263 * 264ˇ DVOJITE SLO2. CASY ˇ BUDOUCi CAS V
mluvene francouzstinS, kde se misto jednoduch6ho perfekta
uziva perfekta slozeneho, je tento protiklad tf i casu zjednodusen na protiklad
Casu dvou - imperfekta a slozeneho perfekta:
II hesitait, puis, il s'est eerie: Vahal, a potom zvolal: ,,Uz jsem
J'ai deja assez attendu! fekal dost dlouho!" (Vz jsem se
dost nafekal!)
Pozn. Imperfektum obvykle odpovida Ceskemu minulemu asu vyjadfenemu slovesem
nedokonavym (11 ecrivait psat), obfc perfekta odpovidaji Ceskemu slovesu dokonavemu
(II ecrivit, fl a ecrit napsat). Pozor v5ak, je-li trvani deje ohraniieno fii vymezeno. V takovem
pfipade nelze imperfekta uzit: Toute la soiree, il a ecrit la lettre. Cely vefer psai ten dopis.
II habila dans cette maison pendant vingt ans. 2il v lotnto dom& dvacet let.
263 DVOJITE SLOZENfi CASY
Tak jako se hovorovg uziva misto jednoducheho perfekta (il trouva)
perfekta slozeneho (il a trouve), tak misto passe anterieur (il cut trouve)
je mozno uzit dvojite" slozeneho perfekta -- tzv. pass6 surcompose
{il a eu trouve), zejmena jde-li o vyjadfeni minuleho dokonaveho dSje
nebo deje, ktery pfedchazel bezprostfednfi pfed jinym dfijem minulym.
Pomocne sloveso je zde v perfektu slozenem:
\uv-iidt que nos amis ont eu re?u Hnedjak nasi pfdtele od nds dostali
264
noire lettre, ils ont repondu,
Quand Henri a etc rentre, on lui
a annonce la nouvelle.
Son collegue a eu vite trouve la solution
du probleme.
dopis, odpov$d$li.
Kdyz se Jindfich vrdtil, ozndmili
mu tu zprdvu.
Jeho kolega rychle pfisel na to, jak
ten problem vyfeSit.
Pozn. Vzacnfi se Ize setkat i s jinymi dvojite slozenymi iasy, napf. s pfedminulym Casern
(plus-que-parfait surcompose: il avait eu trouve) a s iasem pfedbudoucim (futur anterieur
surcompose: il aura eu trouve). Take v ramci podmiftovaciho zpusobu existuje mimily 5as
dvojitS sloieny (conditionnel passe surcompose: il aurait eutrouve).
BUDOUCf CAS
Vyjadfuje
1. d6j budouci vzhledem k pfitomnosti:
Georges viendra vous voir demain. Jifl vds zitra navStivi. (...pfijdese
na vds podivat.)
424
PftEDBUDOUCt CAS - UZfVANI ˇ265
2. rozkaz:
Vous referez tout cela. Tohle vsechno predeldte.
3. nekdy tzv. futurum historicke, tj. dej, ktery nasledoval po jinem
minulem d6ji:
Andre a quitte la maison en 1945; il Ondrej odesel z domu v r. 1945;
ne reviendra que cinq ans apres. vrdtil se az po pti letech.
Pozn. 3. osoba u sieves avoir a etre muze v budoucim Case vyjadfovat pravd^podobnost
nebo pfedpoklad: Jeanne aura du travail, c'est pourquoi elle ne vient pas. Elle sera encoredans
son bureau. Jatm ma asi praci, a proto nejde. Zfejm$ je jesttf r kanceldfi. (Asi hude ...)
K vyjadfeni budoucnosti se v hovorove francouzstine stale casteji uziva
opisu se slovesem aller, i kdyz jde o budoucnost vzdalenejsi:
Antoine et Nicole vont se marier Anlom'n a Nikola se budou napresrok
1'annee prochaine. brat.
265 PftEDBUDOUCl CAS
Vyjadfuje
1. dej, ktery skonti drive, nez nastane jiny budouci dej; klade se nejCasteji
ve vedlejsi vete po spojkach a spojkovych souslovich quand, lorsque,
desque, aussitdt que, apres que(obdobnSjako pro minulost passe anterieur):
Quand Pierre aura passe son exa- Az udeld Petr zkousku, pojede na
men, il partira en vacances. prdzdniny,
2. dej, ktery bude ukoncen v urc'item okamziku:
A six heures du soir, tout le monde V Sest (hodin) recer budou rSichni
sera rentre. zpdiky (doma).
3. pravdepodobny d6j ukonfeny vminulosti:
Ils se seront trompes. Asi se zmylili.
Pozn. 1. Srovnejie: II sera au bureau. Asi je r kancelafi. (Bude asi ...) II aura etc au
hureau. Asi byl r kanceldfi.
2. Zajimave je uziti pfedbudouciho Casu k vyjadfeni dfeje, k jehoz uskutetne'ni mu?,e
dojit pfed jinym dejem budoucim zavislym na podmince:  Si je ne reviens pas de la
perilleuse [perijov] journee qui se prepare, -sache que ma derniere pensee aura ete pour
toi. (H. Troyat) Nernittm-Ii xe po lonilo blKicim se dni plnem nebezpeHi, v$z, le mojc posledni
mySlenka patrila (bude patfit) tobf.
425