim dobrou večeři; za quart ďheure, ils avaient tout mangé.       čtvrt hodiny všechno snědli.
Pozn. I. V češtine se dnes již předminulého času běžnč neužívá. Proto pozor na jeho správ-né užíváni ve francouzština, kde je béžný.
2. Pozor také pfi překládání do češtiny. Nékdy stačí logika déjů. abychom rozlišili, který znich je minulýakterý předminulý: J'ai constaté qu'ilss'étaienttrompés.Z/ivf;/ jsem. U se splet-li - Jindy je třeba v češtiné upřesnit časový význam vhodným slovem: U pilote a atterrl. II avail observe quelque chose ďanormal. Pilot přistál. Zpozoroval předtím něco neobvyklého. -Tomuto časovému upresnení v češtině slouží např. výrazy, totiž, předtím, původně, do té doby. již aj. Jindy čeština vylíčí spíše stav. který z předcházejícího déje vyplynul: Jean est entré. mais les autres étaient partis. Jan vešel dovnitř, ale ostatní ui byli pně. UM touchait i sa fln. II avait plu. Léto se chýlilo ke konci. Bylo po deiti. (Nikoli: prSelo. což by bylo: II pleuvait.)
3.  Předminulý čas po spojce si viz 442-1-c.
4. Předminulý čas v časové souslednosti viz 271-1.
260 JEDNODUCHÉ PERFEKTUM
Je to knižní čas vyjadřující minulý děj zcela ukončený, tj.
1.  děj, který se udal pouze jednou:
Victor Hugo naquit en 1802.                 Victor Hugo se narodil v r. /«".
2.  děj, který trval určitou vymezenou dobu:
Louis XIV régna 54 ans.                         Ludvík XI V. vládl 54 let.
3.  děj, který se sice opakoval, avšak počet opakování je aspoň přiblizn
znám a vyjádřen:                                                                                 ..   .
Lestouristestéléphoněrentplusieurs       Turisté několikrát telejonovatt fois á ľhôtel du Lion d'Or.                    hotelu U zlatého lva.
Pozn. Jednoduchému perfektu odpovídá v hovorové řeči perfektum složené -
422
PASSÉ ANTÉRIEUR • UŽÍVANÍ MIN. ČASU  - SHRNUTÍ . 261 • 262
PASSĚ ANTÉRIEUR
Tak jako jednoduchého perfekta, i tohoto času se užívá jen v knižním stylu. Obvykle je jím vyjádřen děj, který skončil těsně před začátkem jiného minulého děje vyjádřeného jednoduchým perfektem. Vedlejší věta se slovesem v passé antérieur bývá uvozena časovými spojkami a spojkovými souslovími: quand, lorsque, děs que, aussitôt que, aprés que, á peine ... que (inverze po á peine viz 420-2): Quand Henri fut rentré, on lui an- Když se Jindřich vrátil, oznámili mu nonca la nouvelle.                                  tu zprávu.
A peine ses amis eurent-ils  recu       Sotva jeho přátelé  dostali   (ten) la lettre qu'ils répondirent.                     dopis, odpověděli.
Pozn. Podobní jako předminulým časem také pomoci passe aniérieur l/c vyjádřil \clmi rychle ukončení deje (zvlástí s výrazy bientftt, vite apod.): Son COUfegM ťul vite Irouve la solution du probléme. Jeho kolega rychle přišel na řešeni toho problému t... pHSel na to, jak len příklad i ypočftai).
UŽÍVÁNÍ HLAVNÍCH MINULÝCH CASÜ (SHRNUTÍ)
Původně se užívalo jednoduchého perfekta k vyjádření minulého děje vzdáleného od přítomnosti:
La Bastille fut prise le 14 juillet       Bastila hýla dobyta 14.  července 1789.                                                     1789.
Složeného perfekta se užívalo jen k vyjádření minulého děje, který nějak souvisel s přítomností: La récolte a été bonne cette année.       Letos byla dobrá úroda.
Dnes jsou obě perfekta sloh o v ý m i variant a m i pro vyjádření děje v minulosti ukončeného. Odpovídají na otázku „Co se stalo.'", vyjadřují minulou událost. Obě stojí v protikladu k imperfektu, které odpovídá na otázku ..Jak to vypadalo?" nebo „Co bylo zároveň.'" a vyjadřuje tehdejší okolnosti, „kulisu dije":
Quand je suis arrive á la gare de       Když jsem přijel na Východní ná-ľEst, mon collégue m'y attendait.          draží, čekal tam na mě kolega.
Jednoduché perfektum je hlavně časem 3. osoby, složené perfektum časem 1. osoby:
II hésitait, puis, il s'écria:                     Váhal, a potom zvolal: „Už jsem
«J'ai déjá assez attendu!»                     čekal dost dlouho!" (Už jsem se
dost načekal!)
423