8. HODINA DOBA LATÉNSKÁ CHARAKTERISTIKA • mladší doba železná, ve střední Evropě počátek rané doby dějinné • završení procesu kulturní integrace – značná část Evropy pod nadvládou etnika Keltů (jednotný výtvarný sloh, duchovní život, technologie a životní styl vůbec) • prameny antických autorů – Hekataios Milétský (ozn. Keltoi, země „Keltiké“), Hérodotos (v zemi Keltů pramení Dunaj=Istros); od konce 2.stol. časté zprávy – Strabón, Titus Livius, Caesar, aj. CHARAKTERISTIKA • LA TÉNE – eponymní lokalita u Neuchatelského jezera ve Švýcarsku, od poloviny 19.stol. vyzvedávány předměty z břehů jezera nálezy: dřevěné můstky vybíhající nad hladinu, pod nimi cca 2500 předmětů – hl. militária (meče, kopí, štíty) interpretace: votivní místo, kde byly předměty zavěšovány nad hladinu na mostní konstrukci důležité je uchování předmětů z organických materiálů ve vlhku – dřevěné štíty, ratiště kopí, rukojeti mečů; některé využité pro dendrochronologické datování PERIODIZACE A ABSOLUTNÍ DATACE PERIODIZACE • časný latén LTA 480-390 • starý latén LTB 390-260 • střední latén LTC1 260-190 • mladý latén LTC2 190-130 • pozdní latén LTD1 130-50 • latén/doba římská LTD2/DŘ A ABSOLUTNÍ DATA • 5.-3.stol.př.Kr. = keltská expanze • počátek 4.stol. – průnik přes Alpy do Popádí • 387/6 př. Kr. – porážka Etrusků, plenění Říma • po r.400 – přes střední Evropu do Příčernomoří a na Balkán • 335 př.Kr. přijato keltské poselství Alexandrem Velikým, po jeho smrti průnik Keltů do Makedonie a Řecka • 279 př. Kr. vypleněna věštírna v Delfách • konec 3.stol. až r.25 př. Kr. vznik vlastního státu Gallatie ve Frýgii a Kappadokii (Malá Asie) • 2.-1.stol. př. Kr. = ústup; hlavně tlak Říma, ale také Germánů • 58-51 př. Kr. „osmiletá válka“ – porážka Keltů v Galii od G.I. Caesara HOSPODÁŘSTVÍ, NOVINKY • zemědělství – symetrická železná radlice u pluhu, železná kosa, konstrukce „žacího stroje“, běžně kamenné rotační žernovy • železářství – vertikální hutní pece, vysoká technická úroveň, předměty neměnné až do středověku • rýžovnictví Au – umělé přívody vody na rudonosné kopce, terasovité sejpy (v ČR odhad vytěžení 17 t Au v laténu • výroba keramiky – rozšíření rychle rotujícího hrnčířského kruhu a vícekomorových pecí s roštem • dřevozpracování – zdokonalení soustruhu na dřevo (hl. nádoby) ČASNÝ LATÉN • počátek expanze Keltů, oblast J a JZ Čech protokeltská již v halštatu • typické velmožské mohyly s bohatou výbavou – kozlíky, koňské postroje, picí servisy – etruské zobákovité konvice, misky, naběračky, řecká keramika, zlaté šperky, zbraně, atd. lokality – Hradiště u Písku, Chlum u Zbiroha, Hořovičky, Mírkovice, aj. (analogie v protokeltském západohalštatském prostředí – Vix, Hochdorf, aj.) • běžný kovový inventář: šperky – spony certoské, maskovité, s ptačí hlavičkou na patce, nákrčníky, náramky zbraně – mečíky s antropomorfní rukojetí, sekáče, štíty, přilby • keramika: typická výzdoba kolkováním (girlandy, obloučky, „běžící pes“, aj.) = tzv. braubašská keramika, láhve se stlačenou výdutí • specifikum: „kapkovité útvary“ okolo lidských plastik, hlavně oblast Porýní, sochy bojovníků (?, př. Glauberg) STARÝ AŽ STŘEDNÍ LATÉN = OBDOBÍ PLOCHÝCH KELTSKÝCH POHŘEBIŠŤ • konsolidace kmenů na našem území – Bójové, Volkové-Tektoságové, Kotini • pohřebiště: plochá kostrová, postupně přibývají žárové hroby rodinné (společenské?) skupiny, natažená poloha na zádech, dřevěné rakve/prkna, čtvercové/kruhové příkopy hl. kolem významných hrobů zánik zachytitelného pohřebního ritu na konci LT C1 (cca 180 př. Kr., poté zřejmě ae nezjistitelné pohřbívání) • sídliště: prostá otevřená, zemědělství i specializovaná výroba (švartnové náramky – Mšecké Žehrovice, žernovy – Lovosice, kovozpracování – Bořitov na Blanensku, aj.) pravidelně hrnčířské pece (dvoukomorové s roštem) a depoty Fe výrobků domy – obdélné, střední velikosti, zapuštěná podlaha, nosné sloupy ve středu kratších stěn (=sedlová střecha), časté seskupení do dvorců, užití zámků a klíčů • keramika: vysoká úroveň – užívání rychle rotujícího hrnčířského kruhu, vypalování ve dvoukomorových hrnčířských pecích (800-1000 °C), časté přidávání grafitu do keramického těsta (nepropustnost, lepší tepelná vodivost) hladký tmavý povrch, nezdobený, ovalené okraje, vodorovné lišty, žebra; rozlišení sídlištní (situly, silné tuhování, vertikální rýhy) a funerální keramiky specializované dílny – např. Mistřín (mistřínská keramika, široká distribuce, typizovaná výroba) • kovové předměty: šperky – spony s volnou patkou / spojené konstrukce; nákrčníky; náramky; nánožníky; prsteny; opasky • kovové předměty – zbraně, zbroj, nástroje: meče, kopí, štíty (kování), opasky, přilby • skleněné předměty: hlavně perly do náhrdelníků (a jejich rozřaďovače) a náramky, v pozdním laténu také millefiorové nádobky (sklo několika barev) – importy z Říma, zřídka maskovité korály (importy z dolního Podunají) • švartna (sapropelit) –usazeniny z odumřelých jednobuněčných organismů, v laténu těženy, výroba náramků (hlavně LT B2), hl. ženský šperk (ale i u mužů a dětí), výroba na sídlišti v Mšeckých Žehrovicích (export až několik set km daleko), zřejmě připisovány magické účinky • dřevo – široká škála nástrojů k opracování, mj. také soustruh nálezy předmětů: zbytky štítů a ratišť (hl. javorové dřevo), unikátní kování dřevěné soustružené nádoby z pohřebiště v Brně-Maloměřicích MLADÝ AŽ POZDNÍ LATÉN = OBDOBÍ OPPIDÁLNÍ • oppidum – z lat. „ob pedes“ = uzavřené místo, které je nutné obejít; západní typ – politické, výrobní, náboženské centrum, velká rozloha; východní typ – vojensko-strategický význam, menší rozloha • budování oppid od poloviny 2.stol.př.Kr. • ČR: Závist u Zbraslavi, Stradonice, Hrazany, Nevězice, Třísov, České Lhotice, Staré Hradisko, Hostýn, Kotouč u Štramberka • nejznámější oppida: Francie – Bibracte, Alesia, Avaricum, aj. Německo – Manching, Kelheim, Heidengraben (největší vůbec – 1660 ha rozloha) Alesia – 97 ha, Burgundsko, místo konečných bojů Vercingetorixe proti Caesarovi v srpnu a září roku 52 př.Kr., cca 80 000 Galů proti 60 000 Římanů DUCHOVNÍ ŽIVOT • polyteistické náboženství, lokální božstva, ale i obecný panteon – Taranis (hrom, nebe), Teutates (válka), Esus (stromoví), dále např. Cernunos, Epona, Lug, Sekvana, aj. • kasta druidů – v čele kultu, ale zásahy i do politiky, vzdělanci, bez písemných záznamů • ae doklady: plastiky - kotlík z Gundestrup (Jutsko, s obětní scénou), kultovní vozík z Méridy (jezdec stíhá kance), socha bojovníka (?) z Glaubergu, busty héroů (u nás Mšecké Žehrovice, Závist, Staré Hradisko); časté plastiky kanců, jelenů • „Viereckschanze“ – čtvercové terénní útvary o straně cca 100m, orientace podle světových stran, ohraničení valem a příkopem, 1 vstup, v areálu minimální zástavba, časté hluboké šachty (v nich lidské pozůstatky, plastiky, aj.) interpretace: opevněné dvorce obývané výjimečnými jedinci spojenými s kultem, snad druidy v ČR: Mšecké Žehrovice, Ludéřov • votivní depozita – u nás nejznámější depot z Duchcova se 2000 předmětů (spony, náramky) • trepanace lebky – medicinsko- rituální zákrok (vyvrtání dutým vrtákem, vyškrabáváním nebo malou pilečkou); lokalita Gutramsdorf – trojnásobná trepanace; z lebečních koleček tvorba amuletů • kelstské mince – nejstarší pod vlivem Řeků v polovině 4.stol.př.Kr., napodobeniny řeckých Au statérů a Ag tetradrachem; u nás nejstarší ze 2.pol.3.stol.př.Kr. od přelomu 2./1.stol. se objevují „mušlovité“ statéry (miskovitě prohloubené s motivem paprsků – mušle) na JZ Slovensku v 1.stol.př.Kr. specifické Ag mince s latinsky psanými osobními jmény, hl. BIATEC – tzv. biateková mince ZÁNIK KELTSKÉHO IMPÉRIA • na Kelty tlačí z J Římané, ze S Germáni, postupně nejsou schopni odolávat tlaku – asimilace (př. Raetové, Noricové – budoucí římské provincie) nebo ústup na Z (Britské ostrovy) • u nás: cca r. 113 př.Kr. masivní útok Kimbrů a Teutonů, po něm ústup obyvatelstva k Dunaji; v 60. letech 1.stol.př.Kr. příchod Dáků z Karpatské kotliny s králem Burebistou – definitivní porážka Bójů a jejich odchod (tzv. bójská poušť) • púchovská kultura – vývoj z přežívajícího lužického lidu na severu Slovenska (předpúchovský horizont), izolace v horských údolích, příliv Keltů a nakonec i Germánů, dlouhé přežívání do doby římské (2.stol.př.Kr. až 2.stol.po Kr.)