VIII. PŘEKLADATELSKÉ PROBLÉMY – LEXIKÁLNÍ INTERFERENCE (internacionalismy, faux amis) Pojem interference se vztahuje nejčastěji na oblast didaktickou. Jde o negativní vliv mateřštiny nebo jiného, už dříve studovaného cizího jazyka na zvládnutí studovaného cizího jazyka. Díky této interferenci se žáci dopouštějí prohřešků proti úzu studovaného cizího jazyka. Někdy však může mít interference i vliv pozitivní – vznik kalků nebo přejímání slov. Interference se projevují ve všech plánech jazyka jako systému – fonetickém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním – ale také stylistickém i pragmatickém (jsou známé interference, které se nazývají kulturní (de civilisation). Znamená to, že překladatelé (i tlumočníci) musejí zvládnout nejen jazyk samotný, ale i mimojazykovou skutečnost, která je tímto jazykem vyjadřována. V lexikálním plánu se při překládání setkáváme nejčastěji s problémem internacionalismů, tedy jazykových znaků, které jsou společné více jazykům, ať už jde o formu (signifiant) nebo motivaci. Další jsou dané např. historickou zkušeností nebo místní kulturou. – régiment – v českých slovnících pluk, regiment, podle dnešního armádního úzu ale nutno překládat jako prapor. 1. Couleur locale, couleur du temps. Internacionalismy a cizí slova mohou vyjadřovat různou míru expresivity nebo sugesce. Lze mluvit o několika skupinách: 1) Některá slova přejata před různě dlouhou dobou a v cílovém jazyce se asimilovala. Dnes v tomto jazyce existují bez jakékoli sugesce nebo expresivity – Např fr. le podzol (podzolová půda), dnes existuje v Č, Pol, N, A. 2) Jiné výrazy evokují mimojazykovou skutečnost ve VJ, která neexistovala nebo neexistuje v CJ. Jsou nazývány kulturní přejímky (emprunts de civilisation) a jsou nadány vysokou mírou sugestivity (la verste, le spoutnik, le kolkhose, le pschent - pšent). V cílovém jazyce pro ně neexistují adekvátní pojmy, pouze upravena grafická stránka. Některá tato slova však mohou fungovat jako „částečná faux amis“, může u nich docházet k posunu významu. Např. franc. slovo la brigade (voj. útvar – le brigadier - brigadista) má v češtině spíše význam přejatý z ruštiny „brigáda“. Sugestivní hodnota slov spojených s určitým politickým nebo sociálním systémem se různí podle toho, zdali překládaný text má příjemce žijící v zemi se stejným (nebo obdobným) politickým nebo sociálním systémem. Tuto hodnotu rovněž ovlivňuje čtenář (jako jednotlivec) svou příslušností k určité sociální skupině, svým vzděláním nebo politickým smýšlením. 3) Do třetí skupiny patří slova označující realitu, jejíž analogie existuje i v zemi CJ. Pokud tedy překladatel použije cizí slovo, je to proto, aby zdůraznil couleur locale, to znamená, aby příslušnou věc zasadil do jejího původního prostředí – Rilský monastýr X Rilský klášter, autostráda pro italské prostředí, autoroute pro prostředí francouzské. Sněm: le parlement (FR), Storting (Norsko), medžlis (TUR), lidový chural (MONG), la Diète (RAK, POL) atd. Secese: Jugendstil (inspirovaný něm. časopisem Die Jugend), Art Nouveau, modern style. 4) Pro popis éry nacismu používá francouzština stejně jako čeština slova přejatá z němčiny a jejich kalky: le 3e Reich, La Hitlerjugend, les SS (esesmani, příslušníci SS), le Führer (Č – Führer nebo Vůdce), la Gestapo (to g.- tajná policie), le Konzentrazionslager, la solution finale (de la question juive) z die Endlöśung der Judenfrage - kalk, l’espace vital (životní prostor) z Lebensraum -kalk. Překladatel musí uvážit, zda v překladu použije raději přejaté slovo nebo kalk. Pokud existuje volba mezi kalkem a původním výrazem uchyluje se překladatel k originálnímu výrazu pro navození vyššího stupně sugestivity a zdůraznění negativní konotace (Apelplatz – place d’appel – apelplac- ne shromaždiště, to je příliš neutrální). 5) U jmen vlastních se často ponechávají původní názvy – couleur local – stejně to platí pro názvy některých děl (Mein Kamp. Dekameron). 2. Klasifikace internacionalismů (podle Jitky Svobodové-Chmelové). A) Internacionalismy vzhledem k formě (interlingues de siginifiant) B) Internacionalismy vzhledem k motivaci (interlingues de motivation). A. Faux-amis (za výchozí jazyk je považována čeština) 1. Faux amis par l’analogie Klamou překladatele signifiantem (formou). Analogie se může týkat: a) celého slova - kulisy – décors; coulisses = zákulisí. le cadre = kádr (jiný význam) ve FR sociálně-ekonomický význam (univerzitní profesor, úředník vyšší kategorie(B), mistr, manager, technik – vydělávají dost, aby si mohli platit důchodové připojištění. Mohou pracovat ve veřejném i soukromém sektoru – moyens, supérieurs). b) slovního základu (base) – impotence (Č) – impuissance; impotence(fr.) = neschopnost pohybu c) affixů – (préfixes) iluminátor (knih) (Č) – enlumineur illuminateur (FR) – osvětlovač (suffixes) medailista (Č) – médaillé medailliste (FR) – numismatik, (graveur m.) – rytec medailí diskař – lanceur de disque disquaire = obchodník s disky, deskami d) Zvláštní skupinu tvoří složeniny, jejichž jednotlivé části mají přibližně stejný význam, liší se však celkovým významem: coupe-gorge (nebezpečné místo, kde se shromažďují nebezpečné živly) – hrdlořez = tueur château d´eau = vodárna –––– vodní hrad = ch. entouré d’eau oeil-de-boeuf = kulaté okénko ––– volské oko = oeil sur le plat 2. Faux amis sémantiques. a) obecné – zvláštní bota (chaussure) – botte (vysoká bota, holínka, kozačka) insérer (un article, une annnonce, un texte, etc.) – inzerovat (insérer une petite annonce) interruption (přerušení jakékoli) – interrupce (avortement, interruption d’une grossesse - spontanée, volontaire b) průběh akce – výsledek insertion (par la voie des journaux), tj. uveřejnění – inzerát (text) c) celek – složka (část) aspic (huspenina – aspic de volaille) – aspik (la gelée – jambon en gelée) d) nádoba – obsah trezor (pokladnice, trezor– coffre fort) – trésor ( poklad – objet précieux) dóza (petite boîte, bonbonnière, étui) – dose (de morphine) e) osoba – místo, kde se nachází criminel (qui commet des crimes) – kriminál (prison) f) vlastnosti připisované různým osobám lamželezo (silný muž) – brise-fer (un enfant qui casse tout) g) rozdílný účel, pro který je věc vyrobena attrape (past, léčka, žertovný předmět) – atrapa (article factice – falešný umělý) h) vyplývají z ekvivalentních funkčních podsystémů starter = sytič; startér = démarreur motoriste = výrobce motorů; motorisé = motorista conjoncturel =určený danou hospodářskou situací; konjunkturální = propre à l’expansion économique marmelade = povidla; marmeláda = confiture gelée = rosol; želé = pâte de fruits pudding = angl. pudink s hov. lojem; pudink =crème renversée 3. Faux-amis stylistiques Jde o znaky , které mají tutéž denotaci, liší se však stylistickou hodnotou (valeur stylistique). Jejich použití je podmíněno A) sociálně kulturním prostředím (jazykovými subsystémy - slang, odborný argot), B) mírou expresivity, C) stupněm odbornosti D) dobou a místem použití, E) frekvencí výskytu. Rozdílná stylistická hodnota některých českých internacionalismů vzhledem k analogickým francouzským výrazům je dána existencí dublet v češtině. Vztahy mezi těmito dublety jsou dvojího typu: a) české slovo v internacionální formě je stylisticky vyhraněno a patří do poměrně omezeného subsystému např. literárního, odborného, didaktického,zastaralého, familiárního atd.): comité – komitét, výbor directive – direktiva, směrnice, intérệt – interes, zájem b) český výraz není dostatečně rozšířen a jeho užívání je omezené: fonction – úkon, funkce ad A) Sociálně kulturní funkce výrazu caisse (neutrální) – pokladna, kasa (ve fr. tenir la caisse = držet kasu) bénévole (liter.) – benevolentní (neutr.), - fr. neutrální = bienveillant arriviste (neutr.) – arivista (zastaralé nebo odb. v psych.) ad B) Míra expresivity marcher (neutr.) – mašírovat (expr.) parti (neutr.) – partaj (pejor.) ad C) Stupeň odbornosti Záleží na tom, zda příslušný termín se používá v odborném nebo obecném jazyce: commutation – komutace, záměna interdépendence – interdependence, vzájemná souvislost, corrélation – korelace, vztah dorsal – dorsální, zádový suicidité – suicidita, sebevražednost adverbe – adverbium, příslovce V hudební oblasti se používají jak ve FR. tak v Č italské výrazy (v Č méně často výrazy přeložené). largo – široce; allegro – čile; lento – zvolna ad D ) Doba a místo použití Jde o rozdíl mezi slovy běžně užívanými a zastaralými a mezi slovy užívanými podle zeměpisných oblastí: vacances – prázdniny, vagace (zast.) irelevantní – sans relevance (belg.), sans importance (fr.) kartón cigaret – carton de cigarettes (kands.), cartouche de cigarettes (fr) ad E) Frekvence výskytu injekce – injection, fréq. piqûre maringotka – maringotte, fréq. roulotte 4. Faux-amis partiels Jde o více či méně asymetrické používání jistého internacionalismu, dané příslušným kontextem. 1. studovat – étudier (francouzské sloveso se nepoužívá absolutně) Co dělá? Studuje. – Qu´est-ce qu´il fait? Il fait ses études. Il est étudiant. Studuje medicinu – IL fait sa medicine (Il est étudiant en médecine). Dnes odpoledne budu studovat filozofii. – Cet après-midi je vais travailler (potasser) la philosophie – (bûcher, piocher la philo). Pokud je toto sloveso doplněno complementem označuje dlouhodobé zabývání se něčím. Studuje atmosférické vlivy. – Il étudie les phénomènes atmosphériques. 2. démocratiser = zpřístupnit materiální či kulturní statky co nejširšímu publiku. V Č spíše ohled na statky nemateriální (např. zdraví, kultura), ve FR širší význam: démocratiser l´acier inoxydable – rozšířit používání nerezavějící oceli le TGV démocratise la vitesse – dovoluje dosahovat mimořádně velké rychlosti démocratiser la haute couture – modely ze salónů učinit dostupné široké veřejnosti 3. positif réaction positive (med.) – pozitivní reakce malade positif (med.) – pozitivní pacient attitude positive – kladný postoj charge positive (fyz.) – kladný náboj nombre positif (mat.) – kladné číslo réponse positive – kladná odpověď